Na začátku prosince se americká námořní pěchota pokusila změnit operací Cobra’s Anger několikaletou patovou situaci v jihoafghánském městě Now Zad, což kdysi bylo druhé největší město v Hílmandu. Dnes je to opuštěné a zaminované město duchů, přezdívané „Apocalypsa Now Zad“.

Během operace Cobra’s Anger použili mariňáci dva nové bojové prostředky – konvertoplán MV-22B Osprey, u něho šlo o premiéru ve způsobu nasazení – vrtulníkovém výsadku, a ABV – útočné průlomové vozidlo. První představuje letoun 21. století, zatímco druhý má původ v speciálních obrněných vozidlech která prorážela Hitlerův Atlantický val. Následující příspěvek pojednává o ABV, druhá část pak o konvertoplánu.

Americké ozbrojené síly se již řadu let potýkají s nedostatkem vhodných doprovodných vozidel pro tankové prapory vybavené M-1A1 Abrams. Většina této techniky totiž pamatuje šedesátá léta – mostní tank M-60 AVLB, vyprošťovací tank M-88A1 a řada obrněných transportérů M-113 ve velitelské, spojovací, dílenské, zdravotnické, nebo minometné verzi. Jejich společnou nevýhodou je kromě značného opotřebování, hlavně nedostatečná rychlost. Zatímco turbínou poháněný Abrams hladce dosáhne 60km/h, starší vozidla na podvozku M-113 a M-60 dosáhnou stěží 30-40 km/h. Nestačí tempu operací a zdržují.

Jejich náhrada byla s koncem studené války zrušena. Pentagonu se alespoň podařilo zmodernizovat část vyprošťovacích tanků M-88A2 Hercules a OT M113A3. Ale nových mostních tanků M-104 Wolverine na podvozku Abramsu, byla vyrobena jen malá série. Bagdád musela 3. pěší divize a 1. Marine Expeditionary Force dobývat se zastaralými M-60 AVLB. Z 51 jich do Bagdádu dojelo 14. Naštěstí Iráčané nezničili mosty, jinak by se Američané v Mezopotánii protkané sítí zavlažovacích kanálů dostali do velkých problémů.

Další velká mezera je po ženijním tanku M-728 CEV, který byl v devadesátých letech vyřazen jako zastaralý. Jeho všestranné schopnosti musí nahrazovat hned několik vozidel. Je to především obrněný zemní stroj M-9 ACE. Ten byl zkonstruován na základě požadavků jednotek rychlého nasazení, takže je možné jej přepravovat letadlem C-130 Hercules. Váží jen 16 tun.

Aby ale mohl provádět zemní práce v tvrdším terénu musí si sám na sebe naložit několik tun zeminy k dodatečnému zatížení a naklonit se pomocí speciálního hydraulického podvozku který se časem ukázal jako nespolehlivý. I tak mu schází výkonnost buldozéru D-7. Ale narozdíl od něho byl ještě během operace Desert storm schopný udržovat tempo s bojovými jednotkami. Ale při tažení roku 2003 jeho maximální rychlost 48km/h již nedostačovala. Obzvláště, když ještě musel v terénu táhnout přívěs s odminovací raketovou náloží MICLIC. Problém je i jeho slabší panceřování,závadovost a absence výzbroje.

Val oddělující Kuvajt od Iráku proráželi v roce 2003 příslušníci 133. praporu ženijní jednotky námořnictva Seabees na nepancéřovaných buldozerech; Foto F.Š.

Již zmíněný buldozer Caterpillar D-7 je v inventáři americké armády již od třicátých let minulého století. Je určen hlavně k práci v týlu. Ale během příprav k osvobození Kuvajtu vznikla jeho obrněná verze D-7G MCAP k odminovacím operacím. Pomáhal při překonávání pohraničních opevnění-zasypáním protitankového příkopu a proražením valu. Následně odstraňoval minová pole. To si zopakoval i na Balkáně.

Od roku 2003 je nepřetržitě nasazen v Iráku,buduje valy okolo základen nebo kontrolních stanovišť. Může prorážet nové cesty přes vegetaci nebo obytné zóny, což umožní se vyhnout zaminovaným zónám ovládaných povstalci. Není sice dostatečně mobilní – musí být přivezen na místo na valníku -, ani není schopen postupovat s vozidly. Ale je dostatečně výkonný i v tvrdém pouštním nebo horském terénu a na rozdíl od M-9 ACE je z něho dostatečně vidět během práce.

Američané si před zahájení operace Iraqi Freedom pořídili v Izraeli 14 opancéřovaných gigantických buldozerů Caterpillar D-9R. Hmotnost tohoto stroje je 55,8 t. Jen radlice je 1,8m vysoká a 4,5m široká. Izraelci ho s úspěchem používají na Palestinském území. Bez problému boří opevněné domy. Američané odhadují že je stejně výkonný jako čtyři buldozery D-7.

V Iráku například stavěl obléhací val okolo Falúdži, později ho během útoku prorážel a pokračoval v odstraňování trosek a barikád v rozbombardovaném městě aby byl vůbec možný postup. Val stavěl i okolo řady dalších měst, omezuje to pohyb povstalců, protože musejí využívat jen několik hlídaných vstupů. Je to skvělá psychologická zbraň, jeho obří rozměry a lomoz šířící se na kilometry daleko děsí obránce, kteří raději utečou, než aby se nechali zavalit.

Obrněné buldozery jsou poslední dobou používány americkou námořní pěchotou i v Afghánistánu. Při rozšiřování tzv. ink spots „prorážejí“ zaminované cesty konvoji vozidel mířící k vesnicím obsazených Talibanem. Je to bohužel velmi pomalé, někdy to trvá i několik desítek hodin. Průměrná rychlost stěží překročí 1 km/h. Váže to příliš mnoho drahocenné vzdušné podpory. Proto se mariňáci rozhodli nasadit svoje nové vozidlo ABV.

V roce 2003 se již uvolnilo dostatečné množství podvozků tanků Abrams vhodných k přestavbě na speciální vozidla. Společně s americkou pěchotou vyvíjí námořní pěchota mostní tank JAB. Sama se rozhodla vyrobit ženijní tank ABV – Assault Breacher Vehicle. V jednom vozidle se kombinuje výkonnost buldozeru, nosič raketových odminovacích náloží s rychlostí a pancéřováním tanku Abrams.

Vzniklo tak 50 tun těžké, silně pancéřované vozidlo, vybavené dálkově ovládaným velkorážným kulometem a zadýmovacími granátomety. Ve speciální věži převáží dvě soupravy raketových náloží MICLIC, které jsou schopné odminovat 800 kg plastické trhaviny C-4, dva sto metrů dlouhé pruhy o šířce osm m, které ABV následně protáhne protiminovým pluhem FWMP a označí cestu signální soupravou LMS. Může používat dozérovou radlici CDB k budování nebo prorážení valů, stavbě palebných pozic nebo příkopů. K prorážení barikád nebo jiných překážek je k dispozici šípový pluh SMP.Vozidlo je možné dálkově ovládat.