Byť hada potkáme zřídka kdy, většinou pouze v zoo, přesto v nás vyvolává strach a jak dokazují výzkumy, jsme vždy připraveni plazící se stvoření kolem sebe hledat. Důvodem je to, že od dob našich praprapraprapředků, kteří se proháněli po pláních s klacky, máme v mozku zakódovanou obavu z hadů. Kdyby se totiž nebyli schopni hadům vyhýbat, bylo by ohroženo jejich přežití (ke strachu a respektu z hadů muselo stačit vyprávění, protože již první setkání mohlo být tím posledním). Mimochodem, podobné je to s vlky a třeba i se žraloky (starší si zajisté vzpomenou na tradovanou historku o žralocích na Jadranu zaměřujících se na české učitelky, která je v zemi jen s několika většími řekami překvapivá…)

Se zlatem se to má přesně opačně. Je znakem bohatství, moci, stability, což už také po tisícovkách let máme zakódováno v našem podvědomí. Nic na tom nezměnilo ani třeba opuštění zlatého standardu. Peníze jsou bezvadné, ale nikdy – i vzhledem k tomu, že snadno podléhají různým výkyvům – zlato plně nenahradily. Kolik jen toho bylo napsáno o souvislosti mezi rozpadem systému zlatého standardu a válkách. Zlato může být příčinou války, může být jejím motorem a přesuny žlutého kovu mohou signalizovat řadu věcí.

Nedůvěra v měny nepodložené zlatem během krize vede ke skupování žlutého kovu a logicky k růstu jeho ceny, jak jsme to viděli od roku 2003 (krásně je to vidět na grafech na těchto stránkách). Nedůvěra v měnu i ve schopnost státu nashromážděné zlato uchránit, respektive obavy z budoucnosti vedou k jeho odlivu ze země (zde je samozřejmě nutné oddělovat pokus o „praní špinavých peněz“ a legální přesuny drahého kovu).

Nyní začalo legálně mizet zlato z Afghánistánu a jsou obavy, že si zločinci nalezli další cestu jak proprat peníze. Zlato je vyvážené zcela legálně. Část je deklarována jako poškozené šperky, které mají být opracovány v nové kusy. Objevují se i další případy. V polovině října kurýr převážel v letadle téměř 27 kilogramů zlata v kvádrech velikosti iPhone v hodnotě 1,7 milionu dolarů. Drahý kov a šperky směřují především do Dubaje.

There is reason to be suspicious: the gold shipments track with the far larger problem of cash smuggling. For years, flights have left Kabul almost every day carrying thick wads of bank notes — dollars, euros, Norwegian kroner, Saudi Arabian riyals and other currencies — stuffed into suitcases, packed into boxes and shrink-wrapped onto pallets. At one point, cash was even being hidden in food trays aboard now-defunct Pamir Airways flights to Dubai.

Problém je zjistit, co se přesně děje, protože téměř 90 procent finančních operací v Afghánistánu se děje mimo bankovní systém a vzhledem k tomu, že o transakcích až na výjimky neexistují písemné záznamy, není možné získat statistiky a provádět kontrolu. Tomu, že přesuny zlata mohou naznačovat více, než jenom „praní zisků“ může nasvědčovat, že loni bylo z Afghánistánu vyvezeno 4,5 miliardy dolarů v hotovosti. Podle některých zpráv byly vyvedeny z afghánských bank. Za zmínku stojí i to, že v roce 2011 byly příjmy afghánské vlády 1,58 miliardy dolarů a na zahraniční pomoci země dostala v letech 2010/2011 15,7 miliardy, bez kterých by těžko přežila byť jeden měsíc.

Dá se tedy jenom dohadovat, co se přesně děje. Zčásti může jít o kriminální aktivitu, zčásti o aktivitu čistě obchodní (vývoz zlata z Afghánistánu do Dubaje, jeho prodej a nákup žádaného zboží v Číně), ale může jít i o vývoz úspor do bezpečnějšího přístavu pro případ nutnosti prchnout ze země. Ostatně něco podobného se odehrávalo i na počátku 70. let minulého století po pádu Muhammada Záhira Šáha a po příchodu sovětských vojsk.

Vývoz jakéhokoli zlata do Dubaje není zas tak velkým překvapením, protože je jedním z center obchodů s drahými kovy a šperky. Zajímavé je, že letos se Spojené arabské emiráty poté, co byly obviněny z přiživování války v Kongu právě benevolencí při obchodu se zlatem, rozhodly pro zpřísnění podmínek obchodu se žlutým kovem. A konečně v říjnu byl ustaven Conflict-free Gold Standard, který má bránit právě tomu, aby bylo zlato motorem válek.

By following this Standard, gold miners can assess their operations and provide assurance that they do not cause, support or benefit unlawful armed conflict, nor contribute to serious human rights abuses, or breaches of international humanitarian law. It is designed to increase trust and transparency in the gold supply chain. It provides further confidence that responsibly undertaken, gold mining is an important source of social and economic development.