Jsem už pár týdnů v Afghánistánu, i proto jsem se poněkud odmlčel. Většinu času jsem strávil na Bagrámu s vojáky především z Chrudimi a Žatce ze 4. brigády rychlého nasazení. Připravuji o nich a skvělé práci, kterou odvádějí, rozsáhlý článek pro nový časopis Reportér, jehož první číslo vyšlo v září. Jen na okraj, jsem rád, že exkolegy z Ministerstva obrany zaujala minulý týden má prezentace na konferenci organizované Stálým operačním centrem, ale jelikož byla přednesena v zastoupení pplk. Foltýnem (bohužel video-prezentaci, kterou jsem natočil, se nepodařilo z technických důvodů spustit), určitě jsem nemohl odpovídat na zvídavé dotazy týkající se aktivní zálohy. Nicméně, kromě velkého textu, který vyjde v Reportérovi v polovině října se skvělými fotografiemi rotmistra Daniela Hlaváče, připravuji ještě několik článků. Chci začít jedním relativně aktuálním, a to je inaugurací prezidenta v Afghánistánu.
Tato inaugurace má důležitou symbolickou hodnotu. Poprvé po desítkách let dochází k mírovému předání moci na nejvyšší funkci. Inauguraci také umožnil široký kompromis, který se rodil ve velkých bolestech a za posměchu a kroucení hlavy mnohých lidí, aby se nakonec se zrodil (pragmaticky řečeno, přepočítáváním hlasů byl vytvořen pouze časový prostor pro to, aby se soupeři domluvili). Vytvoření nové funkce pro Abdulláha Abdulláha nezaručuje nikterak velkou stabilitu a kompromis bude funkční pouze do té doby, dokud budou nový prezident Ašraf Ghání a jeho „šéf exekutivy“ Abdulláh spolupracovat a rozumět si. A konečně oba bývalí prezidentští kandidáti jsou nakloněni úzké spolupráci se Spojenými státy (mimochodem Ghání má americkou manželku), respektive aliancí – dnes by mělo dojít k podpisu Bilaterální bezpečnostní dohody (BSA) se Spojenými státy, která je předstupněm k prodloužení, respektive zahájení nové operace NATO.
Včerejší obřad provázela velká bezpečnostní opatření. Například na základně KAIA v Kábulu byly dva dny zavřené všechny obchody, restaurace a kavárny z obav před možným útokem. Ve městě byl omezený pohyb. Nicméně i přes výhrůžky se inaugurace obešla bez větších bezpečnostních problémů, až na výbuch magnetické bomby na jenom z afghánských vojenských vozidel den před inaugurací. Jeden z důvodů je, že dochází ke sdílení moci, takže tábory obou prezidentských kandidátů jsou v klidu a zároveň je konec září a blíží se konec fighting season (bojové sezóny). Samotná inaugurace i přes drobné protokolární zmatky proběhla podle plánu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o jejím konání bylo učiněno týden před obřadem, ceremoniálu se zúčastnil ze zahraničních hlav států jen prezident Pákistánu a íránský vicepremiér. Zbytek světa byl povětšinou zastoupený velvyslanci.
Jak první promluvil nyní již bývalý prezident Hámid Karzáí. Jeho projev byl poměrně umírněný, oproti tomu z před týdne, kdy obvinil Spojené státy a Pákistán z dlouhotrvající války s Talibanem a všech možných dalších špatností (o vlastních pochybeních, neúspěchu v boji s korupcí a tak dále, se moc nezmiňoval). Průměrně inteligentní člověk na Západě asi zakroutí hlavou a označí Karzáího za nevděčníka. Je smutné slyšet tato slova od člověka, která byl u moci více než deset let a s národním usmířením příliš nepohnul a nebýt vojáků ze Západu a jejich obětí a hlavně amerických peněz, již dávno není u moci. V lepším případě by byl v exilu. Jistě, jeho vztah se Spojenými státy a NATO nebyl jednoduchý a ani se nedá říct, že by jeho některé stížnosti nebyly na místě, nicméně trocha vděku by odcházejícímu prezidentovi přidala na důstojnosti.
Na okraj, když se člověk baví s afghánskými policisty a vojáky tak ti se děsí toho, že by koaliční síly Afghánistán zcela opustily. A vědí dobře proč. Především policie není vůbec připravena na zajišťování bezpečnosti, ať už je to z hlediska personálního a materiálního zabezpečení, či výcviku. Stahování koaličních sil je patrné na každém místě a afghánské bezpečnostní složky naplno pociťují, co to znamená přebírání odpovědnosti. Po Karzáím měl krátký projev Abdulláh Abdulláh a pak přišel s inauguračním proslovem nový prezident Ghání. Inaugurace se za Českou republiku zúčastnil velvyslanec Miroslav Kosek, který OWOP k proslovu řekl:
Ghání hovořil asi hodinu. Mezi jeho priority bude patřit boj s korupcí, nastolení míru za každou cenu – buď dojde k dohodě a usmíření, nebo budou nelegální struktury potlačené silou -, větší zapojení žen a mladých lidí do politiky a veřejného života obecně, decentralizace, tedy svěření větší odpovědnosti provinční a distriktní úrovni a ekonomický rozvoj, využití bohatství, které má Afghánistán v zemi a přilákání zahraničních investorů. Projev hodnotím velice pozitivně, protože byl zaměřen především do budoucnosti a Ghání má poměrně dobré předpoklady pro jeho realizaci.
Zároveň velvyslanec upozorňuje, že pro Českou republiku, kromě jistoty s pokračováním operace NATO, změna prezidenta nic zásadně nového nepřinese. Jsme poměrně malá země. Nicméně v současnosti běží řada bilaterálních projektů, především v ekonomické oblasti, ale i politické, které mají šanci na úspěch, byť je třeba mírnit přehnaný optimismus.
Ghání má lepší pozici, než Hámid Karzáí, což je dáno například tím, že pochází z významného kmene Ahmadzai a dokázal sestavit skutečně širokou vládu. Jestli ovšem tyto a další výhody povedou k tomu, že naváže na Karzáího a vyvede Afghánistán z bludného kruhu násilí, se dá jen těžko říct. Každopádně šanci má a začal upřímně. Jak dodává český velvyslanec:
3 commentsZajímavý moment v projevu byl, když řekl, že Afghánistán nikdy nebude podporovat žádné ozbrojené skupiny k tomu, aby destabilizovaly nějakou zemi. A dodal, že totéž očekává od okolních států. Jednoznačně tím narážel na Pákistán. Zároveň se bude snažit, aby Afghánská národní armáda, Afghánská národní policie a tajná služba NDS dospěly a byly co nejsamostatnější. To ovšem bez pokračující podpory ze zahraničí nepůjde.
3 Comments
Petr Z.
1. 10. 2014, 17:30Zdravím do Kábulu,
nechci vyznívat skepticky, ale situace je myslím o něco horší než jí popisuješ, pár příkladů:
– Kábul nedávno zažil tři významné útoky proti afghánským bezpečnostním silám (http://www.khaama.com/back-to-back-explosions-heard-in-capital-kabul-6764, http://www.khaama.com/explosion-heard-in-capital-kabul-6779)
– Ahmadzaj je významný kmen, ale to byl Popalzaj také…
– Ghání zatím žádnou vládu ještě nesestavil, to pravé dohadování ještě přijde…
– díky kompromisu s Abdulláhem má mnohem menší manévrovací prostor pro vyjednávání s Tálibánem
Na druhou stranu má teď Ghání příležitost prokázat své kvality, tak uvidíme.
REPLYFrantišek "Frenkie" K.
9. 10. 2014, 9:11Srdečně zdravím nejen autora článku do Kábulu, ale i ostatní příznivce tohoto webu.
Nakonec mě nedalo a v krátkosti a rychlosti napíši pár řádků či spíše postřehů k uvedenému tématu článku.
Za prvé, musím souhlasit s Petrem Z., že situace je horší než se všeobecně, především mezi politiky, veřejně prezentuje.
Autor článku konstatuje, že „Zajímavý moment v projevu byl, když řekl, že Afghánistán nikdy nebude podporovat žádné ozbrojené skupiny k tomu, aby destabilizovaly nějakou zemi. A dodal, že totéž očekává od okolních států. Jednoznačně tím narážel na Pákistán.“ Osobně jsem přesvědčen, že Pákistán stále bude hrát významnou roli v bezpečnostní situaci na území Afghánistánu. Pákistán je stále zásadně proti GIRoA, kdy GIRoA je vnímána jako hluboce ovlivněna Indií, Iránem a Západem a tedy jako potencionální strategické ohrožení pákistánské bezpečnosti. Stále se objevují informace o setkání operativců ISI a nejvyšších představitelů Talíbanu a s ním spojených skupin.
Dalším problémem a zde uvádím jen bezpečnostní aspekty, ne ekonomické a sociálně –ekonomické apod., je:
– Taliban po celém Afghánistánu již pracuje s GIRoA na místní úrovni. V oblastech, které ISAF předal afghánským bezpečnostním silám tak došlo ke zvýšení vlivu Talibanu a to často s malým či žádným odporem vládních bezpečnostních sil.
– Taliban a s ním spojené skupiny mají pevnou víru, že GIRoA porazí, ale úrovně vedení distriktů, provincií, včetně části vládního vedení a napříč ANA (armádou), ANP (policií) a NDS (zprav. službou) víru v poražení Talibanu nemají.
– Taliban je velmi stále zběhlý v zacházení a v jednání s místní správou a dokonce i vysocí velitelé v soukromí pochybují o schopnosti udržet odpovídající přítomnost (myšleno činnost, aktivitu, apod.) jednotky ANA či ANP.
– „Zároveň se bude snažit, aby Afghánská národní armáda, Afghánská národní policie a tajná služba NDS dospěly a byly co nejsamostatnější. To ovšem bez pokračující podpory ze zahraničí nepůjde.“ Pokud si ISAF v další době neponechá schopnost okamžitě obnovit útočné (protipovstalecké, protiteroristické ) operace a provést je v určitém případě jako demonstraci přítomnosti a síly, bude jeho přítomnost de facto zbytečná a především silně ekonomická náročná v porovnání s efektem. Vedení Talibanu očekává a je připraveno na změnu taktiky a to na základě toho, že se ISAF bude i nadále stahovat z Afghánistánu, region od regionu, a bude předávat afghánským silám bezpečnost v regionech. Změna taktiky je například, že sníží úroveň násilí v určitých oblastech. Taliban si je naprosto jist potlačením schopností afghánských bezpečnostních sil. Příslušníci ANA a ANP, tam kde není ISAF, ve větším prodávají zbraně a výstroj, takže například zbrojní bazar v MIRAM SHAH v Pákistánu je zaplaven výzbrojí, jež byla prodána afghánskými bezpečnostními silami. Na webu lze najít fotografie příslušníků Talibanu či jiných spřátelených skupin jak jezdí v zelených či světlých Ford Ranger ANP či ANA. Velký problém vidím v tom, že i poměrně velká část zpravodajské služby NDS podchodu ISAF z regionů počala spolupracovat s Talibanem, např. v poslední době v Kunar.
– Je velmi nepravděpodobné, že Taliban po dosažení moci obnoví vztah s Al-Káidou, ale nicméně , stejně jako v období před 11/09, tak situace na teritoriu výrazně zvýší šance, že Taliban přijme pomoc od jakéhokoliv subjektu, který se nabídne pomoci Talibanu.
– Taliban se bude snažit legální cestou o významné změny stávající afghánské ústavy a její změna bude mít zásadní vliv na orientaci, směřování apod. Afghanistánu.
– Taliban nadále otevřeně zvýšil většinu svých příjmů prostřednictvím darů .Sběratelé darů cestují od dveří ke dveřím po celém Pákistánu se žádostí o dary, bez zatajování vztahu daru k Talibanu. Mnoho darů je poskytováno na základě oficiálního „zakat“ a nebo náboženských desátek. Výše daru je obvykle stanovena jako procento k dispozici příjmu v současné době. Některé dary jdou přes zdánlivé financování afghánských podnikatelů. Tyto fondy jsou obvykle převedeny kurýrní službou nebo prostřednictvím samostatného převodu peněz , který je znám jako „hawala“.
No a na závěr – A jak je uvedeno ve verši 8:61, Sůra 8, Koránu „A budou-li ochotni k míru, buď k němu ochoten i ty a spoléhej na Boha, vždyť On slyšící je i vševědoucí.“ Takže Taliban přijal nabídku míru i když považuje nepřítele za nedůvěryhodného.
REPLYFrantišek "Frenkie" K.
9. 10. 2014, 9:37Dovolím si pro dokreslení uvést ještě jeden článek:
REPLYhttp://sofrep.com/37212/isis-icarus-value-strategic-planning/
Děkuji a uvítám jakýkoliv komentář a doplnění.