Ve světle aktuálního dění, nedávného tragického útoku v Norsku a desátého výročí 11. září, se Evropská unie rozhodla pro hlubší spolupráci v boji proti regionálnímu i globálnímu terorismu. Vytvoření Schengenského prostoru znemožnilo důkladnou kontrolu pohybu obyvatel a vytvořilo o to větší tlak na mezistátní koordinaci a spolupráci.

Na prevenci, která je zásadním prvkem boje proti terorismu, se zaměří nová expertní komise se čtyřletým rozpočtem 20 milionů euro, kterou unie ustavila. Zakladatelé panelu, tedy Evropská komise i přední experti se shodují, že největší nebezpečí pro Evropu dnes nepředstavují zahraniční velké teroristické skupiny typu Al Kajdy, ale spíše útoky malých nezávislých skupin působících dlouhodobě na území daného státu. Aktuální hrozbou jsou i radikalizující se jednotlivci, kteří nejsou napojeny na žádnou teroristickou síť nebo skupinu a pro tajné služby je proto velmi těžké jejich činnost odhalit.

Hlavním úkolem nově vzniklého orgánu bude vypracovat strategii, kterou budou moci členské státy účinně aplikovat v boji proti terorismu. Al Kajda, která byla v první dekádě de facto synonymem terorismu, je dnes název bez většího faktického významu při prevenci a potírání terorismu. Ne proto, že by oslabovala (přestože dle většiny analýz by nebyla materiálně ani organizačně schopna provést útok podobný tomu z 11. září). Je to kvůli tomu, že za odnož Al Kajdy se dnes, kvůli dodání zdánlivé významnosti, prohlásily desítky drobných, lokálních organizací. Tímto bezprecedentním vývojem se Al Kajda nestala globální organizací, ale spíše jakýmsi superspolkem, zaštiťujícím většinu teroristických organizací od Jemenu až po oblast Sahelu.

Základním úkolem pro novou Komisi a pro orgány bojující s terorismem obecně, je tedy správně definovat, pojmenovat nepřítele, který své cíle nevyhlašuje veřejně (jako to dělají například různá blízkovýchodní nebo africká uskupení). Pro evropské státy, pro Izrael, pro Spojené státy, ale i pro Asii je dnes klíčové umět bojovat s lokálními buňkami plánujícími menší útoky. Rozdíl mezi Západem a zbytkem světa, na který bude muset nová Komise proti terorismu reagovat, je prostý – nepřítel je v západním světě skrytý. V tom nezápadním je hlasitý a ostentativně se projevující. Hammás v Palestině, Hizballáh v Libanonu nebo v Alžírsku. Tyto skupiny jsou lokální, organizované a veřejně vystupující, proto alespoň částečně předvídatelné. Útoky v Londýně, Švédsku, nebo Norsku tyto charakteristiky neměly.

Komise proti terorismu se skládá ze zástupců vlád, akademiků, sociálních pracovníků a náboženských vůdců ze zemí unie a z Norska. To, ač není členem EU, vidí v účasti v komisi cestu, jak zvýšit svou vnitřní bezpečnost. Z toho vyplývá, že s Komisí se nepočítá jako s „čistě akademickým orgánem“, ale že závěry její činnosti by měli mít faktický dopad na evropskou potažmo transatlantickou protiteroristickou politiku. Úvodní zasedání se konalo, symbolicky, 11. září. Cílem a úkolem Komise je mapovat činnost radikálů v jednotlivých zemích (kontrola internetu, spolupráce s tajnými službami apod.) Získané poznatky bude komise pravidelně porovnávat, diskutovat o nich, hledat vzájemné jmenovatele a podobnosti radikalismu napříč Evropou. Tato analýza má ukázat převažující trendy a příčiny radikalizace. Jejich pojmenování umožní Komisi vypracovat výstup, tedy sadu doporučených kroků pro unii a pro jednotlivé vlády. Shoda expertů panuje v tom, že v současné otevřené Evropě je nejlepším postupem společná politika eliminující důvody radikalizace obyvatel z často okrajových částí společnosti.

Herman Van Rompuy i Jose Manuel Barroso podtrhli důležitost spolupráce se Spojenými státy, které mají dlouholetou praxi v boji proti terorismu. Gilles de Kerchove, který je koordinátorem EU pro boj se terorismem prohlásil, že díky dosavadní mezistátní spolupráci, již útok podobný tomu z roku 2001 není možný. Ambicí Komise je prohloubit vzájemnou kooperaci a vytvořit modely, které minimalizují i riziko menších akcí. Velkou výzvou při tvorbě plánu bude skloubit jejich implementaci se zákony na ochranu soukromí a svobodného pohybu. Jedině mapování privátních webových stránek, akcí a podobně může odhalit některá nebezpečí.

V rámci zvýšení nejen vnější bezpečnosti, ale i té vnitřní, je třeba přestat škrtat výdaje na obranu a bezpečnost. Tomuto doporučení jako první vyšlo vstříc Německo. V příštím roce zvýší výdaje na obranu o 133 milionů eur, takže celkem vydá 31,7 miliard eur. Většina této částky půjde na modernizaci vybavení armády a ozbrojených složek a část na zefektivnění boje proti terorismu. Německo je největší evropskou ekonomikou a je aktivní v několika zahraničních misích, včetně Afghánistánu, kde zůstanou spolkové jednotky minimálně další rok. Zároveň má velmi širokou populaci imigrantů, zejména z Turecka, východní Evropy a některých muslimských zemí. Tato multikulturální společnost, která, jak připouští i samotná Angela Merkelová, nefunguje ideálně, je potenciální hrozbou pro vnitřní bezpečnost Německa. To je motorem unie a případný útok na jeho území by mohl mít neblahý vliv na bezpečnost i ekonomiku ostatních zemí.

9. září zadržela německá policie dva muže, německého občana libanonského původu a Palestince z pásma Gazy, kteří u sebe měli chemikálie používané k výrobě bomb. Počet podobných nebezpečných islamistů se v Německu odhaduje na tisíc. A přestože jsou pod pečlivým dohledem, vždy je možnost, že sítem bezpečnostních služeb někdo proklouzne. Minimalizace tohoto nebezpečí nejen v Německu, ale v celé Evropě je prací nově vzniklé evropské Komise proti radikalizaci.

Komise naváže na kroky a cíle definované Evropskou strategií proti terorismu. Ta se vedle prevence formou vzdělání a integrace do společnosti zaměřuje na ochranu kritické infrastruktury. Dále strategie zdůrazňuje nutnost kooperace s bankovním a finančním sektorem a to jak při vyšetřování, kdy data z účtů mohou vést k dopadení organizátorů nebo plánovačů, tak rovněž na spolupráci při mrazení podezřelých účtů a transakcí. Vedle těchto opatření je dle Strategie třeba školit speciální jednotky, schopné rychlého zásahu.

Zatímco například spolupráce s bankovním sektorem se ukazuje poměrně efektivní (viz naposledy zmrazení účtů Kaddáfího a jeho lidí – ty samozřejmě nelze považovat za teroristy, ale princip a model vládní kooperace s bankami je podobný). Školení a příprava speciálních jednotek na straně druhé nefungují optimálně. Je známou skutečností, že norské policii trvalo při nedávných útocích dostat se na ostrov déle, než zpravodajské televizi. Důležité je dle strategie i Komise, aby žádné protiteroristické opatření zásadně neomezovalo svobody občanů, volný pohyb zboží a služeb.

Terorismus dnes, deset let po útocích na WTC, je nejaktuálnější nebezpečím pro společnost. Boj proti němu je stejně důležitý, jako budování námořních flotil nebo tankových praporů. To si uvědomuje nejen Evropská unie, ale i další organizace. Proto G8, OSN, OSCE i Evropská rada deklarovaly vůli těsně spolupracovat při ochraně Evropy i světa. Jak se jim to v praxi bude, dařit ukáží až následující roky. Ovšem na tuto klikatou a nelehkou cestu vykročily správnou nohou.