Archiv kategorie Různé | Other
Konec jednoho novináře
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 31. 8. 2010
Možná jste to někteří zaregistrovali – končím po patnácti letech v médiích. Dostal jsem nabídku, která se nedala odmítnout, a když o tom přemýšlím, tak hned ze dvou důvodů. Za prvé, je to velice zajímavá příležitost, která se může proměnit v dobrou školu. Za druhé, mohl bych přispět k něčemu dobrému. A za třetí, pokud někdo léta říká, že se nedělá něco zcela dobře a pak se objeví kdosi, kdo mu řekne, aby zkusil přiložit ruku k dílu, pak dotyčný nemůže odmítnout. Jen těžko by mohl ještě kdy kritizovat. Je to podobné, jako když někdo nevolí a pak si ztěžuje na politiku.
Zítra tedy nastupuji na ministerstvo obrany jako vedoucí poradců ministra. Pro příští měsíce bude mým hlavním úkolem koordinovat přípravu Bílé knihy o obraně. Jedná se o velice seriózní pokus stanovit jasný rámec, ve kterém by měly v dalších letech existovat české ozbrojené síly. Měla by pokrývat nejdůležitější otázky, které v současnosti trápí armádu – mj. personalistika, akvizice, správa majetku atp. Zkrátka jde o věci, o kterých na těchto stránkách (a nejenom zde) debatujeme již více než rok. Budou se hledat ta nejlepší řešení, ale zároveň všichni dobře víme, že není nutné znovu „vynalézat kolo“. Stačí se dobře rozhlédnout kolem a vzít si to lepší.
Od pondělka, kdy ministr představil tento projekt, jsem dostal řadu e-mailů a esemesek od známých. Některé z nich byly na jednu stranu povzbudivé, na stranu druhou pochybovačné – pisatelé nevěřili, že se něco změní. Chápu to, po více než deseti letech, které byly charakteristické jednou reformou, optimalizací a transformací za druhou s výsledkem více než bídným. Mohu se zaručit, že Bílá kniha vznikne a bude tak kvalitní, jak to jen bude v časovém horizontu možné. Odborná komise je toho zárukou, stejně jako odhodlání ministra přijít se zásadní změnou.
K tomu, aby se navrhované změny uvedly v život, bude ale zapotřebí mnohem víc. To je jasné. Především jde o politickou vůli dodržet určitá pravidla, například finanční rámec a podobně, po více, než jedno volební období. Proto je nutné, aby s připravovanými návrhy byla srozuměna i ČSSD a byla ochotná se na stanování „mantinelů“ podílet. Ale asi to nejdůležitější je důvěra. Tedy cosi, co se v posledních letech vytratilo.
Neumím zaručit, že za pár let budou vojáci spokojení a česká armáda efektivní a výkonná. Nicméně mám důvěru v to, že jde o naprosto vážný pokus dosáhnout žádoucí změny. Pokud by se tak nestalo, mělo by to na delší dobu na armádu vražedný dopad. Vytvořit koncepční materiál nebude snadné, ale pokud se k němu bude přistupovat realisticky a pokud bude proces otevřený, pak by se mohla obnovit i důvěra. Bez ní by bylo téměř nemožné naplnit závěry, ke kterým rada moudrých dojde.
Důležité ovšem je, že On War | On Peace nekončí. Hodlám pokračovat v psaní, pokud to bude jen trochu možné, i nadále. Pouze jsem aktualizoval svoj profil a přidal mj. větičku, že „názory vyjádřené na těchto stránkách nemusejí odrážet oficiální názory ministerstva obrany, či české vlády.“ Doufám, že vy budete diskutovat a přispívat alespoň tak, jako doposud. OWOP zůstává tím, čím vždy bylo – svobodným územím pro výměnu názorů. Pokládám první otázku: Jaká oblast by neměla v Bílé knize rozhodně chybět?
Fotografie z Iráku | Photos from Iraq
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 31. 8. 2010

Kameraman ČT Petr Svidenský nastupuje do Chinooku, základna Speicher, východně od Bagdádu. | Czech TV´s cameraman Petr Svidenský is boarding a Chinook chopper, Camp Speicher, east of Baghdad; Foto Jakub Szántó, Česká televize (Czech TV)
Na stránce Conflicts in Pictures naleznete novou sérii fotografií, kterou letos nafotil v severním Iráku reportér České televize Jakub Szántó (You can find new pictures from Northern Iraq on page titled Conflicts in Pictures).
Modernizace bez Neználka
Autor: Michael Romancov Kategorie: Různé | Other Datum: 26. 8. 2010
Od potupné porážky v Krymské válce (1854 – 56) je jedním z evergreenů na ruské politické scéně vyhlašování modernizace společnosti, aby se pak za několik let zjistilo, že se vlastně žádná modernizace nekonala. Do řady iniciátorů modernizace Ruska se po bok takových vůdců, jakými byli například Petr Stolypin, Lenin a Stalin, Chruščov či Gorbačov zařadil i současný prezident Dmitrij Medveděv.
Prezident na podzim 2009 učinil z tématu modernizace hlavní náplň projevu, s nímž předstoupil před parlament. K jeho výzvě Kupředu, Rusko! se pak v rétorické rovině, přihlásili vlastně všichni význační aktéři ruské politiky.
Nedílnou součástí ruských modernizací, a většinou jejich jedinou (aspoň částečně) úspěšnou částí je modernizace ozbrojených sil. I v dnešním Rusku je vývoj nových zbraní, respektive odvětví majících k ozbrojeným silám více či méně blízký vztah, jako jsou letectví, kosmonautika či jaderná energetika, výkladní skříni „modernity“ země.
Je přirozené, že se Rusko, stejně jako většina jiných zemí, rozhodlo to nejlepší čím je schopno ve světě zaujmout prezentovat na světové výstavě Expo 2010 v Šanghaji. O to větším překvapením je pak zpráva, která se v minulých dnech objevila v ruských médiích, že prezident Medveděv změnil své plány na návštěvu Šanghaje, neboť se dozvěděl, že ruský pavilón je koncipován v duchu známé knížky pro děti spisovatele Nosova o Slunečním městě. Modernizátor Medveděv nařídil, že celá koncepce výstavy musí být změněna, neboť hlavní hrdina Nosovovy knížky se jmenuje Neználek.
Президент России Дмитрий Медведев собирался посетить эту выставку, но в последний момент временно отказался от своих планов. Причиной такого решения главы государства стали отнюдь не политические козни мировых конкурентов. Президент был в шоке, когда узнал, что российский павильон на ЭКСПО носит название Незнайка и оформлен в духе знаменитой сказки. Медведев потребовал в кратчайшие срок изменить концепцию российской экспозиции. Поскольку в нынешнем виде она противоречит курсу России на модернизацию. Так что „терки“ на тему, кто именно утвердил подобную незнаечную тематику для шанхайской выставки, еще впереди.
Je třeba uznat, že to jde s deklarovaným celonárodním úsilím o modernizaci opravdu těžko dohromady. Server gzt.ru ještě doplnil informaci, že Číňanům nevyhovuje ani zlatá (tj. sluneční) barva ruského pavilónu, neboť v konfuciánské tradici má tato barva zcela zvláštní postavení.
Ať už jde o chybnou barvu, nebo nešťastně zvolený název – mimochodem, Rusové v Šanghaji pochopitelně jsou schopni předvést své špičkové produkty, například z oblasti jaderné energetiky – zdá se být zřejmé, že organizátoři výstavy šlápli pořádně vedle. Tomu obrazu Ruska, který chce budovat Medveděv a Putin to rozhodně nepřispívá, ale dost možná to je pravdivější obraz, než jaký se nám Kreml snaží předestřít.
Medal of Honor na černé listině
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 25. 8. 2010
Britského ministra obrany Liama Foxe nahněvala nová verze hry Medal of Honor, protože hráči mohou hrát i za Talibance a zabíjet spojenecké vojáky. Liam Fox označil hru za „nebritskou“ a vyzval obchodníky, aby jí neprodávali:
In an interview with The Sunday Times, Fox said: „it’s shocking that someone would think it acceptable to recreate the acts of the Taliban. „At the hands of the Taliban, children have lost fathers and wives have lost husbands. I am disgusted and angry. It’s hard to believe any citizen of our country would wish to buy such a thoroughly un-British game. I would urge retailers to show their support for our armed forces and ban this tasteless product.“
Electronic Arts, které hru vyvinulo, se brání, že Talibanci nemohou zabít žádného Brita, protože ve hře žádní britští vojáci nevystupují. A britská vláda označila slova ministra obrany za jeho „osobní pohled“ na věc. Nic to ovšem nemění na tom, že elektroničtí Talibanci mohou zabíjet americké vojáky. Představitelé firmy se brání tím, že v mnoha hrách mohou hráči „přijmout“ identitu nacistů, či teroristů, tak proč by v multi-player verzi Medal of Honor nemohli představovat Talibance a bojovat s americkými vojáky.
Už počátkem roku řekl prezident značky Electronic Arts Frank Gibeau BBC, že hra, která se má v obchodech objevit letos v říjnu, vyvolá kontroverze:
„That was the big risk with this project,“ he said. „It was one that we took a thoughtful approach to, in that a lot of current soldiers are advising us on the game to ensure it is authentic and realistic.“
Chápu, že tato hra může leckoho štvát, ale asi bychom měli přijmout, že když je možné hrát za Němce, nebo Japonce, je možné hrát i za Talibance. Na vytváření nových tabu není nic dobrého. Nebo by měla existovat nějaká „karanténa“? Že by se muselo počkat několik let, než bychom hru na Taliban a na další teroristy přijali stejně, jako dnes přijímáme hru na Němce?
Lži-tituly v Pákistánu
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 8. 8. 2010
Čas dovolených zasáhl i mně, takže přispívám sporadicky a ještě pár dnů tomu tak bude. Přesto se v příštích dnech nějaké zprávy na OWOP objeví.
Následující zprávička ovšem nemá nic společného s bezpečností, ale i tak doufám, že vás pobaví. Touha po vlastnictví akademických titulů se totiž, zdá se, netýká pouze české kotliny a může nabývat i bizarnějších rozměrů, než u nás.
Pákistánskou politickou a akademickou sférou v těchto týdnech „lomcuje“ skandál s falešnými tituly. Nedávno se totiž zjistilo, že jeden ze zákonodárců má falešný univerzitní diplom. Začalo vyšetřování, do kterého byly nakonec zataženy i soudy.
V Pákistánu nyní probíhá prošetřování pravosti titulů 1170 zákonodárců. Doposud se zjistilo, že 47 z nich má falešné diplomy a to ještě není vyšetřování u konce.
Dr Raza said Sindh University and Balochistan University have sent verified degrees but they have also been asked to send filled forms which they received from the HEC. Dr Raza said HEC is following the routine process of getting filled forms which it uses while verifying degree of any ordinary person. He said HEC is also awaiting information from some foreign universities while some have already informed it about status of degrees of parliamentarians.
Jestli má někdo hroší kůži, pak je to Amir Jar Varn, který rezignoval na svůj post poté, co se prokázalo, že má falešný diplom. Okamžitě se však rozhodl, že se ve volbách utká o úřad, který opustil. I přes protesty protikandidáta mu to volební tribunál nejvyššího soudu umožnil, takže prý má reálnou šanci, že se do křesla vrátí.
Cena amerických válek za posledních 230 let
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 22. 7. 2010

Kongresový výzkumný tým (Congressional Research Service, CRS) před pár týdny aktualizoval výzkum, v rámci kterého srovnává cenu jednotlivých velkých válek za posledních 230 let v dnešních dolarech. Podle propočtů je posledních devět let druhým nejdražším konfliktem pro Spojené státy ve sledovaném období.
Bylo na něj vydáno 1,15 bilionu dolarů (22,5 bilionu korun; pro srovnání, jde o dvacet současných českých rozpočtů). Druhá světová válka stála 4,1 bilionu dolarů (v tehdejších dolarech 296 miliard) a ve svém vrcholu „konzumovala“ téměř 36 procent amerického hrubého domácího produktu. Oproti tomu současné konflikty „spolykají“ 1,2 procenta HDP.
Provést jak výpočet nákladů, tak přepočet nebyla žádná legrace a je nutné k obojímu přistupovat s jistou rezervou.
One problem is how to separate costs of military operations from costs of forces in peacetime. In recent years, the Department of Defense (DOD) has tried to identify the additional “incremental” expenses of engaging in military operations, over and above the costs of maintaining standing military forces… Before the Vietnam conflict, the Army and Navy, and later the DOD, did not identify incremental expenses of military operations. For the War of 1812 through World War II, CRS estimated the costs of conflicts by calculating the increase in expenditures of the Army and Navy compared to the average of the three years before each war… Figures are problematic, as well, because of difficulties in comparing prices from one vastly different era to another. Perhaps a more significant problem is that wars appear vastly more expensive over time as the sophistication and cost of technology advances, both for military and for civilian purposes.
Uvedená data jsou i přes možnou nepřesnost zajímavá, například tím, že ukazují kontinuální růst nákladů (s výkyvy) na války. To se dá vysvětlit náročností technologií, logistickým zabezpečením vedení operací a vojáků atp. Také mně zaujalo (tento postřeh je nutné brát s rezervou), že jakoby se v čase snižovalo procento (ne kontinuálně), které se vynaloží na válku z HDP. Možná je to ale jenom optický klam, který se dá vysvětlit třeba porovnáním jednoho konfliktu po druhém, protože každý byl jiný, zahrnoval jiné počty vojáků i použité prostředky a probíhal v různých oblastech. Pokud to ale není optický klam, zajímalo by mně, zda je to trend a proč.
Gratulace řediteli VZ
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 16. 6. 2010

Je to s velkým zpožděním, ale budiž mi to prominuto. Rád bych se skoro po měsíci připojil k blahopřání řediteli Vojenského zpravodajství generálporučíkovi ing. Ondreji Páleníkovi, MBA za jeho studijní úspěchy:
Ředitel Vojenského zpravodajství generál PÁLENÍK úspěšně ukončil studium programu MBA (Master of Business Administration) a převzal dne 14. května 2010 při slavnostní promoci v Brně červený diplom udělený univerzitou Nottingham Trent University z Velké Británie. Příslušníci a občanští zaměstnanci Vojenského zpravodajství se připojili k blahopřání svému řediteli k získání nového titulu.
Je dobře, že tato informace si našla cestu na oficiální stránky Vojenského zpravodajství mezi tiskové zprávy o udělování medailí za misi v Afghánistánu příslušníkům 601. skupiny speciálních sil, či připomínku 65. výročí osvobození Československa. Studium MBA na Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně je náročné nejenom finančně, ale i studijně. Proto se rád připojuji s gratulací k příslušníkům a občanským zaměstnancům Vojenského zpravodajství a přeji panu řediteli, aby nabyté teoretické i praktické znalosti mohl plně uplatnit ve prospěch Armády České republiky.
První narozeniny | First Birthday
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 14. 6. 2010

A je to tady. Přesně dnes je to rok od chvíle, kdy se objevil první (docela zkušební) příspěvek na On War | On Peace. Další, už méně zkušební následovaly a dnes jich v archivu naleznete 355 (tedy téměř jeden denně). Tyto stránky každý den navštěvuje několik set lidí. Patří vám za to dík, protože vy vdechujete OWOP život. Velký dík patří samozřejmě i těm, kteří pravidelně i méně pravidelně přispívají texty.
Zčásti se mi podařilo naplnit záměr – rozpoutat diskusi o koncepčních otázkách v oblasti bezpečnosti. Objevila se zde řada výborných komentářů a nápadů, které možná i někdo může využít. Rád bych věřil, že veškerá ta práce nebyla a nebude zbytečná. Samozřejmě, pořád je co zlepšovat.
Zde je deset příspěvků, které vás za poslední rok nejvíce zaujaly (dle počtu komentářů, což nemusí být objektivní, ale nic lepšího nemám):
- Jeden z nejpromarněnějších pátků v životě A. F. R.
- Počítání tanků
- Prvorepublikový tunel
- Nepřipraveni na ztráty techniky – Poláci (Češi?) v Afghánistánu
- Léčka
- První slepý velitel roty
- Poddůstojnící a struktura četa-družstvo-tým
- Postřelený v Kosovu
- Bitva u Wantu: „Nebeští vojáci“ v krvavém Nuristánu (1. část)
- Nové hodnosti, stará klišé
A nakonec jeden obrázek, který mám rád:
Sto triků, výsledek stejný
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 12. 6. 2010
Tohle je skutečně zajímavý příběh ze Slovenska. Podle ETrendu měli dva podnikatelé v uplynulém volebním období provést několik „dobrých“ obchodů s ministerstvem obrany. Firma Magic Trading Corporation (plně dostála svému názvu), kterou kontrolují Rastislav Bilas a Norbert Havalec, měla dodat armádě například 26 kusů přístrojů pro noční vidění za 1,56 milionu eur (počítám-li dobře je to 60 tisíc eur za kus).
Nu a co se nestalo, objednávka se rozmnožila a najednou z 26 kusů bylo 1451 za 18,38 milionu eur. Počítám-li dobře, cena se snížila na cca 12 600 eur za kus. Ministerstvo na dotaz ETrendu odpovědělo, že smlouva o budoucích dodávkách byla podepsána v roce 2005. Ovšem už nedodalo, že na mnohem méně kusů noktovizorů. Tento vydařený obchod vytýkal ministerstvu obrany i Nejvyšší kontrolní úřad SR. Nemám tušení s jakým výsledkem, ale předpokládal bych, že s podobným jako v Česku. To však nebylo zdaleka všechno:
Magic Trading Corporation sa v správe NKÚ objavuje aj v ďalšej zaujímavej súvislosti. Pre vojakov mala firma dodávať počítače vyhovujúce bezpečnostným a utajovacím normám. Aj v tomto prípade rozbehol tandem Bilas–Havalec obchod vo veľkom. Jeden počítač dodali za vyše 584-tisíc korún s DPH (vyše 19-tisíc eur). Vojaci narátali, že takýchto počítačov certifikovaných na utajovanie stupňa „Dôverné“ budú potrebovať tritisíc. „Tieto počty vzhľadom k skutkovému stavu a reálnym počtom a najmä potrebám kontrolovaného subjektu boli nadsadené a skutočnou potrebou nezdôvodniteľné,“ píše NKÚ v správe. Stovky kusov počítačov zostali v období kontroly na skladoch. Záručná doba im však plynula. V roku 2007 ministerstvo podpísalo zmluvy s Magic Trading Corporation na počítače za 116,8 milióna korún a o rok neskôr na ďalšie za 148,5 milióna korún. Vojaci však nemali dosť peňazí a tak peniaze presúvali z iných položiek, kde boli rezervované na zvýšenie kvality výzbroje, malé terénne autá, či špeciálnu ženijnú techniku. NKÚ bolo zarazené tým, že aj v dodávke o rok neskôr, kedy ceny IT zariadení na trhoch klesali, vojaci nijako neupravili zmluvy, aby stlačili ceny.
Tyto počítače navíc neměly certifikát pro utajované skutečnosti, takže stejně minimálně do roku 2009 nemohly být používány k účelům, ke kterým byly zakoupeny. Podle NKÚ byly tyto počítače navíc předražené – minimálně stejně kvalitní, ale s certifikátem na stupeň „přísně tajné“, se daly sehnat za přibližně 300 tisíc slovenských korun a s certifikátem „důvěrné“ za 150 tisíc slovenských korun. A ještě jeden případ zmiňovaný NKÚ a uvedený v článku:
Ďalšie lobistické skupiny, ktoré sa nalepili na vojakov, našli svoju parketu aj v infokomunikačných technológiách. Robilo sa im ľahko, pretože armáde zákony umožňujú množstvo nákupov utajovať. Celý projekt Komunikačný informačný systém (KIS) si vojaci naplánovali v roku 2007 na 399 miliónov korún. Ešte v tom istom roku si cenu upravili na 1,178 miliardy korún. Pre rok 2008 už lobisti neponechali nič na náhodu. Naplánovali si hneď sumu 2,39 miliardy korún, ktorú ešte prekročili o 125 miliónov. Zaujímavosťou je, že ministerstvo spracovalo koncepciu rozvoja komunikačných a informačných systémov v rezorte až v júni 2008.
Jiný kraj, stejný mrav. Máme toho se Slováky hodně, hodně společného, i po necelých dvaceti letech od rozdělení. Přeji jim i nám, aby parlamentní volby vedly k pročištění prostředí.
Programy z pohledu bezpečnosti – bída na druhou (část 2.)
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 27. 5. 2010
TOP 09: Ježek v kleci pro pokročilé
Obranná politika je v dokumentu, tvářícím se jako programové prohlášení vlády, ukrytá pod zahraniční politikou. Strana chce vycházet ze zájmů České republiky, primárně bezpečnostních a ekonomických. Klíčem je členství v NATO a EU. Bezpečnostní prostředí je složité, takže Česko musí hodně spolupracovat se spojenci a partnery. Primárním úkolem aliance je obrana společných zájmů jejích členů a proto by měl být v nové strategické koncepci potvrzen závazek společné obrany (na Washingtonskou smlouvu se dá nová série razítek – kdo nechce věřit, stejně neuvěří). Mise sehrávají důležitou roli. Evropskou unii považuje TOP 09 „za záruku existence českého státu v Evropě“.
Česká republika má zájmy ve východní Evropě, západním Balkánu a sdílí politiku NATO v Afghánistánu, Pákistánu a Íránu. Obranná politika je neoddělitelná od zahraniční, protože pojmenovává „účel a smysl existence ozbrojených sil jako významného prvku spojeneckých ozbrojených sil“ (to je věru konstrukce…) Zvýšit se má počet nasaditelných sil „při zachování současného celkového počtu jejich příslušníků“ (to je takový ježek v kleci pro pokročilé).
Za podmínku obranné účinnosti považuje vláda kromě moderního výcviku, výzbroje a výstroje také vědomí občanské odpovědnosti příslušníků armády. O jeho posílení bude vláda dbát při prosazování aktualizace dnes již zastaralých strategických bezpečnostních a obranných dokumentů a při prosazování nového služebního zákona pro příslušníky ozbrojených sil. Snaha prosadit maximální otevřenost a srozumitelnost všech významných strategických rozhodnutí ministerstva obrany a generálního štábu, včetně výběrových řízení při vyhledávání dodavatelů pro ministerstvo obrany a armádu, bude jedním z prvořadých cílů vlády v této oblasti… Vláda sníží počet funkcí na generálním štábu a ministerstvu obrany tak, aby to odpovídalo celkovému nevysokému počtu příslušníků ozbrojených sil.
Věci veřejné: Proženeme vám pérka, všem
Tato protestní a populistická stranička se prezentuje spolu s KDU-ČSL zřejmě nejpropracovanějším, respektive nejkonkrétnějším programem v oblasti bezpečnosti. To není tak špatné. Pročítat se jím ale znamená docela dobré procvičení krční páteře – tolik je tam hloupostí. Strana chce třeba budovat komplexní a celostní systém bezpečnosti, jehož řídící složky budou důsledně spolupracovat (popření jednoho z principů fungování byrokracie; hodně štěstí) a:
Sloučení ministerstev obrany a vnitra pod jedno ministerstvo bezpečnosti, v jehož rámci by došlo také ke sloučení určitých sekcí a odborů, ke zkvalitnění práce a minimalizaci zdvojených pravomocí. Protože v dnešní době již nelze rozdělovat nebezpečí na vnitřní a vnější, nelze mít dva (ne)spolupracující ministry; je potřeba, aby docházelo k rychlým rozhodnutím týkajících se hrozeb, které ohrožují Českou republiku. Velká část dnešního ministerstva obrany by byla podřazena pod Generální štáb Armády ČR. Agenda veřejné správy spadající dnes pod ministerstvo vnitra by připadla pod Ministerstvo pro místní rozvoj.
To je třeba jeden z velkých nesmyslů. Dobře, zlepšení spolupráce, zamezení dublování, či efektivnější nasazování prvků bezpečnostního systému, je pochopitelné, ale slučování těchto dvou ministerstev? Ještě, že se to nestane – vláda bude přece jenom koaliční… Vypracování bezpečnostní strategie není tak špatné, spíše je smutné, že se na to musí upozorňovat, když by měla být novelizována každé dva roky. Podkapitola „Vnější bezpečnost“ začíná také moc pěkně:
Pro zajištění vnější bezpečnosti se budeme soustředit na reformu armády, jejíž rozpočet chceme dramaticky snížit (až o 15 miliard). Na základě dnešních bezpečnostních hrozeb a rizik došlo ke změně klíčových úkolů armády. Původně primární úkol armády, zabezpečení suverenity země před napadením, není dnes v případě České republiky tolik aktuální.
Můj rychlý propočet zní – zbylo by jen tak tak na platy, i kdyby se naplnilo přání ještě větší specializace – zrušení tankistů (kteří jsou už stejně skoro zrušení) a dělostřelců (Artura někomu budeme muset darovat, třeba Afgháncům?). Nepomohlo by asi ani snížení velitelských stupňů ze tří na dva (to se nejspíš dříve nebo později stejně stane) a „dramatické snížení“ civilních osob pracujících na ministerstvu a generálním štábu. Moc jsem nepochopil také, jak se má výrazně ušetřit tím, že se odkoupí JAS-39 Gripen. Mají být sjednány výrazně lepší podmínky pro Českou republiku a hlavně sníženy výdaje s provozem (do toho je započítaný třeba i mid-life upgrade?)
Jenom dodám, že Veci veřejné staví na snížení korupce a transparentnosti, čímž by se měly ušetřit nemalé peníze. To by i mohlo klapnout, jde ale o to, kolik to třeba v armádě může přinést – záviset to totiž bude na budoucích investicích a když se ministerstva sloučí a zároveň se obraně sebere 15 miliard, na investice moc nezbude…
KDU-ČSL: Život v bezpečí; jak na to…

Když už se člověk dostane na stranu 31 programu KDU-ČSL, který je „o tom lepším v nás“ nalezne kapitolu „Život v bezpečí“. Mimo jiné se dočte, že armáda má být spolehlivá a efektivní. Klíčem úspěchu je členství v NATO/EU. Armáda má být součástí systému a má se účastnit misí. V této části mě zaujala jedna věta:
Politická reprezentace České republiky věnovala armádě zatím jen okrajovou pozornost, z čehož vyplývají stále se prohlubující problémy
• ve schopnostech pružně reagovat na složité situace zejména náročných podmínek zahraničních misí v Afghánistánu;
• v opožděných řešeních vyžadujících nákladné investice, při nichž reagujeme jen na okamžitou (rozpočtovou) situaci;
• v narůstající ztrátě jednotnosti výzbroje;
• v nižší efektivnosti vynakládaných financí a jejich účinnosti na její modernizaci a výkonnost.
Kolik bylo lidoveckých ministrů obrany? Docela dost. To je docela výsměch a to i v případě, když nebudeme do lidoveckých ministrů počítat Vlastu Parkanovou, která zběhla k Top 09. Kdo tedy nevěnoval pozornost? Že to bylo těžké? Hm, to už tak v politice bývá. Pak, v pasáži „Jak na to“ následuje věta, u které se musí člověk s pamětí rozesmát:
Budeme usilovat o to, aby byl dokončen audit skutečného současného stavu resortu Ministerstva obrany ČR. Na jeho základě bude navrženo zjednodušení organizační struktury resortu MO a Armády ČR tak, aby její velikost odpovídala současným možnostem ČR a zároveň umožnila rozvoj armády po odeznění ekonomické krize. Vše při respektování již přijatých obranných závazků, nebo jejich modifikace.
Nebyla to náhodou Vlasta Parkanová, která nechala zarazit, respektive upravit a vyšumět jeden audit, který spustil Jiří Šedivý? Jedna šance byla a nedopadlo to dobře. Zbytek „Jak na to“ není příliš překvapivý ani špatný – redukce všeho možného, zachování kapacit, mise, spolupráce s akademickou bezpečnostní komunitou (jedna z věcí, kterou okamžitě podepíši), výběrová řízení a transparentnost a pak obvyklá úlitba – podpora českému obrannému průmyslu.
Co se týče zahraniční politiky je podobně jako u ODS smrsknutá do ekonomicko-unijně-ekonomického balíčku plus lidská práva. Pročítání této pasáže mi připomnělo nedávné vystoupení Cyrila Svobody na ministerstvu zahraničí na sympoziu o české zahraniční politice, které organizoval Ústav mezinárodních vztahů. Jeho oblíbená slova: Když já jsem byl ministr zahraničí… rozhodně vylepšovala náladu v obecenstvu.
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI: Last and Least

Jestli někdo měl někdy v této zemi „gule“, byl to Miloš Zeman. Nesouhlasil jsem s ním tolikrát, že by to vydalo na knihu, ale přesto mám pro něj určitou slabost. Je to jestřáb, který zastíní jestřáby typu Saši Vondry. Jeho bonmoty jsou vtipné a trefné. A doma bych ho mít nechtěl.
Tato nevolitelná strana má program krátký a jasný. Co se týče bezpečnosti, dovolím si ocitovat celou inkriminovanou pasáž:
Považujeme za nutné, aby se profesionální česká armáda soustředila především na boj proti mezinárodnímu terorismu a aby byly omezeny výdaje na ty armádní činnosti, které s tímto posláním nesouvisí, s výjimkou účasti armády v Integrovaném záchranném systému.
A máte to. Doufám, že tento dvoudílný výběr oceníte. Sám pro sebe jsem došel po pročtení „reprezentativních dokumentů“ našich budoucích zákonodárců a vládních představitelů k jednomu poznání: Hlavně se při volbách neřiď tím, co tě zajímá, to bys nemohl volit. Hledej jinde, třeba v přemítání o sociálních dávkách, nebo o zdravotnictví. To má perspektivu…




Komentáře | Comments