Za mlhou občas hustou tak, že by se dala krájet, a dost možná ještě dál, je obec Lípa. A naproti ní je les a mezi nimi teče Divoká Orlice. U ní se nachází osada Veselá bída.
Vlastně je to jen malá chata „…v zalesněné stráni nad Divokou Orlicí mezi Světlou a Chotiví.“ od které byl „krásný výhled dolů na Divokou Orlici a luka, táhnoucí se k Lípě a dál na zalesněný hřeben Křiviny až na panorama Orlických hor.“ Ale hoši, kteří si ji postavili, ji nazvali trampskou osadou a jejím šerifem byl zvolen Vendelín Opatrný, rodák z blízkého Týniště nad Orlicí.
Jak šel prvorepublikový čas, ve Španělsku vypukla občanská válka a osud tomu chtěl, že se do ní zapojili hned čtyři členové osady: Vendelín Opatrný, Josef Bartoš, Jan Pelikán a Josef Balada. Přidal se k nim ještě Oldřich Urban také rodák z Týniště. Z války se však vrátili jen J. Balada, V. Opatrný, a J. Bartoš. O. Urban se vrátil až po 2. světové válce jako příslušník západního vojska.
Po obsazení Československa utekl V. Opatrný Sovětského svazu, aby se stal členem Svobodovy armády. Padl v Karpatsko-dukelské operaci 2. 11. 1944. J. Bartošovi se stala osudná Veselá bída. Ukryl se zde před gestapem. Byl však dopaden, poslán do koncentračního tábora Osvětim, kde byl umučen, a chata byla zničena.
Členové osady, kteří válku přežili, se rozhodli, že na jejím místě postaví pomníček a chatu obnoví o kousek vedle. Na pomníčku je vytesáno: „V boji proti fašismu dali svůj život – Vendelín Opatrný, Jan Pelikán, Josef Bartoš, Josef Lucký, Josef Šrám, Josef Fiala, Václav Tojnar – vám, kteří jste padli za nás, na věčnou paměť osada Veselá bída.“
Nového šerifa však už nikdy nezvolili.
1 comment
1 Comment
měděný dřez do dřezu
24. 2. 2021, 6:07Tento web je tak … jak to říkáte? Relevantní!!
REPLY