Příspěvky označené GAO

Statistika nuda je (jak pro koho)

Autor: František Šulc Kategorie: Afghánistán Datum: 7. 5. 2010

Afghánský prezident Hámid Karzáí se chystá do Spojených států. Sice se už pokusil zahladit svoje výhružky, že se klidně přidá k Talibanu, či že odstraní cizince z volební komise, ale příliš dobré zprávy jej za oceánem nečekají. Před dvěma dny vydal Government Accountability Office (GAO) report s názvem Afghanistan’s Security Environment, ve které popisuje, že Taliban je stále silný, bez ohledu na zvýšení počtu amerických a spojeneckých vojáků.

Data GAO potvrzují, že boje zůstavají sezónní, nicméně počet útoků vykazuje kontinuální růst. Počet útoků Talibanu mezi léty 2008 a 2009 vzrostl o 75 procent a počet obětí mezi civilisty ve srovnání září 2009-březen 2010 a září 2008-březen 2009 stoupl o 72 procent. Zhoršená bezpečnostní situace má samozřejmě negativní dopad na stabilizační a rekonstrukční činnost, což je velký problém pro counterinsurgency strategii.

Delayed programs and increased costs. According to USAID, security constraints in Afghanistan have led to longer implementation times and higher costs for projects in nonsecure areas. For example, USAID noted that militant activity has increased the cost of efforts to supply power generators to the Kandahar Industrial Park. Specifically, the August 2009 bombing of a warehouse facility resulted in $250,000 in damage to the generators, which, as of March 2010, had yet to be installed…
Hampered progress of some counternarcotics operations. As we reported in March 2010, opium poppy eradication and public information efforts in Afghanistan have been constrained by poor security, particularly in insurgency-dominated provinces… For example, in less secure southern areas, such as Kandahar, some advisory teams’ movements have been limited, while other teams have been compelled to retreat to military bases for protection…
Limited ability to conduct oversight of ongoing programs. USAID has cited the security environment in Afghanistan as a severe impediment to its ability to monitor projects. For example, USAID noted that solely traveling by road to visit alternative development, food assistance, and environmental projects in rural areas of northern and eastern Afghanistan is normally not allowed due to security constraints, and must consequently be combined with some air travel. However, air service in much of the north and east is limited during the winter months, which has complicated oversight efforts…

Problémy při civilní obnově potvrzuje i Vysoký komisař pro uprchlíky OSN Antonio Guterres. Ten předevčírem prohlásil, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci a nárůstu útoků nemohou cizinci ve službách úřadu navštěvovat padesát procent Afghánistánu. Organizace spojených národů omezila už svou činnost v Kandaháru a Kábulu (stáhla cizince a afghánským pracovníkům doporučila, ať zůstanou doma). Také přesunula administrativní pracovníky do regionálního úřadu v Bankoku a začala více investovat do bezpečnostních opatření.

Zpráva GAO jakoby navazovala na tu, kterou vydal na konci dubna Pentagon. V té se objevily informace, že ve strategicky významných oblastech podporuje vládu Hámida Karzáího pouhých 25 procent Afghánců kvůli tomu, že se tam podařilo proniknout Talibanu a ustavit tam stínovou vládu. Násilí únorem 2009 a březnem 2010 vzrostlo o 87 procent, což má být částečně dáno operací v Maržáh a dalšími protipovstaleckými akcemi. Mezi pozitivní informace ve zprávě patřilo to, že 84 procent Afghánců tvrdí, že bezpečnost je dobrá či slušná.

The Taliban-led insurgency’s „operational capabilities and operational reach are qualitatively and geographically expanding,“ said the report, adding that the „strength and ability of (insurgent-run) shadow governance to discredit the authority and legitimacy of the Afghan government is increasing.“ At the same time, the report said, Taliban insurgents have come under „unprecedented pressure“ from strained resources and disputes among commanders that have hurt morale. „From the insurgents’ perspective, this strain has been compounded by the recent high-profile arrests of several Pakistan-based insurgent leaders by Pakistani authorities and removal of many Afghanistan-based commanders,“ it said.

Tato čísla vypadají hrozivě, ale zkušenost mě velí být zdrženlivý, protože na místě to nikdy nevypadá tak tragicky jako z dálky. Ale v tomto případě těžko říct.

, , , , ,

1 komentář

Jak nakupovat a nenakupovat

Autor: Mr. Deep Purple Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 5. 1. 2010

Dingo 2

Dinga 2 byla nakoupena jako "urgentní operační potřeba"; foto Viktorie Šulcová

Akvizice Mine Resistant Ambush Protected Vehicles (MRAP) je považována za nejúspěšnější projekt v novodobé historii ministerstva obrany USA. Ve své zprávě to uznal i U.S. Government Accountability Office (GAO), což je obdoba českého Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Narozdíl od NKÚ soustřeďujícího se na šetření (a přicházející většinou až s křížkem po funuse), má však GAO pravomoc provádět systémový audit u jednotlivých částí federální vlády (ministerstva, agentury) a je povinen na požádání zákonodárců vypracovávat zprávy o konkrétních případech nakládaní s veřejnými prostředky. To se týká také akvizice MRAP.

Té v letech 2008 až 2009 věnoval postupně tři zprávy. Jejich přečtení je poučné a může posloužit jako porovnání s českou akvizicí vozidel obdobného určení zařazených do evidence účetní jednotky „Ministerstvo obrany“:

S ohledem na velikost dodávky obdobných vozidel pro Českou republiku zastoupenou Ministerstvem obrany, je také poučná zpráva The Defense Budget: A Look At Budgetary Resources, Accomplishments, And Problems pocházející ze studené války.

Zde je několik základních postřehů:

  1. Operační potřeba pořízení MRAP byla dána poznáním, že 75 % úmrtí amerických vojáků v Iráku a v Afghánistánu bylo způsobeno improvizovanými nástražnými výbušnými systémy (IED). Vojáci umírali, protože jim stávající přepravní prostředky pro přepravu živé síly, které byly ve výzbroji ozbrojených sil, nezajišťovaly její odpovídající ochranu;
  2. Šlo o naléhavou operační potřebu. Neřešení problému mohlo samo o sobě potenciálně způsobit ztrátu politické podpory války v Iráku a Afghánistánu. Fakticky však šlo o nedokonalé plánování operace v zahraničí – nikdo si nedokázal představit, jaké prostředky a taktiku bude nepřítel používat proti americkým silám a tomu uzpůsobit vybavení vojáků pro prostor nasazení. Nicméně, bylo možné problém překonat, protože již v té době existovala technická řešení;
  3. Existence potenciálních produktů sice umožňovala vyřešit operační potřebu, skrývala však v sobě také riziko existence dodatečných (skrytých) nákladů v případě, že taktická kolová vozidla nebo speciální kolová bojová vozidla USA nakoupí stylem, jakým se to stalo u nás: (a) nákup série pod prahem logistické optimality, kde si jedno vozidlo lidově vyžaduje stejný rozsah logistických funkcí jako 1000 vozidel; (b) vozidla budou nakoupena pod prahem logistické optimality od několika výrobců; (c) nákup vozidel bude proveden bez širší strategie jejich dalšího využití po stažení vojsk z operačního prostoru a fakticky tak celá investice bude jednorázově odepsána v okamžiku, kdy zmizí důvod jejího pořízení;
  4. Ministerstvo obrany (DoD) vědělo potřebovalo a navíc, jak se praví ve zprávě (GAO-08-884R 5):

    DOD used a tailored acquisition approach to rapidly acquire and field MRAP vehicles. The program established minimal operational requirements and relied heavily on commercially available products. The program also undertook a concurrent approach to producing, testing, and fielding the vehicles. To expand limited existing production capacity, the department awarded indefinite delivery, indefinite quantity (IDIQ) contracts to nine commercial sources for the purchase of up to 4,100 vehicles per year from each vendor. To evaluate design, performance, producibility, and sustainability, DOD committed to buy at least 4 vehicles from all vendors.

  5. Díky testování byl získán čas pro expanzi programu ve federálním rozpočtu a zároveň umožnil přesvědčit odpovědná místa, že nákup je pro USA nejenom potřebný, ale také ekonomicky výhodný. Program byl odstartován v roce 2007 s limitem 22 miliard USD pro nákup 15 tisíc MRAPů.

České ministerstvo obrany vozidla také v podstatě koupilo na zkoušku. A ačkoli v tomto případě bylo možné využít možnosti Foreign Military Financing (FMF), či jinak zužitkovat zájem USA o umístění radarové stanice v Brdech, nestalo se tak. Sice bychom stejně kupovali tato vozidla pod prahem logistické optimality, ale měli bychom alespoň možnost sdílet při nasazení logistiku a zejména bychom je nakoupili za cenu odpovídající ceně nejefektivněji vyráběné jednotky – viz například zprávu GAO kritizující americké ministerstvo obrany, že nenakupuje tak, aby dokázalo nejefektivněji vytížit kapacity výrobce.

Ostatně, s tím již české ministerstvo obrany udělalo zkušenost v případě lehkého bitevníku L-159 Alca, u něhož byl bod zlomu vypočítán mezi 150 a 160 kusy.

, , , , ,

3 komentářů