Příspěvky označené kybernetická obrana

Česko poprvé vstoupilo do kybernetické války – a uspělo

České vojenské středisko kybernetické obrany se zúčastnilo poprvé v historii cvičení NATO Cyber Coalition 2010 a ihned obsadilo zlatou příčku. Více než roční příprava cvičení tak přinesla své ovoce, cvičení však také syrově odkrylo spoustu problémů, které mohou stát i životy. Tento článek popisuje mojí osobní zkušenost, kterou si ze cvičení odnáším.


NATO musí ukončit okamžitě okupaci původního Kamonskeho území a vrátit se domů. Jinak Kaim využije všech možných prostředků, aby zničil oči a uši vojáků NATO a zanechal je slepé a hluché škemrající o záchranu.

Toto je vzkaz teroristické hackerské skupiny Kaim vojákům stabilizační mise NISFOR na území fiktivního kontinentu CEURASIA, který je v současnosti zmítán etnickým konfliktem mezi státem KAMONEM a jeho slabším sousedem TYTANEM. NATO se rozhodlo zabránit etnickým čistkám na sporné hranici mezi oběma státy a vyslalo do oblasti mírovou misi – a spolu s ní také spoustu počítačů a jiné životně důležité techniky, která je terčem kybernetických útoku Kamonských separatistů.

Cvičení bylo řízeno z podzemního bunkru vrchního velitelství NATO, kde více než dvacet zástupců členských státu aliance dohlíželo na jeho průběh. Tito lidé zastupovali schopnost aliance chránit bezpečnost informací všech svých počítačových systémů rozprostírající se po tisícikilometrových vzdálenostech od Spojených států amerických po Afghánistán.

Cvičení probíhalo tak, že rozhodčí cvičení v určený čas seznamovali hráče – v našem případě příslušníky CIRC MO s informacemi, který by za reálných okolností dostaly buď od techniky hlídající naše sítě, nebo od uživatelů, kteří narazili na problém. Těmto informacím se říkalo vstupy, a já jako rozhodčí cvičení a můj „local trainer“ v Praze jsme monitorovali tzv. výstupy, kdy naši hráči provedou očekávanou reakci (dají například pokyn k odvirování počítače či předají informaci spojencům).

Česká republika se v rámci scénáře cvičení účastnila mírové operace v blíže nespecifikované zemi fiktivního kontinentu CEURASIA. Ačkoliv počítače na napadené systémy aliance byly smyšlené, bezpečnostní analytici NATO a Cyber Defence Centre of Excellence v Estonsku připravili skutečné viry a kopie infikovaných serverů, u kterých museli čeští analytici zjistit způsob napadení, možný únik informací a původce útoku. Virus napadl i počítače spojeneckých států a zlikvidování útoku proto vyžadovalo těsnou spolupráci a výměnu informací mezi všemi členy aliance i střediska kybernetické obrany NATO CIRC.

Na monitorování cvičení se využívalo speciálního systému s názvem JEMM, který vyvinula agentura NATO NC3A, kde bylo přesně nadefinované, kdy má kdo co udělat a v kolik se očekává reakce. Díky tomu jsme mohli sledovat přes webové rozhraní v reálném čase co dělají naši kolegové v celé alianci. Tento systém lze využít i na bojová cvičení a co je na něm nejlepší… je naprosto zdarma. Již jsem o tom informoval našeho zástupce v Bruselu, tak doufám, že v průběhu příštího roku, jej budeme moci využívat i pro národní účely.

Nečekané vítězství
Naši kluci – ostřílení veteráni ryze technických  workshopů  – zde po prvé cvičili scénář, který míchal realitu skutečné operace, aliančního prostředí a potřebu mezinárodní operace. Z toho důvodu jsem byl připraven na nejhorší – spoustu problémů jsme čekali a také nastaly, ale ještě větší množství zdánlivých maličkostí.

Obrovským problémem, byl napřílad fakt, že počítače, které slouží ke komunikaci s aliancí jsou z finančních i bezpečnostních důvodů v jiných prostorách než, kde CIRC ministerstva obrany normálně pracuje. Tyto terminály musí ze zákona splňovat velmi přísná bezpečnostní kritéria, a proto jejich zajištění stojí i několik set tisíc korun. Díky tomu jsou pouze na několika místech v republice… a nejbližší terminál pro CIRC, který sídlí v v Brně se nachází až ve Vyškově. Ono to zní jako maličkost, ale představte si, že pracujete v Brně a musíte dojíždět s cédéčkem do Vyškova, abyste si vybrali a odeslali poštu. Pro cvičení jsme proto kluky přesunuli do Prahy, kde byli stísněni v buňce s jedním telefonním připojením, internetem, který padal každých třicet minut a „pouhých 300 metrů“ od utajovaných počítačů, pomocí kterých komunikovali s kolegy z NATO a které potřebovali mít na stole.

Tento problém bohužel trvá od roku 2006 a teprve tento rok se podařilo dosáhnout toho, že byl naplánovaný projekt na uvedení tohoto spojení do Brna. Bohužel podle posledních zpráv rozpočtové škrty způsobily, že se peníze na vyhrazené na tuto činnost ztratily. Z těchto a jiných důvodů proto vypadala, když jsem 17. listopadu večer vypínal počítač, situace kriticky – do naší cvičící buňky neustále přicházela nová hlášení útoků a atmosféra houstla. Věděli jsme, že klíč k rozluštění situace se nachází v zašifrovaném skriptu, který jsme nalezli na utajované síti, ale naši analytici neměli dostatečné nástroje na rozbití kódu a hrozilo, že úkol vůbec nesplní.

O to větším překvapením bylo, když za mnou druhý den ráno přišla hlavní koordinátorka cvičení se zprávou, že Česká republika jako první z účastnících členských států NATO dokončila hlavní úkol cvičení. Naši vojáci místo toho, aby strávili podvečer státního svátku se svými rodinami, do noci pracovali na tom, aby zabránili úniku citlivých informací. Vím, že to je jenom cvičení, ale v reálné situaci by toto jednání mohlo zachránit lidské životy a rozhodně jim za to patří uznání.

Musím říct, že toto bylo obrovským zadostiučiněním – zapnul jsem intercom a nechal si zavolat do místnosti všechny účastníky cvičení, aby mě slyšeli. V místnosti se rozhostilo napjaté ticho a kluci pravděpodobně očekávali, že je seznámím s dalším problémem. Myslím, že když jsem je seznámil s dobrou zprávou, tomu zpočátku snad nemohli ani uvěřit.

Ponaučení
Paradoxní bylo, že cvičení vlastně mělo zastřešit ministerstvo vnitra jako národní gestor problematiky kybernetické obrany. Vnitro dostalo za úkol řešit problematiku Cyber Defence začátkem roku. Byl okamžitě zřízen odbor, ale po volbách se postup řešení značně zpomalil. Odbor v současnosti tvoří ředitel, pracovník a asistentka.

Společně s koordinátorem cvičení v Praze jsme dali dohromady několik stránek připomínek a problémů – či jak říkají vojáci Lesson identified, které budeme muset vyřešit a o kterých bude informován i ministr obrany. Cvičení bylo proto velkým ponaučením a jak poznamenala slovenská delegace – možná to byl malý krok pro NATO ale obrovský skok pro Slovensko. Za Českou republiku můžu říct přesně to samé.

, , , ,

6 komentářů

Nepřipraveni na kybernetickou válku

Je s podivem, že mnohé z velmi zajímavých a důležitých událostí zůstávají českými masovými sdělovacími prostředky zcela nesděleny, a naopak „drobnostem“ je věnována až velká pozornost. Někdy lze dokonce získat dojem, např. z informací o zem škrtajícím vrtulníku a samovolně střílejícím kulometu, že informování o věcech naší národní bezpečnosti se dostává do schematu hlavních zpravodajských relací.

Ve zpravodajství ovšem hrají prim dopravní nehody a situace na D1. Už proto si asi nejeden z nás už zvykl na to, že česká mediální scéna je tu hlavně sama pro sebe a že za vděk mnohdy vezme jakoukoli informací, kterou může zpracovat takřka bez vynaložení jakékoliv námahy. To je i možná důvod, proč se uveřejňují „radostné“ zprávy z prostředí ministerstva obrany, jejichž hlavním posláním je vzbudit v občanovi pocit, že všechno je OK, že je postaráno o jeho pohodu, bezpečí a budoucnost.

Takovou zprávou bylo odhalení sítě Chuck Norris experty Ministerstva obrany z 15. 2. 2010, kterou dokonce převzala Mladá Fronta Dnes či ČT24. Málokdo mimo Ministerstvo obrany si však mohl dát zprávu do souvislostí.

V průběhu ledna vyšel totiž rozkaz ministra obrany ke kybernetické obraně (cyberdefence) a v zápětí měla být ustavena rada kybernetické obrany Ministerstva obrany, jejíž složení odpovídá víceméně složení kolegia ministra. To je orgán, ve kterém byly v posledních několika letech projednány mnohé plány, za které nakonec nikdo nechtěl převzít odpovědnost. Například šlo o požadavek na nákup obrněných transportérů, nákup lehkých obrněných vozidel apod.

Nikoho znalého českých poměru proto nemůže překvapit, že bylo nutné zahájit činnost tohoto orgánu nějakou pozitivní zprávou; zvláště pak, když kybernetická obrana bude vyžadovat nemalé investice, zejména na vybudování odpovídajících kapacit.

To nejzajímavější se však objevilo teprve týden poté. Defence News (22. února 2010, strana 24) přinesly článek s názvem U.S. Gov‘t Unprepared for Large Cyber Attack: Experts. Článek shrnoval výsledky válečné hry, která proběhla 16. února 2010 v jednom washingtonském hotelu a byla sponzorována washingtonským think tankem Bipartisan Policy Group. Šlo o první veřejně přístupnou simulaci kybernetického útoku, která měla za úkol zjistit, jak jsou Spojené státy na tento druh útoku připraveny.

Jednu ze zpráv o výsledcích této válečné hry lze najít na stránkách InformationWeek. Z článku z Defense News si stačí uvést jen několik úryvků. A ty je dobré si srovnat s informacemi doposud prezentovanými o kybernetické obraně České republiky:

The simulation illuminated areas where the government appears not to be prepared:

  • Federal agencies don’t have the legal authority to turn off people’s cell phones and terminate Internet and cell phone service to stop an attack.
  • Cell phone and Internet service providers may be reluctant to cooperate with federal actions to cease Internet or cell phone services, pointing to the need for security agencies to include them in their cybersecurity planning to coordinate responses before an attack.
  • Citizens would be hard-pressed to know what to do during an attack if major news organizations are inaccessible.
  • Federal agencies do not adequately control federal employees’ access to social networking sites while at work even though those sites may be used to spread malware and viruses during an attack.
  • Governors may be reluctant to surrender power to the federal government, forcing the president to nationalize the National Guard.
  • …Former Deputy Attorney General Jamie Gorelick, as attorney general, said the nation’s laws don’t permit that. When asked how she would advise the president before his press conference, Gorelick said he must tell Americans to change their views on privacy. “We have to make sure they don’t have an expectation of privacy if we’re going to have to take some of the decisive actions we’re hearing around this table. We may find our-selves in an aggressive position against people’s devices that they view as theirs and theirs alone,” she said.

    ,

    9 komentářů