Příspěvky označené NAVY

Australané se chystají rekrutovat britské námořníky

Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 28. 12. 2011

Obsazení Puerto Bella Brity, 21. listopadu 1739; George Chambers Sr., National Maritime Museum

Na britském námořnictvu stálo po staletí impérium. Nebýt schopného a technologicky vyspělého královského námořnictva, jenom těžko by nad impériem slunce nezapadalo a jenom těžko by Británie bohatla tak, jak bohatla. Svého času bylo její námořnictvo tím, se kterým se všichni srovnávali. Po první a především po 2. světové válce nastal pomalý úpadek, který ovšem nebyl v prvních desítkách let příliš vidět. Plně se projevil až nyní v souvislosti s ekonomickou krizí a obrovskými deficity, kvůli kterým se finance na ozbrojené síly po celé Evropě dostávají pod řeznický nůž.

Britské námořnictvo už před několika měsíci oznámilo, že v prvním kole škrtů odejde 1020 lidí, 350 z nich nuceně. Celkem by podle některých informací mělo námořnictvo do roku 2015 opustit na pět tisíc lidí.

The plans to cut posts were announced earlier this year as part of a programme which could see 11,000 redundancies across the Royal Navy, Army and RAF by April 2015 in an effort to tackle the deficit and bring the defence budget under control.
Earlier this month about 920 soldiers and 930 RAF personnel were told they were being made redundant, 750 of them against their will.

Snižování stavů ale asi není tou největší ranou. První přišla před rokem, když se Británie „ještě úžeji“ rozhodla propojit s Francií právě v oblasti námořních sil. Kdyby člověk něco takového řekl v 18., 19. a dokonce i ve 20. století, kdy se francouzské námořnictvo snažilo alespoň přiblížit tomu britskému a žárlivě jej sledovalo, byl by považován za blázna. Nyní se to stalo realitou.

A za druhou ránu v posledním roce se dá považovat snaha australského královského námořnictva provádět rozsáhlý nábor mezi propuštěnými britskými námořníky. Austrálie vyslala do Británie delegaci, která by měla prověřit realizovatelnost nápadu, v jehož rámci by mohlo australské námořnictvo posílit až tisíc propuštěných.

Critics of the defence cuts, including prominent retired officers, said that the Australian desire to take on British sailors exposed how “foolish” the cuts are.
It follows warnings that Britain might now be unable to fend off a new invasion of the Falkland Islands, which have recently come under renewed pressure from Argentina, or mount an force to retake them without an aircraft carrier.

Austrálie je země spojenecká a je stále ještě součástí jedné, byť rozvolněné, koruny. Její představitelé navíc souhlasili s tím, že budou najímat pouze námořníky, které již Britové nepotřebují a nebudou jim při náboru nikterak konkurovat. Z tohoto hlediska se tedy neděje nic zvláštního a nezpůsobí to žádné problémy. Jde však o počin, který má poměrně vysokou symbolickou hodnotu a to přesto, že se jím sledují praktické cíle.

Australané, kteří nejsou dlouhodobě schopni zaplnit některé volné pozice v námořnictvu – především kvůli konkurenci kvetoucího důlního průmyslu – získají zkušené lidi, do jejichž výcviku nemuseli investovat ani dolar. Australské námořnictvo potřebuje okamžitě 200 námořníků a výhledově další stovky. Například plánuje zprovoznit dvě vrtulníkové výsadkové lodě, které byly vyrobeny ve Španělsku a do služby jdou v roce 2014. Potřebovalo by i posádky na ponorky, ale ty v Británii nejspíše nezíská. V tuto chvíli totiž může kvůli nedostatku personálu využívat v jednu chvíli pouze dvě ze svých šesti ponorek třídy Collins.

Foreign recruits to the Australian military are expected to apply for Australian citizenship as soon as they are eligible. This is normally two years after permanent residence is granted, but can be reduced to as little as three months for serving personnel. Foreign recruits are expected to have served within three years of applying for a job with the Australian forces.
Australia has frequently targeted overseas personnel, particularly from Britain, the United States, Canada and New Zealand to bolster numbers. But the forthcoming drive from Britain would be far larger than previous recruitments and could reportedly involve as many as 1000 sailors.

, , , , , ,

Žádné komentáře

Jak Nizozemci obsazují pirátskou loď

Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 4. 7. 2011

Před několika měsíci nizozemští námořníci a námořní pěšáci podílející se na protipirátské operaci chtěli zkontrolovat podezřelou loď. Místo chleba se solí, se jim dostalo deště kulek. Vojáci se proto rozhodli zasáhnout. Výsledkem byli dva zabití piráti, 16 dalších zatčených a osvobození 16 íránských námořníků.

, , , , ,

2 komentářů

Čínské století

Autor: Vit Stritecky Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 13. 7. 2010

Lidé v Pearl Harboru vítají čínský torpédoborec Čching-tao (DDG 113) během návštěvy v září 2006; Foto Mass Communication Specialist 3rd Class Ben A. Gonzales, U.S. Navy

V poslední době Čína znovu připomněla světu, že hodlá být v příštích dekádách hlavním hybatelem na geopolitické šachovnici. Robert D. Kaplan na stránkách Foreign Affairs připomněl, že geopolitický potenciál Číny rozeznali i klasičtí anglosaští geopolitikové 19. století. Tehdy však Číně chybělo to, co se má v blízké budoucnosti stát pilířem šíření čínského vlivu – vojenské loďstvo.

Z historického pohledu se Čína vydala trochu odlišnou cestou než jiné v minulosti nastupující námořní mocnosti. Vilhelmovské Německo, Japonsko po reformách mejdži či Sovětský svaz nejprve vybudovaly válečné loďstvo, které vytvořilo podmínky pro rozvoj námořního obchodu. Silné centralizované státy tak byly hlavními hybateli námořní revoluce. Jak však naznačují Gabriel Collins and Michael Grubb v knize China Goes to Sea zmíněné na stránkách DefenseTechu čínský příklad je jiný:

China is following a different path marked by an emphasis on commercial maritime development, with naval development trailing. If China continues to expand its naval forces, the drivers will include a mix of a desire for status in the international community and a perceived need to defend economic interests, but the single most prominent element will be that Beijing’s policymakers are struggling to keep up with China’s dynamic commercial mariners.

Čínské námořnictvo se již nepřipravuje na válku o Tchajwan (tu Čína zřejmě vyhrála bez jediného výstřelu) či na ochranu pobřeží, ale plánuje v duchu strategického konceptu „far sea defense“. Vojenské námořnictvo by tak mělo ochraňovat komerční plavidla na cestách od Perského zálivu po Molucký průliv a zabezbečovat čínské zájmy v Jihočínském a Východočínském moři se strategickým výhledem k ostrovnímu pásu kolem Filipín. Většina západních stratégů jistě dobře pochopila, že čínská vojenská „doprovodná“ plavidla křižující v mnoha ohledech geopoliticky klíčovou oblast světa mají mnohem zásadnější význam.

Od prosince 2008 tři čínské lodě operují v Adenském zálivu v rámci anti-pirátské operace. Od prvního července je jednou z nich také největší bojová loď čínské provenience Kunlun Šan. Toto první nasazení čínského loďstva mimo Pacifik podle analytiků dopomohlo čínskému námořnictvu vylepšit kapacity projektovatelné na dlouhou vzdálenost.

Podle zpráv amerického námořnictva Čína disponuje zhruba 260-ti válečnými plavidly, z nichž 75 představuje velké válečné lodě. Strategicky významná je také ponorková flotila čítající více než 60 podvodních plavidel. Právě ponorková aktivita vycházející ze základny Jalong Bay v jižní Číně donutila americké námořnictvo k návratu studenoválečné praxe  průzkumných ponorkových cest ze základny na Guamu, které v posledních měsících vedly již k několika americko-čínským roztržkám.

Čína oficiálně přiznává rozpočet na obranu ve výši 78 miliard dolarů, nicméně podle analytiků je reálný čínský rozpočet přibližně dvojnásobný. Námořnictvo z obranného koláče získává zhruba třetinu a tento poměr v budoucnosti zřejmě naroste v souvislosti s plánovanou akvizicí letadlové flotily. Nové námořní doktríně se částečně podřizuje i raketový program. Celkově vzato lze říci, že se americká námořní pacifická hegemonie blíží ke konci.

Také v tomto kontextu je třeba vnímat novou vlnu čínského angažmá v korejském problému, neboť čínským admirálům se nikterak nezamlouvá představa americko-jihokorejských námořních operací v blízkosti čínských teritoriálních vod. Číňané však naopak velké námořní cvičení ve Výchočínském moři uspořádali počátkem července a kolem oslav amerického Dne nezávislosti pravděpodobně otestovali novou antibalistickou raketu zaměřenou proti lodím (anti-ship ballistic missile). Ve jiho a severovýchodní Asii nabývá „čínské století“ jasných kontur, což potvrdila také Obamova cesta do Canossy (Pekingu) v listopadu 2009.

Na závěr se vrátím k výše zmíněnému Kaplanovu článku, který obsahuje dvě provokativní teze:

  1. Demokratická Čína bude (by byla) ještě dynamičtější světovou mocností než Čína s represivním režimem
  2. Se vzrůstající mocí Číny se strategickým partnerem USA pro systémové vyvažování stane Rusko.

, , ,

5 komentářů