Před více než rokem, publikoval Dušan Rovenský dva články týkající se jak obecných konceptů organizace malých jednotek, tak i návrhů na změnu organizace AČR do úrovně brigády. Tyto články vyvolaly velice zajímavou diskusi. Některé názory z těchto diskusí jsem přenesl i do tohoto textu a vytvořil z nich základní otázky, na které se budu snažit adpovědět. Aby ale článek nebyl pouze opakováním toho co zde už zaznělo, pročetl jsem některé diskuse na toto téma na Small Wars Journal a věřím, že komparace názorů vyvolá další diskusi, která opět posune pohled na tento problém.
Obvyklý přístup k řešení problému nové organizační struktury se týká kombinace počtů jednotlivých podřízených oddílů, rozdělení pravomocí a propojení s nadřízeným organizačním stupněm. Rád bych trochu odbočil od tohoto standardu a zaměřil svou pozornost na efektivní působnost družstev a čet v závislosti na použité výzbroji a vybavení.
První a základní otázkou, kterou je potřebné si položit, je jaký rozsah bojiště musí palbou pokrýt družstvo, četa a rota? Od odpovědi na tuto otázku se pak následně odvíjí další požadavky. V současné době je standardní roj mechanizovaného družstva vyzbrojen čtyřmi různými zbraněmi, jejichž efektivní dostřel je vyjádřen níže. Výběr mechanizovaného družstva jako vzoru spočívá v skutečnosti, že Armáda ČR má v současné době čtyři mechanizované prapory a pouze dva lehké motorizované – po jednom u výsadkového a tankového praporu.
| Zbraň | Efekt. dostřel |
| Samopal vz.58 | 500 metrů |
| Puška vz.63 Dragunov | 800 metrů |
| Univerzální kulomet vz.59 | 600 metrů |
| RPG-7 | do 500 metrů |
Tyto údaje jsem převzal z webové stránky 42. mechanizovaného praporu a i když uznávám, že se mohou lišit od jiných údajů, případně od osobních zkušeností, pokládám je za standard, který je možné uplatnit napříč celým spektrem. Důvodem je to, že se jedná o hodnoty, které je možné dosahovat standardně u drtivé většiny, ne-li všech, uživatelů těchto zbraní. Jak z tabulky vyplývá, tak maximální palebnou sílu dokáže roj mechanizovaného družstva soustředit (bez podpory lafetovaných zbraní BVP/KBVP) palbu všemi zbraněmi na vzdálenost přibližně 400 metrů. Pokud bychom se podívali na úroveň mechanizované čety a roty tak jediným násobitelem palby – vyjma vyššího počtu zbraní – je použití lafetovaných zbraní BVP/KBVP. A s trochou nadsázky mohu říct, že „tudy cesta nevede“.
V případě konvenčního konfliktu anebo nasazení mechanizovaných čet v prostředí, které se vyznačuje vysokou průjezdností pro BVP/KBVP problém není. Bojová vozidla poskytují svými zbraněmi dostatečnou palebnou podporu pro sesedající roj, a tudíž násobení palebné síly není příliš zapotřebí. Problém nastává v okamžiku, kdy dojde k nasazení roje v prostředí, kde není možné se spolehnout na podporu zbraní bojových vozidel. V tomto ohledu je na tom výsadkové družstvo podstatně lépe a to zejména díky výměně kulometů vz. 59 za FN Minimi v ráži 7,62×51 NATO a také používáním pancéřovek Carl Gustav.
Odpověď na otázku pokrytí bojiště efektivní palbou bude potřebné hledat v jednotné organizaci pěších jednotek na úrovni družstva. Pokud se tak stane, potom nebude potřebné upravovat tabulky jednotek nasazovaných do zahraničních operací a pěší družstva – bez ohledu na to zda budou mechanizovaná, motorizovaná anebo výsadková – bude možné nasadit bez potřeby navýšení či snížení počtů. Velitel družstva vyjede do mise se stejným počtem vojáků, s jakým cvičí základní činnosti na své posádce. Zde vyvstává problém, kolik členů bude mít toto družstvo. Bude to devět (pěchota USA), osm (britská armáda), 13 (Námořní pěchota USA), nebo méně?
Vzhledem k různým typům dopravních prostředků používaných AČR a po zvážení množství argumentů jsem se rozhodl přistoupit na následující strukturu pěšího družstva. Jedná se o osmičlenné pěší družstvo rozdělené do dvou týmů označených jako tým A a tým B.
| Funkce | Hlavní zbraň | Sekundární zbraň | Tým |
| Velitel družstva – velitel týmu A | CZ 805 A1 | Glock 17/ CZ 75 | A |
| Zástupce velitele družstva – velitel týmu B | CZ 805 A1 | RPG-75 / M72 | B |
| Kulometník | FN Minimi | A | |
| Kulometník | FN Minimi | B | |
| Granátník | CZ 805 A1 | CZ 805 G1 | A |
| Granátník | CZ 805 A1 | CZ 805 G1 | B |
| Pátrač | CZ 805 A2 | A | |
| Střelec | CZ 805 A1 | B |
Organizace pěšího družstva v této struktuře nabízí veliteli družstva několik možností. První je, že při zavedení zbraní CZ805 s ráží 5,56×45 NATO družstvo neztrácí možnost vést krycí palbu za použití účinnější munice (7,62×51 NATO) na vzdálenost delší než je dostřel útočné pušky. Dále je zde vyšší variabilita použitelných prostředků za minimálního navýšení (či dokonce snížení) zátěže vojáků. Toho je dosaženo zavedením podvěsného granátometu CZ 805 G1 a vyřazením RPG-7. Jednou závažnou nevýhodou je odstranění pušky Dragunov a tím ztráta schopnosti družstva zasahovat bodové cíle na vzdálenost delší než je dostřel útočné pušky. V zásadě je, ale možné říct, že výhody převažují nad nevýhodami.
Při osmičkové struktuře družstva se otevírají tři možnosti sestavení jednotky na úrovni čety – mechanizovaná četa s KBVP Pandur II, motorizovaná četa s LOV Iveco a výsadková četa. Každá z těchto čet má vlastní výhody a omezení, na které je potřebné brát ohled při vytváření jejich struktury. Generálmajor Sir John Monash v 3. čísle publikace Infantry v roce 1996 prohlásil:
The platoon is, for all purposes, the unit for whose perfection we strive. Because, a perfect platoon means a perfect battalion and brigade or division: and the efficiency of any army corps is to be measured by that of its platoons.
Z mého osobního pohledu je toto vyjádření pouze dalším podnětem pro ještě intenzivnější zamyšlení nad strukturou čety. Společným prvkem pro čety bez ohledu na jejich specializace je velitelský prvek. Ten se skládá z velitele čety, zástupce velitele čety, dělostřeleckého pozorovatele a řidiče-radisty. V tomto případě vycházím z komparace organizačních struktur v americké pěchotě u střelecké (pěší) čety a čety Stryker.
| Vozidlová sekce | Pěší sekce | |
| Vozidlo 1 | Zástupce velitele čety – Velitel sekce | 1. družstvo + dělostřelecký pozorovatel |
| Střelec | ||
| Řidič | ||
| Vozidlo 2 | Velitel vozidla | 2. družstvo + velitel čety |
| Střelec | ||
| Řidič | ||
Četa mechanizované pěchoty s KBVP Pandur by byla organizována do dvou sekcí – pěší a vozidlové. Toto rozdělení umožňuje základní použití palby a pohybu ať už na úrovni vozidel tak i na úrovni vozidla – sesednutá pěchota a také mezi pěšími družstvy. Proti standardní Stryker četě má tato četa mechanizované pěchoty o padesát procent méně vozidel a o 47 procent méně vojáků. Kombinace schopnosti vozidel vést přímou (30mm kanón) i nepřímou (teoreticky VÚŘS/PTŘS SPIKE-LR) palbu nahrazuje potřebu disponovat jinými podpůrnými zbraněmi.
Dalším typem čety je četa motorizované pěchoty vybavená LOV Iveco. Zde je potřebné si položit zásadní otázku – jestli vozidla budou sloužit pouze pro dopravu pěchoty do cílové oblasti anebo zda půjde o sekci vozidel, která bude tvořit nedílnou součást čety při vedení palby a manévrování. Pokud by se jednalo o využití LOV pouze jako dopravního prostředku, potom by bylo potřebné vybavit četu i vlastními podpůrnými zbraněmi, které by poskytovaly dodatečnou palebnou sílu na delší vzdálenost než je efektivní dostřel pěších družstev. V takovém případě by se jednalo o vytvoření takovéto struktury.
| Funkce | Hlavní zbraň | Sekundární zbraň | Tým |
| Velitel družstva – velitel palebného týmu A | CZ 805 A2 | A | |
| Zástupce velitele družstva – velitel palebného týmu B | CZ 805 A2 | CZ 805 G1 | B |
| Střelec-pancéřovník | CZ 805 A2 | Carl Gustav M3 | B |
| Pomocník pancéřovníka | CZ 805 A2 | B | |
| Střelec-pancéřovník | CZ 805 A2 | Carl Gustav M3 | A |
| Pomocník pancéřovníka | CZ 805 A2 | A |
Vybavení družstva zbraní právě pancéřovkou Carl Gustav je odůvodněno právě možností vést přímou palbu na vzdálenost do 1500 metrů a při využití specializované munice i nepřímou palbu (zejména na protivníka ukrytého za překážkou). Dalším důvodem je relativně nízká hmotnost odpalovacího zařízení a také munice.
| Vozidlo 1 | Řidič | Palebný tým A, 1.družstvo |
| Vozidlo 2 | Řidič | Palebný tým B, 1. družstvo |
| Vozidlo 3 | Řidič | Palebný tým A, 2.družstvo |
| Vozidlo 4 | Řidič | Palebný tým B, 2.družstvo |
| Vozidlo 5 | Řidič | Velitelský tým |
| Vozidlo 6 | Řidič | Palebný tým A, Družstvo zbraní |
| Vozidlo 7 | Řidič | Palebný tým B, Družstvo zbraní |
Po přidělení vozidel podle této tabulky by došlo k rapidnímu navýšení nároků na jejich počet. Také by došlo k omezení jejich lafetované výzbroje (ať už to jsou těžké kulomety M2 ve věžích M151 Protector a nebo 7,62mm kulomety PKT ve věži ZRSD 07) pro vedení odvetné palby při napadení za přesunu. Podstatně lepší organizační variantou je úprava schématu čety mechanizované pěchoty pro tento typ vozidel.
Nejvíce limitujícím faktorem je omezená transportní kapacita LOV Iveco, pokud je doplněno o střelce. Každé vozidlo tak může dopravit maximálně tři vojáky pěší sekce, kteří mohou v případě potřeby sesednout. Na druhé straně, palebná síla a efektivní dostřel lafetované výzbroje odstraňují potřebu začlenění družstva zbraní do sestavy čety.
| Vozidlová sekce | Pěší sekce | |
| Vozidlo 1 | Řidič + Střelec – zástupce velitele čety | 1. družstvo + dělostřelecký pozorovatel |
| Vozidlo 2 | Řidič + Střelec | |
| Vozidlo 3 | Řidič + Střelec | |
| Vozidlo 4 | Řidič + Střelec | 2. družstvo + velitel čety |
| Vozidlo 5 | Řidič + Střelec | |
| Vozidlo 6 | Řidič + Střelec | |
Lafetovaná výzbroj vozidel LOV Iveco je v AČR omezena na kulomety M2 (12,7mm) a PKT (7,62mm) v bezosádkových věžích M151 Protector a ZRSD 07. Naproti tomu, vozidla Iveco dodaná na Slovensko byla vybavena také lafetovanými 30mm automatickými granátomety AGS-17. Ty navíc poskytují schopnost vést i nepřímou palbu, což by při výhodně zvoleném poměru lafetované výzbroje 2:2:2 (těžký kulomet : střední kulomet : automatický granátomet) poskytlo četě motorizované pěchoty dostatečnou variabilitu při výběru typu podpůrné palby.
Každá z těchto variant má své klady i zápory, své výhody a omezení. Ideální organizační struktura pro družstvo nebo četu neexistuje a proto je potřebné se rozhodnout vždy pro to menší zlo. V tomto případě je menším zlem maximální využití prostředků, které již jsou k dispozici.
Struktura výsadkové čety, která je v tomto ohledu asi nejkomplexnější a také nejvíce komplikovaná bude popsána v dalším díle.
Zdroje:
- www.army.cz
- FM 3-21.8 The Infantry Rifle Platoon and Squad
- FM 3-21.9 The SBCT Infantry Rifle Platoon and Squad
- ATM č. 4/2009, 9/2009, 5/2010, 7/2010, 10/2010
- Střelecká revue 10/2010
#1 Marek Waic 23. 2. 2011 - 20:32
Velmi děkuji za tento článek.
Struktura nejmenších celků, jako jsou družstvo a četa, je věc která se mě, jakožto velitele družstva, velmi dotýká. Mnohokráte jsme o ni s kolegy diskutovali. Je nad slunce jasné, že stávající koncepce, vycházející z přepravních možností a předpokládaného nasazení BVP-2 není ideální. Po přečtení tohoto článku s autorem a jeho závěry souhlasím a mám akorát pár poznáme do diskuze.
Správným krokem by bylo, jak autor uvedl, navýšení počtu členů družstva (nebo roje u mechanizovaných rot). Bohužel zde autorův návrh naráží na technické možnosti nám dodaných KBVP Pandur II. Který má místo pro dohromady 11 lidí. Řidič, střelec operátor (RCWS30), velitel vozu, 7 lidí „v roji“ a jeden člověk na místě za řidičem. Pokud počítám správně, tak místo pro četu tak, jak ji rozvrhl autor, není. V každém vozidle schází jedno místo.
Bez zasahování do sestavy družstva a nelení čety lze tento problém vyřešit dvěma způsoby. První možnost je přesunout velení do zvláštního vozidla, které by nemuselo být nutně KBVP, ale stačilo by právě třeba IVECO, nebo jiné se srovnatelnou mobilitou jako má KBVP. Druhá možnost je do čety zařadit třetí družstvo s Pandurem. Tato možnost se mě jeví, jako lepší. Každé vozidlo by mělo vlastní posádku (řidič + střelec), osmičlenné družstvo (VD by seděl na místě velitele vozidla a měl by tedy dobrý přehled o situaci i případě nasednutého družstva) a za řidičem by v každém vozidle seděl někdo z velení čety (sedadlo za řidičem má, pokud se nepletu, vlastní BVIS terminál, což by se také velmi hodilo pro přehled nad situací).
Absence SVD Dragunov v družstvu by se dala vyřešit vybavením každého (nebo třeba alespoň jednoho) vozidla puškou s účinností na dlouhé vzdálenosti. Tato puška by se dala v případě, že to úkol vyžaduje, z vozidla vzít a používat vyškoleným členem družstva jako „sekundární“ zbraň.
Další poznámka je spíše kosmetická. Z našich zkušeností s fungováním pěšího družstva vyplynulo, že vyčlenění jednoho člověka jako pátrače není nejvhodnější. Sebelepší voják je schopen vykonávat 100% činnost pátrače po dobu max. hodinu. Po tom soustředění upadá a je potřeba ho na této pozici vystřídat. Proto si nemyslím že je vhodné pro pátrače vyčleňovat nějakou zvláštní zbraň.
Poslední poznámka je spíše námětem na diskusi. A to o vhodnosti ráže 7.62 pro kulometníka družstva. Osobně se spíše kloním k minimi ráže 5.56. Výhoda většího množství nesené munice mi přijde větší než výhoda účinější munice u zbraně, která slouží hlavně jako podpůrná. Nicméně uznávám že v tomto případě jde spíše o osobní sympatie a chápu že spoustu kolegů mají opačný názor. Tak jako tak je potřeba co nejrychlejší výměna UK vz.59, protože ty, hlavně svojí spolehlivostí, naprosto nevyhovují.
Těším se na reakce a další články na toto téma.
#2 sisa 23. 2. 2011 - 21:29
hmm..zajimave, ale nevim. tak nejak mi nestimuji ty pocty vozidel na cetu. autore, omezil jste se pouze na vozidla Iveco, ktera jsou pokud vim zatim jen v Afg (nemam prehled jestli je ma dostat, ci nema v nejblizsi dobe 44/74.lmpr). je treba si uvedomit, ze jsou pouzivana i vozidla Kajman a ty jsou v osadce 6, Dingo teoreticky patri take k teto vybave v osadce 6 lidi.
muj osobni a skromny nazor je predstava cety o 3-4 druzstev. 2-3 vysadkove/pesi/moto/mechanizovane a jedno druzstvo palebne podpory.pripadne nechat 3 klasicka druzstva a v ramci roty bud pridat cetu, nebo jednu celou cetu zmenit na cetu palebne podpory..
8 clenne druzstvo je myslim povinnost – logika mi to alespon napovida, protoze vetsina dopravnich prostredku je min 4 mistna – ridic,velitel,strelec,pruzkumnik x 2 = 8 lidi a jeste zbudou u vetsiny prostredku mista a na dopravu zajatcu,ranenych,civilistu etc….
v teto organizaci, by drustva byla vybavena 2x CZ805 G1, kulometem Minimi, a ponechal bych treba i SVD na druzstvo.
palebna druzstva ci cety by mohla byt vybavena taktez Minimi,SVD, ale hlavne misto RPG-75 (pokud vim, 75 je aktualne zakazana pouzivat) bych ponechal jednu RPG-7, pripadne tedy Carl Gustav, nekolik dvojic v pripade cety s SVD ci novejsimi odst puskami( vyskoleny FO´s ), AGS-17, lehke minomety, jako napriklad americky 82mm (pripadne modernizace ceskeho ANTOSe)
myslim, ze takto vybavena rota by byla ve velke mire schopna plnit ukoly samostatne, bez dalsi podpory. bohuzel to je hudba hooodne vzdalene budoucnosti, protoze nase armada stale zamrzla tesne po stadiu frontovych utoku, misto toho, aby se vydala opravdu cestou malych,mobilnich jednotek ve stylu „SF“. Velikost nasi armady, tak jako tak nedovoluje nejaky rozsahly frontovy boj v pripade ohrozeni, takze male a pohyblive jednotky by byly ucinejsi.
#3 Ondrej Rajkovic 23. 2. 2011 - 21:50
Ad Marek Waic:
Úvodem velice děkuji za Váš komentář.
Zde jsem vycházel z očividně mylné informace o transportní kapacitě KBVP Pandur. Mé kalkulace vycházely z informací o možnosti Pandura dopravovat až 10 členný výsadek. Pokud je zde možnost dopravovat pouze 8 lidí ve výsadku pak je na místě vytvořit třetí družstvo (družstvo zbraní) u čety mechanizované pěchoty, které by odpovídalo družstvu zbraní u čety motorizované pěchoty a přidělit mu třetí KBVP.
Hlavním důvodem pro vyřazení SVD Dragunov byla neschopnost vést palbu dávkou což jasně omezuje palebnou sílu pěšího družstva. Pokud byly informace v Střelecké revue 10/2010 správné a AČR měla možnost nakoupit i pušku CZ805 A3 jakožto Designated Marksman Rifle (neboli pušku ostrostřelce) potom by problém s SVD odpadl a zástupce velitele družstva by dostal A3ku místo SVD a byla by zachována i možnost vést přesnou palbu jednotlivými ranami na delší vzdálenost než je efektivní dostřel útočné pušky.
Zde souhlasím. Na pěším družstvu je ještě jeden střelec, který nemá žádné další povinnosti vyplývající z jeho funkce a tudíž může být využíván jako 2. pátrač.
Za Vaše komentáře ještě jednou děkuji a budu se těšit na další reakce a diskusi.
#4 Ondrej Rajkovic 23. 2. 2011 - 22:07
Ad Sisa:
Budu reagovat trochu stručněji než v předchozím případě, z několika důvodů – zejména proto, že velká část se týká výsadkové čety, která bude popsána v dalším článku.
K vozidlu Kajman – nepředpokládám, že kompletní výsadková rota z Chrudimi bude někdy nasazena výlučně pouze na Kajmanech. Jejich roli vidím spíše v podpůrné roli (zbraňové platformy pro těžké kulomety nebo automatické granátomety) při patrolách. Jejich dopravní kapacita není zase až tak problém – družstvo o 8 lidech bude používat 2 vozidla Kajman (jak jsem napsal – výsadková rota nikdy nebude jako celek nasazená výlučně na Kajmanech, proto nebude potřebné naplnit jeho transportní kapacitu).
Ad RPG-75: Je tam uvedena pouze jako příklad (proto je tam za lomítkem i M72 která se v AFG v současné době čím dál častěji používá). Tato zbraň má tu výhodu, že jeden člověk unese dvě nebo tři tyto zbraně. Carl Gustav potřebuje pro rozsáhlejší používání alespoň obsluhu dvou lidí (nejlépe třech).
K organizaci roty jsem se nedostal a pokud se k ní dostanu tak to bude na samostatnou sérii článků, takže na Vaše návrhy a komentáře tam budu brát ohled.
Každopádně díky za Váš komentář a příspěvek do diskuse.
#5 Marek Waic 23. 2. 2011 - 22:14
Mohu se zeptat proč neschopnost střelby dávkou je omezení palebné síly družstva? Dávkou jsem poprvé a naposledy střílel na kurzu základní přípravy ve Vyškově. V praxi se dávka prakticky nepoužívá. Teoreticky je možná ještě použitelná na velmi krátké vzdálenosti, kdy není čas na míření. Je pravda že mé zkušenosti vycházejí ze střelby jiných ráží než 5.56, ale obecně se považuje střelba dávkou za zbytečné plýtvání munice bez většího efektu. Zbraň CZ805A3 by tento problém samozřejmě řešila perfektně, ale pokud vím, tak o jejím nákupu se zatím neuvažuje.
Osobně bych se vůbec nebránil začlenit třetí družstvo „obyčejné“, přeci jenom Carl Gustav za předpokladu, že četa operuje s KBVP (s jeho RCWS30), palebnou sílu už tolik nezvýší, na rozdíl od třetího pěchotního družstva.
#6 Ondrej Rajkovic 24. 2. 2011 - 10:19
Ať už by se dávkou myslely krátké dávky o 3 ranách a nebo delší, bude mít SVD menší hustotu palby (měřeno počet ran/čas na jeden cíl) než CZ805 A1/2. A mám za to, že ať už při útoku (vytváření krycí palby při útoku družstva/čety – zde vycházím z US battle drills) nebo při obraně (zpomalení nebo rozvracení úotčících oddílů protivníka) bude právě hustota palby rozhodující. Při patrolování bude mít SVD mít menší handicap, ale nikdo nemůže tvrdit, že se naše jednotky budou navěky věnovat pouze patrolování.
Beze zbytku souhlasím, ale objevuje se zde pořád ten stejný problém – málo místa a není kam umístit VČ a JFO. Pokud budou 3 družstva po 8 lidech potom ani v jednom Panduru nezůstane místo pro VČ a JFO (které by zůstalo zařazením 6členného družstva zbraní do sestavy). A určitě se mnou budete souhlasit když napíšu, že dávat velitele čety i do pozice velitele družstva není dobrý nápad (nebude mu zbývat čas pořádně se věnovat oběma funkcím). A představa kombinované mech-moto čety mi také není po chuti pokud ne z logistické stránky tak i z toho, že i průměrný povstalec se zdravým selským rozumem si domyslí, že „v tom jiném autě být velitel“.
Je zde jedna otázka pro všechny velitele/příslušníky mechanizovaných družstev a čet: Je nějaká rozumná možnost jak v tom Panduru to jedno místo (pro VČ/JFO) najít?
#7 anoným 24. 2. 2011 - 10:49
pozor, mezi pěchotou ala „frontové útoky“ a SF je mezistupeň, a to je lehká pěchota… to je cesta pro naší pěchotu. Aby si každý, kdo má v pr**li díru hrál na SF je stejně k ničemu, jako ty dnešní frontové útoky.
#8 Marek Waic 24. 2. 2011 - 15:49
Ondrej Rajkovic:
Co se týče SVD – Je vidět že mám asi o obraných a útočných operacích a hustotě palby jiné představy než US battle drills, ale uznávám že problém může být na mé straně..
Co se týče rozložení čety – aď počítám jak počítám tak tři pěchotní družstva se tam i s velením akorát vejdou. Počítejte radši se mnou – v jednom KBVP je řidič a střelec operátor (SO) jako stálá posádka. 7 vojáků družstva vzadu a jejich velitel vedle SO na místě velitele vozu s tím že bude sesedat s družstvem (na rozdíl od BVP-2 s tím není u Pandura žádný problém). V každém voze pak zbývá jedno místo za řidičem (tam co byl u BVP chemik) pro VČ, ZVČ nebo JFO. V toto uskupení podle mě v podstatě samé výhody. Pokud bude družstvo nasednuto, tak má VD přehled o situaci díky terminálu BVIS a pozorovacímu systému RCWS30. Stejně tak VČ, ZVČ a JFO mají přehled nad situací díky vlastnímu terminálu BVIS.
#9 honza 24. 2. 2011 - 16:16
ne že bych se cítil oprávněn jako letec do tohoto kecat, ale dvě KBVP na četu jsou málo, už z toho důvodu že jedním ze základních SOP může být že minimální počet vozidel v konvoji jsou tři. Nevím jak je na tom pandur s možností tažení, ale selským rozumem je asi lepší když jedno vozidlo může tvrdit muziku kanonem zatímco druhé se snaží zapadlé třetí vyprostit.
Já osobně bych -i za cenu disproporce v palebné síle- uvítal stálý počet vozidel a družstev na četu. tedy např. čtyři pandury (iveca, tanky…)
Taky, při vyřazení jednoho ze dvou vozidel jste tabulkově na 50 procentech stavu čety.. neutralizován.
#10 MedWed 24. 2. 2011 - 17:33
Honzo, dekuji za mentalni podporu. Clanek jsem si precetl 2x a pro jistotu cekam na komentare… Protoze pri predstave, ze se mi ceta smrskne na 2 vozidla… musim premyslet, jestli je nekde ve svete jina armada, ktera ma 2 druzstva/vozidla na standardni bigo cete…
Muj nazor je, ze i tri jsou malo… ctyri ideal.
#11 Marek Waic 24. 2. 2011 - 18:03
Je pravda že 3 družstva jsou asi optimální pro samostatně operující jednotku. Dalším argumentem, kromě těch co tu napsal Honza, je třeba to že ve dvou vozidlech se mnohem obtížněji hlídá 360 perimetr než ve třech. U vyššího počtu vozidel (alespoň u KBVP) už není zisk tak výrazný. Ono taky záleží na požadovaném počtu vojáků na rotě. Protože může být družstev klidně víc, ale zase bude méně čet na rotě, což sníží manévrovací schopnosti roty. Už zvýšení počtu vojáků ve družstev zvýší bojovou sílu čety dost výrazně.
Počet vozidel u jednotlivých druhů pěchoty bohužel nikdy stejný nebude, protože třeba Pandur uveze víc než dvakrát tolik lidí, co IVECO. Autor článku se, podle mě správně, snaží „unifikovat“ alespoň počet a složení družstev.
#12 Pavel 24. 2. 2011 - 23:08
Zdravím.
Pokud se nepletu, v Panduru se v části pro výsadek dost plýtvá místem. Stálo by za zvážení, jak by se zhoršil uživatelský komfort, pokud by tam bylo místo 7 sedaček 8.
Jinak jsem moc nepochopil ty sekundární zbraně. Pistoli jako záložní zbraň by podle mne měli mít všichni.
Dragunov je podle mne zastaralá zbraň, jejíž funkci může do značné míry zastoupit útočná puška s lepší optikou.
Kromě toho, pokud by dva kulometníci měli kulomety v ráži 5,56 a ostatní pušky v ráži 5,56, tak mají všichni stejnou munici, můžou si jí snáze přerozdělovat a je to logisticky jednodušší. Manévrovat s lehkým nebo těžkým kulometem je taky rozdíl. Rozdíl je taky nést 1000 nábojů 7,62 a 5,56.
Hustota palby – kropit by podle mého názoru měly hlavně kulomety. Střílet z pušky dávky je plývání municí. Druhá střela už letí všem nad hlavami. Existuje samozřejmě něco jako krycí palba, ale i ta je snad lepší mířená rychlými po sobě jdoucími jednotlivými výstřely, než vysypat zásobník skrze hlaveň někam před sebe.
Pustil jsem se trochu moc do detailů, ale je pravda, že z detailů se skládají větší celky.
Jinak dobrá debata.
#13 anoným 24. 2. 2011 - 23:42
Pro Pavla: Aby měl každý pistoli je ten největší nesmysl jaký se u pěchoty v posledních letech objevil. Nejdřív si zjistěte, kolik má průměrný „bigoš“ na rok nábojů (realita je bohužel taková, že ti vojáci, kteří nestřílí v civilu, jsou nevycvičení v jejím reálném použití), potom si zjistěte, kolikrát pistoli v boji kdo kdy vlastně použil, a znovu zvažte svůj nápad. Raději bych viděl, kdyby naši bigoši uměli mistrně ovládat útočnou pušku (což také není realita, částečně opět kvůli nízkému počtu střeleb, munice a výcviku). Vím, že to vypadá tacticool a nosí to kdekdo, ale význam je mizivý. Spíše jde pouze o to, že už tak přetížení a překombinovaní pěšáci na sebe věší další zbytečnost.
Za další: Už jste viděl kulometníka, který si nese (ne veze) tisíc nábojů ráže 7,62 (ať už x51 nebo x54)??
S dávkami z pušky máte pravdu, to snad už nikdo doufejme ani necvičí.
#14 Pavel 25. 2. 2011 - 8:35
Pro anoným
Souhlasím, že použití pistole v boji je ojedinělé. Nevím sice kde to zjistit a kde jste to zjistil vy, ale selský rozum to napovídá. S ostatními důvody proč pistoli nemít nesouhlasím, protože to nejsou skutečné důvody, ale typické výmluvy proč něco nejde. Pistole je pouze záložní zbraň, ale nemít u sebe záložní zbraň pro případy, kdy selže hlavní bych nechtěl. Pistole váží i s náboji max 1,5 kg. Vojáci s sebou tahají kolikrát těžší a zbytečnější věci.
To, že vojáci neumí používat pistoli není chyba pistole. Pokud pistole nebude a nebudou ani střelby z pistole, neznamená to, že bude víc munice do pušky a víc střeleb z pušky. V tomhle problém vůbec není. Spíše by si lépe nacvičili chemickou, nebo pořadovku. Problém je, že se nakupuje , nebo nakupovala předražená technika o stovky milonů až miliardy, utrácelo za nesmyslné přestavby a opravy vojenských objektů atd. a na tak základní věc, jako je munice do pěchotních zbraní peníze nejsou.
Pro to, aby člověk dobře střílel je podle mého názoru potřeba alespoň jednou týdně střílet (a předtím samozřejmě sušit). Pokud budu počítat s 200 náboji do pistole na jedny střelby a cenou za náboj 3kč (a armáda by ho snad měla umět nakupit levněji), jsme na 600,- Kč za střelby. Budu počítat se 40 týdny v roce kdy by se voják zůčastnil střeleckého výcviku. To je 40 x 600 = 24000,- za náboje do pistole ročně na jednoho. Pokud by takto cvičilo 10000 vojáků, je 240 000 000 Kč za munici do pistole.
Z pušky může být dostačující střílet na jedny střelby tak 100 nábojů. Budu počítat s cenou 10 Kč za náboj 5,56, je 1000,- Kč na střelby, 40000,- na rok a 400 000 000 pro 10000 vojáků na rok. Celkem tedy náklady na munici do pistole a pušky činí 640 000 000,- a předpokládám, že by měla být armáda schopna tuto cenu snížit o desítky procent kvůli množstevní slevě. A zde je právě ten problém, protože ministerstvo obrany, které pravděpodobně takovéto nákupy realizuje, by dokázalo cenu spíše o desítky procent zvýšit. Každý jistě vzpomene na nějakou kauzu, ve které se točily miliardy, za které by se dala nakoupit munice na mnoho let dopředu.
Ještě k tomu střeleckému výcviku. Pod vedením zkušených střeleckých instruktorů máte po těch 40ti týdnech dobře vycvičené vojáky, kteří umí střílet z hlavní i záložní zbraně, umí střílet z různých poloh, řešit nestandardní situace, řešit závady atd. Možná by se taky trochu víc cítili jako vojáci.
Takže abych to shrnul. V současné době je zbytečné, aby vojáci nosili pistole. Neumí je totiž používat. Neumí ale příliš používat ani útočné pušky. Takže by je také měli odevzdat. Správně použít kulomet taky není jen o tom, mačkat spoušť. Dostáváme se tedy ke kvalitě střeleckého výcviku, instruktorů střelecké, a velitelů na všech stupních, kteří střeleckou organizují. Takový klasický velitel praporu vůbec netuší, že existuje něco víc, než střelby číslo x a to co se naučil ve Vyškově. Podpora novým výcvikovým postupům je mizivá, protože to vždy naráží na nějaký předpis.
Za další, nepsal jsem, že jeden kulometník nese tisíc nábojů. Náboje bývají rozděleny mezi ostatní členy jednotky. Dokážete si představit, jak rychle zmizí 1000 nábojů z kulometu? Jeden kulometník snad minimálně 400 běžně nosí. I zde už je rozdíl ve váze značný. Otázkou potom je, co je lepší. Větší palebná síla, nebo lehčí zbraň a více nábojů. Ideální je mít ve zbrojáku obě verze a vybírat podle úkolu. Potom je potřeba se zamyslet, proč vlastně omezovat četu něčím takovým, jako jsou pevně dané tabulky přidělených zbraní. Jestli by nebylo lepší mít určené zbraně, které má mít četa k dispozici. Na každého by vycházeli 3-4 zbraně, které by mu byly přiděleny a stral by se o ně. Podle typu konkrétního úkolu by se pak družstvo vybavilo zbraněmi. Jistě by to bylo dražší řešení, než je teď, ale já těm řečem o šetření něvěřím. Holt by pro někoho zbylo méně na úplatky, provize a nebo by se nenakoupila zbytečná , nebo předražená technika.
A teď mi řekněte proč to nejde.
#15 anoným 25. 2. 2011 - 17:36
Dobře Pavle, teď se probuďte do smutné reality AČR. Střelby každý týden s 200 ranami do pistole, dokonce ani do pušky, nikdy nebudou. Souhlas, bylo by to krásné, ale NIKDY se to nestane, to berte jako fakt. Zeptejte se třeba výsadkářů z Chrudimi, kolik mají na rok ran do pistole na jednotlivce. To, že se peníze utrácí zvláštně, je zcela zjevné, a to, že si za to nikdy nikdo nesednul, ještě zjevnější, a to my dva nevyřešíme. Pokud je puška spolehlivá, a pěšák je vycvičený, nepotřebuje pistoli, není tam totiž nikdy sám. Pušku odevzdat nemůže, protože to je věc, která je pro něj zásadní, ne jen přívěšek, který se za celou dobu misí AČR na ostro nepoužil ani jednou (mluvím stále o pěchotě). Stejně tak můžeme řešit stanice – skutečně každý v družstvu potřebuje vlastní stanici??
#16 anoným 25. 2. 2011 - 17:58
Jinak s tou střeleckou přípravou máte naprostou pravdu. Na školách je poměrně kvalitní výuka konstrukce zbraní a munice, jejich použití už ale ne. AČR nemá dokonce vůbec žádný předpis, řešící taktické použití ručních zbraní (řešení závad, přebití, střelba zpoza krytu atd.), většina útvarů má vlastní, lepší či horší, střelecké drily, popřípadě to neřeší. Neexistují žádné střelecké třídnosti, výsledky žádných přezkoušení ze střelecké přípravy nemají na jednotlivce jakýkoliv dopad (udělá se to „aby dobre bolo“). Je to možná právě proto, že při tak mizivém střeleckém výcviku by to nedopadlo snesitelně. To ovšem není vina samotných příslušníků družstev, čet a rot, to je něco k zamyšlení pro nejvyšší velení armády, nikdo jiný s tím nepohne.
#17 Pavel 25. 2. 2011 - 19:29
Dobře anonýme :-), já vím že to je smutná reality AČR, a zároveň vím, že vše lze změnit. Zde ale nepomůže evoluce, nýbrž revoluce a to totální (nemyslím politickou revouluci..).
Ještě k těm střelbám. Oni nemusí být úplně každý týden, ani to není reálné, protože jsou také jiné úkoly, ale můžou být zase někdy i 2x týden. A proč je to vlastně nereálné? Protože je to drahé?
Co se týče té střelecké, já vidím hlavní problém ve velení, které to prostě nezná, nazíjímá ho to, nechce to dělat jinak, protože přijede kontrola a ta ho zjebe, že to nedělá tak, jak to dělali oni. A tak se v republice cvičí něco, na misi se cvičí trochu lépe, a v ostré akci se budou chovat všichni taky jinak. A je to jedno, protože vedení AČR se boji vyhýbá jak to jen jde.
#18 anoným 25. 2. 2011 - 21:15
To sedí… další smutný fakt je, že munici plánuješ nějaký ten týden předem, vozidla taky, dohovor na střelnici ještě dřív… a na ten taky potřebuješ vozidlo, takže se dostáváš na více než měsíc předem. S takovýmto tragickým plánováním výcviku je pro velitele pořádný opruz mít střelby každý týden, protože kdykoliv se něco posune, je v pasti a padne to. Některým lidem to tak ale ulehčuje práci, a tím pádem i vyhovuje.
PS: Tvůj nadšený revoluční zápal je osvěžující, pokud jsi příslušníkem AČR, tak jsem překvapen:-). Naděje umírá přece poslední.
#19 Pavel 25. 2. 2011 - 23:50
To jsem rád, že jsem tě osvěžil, ale pravda je, že už jsem v civilu a revoluční myšlenky musí prosazovat jiní. Každý je nahraditelný. Jsem rád, že jsme se nakonec docela shodli a i já uznávám, že pistole je jen takový doplněk pro pěšáky. Teď bych nechal prostor diskuzi o „strategii“, zatímco my jsme probírali spíše „taktiku“.
#20 Lukáš Hergott (Hery) 26. 2. 2011 - 7:54
ad organizace:
obecně se domnívám, že struktura armády, má být vytvářena pro boj v konvenčním ozbrojeném konfliktu, byť tento se může zdát vzdálený (proto se může měnit poměr mezi záložními a pravidelnými jednotkami)
Co se týče schopností pro nekonvenční konflikty různé expediční operace, měli by být vytvářeny v rámci výcviku a dovybavením speciálním materiálem/technikou (např.MRAP, Dingo)
dvojková organizace je dle mého názoru skutečně velmi špatná…ale to je IMHO nad slunce jasné(již to tu bylo rozebíráno v jiných článcích)
ad Carl-Gustav M3:
začlenění této zbraně do družstva jde ospravedlnit pouze jako improvizaci, jnak se jedná o naprosté nepochopení taktiky použití tohoto zbraňového systému. CG M3 nemá v družstvu co dělat. Aby byl tento systém využit v plné míře, musí ho obsluhovat minimálně dva vojáci (střelec/nabíječ), pokud si munici vezou na vozidle a nebo tři, pokud je obsluha této zbraně pěší (kvůli dostatečné zásobě munice). Problém AČR je též v tom, že pokud skutečně chceme využít CG M3 v plné míře (což stejně nemůžeme, protože neexistuje adekvátní zásoba všech druhů munice pro tento zbraňový systém), tak je třeba, aby tato osádky měla též laserový dálkoměr (ten původní ke zbrani se vůbec nenakoupil a o nočním zaměřovači nemluvě)
obecně považovat CG-M3 jako náhradu za RPG je naprosté diletanství…CG-M3 je zbraň podpory čety a RPG je zbraň podpory družstva (u nás jen protitanková, protože do opět nejsou zakoupeny všechny druhy nábojů)
proto je nesmysl RPG uplně vyřazovat, doku za ní není náhrada (např. AT-4)
ad kulomety:
ten kdo již měl tu čest s FN minimi v ráži 7,62mm těžko za něj bude chtít náhradu v plivátku v ráži 5,56mm, protože je ho skutečná účinost je do 400m (stejně jako u pušek 5,56mm) a o přesnosti a rozptilu zbraně nemluvě…další argument je ten, že většina armád, co používá 5,56mm kulomety mají v četách zařazeny palebné týmy s kulomety 7,62mm, což u nás chybí. Ano, pokud by se u výsadkového praporu a u lehkých moto praporů nahradili kulomety PKB kulomety PKM bylo by to jiná věc.
ad SVD:
zas moc tu flintu neházejta do žita…to co dokáže SVD rozhodně nesvede žádná 5,56mm útočná puška s optikou(už díky výkonu náboje, který používá). Rozhodně bych se funkce staršího specialisty na družstvu nezbavoval, když ho armády, které se ho zbavili zas spěšně zavádějí. Ale rozhodně je třeba v brzké době přezbrojení a to na přesnou SAMONABÍJECÍ přesnou pušku v ráži 7,62mm. Starší specialista sice opticky může snižovat palebnou sílu, ale na druhou stranu dává družstvu schopnost rychlé přesně mířené palby na delší vzdálenosti
ad mechanizované prapory:
mechanizovaná pěchota je od toho, aby vedla boj na KBVP/BVP nebo sesednutá s podporou KBVP/BVP, na nic jiného…neměla by přebírat ani organizaci ani taktiku lehké pěchoty (jako se tomu děje u nás), měla by mít svoji organizaci a svojí taktiku. Mechanizovaná pěchota nepotřebuje druhou organizaci jako čistě pěší, není to její práce.
ad lehké moto prapory:
pokud se nepletu, tak výraz motorizovaná pěchota znamená, že se jedná o jednotku lehké pěchoty, která má dostatek náklaďáků a tak může držet krok s mechanizovanými prapory, ale bojuje jako lehká pěchota…to jest pěšky s podporou výzbroje čety zbraní. To jest vozidla mají pouze na přepravu, ne pro boj. Pokud by ale tato vozidla byla např. typu Dingo, tak by dle mého názoru měl tento prapor ztratit název lehký (protože by to hodně snížilo jeho schopnosti průchodivosti terénem)
ad LOV Iveco:
jedna se lehké pancéřované PRŮZKUMNÉ vozidlo (v konfiguraci s M151 PROTEKTOR)…jeho použití je tedy dle mého náoru uplně někde jinde než uvádí autor
ad Dingo:
jedná se pouze o lépe pancéřovaný náklaďák s možností se bránit z místa jedním kulometem. Rohodně se nejedná o bojové vozidlo, ale pouze o zodolněnou možnost v konvojích přesunovat živou sílu/VIP
ad pistole:
chápu jejich význam u praporů, které mají specializaci na nekonvenční boj(43.vmpr a 102.pzpr), ale u standartní/liniové lehké nebo mechanizované pěchoty ne.
ad střelecký výcvik:
kámen úrazu naší armády, kde se dělá vše obráceně. Jsem rád, že to tady hodně lidí zmínilo. Dobré střelce dělají tuny vystřílené munice při velmi těžkých střeleckých úlohách. Nechci snižovat nauku o zbarních, která si myslím je u nás na vysoké úrovni. Sama o sobě,ale střelckou schopnost jednotlivců nezvýší,ale rozhodně bych od ní neupouštěl.
#21 J.D. 26. 2. 2011 - 12:46
Ondrej Rajkovic 24. 2. 2011 – 10:19
Hlavním důvodem pro vyřazení SVD Dragunov byla neschopnost vést palbu dávkou což jasně omezuje palebnou sílu pěšího družstva.
SVD Dragunov je ostřelovací puška, takže střelba dávkou je nesmysl, měl jsem s ní celkem delší praxi. Důvodem bylo spíše stáří, malý počet a zastaralost hlavně optiky, nevyhovující systém nočního vidění, atd. Navíc bylo neštěstí, když jsem ji měl v BVP-2 vzadu v roji, úžasné omezení pohyblivosti při vysedání například v Bosně, kde jsme najezdili týdně i tisíce kilometrů, jedné strany roje, a to jsem vzadu jezdili ve po dvou na každé straně, protože rusáci tam sice narvali klidně i sedm lidi, ale z asijské oblasti a my máme evropské proporce (nedejbože kulturista v roji) + vysílačka, RPG, UK- 59, neprůstřelné vesty, přilby, bágly a dávky jídla a vody, atd. Část jsme dávali dopředu za řidiče na volné místo.
#22 J.D. 26. 2. 2011 - 12:57
Jinak samozřejmě ostřelovač do družstva nebo skupiny patří, jen je odvěký problém, nejen naší armády, že nadřízení tuto schopnost neumějí moc využít a nechat ji působit volně.
Co se týká střeleb, tak počet nábojů a počtu střeleb je stejný u všech ozbrojených složek. Na tom se šetří na prvním místě a navíc se pak dá ,,vydělat“ na likvidaci, proč by to museli vojáci jen, tak zbůhdarma vystřílet, takhle se to oficiálně delaboruje, ve skutečnosti vyhodí do vzduchu na VVP a rozkrade. V 1997 jsme při kontrole deklarovaných míst v Bosně nacházeli u všech znepřátelených stran munici vyrobenou u nás kolem roku 1993 a my měli ze 60-70 let. To nemluvím, že srbové měli i 30 mm munici do našich BVP, patrně si mysleli, že jim je jen zajíždíme (jejich měli 20 mm kanón). Jen se modlím, atˇs munici nedopadneme, jako VS ČR, ta má pro jistotu do coltů S&W ráže 38 munici s plastovou kulkou, v které je kousek látky, cena 1 ks 200 kč, prý je fakt ,,dobrá“…..
#23 J.D. 26. 2. 2011 - 13:40
Ještě k tomu, že odstřelovač s SVD snižuje palebnou sílu družstva, za 1) dávky se moc nepoužívají, jednotlivé rány po 2, 2) dostřelovač má nastavený priority v podle důleřitosti, obvykle v pořadí, radista, zbraň s velku palebnou silou, velitel a odstřelovač (nepřítele), atd…, tím, že zlikviduje kohokoliv z výše uvedených odvede pro svoji jednotku neskutečně větší díl práce, než, když to bude smažit dávkami (pravda, je že podvědomě nejdříve hledá a snaží se zlikvidovat odstřelovače nepřítele). A každý, kdo s SVD sloužil, tak ví, jak v zemi, kde mají díky válce se zbraní respekt, jako to bylo třeba v Bosně budila odstřelovací puška, i děti ztichly, když vás s ní uviděli, jak jdete v rámci patroly a to nemluvím o dospělých.
#24 J.D. 26. 2. 2011 - 14:03
P.S. Dávkami jsem nemyslel v předchozím příspěvku odstřelovací pušky. Jinak pistole rozhodně ano, jako 2 zbraň ( třeba ve stísněných prostorech, bunkrech, pro kulometníka apod.). Když dojde munice nebo je nebojeschopná hlavní zbraň, tak pak už kromě bodáku, utonu, pěstí ev. polní lopatky nic nemám, takže pak je voják vděčný i za ní, pokud se nestane jako, když nám do Kosova dali nefunkční (200-2001). Jinak souhlasím s předchozími, bytˇ jsem rozhodně byl vždy u nekonvenčních jednotek, tak konvenční jsou pro armádu základ. A co se týká systému uspořádání jednotek, kdysi jsem začínal na pluku se 4 bojovými rotami a třemi dalšími, pak byly čtyři bojové na praporu a dvě zabezpečovací, pak myslím, že to bylo přebralo (US army) byly tři roty bojové, a další zabezpečovací roty, každá o třech četách po třech družstvech, což je možná nejlepší, ale míň je o ničem, kdo doplní dvě poničené roty, když nebude třetí…. stejné je to s družstvy, jak ve dvou zabezpečit, činnost, i stráž se dělí na střežící, bdící a spící.
#25 Anonymní 26. 2. 2011 - 15:46
To že by tu již dávno měla být 4-ková struktura je nad slunce jasné – bohužel neutále narážíme na „nevyhovující počet sedadel“ v jednotlivých prostředcích používaných v AČR.
#26 anoným 26. 2. 2011 - 16:10
ještě detail – považujete výsadkový a průzkumný prapor za „nekonvenční“ jednotku?
#27 J.D. 26. 2. 2011 - 16:24
V součásné AČR jen 601 ssk. Výsadkový a průzkumný prapor není, jen používá občas nekonvenční metody. Nejsme v cizině a naše velení zrovna nesdílí nadšení pro tento druh jednotek. Z podstaty věci jsou nekonvenční Zelené barety, SEAL, Delta, SAS, SBS a obdobné jednotky.
#28 Lukáš Hergott (Hery) 26. 2. 2011 - 20:15
aha, tady bude asi zádrhel v terminolgii. Jak výsadkový tak průzkumný (i když ten ne rozhodně celý) prapor je rozhodně „nekonvenční“ jednotkou už z toho důvodu, že je k plnění nekovenčních úkolů určen. Základem nekonvenční boje v tomto případě spatřuji výcvik k provádění činnosti v týlu protivníka (ať už jde o průzkumné či bojové patrolování) a převážně činnost taktického výsadku (pro výsadkový prapor dle doktrýny do stupně rota a pro průzkumný v síle skupiny). Oba tyto prapory mají být připravovány na boj se silnějším protivníkem s minimálním podporou a velením (podstata výcviku výsadkové pěchoty) a úspěchu v takovém boji lze dosáhnout jen nekonvenčním přístupem.
Rozhodně z 43.ky ani 102ky nedělám speciální síly (SF), ale považuji je za jednotky s schopnostmi pro speciální (zvláštní) operace. To že v některých případech je snaha z jistých kruhů tento statut jednotek sabotovat a schazovat, ale to na určení těchto jednotek nic nemění.
Snaha zvláště na 4.brn mechanizované prapory stavět na úroveň výsadkového praporu a též snaha se mu „vyrovnat“ a dokázat, že „to taky svedem“ je skutečně silně kontraproduktivní a nesmyslná. Práce mechanizované pěchoty je totiž na tolik odlišná, že je to až absurdní. Statut elitní mechanizované jednotky se nezíská tak, že se budu snažit vyrovnat „kečupum“, ale tak, že budu dobrej „bigoš“. Prostě ona klasická česká závist…
motat do toho speciální síly, které ani nejsou de facto součastí AČR je trožku mimo…
#29 Marek Waic 26. 2. 2011 - 20:52
Lukáš: No trochu jsi ustrnul nějakých 30 let zpět. Výsadkové vojsko už dávno není určeno pro provádění operací v týlu protivníka – tak jak to vyznívá z tvého příspěvku. Nemluvě o české realitě, kdy už nějaký ten roček AČR prostě není schopna provést prakticky jakoukoliv výsadkovou operaci protože na to nejsou ani přepravní kapacity, ani odpovídající výstroj (v poslední době už ani padáky) a ani výcvik. Prostě nic. Chápu historickou návaznost na výsadkové prapory z dob minulých, ale v podstatě jediné co z té doby zůstalo je ta historie a pak jistý statut elity… Jestli je to dobře nebo špatně nehodnotí, ale současný stav je prostě takový. Nicméně o výsadkových družstvech, četách atd. má být další článek.
Současná mechanizovaná pěchota tak, jak je budována s KBVP odpovídá mnohem víc spíše např. STRIKER divizím v US army než klasické mechanizované pěchotě z toho důvodu že Pandur je prostě akorát obrněnej autobus. Sice s potenciálně velmi dobrou výzbrojí, ale pořád jen autobus. Takže hledat paralelu s lehkou pěchotou je mnohem více namístě, než s mechanizovanou pěchotou jak je nastavená třeba v británii, nebo v US.
J.D.: SVD není a ani nikdy nebyla ostřelovací puška (i když je tak někdy z nouze využívána). Stejně tak starší střelec (člověk s SVD) není a ani nikdy nebyl ostřelovač. K nepochopení tohoto dochází vcelku často a přináší to spoustu problémů. V US army mají pro tento post hezké označení designated marksman, nebo taky se udává jako sharpshooter. Rozdíl mezi starším střelcem a ostřelovačem je obrovský a to jak v nasazení, tak ve výzbroji a výstroji.
#30 J.D. 26. 2. 2011 - 21:17
Jenže to bylo jediné nouzové řešení po desítky let (ČSLA, AČR), jinak máš pravdu.
Co se týká výsadkového praporu, vážím si každého dobrého válečníka, ale je bohužel výše uvedené pravdou i s dopravou a výcvikem. Výsadkáři sice bojují v týlu protivníka, ale jako klasická lehká pěchota (101. VD USAA), bytˇproti přesile, jen se tam dostanou vzduchem. Nekonvenční spíše znamená schopnost provádět v malých týmech operace v týlu, mnohem delší dobu s minimem věcí a maximem účinnosti (SAS). Sloužil jsem u 4. průzkumného praporu , a jinde včetně hloubkového průzkumu, samozřejmě v rámci šetření zničeného.
#31 anoným 26. 2. 2011 - 22:42
Bojové a průzkumné patroly nejsou nic nekonvenčního. To, že se tu z toho donedávna dělalo něco speciálního, je jen z důvodu zaostalosti mechanizované pěchoty ČSLA v této oblasti, a až donedávna neexistenci lehké pěchoty u nás. Takže u nás s batohem po lese chodily opravdu jen jednotky hloubkového průzkumu, a odtud se to bere jako něco nekonvenčního. Průzkum objektu, pozorování, léčku, přepad a průzkumně-bojovou patrolu zvládá každý britský pěšák jako „konvenční“ záležitost, když už se nakouslo to patrolování. Plus zvládá ještě mnohem více. Výsadky na kulatých padácích byly nekonvenční v druhé světové válce, dnes už s tím nikoho nezaskočíte. Jako „nekonvenční“ považuji něco, co se vymyká běžným taktickým postupům, tedy doména speciálních sil. Naproti tomu síla výsadkářů (třeba 82. výsadková divize, u nás ekvivalent 43.výsadkový mechanizovaný prapor) a jejich náskok třeba před onou lehkou pěchotou vidím spíše v precizním a nadstandartním zvládání pěchotních úkolů (střílí lépe, dojdou dále a rychleji, mají vyšší vycvičenost, odhodlanost atd.). Oprostěme se od dojmu, že patrolování je nadstandartní či nekonvenční činnost, rozhodně by neměla být. Tím nechci shazovat kohokoliv před kýmkoliv, všichni mají svou roli.
#32 Lukáš Hergott (Hery) 27. 2. 2011 - 7:58
Marek:
já jsem nikde neustrnul, říkal jsem, pokud je to jinak více zasvědcení ať mě opraví, že výsadkový prapor byl a je stále určen pro činost taktického výsadku do stupně rota (jak na padácích tak aeromobilního). Zda AČR má na toto kapacity je ale jiná věc. Do dnešního roku, kdy došlo k vyřazení většiny padáků, k tomy byli i kapacity (byť spousta z nich na papíře). U výsadkového praporu se i v omezené míře cvičil shoz konteinerů s materiálem a navádění na shoz z taktických dopravních letounů (do té doby dokud An-26 létaly). V současné době je rozjeté opět zavádění nových padáků a taktických dopravních letounů, takže si myslím, že ten taktický výsadek do stupně rota je v určitém horizontu reálný. A nevim, kde si přišel na to, že výsadkáři už nejsou 30.let určeni pro boj v týlu protivníka. To že se v současné době používají na jiné úkoly na nepravidelném bojišti neznamená, že stále nemají svuj primární úkol na pravidelném bojišti.
k mechanizované pěchotě: to, že pěchota n KBVP odpovídá spíš Stryker jízdním plukům US Army tu už bylo řečeno a není to pro nic nové, v tom musím naprosto souhlasit, ale analogii s lehkou pěchotou v tom nevidím.
s tím SVD máš naprostou pravdu, že to není zbraň pro odtřelovače, a že starší specialista/střelec je ekvivalent pro sharpshootra. Je taky pravdou, že spousta střeleckých úloh lépe zvládá starší specialista se samonabíjecí puškou než odstřelovač s opakovačkou. Proto je dobře mít v sestavě obě tyto funkce. Staršího specialistu v družstvu a tým odstřelovačů přidělený četě (úkolovému uskupení), protože tyto dvě funkce se perfektně doplňují, ale ani jedna není schopna nahradit tu druhou.
anoným:
srovnávat výsadkový prapor s 82.výsadkovou divizí je jasné nepochopení určení tohoto útvaru. Výsadkový prapor budovaný od roku 87 nikdy neměl být určen pro provádění operačně taktických výsadků jako zmíněná divize, ale k výsadkům taktickým do stupně rota. V anglicko jazyčné litaratuře by se druh tohoto praporu dal označit jako Commando type Battalion (vzorem a ekvivalentem by měli být spíš různí Rangers, ale nikde se nedá najít ten ekvivalent uplně přesný).
To že lehká pěchota má zvládat bojové a průzkumné patrolování je jasná věc, ale u výsadkářů se to považuje za hlavní činnost a hlavně ve větší hloubce týlu protivníka a schopnost přejít na nekonvenční způsob boje (který se u výsadkového praporu, byť v omezené míře stále cvičí). Tady musím souhlasit v tom, že zde je kladen důraz na ten větší stupeň vycvičenosti a samostatnosti, který pro tento druh boje je potřeba.
výsadky na kulatém padáku samozřejmě nepovažuji za nekonvenční a dle mého názoru nebyli nekonveční v plném slova smyslu ani za WWII.
co jsem pochopil, tak v této debatě je spíš problém v tom, že se míjíme v terminologii…
#33 Lukáš Hergott (Hery) 27. 2. 2011 - 8:02
je možnost, že při budování 71. úderného výsadkového praporu na Západním vojenském okruhu se uvažovalo i o vysazení v síle prapor, ale touto informací si nejsem jistý
ten stupeň rota je spíš míněn ve smyslu rotního úkolového uskupení
#34 anoným 27. 2. 2011 - 9:52
Hery – souhlas, to je asi věc pohledu na to, jak by jsme to chtěli mít, a jak to je. Ale vím, že Chrudim má velké ambice a schopné velitele na rotách, což je klíčové. Přeji jen to nejlepší.
#35 Xawer 27. 2. 2011 - 19:35
:Ondrej Rajkovic a všichni diskutující
Nejprve musím deklarovat, že nejsem příslušník AČR a svoje „zkušenosti“ čerpám pouze z období své VZS v letech 1983-1985, jsem prostě jenom laik a daňový poplatník.
Návrhem pana Rajkovice a následnou diskuzí jsem lehce zmaten, dá se říci, že čím více diskuzních příspěvků jsem přečetl, tím více moje „zmatení“ stoupá, protože pánové diskutující se vlastně neshodli na ničem., např.:
- kolik sedadel má vlastně Pandur pro výsadek – 7, 8 nebo může využít i devět jak někdo navrhoval?
- vhodnost použití sekundární (záložní) zbraně – pistole?
- jakou ráži má mít kulomet ve výsadku – 5.56 NATO nebo 7.62 NATO?
- jakou ráži má mít zbraň staršího střelce, která potenciálně nahradí Dragunov?
- potřebuje tedy AČR CZ 805 A3 nebo úplně jinou zbraň?
- jakou „pancéřovku“ potřebuje standardní družstvo – RPG75 nebo ponechat RPG7?
- chceme mechanizovanou pěchotu nebo lehkou pěchotu?
- v případě lehké pěchoty jak dostat do stávajících bojových vozidel družstvo zbraní (Carl Gustav, AGS17 apod.)?
- až zařadí do výzbroje vozidla IVECO budou 44. a 74. prapor jednotky mechanizované nebo lehké pěchoty?
- jsou vozidla IVECO skutečně vozidla PRŮZKUMNÁ, jak deklaroval jistý diskutující (Hery)?
- je Pandrur skutečně jen dobře vyzbrojený autobus k dopravě na bojiště, takže si nezaslouží 41. a 42. prapor označení mechanizovaný?
- a co s 71. nebo 72. praporem resp.734 rotou, vybavené BVP2, jak ty se „vejdou“ do nové struktury družstev, když výsadek pokud se nepletu má pouze 6 členů?
Hodně otázek a určitě jsem ještě nějaké zapomněl.
Xawer
#36 Marek Waic 27. 2. 2011 - 22:16
Xaver: nebudu ti odpovídat na všechny otázka, protože u většiny jde pouze osobní náhled na tu danou věc a nebo se necítím být natolik fundovaný abych ti danou odpověď dal. Takže odpovím jenom na jednu a to ohledně místa v Panduru. Pandur má pro výsadek (v zadu, nebo taky roji, jak se tomu říkalo u BVP) 7 míst, pak dvě místa pod věží (odtud se dá velmi snadno jít do prostoru pro výsadek), pak místo řidiče a jedno místo za řidičem (přístupné v podstatě pouze poklopem ve střeše). Tak vypadají nám dodané KBVP. Jestli v jiné verzi mají třeba vzadu sedadel víc, nebo to lze zajistit dodatečnou úpravou – nevím…
#37 Kamil 27. 2. 2011 - 23:36
Xaver: Též se pokusím odpovědět na část otázek:
Ad pistole – je určitě vhodná v některých případech (podle konkrétního úkolu), například efektivita používání zbraně délky SVD v budově není moc vysoká, proto je vhodné v tomto případě vybavit střelce z této zbraně pistolí, na druhou stranu na dlouhé pěší patrole v otevřené krajině je pistole zbytečnou přítěží.
Ad zbraň staršího střelce, první by měla být otázka na jakou vzdálenost má být zbraň staršího střelece účinná, dle mého názoru to má být nad dostřelem standartní útočné pusky. Toho jde docílit dvěma způsoby, (1) výkonější ráží munice (pokud je útočná puška v ráži 5,56NATO, tak 7,62×51 nebo 7,62x54R, nebo (2) výkonnějším druhem náboje (tedy zvláštní municí, která má stejné rozměry nábojnice, ale odlišnou střelu a prachovou náplň) a uzpůsobenou zbraní pro střelbu na delší vzdálenosti. Obojí má své výhody a nevýhody a oba způsoby se používájí (první např.: Bundeswehr s upravenou G3 pro ekvivalent staršího střelce; druhou SPR (Mk.12) amerických speciálních sil).
Je otázkou, co je vhodnější a výhodnější a dají se vést dlouhé diskuze..
Ad RPG75 versus RPG7 – jde o zbraně odlišné kategorie, RPG75 je jednorázová protitanková zbraň, zatímco RPG7 je vícenásobně použitelná zbraň, ze které navíc lze odpalovat i protipěchotní střely.
Pokud by otázka byla, který typ je vhodnější, zastal bych se zbraně typu RPG75, pro kterou není třeba vyčleňovat jednoho člena družstva a umožňuje tak širší možnosti pro konkrétní úkol. Schopnost působit proti skupinovým cílům pěchoty by v takovém případě přebral člen družstva vyzbrojený útočnou puškou s podvěsným granátometem.
Určitě se zde najdou fundovanější diskutující, kteří mě doplní..
#38 sisa 28. 2. 2011 - 0:28
to Xaver:
jde o to, ze diskuze se zvrtla v neco jineho, nez clanek p. Rajkovice. Osobne si myslim, ze je naprosto zbytecne se tu dohadovat jestli mame lehkou pechotu a jestli Chrudim a 102.pzpr (mmch:neni to od ledna uz 501 prapor spadajici pod brigadu v Opave?) jsou nebo nejsou konvencni, ci nikoliv. je to debata o slovickach, neresici hlavni pointu a tou by melo byt slozeni druzstev na cetach a rotach.
Armada ma dle meho nekolik moznych reseni kam se bude ubirat. Zakladem, ale by mela byt nejaka stabilizace rozpoctoveho ramce a hlavne nejaky vyhled do budoucna,kterym smerem by se ACR mela ubirat. reforem a deforem uz tu bylo az presprilis, tak jsem zvedav ted na bilou knihu a jestli vydrzi vic nez funkcni obdobi ministra. az pote co tohle bude stat na pevnych zakladech, se muzeme bavit jak postavime jednotky.
co se vasich otazek tyce, tady mate odpovedi, alespon dle meho nazoru:
-TTD Panduru je 14 lidi osadka – 3 (ridic,velitel,SO kteri nevystupuji) takze teoreticky az 11 lidi
-doma bych ji do organicke vyzbroje nezavadel.v misi to je nutnost (kazdy vojak s ni zachazet umi,takze to pro nej nebude sok, ze najednou venku ji ma)
-hlasoval bych pro 7,62 – vetsi ucinny dostrel na vzdalenejsi cile
-Dragunova bych dost mozna i ve vyzbroji ponechal.jeji zastaralost co se optiky tyce jsem napriklad ja sam osobne resil nakupem vlastni – POSP 8×42 za cenu 4200,-. nemyslim si, ze by to bylo prehnana cena pro armadu. dali by se dokoupit i nozicky a tak nejak si dovolim tvrdit, ze nejaky vojensky vyzkumny ustav, by urcite dokazal vyrobit nove rail listy pro pridani laserovych zamerovacu apod…proc hned kupovat novou zbran.
- RPG-7 je primitivne jednoducha a ucinna zbran. rozhodne bych ji uplne nevyrazoval z vyzbroje jen kvuli datumu vyroby (proslou trvanlivost jeste nema) a jak uz jsem psal vyse, ve vyzbroji mech/moto jednotky by mela byt dle meho nazoru jedna zbran ve stylu ANTOS.
-at by dopadla pripadne nova organizace jakkoliv, jednotku nepujde jen tak lehce zaradit do jedne ci druhe skatulky, jelikoz skala vyzbroje je v nasi armade docela siroka, vzdy nekdo bude moci argumentovat, ze tenhle typ tam nepatri atd..je to jen slovickareni uz
-napr u lehke pechoty by mohli najit vyuziti vozidla Kajman ktera jsem zminoval v prvni reakci. AGS je zde primo lafetovan.
-nazev 44 a 74 uz ma v nazvu -> lehky motorizovany
#39 Honza 28. 2. 2011 - 5:31
nákupy za vlastní se staly úžasným fenoménem naší armády. Opravte mně, ale mám dojem že nejsme smečka private contractors, natož airsoftovej tým, abychom si nakupovali výstroj za vlastní.
Já se taky jako letec nevydám ke všem čertům koupit si vlastní NVG. Máte řetěz velení, pište memoranda, zprávy a hlášení. Až vám někdo ustřelí kebuli skrz Váš soukromý puškohled, tak Vaši pozůstalí třebas ještě dostanou dopis od MO že jste si za to mohl sám.
#40 Kamil 28. 2. 2011 - 13:38
Honza: Proč myslíte, že je pořizování vlastní výstroje fenomén jen naší armády? Dělo se tak v historii (viz myslivecké jednotky rakousko-uherské armády, kde bylo dokonce poviností si vzít vlastní vybavení a dokonce i zbraň do služby) a děje se tak v současnosti i u jiných armád. Nákupy polymerových zásobníků P-MAG do zbraní M16/M4 u amerických ozbrojených složek, nebo nákupy vlastních batohů, obuvi i oblečení u britských pozemních jednotek ve falklandském konfliktu.
#41 Honza 28. 2. 2011 - 15:25
Kamil>
zastávám názor, že armáda, která není schopná nebo ochotná poskytnout svému vojáku vybavení, není připravená na boj.
co se týče vojsk s povinností vystrojit se na vlastní náklady – o rytířích se doufám bavit nebudeme.
Ano, výstroj armády může být pozadu. nakupování za vlastní armádu ale nenaučí starat se o vývoj.
Dokud budeme chodit střílet za své, armáda bude vesele vegetovat bez střeleb (viz výše). Až si rozbijete svůj [například] nestandardní puškohled.. čím ho nahradíte na přesné zbrani svého družstva?
#42 Kamil 28. 2. 2011 - 16:17
Jedna věc je ochota a schopnost poskytnout vybavení, druhá je, zda-li uživateli toto poskytnuté vybavení vyhovuje. Pevně věřím, že se shodneme na tom, že žádné vybavení nevyhovuje 100% uživatelů a princip, komu toto vybavení nevyhovuje se bude muset přizpůsobit, není pro moderní armádu moc vhodný. Tento druh uvažování doufám zůstal (zůstane) v minulosti, spolu s útoky na západní Evropu a ČSLA.
Ad učení armády starat se o vývoj, myslím, že tato věc není starostí uživatele, navíc Vámi zmíněný příklad s puškohledem není příkladem vývoje, POSP již vyvinut byl a to před poměrně dlouhou dobou, tak proč plýtvat finančními prostředky na vývoj již vyvinutého?
Navíc nahrazení poškozeného nestandartního puškohledu POSP standartním PSO není žádný problém, dokonce bych řekl, že v podmínkách AČR daleko jednodušší než vyžádání si opravy rozbitého PSO..
Ovšem jakožto civilista s touto myšlenkou pouze spekuluji, třeba se ukáže, že má armáda dostatečné zásoby náhradních optických přístrojů, případně kapacity na jejich okamžité opravy.
#43 Pavel 28. 2. 2011 - 22:29
Stále se nám podle mého nedaří držet se podstaty, ale taky mi to nedá a přidám pár svých názorů.
1) To co bylo nekonvenčí před dvaceti lety už nemusí být nekonvenčí dnes. Naše armáda žádnou nekonvenční jednotku nemá. Tu jedinou zrušila a 601 je naprosto konvenční jednotka typu Special Forces, ve které slouží v USA 23 letí vojáci. Nekonvenční jsou podle mně jednotky typu Delta, nebo SAS (mimochodem pěkně v Libii).
2) Pokud by měl být problém, že pro RPG 7 jsou potřeba dva lidé, tak to je přesně ukázka ustrnulosti AČR v minulosti. Myslíte že Talibanci mají nabíječe RPG7? Nabít RPG-7 sám trvá asi o 2 sekundy déle, než s nabíječem.
3) Dostřel pušky určuje pokud se nepletu do určité míry také délka hlavně. Tzn útočná puška s delší hlavní a lepší optikou může používat stejný základní náboj jako běžná puška, ale mít mnohem delší účinný dostřel.
4) Dostřel z podvěsného granátometu je mnohem delší než z RPG-7, reálně tak 150 m
5)Nezavádět pistoli do výzbroje s tím, že bude vydána pouze do mise je podle mne nesmysl. Mohlo by to tak snad i být, pokud by tvrzení, že „každý voják s ní zacházet umí“ byla pravda, ale podle mne je to přesně naopak.
6) Nákupy vlastního vybavení a výstroje, nákup P-MAGů..Nedělám si iluze, že je to v západních armádách ideální. Ale AČR neustále spoléhá na to, že se vojáci vybaví sami. Zahraniční vojáci si možná kupují lepší vybavení než mají. Naši vojáci si kupují vybavení, aby vůbec nějaké měli. Mimochodem, vsadil bych se, že na světě už existuje moderní příslušenství pro SVD. Proboha jen ať nějaký vojenský ústav nevyvíjí raily.
7) Poslední věc, pro většinu nepředstavitelná. Proč se nesnažit o úplně nový přístup k budování jednotek? Proč se nesnažit o úplně novou kvalitu zejména vojáků a pak až vybavení? Kolik má naše armáda skutečných bojovníků? Dvě brigády a pár praporů? 10000 osob? Proč budovat nějaké konvenční jednotky? V případě mobilizace se v celkových počtech úplně stratí. Jako že našich 30 tanků a pár letadel má nějakou sílu? Prostě, ač tady z některých komentářů je cítit antipatie ke speciálním jednotkám, podle mého názoru je právě toto cesta pro takovou pidi armádu, jako je ta naše. A to z ryze praktických důvodů.
a) Vycvičený voják speciální jendotky zvládne cokoliv, co bigoš a výsadkář a spoustu čiností ostatních specializací.
b) Vojáci speciálních jednotek můžou být použiti k vycvičení regulerncíh jednotek v případě, že to bude situace v evropě vyžadovat.
c) V tak malých počtech, jaké má naše armáda, bude jejich síla větší, než současné armády
d) V zahraničních misích zvládnou to, co tam dělají současné jednotky a navíc lépe, protože jsou vycvičeny na mnohem vyšší úrovni.
Je jasné, že by to v podstatě znamenalo rozpuštění současné armády, protože můj laický odhad je, že by požadavky splnilo minimum současného personálu.Z velní by to bylo ještě méně. Na druhou stranu by taková armáda mohla přilákat lidi, kteří na vstup dnes ani nepomyslí. Přechod k takové armádě by musel probíhat postupně a určitě by to nešlo tak, jak teď snižováním platů.
To je jen takový nástřel. V každém případě si nemyslím, že kosmetické změny současného stavu jsou dostačující a myslím, že nemá cenu řešit techniku či tabulky, ale spíš personál.
#44 Pavel 28. 2. 2011 - 22:31
Z posvěsu samozřejmě kratší..
#45 sisa 28. 2. 2011 - 22:37
to Honza: no nevim jake mate zkusenosti s armadou co se tyce taktickych veci,kdyz jste pilot ci co, ale jak jinak to chcete resit?? ja treba mam komplet svuj chestrig od ALPu, vlastni helmu MICH etc etc…vlastni bezpecnost a pohodli jsou mi drazsi, nez nejakych tech x tisic za to. nevim kam bych mel co psat aby se neco zmenilo.zajiste muj byvaly velitel roty, ktery se tu obcas take objevi, vam potvrdi, ze jsem dostatecne drzy (odvazny) abych napsal kdykoliv kamkoliv, ale nevim, jak bych to mel resit ohledne vystroje. ze bych napsat ministrovi Vondrovi? ten ma ted svych problemu dost, ze bych to dal do novin? to by nekoho zajimalo par hodin a pak by to prebila zprava ze SuperStar.
a co se tyce konkretne POSP puskohledu na SVD. je to original puskohled na tuto zbran, jen v novejsi verzi a vetsi zvetseni (8x oproti puvodnim 4x).a jinak z vasi poznamky co by se delo,kdybych si ho rozbil..nic,zahodil bych ho a dal bych tam puvodni.co bych asi tak mohl delat, to same jako kdybych rozbil ten standardni
#46 sisa 28. 2. 2011 - 22:53
to Pavel:
1)ktera byla ta jedina? snad ne SOG
2)myslite ze talibanci nosi na sobe v boji neprustrelne platy,helmy a spousty dalsiho vybaveni?to jen, ze asi kdyz nesou ty svoje dve sisky je krapet rozdil oproti vybavenemu vojakovi
3)plati jen do urcite miry samozrejme
6)napriklad takova slavna francouzska cizinecka legie take na tom neni vubec ruzove.
na druhou stranu muzeme byt radi, ze vlastni koupene vybaveni muzeme vubec pouzivat…
7)take bych si takovou armadu predstavoval…jo to by byla parada a hlasil bych se okamzite do ni…i kdyz ja uz vlastne jsem tu
#47 Honza 1. 3. 2011 - 17:37
Kamil, Pavel, Sisa>
s tím vývojem jsem měl na mysli vývoj=evoluci, ne vývoj=výzkum. Plně souhlasím, že jen samotné vojskové zkoušky na novou barvu kombinézy sežerou dost peněz, času a lidského úsilí.
jak to chcete řešit? Poslat stížnost nahoru řetězem velení, jako když vám dojdou životnosti postrojů a někdo chce abyste létali v prošlém.
..nahradím svůj fancy zaměřovač původním. protože další fancy není ve skladu. a to je pointa.
Jo, je tu jedna výhoda, když rozbijete/ztratíte svou věc, tak ji nemusíte armádě zaplatit.
Nedejbože když za sebou spálíte na ústupu imobilní humvee.
#48 Honza 1. 3. 2011 - 17:42
abych mnou způsobené odbočení vrátil zpátky k tématu:
pokud existuje věc, která by mohla prospět každému vojáku na stejné funkci, je rozumné o ní informovat nadřízeného. Pokud je to jen váš osobní názor.. berte to tak že dalšího družstva se někdo zeptá, proč taky nemají 8x zaměřovač / nebo jinou nestandardní věc.
#49 Ivo 1. 3. 2011 - 17:43
Díky za pěkný článek. Přesto budu reagovat spíše na druhou polovinu reakcí, než na článek samotný. Vždycky když slyším takové věci, prostě mi to nedá…
1. SF= speciální jednotka, SOF= jednotka (využitelná) pro zvláštní operace. V kontextu US Army SF= „Zelené barety“, SOF=Rangers a v širším slova smyslu jakákoliv jednotka spadající pod USSOCOM. V americkém kontextu je tedy více než jasné, že jednotky schopné provádět nekonvenčí operace nezahrnují jen množinu SF, ale i další „pomocné síly“. Proč tomu tak je? Prostá ekonomie sil. Pokud na něco není potřeba kvalifikace a zkušenosti SF, nebudou tam posláni, ať už se jedná o úkol celý či jeho část.
2. Nápad, že bude celá armáda SF mě opravdu rozesmál :-). Vzhledem k tomu, jak je to naprosto nerealizovatelné, vlastně nevím, kde mám začít. Pominu fakt, že to zcela popírá onu výše zmíněnou zásadu ekonomie sil. Kde by se všichni ti operátoři brali? I kdybychom dali každému z nich 50.000 kč měsíčně čistého, tak je prostě ve výrazně větším nožství, než je máme teď, neseženeme. Zkuste si dát na papír čísla každoročního náboru 601.SkSS a musí vám to být jasné. Pokud by byla celá armáda SF, tak by dělali jen práci SF, nebo i práci, která dříve náležela obyčejným vojákům? No, asi nemá smysl dále pokračovat, byla by to skutečně jediná západní armáda postavená na tomto principu…
3. Jeden komentář na konec. Pro výsadkáře se v ČSLA vžilo jedno tvrzení, které nádherně popisuje princip nezastupitelnosti ostatních druhů vojsk. „Výsadkáři, meče armády hrot“. Vyjadřuje to, že výsadkáři (klidně si tam dosaďte SF či jinou jednotku vašeho srdce tohoto typu), jsou ta nejostřejší část armády, která je nasazována jako první. Jenže za hrotem musí následovat ostří, aby došlo skutečně k rozhodujícímu úderu (vševojskové jednotky). No a ono ostří musí taky někdo řídit, proto má každý meč svůj jílec, který musí třímat něčí ruka, která ho vede (zde si dosaďte politické a vojenské nejvyšší velení)…
4. Skutečně nevím, jak by jednotky SF fungovaly bez vševojskového zabezpečení, aby mohly dosáhnout své maximální efektivity. Jste si vědom, že poměr nebojové/bojové části je nejnepříznivější právě u SF jednotek (ve srovnání se vševosjkovými)? Skutečně si nedokážu představit efektivní použití SF bez kvalitního zpravodajského a logistického zázemí, podpory letectva a neorganické palebné podpory, mnohdy PSYOPS… Žádná z těchto jmenovaných součástí nemá v českém chápání nic co do činění s SF…
#50 Pavel 1. 3. 2011 - 22:36
Siso, pokud chcete tvrdit, že pro obsluhu RPG-7 jsou potřeba dva lidé, tak se prostě neshodneme. Pláty nepláty, strčit šišku do trubky by snad měl zvládnout každý i s balistickou ochranou.
Ivo, jsem rád, že jsem Vás rozesmál. . Co se týče 10000 osob, na jednu stranu to je hrozně velké číslo, na druhou stranu to není nereálné číslo. Je ale nereálné při stávajícím stavu AČR, při nabídce, kterou AČR kvalitním mladým lidem dává.
O zrušení podpůrných jednotek ani štábů nikde nepíšu, ale asi jsem se špatně vyjádřil ve větě „Je jasné, že by to v podstatě znamenalo rozpuštění současné armády“. Měl jsem na mysli pozemní síly.
#51 sisa 7. 3. 2011 - 22:43
strcit sisku do trubky RPG nejspise opravdu umi kazdy,ale kolik tech sisek nese je prave ta vec jina. pokud jen jednu, tak je to malo, pokud dve, tak je to skoro porad jest k nicemu, takze nesena zasoba by musela byt cca 5 sisek a to nevim jak nekdo ponese + naboje do samopalu/utocne pusky, voda a dalsi vybaveni…je to jako kdyby nekdo bezne tahal trojnozku od UKT
#52 Lukáš Hergott (Hery) 8. 3. 2011 - 12:44
Pavel:
je to naprosto nereálné číslo. Jak myslíte, že by se to projevilo na kvalitě? To co dělá ze speciálních sil speciální, je to, že si z velkého počtu zájemců můžou vybrat pár nejlepších. Vámi navrhované číslo je dle mne z demografického hlediska naprosto nereálné.
sisa:
naprostá pravda…to je ten důvod, proč v afghánské armádě střelec z RPG má jen RPG a Pegasy…prostě RPG-7 je dobrá na to, aby se vozila v autě se slušnou zásobou munice, jako zbraň volby, ale rozhodně ne pro pancéřovníka v družstvu. To že to někdo vymyslel do BVP je sice hezké, ale ten rojník z BVP se od toho BVP moc nehnul a navíc nenosil témeř žádnou balistickou ochranu. To co je únosné pro pěchotu, jsou jednorázové pancéřovky (AT-4, RPG-15/17, atd.), pokud vim, tak kobylky jsou pro nebezpečnost zakázané