Na začátku června Spojené státy americké oznámily záměr vytvořit doktrínu, podle které by mohly reagovat na kybernetický útok pomocí konvenčních zbraní. Tato výzva zní poměrně přesvědčivě a sebejistě a jistě je v duchu s rezolucí z Lisabonského summitu z roku 2010 a s dlouhodobou diskuzí v NATO o tom, že by aliance měla mít možnosti, aby s podobnými situacemi naložila dle okolností podle vlastních potřeb. Toto sebevědomé konstatování však naráží na jeden velký problém, který jistě bude blízký všem novinářům a to určit kdo, co, kdy a kde udělal – k vedení útoku musíte mít cíl a ten cíl musíte být také schopni pojmenovat což v době, kdy NATO již skoro dvacet let postrádá oficiálního nepřítele, může být problém.
Tato výzva zní poměrně přesvědčivě a sebejistě a jistě jde v duchu s rezolucí z Lisabonského summitu v roce 2010 a dlouhodobou diskuzí v NATO o tom, že by aliance měla mít rozvázané ruce k tomu, aby s podobnými situacemi naložila dle okolností podle vlastních potřeb.
Prezident Medveděv inicioval významnou změnu zákona o Obraně, na jejímž základě se výrazně rozšiřují pravomoci kontingentů ozbrojených sil Ruské federace působících v zahraničí. K původním úkolům, jimiž byl boj proti terorismu a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodně-právních závazků a smluv přibyly nové aktivity: ochrana ruských vojáků působících mimo teritorium Ruské federace, bezpečnost ruských občanů v zahraničí a vojenská pomoc
READ MORE