Dánští vojáci v afghánském Hílmandu; Foto dánské ministerstvo obrany

V článku Extrémní léto se na OWOP psalo o tom, čím si v létě 2009 prošla britská 19 Light Brigade. Já bych se v tomto článku rád zmínil o vojácích dánské armády a na jejich příkladu pak zkusím reflektovat současnou situaci ve střední Evropě ve vztahu k misi ISAF a k válce v Afghánistánu.

Co se týče operací v Hílmandu, Dánové se soustředí v tzv. Danish Battlegroup (DABG). V rámci tohoto úkolového uskupení působila i 2^nd Light Recce Squadron, která se podílela na operaci Ring of Steel. Tato akce je dobře popsána na stránce dánské ambasády v Británii.

Jakkoliv je tato operace a dánská účast v ní zajímavá, nechci se pouštět do jejích detailů. Chci zmínit několik jiných věcí. Dánská armáda vysílá do DABG kolem 650 vojáků podporovaných obrněnými vozidly Piranha, tanky Leopard a dalšími prvky. Takové zapojení je, v poměru k geografickým a politickým dispozicím státu jakým je Dánsko, opravdu intenzivní.

CIA World Factbook uvádí, že Dánsko má v současnosti něco málo přes pět a půl milionu obyvatel, kteří obývají území o rozloze asi 43 tisíc kilometrů čtverečních. To je porovnatelné se Slovenskem (5,463,000 obyvatel a 48 tisíc km čtverečních) a podstatně méně než Česká republika (10,210 000 obyvatel a 78 870 kilometrů čtverečních).

Nerad to dělám, ale při pouhém pohledu na tyto čísla vyvstává otázka, jak je možné, že jak Česká tak i Slovenská republika při větším geografickém rozměru nedokáže vyslat do Afghánistánu stejný, nebo vyšší počet vojáků? A ve světle nedávného setkání ministrů obrany států NATO v Bratislavě je tato otázka ještě důležitější.

Jsem si vědom, že se pokouším dát dohromady dvě zdánlivě nesouvisející věci. Ale přesto, proč se do toho nepustit. Je totiž dost dobře možné, ba i pravděpodobné, že nám něco uniká. Vojáci AČR v PRT Lógar působí v jedné z těch bezpečnějších provincií. I když mluvit o bezpečí v Afghánistánu je trochu zavádějící, a i tak jsou omezeni ve své činnosti, protože nesmějí provádět ofenzivní operace.

Slovensko se zřejmě zapojí do operací v Afghánistánu o něco více, ale… Vždy je zde nějaké ale. V tomto případě to je známá a opakovaně demonstrovaná nejednotnost politických špiček na Slovensku. Po „chaosu“ v názorech jak je demonstrovali premiér Fico a prezident Gašparovič v roce 2007 ohledně vyslání vojáků do Afghánistánu a jak jsem o tom psal v článku Slovenskí horskí strelci?, se tento „názorový chaos“ objevuje znovu.

Internetový deník novinky.cz uveřejnil článek Slovensko zvažuje vyslání bojových jednotek do Afghánistánu kde se mimo jiné píše:

„Měl by se posílit mandát slovenských vojáků. Politicky to ještě není definitivní. Ze strany ministerstva se jedná v podstatě o hotovou věc,“ uvedl zdroj.

Následně se pak hovoří o tom, že 5. pluk zvláštního určení dostává novou výzbroj z čeho se vyvozuje závěr o možných přípravách této speciální jednotky na misi v Afghánistánu. To je podloženo ještě vyjádřením mluvčího Ministerstva obrany:

„Slovenská republika považuje operaci v Afghánistánu za misi s nejvyšší prioritou. Resort obrany zvažuje možnosti, jak nadále adekvátně přispívat k této operaci,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Vladimír Gemela.

Tato celkem optimistická zpráva byla o necelý měsíc později doslova „roztrhána na kusy“ vyjádřením premiéra Fica, který řekl:

„Do Afganistanu by mala naša krajina poslať ženistov, lekárov a vojakov, ktorí budú cvičiť afganskú armádu a nie bojovú jednotku.“

Osobně nevím, co si mám o tom myslet. Zda se předseda SMERu snaží v posledních měsících před parlamentními volbami (ty by měly být v létě 2010) sbírat hlasy těch, kteří jsou proti plnění spojeneckých závazků? Nebo je to pouze jedna z vln neklidných nálad způsobených nespokojeností, které nejsou jasně definovány, jak to ve svém projevu k 28. říjnu pojmenoval prezident Klaus?