Zdá se, že doba, kdy je terorismus nejvíce skloňovaný fenomén mezinárodní bezpečnosti, zdaleka není za námi. Jen pro připomenutí stručný přehled událostí posledních dvou měsíců – odhalení teroristy na lince do Detroitu,  nový vzkaz Usámy bin Ládina, sebevražedný teroristický útok na základně CIA v Afghánistánu, vystupňování útoků na Al Kajdu v Jemenu a naposledy i oficiální přiznání somálských povstalců k jejich napojení na odnož Al Kajdy.

Do toho čelí Obamova administrativa ostré kritice za postup v otázkách boje proti terorismu, zejména na domácí půdě.

To zdaleka není všechno.Studie Rolfa Mowatt-Larssena z Belfer Center for International Studies při Harvardově univerzitě  připomněla, že vedení Al Kajdy stále usiluje o získání zbraní hromadného ničení (ZHN). Mowatt-Larssen, bývalý ředitel CIA pro otázky ZHN, mapuje snahy teroristů v této oblasti za období 1988 – 2003 a podrobně komentuje chronologii jednotlivých událostí.

Zamýšlí nad otázkou, z jakého důvodu Al Kajda nepoužila ZHN v útocích po 11. září.

1. Biologické nebo chemické útoky  se dají relativně snadno izolovat. Opakování „antraxových“ útoků, které následovaly těsně po 11. září by nyní nepřineslo kýžený efekt. Tehdy přispěly k nejistotě, která následovala po útocích na New York a Washington.
2. Podobně je to s improvizovanou bombou s radioaktivním materiálem (tzv. špinavá bomba, dirty bomb nebo také Improvized Nuclear Device).
3. Zbývá tedy odpálení bomby s jadernou náloží. To podle Mowatt-Larssena odpovídá strategii Al Kajdy nejlépe. Proč se Al Kajdě takový útok zatím nepodařil? Důvodů může být několik: centrální vedení, které jediné doposud koordinovalo útoky ZHN je paralyzováno a není schopné útok zkoordinovat. Al Kajdě chybí radioaktevní materiál (i přes snahy v 90. letech jej získat třeba v Jižní Africe nebo v zemích bývalého Sovětském svazu).

Autor studie dále říká, že Al Kajda si vybírá prostředky k útoku tak, aby splnily kýžený efekt a zneškodnily specifický cíl, a nikoliv podle toho jak je snadné si je opatřit. Tato argumentace nabourává tradiční analytický přístup: čím dostupnější ZHN jsou, tím spíše útok nastane. Proto náhodné odpálení bomby s příměsí radioaktivích prvků by oproti monstróznímu 11. září vypadalo jako plácnutí do vody, jakkoliv závažné. (Jeden z odborníků na terorismus s oblibou říká: „Teroristé mají ego“.) Z tohoto hlediska si Mowatt-Larssen všímá několika zmařených nebo nedotažených pokusů o rozsáhlé chemické i biologické útoky:

September-December 2002
Zarqawi associates infiltrate into Turkey, UK, Spain, Italy, France, Sweden, Germany and other countries and begin coordinating ricin and cyanide attacks in a loose association of terrorist cells in several countries.
Note: The U.S. President and Vice President receive briefings on the Zarqawi network’s poisons and toxins-based activities.  Over the course of several briefings, the loosely associated network grew from a handful of terrorists in one country to extremists identified in over 30 countries.
January 5, 2003
Seven extremists are arrested in UK in the “ricin plot,” the Zarqawi network’s effort to use ricin  poison on the London Underground.
Note: This highly publicized reporting, including the shooting death of a London policeman in a raid on a terrorist safehouse, represented the front edge of a wave of arrests that take place in the United Kingdom, continental Europe and other parts of the world over the next several months. The arrests confirm the reliability of the intelligence reporting and produce forensic evidence of crude poisons and toxins-related attacks planning.
January-March, 2003
Zarqawi-associated operatives are arrested and ricin/cyanide attacks are disrupted in the UK, Spain, Italy, and France.

I přes události popsané v úvodu se zdá, že si Obamova administrativa naléhavost tohoto problému uvědomuje, alespoň „na papíře“. Nakolik bude v potírání těchto hrozeb úspěšná se doufejme dozvíme zase za pár let z obdobné zprávy.