Dostal jsem e-mail, který mně upozornil na rozhovor s velitelem 7. mechanizované brigády plukovníkem Ivo Střechou. Vypráví o 7. brigádě, o které se prý tolik nemluví, protože vždy byla v popředí 4. brigáda. Nicméně 7. odvádí velký kus práce v Afghánistánu a generál Opata prý 5. kontingent „hodnotil jako nejlepší, který kdy přebíral do podřízenosti“.
Motto 7. mechanizované brigády je „Pokora, respekt, rozvaha“. Naši vojáci podvědomě cítí, že se jim nevěnuje taková pozornost, jako žateckým, a nahrazují to obrovským nasazením. V Čechách jsem to nikdy nezažil, ale tady, na Moravě, z lidí čerpám energii. Představte si třeba, že do pracovního procesu jsou zatahováni i členové rodiny! Leckterá manželka technika mechanizované roty má třeba větší přehled o technickém stavu BVP než její manžel… Tak jako všude, ani tady není vždycky všechno ideální, ale devadesát procent lidí jsou nadšenci a brigáda právě díky nim udělala obrovský skok kupředu.
Ale na to mně onen e-mail neupozorňoval. Dotyčný se zarazil u jiné odpovědi:
Myslím, že zrušením tankového vojska by naše armáda rezignovala na schopnost podílet se na obraně České republiky jinak než podpůrnou rolí. Navíc bychom podle mého přestali být rovnocenným partnerem pro naše koaliční kolegy v kategorii zemí se srovnatelným počtem obyvatel a velikostí armády. Tank ve válce vždy představoval zásadní nástroj a domnívám se, že ani v blízké budoucnosti se na tom nic nezmění. Navíc – a o tom se nemluví – přáslavický prapor není jediným útvarem v rámci české armády, který tanky disponuje.
Konkrétně jsem byl dotázán, jestli nevím, kdo těmi tanky, o kterých se nemluví, disponuje, kde jsou a k čemu slouží. Já na to odpovědět neumím (myslel jsem, že většina tanků je zakonzervována), ale někdo z vás stoprocentně ano. Tak poraďte, prosím.
#1 satan 30. 5. 2010 - 19:34
Ano, tak pokusím se odpovědět.
plně souhlasím s názorem, že rezignací na tankové vojsko přicházíme o podstatnou část spektra našich schopností- tanky bychom rádi rušili neb jsou drahé, rozuměj mají drahý provoz. Užívaje tuto logiku zrušíme za cca dva roky, po skončení záruční doby, mechanizované vojsko neb provoz Pandurů resp. „jejich udržení při životě“ bude drahé?? Nevím zda sloužím ve stejné armádě jako autor spikleneckého emailu ale tanky resp. podvozky tanků slouží v naší armádě i mimo přáslavickou posádku. Stačí si vzpomenout na VT 55 tzv. „harapák“ který není doménou pouze tankového praporu a který svojí zbraní kulomet DŠK 12,7 bezesporu tvoří „zásadní“ prostředek v rámci AČR. Samozřejmě nehovořím o „skladových zásobách“ vyjadřujícící naše ambice při obraně teritoriální celistvosti ČR. nicméně to jsou TZ tanky o kterých FŠ hovoří jako o zakonzervovaných. PS neberu v potaz jednotky tapu VHÚ či snad soukromé sbírky disponující technikou na tankovém podvozku…
#2 Bohuslav Pernica 30. 5. 2010 - 20:31
To satan: Rakušáci zlevnili provoz svého stíhacího letectva tak, že provozují „povinné“ 4 Eurofightery a zbytek používají jako zdroj náhradních dílů. Strategie kanibalizace techniky není cizí ani naší armádě. V každém případě tak nějak se dlouhodobě podceňují provozní náklady – koupí se něco nového a pak nějak schází peníze na provoz, obnovu a modernizaci. Tuhle filosofii jsem nikdy nechápal. Poprvé jsem se s ní setkal na VVŠ PV, kde bylo spousta vchodů do budov, nicméně většina z těchto vyprojektovaných dveří byly trvale zavřeny. Podruhé jsem se s logikou „nefunkčních“ předmětů potkal v roce 1997 na 45.plrp, kde jsem jako NFS měl sice počítač, ale šlo o 386 z roku 1993 ohromné pořizovací hodnoty, ale prakticky k ničemu. Pak jsem se s podobnými počítači setkával po roce 2006 jako se stanicemi ŠIS, které byly do resortu uváděny s obrovskou slávou, ale tak nějak jako „jednorázová“ investice. Když jsem si ovšem srovnával způsob tvorby standardů SdP, pak jsem pochopil… a dneska už se nedivím, ale už jako odborník žasnu:-)
#3 HEDP 30. 5. 2010 - 21:30
Mám trochu odlišný názor.
Taky jsem to nechápal ale dnes ano.
Jednou takhle z jara …. začalo rušení( operační taktických raket) t.č. v posádce K.n.O. probíhalo tedy demontovaní veškerého technického zázemí kolem raket …….A trochu slepě jsme si říkaly s kolegii že nám asi koupí ty americký rakety jak jsme se o nich učily že jsou ve stejný balíku …Tak jsme si říkaly ..pomalu se budeme užit anglicky …na ty nový rakety … naivkové….v té době jsme vůbec nepochopily že nejsou potřeba(tak jsme si říkaly že bez raket to není boj…ani obrana )
A tady vidím tu souvislost s tanky a a tankisty ( že panu plk. neřekly natvrdo že není tank potřeba )… Ale vidíte že se od těch dob nic nezměnilo já byl tehdy čerstvě po škole v praxi a vůbec jsem to nechápal proč stát nechce rakety když se dá střílet i na málo km.. . (jako bych se viděl).
Chápu je to smutné a že se neradi loučíte s tankem jako svojí jistou obživou to také ale je to tak . Nějakým omylem nedostal parte včas ( to se opakuje).
A souvislosti s zde uvedeným příkladem u kolegů v Rakousku… netřeba opakovat … jsou jasné . Akorát to těm vojákům neřekly že nejsou potřeba ale potichu je nechají zužitkovat zbytky(kanibalizace) a potom poslední nástup.
Rozhodně to není o tom že si nepořídí dostatek ND na provoz .Protože je to jinak..
PS: Pravá neví co dělá levá. To dokumentuje příklad investic do výzkumu u armády kde se financuje mostní tank který dovolí nést 70 t (MTO-70) nebo třeba ,,vyorávač,, min KTM -( ) adaptovaný na T-72 MXXX To je úlet od začátku .. pouze jim to nikdo neřekl že nebude potřeba …ach jo.
#4 Xawer 30. 5. 2010 - 21:37
To satan: Jako autor původního mailu, cítím potřebu některé aspekty upřesnit. Nerozumím tomu, proč považujete můj mail za „spiklenecký“, mou jedinou motivací byla zvědavost a rád mám „jasno“. Co se týče toho, jestli sloužíme ve stejné armádě, tak bohužel nikoliv, vy sloužíte v AČR, já jsem sloužil v ČSLA a to dva roky nepodmíněně u VÚ8522, doufám, že jsem neprozradil nějaké vojenské tajemství. Nicméně, pokud snad považujete můj dotaz za nedostatečně odborný, pro toto jinak velmi zajímavé fórum i pro laika jako jsem já, tak se Vám hluboce omlouvám.
#5 Dušan Rovenský 30. 5. 2010 - 22:12
Pro Xawera: I když jste to adresoval na satana, tak bych chtěl říci, že si nemyslím, že by to byl neodborný dotaz. Naopak. I mě prohlášení plk. Střechy o tom, že „máme tanky i u jiných útvarů“ dost zarazila. Pokud tím myslel speciální tanky (vyprošťovací a mostní) např. u ženijních (?) nebo záchranných (?) jednotek, tak to rozhodně neberu jako nějaký relevantní důvod, proč zachovat tanky v AČR. Speciální tanky by měly sloužit především jako podpora bojových tanků a bez jejich existence v AČR postrádají i oni smysl.
#6 satan 31. 5. 2010 - 17:18
To Xawer:hlavních
ne, prosím neberte moji odpověď jako útok na Vaši odbornou erudici. To Dušan Rovenský: díky za poznámku o vel 7.mb. To HEDP: mám trochu problém orientovat se v tom, co chcete sdělit, nicméně odkazuji Vás, pro informaci a srovnání, na přehled počtů hlavních druhů techniky u starých členských zemí NATO velikostí srovnatelných s ČR i menších užívajících, podstatně delší dobu než naše milá vlast, výhod kolektivní obrany v rámci NATO. Tam také zřejmě na info že: “ tanky nejsou potřeba“ stále čekají..
#7 civil 31. 5. 2010 - 19:58
Chtěl bych přítomné vojáky i nevojáky poprosit aby mě jako laikovi vysvětlily co hrozného by se stalo, kdyby byl přáslavický tankový prapor zrušen.
Slova velitele 7.mb :Zrušením tankového vojska by naše armáda rezignovala na schopnost podílet se na obraně ČR jinak než podpůrnou rolí navíc bychom podle mého přestali být rovnoceným partnerem pro naše koaliční kolegy…..Tank ve válce vždy představoval zásadní nástroj….
1.,,Zrušením tankového vojska“ zní to silně, ale AČR má pouze tankový prapor o 30 kusech tanků,ty zakonzervované mají dnes už jen cenu šrotu.
2.Jak může 30 tanků pomoci při obraně ČR?Nejdříve si srovnáme fakta, všechny sousední státy vyjma Rakouska jsou členy NATO stejně tak jako ČR.Tank jak je známo je jednou z pozemních zbraní,zdůraznuji tank=pozemní zbran.Mě osobně z toho vyplývá že pokud se na nás nechystá pozemní útok, což je při nejenom geografické poloze ČR opravdu nepravděpodobné,tak mi stále ty tanky připadají jako zbytečný luxus.Když zabrousím do žánru scifi tak mi nepřijde zrovna reálný ani pozemní útok Ruska na státy NATO.
3.Jen soukromý názor,ale myslet si že 30 modernizovaných T-72 z nás udělá rovnoceného partnera stejně velkých států v NATO mi přijde hodně přitažené za vlasy.
4.,,Tank ve válce vždy představoval zásadní nástroj“ zde plně souhlasím,ale využití tanků na území ČR vidím jako nulové,tak tedy je využít v zahraničí ? Podle oficiálních stránek přáslavického tankového praporu,byli příslušníci praporu nasazeni v Iráku jako strážní při hlídání základny,v Kosovu kde hlavní náplní je spíše policejní práce a v Logaru jako PRT.Proč jenom safra ty tankisti dělají všechno možné jen ne svojí práci?Že by byl problém v tom že mají jen 30 tanků,které v případě poškození,zničení nemají čím nahradit?Že by chyběla odpovídající logistika,materiální zabezpečení ? On je přeci jen rozdíl hrát si na válku na Libavé nebo být operačně nasazen třeba v Iráku.Proč jen ta naše armáda nenasadí ty naše nepostradatelné tanky?
#8 soldato 1. 6. 2010 - 19:08
Je zajímavé, že civil to vidí tak jasně, a páni důstojníci to nedokáží pochopit. Ano, tank/tankové vojsko (jestli se těch pár kusů dá považovat za vojsko…), je pro naši obranou politiku absolutně zbytečný. Kdo si myslí, že nás někdo napadne v nejbližších pěti letech a že nás z toho pak ty tanky vysekají, tak je buď naprostý blázen nebo komediant. Ani v jednom případě ale nemá v AČR co dělat (s veškerou úctou k panu plk. Střechovi). Zajímavý je taky postřeh civila. Proč máme tankové vojsko, když pak ti kluci stejně musí cvičit něco jiného před nasazením v afg? Kdyby se tedy ty tanky v misi používaly, tak bych ještě dokázal pochopit že si je podržíme. Ale takhle…?!
Spíš tady vidím trochu strach. Strach z toho, že se prostě tankové vojsko zruší. Jen tak namátkou, dovolím si citovat z politického programu jedné strany:“ Koncept specializované armády, ideální pro menší státy, plně zapojené do NATO, ale také do Evropské bezpečnostní a obranné politiky. V rámci tohoto konceptu specializované armády prosazujeme zrušení některých součástí pozemních sil – zejména tankového praporu a dělostřelecké brigády, což by vedlo k výrazným ekonomickým úsporám v řádech miliard.“
A řeknu upřímně, že si to dokáži představit!Nicméně by to znamenalo přeorientování některých „starých“ důstojníků ze starého myšlení. Pochopení taktiky malých pěších jednotek, pochopení problematiky CION atd. A to vidím jako velký problém. Necháme se překvapit.
#9 HEDP 2. 6. 2010 - 14:06
Pro Satana
Tanky do šrotu(nebo prodat,darovat ).Je to už jasně vyjádřeno v jedné větě.
To soldato,civil MÁM STEJNÝ/podobný NÁZOR.
#10 Petr Z. 2. 6. 2010 - 15:03
Ono to zní lákavě a velmi efektivně, dovolte je jednu paralelu s Velkou Británii. Ve VB se právě odehrává strategická debata ohledně dalšího směřování vojenských sil VB. Dost na tom participuje akademická špička, ta měla za úkol rozebrat a analyzovat podobu buducího válčiště a konfliktů obecně. Shledali (nepříliš překvapivě), že ačkoli je současná nekonvenční podoba konfliktů jasně dominantní, nelze tak s určitostí tvrdit i do budoucna. Proto by měla VB směřovat své kapacity pro schopnost účastnit se obou typů konfliktů. Zatím se zdá, že se i VB touto cestou vydá.
ČR není VB a už vůbec nemá finanční kapacity VB. Takže má paralela nenabízí odpověď, jakou cestou jít. Ale podobnému rozhodnutí by měla předcházet strategická debata. A říkat, že tanky prostě (teď) nepotřebujeme, je dle mého názoru příliš zkratkovité.
Jaký by měli čtenáři názor na ponechat si jakési základní jádro zkušeností, dovedností a kapacit (pro konvenční boj), které sice bude v dohledu 20 let pouze trénovat, ale mohlo by se do budoucna stát jakýmsi uzlem pro případný rozvoj daných sil? A ty síly, které by byly aktuálně potřebné ,by se vždy navyšovaly dle analýzy potřeb…Jen polemizuji.
#11 Bohuslav Pernica 2. 6. 2010 - 17:16
To Petr Z. Vzpomínám si na jednoho generála, který v době, když jsme byli členy PfP a začali směřovat k plnohodnotnému členství v NATO, se rozhodl realizovat plán na znovuvyužití pevnostního opevnění území ČR. Někdo namítne, že všichni generálové chystají své armády na minulé války, nicméně ten žert vždy něco stojí. Jestliže si pořizuje jakoukoliv věc, tak si pořizuji přece proto, abych ji po/užíval. Takže, když si pořizuji tank, tak musím počítat i náklady na jeho provoz do doby, než ho budu skutečně potřebovat. Tohle je myslím skutečnost, které mnohým vrcholovým manažerům v resortu nedochází. Když na to nemám, tak si prostě takový luxus nemohu dovolit a můžeme diskutovat o potřebnosti a nepotřebnosti, jak chceme. Možná, ale třeba právě protože i do přípravy budoucnosti AČR byly v minulosti zapojeny naše vojenské akademické špičky, tak jsme tam, kde jsme.:-) Jak jsem byl totiž jendou poučen jedním brig. gen., prof. Ing., CSc., slovo profesora nebo docenta a ještě k tomu plukovníka nebo generála se nemůže vyrovnat slovu obyčejného vojáka….
#12 Ivo 2. 6. 2010 - 18:22
Ačkoliv je to ode mne možná nečekané, rozhodně nejsem jednoznačným zastáncem úplné likvidace nejenom tankového vojska, ale i jiných, dnes ne tak hojně využívaných odborností. Jen tak na okraj, tanky jsou použitelné i v COIN, jak ukazuje jejich nasazení například v Kandaháru a Hilmandu…
Jde spíš o to, že do budoucna si již nebudeme moci dovolit luxus mít všechny odbornosti postavené na stejný stupeň priority. Pokud bude provedena analýza, že v následujících 15 letech nebude AČR potřebovat například tankovou odbornost, dělostřeleckou odbornost apod. abych zůstal jen u pozemního vojska, měl by tomu odpovídat i přísun peněz.
Takové „zakonzervované“ odbornosti by měly utrpět redukční dietu ohledně počtů a zároveň by měly být zastaveny veškeré modernizační programy. Pokud totiž budeme upgradovat schopnost, která bude potřeba až za 15 let, v době kdy potřeba vyvstane, již bude stejně nutné přezbrojit. Asi to nebude populární opatření, ale znovu se vrátíme ke kategorizaci útvarů na A, B, C a tomu budou odpovídat i finance. Do A útvarů, těch se kterými se bude počítat pro zasazení v nejbližších 5 letech, se bude pravidleně investovat a budou na plných počtech. B útvary už na tom budou hůře a C budou klasické rámcové útvary se zakonzervovanou technikou.
Samozřejmě vše je třeba podrobit analýze, pokud možno s co nejmenším vlivem armádního lobby. Jinak letectvo bude deklarovat nutnost dvou stíhacích letek, 7. mb nákup tanků Leopard 2, 43. výsadkový prapor GPS řízené nákladní padáky, dělostřelectvo neodkladný nákup houfnic M777 apod.
Ve světle redukční diety se jeví neudržitelné i další skutečnosti v AČR, ale o zbytečnosti třístupňového velení pro tak malou armádu již byla řeč v článku Dušana Rovenského…
#13 Petr Z. 2. 6. 2010 - 18:43
Mě je samozřejmě jasné, že to zvyšuje náklady. Pokud bychom ovšem měli armádu právě a pouze specializovanou na zahraniční mise, dojde logicky k atrofii veškérých, zkušeností a kapabilit. Jejich případné znovu-oživení by nebylo efektivní bez určitého malého jádra, které si tyto zkušenosti ponechá. To neznamená, že bychom tou cestou měli jít, je tady jasná výměna mezi bezpečností a efektivitou. Proto volám po té diskuzi :)
#14 HedonistImp 2. 6. 2010 - 19:21
A co na to jít z druhé strany a konečně vydávat na armádu požadovaná 2% HDP? ;-) Společně se zeštíhlením velení a zavedením účinných protikorupčních opatření bychom měli překrásnou armádu a i na tanky by bylo. :-)
#15 Bohuslav Pernica 2. 6. 2010 - 19:37
Kolik již bylo uděláno analýz a nakonec bylo všechno jinak. Funguje to asi tak, jako když jsem dělal v roce 2001 doktorskou zkoušku. Navrhované téma disertační práce Profesionalizace AČR a problém hospodárnosti. Tehdy jsem tvrdil něco jiného, než byl oficiální názor. Po velmi tvrdé zkoušce mi jeden z místních vědců nabídl „pomoc“. V kanceláři mě podělil tehdejším materiálem CROS se slovy: „Pane kapitáne, ten problém vyřešili už jiní. Tady si to vemte a laskavě to zapracujte.“
Jinak ten problém s tanky a ostatními schopnostmi je ryze ekonomický. Prostě logistika pro 10, 30 nebo 90 tanků bude furt ta samá. Co se bude lišit jsou náklady na provoz jednoho tanku. My jsme dospěli do situace, kdy prostě už neexistují úspory z rozsahu a buď přejdeme na „levnější řešení“, nebo dokážeme obhájit fakt, že neexistují úspory z rozsahu. Další řešení je horizontální nebo vertikální integrace, sdílení zdrojů napříč resorty a napříč státy, což je „netradiční“ řešení. 2 % HDP je naprostá fikce, zvláště když jsme v letech 2005 a 2006 utopili v rezervním fondu 1/5 rozpočtu, přičemž ty peníze byly získány zadlužením státního rozpočtu.
P.S. Všimli jste si toho, že k reformě důchodového systému nepřizvali žádného důchodce, ačkoliv se tahle reforma týká důchodců a dalo by se očekávat, že to budou právě důchodci, kdo budou mít s důchodovým systémem největší zkušenosti?
#16 soldato 2. 6. 2010 - 19:43
Samozřejmě, že to není tak jednoduché jak se to možná může jevit. Důkladná analýza a následné přehodnocení směru, kterým se má AČR ubírat je na místě. Jen je potřeba už se rozhýbat a začít opravdu něco dělat. Slov už padlo víc než dost.
Petr Z. : Jaké zkušenosti máte na mysli? Zkušenosti našeho tankového vojska…? A i kdyby tam nějaké byly, tak budou stále aktuální za 5, 10, 15 let? To asi ne.
Naše armáda je opravdu malá. Dle mého názoru se musíme rozhodnout jaký směr si vybereme a ten přivézt k dokonalosti. Mít všechno je sice fajn, ale co z toho jsme v současnosti schopni reálně nasadit??? A ufinancovat…
#17 Dušan Rovenský 2. 6. 2010 - 20:40
Myslím, že v případě dalších finančních škrtů v rozpočtu MO musíme u řady odborností (tankové, dělostřelecké, protiletadlové atd.) reálně začít uvažovat o přechodu na systém záložních jednotek. Protože na ufinancování profesionálů nebudeme mít peníze. Mimochodem, pokud skutečně dojde k masivním finančním šrtům, tak očekávám debatu o obnovení vojenské základní služby (možná ne všeobecné, ale dobrovolné).
#18 HEDP 2. 6. 2010 - 20:46
To Ivo
Tato myšlenka ,,půl tankisty,, není dobrý nápad. Napadá mě že bych šel k zubaři který 15 let svoji profesi neděla a potom by měl předvést 100 % výkon (bez čekání na jeho oživení) no nevím já bych to neriskoval má jen jeden pokus…
Takové řešení si vše ponechat v ,,malé podobě,, vyústilo do 30 tanků který prostě 20 let nikde nebojovaly . Navíc za 15 let se skoro všichni bojový obměnili v boji včetně již zmíněných tankistu který svoje zbraně nechaly doma …..
Takové ,,malé podoby,, máme i v dalších odbornostech a přešlapuje to na místě ( to je před 15 lety)
( myšlenka u Petra.Z. Stále narážím na to malé jádro(to tu máme ) takže tady bude toto malé jádro dalších 20 let čekat ?) a v tom se zrovna plácáme.
Doba pokročila a je potřeba říct ano projekt ,,malého jádra,, je mrtvý . A to je fakt protože tankisty začínají používat pro operace který necvičily a když tak jen narychlo a není to dobrý /viz. publikované video který pořídily novináři když nastřelily konvoj a on jel v roji a FP měly zbraně na řemeni a vypadalo to že se nevymotá tak rychle.. smutný pohled na to ( tak trochu se snaží je předělat ale není to ono) ….
#19 Ivo 2. 6. 2010 - 21:45
To HEDP:
Na tom samozřejmě něco je. Na druhou stranu si jsem téměř jist, že případná potřeba „aktivace“ tankového vojska by byla rozpoznána s určitým předstihem. V případě AČR jejich nasazení v misích nehrozí, takže výhradně pro obranu územní integrity ČR.
Možností by bylo převést tankové vojsko do „aktivní zálohy“. Pokud vím, tak již dnes je jedna rota na T-72 (nemodernizovaných). Mohli by to být roty všechny, jen velení praporu by bylo profi.
Na závěr. Pokud ke zrušení tankového vojska dojde, já pro to plakat nebudu. Jako výsadkář s nimi nemám nic společného. Jen říkám, že jednou zrušená schopnost se jen těžko vrací.
Pokud by zrušení tankové odbornosti nehrozilo, zřejmě by velitel 7. mb nevěnoval úsilí tento zřejmý trend vyvracet…
#20 Petr Z. 2. 6. 2010 - 22:22
děkuji za debatu. Myšlenku jsem spíš nadhodil a chápu Vaše výhrady. Mě osobně zajímá protivzbouřenecký boj a sám nebudu mít nic proti, když se na to bude AČR specializovat. Se specializací samozřejmě roste závislost, ale to v případě NATO zatím není jev až tak problematický. Ovšem současný přístup nechat některé složky vlastně vyhnít či atrofovat bez řádné koncepce je tristní. Proto by z mého pohledu, měla nejdříve přijít jasná koncepce, co chceme dělat a jaké mít kapacity.
ad. Soldato – jj, čekal jsem podobnou otázku (podobně HEDP). Zcela chápu, ovšem zároveň současný stav nepovažuji za ideální vyobrazení „jádrového“ systému. Přiznám se, že nemám v tomto přehled a proto se chci vyhnout jakýmkoli soudům, ale současný tankový útvar až tak moc necvičí, nemá zahraniční kooperace či nasazení. Idea je mít velmi kvalitní a zkušené „jádro“, které by v případě potřeby a včasné analýzy potřeb bylo schopno rychle expandovat.
Ale jak říkáte, možná je ta ekonomická cena příliš vysoká…
#21 MedWed 2. 6. 2010 - 23:14
Tankista cte ( prekvapive! ) a nestaci se divit :)
Stran vyjadreni VBr sam jsem byl prekvapen, a po male analyze mi take vychazi 73.tpr jako jediny utvar ( bojovych ) tanku ( rota AZ je organizacne pod tpr ). Musim ale nesouhlasit o zbytecnosti specialnich nastaveb na podvozku tanku. Mam zato, ze MT i VT jsou pouzitelne ( a potrebne ) i pro jine utvary nez jen tpr.
Co me ale donutilo reagovat je komentar #18 od pisatele HEDP. Priteli, byl jste tam toho 1.10.2008 nebo jen komentujete publikovany snimek? Pokud byste tam byl nejspis bychom se znali a myslim, ze byste mluvil jinak. Kluka s popruhem neobhajuju, ackoli je to jinak velmi schopny vojak. Ale kazdopadne to neni tankista ale bigos, takze komentar o „predelavani“ je nepatrne mimo misu.
Padla tu zminka o vysilani vojaku tpr do misi. Do misi, kde jsou pouzivani odlisne od sve specializace. Tomu se sam nebranim, nebot i pro „hadici“ je takova zkusenost bezpochyby cenna. Myslim ale ze i tanky maji ( ci by mohly mit ) sve uplatneni, jak mi nejspis prikyvnou lide z Logaru. Tank je precejen schopen na 5km pozorovat pres thermal a v pripade nutnosti je schopen na tech 5km i efektivne nicit.
Stran zahranicnich cviceni… Petre Z. v roce 2009 cvicila tankova ceta s Panzerbataillon 33 Bundesheeru a na letosni rok je planovana reciprocni navsteva tankove cety Leopardu.
Ano, tankove vojsko je v soucasnosti na historickem milniku – bohuzel. Mam-li mluvit za sebe… pokud prijde rozhodnuti o transformaci na mpr ci lmopr – prijmu toto s povdekem. Lepe je fungovat v jedne odbornosti nez horkotezko udrzovat odbornost jinou, pri stalem snizovani provoznich jednotek. Jen muj nazor, ktery nikomu nenutim.
Kluci delaji co umi a odvadeji dobrou praci ( mala agitka, dobra agitka :) ) a s nostalgii vzpominaji na normy z roku 2004, kdy 1.tr travila 160 dni v roce ve VVP. Neplacu tu nikomu na rameni… to jen abych predesel pripadnym narcenim :)
A ted do me :)
P.S. zdravim Iva
#22 Dušan Rovenský 2. 6. 2010 - 23:35
Pro MedWeda: Současné T-72M4CZ nejsou schopné nasazení v oblasti Středního a Blízkého východu. Je nezbytné provést nejdříve tropikalizaci tanků (speciální protiprachové filtry, klimatizace bojového prostoru atd.) – doporučuji si přečíst članek „Nejmodernější tanky v boji“ v časopise ATM č. 10/2009 a 11/2009.
Jenže v této části (jakkoli i toto by bylo pro AČR finančně neúnosné) vidím v oblasti dopravy a logistického zabezpečení. jak tu správně poznamenal Bohuslav Pernica, je celkem jedno, jestli provozujete 10, 30 nebo 60 tanků. Logistiku potřebujete v podobném rozsahu. Nedokaži si představit zásobování náhraními díly, municí atd. (navíc nekompatibilní se standardy NATO) např. v Afghánistánu. Navíc opotřebení techniky v takové klimatické oblasti je řadově několikanásobně vyšší než v Evropě. V jednom z posledních vydání janes Defense Weekly jsem četl článek o tom, jak britská armáda bude muset znovuotevřít výrobní linku pro BPzV CRV(T) Scimitar – http://en.wikipedia.org/wiki/Combat_Vehicle_Reconnaissance_(Tracked) – a nechat vyměnit korby, tuším, 150 těchto vozidel. Tak silně jsou po několika letech provozu v Iráku a Afghánistánu opotřebované.
#23 Dušan Rovenský 2. 6. 2010 - 23:36
Oprava: Jenže v této části (jakkoli i toto by bylo pro AČR finančně neúnosné) vidím nejmenší problém. Daleko větší je v oblasti dopravy a logistického zabezpečení.
#24 Šťoural 3. 6. 2010 - 02:37
To je výborný nápad zrušit tanky!!!
Modernizace vyšla bratru 130 mil. na kus,zhruba stejně jako nový Leopard 2A6.Jak dlouho se provozovali? 5let!Děláte si srandu?Kolik podobných akcí ještě plánujete?To si opravdu myslíte že jen tak za pět let vyhodíte do šrotu pár miliard a za chvíli přijdete s nějakým novým nápadem?
Pochopil bych vyřazení na konci životnosti ale vždyť jsou sotva rozbalený.O kolik je provoz dražší než mechanizovaný prapor na nemodernizovaných BVP nebo výsadkového praporu který jako výsadkový AČR nemůže použít protože nemá transportní letadla.Kolikrát v světě za posledních 20 let bojově skákali výsadkáři?Nepočítám ten kabaret v severním Iráku na obsazené letiště.Nikdy,slovy nikdy.Proč teda máme výsadkový prapor?
A kolikrát byli tanky nasazeny?Mogadišo TF Ranger,pakistánské M-48 OSN tvořili hrot vyprošťovací skupiny USA.
V UNPROFORu jedíne dva kontingenty co vždy projeli Srbskými pozicemi byli Britové a Dánové,protože si Dánové přivezli tanky Leopard 1A5,jednou na ně odpálili PTŘS AT-3 a pak začalo rodeo,Dánové vystříleli 70 nábojů zabili 9 Srbů a 20 zranili.Od té doby neměli žádnej problém.Otázka,bylo to skvělou diplomacií nebo ničím jiným?Napovím to slovo je na 4 písmena.
IFOR tanky měli USA,GB,IT.NL,TU a bůh ví kdo ještě.
Čelní konvoj co vjížděl do Kosova vedli Německé Leopardy 2,Britské Challengery,Americké M1A1,Francouzké Leclerq,Italské Leopardy 1.Později tam na hranici s Srbskem byli Belgické Leopardy.
Irák,kdo dobil Bagdád? Ač experti předpokládali že v městě tank nemůže přežít,Gen.Buford Blout měl jinej názor a bez problémů se probili do centra.Žádný Grozný se nekonal.
To samí se opakovalo v Falluji,Najafu,Sadr City atd.Dokonce i Italové v Nasiriji si po dubnových bojích o mosty v roce 2004 přivezli Ariete.A v srpnu je použili s úspěchem proti Mahdího armádě.
Osádky Abramsů měli nejmenší ztráty.
Tank se ukázal jako nejsilnější zbraň přímé palebné podpory.Pozemní PGM,precision guided munition.Nic neukončí boj tak rychle jako výstřel z tankového kanónu.Nezapomeňte na psychologický faktor,když se přibližuje chvěje se zem a skřípe to na kilometry daleko,rozumější radši zdrhnou ten zbytek dostane svých 72 věčných panen.
Afghanistán,až do září 2006 Kanaďané plánovali přechod na celokolovou armádu.Pak přišla operace Medusa,automatické kanony 25mm se ukázali proti zdím naprosto neučinné,Talibáni tam prakticky vyhladili celí družstvo protože se pro palbu RPG nemohlo žádný LAV III přiblížit a zdi domů neprostřelili.
Narychlo zprovoznili Leopardy C-2 a letecky je přepravili do Kandaharu,od té doby tvoří hrot každé operace,vyžádali si je i Američané.
Němci později půjčili Kanadě 20 Leopard 2A6M.A následně si pořídili 100 starších z Holandska aby si je modernizovali.Po zkušenostech už celokolovou armádu nechtěj.
V Helmandu mají zase tanky Dánové,Leopard 2A5DK.Během operace Moshtarak tam kryli z kopce asi 8km linii.Na četu o 12 lidech to není špatný výkon.Kolik je k krytí 8 km potřeba výsadkářů?
Nemám nic proti 43.vmpr je dobře že v armádě je.Dělají skvělou práci,přitáhne to do armády spoustu lidí.
Položte si otázku který prapor má větší bojovou hodnotu.Výsadkový s nejtěžší zbraní tarasnicí nebo prapor s 30 tanky?
Proč vyřazovat systém s největší palebnou silou co vůbec v republice je?Čemu to pomůže?Kolik se tím ušetří?
V Praze se má stavět 800m tunel pod muzeem za 8mld,1% těch peněz stačí tomu praporu na rok.
Má se stavět železniční tunel z Prahy do Berouna 30km nebo kolik za 45mld,to pomůže čemu?Bude se tady líp žít? To všechno jsou věci buď strašně předražené nebo úplně zbytečné.A to VV nevadí.
VV s Johnem posuzují věci očima diváka TV Nova.Armáda má mít speciální síli a zdravotníky.Koukaj totiž na Ramba a MASH.A Rambo přece nožem zastavil ruskou tankovou divizi=nepotřebujeme tanky,stačí nože.
#25 Dušan Rovenský 3. 6. 2010 - 02:59
Bývalý kolega-veterán mise UNPROFOR mi vyprávěl, že v sestavě československého praporu byla i tanková četa. Jenže to byla tanková četa pouze tabulkově, na papíře. Ve skutečnosti do Chorvatska nebyly z Československa tanky nikdy přepraveny a ona zmiňovaná četa používala OT-64. Může to některý jiný účastník této mise potvrdit či vyvrátit?
#26 MedWed 3. 6. 2010 - 05:37
Dusane, Vasi poznamku chapu a rozumim ji. Nicmene mi prijde trochu zbytecna. Nebyl-li problem „tropikalizovat“ ctverici BVP ( mimochodem proc se nezeptat byvalych straznich cet z Logaru jak se tato povedla… ) tak bych nevidel ani problem v uprave tanku.
Vami zmineny problem nicmene vidim asi jako osumdesatysesty v poradi, jak jste spravne zminil ve Vasem druhem postu. Ja pochopitelne vidim zapory proc tanky do takovych operaci nenasazovat, nejsem zaslepenec :-)) Rikam nicmene, ze tyto v nich mohou mit sve misto. Ale odmitat nasazovat techniku z duvodu ceny… je smutne .
Diky za tip na ATP, kouknu po nich :)
#27 soldato 3. 6. 2010 - 10:51
ad Šťoural: Myslím, že tady nikdo nezpochybňuje nasazení tanků do různých současných konfliktů ve světě němci, američany, brity apod. To, o čem se tady bavíme je, jestli to dokážeme my. A tady je asi jasná odpověď, NE. Nevěřím, že AČR dokáže prosadit, aby se naše tanky zapojily do operací v afg.
A nyní si položme Vaši otázku: „…který prapor má větší bojovou hodnotu.Výsadkový s nejtěžší zbraní tarasnicí nebo prapor s 30 tanky?“ Odpověď je jednoduchá. Bojovou hodnotu (rozuměj pro aktuální nasazení v afg) má samozřejmě výsadkový prapor. Ten tam totiž se svou „tarasnicí“ bude. Tankista tam bude sice taky, ale tank bude mít uložený v ČR!!!
A když už jsme to nakousli. Výsadkový prapor samozřejmě cvičí i aeromobilní operace, taktiku malých pěších jednotek atd. Tankový prapor cvičí svoji těžkou taktiku, a před nasazením se musí učit diametrálně odlišné věci. To je prostě fakt. Proč ty kluky takhle zatěžovat? Osobně by mě asi pěkně štvalo, kdybych se cvičil na tanku a věděl bych, že to nikdy nepoužiji. Nehledě na to, že když dělá dvě takhle rozdílné věci, nebude umět ani jednu na 100%.
Ale dost srovnávání. Jak už tu bylo mnohokrát řečeno, je nutná analýza a určení nového směru, kterým se bude armáda ubírat. Současný stav je prostě nevyhovující a neudržitelný. Na tom se asi shodneme. Máme rok 2010, máme po volbách a rýsují se velké změny (reformy…). Možná je už konečně čas udělat i velkou změnu v organizaci AČR.
PS.: Modernizace vyšla na opravdu velké peníze. Ale co je lepší? Dělat že to má smysl, vrážet do toho další a další peníze a za pět let zjistit že už na to nemáme?! Nebo chlapsky uznat (zatraceně drahou) chybu, přehodnotit situaci a začít jinak?! Chci říct, má cenu vrážet peníze do mrtvého projektu nebo je bude lepší využít na něco reálného??!!
#28 Petr Z. 3. 6. 2010 - 12:11
abychom tu debatu trochu informačně podepřeli, doporučuji kapitolu Piknera, Mazalové a Zetochy z Principů obrany ČR 2030…
http://www.defenceandstrategy.eu/filemanager/files/file.php?file=11731
#29 Bohuslav Pernica 3. 6. 2010 - 17:18
A co takhle moje kapitola v Obranných zdrojích ČR 2007
http://www.defenceandstrategy.eu/cs/informacni-servis/obranne-zdroje-ceske-republiky.html
#30 satan 3. 6. 2010 - 18:11
Opět se potvrzuje myšlenka, že lidský život je příliš krátký na to, sbychom strávili že historický vývoj se počítá ne na roky ale dekády a staletí. Kdo mohl předpokládat a tušil pře 15 lety, v době kdy jsme jeden den popíjeli se Srby rakiji a druhý se od nich nechali okrádat o techniku že podivné vozidlo Mamba vyskytující se především v rukou UNMO bude v Afgh slavit úspěch v mnoha variantách a tisíce kusech. Podléháme diktátu mody NATO, že díky jeho globálním vojenskopolitickým ambicím (diktovaným naším nejdůležitějším spojencem) se nacházíme v epizodě zvané Afghánistán 5000 km od domova a především preferujeme nasaditelnost. Tato epizoda může, a někdo by řekl že mnohé tomu nasvědčuje, velmi brzo skončit naším totálním úspěchem a my můžeme na sebe zpět doma v Evropě koukat přes hromady nepotřebných MRAPu. Co se týká hodnoty lehkého praporu s PT zbraněmi vs tankový, záleží především na vycvičenosti a bojovém duchu viz zkušenosti z epizodky v Gruzii. Nato, byť se samozřejmě nejednalo o členský stát odpědělo masivní odpovědí ve formě prohlášení, kde se nad textem jedné věty strhla válka bezmála bratrovražedná. Historické zkušenosti velí k opatrnosti. Zeptejte se londýňana či francouze co pro něho znamená Litva, Lotyšsko či Estonsko nebo Čechy? Vrchní velitel armády, byť s postupujícím věkem a dělkou mandátu na něj můžeme mít názor ledasjaký poměrně jasně vyjádři své obavy nad vývojem a profilováním AČR:..
#31 Ivo 3. 6. 2010 - 18:35
To Štoural:
1. Doktrína AČR hovoří o schopnosti vysadit výsadkovou rotu, nikoliv prapor. Dokonce i dnes s neúplnou dopravní flotilou (dnes 2x AN-26, 1x CASA 295) máme přepravní schopnost zasazení 108 výsadkářů v jedné vlně. Po dokončení první vlny akvizice (4x C-295) to bude 192. Výsadková rota nemá více než 100 výsadkářů… Pokud by došlo k nákupu použitých 2x C-130 Hercules se kterými je počítáno, kapacita stoupne na 324 výsadkářů v jedné vlně. To je poměr, který je plně dostatečný. Ani SSSR v dobách největší slávy neměla schopnosti vysadit veškeré své výsadkové síly v JEDNÉ vlně.
2. Padákové výsadkové operace NATO za posledních 25 let:
a. 1983, Grenada, Operace Urgent Fury
b. 1989, Panama, Operace Just Cause
c. 2001, Afghanistan, Operace Enduring Freedom
d. 2003, Irák, Operace Iraqi Freedom
Poslední jsem uvedl proto, že ačkoliv na doskokové ploše již byli přítomni operátoři SF, byl to jediný způsob jak otevřít frontu na severu. Kdyby existoval jiný, byl by použit – platí pro každou padákovou operaci. Ta je na rozdíl od aeromobilní sázka na jednu kartu. Stažení výsadkářů z nepovedené výsadkové operace je vždy krajně obtížné.
Jen na závěr přidávám další výsadkové operace neuvedené v původním výčtu:
a. 1982, válka o Falklandy, seskok zrušen kvůli nepřízni počasí
b. 1991, Irák, Operace Desert Storm, změněn na aeromobilní výsadek 101. vd.
c. 1989, Maledivy, Operace Cactus (Indie), přistávací výsadek 9 Para – jen pro doplnění, výsadkové operace provádějí i armády mimo prostor NATO. Zvláště pak operace indických výsadkových sil by vydala na samostatnou kapitolu. Divili by jste se, kde všude a kolikrát byli nasazeni. Daly by se jmenovat i další, nechci ale unavovat.
3. Konvoj tanků, který vjížděl do Kosova, jel přes mosty obsazené britskými výsadkáři (kteří se tam rozhodně nedostali na korbě tanku). To jste ale jistě věděl, jen neuvedl, že :-).
4. Tvrzení, že by výsadkové jednotky byly do boje nasazovány méně než tankové, je prostě nedoložitelné. Důvodem je samozřejmě politický tlak. Zatímco lze veřejnost přesvědčit o tom, že výsadkáři se svou organickou výzbrojí a výstrojí v Logaru dělají především mírovou činnost, u tankistů to samé zkrátka nelze. Musí tedy dělat práci pěchoty.
5. Bojovou hodnotu jednotky dle Williama S. Linda vyjadřuje v manévrovém boji nejlépe (s vyloučením těžko kvantifikovatelných veličin jako je celková vycvičenost, která by hrála ve prospěch Vpr) násobek rychlosti, kterou jednotka vyvine a součtu hmotnosti bojových prostředků. Vyjde v podstatě hodnota kinetické energie.
Vpr vysazený na padácích: 30.276
Vpr přistávací výsadek: 254.980
Tpr: 63.000
Jak je tedy zřejmé, v klasickém manévrovém boji je bojová hodnota při padákovém výsadku Vpr poloviční oproti Tpr. Při přistávacím výsadku je ale více než 3x vyšší. Důvodem je, že AČR nedisponuje schopností shozu vozidel LR 130 Kajman. Další skutečností, která stojí za připomenutí je, že hodnota u Výsadkové praporu ihned po zasazení významně klesá (rychlost je snížena téměř o jeden řád po zasazení přistávacím výsadkem, téměř o dva řády při padákovém). Proto je rychlost provedení akce u výsadkářů tak zásadní a proto je jí při výcviku podřízeno vše. Kdo někdy zažil cvičný padákový výsadek pod taktickým námětem, ví o čem hovořím.
Proč jsem to tak sáhodlouze rozepisoval? Je to sice jak z příručky „Combined Arms Tactics pro 1. třídu“, ale na tomto příkladu je jasné, že moderní armády jsou tvořeny na principu synergie jednotlivých zbraní. Některé úkoly jsou vhodné pro ty útvary, jiné zas pro odlišné.
Proto, ač výsadkář, bych nerad viděl, aby došlo k nekritické preferenci jen jednoho druhu vojska. Bylo by jistě sexy mít 3 výsadkové prapory místo jednoho, ale vzhledem k poměru ke zbytku armády by to bylo jak fotbalové mužstvo se 7 útočníky…
Na závěr: Moderní ozbrojené síly v NATO stále více tíhnou k modelu o následujících částech:
1. Společné Zvláštní síly (SOCOM, SF SUPPORT GROUP atd.) zahrnující SF a nějaký druh lehké pěchoty (Rangers, výsadkáři). U nás prozatím neexistuje.
2. Síly rychlé reakce. Kombinace lehké pěchoty a mechanizované pěchoty. Do značné míry PŮVODNÍ koncept Brigády rychlého nasazení.
3. Hlavní obranné síly. Nejklasičtějším představitelem je 7. mb, ale do značné míry i 4. brn.
Dle aktuálních potřeb se jednotlivé vzájemné poměry mění, útvary se mohou mezi jednotlivými kategoriemi (zpravidla ne více než o jednu úroveň) přesouvat.
p.s. I já zdravím k tankistům, bohužel si pod onou přezdívkou MedWed nemohu nikoho vybavit :-(
#32 MedWed 3. 6. 2010 - 19:06
Ivo, potkali jsme se jen kratce pri reccu u 2.prt a nasledne potom na BAF pri rotacich. Zakecal jsem se s VedPrap z 2. vysadkove. Kamaradi tedy nejsme, nicmene kolegy ve zbrani se snazim zdravit. ;-)
#33 Ivo 3. 6. 2010 - 21:17
O.K. Tak to už vím, VedPrap 2. vr se jen tak s někým nebaví :-). Hodně štěstí při 2. OMLT (budete ho potřebovat, stejně jako my při 1. OMLT).
#34 MedWed 3. 6. 2010 - 22:42
Diky! Vam pochopitelne take GL. Doufam, ze pripadne predavani kontingentu dopadne lepe nez to mezi 2. a 3. prt ;-) Ve stesti samosebou doufam(e) asi vsichni. Mel bych k tomu par dodatku, nicmene ty jednak nemohou byt reseny na webu a druhak nesouvisi s tematem clanku.
Sveho 1SG pozdravujte, az ho uvidite! Me kazdopadne prisel jako komunikativni clovek – tedy kdyz vezmu v potaz odkud prisel ;-)
#35 Šťoural 4. 6. 2010 - 01:22
Nepsal jsem to proto že chci poslat T72 do Afghanistánu,k tomu tam není vhodný terén,narozdíl od Helmandu nebo Kandaharu.Ale psal jsem to pro lidi kteří si myslí že tank je zastaralí a patří do muzea.Viz MO Rumsfeld a jeho představa budoucnosti:operátor SOF s laptopem kteří ovládnou svět-a jak to dopadlo Irák a Afghanistán rozvrácený a hlavní tíhu bojů vedou konveční jednotky,SOCOM vede nějakou vedlejší činnost nikdo neví jakou.
Tady jde o to aby ČR v případě nouze mohla jednat sama bez ohledu na spojence-aby jsme si nemuseli půjčovat pakistánský tanky.
Patříme k nejbohatší 1/5 světa,a chcete mi říct že si nemůžeme dovolit provozovat 30tanků?Jak to že si Pobřeží slonoviny může dovolit utáhnout tanky a děla a česko ne?Vždyť jde o naší nejsilnější pozemní zbraň.Co jí nahradí?
Podle mě mi se mělo plánovat alespoň na 10 let dopředu.To je doba za kterou vznikne zkušený důstojník,specialista nebo NCO.Když se teď zruší tanky tak to bude navždy.Když vznikne nějaká krize nebudou lidi,nebude technika-už existuje jen pár továren co uměj dělat tanky.A myslím že když se by se něco zhoršilo tak by je kupovalo více zemí a Česko by bylo hodně vzadu v frontě.
Abych to upřesnil co je to deset let v životě.To je rozdíl mezi na nadějí na lepší svět v roce 1904,a zákopy na konci roku 1914.
Rozdíl mezi Carskýn Ruskem 1910 a Bolševickou diktatůrou 1920.
To je rozdíl mezi hlubokou prosperitou 1928 a podzimní krizí 1938.
To je rozdílo mezí hlubokou beznadějí v létě 1941 a tvrdým stalinismem 1951.
To je rozdíl mezi normalizací v ČSSR 1985 a samostatným Českem s příchutí kapitalismu.
To je rozdíl mezi mírovou Jugoslavií 1989 a dezintegrací roku 1999.
Kdo z vás tyhle věci předvídal nebo odhadl vývoj?A to jde jen o pouhých 10 let a jak jsou to obrovské změny!
Díváte se okolo sebe?Připadá vám EU jednotné okolo €?Bude tady € ještě za dva roky?A to jde jen o peníze.
Nebo NATO v Afghanistánu?Zeptejte se USA,CAN,GB,NL nebo AUS mohli by vám vyprávět o spojenectví.
Když bude krize bude muset každý jednat sám za sebe!Útočník nebude riskovat boj s jednotnými spojenci ale naopak vybere si chvíli kdy budou v rozkolu.
V článku 5 se nepíše o povinné pomoci.Proto De Gaulle vybudoval vlastní jaderné sili,nevěřil že by USA riskovali kvůli Evropě jadernou válku-a on Američany znal velmi dobře.
Nemyslím si že hrozí válka s Ruskem,ale v ohrožení Pobaltí v souvislosti s ochranou Ruských menšin v Lotyšsku nebo Estonsku věřim.Spíš Gruzínský scenář než pochod k Rýnu.Může se zhroutit Balkán-Bůh ví jak to dopadne v Řecku.Albánci můžou etnicky vyčistit Kosovo-žádná Srbská vláda tomu nebude nečinně přihlížet.Něco se může stát v Černomoří?Chceme stavět NABUCCO ale ty státy pod Kavkazem jsou spíše nestabilní,někdo tam bude muset dělat pořádek-kdo to bude jestli NATO,Rusko nebo Irán kdo ví?
To Soldato:A já myslel že vojáci jsou na slovo Reforma alergičtí?Teď tady ale nejde o žádnou analýzu ani reformu ale o bezmyšlenkovitou likvidaci obranyschopnosti ČR v prospěch čeho?Možná by jsme se shodli i na směru kterým to jde:Do prd…
add.Nesmyslný výcvik nebo nepoužitelné zbraně:Proč výsadkáři cvičí seskoky když je nikdy bojově nepoužijí?Za studené války tady stáli tanky 40 let a nevypadalo to že by nějakému vojákovy vadilo že se nepoužijí.Jaderné zbraně se také už 65 let nepoužili a rozhodně je nikdo neplánuje zrušit-naopak je tady spousta zemí co je chce.
To Ivo:už jsem ospalí až zítra.
#36 civil 4. 6. 2010 - 12:46
Jak píšete většina krizí se dá předvídat a trvá roky než taková bezpečnostní krize nastane.Jen taková má úvaha laika,nevznikly ty nejlepší zbraně at už jde o 1. nebo 2.světovou válku až těsně před konfliktem nebo až v jeho průběhu?Např.masové používání letadel,ponorek,tanků až v průběhu 1.sv.války?Nebo vznik amerického tankového vojska v roce 1940 tedy až v průběhu největšího konfliktu dějin.Nebyla to spíše výhoda?Američané tak mohli reagovat na první reálné poznatky při nasazení tanků v Evropě a podle toho vyvinout tanky,zavést nejvhodnější organizaci a taktiku tank. jednotek.
Co tím chci říci:
1.V době kdy nehrozí žádné ohrožení a nejsou vyžadovány žádné spojenecké závazky v NATO,mít armádu na minimálních počtech(takovou kostru)která by se v případě potřeby obalila masem.
2.Takto ušetřené peníze dávat striktně do fondu obrany.
3.Nastává krize,peníze z fondu se použijí na nákup toho nejlepšího na trhu a my reagujeme na určitý tip ohrožení tím nejlepším co je na trhu.
4.Armáda není nic jiného než firma která se zabývá obranou země a jako k takové by se mělo přistupovat.Já vím že to zní jako scifi,ale není větší scifi pumpovat každý rok do armády desítky miliard a zjistit že za tyto obrovské peníze je schopno bojového nasazení několik stovek vojáků!!!???
#37 HedonistImp 4. 6. 2010 - 13:16
S tím americkým tankovým vojskem jste trochu přestřelil – rozhodně to výhoda nebyla, vzhledem k tomu, že první slušný tank měli Američané k dispozici až v roce 1945 a tudíž s ním téměř nezasáhli do války. Kdyby zbrojili před válkou a investovali do vývoje a obnovy výzbroje průběžně, tak měli slušnou výzbroj už na začátku války (nebo alespoň v jejím průběhu).
#38 HEDP 4. 6. 2010 - 14:06
To MadWed (18)
Na výzvu samozřejmě odpovím a to pravdu na to místě jsem nebyl. Komentoval jsem video a to pouze toho chlapa s tím zamotaným popruhem. (Navíc jsem si já v době pře výjezdem do války koupil popruh od Liberecký firmy a to protože jsem potkal stejný problém -sundat zbraň ze zad – pokaždé se to někde šprajclo ..) ale na rozdíl o něj já to řešil zavčas a hned a ne v přestřelce … O TOM TO JE -VÍ TO ALE NIC PRO ODSTRANĚNÍ NEUDĚLAL.
Nic osobního ale řemeslo se má dělat pořádně .
Že to nebyl tankista to nemohu vědět a tímto jsem se to dozvěděl od vás .Takže díky. Beru to že bráníte kolegu dělal bych to samý .
#39 HEDP 4. 6. 2010 - 14:30
Pardon mělo být MedWed. :)
#40 civil 4. 6. 2010 - 14:46
Netvrdím, že Američané měly nejlepší tanky ani taktiku.Jen jsem chtěl poukázat na to že v roce 1940 zareagovali na krizi ve světě tím, že přesedlali z koní na tanky a o dva roky později v Africe, byli již schopni nasadit své tanky.Což je to hlavní na co jsem chtěl poukázat, schopnost reagovat na krizi.(v případě Američanů vybudováním tankového vojska na zelené louce za extrémně krátkou dobu).
#41 Petr Z. 4. 6. 2010 - 16:34
Ad. civil: jen bych dodal, že domnívat se, že konvenční konflikty budou trvat celé roky, je pravděpodobně založeno na velmi vratké domněnce. Vůbec to tak být nemusí a moderní dějiny říkají spíše opak..Takže nemít žádné stále síly či jen minimální není až tak bezpečné, plus necháváme stranou otázku příspěvků do spojeneckého úsilí, ale zde jsme se již párkrát neshodli a nemusíme to znovu rozvádět.
#42 Ivo 4. 6. 2010 - 17:21
To Civil:
to, že Američané situaci řešili v roce 1940 tak jak ji řešili, nebyla jejich volba, ale důsledek jejich nešťastné izolacionistické politiky. Je to sice ahistorické, ale pokud by byli součástí Spojenců již od roku 1939, k válce by a. pravděpodobně vůbec nedošlo (Hitler byl možná hlupák ohledně strategie a taktiky, ale měl silně vyvinutý smysl pro politickou realitu), b. pokud ano, lze očekávat, že by Wermacht byl zastaven již na kontinentě a nemuselo dojít k vyčkávání až do roku 1944.
To, že toho byli schopni Američané s jejich průmyslovou základnou v roce 1940, ještě neznamená, že by a. toho byli oni schopni dnes, b. že bychom toho byli my schopni kdykoliv.
a. Naše schopnost samostatně rozvinout, vyzbrojit a vystrojit v krátkém čase ozbrojené sily není vysoká. Položme si otázku, co kromě ručních zbraní a části přístrojů se z inventáře AČR vyrábí na území ČR? Dovedu si živě představit, jako prioritu bychom dostali na spojeneckých výrobních linkách :-). Kdo si chtěl mezi roky 2006-2007 objednat například MRAP od BAE, tak mohl chtít, ale to bylo asi tak všechno. Priorita výroby byla jinde.
Rovněž míra sofistikace a cena tehdejších zbraňových systémů a dnešních je ŘÁDOVĚ jinde. Porovnejme například cenu stíhačky Mustang a F-22 Raptor :-). To samé se týká tanků, obrněných vozidel, dělostřelectva…
Další skutečnost, která se tady neuvádí, ale je zcela zásadní. Tehdy převažovaly armády braneckého typu, které byly již ze své podstaty vytvořené pro rychlé nasátí většiny mužské populace a tím zmnohonásobení svého bojového potenciálu v krátké době. Dnešní profesionální síly ale pro něco takového vůbec nejsou vhodné. Nechci se tady dlouho rozepisovat, ale koncepčně je to přesný protipól současné koncepce. Nemyslím si, že otočit kormidlo o 180 stupňů po 10 letech by bylo až tak snadné.
Suma sumárum, na dnešní ozbrojené síly již nejdou uplatňovat mobilizační principy z 1. poloviny minulého století.
Pokud by to bylo tak jednoduché, tak by třeba švýcarské stíhací letectvo bylo permanentně zakonzervované resp. výrobní linka připravená ke spuštění. Nicméně tomu tak není. Proč asi?
#43 MedWed 4. 6. 2010 - 19:06
2 HEDP
Diky za odpoved :) Celkem by me ale zajimalo, jak jste problem s taktickym popruhem vyresil predem. Jiste, cesty jsou – sveho casu vysadkovy prapor pouzil svou metodu – zbrane byly bez taktickeho popruhu ( chudaci kulometaci :-) )
#44 civil 4. 6. 2010 - 21:04
To Petr Z.:
Nejde tak ani o délku konfliktu,jako spíše o to včas hrozící konflikt rozpoznat a včas a správně reagovat (například nákupem techniky,specifickým výcvikem atd.)Takový příklad že se to v podstatě děje i dnes.AČR se rozhodla vyslat do Afghánistánu vrtulníky,tyto vrtulníky museli projít rozsáhlou modernizací a úpravami které brali na zřetel specifické podmínky Afghánistánu.To samé u PRT nemůžete používat Uazy,LR ale muselo se přejít na Dinga atd.,které lépe vyhovují podmínkám nasazení.A jsme u toho proč ted budeme mít v ČR 107 Pandurů když víme že minimálně v horizontu 10 let nehrozí ČR žádné riziko a ty Pandury budou maximálně jezdit po voj.prostoru a zároven víme že když tyto Pandury budeme chtít použít ve skutečném konfliktu,budeme je muset dovybavit přídavným pancéřováním, atd.A právě o tom to celé je máme techniku která je využitelná v podmínkách ČR,ale ČR nic nehrozí a když chceme plnit své spojenecké závazky musíme stejně nakoupit specifickou techniku,případně tuto techniku draze upravovat,to samé je s výcvikem vojáků kteří něco cvičí a posléze stejně drilují specifickou taktiku.
Ivo:
Spíše jsem měl na mysli nákup toho nejlepšího na světovém trhu než v ČR.
Chápu že dnešní systémy a zbraně jsou sofistikovanější,ale od toho by byla ona armáda na minimálních počtech aby nespouštěla ony trendy z očí a učila se s nimi pracovat.
Množství a druh případného nákupu zbraní ,techniky by se odvíjel podle druhu rizika předem vylučuji nákup F-22 a podobné techniky,jednoduše proto že ambice USA a ČR jsou samozřejmě někde jinde,stejně tak jako ekonomické možnosti.
Doba krize=nadstandartní platy,myslím že nábor by nemusel být až takový problém,samozřejmě by se dalo i uvažovat o tom co je dnes běžné a to o pokrytí různých služeb kontraktory.Opakuji pohybujeme se v podmínkách a ambicích ČR a ne USA.
Nikdo nehovoří o zakonzervování letectva a tak podobně,ale o stálých minimálních jednotkách schopných různého spektra bojových činností(např.vzdušná pohotovost apod.)v počtu několika tisíc vojáků,občanů,kteří po vyhodnocení rizika budou tvořit jádro armádních sil, které porostou úměrně bezpečnostnímu riziku.A důležitý fakt na závěr,branná povinost stále funguje!
#45 Bohuslav Pernica 4. 6. 2010 - 21:22
Problémem branné povinnosti v Česku je, že fakticky dnes nekontrolujeme populaci, protože prostě nejsou odvody. Pokud jde o nábor, doporučuji nahlédnout do mého článku ve VR 2/2010. Přehoupli jsme se fáze do demografického stárnutí, kde každý rok bude méně a méně mužů a žen ve věku 18-25 let. Zároveň začnou odcházet vojáci nabraní na druhé straně demografické vlny, kdy se plán náboru dařilo relativně dobře plnit. Můj odhad je, že tato situace bude příčinou větší integrace obslužného bloku OS do veřejného sektoru, potažmo do ekonomiky. Vojenské pracovní síla se stává skutečně vzácnější a pravděpodobně končí období, kdy voják byl chápán jako „civil oblečený do uniformy“.
#46 ota 5. 6. 2010 - 11:52
k branné povinnosti: je sice fakt, že nám branná povinnost v právním řádu zůstala (dle §2 odst. 1 zákona č. 585/2004 Sb., trvá do 60 a vztahuje se dokonce i na ženy!). Pokud ale pominu právní důvody, máme ji v právním řádu spíže ze setrvačnosti. Nevím, jestli bychom vůbec byli v případě potřeby tento institut použít (nebyli). Současné mobilizační plánování má kvalitu odpovídající důležitosti, která je mu příkládána. O schopnosti a konec konců i ochotě branců „bojovat“se dá navíc dobře pochybovat, protože dle §6 téhož právního předpisu lze mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání odmítnout. Nedělám si iluze o tom, kolik povolanců by v případě stavu ohrožení státu zjistilo, že mají svědomí, nebo jsou horlivě praktikujícími věřícími. Navíc, jak už uvedl Ivo nemáme ani odpovídající průmyslové kapacity, což je neméně důležitá část problému. Na druhou stranu je fakt, že sice nepotřebujeme cvičit stovky tisíc záložníků, úplná absence záloh je ale chyba. Dobrovolné aktivní zálohy jsou při vší úctě k entusiasmu jejich členů přinejmenším vzhledem k jejich počtům (1000-1500) i právním omezením skutečně spíše kluby vojenské historie. Sice to není na poředu dne, ale transformace současných aktivních záloh na skutečné použitelné zálohy s použitím bývalých vojáků z povolání bude třeba. Teď to ale asi dlouho nebude náš největší problém:)
#47 Šťoural 5. 6. 2010 - 17:20
To #31 Ivo
add1 Transportní schopností VzS:Herculesy jsou 40 let staré a rozpadávají se za letu,tady jeden polský http://www.altair.com.pl/start-4144
zajímavé je že logistika pro tanky je drahá ať jde o 10 nebo 30ks.A pro letadla je levná proto si můžem dovolit dva typy transportních letadel CASA&C130.Bohužel ta skupina osob co prosazovala „mini hercules“ C27J+podíl na aliančních C17 byla z MO již odejita(ukázalo se že to jsou nacisti).Mohli jsme mít jeden typ opravdovýho lítacího náklaďáku pro polní podmínky.Místo toho budeme mít poruchový C130,co budou stát na letištích proto že nebude na ND.Nakonec se ukáže levnější nový C130J.
C295M má sice certifikaci pro padákové výsadky ale nikdo si ještě takovou variantu neobjednal.Španělé zůstanou u C130,CASA mají jen pro náklady.Stejně Poláci nemají díli na úpravu pro parašutisty.
Tak že si dovolím předpokládat na váš výsadek roty jen 4 C295M.Jestli že se má vysadit rota,tak to asi nebude jen rota ale zesílená rota:pár minometů,PTŘS,ženistů,zdravotníků,spojaři,FAC a část velení 43.vmpr,nějací logistici k sběru materiálu z DZ+vaše rota=150 parašutistů.ALE letadla mají jen zřídka 100% letuschopnost,obvykle tak 70-80%.U nás to bude asi ještě méně-nebudou peníze.Ale i kdyby mohli letět všechny 4,bude jedno jako záloha.To je pro případ poruchy aby se nemusela zrušit celá akce.
Máte tedy k dispozici 3 CASA s 150 místy.To by sice sedačkově souhlasilo ale výsadek netvoří jen parašutisti ale i kontajnery na materiál,munici,těžké zbraně nebo ATV k svozu materiálu.Kdo to poveze?
USA nebo Britové počítají pro výsadek praporu s 15-18 C130.Takže na rotu to bude 3-4 Herculesů-ale ty jsou podstatně větší než C295M.
To je kapacita letadel.Co výcvik kolikrát jste skákali za bojových podmínek:Z letadla,v noci,z 200m,s bojovým nákladem?Kolik českých pilotů umí létat v noci ve formaci křídlo na křídlo s NVG,200metrů nad zemí?A jak se to můžou naučit když létají 70 hodin ročně?USAF mají 400 C130 ale takovýhle výcvik probíhá jen u pár letek-ostatní jsou jen transportní.
Vysazení:před seskokem musí ledadla udržovat několik km přímí směr za minimální rychlosti a minimální výšce,nesmějí manevrovat.tahle fáze vč.seskoku trvá min.10-20km.Na tomhle prostoru musí proběhnout SEAD(suppression enemy air defense)-zničení protiletadlových zbraní.I jen ruční PLŘS nebo ZU-23 může způsobit katastrofu.Letadla letí přímo nad hlavou stačí jen mířit a mačkat spoušť.Stačí jen aby pilot nevydržel,uhnul a může narazit do vedlejšího letadla.VzS nemají kapacitu k provedení SEAD.USAF doprovází výsadky „bitevními“ AC130-ty nemá nikdo jiný na světě.
A teď hlavní otázka jak hluboko může být vysazena 1rota?Výsadek proběhne v noci,vydrží sama bez posil tak 12hodin.To může být tak 10,možná 20km od vlastních pozic.Kdo bude riskovat životy 150 lidí,3 letadel které každé vyjde na 900mil.kč na 20km vzdálený cíl?Pandury tam dojedou za 20minut.
Add2 Úmyslně jsem omezil rámec na 20 let abych se vyhnul Grenadě a Panamě.Jde o specifické případy stejně jako Indické nebo Jihoafrické akce či zrušený výsadek USA na Haity 94.Jde o operace v banánových republikách-ČR nikdy žádnou kolonii nevlastnilo(Slovenští nacionalisté odpustí).Nevidím žádný důvod proč by se mělo Česko angažovat v takových případech a šetřit peníze a lidské životy Francii,Belgii nebo Británii.
Afghanistán 2001 byl výsadek z 3 MC130,200 Rangerů to je síla roty a speciální síli k tomu.Měl jsem na mysli padákové výsadky min.prapor.I tohle byla spíše akce k odvedení pozornosti a TV Show že se něco děje.Za pár hodin je odvezli vrtulníky 160SOAR.
Irák 2003:Výsadek plánovala i 2.Brigáda 82ABN na Bagdádské letiště byl zrušen 1.příliš silná PVO-nutnost provést masivní několik hodin trvající SEAD a z toho vyplývající ztráta momentu překvapení.2.Rychlí postup Mechanizovaných jednotek udělal akci zbytečnou-TANKY!!!.Brigáda byla nasazena k blokování města Samawan,přesun po ose.Do města vstoupila až po posílení mechanizovaným praporem(TANKY!!!).
Byl i další plán výsadku na Bagdádské letiště.Vrtulníky 101st Air Assault division-naštěstí byl zrušen-velké formace pomalých vrtulníků měli přelétat nad 15 pásmy PLO.
S Kurdistánem jste mi nahrál na smeč.173ABN Bde se začla hýbat až po posílení TF 1-63,Tankovém praporu přesunutém letadli-TANKY!!!
Add3-Britští a Francoužtí výsadkáři v Kosovu byli vysazeni vrtulníky,měl jsem na mysli padákové vysadky.
Add4-Nikdy jsem netvrdil že výsadkáři jsou nasazováni méně než tanky-NAOPAK,mnohonásobně více ale jako lehká pěchota-né jako parašutisté.Jak jste sám uvedl tanky lze těžko prodat veřejnosti ač jsou jejich schopnosti zcela unikátní.
Add5 Rovnici neznám ale shodneme se na SYNERGII KOMBINACE ZBRANÍ pěchota jak mechanizovaná nebo lehká nemůže působit bez tanků nebo dělostřelectva a letecké podpory.JE NUTNÉ ZACHOVAT VŠEVOJSKOVOU ARMÁDU nebo budeme odkázáni na spojence jako je Fico,Chirac atd.
Je nutné zachovat TANKOVÉ jednotky.73.tpr je naše NEJSILNĚJŠÍ POZEMNÍ JEDNOTKA!!!-bojová připravenost 43.vmpr je samozřejmě lepší-na tanky nejsou peníze.
Add.civil-Asi jsem se špatně vyjádřil.Krize nelze předpovídat.Kdyby to šlo,tak by k ním nedochází.
Jako příklad jsem uvedl 10 let 1928-38.
1928 vrchol konjunktury
1929-33 Hluboká hospodářská krize
1932 NSDAP vyhrává volby v Německu
1933 Hitler se dostává k moci
1934 Až teď ČSR vyhodnotí nebezpečí a naplánuje mohutné posílení rozpočtu MO na rok 1935-tak že zbyli z 10 let jen 3roky!!!
#48 Ivo 5. 6. 2010 - 18:58
To Šťoural:
1. Ohledně vhodnosti kombinace Spartanů a Herculesů Combat Talon nění třeba plýtvat slovy, přesvědčujete přesvědčeného. Bohužel jako už mnohokrát v minulosti a bezpochyby i v budoucnosti, taktickotechnické požadavky a cena ustoupily do pozadí politickému zadání.
2. Ohledně proveditelnosti padákového výsadku AČR. Nebudu kontrovat každý z argumentů, jen krátce. AČR samozřejmě nikdy neměla ambici dělat jakékoliv bojové operace za hranicemi ČR bez alianční podpory. Za posledních 20 let tomu tak vždy bylo, a i do budoucna se dá očekávat, že přítomnost alianční podpory bude go/no go pro jakoukoliv operaci AČR. On samozřejmě padákový výsadek do vzdálenosti 20 km od linie nedává velký taktický smysl zhruba od 50 let (vrtulníky).
3. Nevidím důvod, proč nezahrnovat do výčtu výsadkových operací ty, které byly provedeny v zemích 3. světa. Právě naopak, tyto operace jsou od 2. sv převažující. Konflikt dvou vyspělých států je vždy výjimkou potvrzující pravidlo (např. Falklandy).
4. Ohledně výsadku do Kurdistánu resp. zrušeného výsadku na Bagdádské letiště – ale to je přeci v souladu s doktrínou vzdušných výsadků. Ten je použit vždy jen, pokud jsou splněny následující kritéria:
a. cíle nejde dosáhnout jiným způsobem
b. je přítomen moment překvapení
c. cíl je dostatečně „měkký“ na to, aby bylo rychle dosaženo převahy
Ohledně použití tanků na rozšíření úspěchu operace v Kurdistánu – to je přece ukázkové využití vzdušně-výsadkové doktríny.
Jak je zřejmé, i já jsem zastáncem využití vševojskové armády v boji, ALE. Je třeba si uvědomit, že v současné době je to pouze hra na vševojskovou armádu. Kvůli počtům, množství finančních prostředků, lidskému potenciálu atd. Proto jsem si jist, že pokud bude AČR nasazena v činnosti blízké válce či jen ozbrojeného konfliktu, jistě bude uplatněn princip kámen-nůžky-papír, tedy všestranná vševojsková armáda. Jen bych dal krk na to, že ne všechny části skládanky budou mít české výsostné znaky. To je prostě realita. Bude uplatněn princip známy například z dnešního nasazení v Afghánistánu – my budeme nasazovat pěchotu, ale dělostřelectvo, letectvo apod. bude alianční. Nemůžu říci, že by mne to při nasazení v Afghánistánu vadilo, nijak to neomezovalo naše možnosti, spolupráce s nimi byla vynikající.
Proto se mi zdá nevyhnutelné, že do budoucna bude pokračovat trend postupné profilace AČR k posílení jedněch schopností a utlumení jiných. Ačkoliv tank bude mít na bojišti i v budoucnosti své místo, s jeho pozicí v AČR to už tak jisté není. Nejde jen o onu „politickou závadnost“, ale je to klasický případ „one trick ponny“. Jeho univerzálnost je ve srovnání s jinými druhy zbraní, zejména jakoukoliv pěší jednotkou lhostejno kde na škále SF-mechanizovaná pěchota se pohybuje. Zatímco pro výsadkáře je padák jen jeden z mnoha způsobů dopravy na cíl, pro tankisty je jejich vozidlo způsobem boje. Bez něj postrádají smysl.
Proto se domnívám, že až dojde na lámání chleba, první druhy zbraní, které redukci odskáčou, budou tankisti, dělostřelci, ženisti, a to asi v tomo pořadí. Neočekávám, že by byli přímo zrušeni, ale převední do C kategorie reálné je.
#49 ota 6. 6. 2010 - 09:50
To: Ivo : souhlas. V té situaci už evidentně jsme, stačí si uvědomit, jak zoufale předstíráme vševojskovost, ale ve skutečnosti velká část našich systémů není schopna působení v koaličním prostředí. Bez problémů dokáže působit ihned prakticky jen 601. a 43. prapor. U ostatních pěchtotních jednotek je to otázka většího či dílčího docvičení, ale není to nereálné.
Naopak například dělostřelectvo máme nepoužitelné (nikoliv vinou dělostřelců). Sebelepší ARTHUR nenapraví fakt, že dostřel ShKH vz.77 je téměř poloviční proti nejlepším současným prostředkům a používaná munice je prakticky stejná jako za druhé sv. války. Vzhledem k naší (nesmyslné) tendenci přezbrojovat tím nejdražším, co je na trhu (+ náklady „motivace prodeje“), na dělostřelectvo už nezbyde.
Jiná situace je v letectvu, kde sice disponujeme moderním a v NATO teoriticky kompaktibilním Gripenem, ale v operaci by nasazení 4 (6, … 14:) Gripenů pro jakoukoliv koalici (s výjimkou Švédska) znamenalo nasazení více logistických problémů než vojenského přínosu. Za bitevní vrtulníky by nám v AFG sice v ISAF líbali ruce, ale tam se necpeme a bůhví, jak dlouho nám bitevní vrtulníky vůbec zůstanou.
Mimo ČR se bez spojenců neobejdeme, ale evidentně nás nijak zvlášťnevrušuje, že v NATO nepožadují, aby jsme měli vševjsk. schpnosti a dokonce nemají nejmenší problém poskytnout nám podporu (dělostřeleckou, leteckou atd.). Naopak v roli lehké pěchoty mají české jednotky v prostředí COIN často lepší schopnosti (improvizace, iniciativa, vyší empatie vůči místním atd.) než USjednotky.
Jestli někdy nasadíme tanky v zahraničí bude každopádně jen symbolický příspěvek ke koaličnímu úsilí, naopak špičkově vycvičená lehká pěchota v konfliktu typu afghánistán může být skutečně viditelným přínosem s více než dobrými výsledky.
#50 civil 6. 6. 2010 - 12:10
Štoural:
Krize samozřejmě lze předpovídat.Že odpovědné instituce,osoby danné faktory které krizi předcházejí nevyhodnotí dobře,podcení rizika,nemají dostatek informací a tak podobně je věc druhá ,ale krize a nejen ty bezpečnostní lze předvídat.A ke krizím dochází právě pro ty faktory(podcenění rizika,nedostatek informací a tak podobně)
Nevidím souvislost mezi roky 1928-1938.Skutečné bezpečnostní riziko pocházející od Německa pro ČSR začalo roky 1933-34 a to tajnou organizací pozemní armády,letectva a námořnictva.Na to zareagovalo ČSR správně a včas posílením rozpočtu MO v roce 1935.Dříve bezpečnostní riziko od Německa nehrozilo,nepočítáteli Hitlerovi projevy o sociální rovnosti atd.na politických mítincích NSDAP, před rokem 1933 za ohrožení.
ota:
Já spíše vidím brannou povinnost,jako poslední bezpečnostní pojistku,než nějakou setrvačnost.To že v praxi je její využitelnost minimální,je především chyba armády a ničí jiná.Na ochotu bojovat za ČR mám také úplně jiný názor,ono bojovat za ČR v případě ohrožení republiky je úplně jiná věc než bojovat v Afghánistánu,Iráku.V absenci průmyslové základny je problém kde?Zbraně už nevyrábíme od r.1990,ty zbytky nestojí za řeč,takže vše co stojí za řeč ohledně zbraní,techniky stejně nakupujeme v zahraničí.
#51 ota 6. 6. 2010 - 19:42
To civil:
1) že je branná povinnost poslední možností (ani bych neřekl, že pojistkou) je pravda. nicméně je fakt, že příprava povolání branců a jejich alespoň nejzákladnější příprava by trvala daleko déle než legislativní proces zakotvení branné povinnosti do právního řádu. Chci tím říci, že je sice dobře, že máme brannou povinnost v branném zákoně, ale prakticky by byl daleko větší problém udělat z branců vojáky a vybavit je materiálem. Současné nároky na vojáka jsou navíc daleko větší (než v minulosti) a nelze to řešit za pochodu v operaci (jako v minulosti). Že je chyba nebýt na to připraveni je také pravda, ale současné bezpečnostní hrozby to bezprostředně nevyžadují, takže se na to hledí ještě méně než na problémy, které jsou nesrvnatelně aktuálnější.
2) ochota většiny občanů současné ČR bojovat (doslova) za cokoliv je dle mého názoru nižší než kdy byla v minulosti, uznávám že je to můj pesimistický pohled. Zjednodušeně – za 1.sv.války bojovalo v legiích cca 100 tis. dobrovolníků, za 2. sv. války 50 tis. (část z nich méně dobrovolně), přičemž počet obyvatelstva byl srovnatelný a pocit vlastenectví byl daleko silnější.
3) fakt, že velká část techniky nebo komponentů je vyráběna v zahraničí je právě ten problém. V případě krize, která by ohrozila i ČR obklopenou spojeneckými státy, by se jednalo o tak velkou krizi, že ČR by určitě nebyla prioritou dozásobení.
#52 Poustnilisticka 7. 6. 2010 - 00:35
No, vybral jsem si pro citaci zrovna Vás, ale stejně tak dobře bych mohl vybrat i někoho jiného. Rozumím Vašim i jiným argumentům o tom co si můžeme a co nemůžeme dovolit atd. Jsem rozhodným zastáncem toho, že jakémukoliv rušení musí předcházet velice důkladná analýza, která jasně poukáže na klady a zápory takového kroku. A také tvrdím, že je možné si zdroje v resortu lépe alokovat a přesměrovat. Také však vidím, že všechno má svůj strop. Zatím máme zákon, který říká co musíme zvládat a do doby než bude změn nebo zrušen-se jím řídím.
Nezlobte se na mě-ale nepatřím mezi ty kdo by věřili dodržování spojeneckých závazků. Věřím na poučení z historie. Věří v to ostatně i Poláci. A mrkněte na mě jak makají na armádě-nehovořím o velikosti. Myslím si, že za nás by nikdo kaštany z ohně netahal. Pokud bychom šli cestou specializace musíme si říci, zda bychom se drželi modelu jakési evropské armády nebo armády NATO, kterou ještě nikdo nikdy nespecifikoval. Upřímně nesnáším model společné evropské armády, kdy by ČR poskytovalo pouze určitý druh vojska apod. Neumím si představit jaké by to mělo dopady na dislokaci posádek, pracovní příležitosti atd. Takto bych mohl pokračovat do nekonečna.
Celá debata o specializaci je debatou zastírající neochotu a impotenci našeho a ostatních evropských států investovat do vlastních armád. Do vlastní obrany. Je to jen a pouze z nouze ctnost. Hledáme výmluvy pro něco co je zjevné.
Že nebudeme bojovat teď nebo za 10 let? Kdo to ví jistě? Jak dlouho trvalo Hitlerovi než zfanatizoval německý národ a neskutečné věci se staly skutečnými? Že se nic takového již nikdy nestane a že máme záruky? Nejsem naivní. Štěstí přeje pouze připraveným.
Také by mne zajímalo řešení pro přechod do válečného stavu. Tankový prapor je pro mne zárukou držení know how pro tento případ. Kdo by v případě zrušení tankového praporu nebo dělostřelců provedl potřebný výcvik záloh? A na jaké technice? A v případě jejího nakoupení-za jak dlouho? Atd., atd… To samé platí u dělostřelectva.
Zajímalo by mne, zda chceme mít skutečné ozbrojené síly nebo pouze o něco lépe vyzbrojené policejní síly vhodné pro provedení přehlídky.
Pokud někdo zruší tankisty a dělostřelce, ať mi ukáže smlouvu kde je napsaná tanková nebo dělostřelecká jednotka jiného státu NATO, který u nás bude případně bojovat.
Také říkám, armáda má rezervy. Jednotky civilní obrany, univerzita obrany, Dukla, Ondráš, velitelské struktury atd. Zde bychom měli začít. A teprve potom meditovat nad rušením druhů vojsk.
Alfou i omegou všeho našeho snažení jsou ovšem naši politici a zákony a závazky, které nám z toho vyplývají.
Těším se na Všechny reakce, které můj příspěvek vyvolá a s velkým zájmem si je přečtu.
#53 Bohuslav Pernica 7. 6. 2010 - 05:13
Sice nechápu, jak souvisí můj komentář s Vaším komentářem, ale když už jsme u těch zákonů tak několik citací.
§ 2 z. č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR: „Obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.“
„Plánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných opatření, vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních smluvních závazků o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru, účasti na mírových operacích a podílu při záchranných pracích a při plnění humanitárních úkolů. Plán obrany státu tvoří obranné plánování, operační plánování, mobilizační plánování, plánování připravenosti obranného systému státu a plánování příprav k záchranným pracím a k plnění humanitárních úkolů.“
§ 3 z. č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR: „Řízení a organizace obrany státu zahrnují výstavbu, přípravu a řízení ozbrojených sil, operační přípravu státního území, plánování obrany státu a opatření v národním hospodářství a na všech úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu.“
§ 4 z. č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR „Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda.“
O konkrétním druhu zbraně se zde nic neříká. Pokud jde o uchování schopnosti pro potřeby její pozdější „mobilizace“, pak jsme na to nepotřebovali tank, jehož hodnota je, tuším, á 300 mil. Kč. Navíc většina zbraní z evropských zbrojovek byla konstruována na podmínky evropského bojiště, a to včetně našeho tanku. Taky doporučuji přečíst si některé články z denního tisku té doby. Modernizovaný tank se měl stát exportním šlágrem. Bylo mi záhadou jak, když v té době se Rusko a Ukrajina zbavovali svých tanků stejného typu a na trhu byl jejich přebytek. V důsledku toho klesala jejich cena, nicméně cena našeho tanku rostla a rostla…
Pokud jde o výstavbu armády, hovoříme tady o pětiletkách a dekádách v systému, který se chová strategicky. Takže co jednou jedním špatným rozhodnutím zkazí, to se jen tak nespraví a to už s ohledem na výši investice a její životní cyklus. V této souvislosti si dovoluji odkázat na tehdejší články v A-reportu a o tancích, co nesnášejí dinosauří vejce…
#54 Černý500 7. 6. 2010 - 20:24
Až budu NGŠ, zruším výsadkové vojsko a za ušetřené penize nakoupím nové tanky.
#55 soldato 7. 6. 2010 - 23:48
No nevím, ty dva tanky co za ty peníze budou…?! To asi nebude dobrej kšeft…
#56 HEDP 8. 6. 2010 - 12:40
Jsem zvědavý pokud se provede omezení rozpočtu armády jaký bude uplatněn klíč MO pro distribuci tohoto faktu směrem na GŠ.
PS:
Zoufalá snaha prodat bude ještě zoufalejší .viz inzertní rubrika Vyměním za protihodnotu a doplatím.
#57 Martin 23. 6. 2010 - 18:11
Koukám, že diskuze zde nějak utichla, tak bych se alespoň pokusil odpovědět na původní otázku jaké tanky to vlastně máme. Píšu to teď z hlavy, takže to asi nebude zcela úplné, případně aktuální.
73. tpr
- T-72M4 CZ
- T-72M4 CZ-W
- T-72 / T-72M / T-72M1
- VT-72M4 CZ (+ VT-72B ?)
- MT-55A
142. pro
- VT-72B
151. žpr
- MT-55A
- VT-72B ?
153. žpr
- VT-72B
szro Rakovník
- VT-72B
25. plrb (251. plro ?)
- VT-72B
#58 Dušan Rovenský 27. 6. 2010 - 20:51
Myslím, že zde je pěkná ukázka situace, kdy spoléhat pouze na lehkou pěchotu, bez náležité podpory těžkých zbraní (tanky, bojová vozidla pěchoty, dělostřelectvo atd.), je VELKOU chybou:
Norwegian unit loses equipment in Taliban ambushes
John Berg JDW Correspondent – Oslo
An unofficial list from army sources has revealed that a Norwegian unit operating with the International Security Assistance Force (ISAF) in Afghanistan lost important equipment to Taliban insurgents in two ambushes in Ghowrmach province on 2 May.
The Norwegian force of less than 20 had nine wounded, two of them seriously, after first being engaged at 200-600 m and then at close quarters near to the village of Tutak. Air support allowed the force to be extracted in IVECO light armoured vehicles after about six hours.
The equipment that was left behind, some of it destroyed or at least partly damaged during the fighting, could not be completely destroyed by close air support assets due to civilians gathering immediately after the withdrawal. The equipment includes two 12.7 mm Barrett M82A1 anti-materiel rifles with significant amounts of ammunition, probably Nammo multipurpose; one 84 mm Carl Gustav recoilless rifle with significant amounts of ammunition, probably anti-personnel; two 5.56 mm FN Minimi light machine guns; two 7.62 mm HK G3 machine guns; advanced optical sights on all weapons and on one pair of infrared binoculars; a number of night-vision goggles; and one encrypted radio set, but without codebook.
Contributing to the difficulty in extracting the equipment was the fact that most of it was mounted on four six-wheel all-terrain vehicles (ATV), which were also lost.
Lieutenant Colonel John E Lien, director of communication and public affairs at the Norwegian Joint Headquarters, told Jane’s : „The most important issue was that we managed to save all personel out of this ambush situation. The equipment was left behind under heavy fire, and some of it is certainly damaged.
„For obvious reasons, we don’t want to be too specific about the type of equipment, but as indicated, there are different kinds of weapons in addition to four light ATVs that were lost.“
The colonel added that „great proficiency in all parts of the rescue operation – the fighting and decisions on the ground, the resolute action from the medevac helicopters in a hot landing zone and the two military hospitals in Maymaneh and Mazar-e-Sharif – all contributed to saving lives in this situation“.
(Jane’s Defence Weekly, June 4th 2010)
#59 Ivo 27. 6. 2010 - 21:31
Před nedlouhou dobou jsem narazil na blog bývalého NGŠ gen. Šedivého. Jeden z jeho posledních článků mi přišel velmi dobrý a zároveň mý vztah k zde probíranému tématu:
http://sedivy.blog.idnes.cz/c/144048/Specializovana-armada-Ceske-republiky.html
Z článku vytrhávám jednu skutečnost. Zajímavá je výše ušetřené částky, velmi podobná onomu v AČR tolik diskutovanému snížení příspěvku na bydlení.
„Protože řešíme většinu věcí polovičatě, existují politické vstupy do vojensky odborných řešení. Příkladem je do nekonečna opakovaný případ letiště Přerov. Všichni vědí, že je to řešení účelové, poškozující armádu v hodnotě téměř miliardy ročně.“
#60 Dušan Rovenský 27. 6. 2010 - 23:08
Pro Iva: Pochopitelně, že ke snížení platových prostředků mělo dojít až v posledním, ne prvním, případě. Toto je ukázka populismu toho nejhrubšího zrna. A co na to vedení resortu? Mlčí.
Šetřit se mělo úplně někde jinde, jenže to už jsme tu mnohokrát probírali – rozbujelé vojenské školství, počet důstojníků/praporčíků/rotmistrů, předimenzované velitelské struktury, nákupy naprosto zbytečných výstrojních součástí (letní uniformy 2005, „tisíc a jedna“ pokrývka hlavy atd.), Dukla, Ondráš atd. atd.
Vše již bylo řečeno…
#61 Matt 25. 9. 2010 - 15:44
Jsem již délší dobu sloužící příslušník našich SF, a tak jsem článek o p. J. Šedivého (býv. NGŠ) četl s očekáváním nějakého útoku proti Prostějovu. Na jednu stranu se mu nedivím coby „otce 4.brn“, že nám nemůže odpustit vcelku úspěšnou historii. Na stranu druhou nechápu, co ho vede k zmenšení již tak velice malých SF – vždyť to by pak při pádu jedné Mi-17 naše armáda přišla v podstatě o polovinu bojovníků SF. A už vůbec nechápu zmínku o rušení posádky PV – vždyť tu s námi je jediný průzkumný prapor AČR a dohromady má posádka přes 1000 lidí.
Rád bych, aby si pan Š. vzpomněl, že jsme v Kosovu i v Afghánistánu bojovali první. Naše zkušenosti jsme pak předali následujícím kontingentům, kteří i díky tomu mohli splnit své úkoly na vynikající úrovni. Tak by to podle mě mělo být i do budoucna.
Sorry za offtopic…
#62 Ivo 26. 9. 2010 - 11:06
Add Matt)
Nechci tady za kazdou cenu branit pana generala (to dokaze jiste sam), ale neda mi to.
Spornou formulaci byla zrejme veta: „Speciální síly by bylo potřeba v počtu ani ne jedné třetiny, tedy konečně zavřít posádku Prostějov a útvar přesunout do Vyškova, zrušit větší část logistické podpory atd.“
V tom pripade je ale nutne ji nevytrhavat z kontextu. Z toho je patrne, ze clanek rozpracovava 2 varianty. Varianta c. 1 – prisne specializovana armada, c. 2 varianta vsevojskove armady. Z kontextu celeho clanku (a nadpisu dalsiho odstavce) je jasne, ze autor neni zastancem specializovane armady.
Kdyz uz jsme ale nakousli tematiku specialnich sil, nedovolim si odcitovat z dalsiho clanku gen. Sediveho:
http://sedivy.blog.idnes.cz/c/147952/Armada-na-rozcesti.html
„Problematika řízení speciálních sil dlouho nedává spát armádním plánovačům. Nelogicky jsou výkonné jednotky speciálních sil mimo AČR. Jenomže nikomu se nechce narušit stabilitu této, relativně malé součásti Ozbrojených sil. Nicméně v paralelním systému velení je řada funkcí, jejichž racionalizací by bylo možné snížit počty na jiných místech.“
S tim bohuzel nelze nez souhlasit. Hned z kraje predesilam, ze jsem velkym zastancem 601.SkSS, mam tam radu spoluzaku a pratel, ale i velka cast z nich si uvedomuje, ze svym strukturalnim zakotvenim stoji zcela mimo hlavni proud armad NATO. Ackoliv vycleneni 601.SkSS (samozrejme tehdy ne pod tim jmenem) pod VZ, tedy mimo ACR, melo v one historicke chvili svou logiku a je jednoznacne jednim z duvodu soucasne kvality jednotky, dnes dle meho nazoru jednotku tahne zpet.
Proc si to myslim? Spolecnym jmenovatelem vyspelych armad NATO je zacleneni SF pod spolecne veleni k SOF, nejake vrtulnikove a dalsi podpory. Velka Britanie – Special Forces Support Group (SAS, 1. Para, cast Marines, vrtulniky). USA – USSOCOM (SF, Rangers, SOAR vrtulniky – zjednodusene).
Proc nestoji specialni sily zcela mimo strukturu hlavnich sil (avsak zachovavaji si vysadni postaveni). Protoze jim to umoznuje plnit sirsi spektrum ukolu. V situaci, kdy stoji specialni sily zcela mimo, postradaji moznost jakekoliv podpory a jsou nucene vykonavat i cinnosti, ktere nejsou hodny jejich vycviku. Lze samozrejme namitnout, ze si 601.SkSS vystaci sama.
Aniz bych chtel zachazet do zbytecnych detailu, staci si onen koncept promitnout na nasazenich 601.SkSS v Afghanistanu. Nevyhody samostatneho nasazeni – 1. Nemoznost trvale pritomnosti v Afghanistanu (max 3 rotace), zpravidla rovni pauza mezi nasazenimi. 2. Nemoznost se soustredit na skutecne specialni ukoly (staci porovnat typicke ukoly ODA napr. v Logaru a majoritu ukolu 601.SkSS v RC South). 3. Nizsi vliv na zmenu bezpecnostni situace v AOR (v porovnanim s ukolovym uskupenim SOF s pritomnosti a pod velenim SF). Nasly by se jiste dalsi, ale to jsou prvni, ktere mne napadly.
Jak z toho ven? Neni to nic noveho – vytvoreni struktury s podobnou filosofii jako USSOCOM co SF SUPPORT GROUP, ktera by umoznila 601.SkSS vetsi miru soucinosti s „vetsinovou ACR“, ale zaroven ji uchovala efektivni a flexibilni velitelskou strukturu a odpovidajici vysadni postaveni.
Jeden historicky priklad na zaver. Americky USSOCOM byl vytvoren na zaklade pozadavku americkych SF (byla to primo Delta) na vetsi miru soucinnosti s ostatnimi vybranymi ozbrojenymi slozkami USA. Tento pozadavek byl vznesen z duvodu zpackane specialni operace na zachranu americkych rukojmich v Iranu. Je to sice jiz 30 let, ale ona lekce z neschopnosti spoluprace Delty, vrtulniku US Army a dopravniho letectva US Airforce je dodnes platna.
Zkus se Matte zamyslet, jak by obdobna operace dopadla, pokud by byla 601. SkSS podporovana nahodne vybranymi piloty vrtulniku a dopravnich letounu ACR?
Jinak hodne zdaru, delejte dal svou praci jak nejlepe umite. Dum Spiro Spero.
#63 soldato 26. 9. 2010 - 12:55
…a hned navážu. Myšlenka CZSOCOM se více či méně objevuje již několik let. Představa „jednotky“ složené z (např) 601skss, 43VPr, 102PzPr, FAC a vybrané vrtulníkové letky by byla jistě zajímavá a pro ČR přínosná. Samozřejmě chápu i obavy kluků ze šestky, nicméně pokud by se tohoto úkolu chytl někdo schopný, bylo by to i pro 601ku (dle mého názoru) přínosné.
#64 Matt 26. 9. 2010 - 14:24
2 Ivo:
Souhlasím. Ano, začlenění SF do nějaké formy SOCOM by určitě měla smysl a jsem v podstatě pro (proč „v podstatě“ dovysvětlím u 2 Soldato). Nicméně ta myšlenka o zmenšení SF je dle mě naprosto neuvážená a hloupá, protože tím by v podstatě SF zrušil. Mohu vysvětlit podrobněji, nicméně bych se tu nerad nějak hlouběji zabýval strukturou a počty SF.
Ad Nevýhody samostatného nasazení:
1. Trvalá přítomnost by byla možná pouze při alespoň zdvojnásobení velikosti bojové části – důvodem jsou ještě další úkoly (národní, ochrana z.ú. Kábul…), výcvik a kurzy, obnova bojeschopnosti atd. Jen připomínám, že ODA je tvořena pouze příslušníky SF (zelenými barety, výjimka jsou obvykle jen psovodi) a není doplňována žádnými Rangers či Airborne. Tito zajišťují pouze logistiku a velení/řízení, ne výkon.
2. Nevím, odkud znáte skutečné těžiště úkolů 601skss, nicméně v posledních misích jsme vždy plnili úkoly s ODA v místě zasazení. Úkolem SF není rozhodně jen plnit úkoly typu DA-přímé kinetické akce.
3. Obávám se, že ODA by nepřistoupila na plnění úkolu s kýmkoliv jiným, než je opět SF. Rozhodně ne tam, kde jsme působili v minulosti. (možná jste myslel Logar, pak beru bod 3 zpět).
Ad vrtulníky – naše vrtulníkové letectvo je naštěstí tak malé, že většina pilotů s námi již cvičila několikrát :-)
2 Soldato:
Jak byste vytvoření CZSOCOM chtěl provést? Vyjmout 43VPr, 102PzPr ze stávající struktury brigád a včlenit pod SOCOM? Nebo udělat jakousi vidličku a mít je zároveň pod brigádami a pod SOCOMem?
Zároveň se tady otevírá podle mě daleko důležitější, avšak palčivější věc, a to zařazení vrtulníkových jednotek pod pozemní vojsko – tak jak je to u US Army, Marines, Navy či USSOCOM. Vždyť naše vrtulníky žádnou svoji válku nevedou, vždy se s nimi počítá na podporu pozemních sil. Ale to by s největší pravděpodobností spustilo velký modrý řev.
Na konec bych chtěl uvést, že jsem běžný příslušník 601skss – stříbrná bída :)))
#65 soldato 26. 9. 2010 - 15:52
Matt:
Samozřejmě, tyto jednotky by se musely ze stávající struktury vyjmout. Aby mohli plnohodnotně plnit svoji funkci v rámci CZSOCOM, museli by podléhat jen jednomu velení. Systém brigád – 4BRN, 7MBR a xxSBR – leží v hlavě hodně lidem. Otázka je, jestli je dostatečná vůle to prosadit.
Samozřejmě chápu, že to není až tak jednoduché. Ale jak už někde bylo řečeno: Kdy jindy to udělat, když ne teď?! Vhodnější doba už asi dlouho nebude.
#66 Ivo 26. 9. 2010 - 17:50
Kratka reakce na Matt:
1. V zadnem pripade nejsem pro zmenseni velikosti 601.SkSS, specialne ne vykonych slozek, panbuh chran. Tady doslo k nepochopeni. Co se vnitrni struktury tyce, jako clovek z vnejsku mohu soudit pouze podle podavanych vysledku, je tedy zrejme spravna.
2. Myslim, ze trvala pritomnost by mozna byla, jen by musela byt postavena na bazi ukoloveho uskupeni SOF. Pro samotnou 601.SkSS by to samozrejme bylo prilis lidsky narocne a dlouhodobe neudrzitelne (ostatne asi jako pro jakoukoliv jednotku ACR). Co se doplnkovych ukolu tyce, jako treba ochrana z.u. v Kabulu, predpokladam, ze je pouze docasny.
3. ODA samotna, tedy 12 prislusniku SF, samozrejme organicky nikym doplnovana neni, pri plneni ukolu je to ale neco jineho. Na prikladu z Logaru – kdyz ODA delali jakoukoliv direct action, vzdy byly doplnovani, a to zpravidla 3/71 (pruzkumny prapor). Jejich ukolem bylo delat zpravidla rutinejsi, ale presto nezbytne ukoly pri akcich na HVTs (zajistovaci poskupiny, skupinu palebne podpory apod.). Samotna uderka byla ze samotnych ODA. Tohle jsem mel na mysli na mikrolevelu. To same samozrejme mnohdy plati i operacne – sparovani Rangers Company Teams s ODA v konkretni AOR atd. Smyslem teto spoluprace je pouzivat SF vyhradne na ukoly, ktere nemohou splnit jine jednotky. Pokud jednotka SF funguje zcela samostatne, nevyhnutelne musi plnit i ukoly a provadet cinnosti, ktere by jinak plnila napriklad bezna jednotka lehke pechoty.
Secteno a podtrzeno, zakladem uspesne spoluprace je predchozi spolecny vycvik, odpovidajici velitelska struktura a vzajemna duvera zalozena na predchozi spolupraci. Ocekavat, ze jakakoliv jednotka SF bude efektivne podporovana jakoukoliv armadni jednotkou, je mylna. Tento fakt byl motorem vzniku vsech velitelstvi specialnich sil v NATO.
#67 Matt 26. 9. 2010 - 19:55
2 Ivo a soldato:
Ok, souhlas a dik za novy pohled, osobne jsem treba netusil, jak to funguje treba v Logaru.
Jen se obavam, ze ten Kabul skonci bud se zrusenim z.u. :) nebo s koncem valky v Afg :)))
Uz jsme hodne OT…
#68 morph 27. 9. 2010 - 01:17
to Matt, jsem jenom hloupy civil, ale zajimal by me nazor nekoho mimo oficialni vedeni (tudiz predpokladam nezaujateho oficialnima nazorama):
1) myslite si, ze prave ochrana z.u. Kabul by mela byt pravou naplni Vasi prace? Nijak to nezlehcuji ani neznehodnocuji, nechapejte me spatne prosim, ale zajimalo by me, jestli si prislusnici prostejovskych SF mysli, ze toto by mela byt napln jejich prace, nebo je to spise cinnost ktera jim pridelava starosti a mela by ji spise vykonavat jina jednotka, ktera ji ma primarne v popisu prace (napr. zruseny SOG, ale nepoustejme se prosim do debaty jestli to delali dobre nebo ne, jsou zruseni a tak to proste je) a jestli by to pro Vas nebylo prospesne, aby se o tuto cinnost staral nekdo jiny a Vy meli volnejsi ruce pro Vasi praci
2) chapu Vase obavy o to, aby Vam bylo odebrano az tak vysadni postaveni, ktere mate pod VZ (koneckoncu, mate hodne lidi ve vedeni primo z utvaru) a osobne bych se tomu asi taky hodne branil, ale kdyz uvazite vyhody – potrebny mensi pocet operatoru SF v kontingentu, pokud podpurnou cinnost obstara 43., 102. => moznost vice rotaci, vlastni vrtulniky => opet moznost vyuzit primarne vlastnich zdroju, a pak jeste jedna dulezita vec – sam pisete o tom, ze pokud by mely SF fungovat samostatne delsi dobu nekde, bylo by potreba min. zdvojnasobit bojovou cast – podle meho nazoru neco takovehoto je dost nerealne a hlavnim duvodem nejsou penize. Uvedomme si, ze v ramci ACR jste jednotka s vybornym jmenem, jenze vi se o Vas jiz pomerne dlouho, proto podle meho nazoru (precejen ACR ma omezene zdroje a dost dlouho je stopstav) ti dobri, kteri u Vas chteji slouzit se o to jiz pokouseji a zas takovy priliv opravdu kvalitnich lidi asi bohuzel nebude. Take je mi jasne, ze kdyz prijde mlady vojak k 102, 43, 71, ci libovolne jine jednotce a rekne ze by chtel casem zkusit 601, tak v soucasne situaci z nej tam asi moc nadseni nebudou, protoze veskerou energii kterou mu venuji, tak za chvili zmizi a misto nej prijde kdovi kdo. Kdyby jste byli jako jedna brigada a byl treba jasne dany postup pres tyto prapory k Vam, melo by to jiste vyhody – vedeli byste kdo k Vam jde, pokud by podpurne prapory mely zajisteny prisun lidi, nemusely by pote branit odchodum k 601, …
#69 Dušan Rovenský 27. 9. 2010 - 09:06
Pro Matta a morpha: Už jsme kdysi o podobné organizační strukuře (tzv. brigáda speciálních operací) na On War mluvili: http://www.onwar.eu/2010/02/01/vsevojskove-brigady-v-acr-%E2%80%93-navrat-ke-korenum-1-cast/
#70 morph 27. 9. 2010 - 10:42
Dusane, diky za pripomenuti, tento clanek jsem samozrejme v minulosti cetl, to ze ale obvykle do diskuze neprispivam je vec druha – kdyz se ale naskytla moznost mluvit primo s nekym z sestky, proc ji nevyuzit…
#71 Matt 27. 9. 2010 - 16:09
2 morph:
Situace je takováto – SOG je zrušený, ochrana VIP v zahraničí se tedy stala jedním z úkolů 601skss. Možná, že by se dalo uvažovat o VP – ale tím by se v podstatě popíral zánik SOGu. Sám jsem byl jednou z.u. navštívit a co se týče kluků z URNY, tak ti jeli z posledních sil – téměř pořád venku na ambasádách. Navíc vzhledem k jejich určení to opravdu nebyla práce pro ně, ale pro vojáky. Například problémy při spolupráci s ISAF (coby v podstatě civilové), ale svojí práci i navzdory tomuto dělali skvěle.
Oficiálními názory samozřejmě částečně ovlivněný jsem, tomu neuteču. Navíc tady musím vážit opravdu každé slovo, abych si kryl záda.
2 Dušan:
Přestože ta brigáda vypadá hodně dobře, tak by to sloučení stálo v reálu tolik peněz, že bychom si asi museli kvůli tomu odpustit stíhací letectvo :-)