On June 14, 1897, Lieutenant James Moss, U.S. Army, led his bicycle corps of the 25th Infantry, from Fort Missoula, Montana, up wagon trail and Indian path, to St. Louis, Missouri, arriving July 16, 1897; University of Montana Library via Wikimedia Commons
Nejsem velkým příznivcem petic ani demonstrací. Vlastně mám hrůzu ze všeho masového (je to jedna z věcí, která ve mně zůstala z doby díky Bohu už minulé). Jakmile vidím srocující se lidi vykřikující hesla, či podepisující papíry, vždy se polekám. Na druhou stranu si myslím, že občanská společnost (slovo, které se Václavu Klausovi podařilo v této zemi zprofanovat) je zcela nezbytná pro fungující demokracii. A tak se to ve mně pere…
Podobné pocity jsem měl před pár dny, kdy jsem sledoval zprávy na Nově, kde měl Pavel Šuba příspěvek o tom, kterak se vojáci na Facebooku (a nejenom tam) domlouvají, co udělat s poslední nespravedlností – snížením platů a přídavku na bydlení. Objevily se prý hlasy vyzývající k demonstracím, či jiným protestním akcím.
Na jednu stranu vím, že snižování platů, ořezávání benefitů a další vlna propouštění, ke které již prý velitelé vybírají adepty (zaslechl jsem cosi až o dvou tisících místech, ale přijde mi tak nesmyslné, až se tomu zdráhám věřit) jsou další z podrazů. Od nástupu Jaroslava Tvrdíka do funkce ministra obrany toho bylo naslibováno hodně a stejně tolik nesplněno, nebo porušeno. Chápu frustraci mnoha lidí v armádě.
Na druhou stranu jsem přesvědčen, že vojáci nesmějí protestovat, protože to narušuje základní princip a klíčový vztah mezi civilní mocí a vojáky. Prvně jmenovaní mají naprostou kontrolu, a pokud se rozhodnou, že vojáci nebudou placeni vůbec, armáda proti tomu nesmí organizovaně vystoupit (natožpak se zbraněmi v rukách). Vojáci mohou jediné, pokud jsou nespokojeni: hlasovat nohama, tedy odejít. Je to možná smutné, ale je to tak.
Nemyslím si, že by situace byla tak vyhrocená, že by chtěl někdo provádět převrat (spíše hrozí ono hlasování nohama a za pár let zjištění, že je nedostatek kvalitních lidí v armádě a opětovné najímaní bývalých vojáků, což se samozřejmě státní kase prodraží). Ale i snaha o jakékoli protesty není dobrá a nakonec by poškodila nejvíc ty, kteří se tímto způsobem pokoušejí zachránit alespoň něco z české armády. Stav, kdy se deset let nekoncepčně ukrajuje tam, kde by se nemělo a přežívá to, co by už existovat nemělo, vede k degradaci ozbrojených sil. Nezbývá než doufat, že se přístup změní. Pokud ne, pak nás nic radostného do deseti let nečeká.
Vojáci se nemohou bouřit, zvláště ne kvůli finančním požadavkům (mimochodem, příspěvek na bydlení je nesystémový benefit, který by měl být zrušen a nahrazen systémovějším opatřením). Zároveň je ale nutné zdvihnout hlas na obranu ne jednotlivců, ale změny v přístupu k ozbrojeným silám v této zemi a k bezpečnostní kultuře obecně. Ne, že by se nedalo šetřit, ale musí se tak dít s rozmyslem a hlavně s respektem ke všem, kteří to s touto zemí myslí vážně a jsou ochotni ji sloužit kdekoli.
Proto jsem se rozhodl, že na OWOP upozorním na petici, která se objevila na stránkách Problémy v armádě, kde se mimo jiné praví:
Vojáci jsou připravováni a připraveni bránit nás a naší vlast – Českou republiku v ozbrojených konfliktech jak na našem území, tak i mimo něj. Jsou připraveni pomáhat nám i v případě živelných katastrof.
Nikdo je však nepřipravil, a jejich závazek jim ani neumožňuje, bránit jejich vlastní zájmy. Vojáci ze zákona nesmí stávkovat a ani mít vlastní odbory, které by se jich zastaly a jejich zájmy hájily.
Proto jsme se rozhodli my, občané České republiky, k sepsání této petice na obranu těch, kteří jsou připraveni bránit nás.
Já ji nepodepíšu, protože tento způsob masového nátlaku není můj šálek čaje a myslím si, že individuálně se toho dá také dosáhnout hodně (někdy i více), ale zároveň považuji za důležité, že lidé v civilu (byť mezi nimi bude řada bývalých vojáků) jsou ochotni brát se za armádu a organizovat se kvůli tomu. Pokud by chtěl podepsat petici někdo z vás, čtenářů OWOP, máte šanci. Na zmíněných webových stránkách jsou archy i adresa, kam se mají poslat.
28 comments
28 Comments
Poustnilisticka
5. 7. 2010, 13:27Pane Sulci, jak mam rad Vas web, tak s Vami tentokrat nesouhlasim. Pletete se totiz v jedne veci. Jedno z prav, ktere vojakum zustalo je pravo shromazdovaci. Vojaci se muzou shromazdovat. Zakon jim to nezakazuje. Naopak, vojaci nesmi stavkovat. Ale to je jina story. To co jste napsal mi moc nevoni. Jako novinar jiste vyuzivate veskere nastroje, ktere muzete a ktere jsou zakonne. Stejne tak cini i vojaci. Verte, ze nikdo nechce uvrhnout nasi zemi do albanskeho chaosu devadesatych let, ale vojaci proste chteji rict nahlas svuj nazor. A to podle soucasne zakonne upravy mohou.
REPLYP.S. Omlouvam se, ze pisu bez hacku a carek, ale jsem v zahranici a pouzivam anglickou klavesnici a nechce se mi lovit hacky a carky.
Midi
5. 7. 2010, 16:13Dobrý den pane Šulci,
ani já nemohu s obsahem Vašeho článku souhlasit. Předpokládám, že nikdo ze sloužících vojáků nevybízel a nevybízí k převratu, puči, nebo nějaké podobné násilné akci, která by měla za cíl svrhnout demokraticky zvolené zástupce naší země. Osobně bych se nikdy takové akce nezúčastnil. Takové jednání by se příčilo mému přesvědčení.
REPLYNicméně z Vašeho článku vyplynulo, že voják může akorát tak držet ústa a krok. Nezlobte se, ale dnes už opravdu nemůžeme. Na petici máme nárok a po létech slibů, restrikcí, reorganizací, redislokací, které v podstatě vedly jen k devastaci armády, se už ani mlčet nedá.
Já patřím ke kategorii vojáků, která konec konců může odejít. Ale je mi líto všech, kteří zůstanou. Snížit takto rapidně plat je pro mnoho vojáků sociálně neúnosné. Jsme připravováni a jsme připraveni bránit tuto zem. Teď je načase naučit se bránit své zájmy. Léta jsme jen přihlíželi dění v AČR a tak si myslím, že je načase se ozvat.
Pokud armáda ztratí poslední zbytky důvěry svých vojáků, ztratí i jakýkoliv kredit na trhu práce. Ztratí schopnost si lidi udržet stejně tak, jako si získat nové.
Jsem pevně rozhodnut řady AČR opustit, ale není mi jedno a nikdy nebude, co s touto organizací bude dál, co bude s jejími příslušníky – rozuměno především vojáky.
Jsem pro, aby se vojáci směli vyjádřit, když to dodnes neudělal vůbec nikdo z armádních špiček. Jakoby dnes armáda neměla své velení. A to je to nejsmutnější.
Ivo
5. 7. 2010, 18:15Ach jo, modlil jsem se, aby ona petice zmíněna nebyla, ale co už, stalo se.
1. Tak tohle je velmi případné, jen před několika hodinami jsem odepisoval Soldatovi/Nemovi na podobné téma, takže už nebudu svoje argumenty opakovat, jen zmíním co podle mne petice přinese.
1. Obrácení většinové společnosti proti armádě. Chodíte občas mezi lidi, máte civilní kamarády, kteří nemají nic společného s armádou? Pokud by jste měli, věděli by jste, že většinová společnosti ona drakonická opatření zpravidla schvaluje. Pokud se teď začnou vojáci stavět na zadní, nemůže to dopadnout nijak jinak, než že civilní kontrola dokáže, že má situaci pevně v rukou – vojákům nevyhoví. Vždy, když se hovoří o jakékoliv demonstraci ozbrojených sborů, mám mrazení v zádech, proto ať už petici či shromažďování z účelem nátlaku na vládu považuji nejenom za hloupé, ale i nebezpečné a kontraproduktivní.
2. Celá tahle petice vznikla na stránkách „Problémy v armádě“, což myslím hovoří za vše. Nechci se nijak dotknout lidí, kteří je dělají, ale dýchá na mne z nich jen jeden dojem – těm lidem armáda v minulosti ublížila/ukřivdila a oni se teď za to mstí. Každý kdo na ně někdy zavítal mi zřejmě potvrdí, že to se vážmě nedá. Tolik hrubostí, podpásových argumentů a lží jsem na jednom fóru snad nikdy neviděl. Ale i tohle je veřejná vizitka AČR…
3. A na závěr jedna výtka. Jsem si jist, že jedním z důvodů, proč ona petice vznikla, je pocit většiny vojáků, že se armádní velení za ně nepostaví. Jen pro ilustraci – zatímco obyčejně Army.cz komentují kdejakou zmínku o armádě v médiích, od počátku toho, co byly platové škrty oznámeny, ani slovo. Jsem si tím naprosto jist, kontroloval jsem to obden. A podobně to se mnou dělá jistě spousta vojáků. Nedá se říci nic jiného, než že ticho po pěšině. Alespoň prohlášení NGŠ či MO na půl strany na Army.cz mohlo situaci výrazně uklidnit, ale bohužel, nestalo se…
Nevím, možná se o platových otázkách intenzivně jedná mezi NGŠ a MO, nebo taky ne, ale každopádně komunikační politika dovnitř resortu je nedostatečná.
REPLYPetr Z.
5. 7. 2010, 18:52I přes velké sympatie k AČR a to jak funkcí, které plní, tak hodnoty, které představuje, nemohu tuto iniciativu podpořit. Jsou s ní spojeny velké etické problémy, a to jak z hlediska koncového stavu – efektivity, tak principů, na kterých stojí.
Petice mají v demokratickém systému své místo, velká většina nemá ovšem potřebný mobilizační účinek a tedy nic nezmění. Troufám si tvrdit, že to je i tento případ. V době ekonomických škrtů je armáda bohužel snadný cíl, a jak říkal Ivo, mnoho lidem snížení příspěvků na bydlení opravdu nevadí, pokud o tom vůbec vědí. Vnutit tuto otázku širšímu publiku tedy nepovažuji za možné. Petice by mohla i mířit na decision-makery, ale nepřínáší nic, co by oni již nevěděli, či nic, co by je donutilo měnit svojí politiku. Spíše bude efekt opačný. Nebylo by mnohem lepší působyt přímo na nové ministra obrany, který bude škrty de facto dirigovat?
Ani z hlediska principů petice příliš nepochodí. I přesto, že se jedná o shromažďování a ne stávku, s ní mám z principiálních hledisek problém. Nabourává totiž křehkou rovnováhu mezi civiliní a vojenskou sférou. Pokud se bude armáda či její příslušníci či určité skupiny tlačit do politického procesu, je zde toto oddělení ohroženo.
Petice, ačkoli ji lidsky chápu, vůbec nenahrává konstruktivní debatě a ani nezvyšuje možnosti pro vojáky příznivého budoucího vývoje..
REPLYMidi
5. 7. 2010, 19:08Zdravím Ivo,
ad. 1 – představte si, že konkrétně já mám přátele pouze z části civilní veřejnosti. Znám jejich názory a často jsem musel trpělivě vysvětlovat, že opravdu můj plat není průměrných 24 700 Kč + 10 100 Kč přídavek na bydlení. Média často informují tak, jak informují a civilní veřejnost tomu podléhá. Jestli se to týče platů, nebo jednostranných informací o kauzách v armádě, které se ne zrovna vydařily. Na druhou stranu, kdy se naposled vysílalo něco pozitivního o AČR? Kdy se shrnulo, že se p o d a ř i l o to či ono? Mám obavu, že by jste marně pátral. I pro toto jednostranné informování ze strany médií je obraz armády jaký je. Ale snad nám civilní veřejnost věří, že my řadoví vojáci povětšinou plníme co máme a žijeme spořádaným životem. A pokud někdo pokládá za hloupé hájit své zájmy, považuje to za kontraproduktivní, prosím. Brát mu to jistě nikdo nebude. Ale stejně tak by mělo být bráno v potaz, že se většina slušných vojáků chce bránit. A nenásilná, slušná petice, která upozorňuje na velký problém, to není nic, by mělo civilní veřejnost nějak víc popudit vůči armádě, potažmo vojákům.
ad. 2 – hodnotit stránky problemyvarmade.cz jako celek nebudu. Souhlasit se dá jen s tím, že se tam opravdu někdy používají hrubé, vulgární a ne příliš důvěryhodné argumenty. Nicméně je to dílo jednotlivců, nikoliv všech diskutujících.
ad. 3 – tam mohu jen a jen souhlasit. V bodu tři se prostě absolutně shodneme. Možná, kdyby se konečně někdo kompetentní vyjádřil, nebudou se vojáci shlukovat na facebooku, na stránkách problemyvarmade.cz, ani třeba tady.
REPLY