fbpx

Ozvěny budoucnosti

Je s podivem, kolik komentářů se točilo kolem tématiky odměňování v příspěvku věnovaném struktuře Bíle knihy a kolik z nich se soustředilo na detaily týkající se toho, kolik kdo bere a jestli si to vůbec zaslouží. Čekal bych, že se někdo pokusí konkrétněji pojmenovat problémy politiky odměňování profesionálních vojáků, které se často až příliš technicky redukují na výklad zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. K této normě se přitom přistupuje jako dogmatu.

Kdysi v začátcích svého psaní jsem v roce 1999 publikoval své vystoupení na 1. ročníku mezinárodní konference Ekologie, logistika a ekonomika v AČR pod názvem Finanční motivační plán vojenské součásti jako nástroj pro efektivní využití prostředků vynakládaných na služby lidských zdrojů. Překvapivě se tomuto příspěvku za dobu více než 10 let dostalo jedné citace, nicméně tématu filosofie spravedlivého, výkonově orientovaného a nákladově efektivního odměňování v podmínkách ministerstva obrany se jak ze strany výzkumníků, tak ze strany praktiků mnoho pozornosti nevěnovalo. Na to byl citovaný zákon považován za něco natolik dokonalého, o čem se prostě nediskutuje.

Soudě podle diskusí věnovaných tématu platu a platů na stránkách Problémů v armádě a OWOP už asi nazrála doba k diskusi o tom, jak dokonalý je současný platový řád rámovaný zákonem 143/1992 Sb. a jak v kombinaci s příslušným nařízením vlády vlastně moc (ne)vyhovuje specifikům vojenského povolání v podmínkách plně profesionální armády. Budu rád, když čtenáři k mým dvěma postřehům či otázkám připojí i svoje názory nato, jak by tedy to spravedlivé a ekonomicky efektivní odměňování mělo vypadat a to s vazbou na řízení kariéry vojáka.

  1. Hodnostní příplatek vyplácený praporčíkům se ve své výši shoduje s hodnostním příplatkem nižších důstojníků. Znamená to, že jsou tyto sbory srovnatelné?
  2. Proč je výše hodnostního příplatku daleko nižší než výše platového tarifu a s délkou praxe se váha tohoto příplatku snižuje, když tvrdíme, že hodnost vyjadřuje kompetenci a odpovědnost vojáka v hierarchii?
  3. Má být preferováno odměňování dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků služby v podobě osobního příplatku, nebo naopak mají být vypláceny odměny?
  4. Co má být kritériem pro výplatu odměny a kdy mají být tato kritéria známa? Lze svázat kariérové hodnocení vojáka s jeho osobním příplatkem anebo výší odměny?
  5. Počet platových tříd i platových stupňů je v tarifní tabulce platné pro vojáky z povolání stejný jako v tarifních tabulkách jiných kategorií zaměstnanců. Přitom platové stupně rostou v pořadí praxe do: 1, 2, 3, 4, 6, 9, 12, 15… let. Nebylo by vhodnější provázat platové stupně s dobami prodlužování závazku?
  6. Jsme schopni zkušenosti a mistrovství odměňovat už teď, nebo je třeba zavést zvláštní příplatek za třídnost?
30 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

30 Comments

  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    1. 10. 2010, 21:57

    Vyjádřím se k 1. bodu: „Hodnostní příplatek vyplácený praporčíkům se ve své výši shoduje s hodnostním příplatkem nižších důstojníků. Znamená to, že jsou tyto sbory srovnatelné?“

    Takže, abychom uvedli věci na pravou míru, hodnostní příplatek praporčíků se neshoduje s hodnostním příplatkem nižších důstojníků. V současné době je hodnostní příplatek praporčíků v rozsahu 1800 (pprap.) – 2200 (šprap.) Kč. Hodnostní příplatek nižších důstojníků je 2400 (ppor.) – 3000 Kč (kpt.). A je tomu tak již řadu let…

    Ke změně by mělo dojít od 1.1.2010, kdy dochází k úpravám hodnostních příplatků všech hodností. Zde dojde u nejvyšších praporčických hodností (nprap. a šprap.) k tomu, že jejich hodnostní příplatky budou srovnatelné nebo vyšší než v případě některých důstojnických hodností (nprap. bude nít stejný hodnostní příplatek jako por. a šprap. bude mít stejný hodnostní příplatek jako mjr.). Zcela záměrně a oprávněně. Vojáků v těchto prapočických hodnostech bude pouze velice OMEZENÉ množství (viz. INA zabývající se systemizací) a budou tvořit „top management“ poddůstojnického a praporčického sboru. Mohu vás ujistit, že je naprosto běžné, že např. vrchní praporčík praporu (OR9) má v U.S. Army srovnatelný plat s velitelem roty (OF2).

    Ne, tyto sbory nejsou srovnatelné – každý plní naprosto jinou úlohu. Je to tudíž jako srovnávat jablka a hrušky.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    1. 10. 2010, 21:58

    Pardón – Ke změně by mělo dojít od 1.1.2011…

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Jiří Kohout
    1. 10. 2010, 23:15

    Obávám se, že jakákoli volnost v přidělování nevázaných peněz (osobní příplatky, odměny a jiné) se postupně zneužije, díky základním ekonomickým zákonitostem (maximalizace užitku). Momentálně proti jejich zvůli, (pokud se rozhodnou jej zneužívat) není přiměřená protiváha. Jak mohu napadnout rozhodnutí velitele pokud si myslím ( a důvodně) že je systém odměňování zneužíván? (např. centralizace odměn na úzké skupiny vojáků, manipulace s osobním ohodnocením, korumpování funkcemi a odměnami). Myslím, že jen velmi obtížně. Existuje nějaký orgán, který je schopen na toto výsostné území velitele vstoupit a provést objektivní kontrolu? Domnívám se že není a odvolání se na nenárokovou částku je dostatečným odůvodněním. Jakákoli stížnost na velitele vedená tímto směrem je automaticky diskvalifikována s podjatosti (stěžuje si vždy ten kdo je nespokojen a posléze se stejně proflákne o koho jde a je náležitě odměněn v budoucnu) Zneužívání tohoto systému vede přímo k zvyšování tenze uvnitř útvaru a ten potom nefunguje optimálně. Nerad bych paušalizoval, přesto nelze vyvrátit, že takovéto jednotky či útvary neexistují. Pokud tento systém vyvážíme i na druhou stranu a postaráme se o objektivizaci systému odměňování, pak může nastat diskuze, kolik komu a jak. Změna parametrů je možná i za pochodu. Změna systému odměňování vedoucí k větší finanční svobodě velitelů a současně ponechání úrovně kontrolních mechanizmů na stejné úrovni povede k postupnému rozkladu armády. Přimlouvám se za striktně stanovéná pravidla. Např. pro stanovování osobních příplatků zahrnout dosažené kvalifikace, Stanagy, prověrky, kurzy atd. Jho součástí se může stát i třidnost. Pro výši odměn přihlédnout k čerpání fondu 150 hodin, počet absolvovaných cvičení v roce atd. Ponechal bych prostor pro individuální vyjádření velitele, ovšem pouze v marginální části nenárokových prostředků. Zdůrazňuji základní motto odměňování: Armáda není rodina a velitel je povinnen objektivně odměňovat vojáky mu podřízené především dle pracovní morálky a plnění úkolů. Nikoli za loajálnost. To odmítám. (hlavně netrestat ty kteří na sezení útvaru se nebojí postavit a kriticky se vydřit k nešvarům u útvaru, ale přesto jejich pracovní a služební morálka je v pořádku) Pokud je systém odměňování objektivní, potom nejsou ani třenice kolem výše odměn a ta je přirozeně respektována. Dnes armádě do tohoto optimálního stavu mnoho schází a ani se nedivím vojákům, že je stávající systém odměňování doslova a do písmene vytáčí. Z mého pohledu je velmi nespravedlivý. Voják v poli, na stojánce, pilot, tankista, paršutista, výsadkář a mnoho dalších, tedy ti kterým prší za límec, jsou v mrazu v horku vždy na svých místech (tedy výkonné a bojové jednotky) jsou jsou často systémem trestáni směšnými odměnami, proti jejich kolegům na štábech s absolutně nerizikovým a pohodlným zaměstnáním.
    (tyto odměny jsou nesrovnatelné v řádech)
    Vždy jsem záviděl Polsku, (informace je asi 20 let stará) tam měli v té době alespoň dvoukolejný systém počítání výsluhového důchodu. Ti se štábními funkcemi měli až druhou kategorii důchodu, což jsem vnímal jako spravedlivé.

    Jinak zákon 143 z mého pohledu velmi obecný, je již velmi neaktualní a nevyhovuje potřebám AČR. Původně byl tvořen pro více skupin státních zaměstnanců, ale ti byly postupně přetaženi svými zákonnými normami mimo vliv tohoto zákona. Před třemi roky jsem ho znal, včetně vazeb na 221 a na zákoník práce téměř nazpaměť….:)

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Bohuslav Pernica
    2. 10. 2010, 8:31

    Pro Dušana: V původním znění zákona byla shoda mezi: podpraporčík/podporučík – 1300,- Kč, praporčík/poručík – 1400,- Kč,
    nadpraporčík/nadporučík – 1500,- Kč. Tak tomu bylo až do konce roku 2000, se hodnostní příplatek „linearizoval“ tak, jak to popisujete. K určitému návratu by skutečně mělo dojít od 1.1.2011: nadpraporčík/poručík – 3100,- Kč, štábní praporčík/major – 3700,- Kč.
    Pro Jiřího Kohouta: To, že zákon č. 143/1992 Sb. nevyhovuje dnešním potřebám se ví, ale co se má změnit? Pokud jde o rozdíly mezi „štábní a neštábní“ službou, co Vám brání odejít na štáb. Jak by měly být rozdělovány odměny spravedlivěji, nebo co by mělo být ohodnoceno odměnou?

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    2. 10. 2010, 11:24

    Pro Bohuslava: Ano, samozřejmě že vím, že před 10 lety byly hodnostní příplatky jinak nastaveny. Jenže to už je 10 let§ Potom přišla tzv. „devalvace hodností“ v podobě zákona č. 221/1999 Sb. a současný stav. Každopádně, hodnostní příplatky (tak jak je známe z AČR) jsou v moderních západních armádách neznámým pojmem. To samé i osobní příplatek. Americké i britské ozbrojené síly znám celkem podrobně a nic takového tam neexistuje. Je to totiž SUBJEKTIVNÍ položka a tudíž je pro OBJEKTIVNÍ odměňování nepřípustná. Sám jistě víte, že plat (ve většině armád na západ od našich hranic) se odvíjí od hodnosti. Není možné, aby dva vojáci ve stejné hodnosti brali např. i o několik desítek procent rozdílný plat. Zde by se mělo začít v narovnání nespravedlivého stavu v odměňování rámci resortu MO začít.

    REPLY

Nejnovější komentáře