Zdá se, že na Pobřeží Slonoviny se situace pomalu vyjasňuje. I když je stále vysoké riziko, že vypukne mnohem větší konflikt, při kterém zemřou tisíce lidí. Jednotky v listopadu zvoleného prezidenta Alassaneho Outtary obsadily prezidentský palác v hospodářské metropoli země Abidžanu. V tom měl pobývat Laurent Gbagbo – poražený prezident, který to odmítl uznat. Poslední noc byla klidná, na rozdíl od těch předchozích, kdy se ve velkém střílelo. Nyní se střílelo méně a prý za to mohly kriminální gangy.

Outtarovi vojáci Gbagba v rezidenci samozřejmě nenašli. Neprezident pouze prostřednictvím médií vzkázal, že nevyjednává o příměří a že se ani nepřipravuje na smrt.

„I’m not a kamikaze,“ he said. „I love life. My voice is not the voice of a martyr, no, no, no, I’m not looking for death. It’s not my aim, to die.“ The UN mission says Mr Gbagbo’s closest advisers have deserted him and he is in the basement bunker of the presidential residence „with a handful of persons“. Mr Gbagbo’s army chief, Gen Philippe Mangou, confirmed for AFP news agency that he had called for a ceasefire.

Od Gbagba se v posledních odvrátili téměř všichni významní spojenci, včetně armády a policie. To ostatně velice pomohlo Outtarovi, který zcela bez problémů obsadil většinu země, včetně hlavního města Yamoussoukra a přístavu San Pedro skrz který projde 40 procent světového kakaa.

Do bojů se zapojily i tamní mírové jednotky Organizace spojených národů, ve kterých má většinu Francie. Paříž, která vede v Libyi válku proti Muammaru Kaddáfímu, vyslala další vojáky do své bývalé kolonie Pobřeží Slonoviny a nerozpakuje se je použít nejenom k evakuaci cizinců ze země. Podle všeho je argument v Libyi a na Pobřeží Slonoviny stejný – doktrína Responsibility to Protect (R2P), která je pro jedny pouhou zástěrkou pro intervencionalistické choutky, pro jiné zase důkaz pokroku.

Jednotky OSN měly vypálit z helikoptér několik raket na vojáky věrné Laurentu Gbagovi. Cílem prý bylo zničit těžké zbraně, které měly neprezidentovi lidé k dispozici.

Despite all our warnings and alerts, they kept using these heavy weapons against us. What we are doing is in line with our mandate and in line with resolution 1975 adopted last week. Our mandate is protect innocent lives and that is what we are doing.” The strikes were carried out by helicopters from the French force Licorne. Choi Young-jin, the UN’s special representative in Ivory Coast, said 11 of its peacekeepers had been wounded by gunshots and its forces were now living “under siege, in a bunker” because of deliberate targeting by Mr Gbagbo’s supporters.

Všichni si přáli mít Gbagba z krku, takže nikdo v tuto chvíli neřeší, co bude, až se Ouattara ujme moci. Co budoudělat jeho vojáci, v jejichž řadách je množství lidí, kteří vedli v roce 2002 povstání proti Gbagbovi a mají zkušenosti s léty konfliktu. Jak budou reagovat Gbagbovi příznivci za několik měsíců? Země je a bude i nadále rozdělena, takže vysilující válka není vyloučena. I když zázraky se dějí i v Africe.

Po týdnu už nikdo nepřipomíná ani nález tří set až 1000 těl v Duékué, které měly údajně zmasakrovat právě jednotky Alassana Outtary.

“We are shocked by the brutality and scale of this act,” said Dominique Liengme, the Red Cross’s representative in Ivory Coast. The United Nations put the number lower, saying that 330 people had been killed in the town by rival combatants. Hamadoun Toure, spokesman for the U.N. mission in Abidjan, said there was evidence that Ouattara’s forces were responsible for the deaths of at least 230 civilians and Gbagbo’s fighters for at least 100. Patrick Nicholson, a spokesman for the Catholic aid agency Caritas, said that an agency team in the town last week on a routine aid mission had found “a lot of dead bodies.”