Už hodně dlouho přesvědčuji Ivo Zelinku ze 43. výsadkového praporu, aby něco na OWOP napsal o svých zkušenostech. Má jich ostatně více než dost. Podařilo se mi to až nyní, bohužel zrovna v den, kdy při výbuchu IED ve Wardaku zahynul český voják a další dva byli zraněni. Při výbuchu byl zabit byl i afghánský tlumočník. Ivo Zelinka působil v prvním kontingentu OMLT a snad jeho text napomůže pochopení toho, co čeští vojáci ve Wardaku dělají.
Když mne František Šulc požádal, zda bych nemohl na podkladě incidentu české jednotky OMLT z 31. května 2011 napsat článek o této jednotce, chvíli jsem váhal. K incidentu došlo totiž doslova na dohled od COP Salar, základny naší roty, kterou jsem spolu se svým týmem ještě v nedávné době mentoroval. Po krátké úvaze jsem ale došel k názoru, že bez ohledu na nešťastnou událost má smysl zlepšit povědomí o úkolu a každodenní práci této jednotky. Snad to napomůže zvýšit podporu této jednotky mezi širokou veřejností, jejíž příslušníci musí plnit komplikované úkoly v mimořádně obtížných podmínkách bok po boku s Afghánskou národní armádou.
Úloha jednotek OMLT
Ve chvíli, kdy padlo rozhodnutí o masivní výstavbě ozbrojených sil Afghánistánu, bylo zřejmé, že v té době zárodečná Afghánská národní armáda (dále jen ANA) nemá know-how k tomu, aby tento proces zvládla sama. Bylo nutné zajistit nejen materiální zabezpečení, ale především nepřetržitou pomoc instruktorů sahající od zformování jednotky, přes její výcvik, až po pomoc při každodenním řízení jednotky včetně samotného bojového nasazení.
Oblasti působnosti jednotek OMLT jsou tedy následující:
- pomoc při zformovaní a výcviku jednotky,
- pomoc při každodenním řízení jednotky od logistiky po plánování všech druhů operací,
- aktivní participace na všech druzích operací za účelem napomoci veliteli jednotky v jeho rozhodovacím procesu,
- působení v roli styčného prvku mezi ostatními jednotkami ISAF a svěřenou jednotkou ANA, a to jak na základně, tak při operacích.
Ač to z popisu přímo nevyplývá, jedná se o první bojové nasazení pravidelné jednotky AČR mimo 601. Skupinu speciálních sil se všemi konsekvencemi z toho plynoucími. Jednotky OMLT nesmějí mít z nařízení velitelství ISAF žádná národní omezení. Pro představu – mohou tedy plnit veškeré úkoly jako jejich američtí kolegové začlenění do mise ISAF včetně bojových. Platí pravidlo, že pokud daný úkol může vykonávat jednotka ANA, může ho vykonávat OMLT. První česká jednotka OMLT byla sestavena od září 2010 do konce dubna 2011 z výsadkářů 43. výsadkového praporu. Druhá jednotka, v současné době v provincii Wardak nasazená, je sestavená z příslušníků 73. tankového praporu.
Charakter jednotek OMLT
Jednotky OMLT jsou přísně účelové organizace šité na míru své partnerské jednotce. Jinak tedy vypadá jednotka OMLT pro logistický prapor, jinak pro prapor pěší. Obecně lze ale říci, že se velikostí pohybují od 20 do 60 vojáků na jednotku o velikosti praporu. Tato jednotka musí být schopna dlouhodobě ovlivňovat veškeré důležité funkce praporu, od logistiky a personalistiky, přes spojení a plánování, až po řízení bojových operací. Jedná se tedy o jednotku s velkým množstvím specialistů a minimálním množstvím základních funkcí. Většina příslušníků jednotky má kromě mentorování svého afghánského protějšku další úkoly, lze tedy říci, „že sedí na více židlích“. Celá jednotka musí být i přes svou velikost naprosto soběstačná z hlediska force protection, organických přepravních prostředků, spojovacího vybavení apod. Rovněž z důvodu enormně úzké spolupráce s ANA, jak v běžném životě, tak při nasazení, potřebuje řádově tolik tlumočníků jako například 6x větší PRT Logar.
Česká jednotka OMLT při 6. pěším praporu ANA, Wardak
6. prapor, 4. brigády ANA byl zformován v září 2010 v Kábulu a až do počátku prosince s pomocí české jednotky OMLT cvičen v kábulském Collective Fielding Center pro své nasazení v provincii Wardak. Po úspěšné certifikaci, nutné podmínky vyslání jednotky k bojovému nasazení, se 6. prapor spolu s jednotkou OMLT v sestavě přesunul osmihodinovým přesunem po vlastní ose na základnu COP Carwile ve Wardaku. Již několik dní po odjezdu původního pěšího praporu, i přes nepředstavitelné těžkosti především logistického charakteru, se podařilo plně převzít kontrolu nad svěřeným operačním prostorem praporu. V praxi se jednalo o nasazení prakticky všech bojových rot na menší základny ANA rozmístěné po jižním Wardaku a konsolidaci nebojové části na základně COP Carwile.
V tomto období bylo potřeba klást důraz na dvě oblasti. Tou první byla oblast force protection, ve které bylo nutné především zabezpečit předsunuté základny před poměrně častým ostřelováním z ručních zbraní. Tou druhou bylo zlepšení životních podmínek bojových rot, které byly, vzhledem k nadmořské výšce a nočním teplotám, na pokraji ztráty bojeschopnosti. Ve chvíli, kdy se situace v obou oblastech alespoň částečně zlepšila, bylo možné konečně začít plnit operační úkol v celé jeho šíři.
Mezi vůbec nejběžnější úkoly všech mentorských týmů, jednotek v síle výsadkových družstev působících s bojovými rotami, při nasazení na předsunutých základnách zpravidla posílených o specialisty pro palebnou podporu či zdravotníky, patří pěší patrolování v okolí přesunutých základen. Úkol těchto patrol, zpravidla v síle čety, je v zásadě dvojí. Tím prvním je zisk informací z bezprostředního okolí základny směřující ke zvýšení bezpečnosti v této oblasti. Tím druhým je co největší přítomnost ve svěřené oblasti a tím snížení možnosti pohybu Talibanu a jeho schopnosti působení na obyvatelstvo.
V pořadí druhým nejběžnějším typem operací jsou prohledávací operace. Jejich cílem bývá nalezení zbraní nebo osob napojených na Taliban. Zpravidla se jedná o operace většího rozsahu v síle roty i větší. Ve většině případů se na těchto operacích podílí jak vojáci partnerské roty US Army, tak afghánská tajná služba NDS. Cílem těchto operací je snížení schopnosti Talibanu provádět operace proti koaličním silám a ANSF.
Do třetí skupiny operací patří úkoly sahající od zajištění setkání rady starších, přes podíl na ochraně konvojů, až po pomoc napadeným americkým či jiným afghánským jednotkám v prostoru odpovědnosti praporu a nespočet dalších.
Přínosy nasazení OMLT
1. Synergie společného nasazení
Výhodou jakékoliv jednotky ANA je výborná znalost prostředí a schopnost na pravidelně bázi získávat informace z lidských zdrojů. Je to dáno jednak větší mírou důvěry místního obyvatelstva v ně, za druhé jejich nepoměrně větší mírou interakce s obyvatelstvem při běžných činnostech jako nákupy na tržnici, tlachání před základnou apod. Jakákoliv jednotka ISAF bude v tomto vždy přinejmenším omezena počtem svých tlumočníků. To, co naopak jednotkám ANA chybí, je dostatečná palebná síla, schopnost přivolání si neorganické palebné podpory a pohotové spojení na větší vzdálenosti. To jsou však jedny ze schopností, které jí přiřazená jednotka OMLT na oplátku zajistí.
2. Dlouhodobé řešení
Státy NATO jsou v Afghánistánu již 10 let a nelze čekat, že trpělivost občanů těchto států bude nekonečná. Je tedy třeba zajistit fungování afghánského státu a jeho bezpečnostního aparátu na takové úrovni, aby se i po odchodu jednotek ISAF nezhroutil. Jednotky OMLT jsou jedním z úhelných kamenů této strategie. Je tedy jedině dobře, že se Česká republika nezalekla a připojila se k plnění nejdůležitějšího úkolu ISAF v současné době – příprava Afghánistánu na okamžik, kdy se bude muset postavit na vlastní nohy.
Na závěr si nemohu odpustit popřát příslušníkům 73. tankového praporu hodně vojenského štěstí při plnění jejich úkolů ve Wardaku. Moje pozdravy Ivanovi a Lukášovi na COP Salar.
97 comments
97 Comments
Ondrej Rajkovic
1. 6. 2011, 0:03Rád bych Iva také přivítal na tomto webu i jako jednoho z autorů článků. Laťka, kterou nasadil tímto článkem je hodně vysoko což není žádným překvapením.
Má zatím první otázka směřuje k pěšímu patrolování a získávání informací. Byl velitel roty, které jste dělal mentora připraven nějak využívat získané informace i sám a nebo je pouze posílal na S-2 praporu? Případně, co vy jste mu v této oblasti radil a učil ho?
To je prozatím vše, až si to ještě pár krát projdu, určitě s něčím přijdu. (Vždyť mě znáte)
REPLYota
1. 6. 2011, 7:18škoda, že takový přehled, způsob uvažování a schopnost formulace nemá převážná většina vyšších důstojníků.
REPLYPavel
1. 6. 2011, 16:40S dovolením bych doplnil větu pana Zelinky – „Ač to z popisu přímo nevyplývá, jedná se o první bojové nasazení pravidelné jednotky AČR mimo Úspo VP /SOG/ a 601. Skupinu speciálních sil se všemi konsekvencemi z toho plynoucími.“
REPLYBylo by dobré, aby vojáci a odborná veřejnost nezapomínala na zásluhy které SOG během svého 18 měsíčního bojového nasazení v Afg. získal. A to i přesto /nebo právě proto/, čeho se dočkali příslušníci jednotky po návratu domů. Dodnes se v zahraničí o SOG mluví s výrazným respektem a není vyjímkou vytetovaná pavéza SOG na těle bojovníků, kteří měli tu možnost s jednotkou v boji spolupracovat. Myslete na to že, to co potkalo jednotku Úspo VP, může potkat i Vás. Veškeré zásluhy, činy i skutky můžou být zapomenuty dříve než by jste čekali.
S hlubokou úctou, vzdávám poctu mrtvému kolegovi, zraněnému přeji dostatek sil k boji nejdůležitějšímu a Vám všem kteří jste právě nasazeni nebo se k nasazení chystáte, držím palce a přeji hodně štěstí.
EX SOG member
Ivo Zelinka
1. 6. 2011, 18:43Jsem rád, že se článek alespoň trochu líbil.
Add Ondřej Rajkovič:
Ohledně schopnosti velitele roty pracovat s informacemi – na tomto bych se asi shodl se všemi ostatními veliteli mentor týmů – Afghánci obecně, velitele nevyjímaje, nepracují s informacemi tak jako my. Nepíšou žádná hlášení, s velitelem praporu si o tom nad čajem maximálně popovídají (byli ze stejné vesnice). Nevnímají proces získávání informací jako něco odděleného od běžného života. Například informace o únikových trasách povstalců z léček byly získány při nákupu dřeva na tržišti. Rovněž zpravodajský cyklus o 4 krocích je produktem euro-amerického myšlení, stejně jako MDMP (military decision making process) apod. Jedná se o věci, které je možné je naučit, ale ne donutit používat :-).
Suma sumárum, s informacemi dokázali pracovat, ale zcela jiným způsobem, než jsme byli zvyklí. Stejně jako bylo jednodušší se z hlediska provádění drilů naučit povelovou techniku v Dárí, bylo jednodušší přistoupit na jejich systém zpracování informací a využívat jej. Samozřejmě po linii velitel mentor týmu – český načelník S2 bylo vše při starém.
Add Pavel (Pavel H., nepletu se?):
REPLYNa bojové nasazení SOGu nezapomínám, přeci jen jsem tam měl tři kamarády. Byla to taková novinářská zkratka, bylo by asi korektnější napsat „speciální síly“, ale to je trochu obecnější pojem. Nic to ale nemění na tom, že jednotka OMLT byla poprvé v historii AČR pro plnění bojových úkolů sestavena z příslušníků pravidelné jednotky. Z mého pohledu to zbouralo jedno tabu – do bojových operací vysíláme výhradně speciální síly, jelikož jen jejich nasazení zaručí, že nebude nikdo zraněn/zabit.
Martin K
1. 6. 2011, 19:35Děkuji za zajímavý článek!
REPLYMěl bych jednu méně faktickou otázku – odkud je ona úvodní fotografie respektive má někdo z českých vojáků v Afghánistánu na webu svou galerii fotografií?
(četl jsem o vícero, kteří tam fotí, ale vždy k tomu byla jen skromná fotogalerie a žádný odkaz a nic dohledatelné)