Vybavení vojáka v boji

Téma tohoto článku mě napadlo již v průběhu zimy 2011, a to na základě mé neblahé zkušenosti s přetížením v bojové situaci, ke kterému došlo při bleskové prohledávací operaci v afghánské provincii Vardak. Při ní jsem utrpěl vážné zranění kolene, které bylo částečně způsobeno vysokou hmotností výstroje a výzbroje, kterou jsme na tyto úkoly nosili.

Jelikož si zranění vyžádalo nejdříve upoutání na lůžko a posléze i návrat do vlasti, měl jsem dost času přemýšlet o tom, jak se podobnému zranění vyhnout do budoucna. Těsně před zpátečním letem do České republiky jsem si obstaral knihu The Soldier’s Load and the Mobility of a Nation od generála S. L. A. Marshalla. Jelikož je napsaná skutečně k jádru věci, stihl jsem ji celou přečíst během zpátečního letu z Afghánistánu. S některými z poznatků uvedených v této knize a porovnáním se skutečností v AČR se bude zabývat následující článek.

The soldier cannot be a fighter and a pack animal at one and the same time, any more than a field piece can be a gun and a supply vehicle combined.
Gen. J. F. C. Fuller, armáda Spojeného království

In fact we have always done better by a mule than by a man. We were careful not to load the mule with more than a third of his own weight.
Gen. S. L. A. Marshall, armáda Spojených státu amerických

Důvody ke změně
Proč se vlastně zabývat optimalizací nesené zátěže jednotlivce? Nestačí zvýšit fyzický potenciál vojáků při výcviku v míru a z něj pak těžit v bojové situaci? Jak prokázal S. L. A. Marshall ve své studii Men Against Fire zabývající se problematikou neschopnosti amerických vojáků za 2. světové války efektivně opětovat palbu v boji, fyzické vyčerpání a psychika jsou u vojáků úzce propojeny. Vyčerpaní vojáci jsou mnohem náchylnější k neopětování palby či útěku. Jaká je však hranice zátěže, která ještě nesnižuje bojovou efektivitu jednotlivého vojáka pod přijatelnou mez?

Britská armáda v meziválečném období ustanovila na základě zkušeností z 1. světové války komisi, která měla optimalizovat zátěž vojáků u bojových jednotek. Výsledkem práce Hygiene Advisory Committee of the British Army byla publikace The Load Carried by the Soldier. Z této publikace pochází následující pasáž:

More specifically, it (the publication) stated that on the march , for training purposes, the optimum load, including clothing and personal belongings, is one-third of body weight. Above that figure the cost of carrying the load rises disproportionately to the actual increment of weight.

Stejně tak pěchota USA používá pravidlo 1/3 a 1/2 hmotnosti. Třetina hmotnosti vojáka je maximální stanovená hranice pro bojovou činnost, tak aby voják byl ještě schopen používat individuální pohybové techniky. Polovina hmotnosti vojáka je pak pro pěší přesun. Zvolme tedy třetinu hmotnosti vojáka vážícího 75 kg, tedy 25 kg, jako laťku, kterou by neměla celková hmotnost nesené zátěže překročit.

Jako standard pro srovnání jsem zvolil seznam neseného vybavení amerického vojáka navrhovaný v roce 1950 generálem Marshallem. Pro ilustraci současného stavu jsem vybral seznam neseného vybavení střelcem Průzkumného odřadu, tak jak jsem ho stanovil v roce 2009 pro jednodenní operace v provincii Lógar. Pro potřeby článku jsem ho upravil tak, aby strukturálně odpovídal seznamu generála Marshalla kvůli jednoduššímu vzájemnému porovnání. Vybavení, které generál Marshall nezahrnul, je uvedeno na konci seznamu.

Současný stav v oblasti individuální zátěže jednotlivce v AČR
Při porovnání první materiálové skupiny, polní uniformy, zjistíme, že došlo k snížení hmotnosti téměř o 1,5 kg. Důvodem je použití novějších materiálů (ripstop nylon/bavlna místo vlny) a nahrazení klasické blůzy košilí britské armády UBACS. Ta, jelikož její potisk je téměř k nerozeznání od potisku vz. 95 pouštní, je v dnešní době již naprosto běžná mezi vojáky AČR v Afghánistánu.

U druhé materiálové skupiny, vybavení, však došlo k nárůstu zhruba o 21 kg. Čím je to způsobeno? Hned prvním nárůstem je hmotnost nesené munice: 240 nábojů oproti 48 nábojům navrhovaným gen. Marshallem. 48 nábojů, není to přepis? Není, ačkoliv v době 2. světové války byl typický palebný průměr pro karabinu M-1 od 80 (pro výsadkáře, námořní pěšáky) do 240 nábojů dle válčiště. Ve specifických případech, jako například při vylodění na pacifickém válčišti v posledních dvou letech války, byl v několika případech průměr snižován až na 30 nábojů.

Toto nařízení bylo podloženo zkušeností velitelů. Většina vojáků během prvního dne nasazení totiž nespotřebovala ani 15 nábojů. Jak je tomu dnes? Z vlastní zkušenosti a ze znalosti části ostatních nasazení jiných jednotek AČR v Afghánistánu si nejsem vědom ani jediného případu, kdy by průměr spotřeby nábojů na vojáka a den při patrole mimo základnu překročil 3 zásobníky, tedy 90 nábojů. Pokud k takové situaci došlo, vždy byla řešitelná přerozdělením palebných průměrů mezi vojáky, kteří stříleli více a těmi, kteří málo nebo vůbec. Jak je potom možné, že většina příslušníků jednotek MOT v PRT Lógar v roce 2009 nosila 10 zásobníků?

Důvody jsou dle mého názoru dva. Prvním bylo, že fasovány byly tři sumky po třech zásobnících, tudíž pokud měly být všechny plné, dostaneme, se započítáním jednoho zásobníku ve zbrani, 10 zásobníků. Druhým důvodem, kterým jsem se v té době rovněž řídil, byla zásada předběžné opatrnosti. Čím méně velitelé vědí o rizicích, tím více se proti nim pojišťují. Dnes, se znalostí rizik a lepší dovedností v navedení palebné podpory než jsem měl v roce 2009, bych stanovil palebný průměr o dva zásobníky méně, tedy na šest. Rovněž místo dvou granátů URG-86 bych stanovil jen jeden.

Za dalším nárůstem hmotnosti je zvýšení objemu nesené vody. I kdybychom akceptovali, že seznam generála Marshalla byl navrhován pro středoevropské válčiště, jeden litr vody by dnes, při stále platném nařízení Náčelníka generálního štábu o zákazu používání vody z neprověřených vodních zdrojů, nebylo možné akceptovat ani pro nasazení v České republice. Nedalo by se právě zde ušetřit? Doplňování vody z místních zdrojů by mohlo jednoduše kompenzovat nižší nesený objem vody oproti denní spotřebě. A jelikož denní spotřeba při vícedenních pěších patrolách v horském prostředí se mnohdy pohybovala kolem šesti litrů, potenciál tohoto úsporného opatření je veliký.

Jak toho dosáhnout? Prostředky na čištění vody lze v zásadě rozdělit do dvou skupin – keramické filtry a tablety na čištění vody. Filtry jsou vhodnější pro čištění většího množství vody, například pro celou jednotku po splnění úkolů ve shromaždišti, tablety zase na pohotové čištění vody během samotného plnění úkolu. Již 1. průzkumný odřad PRT Lógar v roce 2009 těmito prostředky disponoval, ale mohl je použít pouze v nouzi, nikoliv při běžném plnění úkolů. V případě aplikace tohoto opatření by došlo ke snížení nesené hmotnosti v řádu 1-5 kg podle úkolu.

Třetím a největším nárůstem hmotnosti jsou položky, které jsou v seznamu na konci označené kurzivou. Jde o položky, které se v seznamu generála Marshalla nevyskytují vůbec. Jako první z obsahu batohu, se souhrnnou hmotností téměř dva kilogramy, je hlavový noktovizor Klára a zbraňový noktovizor MEO-50S. Jelikož používání prostředků nočního vidění je v dnešní době nezbytnost, cestu vidím v pořízení nové generace přístrojů pro noční vidění. Musí být lehčí, nejspíše monokulární, s bezchybnou kompatibilitou s osobní zbraní. MEO-50S by pak měl být zcela nahrazen laserovým/IR zaměřovačem, který lze použít v kombinaci s hlavovým přístrojem nočního vidění. Potenciál úspory nesené hmotnosti odhaduji na zhruba jeden kilogram.

Další položkou je kulometný pás o 100 nábojích 7,62×51 mm pro kulomet Minimi. Vzhledem k tomu, že tato zbraň je reálně jediná ze dvou zbraní výsadkového družstva (druhou je odstřelovací puška SVD3NS Dragunov) schopná účinné palby za hranicí 400 metrů, je nezbytné ji zachovat. Jedině tak je možné, aby výsadkové družstvo disponovalo palebným průměrem podle úkolu 400-800 nábojů na kulomet.

Následující položku, dvě dýmovnice a jedno pozemní světlo pro použití v noci, je možné modifikovat co do počtu a typů, nikoliv však vypustit. Potenciál pro úspory hmotnosti není velký.

Poslední položkou z obsahu batohu je bunda z dutých vláken Snugpak. Jelikož pro většinu výsadkářů to byl jediný teplý svršek, který si s sebou na úkol brala, nebylo možné ho ani v letních měsících vypustit. Pro část výsadkářů z družstva těžkých zbraní, kteří ve snaze o zefektivnění obsahu batohu došli nejdál, nahrazovala i spací pytel.

První z položek nesených přímo na těle je nosný systém, v našem případě nosič plátů. Druhou z položek jsou dva pláty. Je vůbec nutné nosit balistickou ochranu? Pokud ano, jak by měla vypadat? Ačkoliv dnes jsou a i v budoucnu budou bojové úkoly, které nošení balistické ochrany nevyžadují, (specifické úkoly SF v Afghánistánu) či v kombinaci s ní plnit nejdou (padákový výsadek), v drtivé většině situací v dnešních konfliktech se nošení balistické ochrany nevyhneme. Jakou balistickou ochranu tedy zvolit?

Pro dnešní Afghánistán, kdy je typické, že většina útoků je iniciována povstalci (střelba z ručních zbraní a odpalování výbušných zařízení), se jako nejlepší jeví kombinace balistických plátů a měkké balistiky jako součástí taktické vesty. Lze dosáhnout úspory hmotnosti použitím jiných materiálů? Bezpochyby. Například plát firmy Pinnacle Armor o rozměrech 8×10 palců (shodné rozměry se standardním plátem používaným AČR o velikosti L) je 1,47 kg oproti 2,47 kg. Úspora na celém prostředku balistické ochrany dosahuje tedy dva kg.

Poslední položkou celého seznamu je pistole CZ 75. Lze zde dosáhnout úspor? První úspory, použití vhodnější pistole již dosaženo bylo, kdy byla pistole CZ 75 o hmotnosti jeden kilogram nahrazena pistolí Glock 17, která je o třetinu lehčí. Lze jít ještě dále a pistoli ze seznamu úplně škrtnout? Domnívám se, že pro plnění některých úkolů by to možné bylo, ale jsou případy, kdy je možnost jejího použití výhodou – prohledávací operace, úkoly plněné v zastavěných oblastech obecně apod.

Doporučení pro budoucnost
Lze tedy pomocí navrhovaných opatření dosáhnout požadovanou úroveň zátěže vojáka, tedy 25 kg? Při započítání sníženého palebného průměru, snížení nesené zásoby vody díky použití purifikačních tablet, zavedení lehčích noktovizních prostředků i lehčích plátů se přiblížíme hranici 30 kg. Lze v dnešní době za použití již dnes dostupných materiálů a výrobních postupů dosáhnout magické hranice 25 kg nesené individuální zátěže? Nevím. I při podrobném porovnání položek nesené zátěže s příslušníky 601. Skupiny speciálních sil jsem nenašel mnoho odlišností. To, co příslušníci 601. SkSS ušetří používáním lehčí munice 5,56 mm, bohatě vynahradí hmotnost personálních radiostanic a doplňkového vybavení podle typu úkolu a specializace jako např. SSE sety, M203 granáty, trauma paky apod.

Vzhledem k tomu, že k napsání tohoto článku mě nepřímo inspiroval člověk, který sice má s armádou osobní zkušenost, ale nikdy v ní nesloužil, obracím se tímto s prosbou na čtenáře, ať z řad AČR, tak z řad civilistů. Máte nějaké nápady, které by mohly přispět ke snížení individuální nesené zátěže našich vojáků při jejich nasazení? Pokud někdy byla příležitost myslet out of the box, je to teď.

O Ivo Zelinka

MAJ Ivo Zelinka, presently the Deputy Commander of the 43rd Airborne Battalion. US Army Ranger School graduate (Class 09-03) and Marine Corps University graduate (2013). Deployed in Kosovo (2005) as an infantry platoon leader; deployed in Afghanistan (2007) in Badakhshan province as the Deputy Commander of the Bravo Detachment; deployed in Afghanistan (2009) in Logar province as the Commander of the Recon Detachment; deployed in Afghanistan (2011) in Wardak province as the Lead Mentor of the Bravo ANA Infantry Company, 6th Kandak.

78 thoughts on “Vybavení vojáka v boji

  1. Děkuji, za zajímavý článek. S řadou návrhů nelze než souhlasit. Optimalizace množství munice na základě zkušeností je jednou z mála cest jak snížit hmotnost těch nejtěžších položek. Co se týče balistických plátů, tak zde platí to, že obvykle armáda pořizuje vojákům levnější variantu. Vysoce odolné pláty s nízkou hmotností jsou obvykle velice drahé a úředníkům se nechce vyhazovat peníze za něco čemu stejně skončí efektivní životnost za 5 let. Stíhačky, tanky, bojová vozidla jsou vidět a dají se prezentovat. Pláty jsou ukryté ve výstroji a není vidět zda vojáci mají lepší nebo horší. Takže voják by mohl mít pláty Level IV o celkové hmotnosti 2kg, ale armáda za něj ty peníze nedá.
    Druhou cestou je zvažovat, co vojáci v družstvu mohou používat společně. Někdy není nutné, aby voják v akci měl všechno svoje vlastní. Řadu položek mohou vojáci sdílet. Zní to možná pro některé divně, ale vojáci v družstvu mohou mít pouze jednu zubní pastu, jedno mýdlo, menší množství rezervních ponožek a spodního prádla, méně spacích pytlů, protože vždy někdo bude vzhůru a držet hlídku.
    Třetí cestou je využívat doprovodné prostředky. Američané i Izraelci na nich intenzivně pracují. Nejde jen o čtyřkolky, ale také o moderní robotické prostředky, které dokáží s vojáky držet krok a nesou nebo spíše vezou zásoby.

  2. Specnaz:
    existují dvě varianty výbavy:úplná a lehká.
    Úplná obsahuje samopal a 300 nábojů.Některé samopaly mají zaměřovač s noční optikou.Pistole s 32 náboji.Nůž.6 granátů,plastická trhavina,časovaná mina či jiná těžká zbran.
    Lehkou výbavu nesou velitelé a radisté.Tvoří ji samopal se 120 náboji,pistole,nůž.
    At jde diverzant kamkoliv,má vždycky pouze jednu láhev vody-810 gramů.K tomu tubu s dezinfekčními tabletami.Máli diverzant plnit úkol trvající týden či měsíc,nese s sebou vždycky stejné množství potravin-2765 gramů.Dále má 4 krabičky ženijních zápalek,sto tabletek suchého lihu,jeden ručník,zubní kartáček a pastu,holicí strojek,mýdlo.Dva páry ponožek na den nebo měsíc.Bunda do půli stehen dá se v ní spát ve sněhu,ležet v bažině nepromokne a nepromrzne. Žádné balistické pláty ani spacáky.

  3. Velmi zajímavý článek, který plně osvětluje dříve mnohdy jen tušený stav.
    Jsem sice jenom obyčejný bigoš-záložák a situaci v prostoru nasazení znám pouze zprostředkovaně, nicméně pořizování a optimalizování výstroje čistě ze svého mě asi naučilo hodně out of the box myšlení, protože jsem nakonec dospěl takřka ke stejné sestavě.
    Jako první, a také nejdražší věc navrhují výměnu přístrojů nočního vidění. Kombinace PVS14 a laserového značkovače umožní jednak snížení hmotnosti, a hlavně efektivnější použití. Rozdíl mezi monoklárou a PVS14 je propastný, rozdíl jejich účetních cen ale již tak velký není.
    Další věc na které se dá ušetřit hmotnost jsou balistické pláty. Nejde jen o pořízení lehčích plátů (Nexus, Pinnacle), ale o otázku, jestli zádový plát musí být Level IV. Takový Dyneemový plát III+ váží 1,2 kg. Samozřejmě nevydrží zásah průbojnou municí 7,62×54, takže je otázkou vyhodnocení hrozícího nebezpečí, případně zbraní protivníka, jestli touto cestou postupovat.
    Co se týká pistolí, pravděpodobně nebude nutné, aby každý střelec měl poboční zbraň. Nedovedu si představit situaci, kdy by všichni příslušníci PzO potřebovali současně poboční zbraně. Tím pádembude možné ušetřit ony 2kg u přibližně poloviny lidí.
    Snížení palebného průměru bych viděl až jako poslední možnost. Spíše bych upíral jisté naděje k novým útočným puškám, které po změně zásobníkové šachy a zásobníku za PMAG/EMAG spolu se změnou ráže dokážou ušetřit nějaký ten kilogram. Ještě bych se zastavil u grab bagu. Pravděpodobně používáte stejně jako já Source Patrol 30, který je sice z lehké látky, ale množství různých přihrádek a kapsiček jeho hmotnost docela zbyšuje. Zároveň je také docela objemný. Možná by starý TL-30, nebo jiný menší a lehčí batoh vykonal stejnou službu.
    Bunda Snugpak je úžasná věc, která při malé hmotnosti poskytuje výborný tepelný komfort.
    Dalších pár gramu se dá ušetřit opatřeními, kerá už beztak dávno provozujete, jako je vybalení MRE z toho těžkého obalu a papírových krabiček ještě na základně nebo nebrat s sebou všechno co se v MRE najde. Samostatnou kapitolou je obměna nosiče plátů ( v roce 2009 stále ještě NPP-06), který je stejně jako sumky k němu docela těžký, neumožňuje vložení balistických plátů normální velikosti a má příšerný systém zapínání.
    Tím se dostáváme k věcem, které na tom seznamu nejsou, ale možná by tam být měly. První takovou položkou je měkká balistika, která do NPP samozřejmě vložit nešla a která je proti IED stejně potřebná jako balistické pláty. Většina dnes fasovaných či za vlastní peníze kupovaných vest měkkou balistiku mají, a tím přidávají další 2-3 kila na celkové hmotnosti. Zajímavou věcí jsou také pouze 3 litry vody, to zákonitě musí znamenat doplnění vody v průběhu úkolu, nebo jeho kratší trvání. Doplňění buď pomocí filtrů/tablet, nebo z vozidel apod. Ovšem ne vždy budou tyto možnosti k dispozici.
    Takže závěrem můžu říct, že jde dostat hmotnost nesené výstroje možná na 27 kilo, ale vždycky najdeme jiné „nezbytné“ položky, které onu hmotnost zase navýší.
    Snad se tedy alepoň některé myšlenky ukážou jako realizovatelné.
    Rtm. Lubomír Vysloužil
    četa AZ, 72.mpr

  4. To civil …….
    jak se píše jinde tak jejich
    primární určení je ničení nosiču,skladu,dopravních prostředku případně dopravních komunikací kde se předpokládá doprava jaderných zbraní proto je jejich výbava tak výrazně obohacena o výbušiny a iniciátory na úkor ostatního materiálu… (dnes se jejich spektrum výbavy trochu více obohatilo a hlavně ztěžklo ) zapalnice a zápalky vyřadily už před hodně lety… Ostatní úkoly průzkum atd. jsou spíše maskovací sekundární a pro veřejnost v knihách presentované .

  5. A tady je odkaz na Ruskou firmu
    http://kanat.fort.ru/?id=2
    nebo rusky na http://www.fort.ru/eng/ext/5
    Pobočku kde to šijí mají také v Rakousku….Ale má také prodej-obchodní zastoupení http://www.proammo.cz
    V hmotnosti desek a v poměru s odolností je dost konkurenčně dopředu. oproti zavedeným kusům.
    Udělají vám desku nebo plátno na míru v odolnosti jakou chcete ….podle slov konstruktéra. Mají jak laciné tak drahé materiály a podle toho je i cena.

  6. To HEDP
    Spíše mi šlo o to ukázat,že vybavení vojáka Specnaz(70 léta)bylo striktně dáno a voják si nemohl o své vůli brát další vybavení,což je problém dneška.Ze své zkušenosti mohu říct,že dnešní voják AČR si sebou do akce(cvičení,mise)bere v podstatě co uzná za vhodné a jediné co mají vojáci stejné jsou zbraně a maskáče.Jinak si každý bere své boty,spodního prádla a hygieny kolik uzná za vhodné,několik druhů přileb a batohů,vlastní balistika,vlastní GPS atd.,atd.toto je hlavní problém přetěžování vojáka v akci.

  7. k robotickým prostředkům:
    http://www.defensenews.com/story.php?i=7262563&c=LAN&s=TOP MULE byl zrušen.
    civil: předpokládám že každý si bere jen jednu helmu a jeden batoh, takže soukromý materiál bude spíš ve prospěch úspory než přetěžování. To, že vojáci nedostanou vybavení, které mají pocit že potřebují.. je věc jiná. Ale koneckonců jistá jednotka v AČR byla po námitkách o své vycvičenosti vycvičena rozkazem.

    mě v tom počtu váhy docela chybí RPG75, a plynová maska. Jasně< v A-stanu asi na dvě věci.

  8. Honza:uvedu příklad z KFOR 2003.Patrola osmi vojáků dva mají střepinové vesty,dva se rozhodli,že si dají do vesty jeden kevlarový plát zbytek šel se dvěma pláty,rozdíl váhy cca 6 kg.Dále polovina má jeden typ přilby druhá vyfasovala jiný typ rozdíl cca 0,5 kg,část patroly se rozhodne vzít spacáky zbytek ne a tak můžu pokračovat až k počtu rezervního prádla.Cítíte ten hmotnostní rozdíl a jak se to musí projevit na pohybu celé jednotky i jednotlivce?

  9. Čistě teoreticky- pokud u jednotek nasazovaných už nebudou SA a UK ale BRENy a MINIMI a M60, což je prakticky dnešní vize vojáka AČR, jak se změní hmotnostní průměr jednotlivce?

  10. no nevím jaké zkušenosti kdo má, ale když už se tu váží ponožky a trenky, tak bych čekal někde nůž nebo je zahrnut v jídelním nádobí? Jo taky předpokládám, že trenky budou „průzkumácké“ … vpředu mapa a vzadu škrtátko pro sirky :-D

  11. Hlavni problem jsou zbytecne 2noktovizory, jeden kompatibilni s montazi na helme a railem na pusce.
    Vaha platu je druha hodne dulezita vec. Pistole si myslim ze neni u vsech prislusniku asi nutna. 5,56 urcite spravna cesta. Ale co me tady udivuje uplne nejvic (nehlede na to ze je to uvedeno i u jednodeni patroly) je zubni kartacek a trenky. Vahove je to zanedbatelne, ale nenapadlo by me tahat takove zbytecnosti. Nahradni ponozky jsou fajn, ale pokud ma clovek dobre ponozky i boty tak je nepotrebuje sundat ani behem 2dnu. Nemam bojove zkusenosti, takze pokud nekdo trha taliby zubama a pri tom onanuje tak asi opravdu potrebuje kartacek+trenky a ja se omlouvam

  12. musim se tedy postavit na druhou stranu barikady co se pistoli tyce. to radeji budu mit o vahu pistole + zasobniky a munice vic, nez zjistit v boji ze se mi rozbila zbran a nemam vlastne cim strilet. dnesni boj neni v duchu Udoli stinu, kde ten vrchni praporcik s usmevem prohlasil, ze az bude potrebovat M-16, vsude kolem jich bude dost.

    no ja jak na to koukam, tak marne premyslim, co by se dalo ozelet, pripadne vynechat..z jednodenni patroly snad asi pro me jen zubni kartacek a pasta.i kdybych si zuby nemel cistit 2 dny, tak porad to „preziju“ spise nez ubrat jine veci.
    naopak mi treba v Grabu chybi cisteni na zbran,nuz nejaky,byt i kapesni

  13. 2civilista:
    Mate snad pocit, ze „individualni“ predmety jako gps,multitool,lighsticky jsou zbytecnosti?

    Nahradni ponozky: s 30kg na zadech v horskem terenu, pres den brutalni vedro …. tak to bych nechtel ty nohy po 2 dnech v jednech ponozkach videt, minimalne semtam by nekdo na dalsi patrolu nemohl

    Zubni pasta: Jsou lide jejichz ustni dutina vyzaduje alespon jednou denne ocistu, pokud se vynechava casteji nasleduji problemy (tohle neplati ani tak pro kazive zuby, jako pro dasne). Me necisteni zubu behem vikendovych military akci stalo tyden na antibiotikach a 30000 za implantat. Obcas to porad risknu, ale nekde v afghosi, kde mam bejt pul roku a je tam mega vedro (vyssi riziko a rychlejsi postup zanetu) bych si to nelajs.

    MRE jidlo se da jednodusse nahradit lehci a dokonce uzitecnejsi variantou (vetsi vyuzitelnost telem a minimum brutalni chemky): protein tycky, carbogely. IMO tak na 1/3 pri zachovani papirove nutricni hodnoty (ta bude v realu vyssi, protoze vetsinu mre imho telo nezpracuje).

    Rezervnim trenkam na akci v delce >5dni take nerozumim. Ale nebyl sem v afghosi, buhvi jak je to tam s piskem.

    NVG to uz je fakt ulet. A jestli to urceny na kosu ma kvality Klary, tak vas fakt lituju. V roce 2010 misto jednoho lehkyho gen3+ monokulara a IR laseru tahate 2kg gen2 … no comment.

    Jinak moje sestava je temer totozna (akorat netaham trenky a nvg nevlastnim).
    Nejhorsi je ta voda, ja na 24h v CR pri chladnem pocasi potrebuju aspon 4l. Mozna zkusit rehydratacni napoje pro snizeni spotreby jinak se s tim asi nehne.
    Nevite nekdo o vode v prasku? :D

    Udo ma pravdu co se tyka batohu. 2kg na patrol batuzek je zvrhlost.
    Poridit jiny s rozumnym mnozstvim kapes a minimem zipu. Nebo vokuchat Source.
    Jsem si jist, ze se da dostat na 1,5kg pri zachovani dostatecneho poctu kapes a bez snizeni odolnosti/nosnosti.
    Na 1kg, kdyz bude vic pytloidni s mensi nosnosti (>10kg).

    Pokud je moznost sdilet v buddy teamech co se da. Urcite jde:
    multitool
    hygiena (dezin, pasta, baby wipes)
    jidelni nadobi
    spacak,bivibag (oba maji sleeku, pri spani se imho vetsinou strida, pokud ne strida se spacak nebo ho ma ten zdrchanejsi).
    kulich
    cast lekarnicky, ktera se nepouziva na zachranu zivota (dezin,paralen,endiraon,obinadla,naplasti)

    Co me zaujalo je uvedena dezinfekce. K cemu se pouziva? Je to specifikum misi na fareast? Jakou konkretne mate?

    Adam,
    horolezec a nadsenec vseho co se tyka lehke pechoty

  14. Myslim, ze celej problem je v tom, ze armada nakupuje predrazene. Kdyby nenakupovala tak draho, mela by za stejny penize vic muziky nebo modernejsi a kvalitnejsi vybaveni.

    Co jsem slysel, tak dost zastarala Klara za 250 000kc? WTF? Za to mate v americe komplet prislusenstvi v podobe AN/PVS-14 – 5000USD, DBAL/PEQ – 2500USD, EOTech – 500USD, Magnifier – 500USD, kvalitni svitilna – 200USD – celkem 8700USD, coz neni ani 200 000kc.

    Vypustit v dnesni dobe u takovychto jednotek nosit zastaralou balistickou ochranu z para-aramidu (kevlar), ale pouzivat polyethylen v podobe Spectra Shieldu nebo Dyneemy. Mel jsem v ruce soft armor do CIRASu a je opravdu lehoucky. Dale zvazit, zda-li je opravdu riziko zasazeni munici 7.62x54R tak velke, aby bylo potreba nosit Level IV platy a zda-li by nestacili nosit pouze Level III platy, ktere ochrani proti 7.62×39 FMC a ktere se vyrabeji taktez z polyethylenu s vahou kolem 2.5kg par.

    Dalsi vec, ktera jiz byla zminovana je hmotnost grab bagu – 2kg je fakt hodne.

    Nezda se mi hmotnost vysadkove prilby. RBH Attack ci jakou helmu od Rabintexu fasuje 43ka, ktera pokud se nepletu je take z polyethylenu a mela by byt lehci.

    Celokovova pistole CZ 75 – nahradit Glockem.

    Boty – nahradit klasicke kanady modernimi trekovymi botami, tak jak to plosne zavadi US Army v Afghanistanu nebo jak se to nosi u 601.skss.

  15. Byl jsem dlouhou dobu mimo net, proto ta prodleva:

    1. Add Civil (ke SPEZNAZ). Neplatí/lo to pouze pro speciální jednotky SSSR, ale v podstatě pro celou jejich armádu. Je to v přímém protikladu k západní filosofii. To, že sovětští vojáci chodili tak nalehko, nebylo jen z důvodu materiální nouze, ale vědomé rozhodnutí/nařízení. Šlo by zase citovat gen. Marshalla, ale myslím, že není třeba.

    2. Add Gorn. Kulomet uvedený v sestavě je již Mk48, tedy Minimi v ráži 7,62, který je standardem v Chrudimi. Nejedná se o Uk vz. 59. Úsporu zbraně CZ 805 + lehčí munice odhaduji do 2 kg, ale bylo by třeba to zvážit.

    3. Podrobnost seznamu – předměty jako tahání či netahání trenýrek, multitoolu, útočného nože apod. byly natolik individuální, že jsem je nikdy neměl potřebu stanovovat. Trenýrky se v seznamu objevily proto, že položka „náhradní spodní prádlo“ se objevila v seznamu gen. Marshalla. Osobně jsem náhradní nenosil. Zato útočný nůž a multitool ano.

    4. Add Addam. Desinfekce je místo mýdla na mytí rukou před jídlem, poměrně efektivní opatření proti průjmu v situacích, kdy je neustále třeba si potřásat pravicí s vesničany :-). Hmotnost přilby sedí, sám jsem ji vážil. Pistole již nahrazena byla – celý seznam je platný k roku 2009. Dnes již je Výsadkový prapor plně přezbrojen na Glock 17. Hmotnost bot je na standardní boty AČR do pouště vel. 28. V reálu již však tehdy převažovaly Blackhawk Desert Ops a v misi OMLT jednoznačně Hanwag Alaska. Standardně fasované nosí snad jen lidi ze štábu… Jedna z možností jak radikálně snížit hmotnost batůžku je použít „butt pack“ přichycený přímo na spodní část nosného systému. Výrazně to šetří hmotnost, jelikož nemá žádný zádový systém atd. Lékárničku s „neakutními věcmi“ měli CLSs resp. medici. Bylo to tak efektivnější.

    Díky všem za reakce a těším se na další. Snad ještě něco vymyslíme.

  16. Velmi dobrý článek, který opět mnohé osvětlil, na hodně věcí poukázal a nabídnul další témata pro uvažování. Jen mám trochu pocit, že se diskuse přesouvá na úroveň, kterou je často možné nalézt na airsoftových portálech.
    Netvrdím, že není dobré diskutovat o vybavení vojáků, kteří jsou nasazováni do stabilizačních a bojových misí a operací, pouze bych rád poukázal na to, že velitel družstva, čety a nebo i roty je často krát příliš „malý pán“ aby ovlivnil proces výběru a nákupu vybavení. Ano, ovšem. Pořád se můžeme spoléhat na to, že členové šedé byrokratické zóny si přečtou tento článek a i diskusi a stane se zázrak. Ten se ale pravděpodobně nestane.
    Takže nastává situace, kterou celkem dobře vystihuje výrok LT Nathaniel Ficka z minisérie HBO „Generation Kill“

    Wanna logistics? Join the Army. We, Marines, make due.

    Z mého úhlu pohledu je tedy důležitější se ptát: „Jak využít k maximálnímu prospěchu to co je k dispozici?“ a ne „Co by se mi víc hodilo?“

    Ale aby to nebylo pouze o tom, že vycházím s kritikou. Hmotnost vybavení a následně i míra zátěže vojáka v poli jsou významnými prvky při všech operacích – i těch stabilizačních. V roce 2008 napsal seržant Michael Hanson, US Marines článek nazvaný „COIN Perspectives From On Point: Lessons Learned in Iraq“ ( http://smallwarsjournal.com/jrnl/art/coin-perspectives-from-on-point ) který pojednává také o roli vybavení a výzbroje při protipovstaleckých misích.

  17. tak ja se zkusim zeptat jinak, byt to v clanku uz cpt. Zelinka naznacil. kolik by mela byt realna a „neprekrocitelna“ hmotnost vyzbroje a vystroje na vojaka podle diskutujicich?
    pokud by odpoved mela byt max 1/3 vahy vojaka a bral bych prumer muzske casti populace v uniforme 85kg, dostavam hodnotu 28,3kg.
    prumer uvadeny cpt. Zelinkou 75kg se mi zda pomerne malo

  18. Add Ondrej Rajkovič)
    Velmi zajímavý odkaz, hned jsem si ho přečetl. Zaujaly mne hned dvě věci. Autorem navrhovaná velikost souběžných patrol v urbanizovaném prostoru – 4 až 6 vojáků. Tak to jsme na výsadkovém družstvu :-). Druhá, jeho přístup k nošení balistické ochrany. Obávám se ale, že diverzifikovat nošení balistické ochrany podle plněného úkolu si prakticky žádný velitel v Afghánistánu nedovolí. Ale mělo by to hlavu a patu…

    Add Sisa)
    Bral jsem to podle výsadkářů u nichž je minimální hmotnost stanovena na 60 kg a maximální na 90 kg. Aritmetický průměr by byl tedy přesně 75 kg. Rovněž se z toho hezky počítá 1/3 = 25 kg. I kdyby byla za průměr uznána větší hodnota, systémově se na tom nic nemění.

  19. Pro Ivo Zelinku: „…4 až 6 vojáků. Tak to jsme na výsadkovém družstvu…“ – nebo palebnem tymu

  20. Zajímavý článek,to každopádně. Schopen nosit zátěž je pro vojáka základní věc. Není divu že někteří maratonští běžci ,kteří pohrdají 90 až 100kg kolegy mají problém vyrovnat se s nesenou zátěží. Je třeba výcvik více zaměřit na silovou i vytrvalostní složku. V některých případech nelze v operaci poskytnout luxus odlehčeného vybavení.Pokud má někdo slabé kolena tak ať jde na štáb!

  21. Zajímavý článek,to každopádně. Schopnost nosit zátěž je pro vojáka základní věc. Není divu že někteří maratonští běžci ,kteří pohrdají 90 až 100kg kolegy mají problém vyrovnat se s nesenou zátěží. Je třeba výcvik více zaměřit na silovou i vytrvalostní složku. V některých případech nelze v operaci poskytnout luxus odlehčeného vybavení.Pokud má někdo slabé kolena tak ať jde na štáb!

  22. Pistoli G-17 bych nechtěl.. Snad K-100 je přesnější a její systém dokonalejší..Dávají záruku na 50 000 výstřelů což je o 20 000 více než u G17..Povrchová úprava teniferací je stejná , cenově je na tom také lépe a o materiálu se raději ani nebudu zmiňovat..Jinak přejít z náboje 7,62×39 na podkaliberní by podle mě nebylo vhodné- nehodí se ani kde je prach,ani za deště a ani do přírody..Je zase fakt, že když dostaneš podkaliberním třeba do nohy , tak to máš vyřešené- jenom odsekneš kost a nemusíš se tahat s celým..

  23. Jakoukoli součást kterou uberete můžete nahradit 10 jinými. A bude to neustále narůstat. Výsledek je stejný, voják má převahu ale i enormní zátěž . Budoucnost má zařízení na přepravu výstroje a výzbroje. Jinak to do budoucna vyřešit nepůjde.

  24. Já bych ještě navrhl aby se místo dřevěné části u kulometu i u SA 58 vyměnily za plasty …… možná by to trochu pomohlo

  25. Jsem v této době reálně nasazen v misi ISAF v Afghánistánu na stejné pozici jako byl kpt. Zelinka. Můžu ze své pozice říci, že jsem prošel několika operacemi a pokud se jednalo o aeromobilní přesun následovaný pěším do místa nasazení, tak bylo nutné mít všechno potřebné na zádech. Dostali jsme se do neskutečných zátěží, osobně jsem při své hmotnosti 75 kg nesl na zádech 47kg zátěže a to jsem svůj materál několikrát přerozděloval a vyhazoval vše zbytečné. Nejhůř na tom byli chlapi z družstva těžkých zbraní, ty se dostávali na hmotnost mezi 60 až 65 kg, což už je na hranici lidských možností i na krátký přesun ve vysokohorských podmínkách. Myslím, že řešení je prakticky nedosažitelné, já osobně jsem dělal úpravy pouze v počtu nesené munice, místo 10 zásobníků jsme nesli pouze 6, pokud by byl problém s municí měli jsme v záloze letecké dozásobení do 12 hodin. A co se týče pistole, tak na to mám odlišný názor, pokud se nejedná o prohledávací operaci, kde by se pistole skutečně mohla hodit, je naprosto zbytečné ji s sebou nosit, protože samopaly vz. 58 jsou prakticky bezporuchové a pistole lze použít do maximální vzdálenosti 50m a to už musíte být dobrý střelec. Jediná cesta jak z toho ven jsou nové technologie, odlehčování materiálů, počínaje zbraní, přes balistické pláty až po zásobníky a nosiče plátů.

  26. Add Unaveny sluzbou: je třeba vzít potaz klimatické podmínky a spoustu dalších faktorů. Každý z nás tady na zádech unese 70 až 80 kg, ale za jakou cenu – nebojeschopnost v případě kontaktu. Své vojáky potřebuju mít kdykoli připravené zareagovat na napadení nepřítelem a pokud budou strhaní z přesunu s takovou zátěží, tak jdeme na popravu a ne plnit úkol.

  27. zarezavac: nějak jsem nepobral ten přechod z 7,62x43mm na podkaliberní střelivo…podkaliberní je totiž výraz pro střelivo, kde střela má menší ráži než je ráž hlavně a je obalený vodicím materiálem, který se od střely po výstřelu oddělí…napříklat APDS nebo APCR

    http://www.fronta.cz/typy-munice-uzivane-obrnenou-technikou

    co se pistole týče, tak není co řešit, prostě už máme G-17 a dlouho nic jiného nedostaneme

    musím souhlasit, že při aeromobilních operacích, kdy je třeba ušetřit každý gram a nejedná se o prohledávací operaci, bych též radči pistoli nechal na Shanku. Pokud bych byl jako před lety u družstva zbraní, velmi bych tento přístup ocenil…

  28. čet. Lukáš Hergott: Zařezávač měl určitě na mysli 5.56 NATO. Zmýlit se může každý, ono z sa 58 se taky nestřílí 7,62 x 43mm… ;)

    Marek Š. : Asi se teď zeptám na úplnou hloupost, ale není možné přerozdělit nesenou zátěž tak, aby každý nesl zhruba stejnou hmotnost? Tím myslím především příslušníci družstava zbraní X zybtek jednotky. Je mi jasné, že příslušníci družstva zbraní si samy musí nést těžké zbraně a munici do nich, ale nemohl by jim zbytek jednotky pomoci s ostatní výbavou? S věcmi které bezprostředně nepotřebují při přesunu, jako jsou třeba prostředky nočního vidění (pokud je přesun ve dne), část munice do osobních zbraní, část vody, atd… Děkuji za vysvětlení.

  29. Byl jsem přímo v ISAF v roce 2009 a můžu říct, že jako Forward observer jsme se potýkali hlavně s hmotností zastaralých průzkumných přístrojů. Konkrétně thermo camera Sophie nám dělala co do hmotnosti velké vrásky. Sama o sobě vážila 2,4kg a baterie do ní 1,6kg. Z důvodu staří baterií jsme museli na patrolu nosit okolo 10kusů baterií. K tomu jsme ještě potřebovali dálkoměr Vector který váží dalších 2.8 kg včetně nočního vidění. Samozřejmě jsme museli, mít i GPS. To už je ale skoro nicotná hmotnost. Nesměla nám chybět ani výstroj klasického příslušníka MOT. Pokud vím, tak dodnes nebyl koupen do PRT přístroj pro FO , který by kompenzoval tyto hmotnosti. Dnes jsou již běžné přístroje, které mají jak thermo, denní i noční režim, značkovač, dálkoměr, i GPS a hmotnost včetně baterií je do 3kg.

  30. teď jsem si procházel dvě závěrečné zprávy o činnostech 4. a 5. kontingentu a výraz „hmotnost“ nebo „váha“ nebo „kg“ jsem tam nenašel. Jestli byste tohle kluci neměli řešit sami se svými veliteli, aby se vaše lessons dostali dál…

  31. Matt: to přerozdělení by nedávalo smysl u družstva zbraní, snad krom minometné munice…rozhodně nikomu nedám NVG, které je na mě napsané…jediné co snad, tam nám kluci pomáhali s vodou. Ale i když byla dvoudenní aeromobilka, tak v tom batohu jsem měl v podstatě jen to, co jsem potřeboval mít vždy u sebe. A co se týče munice, tak družstvo zbraní mělo určenej vždy menší palebný průměr, ale v průměru to vycházelo na těch 10 na vojáka…a na družstvu zbraní se zas nenosili pásy do kulometů navíc…atd…

  32. Sice se to úplně netýká tématu, ale horní limit pro výsadkáře je opravdu jen 90kg? Pár jich znám a většině z nich bych hádal nejmíň o deset, spíš o dvacet víc.

  33. Hmotnost i výška výsadkářů jsou stanoveny vyhláškou. Hmotnost je 60-90 kg, výška min 160 cm.

    U hmotnosti, pokud to samozřejmě není o 20 kg, lze upravit podmínky seskoku. To v praxi pro výsadkáře znamená: a. nesmí skákat s tak velkou zátěží jako ostatní, což je pochopitelně omezující b. dostat na toto vyjímku od vojenského lékaře, což kromě prvotní prohlídky obnáší i čtvrtletní kontroly na množství podkožního tuku, BMI apod.

    Sečteno a podtrženo – lze skákat s vyšší hmotností než 90 kg, ale je k tomu třeba splňovat řadu podmínek.

  34. Musím říct, že mě to taky překvapilo – když vidím ty hory chodících svalů ;-) a vezmu si, že já i bez nich mám při necelých 190 cm (což dneska není nějaká výjimečná výška) skoro 90 kilo…. Není pro vyšší z vás trochu problém uhlídat si váhu a být při tom dostatečně osvalený?

  35. Překvapují mě vaše názory ohledně výzbroje řada z vás by raději vyměnila Sa 58 za něco jiného, upřímně mě to mrzí a o to víc se děsím, když by spolehlivost a jednoduchost měla být nahrazena něčím jako jsou M4 nebo BREN, když jsem si přečetl jak nové pušky plně selhaly hned při první misi, bylo mi těch dotyčných opravdu líto. Sám bych po zkušenostech se Sa 58 nevyměnil tuhle pušku za žádnou jinou, nevím jak je to v reálným boji znát, ale četl jsem několik recenzí, kde američané našim vojákům záviděli dostřel o kterém jim se s těma jejich M4 může jen zdát. Proto nechápu proč přecházíme na ráži 5,56 když od ní všichni ustupují, ale budiž chcete ráži 5,56 tak nechápu proč se prostě stará dobrá kosa nenakoupí, nebo nepředělá na jinou ráži. Kompletní přepracování a doplnění o nejmodernější zaměřovače by stálo stát a armádu 25 000 kč za zbraň. Namísto toho se nakupují léty neprověřené BRENY, kdy výroba samotného prototypu stála 200 000 000 kč. Navíc jsou v ČR společnosti, které se touto problematikou zabývají a na léty ozkoušeném základu vytvářejí moderní pušky, které se nejenže vyrovnají nejnovějším zbraním, dokonce je převyšují. Proto prosím o vaše názory ohledně tohoto tématu. Dokonce věřím, že dalšími úpravami lze kosu ještě odlehčit např o předpažbí, které lze nahradit přední rukojetí se základnou navíc zbraň s kompatibilními zásobníky s M4 možná zaujme nejednoho z vás. Já říkám že i na pušce lze ještě něco málo ubrat a její kvality se nesníží. Závěrem bych chtěl všem poděkovat za velice užitečné informace jak o výstroji, tak i výzbroji. Úvodní článek je pro mě velice směrodatný i když jsem stále prozatímně v civilu s praktikami výstroje a výzbroje AČR se neztotožňuji, protože mnohdy se jedná o zastaralé, neforemné a jinak méněhodnotné části výstroje. Samozřejmě vycházím z toho, co si mohu pořídit v civilních podmínkách. Proto, mou případnou mýlku opravte a naveďte mě správnou cestou.

  36. Jásánek, Ddj si pohov!
    Ať vichr bičuje zjizvenou zem
    a sníh se na oči lepí,
    My zbraně svoje zvedáme
    jak husité své cepy.

    Nás mráz a zima nesklíčí,
    my známe svoje práva.
    A ten, kdo měkký, něžný byl,
    se v ocel překovává.

    Pohleďte, vrazi z Wall Streetu,
    na naše zanícení!
    My vojáci jsme – stalinci
    a větší síly není!

  37. To Lukáš Karlík: ehm.. Jak to říci,ale kdo všichni ustupují od ráže 5,56 tzn. která z armád masivně přechází, kromě nasi na jinou razí a která ráže je tedy ta nejperspektivnejsi?

  38. Add 39) Co se stalo, nedá se odestát. Jen doufejme, že BREN se časem vydá cestou Sa vz. 58 a sejde z cesty kulometu Uk vz. 59…

    Add 41) 6,5 mm Grendel. Nicméně dokud ji plošně nezavede US Army (která má rovněž finanční těžkosti), nemá moc smysl o ni uvažovat. Tudíž NATO je odsouzeno k tomu používat 5,56 mm minimálně další 2 dekády.

  39. Přesně tak, USA letos rozhodla, že kvůli finanční krizi zůstane i nadále u ráže 5,56, tudíž u této ráže logicky zůstane i NATO, to jaká ráže ji v budoucnu nahradí je myslím dost ve hvězdách, může to být 6,5 Grendel; 6,8 SPC, nebo taky úplně něco jiného, jak to tak sleduju u nás (a to u nás se jedná o zakázky za pár zanedbatelných stomiliónků) tak bude záležet na tom, kdo si ve finále prosadí svoje zájmy a je jasný, že žádný Mirkové Dušínové v těhle procesech nefigurujou. S tím souvisí i to, že to „přerážování“ nemusí trvat dekády, ale možná jen roky, prostě si někdo prosadí (promaže) tu svoji a páni senátoři to samozřejmě (čistě v zájmu US Army pochopitelně) podpoří…existuje na to krásný termín, který už taky známe, „morální zastaralost ráže 5,56″…

  40. To Pavel Bulant: Stále častěji narážím na články a zbraně jejichž ráže je na místo původní 5,56×45 mm, 7,62×51 mm. Samozřejmě, že netuším, jak je tomu v reálu, kolik takových pušek nahradilo ty původní, ale zaráží mě, proč radši nepřijmou ten fakt že Rusové pro jednou vymysleli ráži, která se pro útočnou pušku hodí spíš, než ta pušková. Já hlavně nechápu, proč u nás standardně u útočných pušek nejsou zavedeny dvě ráže stejně jako to mají Rusové: Kalašnikovy na vývoz v ráži 5,56 mm a pro potřeby v Rusku s ohledem na jednotky ráže 5,45 mm a 7,62 mm podle potřeby.

  41. opravdu si Lukáši myslíte, že tohle je zrovna ten nejpalčivější problém, kterým by se měla armáda zabývat? ve chvíli kdy musíme očesávat i výcvik a řeší se každý kilometr ujetý technikou?

  42. Marek Hvížďala :
    opravdu si Lukáši myslíte, že tohle je zrovna ten nejpalčivější problém, kterým by se měla armáda zabývat? ve chvíli kdy musíme očesávat i výcvik a řeší se každý kilometr ujetý technikou?

    souhlas.Sbírám odvahu zajet do SNO a nebýt odtud vypráskán s 1 (jedním) párem ponožek, neboť na nic jiného buď nebudu mít nárok nebo tam nic jiného vyjma nepotřebných vz.97 nebude…

  43. Ano uznávám, že po tom co mi odepisujete mi vlastně i tak trochu otevíráte oči, proto jsem velice rád, že to zmiňujete a pokud by jste měli zájem se o tom víc rozepsat, tak to uvítám, řekněme, že mě názory lidí, kteří to zažívají na vlastní kůži opravdu zajímají. Prakticky se dá říct, že obyčejný člověk nemá vůbec představu, jaká je realita v armádě, to že slyšíme o nákupech Gripenů, letounů CASA, Pandurech a třeba i CZ805, tak vycházím z toho, že naše armáda na tom co do nákupu vybavení tak špatně není, ale podle vašich slov to asi tak růžové nebude, mě jen zaráží, že když je nutné šetřit, proč se nakupuje něco naprosto nesmyslného a ve finále je tím ohrožena bezpečnost našich vojáků.

  44. Lukáš Karlik: Jen pár připomínek k vašemu příspěvku. Jenom zkratkovitě, protože rozepisování se by rozsahem vyšlo možná na knihu.
    Zbraně M4, i když se o nich na internetu člověk dočte všelijaké zvěsti, je stále nejoblíbenější zbraní u většiny speciálních jednotek světa (alespoň toho „západního“). I kdyby člověk o zbraních nic nevěděl, tak z tohoto faktu je jasné, že je to jedna z nejlepších zbraní současnosti. Ano existují pravděpodobně i lepší a má i své nevýhody, ale rozhodně nejsou tak fatalní, jak koluje na internetu.
    Ráži 5.56×45 osobně považuji za v současnosti nejlepší běžně zavedenou ráži pro hlavní zbraň jednotlivce. Zase existují i lepší ráže, ale jak už tu psali ostatní, zatím nejsou peníze na jejich širší zavedení. O „zpětném“ zavádění zbraní ráže 7.62×51 (což mimochodem není ráže ruská, ale standart NATO) se to má tak, že zbraněmi těchto ráží byly vybaveni jen specialisté, aby se rozšířily možnosti družstva (čety, roty…). Rozhodně nejde o to, že by 5.56 byla nevyhovující a proto se místo ní vrací k 7.62. Jde spíše o doplněk.

  45. Marek Waic: Co se týče zbraní a jejich systémů, určitě bych se neřadil mezi lidi, kteří si dělají obrázek o zbraních na základě internetových recenzí souhlasím s vámi, že v současnosti srovnávat M4 a původní Sa 58 je po technické stránce nemožné, nicméně mi fakt, že M4 až zas tak skvělá zbraň není nevyvrátíte a doufám, že mi mnozí dají za pravdu. A právě proto, že jí používají speciální jednotky mě překvapuje jak moc je M4 poruchová. Nezlobte se na mě ale abych musel dorážet závěr, protože vázne, nebo aby mi při výstřelu vypadl tlakem zásobník, nebo se dokonce roztrhlo pouzdro závěru, to bych opravdu neriskoval. Jenom bych chtěl napravit onu mýlku, jako ruský náboj jsem myslel 7,62×39 mm ne 7,62×51 NATO, pokud jste tomu špatně porozuměl, za svůj nedostatek se omlouvám neuvedl jsem druhý rozměr.

  46. Lukáš Karlík, omlouvám se, ale , jestli jsem z vašeho prvního příspěvku dobře pochopil, tak v armádě nejste, tím nechci nic říct, jen se chci zeptat, jestli jste měl někdy M4 a Sa-58 v rukou? Taky si rád přečtu názory jiných, beru si z nich to co potřebuju, ale zásadně hodnotím to co jsem skutečně měl, atˇse jedná o zbraně, tak i o ženské, co jsem neměl nehodnotím. Nemyslím to ve zlém.

  47. O Sa 58 mohu tvrdit, že ji znám velice důvěrně jak ze střelnice, tak po technické stránce. M4 jsem měl možnost alespoň držet v ruce se střelbou zkušenost nemám, systém jsem si nastudoval podle výkresů, schémat, animací a videí, ale vycházím z názorů nezávislých lidí, kteří s ní ty zkušenosti mají a upřímně moc chvály krom toho, že jsou made in USA jsem na ně neslyšel.

  48. Pro Lukáše Karlika: Nezlobte se, ale Vaše vystupování v této diskuzi mi tak trochu připomíná kadeta Bieglera ze Švejka:

    „Dovoluji si podotknout,“ ozval se opět neúnavný kadet Biegler, který opět se chtěl pochlubit svými rozumy, „že podobné věci důvěrného, přísně důvěrného rázu neměly by od divise jít kanceláří brigády. Předmět týkající se nejdůvěrnější záležitosti armádního sboru mohl by být oznámen přísně důvěrným oběžníkem jedině velitelům částí divisí i brigád, pluků. Znám systémy šifer, které byly používány ve válkách o Sardinii a Savojsko, v anglo-francouzské kumpanii u Sevastopolu, při povstání boxerů v Číně i za poslední rusko-japonské války. Systémy tyto byly předávány…“

    Z vašich příspěvků jsem pochopil, že se chcete stát profesionálním vojákem. V tom případě je potřeba trochu zvolnit…

  49. Přiznám se, že mě ty diskuse o zbraních – která je lepší, už unavují. V běžných podmínkách ČR, pokud se ke zbrani nebudete chovat jako hovado, problém asi nebude. V prostředích jako Afghánistán je nutné věnovat zbraním zvýšenou péči a zvýšit frekvenci jak čištění, tak také údržby a výměny některých součástí – zejména se jedná o menší pružinky. Platí to jak pro CZ 805, tak také pro M4. Jelikož zbraně sa vz.58 a AK-47 používají výkonější střelivo, mají vnitřní součásti dimenzované trochu jinak a tudíž je pravidlem, že ty pak vydrží více než u zbraní ráže 5,56x45mm. Podle pro mne důvěryhodných informací je při pravidelném čištění a pravidelné výměně některých drobných součástek M4 plně spolehlivá. Pokud se na čistění a preventivní výměny některých součástek vykašlete, tak vám M4 selže v tu nejnevhodnější dobu. Totéž lze očekávat od CZ 805. Naši vojáci jsou zvyklí se o zbraň moc nestarat, na pravidelnou výměnu některých drobnějších dílů, třeba pružinek nejsou také moc zvyklí, tak zde bude asi dlouhou dobu problém. Naši vojáci jsou zvyklí také zbraně přemazávat. V Afghánistánu musí být po namazání zbraň vytřená prakticky do sucha. Protože díky prašnosti se pak v místě s mazivem nebo olejem usadí písek a vytvoří se pasta, která zbraň zasekne nebo naopak vybrousí větší vůle. Pokud se v čisté zbrani nekoušou náboje, nezůstává viset některá součástka nebo se při střelbě zbraň nerozpadne na více dílů, tak si myslím, že je to hlavně rukama a zejména hlavou. U CZ 805 platí, že to je novinka, která se bude ještě určitě dolaďovat. Vojáci si musí také zvyknou na nový režim, než na který byli zvyklí u zbraní cz vz.58. Pokud má někdo pocit, že by to bylo jinak u M4, G36 atd. tak se plete. Zbraň je stroj a jako takový má své požadavky na údržbu. Pokud se na to kašle, tak se stroj poláme. Už jsem slyšel také stížnosti na Glocky, že nejsou moc spolehlivé. Pak dotyčný řekl, že slyšel, že jej není potřeba je čistit, že se čistí samy. Co si myslet o takovém člověku? Vždy jde o to poznat co nejlépe klady a zápory zbraně, která se nám dostane do rukou, kladů je třeba využít, a zápory se pokusit eliminovat nebo se pokusit eliminovat situace, kdy roste pravděpodobnost, že se zápor projeví. Se zbraní se musí sžít piloti, tankysti, zkrátka všichni.

  50. Dušan rovenský: I za váš názor děkuji a vaší rady se budu do budoucna držet.

    mu7705: Vám patří velký dík, protože jste shrnul vše co mně zajímalo a co si nejsem svépomocí schopen ověřit, proto vám patří velký dík za poskytnuté info.

    Tímto děkuji všem zúčastněným v diskusi a omlouvám se za odběhnutí od hlavního tématu. Pokud vás to alespoň trochu potěší, vnesli jste mnohem více světla do této tématiky, zkrátka dozvěděl jsem se mnohem víc, než z odborné literatury a toho si opravdu vážím. Děkuji

  51. mu7705: S tím, co jste napsal bych souhlasil až na jednu věc, která mi z něho tak trochu vyplynula. Tolik diskutované závady BRENů v afg. opravdu nejsou způsobeny špatným čištěním a manipulací. Alespoň většina z nich. Nechci teď na tu zbraň nějak plivat i když si o ní nemyslím nic moc hezkého, ale jako jeden z lidí, kterých se daný problém týká, nebo teď už spíš týkal, mě docela vytáčí ty různá prohlášení a články, které jako zdroj chyb udávají obsluhu. Závady se vyskytli i u lidí, kteří zbraněmi žijí, opravdu jim rozumí a mají i odborné vzdělání tohoto druhu, takže tady ten „zakopaný pes“ opravdu nebude… Nicméně chápu, že svalit vinu na vojáky a poté potichu odstranit problémy je mnohem jednodušší a průchodnější….

  52. @souhlasím s tím, že diskuse o tom, která zbraň je lepší nebo horší jsou unavující.

    co ale myslíte tím „naši vojáci nejsou zvyklí?“ upřímně řečeno, tam kde pracuji, se fráze „my jsme na to tak zvyklí“ stala synonymem „nevíme proč to děláme, jednou nám to někdo řekl“ a horších vět.

    voják má zbraň nebo techniku ošetřovat v souladu s předpisem. pokud předpis nepředepisuje zvýšenou údržbu, je špatný předpis. pokud předpis nařizuje a voják nekoná, je špatný jeho nadřízený, který neodhalil „neznalost materiální části“

  53. problém je spíš ten, že v naší armádě ví jak se správně mají ošetřovat zbraně pouze nadšenci a zbrojíři, ale neexistuje žádný opravdový systém výcviku v této problematice. A halvně, pokud voják se o svoji přidělenou zbraň chce dobře starat, musí si na to pořídit materiál za svoje peníze

    olej (teda spíš tomu říkáme kofola)se už nefasuje, protože si všichni zvykli, že si ho vojáci pořizují samy, ale že by vám někdo v základním výcviku vysvětlil, že existuje více druhů čištění a že jenom olejem se zbraň vyčistit nedá?…to ne, ale poradí vám používání houbiček, cifů a lešticích past, čímž sice docílíte zbraně bez karbonu, ale slušně jí tím ničíte…(to že by se třeba dali dělat ve zbrojácích třeba olejové lázně a jiné podstatné věci nemluvím, to je sci-fi)

    pořádný přepis by se možná hodil, ale pokud to nebude zároveň i s dostatečným zásobením materiálem, tak to si ho můžou tak akorát strčit za klobouk…

  54. časem budou lítat třeba Airbusy pro CSA přepravy cestujících, vždyť je to „jen výcvik, který by se stejně odlétal“.

    nebo by mohly řidiči na kondičních jízdách přepravovat náklady, a řidiči v autoškole dělat zároveň taxislužbu.

  55. Nechte být, alespoň jsou využity pro něco obecně užitečného, nebo alespoň zajímavého. Sponzorování pánů z Omnipolu a politiků, což je zatím hlavní využití oněch letadel, mi ani zdaleka tak Bohu libé nepřijde :-)

    Mimochodem, s podobnými projekty pomáhají i armády jiných států. A to k tomu používají i plnohodnotná vojenská letadla ;-)

  56. Jaromír Nohavica (Divocí koně):
    Já viděl divoké koně
    letěli soumrakem
    vzduch těžký byl a divně voněl
    tabákem

    Letěli letěli bez uzdy a sedla
    krajinou řek a hor
    sper to čert jaká touha je to vedla
    za obzor…

  57. 1) Víme, že CASA přepraví 4 koně 2) potřebuje k tomu 2) mezipřistání (jedno na malou a 2 na velkou) 3) takže obnovíme kavalérii a pokud nebudeme mrhat cenným materiálem při mezipřistáním můžeme jim kropit nepřítele. Nebo je přeúčtovat na ZOO.

  58. Ahoj, myslím že se dá ještě něco málo hmotnosti ušetřit výměnou dýmovnic a pozemního světla za signální vystřelovač a světlice(různé barvy) a nahrazením celých MRE za pár tyčinek a sušené maso.

  59. Když si vezmu že moje vesta s plátama antišokovýma vrstvama (ty jsou nejlehčí) váží cca 15kg bez jaké koliv jiné výstroje pak je volba na ušetření váhy jasná, lehká modulární vesta která má cca 1,5 kg a neprůstřelnou vestu i s plátama zahodit a přidat cca 0,5kg na zdravotnickém materiálu a morfinu pořípadně do každé skupiny přidat takto odlehčené tři vojáky kteří doplní okamžitě případné ztáty.

  60. Všiml jsem si, že standardní VOP-2009 má na zádech zajímavé poutko… Kdyby se za něj přivázal heliový balón, sníží se hmotnost neseného materiálu klidně i na polovinu a tadá jdou pryč ploché nohy a zničená kolena. :-)

    Ale teď vážně. Nadváha vojáků se přece nemusí řešit jen ubíráním nákladu. Pokud se přidá předmět, který je lehčí než vzduch, zátěž kladená na vojáka se přirozeně sníží… (Je toto dostatečně „Out-of the Box“ pane kapitáne?) Setkal se někdo někdy s nápadem podobné koncepce? Mám celkem jasnou představu jak by toto řešení mohlo vypadat jen se mi nechce zatím do té matematiky… 8-)

  61. Nebo by se taky mohli brodit vodu ponořeni po prsa, protože těleso ponořené do kapaliny je nadnášeno silou úměrné objemu vytlačené kapaliny. Mohli bychom mít obojživelná vojska. Tady by naopak bylo nadváha vojáka výhodou.

  62. No, tak tomu skutečně říkám myslet out of the box :-).

    Fyzika nikdy nebyla moje silná stránka, ale pokud by se vám podařilo vymyslet způsob, jak to realizovat bez toho, aby jste výrazně zvýšil objem batohu (či jiného zvazadla), je to na to cenu od agentury DARPA.

    Řádově cokoliv co by například snížilo hmotnost (tedy nadlehčilo o) batoh o například 10% a nezvětšilo objem o víc než klasické sbalené karimatky, už stojí za pozornost. Ale v tom bude zřejmě kámen úrazu.

  63. Obávám se, že to už je reálnější vrtulka pod batoh ;-) Metr krychlový vzduchu váží cca 1.3 kg, víc tedy ušetřit nelze, v reálu by to bylo ještě méně (helium také něco váží, plus obal…). Za „kubík“ batohu navíc to asi nestojí. Leda si na batoh přidělat meteorologickou/pozorovací vzducholoď (balon ne, ten nemá pohoh, takže by brzdil) :-)

  64. Tomas.Kolar :
    Obávám se, že to už je reálnější vrtulka pod batoh ;-) Metr krychlový vzduchu váží cca 1.3 kg, víc tedy ušetřit nelze, v reálu by to bylo ještě méně (helium také něco váží, plus obal…). Za „kubík“ batohu navíc to asi nestojí. Leda si na batoh přidělat meteorologickou/pozorovací vzducholoď (balon ne, ten nemá pohoh, takže by brzdil) :-)

    Bohužel přesně tak… Nemluvě o tom, že ve vysokých horách (Afgánistán) je tlak vzduchu a tím i jeho hmotnost menší.

    Stran objemu zavazadel by to sice snad takový problém nebyl, protože si mohou vojáci vozit He bombu ssebou v autě až k místu od kterého počítají jít po svých (a tam se nafouknou). Ale pro skutečné ušetření zátěže by takový balon musel být vcelku velký, takže by to tam v horách vojáky každou chvilku odfouklo =) naprosto nemluvě o demaskujícím účinku a ztížení výhledu.

  65. Úspora hmotnosti by byla dosažena vlastností He a to tím, že vám umožňuj nebrat v potaz hmotnost celého zařízení, protože nadnáší. Akorát pokud do batohu dáte kubík Helia, tak tam už nic jiného nedáte. takže by to vlastně fungovalo jako protiváha toho co nesete ve vestě. Akorát mám pocit, že ta síla by proti gravitační síle, která vaše tělo táhne ku středu země byla tak nevíznamná, že výsledek by rozhodně nebyl signifikantní. Signifikatní by bylo každého vojáka vybavit malou osobní vzducholodí, která by by mohla zároveň působit jako nosič pozorovacích senzorů. Pokud by voják byl schopen měnit poměr síly vzducholodi proti své hmotnosti, tak by též dokázal dělat vysoké skoky, popř. zdolávat rychle velké vertikální překážky. Ovšem byl by asi problém se silným demaskujícím účinkem a nemožnosti vnikat do budov bez odložení tohoto přístroje. Pokud by ovšm byl přístroj součástí batohu, bylo by možné ho i odložit. Je ale pravděpodobné, že by některým vojákům tyto batohy uletěli, pokud by byli nepozorní.

  66. tlak vzduchu ve výškách je menší, ovšem tlaky se vyrovnají a tak při zvětšení objemu a vyrovnání tlaku nadnášivost helia zůstane zachována.
    nicméně kubík helia na hladině moře je nadnášen silou cca 800 gramů.

    nehledě na to, že by se prakticky jednalo o vzduchoplavbu a bylo by potřeba změnit barvu baretů..

    tahle diskuse asi potřebuje zavřít.

  67. Uzavírám diskusi: Kdysi se problém s nadnášením nesené hmotnosti řešil tím, že se pěšáci krmili hrachovou kaší. Nadýmání však způsobovalo prozrazení vojáků a větší koncetrace vojáků v lese zvyšovala nebezpečí výbuchu. Proto bylo vojákům zakázáno kouřit, resp. kouření se povolovalo na povel, až se velitel přesvědčil, že vzduch je čistý. Dnes by však šlo kaši použít v kombinaci s tím He, které by mohlo působit jako hasící prostředek.

  68. Potřebujete půjčku na zahájení podnikání ? Jsem generální ředitel společnosti Anderson , nabízíme všechny druhy půjčky , firemní úvěr, osobní půjčky , studentské půjčky a obchodní úvěr , Máte-li zájem o tuto půjčku musíte nám napište e-mailem ::: (georgeanderson.loanfirm255@gmail.com) .

    úvěr nabídku

  69. Ponúkame osobné aj podnikateľské úvery s kapitálovou základňou medzi sumami vo výške $ 2,000.00 na $ 500,000,000.00 amerických dolárov, európske euro, alebo GB libier pre jednotlivcov, firmy a spolupracovať subjekty bez ohľadu na ich rodinný stav, pohlavie, náboženstvo, a umiestnenie, ale musí mať právne prostriedky splatiť úver späť na stanovenú dobu a musí byť hoden dôvery s úrokovou sadzbou tak nízke, ako 3%. Ak je toto vaša VÝHODY očakávania, ste poradiť, kontaktujte nás prostredníctvom oxygenloanageency@gmail.com

    Rev David Babatunde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.