Esprit de corps v Armádě České republiky

Esprit de corps – duch jednoty, pospolitosti, soudržnosti, solidarity, bojovnosti.
Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc. Slovník cizích slov

Námět tohoto článku pro ONWAR ve mě dřímal již delší dobu, ale spouštěcím mechanismem pro něj byl telefonický rozhovor s Františkem Šulcem. Ačkoliv se točil kolem úplně jiného tématu, na toto jsme rovněž narazili. Překvapilo mne, že ačkoliv jsme se oba shodli na důležitosti kultivace esprit de corps v AČR, ohledně konkrétní aplikace jsme stáli každý na jiném názorovém břehu. Tímto článkem bych si mimo jiné rád ověřil, nakolik je můj názor osamocený či nikoliv.

Ačkoliv vědomě Armáda České republiky myšlenku esprit de corps podporuje a pětice slov odpovědnost, obětavost, odvaha, věrnost a čest je na většině náborových letáků, v nevědomé rovině často podniká kroky, které jsou v přímém rozporu s podporou esprit de corps. Pokusím se v následujících odstavcích jmenovat hned několik příkladů a na závěr možnosti k nápravě.

SPZ nebo šlechtický erb?
K čemu slouží rukávová označení jednotek? Praktik by řekl, že k tomu aby vojáci poznali kdo je odkud a tedy že to není nic jiného než SPZ pro jednotlivce. Idealista by viděl vztah mezi rytířskou heraldikou a označením vojenských jednotek, která se dodnes heraldickými pravidly řídí. Jelikož mne toto téma vždy zajímalo, všímám si názorů na toto téma mezi různými skupinami. Přestože je to založeno výhradně na mém pozorování, troufnu si tvrdit, že naprosté většině civilistů a většině vojáků je bližší první přístup.

Nebylo tomu však vždy tak. V západním světě pravděpodobně první armádou, která používala uniformy a jednotné označení vojáků, bylo spartské vojsko. Pro spartského vojáka byly typické dvě „výstrojní součástky“, které ho odlišovaly od ostatních řeckých vojáků své doby – šarlatový plášť a štít s písmenem lambda. Tyto dva atributy s nimi byly natolik spojené, že v několika případech stačilo jejich spatření k tomu, aby nepřátelské vojsko při pohledu na ně raději začalo vyjednávat o míru.

Pro spartského vojáka bylo nemyslitelné, aby do války pochodoval bez nich, byly to symboly vykoupené roky výcviku, které ho odlišovaly od všech ostatních. Natolik nemyslitelné, že když před bitvou, kterou měli svést po boku spojeneckého města, použil spartský generál lest a nařídil svým vojáků pro jednou vyměnit své štíty se znakem lambda za štíty vojáků spojeneckého města s písmenem sigma, věděl, se z této malé lsti stane rozhodující prvek bitvy. Před nárazem obou falang spustilo spartské vojsko válečný pokřik svého města následovaný posměškem „Dnes vás Sigmy dostanou“. Výsledkem byl hromadný útěk nepřátelského vojska ještě předtím, než se obě falangy střetly.

Přesto dnes Armáda České republiky chce po vojácích opakovaně, aby obrazně odhazovali svůj šarlatový plášť a označení. Že si toho nejste vědomi? Po vojákovi AČR je vyžadováno, aby před každým nasazením v zahraničí zapomněl, ze které jednotky pochází a na jejíž tradice a historii byl hrdý a stal se součástí anonymního ad hoc vytvořeného davu s názvy jako PRT, OMLT a mnoho dalších.

Jak to myslím? Například PRT má vlastní rukávové označení, které v misi nahrazuje na uniformách označení jednotlivých útvarů. Znaku PRT přitom vojáci pro jeho charakteristický tvar, velikost a kresbu, neřeknou jinak než „pivní tácek“. Již jeho pojmenování jasně ilustruje, jakou morální vzpruhu poskytuje svým nositelům v boji.

Přitom tento stav je bezprecedentní. Ostatní armády NATO zcela přirozeně používají stejné označení při zahraničním nasazení i ve vlasti, pouze ho doplní například označením ISAF. Pochopitelně ne všemi jednotkami a útvary AČR je tento stav nesen nelibě, nemalé části je zcela lhostejný, což je ovšem lakmusový papírek toho, jakou důležitost pro ně esprit de corps má.

Z mého pohledu, pokud vojákovi není povoleno nosit rukávové označení své jednotky v jediný čas, kdy na tom skutečně záleží, to znamená v boji, zcela to shazuje celý koncept. Samozřejmě některé jednotky pozemního vojska a letectva se s touto situací vyrovnávají po svém, stačí se podívat na obálky armádního měsíčníku A report za poslední rok.

Vizitka nebo Curriculum Vitae?
Další nedostatek, který je spojen s rukávovým označením jednotek, je dle mého názoru neexistence institutu „Combat Badge”. Co to je? Možná, pokud patříte mezi pozornější, jste se například při pohledu na uniformu amerických generálů McChrystala a Petraeuse podivili, proč mají označení příslušnosti k jednotce na obou rukávech, přičemž každé z nich je jiné. Ačkoliv oba dva jmenovaní nosili během svých kariér na levém rukávu každé tři roky jiné označení jednotky, u které právě sloužili, na pravém rukávu měli po drtivou část z nich to samé. Generál McChrystal označení speciálních sil, generál Petraeus 101. výsadkové divize. Přesto, že ani jeden z nich, v době kdy zastávali funkci velitele ISAF, nebyl příslušníkem těchto jednotek po více než dekádu, příslušnost k jednotkám, ke kterým kdysi patřili, byla z jejich uniforem na první pohled patrná.

Combat badge je tedy označení jednotky ve které voják sloužil, prodělal s ní zahraniční nasazení, ale již u ní neslouží. Většina vojáků má tedy na levém i pravém rukávu stejné označení, ti starší a zkušenější však zpravidla nikoliv. Ačkoliv pozemní vojsko USA je proslulé tím, že každý krok v ní je řízen nějakým nařízením či předpisem, nošení combat badge není nijak detailně upraveno. Jediným pravidlem je, že nelze nosit více než jedno, volba konkrétního označení je věcí vojáka. Ti si zpravidla vybírají označení nejprestižnější jednotky, u které sloužili, nejčastěji je tedy možno vidět 82. a 101. výsadkovou divizi a 1. jízdní divizi.

Oproti tomu u nás je voják, který by chtěl z kariérních důvodů opustit svůj bojový útvar a postoupit dále, zbytečně postaven před Sofiinu volbu mezi učiněním emocionální tlusté čáry za svou minulostí, na kterou byl právem hrdý, a v pokračování nošení dosavadního označení a doufat, že jeho nový velitel bude tolerantní. Tento stav nejen, že nepřispívá ke zvyšování esprit de corps, ale ani mobilitě vojáků uvnitř AČR, jak se to od nich bude vyžadovat v novém kariérním řádu.

Jak dál?
V závěru se pokusím nastínit několik možností řešení. Výčet samozřejmě není vyčerpávající, na některé se bezpochyby přijde při následné diskusi.

  1. Umožnit vojákům sloužícím v zahraničních misích nasazení nosit označení jejich mateřského útvaru
    Nasazení vojáka v zahraničí je logickým pokračováním jeho práce doma, nemělo by být vnímáno jako něco mimořádného. Na služební cestu nikdo jinou nášivku přece také nedostává. Proto by bylo vhodné využít nadcházející transformaci českého PRT v Logaru na TSE, zrušit neoblíbenou dosavadní praxi a místo vymýšlení další nášivky pro nově vzniklé TSE se vrátit k nošení útvarových nášivek v misi. Druhým, avšak méně elegantním řešením, je souběžné nošení útvarové a misijní nášivky, tak jak to praktikoval například 1. OMLT ve Wardaku.
  2. Zřídit institut combat badge
    Tomuto možnému opatření pomohla nedávná úprava polních uniforem vzor 95. Jelikož uniformy disponují po vzoru například amerického polního stejnokroje velkými obdélníky ze suchých zipů na OBOU rukávových kapsách, lze combat badge zavést okamžitě bez jediné vynaložené koruny. Zda by mělo být umožněno nosit combat badge jen vojáků, kteří s danou jednotkou byli nasazeni či u ní jen dlouhodobě sloužili, je věcí diskuse.
  3. Zaměřit se na zvýšení hrdosti na příslušnost ke druhu vojska napříč AČR
    Tady by bylo možných opatření skutečně nepočítaně. Zaměřím se proto jen na některé relevantní pro pěší vojsko.
  • Výměna světle zelených baretů mechanizovaného vojska za jinou barvu
    Jistě jste si povšimli, že zatímco například výsadkáři nosí barety při každé možné příležitosti, u mechanizátorů je tomu přesně naopak. Jedním z důvodů je samozřejmě i prestiž s červeným baretem spojená, dalším důvodem je však zcela evidentně nepovedený odstín světle zelené, který je skutečně odpudivý. Pokud by se ho podařilo vyměnit za nějaký jiný odstín zelené či khaki, jistě by to prospělo esprit de corps mechanizovaného vojska.
  • Výměna baretových odznaků u výsadkového vojska
    Ještě na konci 90. let nosili výsadkáři na baretech, na rozdíl od zbytku armády, velké státní odznaky namísto malých. Bylo to pokračováním historické tradice výsadkového vojska, která vznikla již za 2. světové války a pokračovala i v československé armádě. Vzhledem k situaci, kdy nositel červeného baretu v AČR ve většině případů NENÍ výsadkářem a výsadkový výcvik nikdy neprováděl, by bylo opětovné zavedení nošení velkých odznaků na baretech morální vzpruhou pro ty, kteří provádí výsadkový výcvik bez ohledu na jejich konkrétní příslušnost ke druhu vojska. Náklady spojené s tímto opatřením jsou samozřejmě nulové, odznaky se stále používají na brigadýrkách.
  • Opětovné zavedení třídností
    Jsem si samozřejmě vědom, že třídnosti znovu zavedené jsou, a to již od roku 2008, ale každý kdo se o problematiku trochu zajímá, ví, že zájem vojáků je tristní. Proč? Jedním z důvodů je samozřejmě příliš byrokratický systém jejich udělování. Druhým, avšak neméně důležitým, je samotná neexistence těchto odznaků. Ano, po tolika letech od znovuzavedení nemá voják možnost získaný odznak třídnosti nosit na uniformě. Doposud vyrobená malá série odznaků vůbec nerozlišuje ZA CO byl odznak získán, jen jeho stupeň. To znamená, že odznak pro logistika III. třídy je shodný s odznakem průzkumníka či střelce III. třídy, což samozřejmě jakéhokoliv vojáka od bojových jednotek nadobro odradí od pokusu o získání odznaku, už jen proto, aby se nestal terčem posměchu svých spolubojovníků.

Tento článek jsem psal bez vědomí svých nadřízených a názory v něm vyjádřené jsou pouze moje, nikoliv jednotky, u které sloužím.

O Ivo Zelinka

CPT Ivo Zelinka, presently the Commander of the Bravo Airborne Company, 43rd Airborne Battalion. US Army Ranger School graduate (class 09-03). Deployed in Kosovo in 2005. In 2007 deployed in Badakhshan province, Afghanistan as the Deputy Commander of the Bravo Detachment. In 2009 deployed in Logar province, Afghanistan as the Commander of the Recon Detachment. In 2010 deployed in Wardak province, Afghanistan as the Lead Mentor of the Bravo ANA Infantry Company, 6th Kandak.

165 thoughts on “Esprit de corps v Armádě České republiky

  1. ono by to chtělo konečně odstoupit od výrazu odbornosti „mechanizované vojsko“ a konečně zase používat výraz „pěchota“, je absurní, aby odbornosti u lehkých motorizovaných útvarů a výsadkového praporu byly označovány jako odbornosti mechanizovaného vojska. Ale je je ještě mnoha jiných komunistických zločinů na prvorepublikových tradicí, které v armádě zůstavají…

    to, že červený barety nosí i nevýsadkáři je tak absurdní věc, že to už snad nemá cenu zmiňovat…popř. výsadkový výcvik rot, které jsou organizovány jak nevýsadkové…to víc by dával smysl výsadkový výcvik na průzkumných četách všech bojových útvarů…

    Ale problém je ten, že kdyby se výsadkářům vrátili jejich atribut, tak 4.BRN neměla stejné baraty!!!!…to by na nástupu nevypadalo hezky….nepřekonatelný problém

  2. podle mě další velký problém je v tom že barety se přidělují automaticky když člověk jde na nějaký útvar a tím pádem si je nemusí zasloužit což je zase zahanbení další věci na kterou by měl být voják hrdý (nejsem si jistý ale v Ch si je musíte zasloužit nebo jak to tam máte vím že by to tam mělo být jiné ale je to jen interní??)

  3. Add Kofi)

    1. Ano skutečně v Chrudimi nováčci bez prodělaného výsadkového výcviku nosit barety nesmí, chodí v polních čepicích. Člověk je na nástupu snadno pozná :-).

    2. Zároveň výsadkář, který nesplní tělocvik za 1 nebo za 2 přichází o právo nosit baret rovněž, a to až do opravení výsledku.

    Ta ostuda s tím spojená je poměrně dobrý motivační faktor …

  4. no, já bych to druhé pravidlo radči nepouštěl ven…ruku na srdce, na pravdě se nezakládá

  5. add Hery do teď to pro mě bylo neprůstřelné pravidlo… :-)
    ne opravdu takto by to mělo být na všech útvarech a nebo jak se ta koukáte vy ohledně baretu myslíte že by se měl změnit systém udělovaní u všech útvaru např i když jdete k mechně tak i ty by měli mít nějaké pravidla pro to od kdy nebo za co se až baret muže nosit.. vždy jsem měl baret spojen s hrdosti na něj a né jenom kus výstrojní současti. Ohledně nášivek jsem zajedno co je napsané v článku…

  6. Za prodělaný výsadkářský výcvik se žádná křídla nezískávají? Vždyť nováček už zvládl projít výběrem. Pokud křídla nejsou tak tuhle hru na „mazáky“ dokážu pochopit

  7. Kofi:ono je to spíš tak, že to druhé pravidlo existuje, ale najdou se vyjímky, na které se neaplikuje, ale podstatnější je, že to pravidlo první, tedy nemá seskok v armádě = nemá baret, ale bigošku, to platí na 100%. A samozřejmě rituál s nasazením baretu po prvním seskoku a nakopnutí se stále praktikuje…

    co se týče nášivek, příklad americké armády je hezký, ale taky je pravdou, že tam se nosí hlavně nášivky divize nebo brigády…nášivky praporů/pluků jsou vyjímkou. To mě příjde logičtější britský model (i když je tam sposuat podobných věcí). Základem tohoto modelu je, že uniforma vojáka se odlišuje dle pluku, popř. služby. A to hlavně tím, že pokrývky hlavy jsou specifické, jen málo pluků nosí baret k vycházkové uniformě, ale téměř všechny k bojové uniformě, pokud nemají něco baretu podobného (skotské a irské pluky). Služby (logistika, dělostřelectvo, atd.) nosí odznak služby samotné na pokrývce hlavy, kdežto bojové pluky mají každý svůj specifický odznak…to k espirit de corpse rozhodně přizpívá…i uniformy jsou markatně jiné v heslu, čím odlišnější tím lepší. Co se týče nášivek, tak na pravém ramení se nosí TRF (tactical recogniton flash) nebo DZF(drop zone flash) vyvedený v kombinaci jednoduchých barev. Na levém rameni nášivka brigády nebo divize, podle toho, co je přímější nadřízený stupeň…

    Je mi jasné, že britský systém vznikal dlouhou dobu a je založený na hlubokých tradicích, ale je na něm dobré, že i když má mnohem větší škálu barev, než ten český…tak obludně zelenou tam nenajdete…

    Co se týče baretu stejnokroje vz.97, tak se domnívám, že ne každý baret by mělo být povelo k němu nosit…ale jen ten co je víc než obyčejnou výstrojní součástkou…jako privilegium

    myslím, že by se měla do země zašlápnout ta bolševická uniformita a budovat espirit de corpse pomocí zdůraznění odlišností…aby každý voják, byl na výrazný atribut své služby náležitě hrdý…

  8. mj: stres plech se dostává za splněnou řadu,ale stejnak se nosí jen na stejnokroji vz.97, červený baret ale nemá být jen o seskocích, ale o tom, že jsem výsadkář, tzn. že seskoky jsou jen jedním článkem…skákat na padáku a být výsadkář je obrovský rozdíl…

  9. Já nevím, ale já byl na *parapiču* hrdý dost. I na *kečup*. A ještě před dvaceti lety jsem potkal lidi, kteří ji na druhém rukávě proti pravidlům nosili.

    Stačilo třicet let a nášivky evokují spíš italskou nebo africkou armádu. Esprit de corps není jen věcí ústroje, ale také ducha jednotky. Je to provázané s tradicí.

    Když mi starý chlap řekne, že patřil k 7.výsadkovému pluku zvláštního určení, rotě hloubkového průzkumu nebo 22.lehké výsadkové brigádě, má úctu, protože je to dlouhá tradice, stejně jako tradice třeba obou chemických brigád či motostřeleckých pluků na hranicích.

    Nelze budovat Esprit de corps na jednotkách, které díky neustálým reorganizacím mají jepičí životnost.

    Nelze budovat nějakou hrdost na misijní činnost, když se jich neúčastní organická jednotka se vším všudy, ale výškrab poskládaný odevšad. Výjimkou je snad šestka a stodvojka. Jenže to je málo.

    Víte, jde i o pověst. Může být srdečně jedno, zda voják nosí bigošku a běžné vypavení. Důležité je, zda tam, kde slouží či sloužil ta dobrá pověst je. A když řekne, že tam je či byl, tak to něco znamená.
    Ona nášivka tomu může napomoci – nemusí pak mluvit. Jenže – a to je důležité – to označením nášivka, odznak, baret – cokoliv – musí mít obsah. Nebo se domníváte, že legionář z LE je nějak extra onálepkovaný ? Má jen svou koepi. Nebo voják Specnaz GRU ? Ten má občas modrý baret. Nebo někdo ze Seals – ten má přeci tu hezkou bílou obyčejnou námořnickou uniformu. Nebo SAS ? Ti maji svůj pískový baret.

    Ano, je to pocta nosit – ale základem je ta JEDNOTKA. Bez ní nějaký nášivky nemají smysl. To vám poví třeba i každý skautík.

  10. Dovolím si přidat také 2 poznámky:

    Domnívám se, že k pocitu hrdosti na jednotku a na příslušnost k ní by přispělo, kdyby se vojáci mohli účastnit misí v rámci své odbornosti. Tankista jako tankista, dělostřelec jako dělostřelec atd. Chápu, že je to ekonomicky nerealizovatelné, ale přece jen, být tankistou a sloužit jako pěšák, není úplně to pravé.

    Také by se mohl udělovat odznak za účast v boji. Tj. na vojáka bylo prokazatelně stříleno a on opětoval palbu. Takovýto odznak by svému majiteli zvyšoval prestiž a řadil by ho do elitní skupiny bojovníků napříč všemi odbornostmi.

    Celkově však souhlasím s názory I. Zelinky.

  11. Taky souhlasím s autorem a 121 BAT, jen by ten odznak měl být povedenější než odznak válečného vetrána, ten vypadá stejně jako, kdysi měli pionýři, navíc tam není vidět kolikrát a kde byl voják nasazen, tady je asi nejlepší tamerický, kde se přidávají pod sebe místa bojového nasazení.

  12. odznak za bojový kontakt skutečně existuje a je vcelku povedený, nevím, jestli se už udělil, ale všude na útvarech je již rozeslán ten tiskopis, který je rřeba vplnit před udělením. To jak ten odznak vypadá bylo vidět ve 3. nebo 4. díle Historie a Vojenství z minulého roku

    Navíc např. v armádě je již spousta lidí, co obdrželi Combat Action Badge a Combat Infantryman Badge…a pokud jsem z toho tiskpisu správně pochopil, tak se bude udělovat i zpětně

  13. Pár postřehů pro pana Zelinku:

    „Umožnit vojákům sloužícím v zahraničních misích nasazení nosit označení jejich mateřského útvaru. Nasazení vojáka v zahraničí je logickým pokračováním jeho práce doma, nemělo by být vnímáno jako něco mimořádného.“

    Pokud vím, tak každá jednotka nasazená v zahraničí není organická (ano, někdo staví jádro, ale často toto jádro netvoří ani polovinu dané jednotky) a má své vlastní číslo VÚ (obvykle VÚ xy Pardubice).

    „Na služební cestu nikdo jinou nášivku přece také nedostává.“

    Na SC není voják odvelen do podřízenosti SOC MO.

    „Proto by bylo vhodné využít nadcházející transformaci českého PRT v Logaru na TSE, zrušit neoblíbenou dosavadní praxi a místo vymýšlení další nášivky pro nově vzniklé TSE se vrátit k nošení útvarových nášivek v misi.“

    Jak jsem si všiml, tak neoblíbenou především u velitelů a vojáků útvarů 4.brn. Velitelé a vojáci 7.mb a 102.pzpr s nošením nášivky PRT problém nemají (alespoň jsem si nikdy nevšiml, že by nosili útvarové znaky jako příslušníci 4.brn). Takže není potřeba vydávat obyčejnou ustrojovací nekázeň a zaběhlou praxi dělat si co chci za esprit de corps.

    „Zřídit institut combat badge“

    A kde by vojáci, kteří kdysi sloužili u konkrétního útvaru, získali jeho nášivku? Na (internetové) burze? Rukávové znaky si každý útvar platí ze svého, tudíž je nebude vydávat svým bývalým příslušníkům. Pokud bychom v AČR měli možnost rukávové znaky nakupovat v SNO (jako např. v USA v PXech), tak bych souhlasit, ale při zachování současné praxe je to nesmysl.

    „Výměna světle zelených baretů mechanizovaného vojska za jinou barvu. Jistě jste si povšimli, že zatímco například výsadkáři nosí barety při každé možné příležitosti, u mechanizátorů je tomu přesně naopak. Jedním z důvodů je samozřejmě i prestiž s červeným baretem spojená, dalším důvodem je však zcela evidentně nepovedený odstín světle zelené, který je skutečně odpudivý. Pokud by se ho podařilo vyměnit za nějaký jiný odstín zelené či khaki, jistě by to prospělo esprit de corps mechanizovaného vojska.“

    Asi Vás překvapím, ale khaki baret, který by měl nahradit současný světlezelený, je již cca od roku 2009 nebo 2010 zavzrován a zaveden. Jeho nákup byl stornován na úrovni nejvyššího velení AČR z důvodu nedostatku finančních prostředků na výstroj.

    „Výměna baretových odznaků u výsadkového vojska. Ještě na konci 90. let nosili výsadkáři na baretech, na rozdíl od zbytku armády, velké státní odznaky namísto malých. Bylo to pokračováním historické tradice výsadkového vojska, která vznikla již za 2. světové války a pokračovala i v československé armádě.

    „jelikož jste v té době ještě nesloužil, tak si Vás dovolím poopravit. Velké odznaky na baretech nosili všichni VZP a vojáci v další službě. Poté bylo jejich nošení na baretech (novým stejnokrojovým předpisem) zakázáno a nařízeno nosit malé odznaky. To, že se toto nařízení u některých útvarů (např. i u 43.vmpr) řadu let ignorovalo je věc jiná. Takže jsem opět u té ustrojovací nekázně…

    „Vzhledem k situaci, kdy nositel červeného baretu v AČR ve většině případů NENÍ výsadkářem a výsadkový výcvik nikdy neprováděl, by bylo opětovné zavedení nošení velkých odznaků na baretech morální vzpruhou pro ty, kteří provádí výsadkový výcvik bez ohledu na jejich konkrétní příslušnost ke druhu vojska.“

    A nebylo by jednodušší a správnější odebrat příslušníkům 41.mpr, 42. mpr a 44.lmopr červené barety?

    „Ano, po tolika letech od znovuzavedení nemá voják možnost získaný odznak třídnosti nosit na uniformě. Doposud vyrobená malá série odznaků vůbec nerozlišuje ZA CO byl odznak získán, jen jeho stupeň. To znamená, že odznak pro logistika III. třídy je shodný s odznakem průzkumníka či střelce III. třídy, což samozřejmě jakéhokoliv vojáka od bojových jednotek nadobro odradí od pokusu o získání odznaku, už jen proto, aby se nestal terčem posměchu svých spolubojovníků.“

    Malá série??? Opět nemáte relevantní informace. Ve skladech jsou tisíce nových třídnostních odznaků (již si nepamatuji přesná čísla – stačí se zeptat na VHÚ – ale byly jich opravdu tisíce). To, že je zaveden de facto pouze jeden typ třídnostního odznaku je opět rozhodnutí z úrovně nejvyššího velení AČR. Takže – jak prohlásil známý komik Felix Holzman – pláčete sice správně, ale na špatném hrobě…

  14. Ustrojovací kázeň je neoblíbeným a nepříjemným tématem pro spoustu vojáků všech kategorií z našich OS ČR. Ale je to na širší debatu a možná samostatný článek. Nicméně platí, že ustrojovací kázeň je jedním z vnějších znaků profesionality každého vojáka a vytváří prvotní dojem.

    Co se odznaku za bojový kontakt týká, dnes jsem byl s vrchními praporčíky VeSpolS, 7.mb, 4.brn, 102.pzpr a 601.sss na SOC MO a jako členové komise, kterou ustanovil ředitel SOC MO, jsme provedli první výběr vojáků, kterým bude udělený odznak za bojový kontakt a v nejbližší době budou tyto odznaky podle rozhodnutí ředitele SOC MO uděleny. Systém se rozběhnul :-).

  15. add Dušan
    Dušane je velmi pěkné, že si pamatujete jak se u 43. vpr porušovala kázeň, přestože jste tam nikdy nesloužil. Já si tu dobu taky pamatuji a souhlasím s Vámi, že vystrojovací předpis zakázal nošení velkých odznaků na baretech. Výsadkáři ale kázeň neporušovali, protože tehdejší NGŠ gen. Šedivý Jíří povolil nošení velkých odznaků výsadkářům, specificky 43.vpr a speciálům. Podle mě docela dobrý počin, který další NGŠ zrušil. To, že příslušníci 4.brn nosí znaky svých jednotek v misích hodnotím velice kladně, je to ukázka toho, že jsou na svou jednotku hrdí a mají respekt ke svým tradicím. Příslušníci 7 BDE nejsou ovce, protože znaky svých jednotek v řadě případů nosí taky. Jako projev nekázně to nevidím protože jsem nikde nečetl nařízení, že vojáci v PRT mají nosit list na rukávu. Na druhou stranu se musím výsadkářů zastat, protože na základně striktně nosili zelený list a v operaci nebo boji si nasazovali znak praporu. Co se týká třidností a nových baretů je to na delší debatu, ale než se do ní pustíte přečte si o tom aspoň zakladní informace. Pak to můžeme probrat. Docela by mě zajímalo, protože jste zástupcem praporčického sboru a byl jste, pokud mě pamět neklame i reprezentantem vrchních a vedoucích praporčíků co jste třeba pro oblast třídností jako představitelé mužstava, poddůstojníků a praporčíků v této oblasti udělěli? Jinak souhlasím s tím co Ivo napsal a vím, še sekce logistiky finalizuje novou normu, která na celou řadu Ivem popsaných problémů bude reagovat.

  16. barety by potřebovaly pořádnou úpravu, aby se daly používat jako pokrývky hlavy, na barvu nehledě; červené barety získají zpět svou pověst až je nebudou mít řidiči BVP; polní čepice potisku 95 střihu 85 je jednoznačně nejhorší kus výstroje, který lze ve výstrojních skladech sehnat.

    co se nášivek týče, páni heraldici by měli přerovnávat rodové erby a nepouštět se do moderních zbraní. Jedinou nášivku, na kterou chci být hrdý, mám formálně zakázanou, protože není heraldicky správná.

  17. Pane generále, sloužil jsem u 4.brn (byť ne v Chrudimi) a nežil jsem se zavázanýma očima. Velké odznaky se zrušily na základě stejnokrojového předpisu a pokud se nemýlím, tak stejnokrojový předpis platí pro celé ozbrojené síly – VKPR, HS a AČR. Z tohoto důvodu tento dokument podepisuje ministr obrany. Takže, nezlobte se na mě, NGŠ může povolovat co chce, ovšem nemůže měnit (ani ústním nařízením) INA podepsaná svým nadřízeným.

    Co se týče baretů a třídnostních odznaků – základní informace mám. V oblasti zavádění třídnostních odznaků jsme úzce spolupracovali s VHÚ (konkrétně – pplk. Speychal), ovšem v té době (2005-2008, kdy jsem byl vrchním praporčíkem) byla ze strany velení AČR minimální vůle v tomto ohledu něco měnit. Ostatně si ani nemyslím, že to měla být naše priorita neboť praporčický a rotmistrovský sbor tehdy (stejně jako dnes praporčický a poddůstojnický) trápily úplně jiné a mnohem palčivější problémy, než jestli bude někdo nosit třídnostní odznak se zkřízenými meči nebo puškami (či velký nebo malý odznak na baretu).

  18. Jsem rád za plodnou diskusi, dle očekávání se diskutující rozděli do skupin dle mnou výše popsaného klíče.

    Add Bark 9)
    Nemyslete si, že tradice výsadkového vojska z doby před rokem 1968 v ČSLA jsou zapomenuty. Rozhodně ne u výsadkářů. Charakteristické odznaky jednotlivých praporů 22. výsadkové brigády každý výsadkář pozná, možná by byl trochu problém už přiřadit správné barvy. Ale jenom z toho co vypotím z hlavy – červená=velitelství, černá=děl. oddíl, modrá, zelená a okrová= jednotlivé výsadkové prapory.

    S těmi misemi nemáte tak úplně pravdu. V roce 2009 jsem velel Průzkumnému odřadu v misi ISAF na bázi 43. výsadkového praporu (konkrétně 2. výsadkové roty) a „lidí odjinud“ tam bylo na cca 55 výsadkářů slovy jeden (zdravotník z Čáslavi, mimo jiné přesto byl výborný).

    To samé platilo v roce 2007 při 1. nasazení 43. vpr ve Fajzabádu. Situace zdaleka už není tak černá, jako bývala.

    Add Dušan Rovenský 13)
    To, že každá jednotka v zahraniční je pod pardubickým nákladovým střediskem je pro mě čistá technikálie. To, jestli je jednotka odvelena pod SOC, přece nemá na věc žádný vliv. I kdyby byla jednotka do zahraničí nasazena jako celek – příklad celý rok 2015 drží Výsadkový prapor NRF pro NATO, byla by „odvelena“ pod SOC (skutečný sled velení je vždy jiný), ale vyjel by se svou nášivkou.

    Add Combat Badge)
    Já přece nenavrhuji, aby tento instutut byl poviný, stejně jako není v US Army. Pokud někdo jako já je hrdý na jednotku, ze které vzešel, tak by rád její nášivku hrdě nosil dál a těch 65 korun mu skutečně nepřijde jako velká investice. Pokud někdo jako vy necítí hrdost na jeden ze svých bývalých útvarů (ať už z objektivních či subjektivních příčin), v současné i budoucí praxi by pro něj nebyl žádný rozdíl a ušetřených 65 kč může investovat lépe.

    O dřívějším plánu na výměnu baretů mechanizátorů vím, chtěl jsem takto znovu rozpoutat debatu. To samé platí o „malé sérii“, bohužel mám velmi dobrou představu o její výši od vrchního praporčíka VA Vyškov.

    Jen poslední poznámku pro Dušana Rovenského)
    Celý článek byl psán v duchu zda by to či ono opatření přispělo zvýšení esprit de corps, nikoliv zda je či není v rozporu s tím či oním vystrojovacím předpisem. Od toho jsou předpisy, aby se daly změnit. Takhle moje hlava nefunguje. Pkud bych si stanovil tyto mantinely, článek by byl o dvou větách.

    Na závěr dám jeden historický příklad z US Army, armády, kterou nikdo s nedostatkem disciplíny nespojuje. V roce 2003 nařidíl gen. Shinseki jako NGŠ ozbrojených sil USA nošení černých baretů, do té doby vyhrazených pouze pro US Army Rangers, pro celou US Army. Smyslem bylo přenést esprit de corps Rangers na zbytek armády, politika Army of One. Jak každý ví, černé barety dnes nosí každý voják US Army, i když se diskutuje o jejich zrušení/omezení, jelikož pro většinu vojáků je to nepohodlná pokrývka hlavy, kterou je nutné nasazovat oběma rukama! Rangers samozřejmě okamžitě po uskutečnění tohoto opatření obešli rozhodnutí gen. Shinsekiho a zvolili si pískový baret (pro ty, kteří by se o to chtěli zajímat více, jednalo se o hezkou právní kličku s rozhodnutím prezidenta, které se vágně vztahovalo na toto téma).

    Lessons learned není, to, že by vojáci neměli poslouchat rozkazy, ale že Esprit de corps se dlouho buduje, ale dá se zničit velmi rychle. A pak samozřejmě to, že esprit de corps je nepřenosný, nelze ho transplantovat z jedné jednotky na druhou převzetím vnějších atributů.

  19. Add Dušan
    Rozumím tomu, že vždy musíte mít poslední slovo, ale pokusím se o jednoduchý doplněk. Ivo psal o duchu jednotky, hrdosti a tradicích. Podle mě velice dobře. To je jedna z věcí, kterou některé jednotky v AČR postrádají. Nedělal výpis ze základních řádů a tak jsem to i pochopil. Co se týká Vašeho dogmatického přístupu k stejnokrojovému předpisu tak uvedu pouze fakta. Stejnokrojový předpis Československé armády (Všerob-P-47) schválil ministr obrany Luboš Dobrovský 9.1.1992 – tedy velký odznak na baretu bez hodnostního označení.
    1997 – 1998 došlo k přestrojení ze stejnokroje vz.62 na vz.97. Na baret se dostává malý odznak a hodnostní označení. Předpis MO Dobrovského ale stále platí. Tu dobu si dobře pamatuji, protože mě podobní dogmatici jako vy nutili nosit pod oděv vzor 95 košili s kravatou, protože pořad platil starý předpis a tričko tam nebylo. Až v roce 2003, přesněji 25.3. podepisuje MO Tvrdík nový Všeob P- 47 s účinností od 1.6. 2003. stejným dnem pozbyl platnosti předpis MO Dobrovského. NGŠ Šedivý povoluje mnou uvedenou výjimku. Podle mě je NGŠ velitel armády a jeho rozhodnutí respektuji. Jak to řešil s MO Tvrdíkem nevím a ani mě to v principu nezajímá. Rozhodl a za svůj rozkaz nesl odpovědnost. Určitě věděl o tradici velkých odznaků u výsadkářů více než ostatní tvůrci norem. V roce 2004 se dostávají do popředí jmenovky a velký odznak u výsadkářů končí. Jsem si jist, že od začátku roku 2004 jste nepotkal výsadkáře s velkým odznakem na baretu. Dnes velký odznak na červeném baretu nosí jen veteráni výsadkových jednotek a vědí proč.

  20. Zajímavá diskuse pánové … ale v odrazu toho co se dnes v armádě děje tak pouze pro příslušníky asi pěti jednotek u nás. Přesto se laicky připojím. V naší novodobé armádě se esprit de corps nemá šanci ujmout a pokud tak jak už jsem uvedl pouze u několika málo jednotek s kontinuální tradicí. Nebudu konkrétní, ale týká se výsadkářů, průzkumníků, spec. sil, letectva a možná ženistů. Ostatní spíše jako ptáci krouží neustále z jednoho rušeného útvaru k druhému, z jednoho druhu vojska k jinému a nevěřím, že mají čas myslet na nějakou příslušnost k jednotce natož pak hrdě budovat tradici jednotky. Proto k tomuto tématu také píší zejména nynější nebo bývalí příslušníci 43. vmpr a průzkumného praporu či 601čky. Ostatní ačkoli by třeba mohli být hrdí na svoji dlouhou službu u útvaru nemají šanci protože jejich jednotky už buď neexistují nebo nemají absolutně žádnou tradici jak bojovou tak místní. Umělé aplikování historické tradice na nově vzniklou jednotku je bláhovost a mladí vojáci o nějaké výsadkové divizi ani neslyšeli. Esprit de corps se buduje a buduje se velmi dlouho a nedá se implantovat. Totéž lze říct o hrdosti na baret, na nášivku či barvu uniformy. Dokud budeme některá jednotky upřednostňovat, dokud budeme ostatní jednotky neustále reformovat, redislokovat, reorganizovat, redukovat nemůžeme myslet na asprit de corps ve smyslu ducha jednotky. Stejně tak dokud nebudeme ochotni některé druhy vojsk (kterými ještě disponujeme) nasazovat do bojových misí s jejich zbraní, aby si svého ducha vybojovali a vybudovali před ostatními. Pak se hrdost na jednotku, pospolitost a bojová soudržnost projeví sama a bez vnitřních předpisů.
    Mimochodem k těm třídnostem … v jakých odbornostech je lze získat a jaké jsou pravidla? Předpokládám, že se týká pouze bojových jednotek, protože jsem již nějaký rok mimo , vím jen že připravoval systém, ale nevím s jakým výsledkem.

  21. Připojuju se k P.Š., zajímavá diskuse.
    Nemyslím si, že „duch jednotky je otázkou jen výsadkářů a speciálů. Tak jak to chápu já, buduje se od družstva, čety a roty výš. My jsme malá brigáda a pravděpodobně nás nikdy nikdo nepustí do Afhgánistánu, ale to neznamená, že nemůžeme mít trochu hrdosti na svoji práci. Vbr povolil rukávové znaky bateriím a ono to funguje, jsou na sebe i svůj znak pyšní. Chceme, aby znali kořeny historického názvu brigády, kde na příkladech vidí, že vojáci od naší odbornosti se prostě neztratí. Je to i o tomhle. Někdy stačí málo a dostanete mnoho, ale univerzální recept to pochopitelně není.
    Ohledně třídností, překvapilo by mne, kdyby některý VrchPr nebyl u třídnostních otázek. Původní je Pub-90-01-01, před 14-ti dny jsem posílal poslední připomínky a docela jsem se podílel. Myslím, že garantem za každou oblast je příslušný správce ČVO. Otázkou je, co projde úřednickou mašinérií a za jak dlouho. K samotným odznakům, je schváleno několik odznaků podle vojska, nejen meče. Dokonce mám od pplk. Speychala i návrhy nášivek, které s tím korespondujou. Každopádně bych neházel flintu do žita.

  22. Je zvláštní, jaké maličkosti je armáda schopna nevyřešit. Možná by se této debaty měl také zúčastnit přední vystrojovač, jehož přední vědecké pracoviště se v 90. letech podílelo na zpracování citovaného předpisu. Soudě podle množství fotek zaplavujících internetové stránky UNOB a army, i on sám jako generál (v záloze) má drobné problémy s ustrojovací kazní, nebo si alespoň vykládá po svém co jsou ty slavnostní příležitosti, kdy je mu povoleno uniformu nosit. Nemá ani asi smysl hovořit o tom, jestli velitelem může být podle zákona civilní osoba. – Prostě, každý si jde svou cestou a značka AČR tu je jen jako frančíza…

  23. V zásadě souhlasím s autorem. Jen si myslím,že duch jednotky se buduje už výcvikem jednotky,upevňuje operačním nasazením,utvrdí bojem a případnými ztrátami v něm. Hrdost na příslušnost k jednotce není spojená s jejím nasazením v zahraničí,to by asi výsadkový veteráni nebyli hrdí na svou službu za komunismu,ale tím že se hlásí k nějaké tradici,odkazu. Baret,odznak,nášivka jsou symboly s tím spojené. Já osobně jsem se žádné zahraniční operace nezůčastnil,ale jsem hrdý na jednotku u které sloužím,baret nosím v náprsní kapse na srdci,protože to že ho můžu nosit pro mě něco znamená. Štve mě sice jak byl jeho význam a to co pro výsadkáře znamená plošným zavedením pro 4.BRN sražen,ale pro mě to na vztahu k němu nic nemění. Myslím si že duch jednotky by měly utvářet nejnižší velitelé,kteří budou na funkcích pro zkušenosti a ne pro dosažené vzdělání nebo zrovna volné místo VD. To že si voják váží a respektuje svého nejbližšího velitele je základní kámen ducha jednotky.

  24. Souhlasím, že s EdC je to v AČR velice špatné. Neustálé reorganizace, ale také to, že ve velení nerozhodují vojáci bojovníci, ale vojáci – před důchodci, a úředníci MO neumí nakoupit uniformy, ale jen předraženou techniku vede vojáky k tomu, že nějaké sepjetí s armádou jako celkem, ale i s nižším celkem na úrovni brigáda nebo prapor, necítí. Ona je otázka, zda vůbec člověk má být na co hrdý. Ryba smrdí od hlavy. Pokud velitel necítí – toto je moje jednotka (ne ve smyslu vlastnictví, ale tím, že k ní neoddělitelně patří), tak to těžko budou cítit podřízení. Pokud mají lidé na MO a na GŠ armádu jako dojnou krávu a zajištění do důchodu, tak je také celá armáda vnímána jako před důchodem.
    Nošení nášivek i baretů je jen viditelná část ledovce chybějícího EdC.
    Jinak již od počátku byla volba barvy baretů pro pozemní síly dost nešťasná a vojákům se začalo pak říkat Lentilky. Na tak pitomou barvu člověk ani nemůže být hrdý. Osobně pochybuji o střízlivosti nebo inteligenci toho, kdo tu barvu prosadil.

  25. Ivo, byl jsem zde označen (byť v jiném příspěvku) za dogmatika. Pokud někomu vadí, že jsem od nadřízených i podřízených vyžadoval dodržování předpisů – tak ano, provinil jsem se a jsem dogmatik. Pokud někomu vadí, že jsem vždy nesouhlasil se změnami v resortu MO, které nejsou legistlativně a materiálně připravené – tak ano, jsem dogmatik. Chápu, že např. velitel roty nebo praporu nemůže změnit ten či onen předpis nebo normu – od toho jsou tu lidé na GŠ a MO. Prostě nesouhlasím s „hurá akcemi“, popřípadě s filozofii „co krok, to nápad“, ve kterých (i v armádě) tolik vynikáme.

    Co se týče esprit de corps, tak jak tu už někdo trefně poznamenal, nějaké „odznáčky a pentličky“ na uniformě jsou jen vrcholem ledovce. Ty hrdost na organizaci v níž člověk slouží neutvaří – pouze ji mohou (re)prezentovat.

    A co se týče třídnostních odznaků, tak holt Jirka Hladík nemá relevantní informace.

  26. Doplním jen pár drobností:
    Nejde jen o tradici výsadkového vojska před rokem 1968. I později to nebylo tak zlé. Ze 7.pluku vznikly samostatné roty hloubkového průzkumu a ti vojáci byli na sebe dost hrdí. Z 22. brigády vznikl 22.pluk v Prostějově a taky tam byla hrdost. Co se týká nášivek, tak barvy se používaly v bývalé 22. brigádě, později to nesouviselo s odborností ale vnitřním členěním – u RHPz by to ani jinak nešlo. Ono je to trochu zavádějící – RHPz sice měli seskoky v Chrudimi, ale nebylo to nic hlavního…

    Já nevím, mám dost přátel i v nové armádě a jako jednotlivci na to nejsou špatně. Ale soubor jednotlivců je dav. K duchu jednotky je ještě daleko.

    Mj. mám doma ve skříni pořád dva červené barety staré přes třicet let. Myslíte, že mám to srdce je vyhodit ?

    I když podle vašich řečí již na ně nemám žádné právo, dávno nejsem voják, dávno už nemám žádnou fyzičku a to zdraví, dávno už moje jednotka neexistuje. Ale myslíte, že bych je vyhodil ? A myslím, že nejsem sám.

  27. J.D. máte pravdu. I já mám uschovaný po synovi červený baret. Vím, s jakou ctí si ho vždy urovnával.

  28. Vídím, že tu diskutují současné generálské a praporčické špičky. To mi nedá, aby se nezeptal Aleše Opaty, jak je to s Esprit de Corps srdce naší armády, tedy GŠ AČR. Pokud se má odněkud šířit hrdost na naši armádu, pak právě odtud. Naopak pokud má někde vadit různý směr a vlastní cesty tak tady, neboť je to právě toto centrum, které má zbytku ukazovat co je a není správné. Stejně jako tzv. operačně-taktická velitelství má GŠ svou rukávovou nášivku a vojákům je povoleno nosit uniformy a barety různých barev dlouho dlouho potom, co opustili řady vzdušných sil (zejména spojovacího vojska) a dostali se až do generálských pozic, kde mohou zelené většině ukázat svůj urozený původ.
    Jak jsem si přečetl v nějakém INA, rukávovou nášivku může mít vlastně každý. Má ji třeba i těch několik vyšších důstojníků na VHÚ, aby upevňovali EdC. Proč ho ale nemají vojáci z vyzbrojovací, personální nebo ekonomické sekce, když ho má konglomerát sekcí v podobě GŠ AČR? Copak zde se nepotřebuje upevňovat onen duch sounáležitosti?

  29. Červený baret spojuje výsadkáře,v tom se asi shodnou všichni. Výsadkáři opravdu cítí sounáležitost a hrdost na jednotku u které sloužili i po letech mimo službu. Ale co zbytek armády? Pominu-li elitní odbornosti armády jako třeba piloty nebo potápěče,hrdost na službu se omezuje zpravidla jen na pocit vlastenectví. Podle mě za tento stav z velké části mohou celospolečenské nálady. Nejvyšší velení armády a vedení resortu obrany které na tyto nálady nereaguje a nechává své vojáky urážet a hanit hlavně za jejich působení v ISAF. Zbývající podíl tvoří právě pocit vojáků,že kromě pomoci při povodních jejich práci veřejnost neocení a upadající úroveň výcviku v závislosti na snižujícím se rozpočtu MO. Právě výcvik je podle mne základem pro soudržnost jednotky. Ne výcvik ve stylu scénář-ukázka pro hodnotící komisi, ale dril a kolektivní záděr. Při tom se vždy tvořil esprit de corps bez rozdílu příslušnosti k druhu vojska.

  30. Emile, nebudu citovat přesně, ale u jednotek, kde je není pevně stanovena příslušnost k vzdušným či pozemním silám neplatí povinnost výměny „barvy“ do tří let od přestupu, ale voják si zachovává barvu z předchozího útvaru. Odešel-li např. spojař z blahépaměti VA v Brně (s modrou,protože elektro na letecké fakultě), dělal u 34. základny (smíšená barva, služby v prospěch PozS i VzS) a dnes dělá na GŠ, modrou si velmi pravděpodobně nechal.
    dále: dík za info o „přebarvení“ světlezeleného baretu. Věřím, že to řada vojáků ocení a možná díky tomu klesne i zastoupení „modráků“ na GŠ/OTV :-)

    K EdC: bez debaty bych se postavil za odznak za bojový kontakt, to je myslím symbol plnohodnotný – myslím doslova plný hodnoty – užitečný (víte, s kým mluvíte) a budící respekt (snad).
    U „kontingentů“ je můj názor asi v rozporu s názorem pana Zelinky. Důvodem je smutná skutečnost, že do operací nevysíláme organické jednotky, ale konglomeráty, jejichž jediným spojujícím prvkem by měl být právě znak takto vzniklé jednotky. Budeme-li mít strukturu umožňující nasazení organických jednotek, bude situace jiná.
    Jako combat service support mohu upřímně doznat, že úcta k mým kolegům z bojových útvarů vychází z příslušnosti k útvaru, vyjádřené nášivkou a případně z rozumného množství vyznamenání (je-li dotyčný v vz.97).

    Osobně se domnívám, že bychom se měli soustředit víc na EdC AČR jako celku a ne na promo tří až pěti útvarů, které věřte-nevěřte už úctu aspoň soudné části AČR již mají. Ale pokud nemá být zbytek AČR pouze přípravka a resource pool pro několik jednotek, hledejme plošnější řešení.

  31. EdC v AČR, která se zmítá v neustálých reorganizačních kotrmelcích od r.89 nelze ani uvažovat.
    Stačí story „tygří letky“ což jest ukázka EdC. Tygři byla letka žateckých MiG-29 až do zrušení. Později se roky nic nedělo a najednou se zase tygři objevili.
    Naprosto ukázkové je EdC v BW nebo francouzské armádě. Tam jsou vjáci hrdi na příslušnost k útvaru.
    Hledají počátky jednotek i v době Bismarcka, přes historii jednotky a nasazení ve WW1 a WW2 a nemají s tím problém. Tam je plynulá kontinuita jednotek a útvarů.Mají bojové zástavy 100 let.
    AČR nemá nic, možná panely před GŠ.
    Z politických důvodů se mlčí o misích v Syrii, Lybii, Angole nebo Koreji. V BW by s tímhle nebyl problém.

    Jenom některým sokolíkům ze 4.brn by stálo za to osvěžit paměť proč jsou TOP když jsme u EdC.
    Protože „vyšli rozkazem“ a v zájmu jejich úspěchu byl zrušen v r.97 znojemský 6.pzpr, armádní „dvojka“ po prostějovské elitě.
    Ovšem to se někomu nehodilo…….

  32. Nebylo by tedy lepší, kdybychom byli všichni Gogo? – Jednou výsadkář, navždy výsadkář, všichni výsadkáři. Kromě toho, že by to zjednodušilo ustrojovací předpisy, výchovu k tradicím, přezkoušení z tělesné připravenpsti. výplatu zvláštního příplatku a vytvořilo by to žádoucí celoarmádní EdC, tak by se na tom dala postavit strategie obrany této země. – V případě napadení bychom se nechali obsadit. Velmi ironicky řečeno, s tímhle máme bohaté zkušenosti a je to temná politická (nikoliv vojenká) tradice.
    Část armády a část ODS a TOP 09 by odešla do zahraničí, kde by parašutistická část emigrace vytvořila základ českého legionu. Politici by si užívali, že se jim obsazením Česka podařilo zmenšit moc státu skutečně na minimum a už nemusí vybírat žádné daně, ani vyplácet žádné dávky.
    Druhá část výsadkářů by se ukryla na českém území a prováděla by domácí odbojovou činnost proti okupační moci. Časem by mohli být ze zahraničí prováděny výsadky na české území. Bezpochyby Britové by nám jako věrným spojencům poskytovali podporu takového snažení zcela zadarmo.:-)

  33. Emil Frída – ironické, tvrdé a bylo to nutné říci. Ale asi nesklidíte ovace.

    Nicmémě narážíte na jeden bolestný problém. Jediní příslušníci těhle složek (výsadkáři, hloubkový průzkum) si dokázali udržet jakési zdání kontinuity i s dřívějšími dobami, ať již slavnými či méně slavnými.

    Jenže já tvrdím, že základem každé armády je kvalitní pěchota – a té se nám extrémně nedostává.

    Stejná, jako je Irish Guard apod. Jedním ze zdrojů EdC je také loajalita k vyššímu celku a také pojem o tom, že kvalitní elita musí stát na STEJNĚ kvalitním základu. To u nás přestalo platit.

    Pro příklad – v SAS existuje pojem kmenový útvar a příslušník SAS je na něj stejně hrdý, jako na svou – relativně krátkodobou a dočasnou – příslušnot k SAS. A nejedená se vždy jen o Paras, jsou mezi nimi příslušníci gardy, spojaři apod.

    Jinak – případ zmiňované Tygří letky není jediný. Jde třeba i o obě chemické brigády – českobudějovickou a libereckou, první neexistuje vůbec a druhá sice nese jistý punc tradice, ale už o ní není dost dlouho slyšet. Co přerovská SAR ? A je toho více.

    Láďa – když vznikala 4.brn, tak se jí – v jejích počátcích – říkalo Brigáda rychlého nachlazení, tedy jsem tak slyšel o ní mluvit v Prostějově.

    Principiálně to byl megalomanský projekt, které měl obnovit slávu 22.lehké brigády s nostalgií 50-tých let, ačkoliv její potřeba byla v té době diskutabilní. Pak sice o ní mluvili jako o českých Rangers – i díky několika mediálně proslaveným příslušníkům, ale mám pochybnosti, zda se dá mluvit takto o ní jako o celku.
    Namísto zesílení tehdy stávajícího 22. pluku o zrušené RHPz 1.-15. ze západních hranic na úroveň brigády a zajištění integrace do operačního celku s Chrudimí, Bechyní a dalších dislokací VV. A 601. mohla vybírat z kvalitního širšího základu. Počet by pak byl dostatečný i na vznik základu pěší brigády a aeromobilního oddílu.

    Místo toho konvenční pěchota v reformách dostala na prdel. Jenže bez ní žádná armáda není armádou a právě ona nejvíce trpí neustálými reorganizacemi. Jde třeba i o to, že donedávna jsme měli docela dost vrtulníků – ale ani jednu aeromobilní jednotku. Přitom tam je nutná právě kvalitní pěchota.

    Ale protože to vidím s odstupem let, situace dnes může být lepší. Ale upřímně – pochybuji o tom.

  34. To kolega E. Frída:
    Obávám se, že vámi zmiňovaná politická reprezentace (napříč polit. stranami) by byla první kdo by zradil národ, stát a kolaborovala by.Nakonec v historii s tím máme bohaté zkušenosti.
    Nemám absolutně představu, kdo by nám byl ochoten „nezištně, přátelsky a zdarma“ pomoci.
    Možná ČLR :-)))

  35. Add Emil Frída
    Espirit de corps na GŠ. Musím konstatovat, že je to otázka na tělo. Pokud vycházím z definice EDC-duch jednotky, pospolitost, soudržnost a bojové kamarádství, tak moje odpověď je prostá. GŠ jako celek EDC nemá a v dohledné budoucnosti ani mít nebude. Určitě bude následovat otázka, proč? GŠ je tvořen řadou sekcí a samostatných odborů, to znamená, že nevytváří homogenní celek. Vzájemná provázanost a společné prožitky z výcviku, či nasazení v operacích je minimální. Přesto všechno ale existují na GŠ profesní skupiny, o kterých se dá říct, že EDC mají ale je to spíše výjimka. Další aspekty absence EDC jsou: různorodost lidí a vojenských odborností, individualita v přístupu k plnění úkolů, zištná snaha jednotlivců vyniknout za každou cenu a dosáhnout vlastního prospěchu, minimální rotace kádrů, někdy odtrženost od reality a frustrace. Frustraci vidím jako jeden z hlavních problémů, protože GŠ je hromosvodem všech problémů a také jejich viníkem. Což má přirozeně frustrující vliv i na nově příchozí s operačními zkušenostmi a snahou něco změnit (řada z nich po dvou až třech letech odchází rovnou do civilu). Na druhou stranu musím konstatovat, že na GŠ je také velké množství zkušených a motivovaných důstojníků a praporčíků. Procento průměrných a podprůměrných nevybočuje s průměru celé AČR, či bojových jednotek, stejně tak množství lidí bez názoru nebo lidí přebírajících názor někoho jiného. To je podle mě taky špatně. Na GŠ by měli pracovat ti nejzkušenější a nejlepší. Na závěr této pasáže si nemohu odpustit poznámku, že v Pentagonu jsem taky žádného EDC nepotkal. Zastávám názor, že Espirit de corps musí být prioritně budován na taktickém a operačním stupni u jednotek a útvarů. Tam musí být nejsilnější a pak je formou kariérních postupů přenášen do vyšších pater. To bude ale ještě nějakou dobu trvat. Espirit de Corps u USMC se vytvářel sto let.

    Add všichni budeme gogo. Neviděl bych to tak černě, Emile. Je pravdou, že výsadkáři, SF nebo průzkumníci mají tradičně poměrně kvalitní EDC. Svým způsobem jsou to elitní jednotky, personál je vybírán, spojuje je tvrdý výcvik, velitelé prorůstají ve struktuře od nejnižších funkcí. Mají některé výhody a podle toho je na ně pohlíženo. Délka služby na základních funkcích a to i velitelských je delší než u typické pěchoty. Mají lepší vybavení, asi i lepší plat. Na druhou stranu nejsou naplněni na 100% a každý má šanci se tam dostat. Taky jsou ale terčem neustále kritiky a závisti a to je další aspekt, který je spojuje po generace. Prostě je to historicky nejmladší zbraň všech armád na světě. Na závěr musím říct, že to ale nevidím vůbec černě ani u dalších bojových jednotek pěchoty nebo u bojové podpory. Naše nasazení v Afganistanu má významný vliv na všechny naše bojové jednotky a významně u nich formuje EDC. 7.Bde, chemici, JTACi, piloti vrtulníků, 53.Bde, EOD a další jsou dnes někde jinde a myslím, že jdou správným směrem. Osobně bych uvítal i jejich komentáře.

  36. Nádherná debata. Z mého pohledu je Espirit de corps mnohem důležitější než dokonalé materiální vybavení (tím odkazuji na spor „materiál“ vs. „morálka“, který vedou teoretici i praktici války po staletí). Musel jsem se pousmát (nikoli posměšně!!!) nad příspěvky týkající se výsadkářských červených baretů. Dokáži si představit co tento a další odznaky pro jednotku znamenají, byť jsem nikdy výsadkářem nebyl.

    Základní službu jsem absolvoval v Českém Krumlově v letech 1993-1994. Tehdy to bylo výcvikové středisko pro síly OSN. I záklaďáci nosili modré barety, nikoli ovšem v přijímači. Tam jsme museli nosit lodičky a naprostá většina z nás se těšila na to, až si na přísahu bude moci vzít modrý baret. Jistě, nedá se to srovnat s tím červeným, který musí být zasloužený mnohem více, ale přesto. Tehdy, pokud mě paměť neklame, se barety v armádě moc nepoužívaly, což znamená, že nás to odlišovalo i na vycházkách. Vytvářelo to onoho „ducha pospolitosti“, byť u mírových sil. Dokonce jsem tehdy investoval 200 korun ze záklaďáckého „platu“ a od jednoho profesionála, který přijel z mise UNPROFOR, jsem koupil modrý francouzský baret (byl menší, hezčí než ty, které jsme fasovali). Mám jej dodnes a vzdát se jej nechystám…

    Jistě, je to hlavně vzpomínka na záklaďáckou vojnu. Ale je to i vzpomínka na ten rok, který jsem sloužil tam, kde jsem sloužil s lidmi, se kterými jsem sloužil. Je to drobnost, ale pro mne důležitá.

    Obecně řečeno, pro každého člověka jsou klíčové symboly spojené s iniciačními rituály. Tradice, to, že patřím k určité skupině, která může úspěšně soutěžit s jinou skupinou je důležitá, zvláště u ozbrojených sil (zdravá rivalita, která se v případě potřeby mnohem razantněji přenese do střetu s nepřítelem). Proto je Espirit de corps významnější než sebelepší materiální vybavení – výborným příkladem nejsou pouze jednotky amerických ozbrojených sil, ale i britské či francouzské (vzorem v tomto ohledu může být francouzská cizinecká legie). A ještě jeden postřeh, nejtrvalejší a nejvcenější jsou tradice, které se rodí živelně, mnohdy systému navzdory…

  37. Citace: Fr. Šulc – A ještě jeden postřeh, nejtrvalejší a nejvcenější jsou tradice, které se rodí živelně, mnohdy systému navzdory… – plně souhlasím!
    Ohledně GŠ a velení armády je důležité, aby lidé na těchto funkcích cítili EdC armády – to znamená: Já jsem jeden z nás. Jenže mám pocit, že to je dnes o vedení armády a o armádě – oni a my. Zde je také zakopán pes.

  38. ono tak nějak systému navzdory se zrodila ta tradice velkých odznaků na baretech a co se československé armády týče, tak ta tradice zasahuje až do dob druhé světové války. K zařazení baretů do výstroje československé armády došlo na ostrovech při formování CIABG z čs. samostatné brigády. Zde šlo převážně o černé barety pro tankové prapory, vojenskou policii a podobně, khaki barety pro motoprapor (což byla vlastně jediný pěší prapor brigády, takže při zavedení khaki baretů pro pěchotu by šlo o návrat ke krásné a hrdé tradici) a taky pro service capy, což byly vlastně takové barety z látky jako Battle dressy. Původně se na nich měli nosit dle předpisu stejné malé odznáčky jako na lodičkách, ale u vojáků byl více v oblibě velký odznak s meči původně patřící na brigadýrky důstojníků…a tak hodně kluků nosilo tyto nepřepisové odznaky, byla to prostě masírka, až se tento obyčej tak vžil, že se po válce nosili k baretům oficiálně…převážně na těch červených

    jinak k EdC a GŠ: jeden příklad z ostrovů, jediné co pány generály jejího Veličenstva spojuje je odznak na baretu, ale barva baretu je dle druhu vojska, od kterého přišli…myslím, že z GŠ dělat jednolité těleso je nesmysl…GŠ by měl být spíš o spolupráci těch nejlepších hrdě nosící tradice svých „plukovních rodin“, ze kterých vzešli…

  39. ještě mne tak napadá, že vlastně malé hodnostní označení na baretech je samo o sobě dost bezprecedentní, je pravda, že na baretech se za války nosily též malé odznáčky, ale rozhodně se nepoužívalo hodnostní označení…

  40. když už tu proběhla info o změně barvy odznaků, možná by bylo fajn, kdyby se změnila i kvalita provedení. Něco, co nevypadá jako odlitek dělaný doma z cínu a sádrové formičky.

  41. Hodnostní označení na baretech se zakládá na tradici z 1. rep, kdy se hodnostní označení nosilo jak na čapkách/dnes lodičkách, tak na brigadýrkách. Přiznám se, že to dnešní označení na baretech mi to přijde divné, protože většinou se ve světě hodnostní označení na barety nepoužívá a historickou tradici u nás nemá.

  42. No, zase až tak bezprecedentní hodnostní označení na baretech není. Kromě toho, že (jak bylo výše poznamenáno) vychází z historických tradic (hodnostní označení na lodičkách a brigadýrkách za 1. republiky), tak ho má i řada současných armád (Polsko, Slovensko, US Army – pro důstojníky atd.). Každopádně, toto je čistě národní záležitost, takže ohlížet se na jiné armády je naprosto nelogické. Řada cizích armád také nosí hodnostní označení límcích (klopách) polních uniforem, ale to řeci neznamená, že je musíme následovat.

  43. Když jsem postupně reagoval na jednotlivé příspěvky, úplně jsem zapomněl na ten pod číslem #1.

    V článku jsem úmyslně použil jak výraz „pěší vojsko“, tak „mechanizované vojsko“, a to dokonce ve dvou větách po sobě. V mém uvažování se jedná jednoznačně o 2 odlišné věci, stejně jako pro jakéhokoliv vojáka na západ od Labe.

    Přesto, že označování pěšího vojska jako mechanizovaného vojska je evidentní rusismus (jen motostrelkoviye nahradilo slovo motostřelci a posléze při snaze o pozápadnění mechanizovaná pěchota, ale stále S PŮVODNÍM RUSKÝM VÝZNAMEM), neustále v AČR přetrvává. Rozborku a sborku už nahradilo „rozebírání a skládání zbraně“, ale mechanizované vojsko je skutečně nesmrtelné.

    Na druhou stranu je fajn, že je to takový lakmusový papírek nakolik se ten či onen důstojník myšlenkově odpoutal od ČSLA. Nemalá část důstojníků v hodnosti majora – plukovníka se dokáže klidně přít o tom, že je to tak správně. Pokud by ale někoho napadlo označovat „pěší vojsko“ souhrně „výsadkovým vojskem“, všichni by ho měli hned za blázna. Přitom je to stejně nesmyslné označení celé skupiny jednou z jejich částí, jen u výsadkářů to bije na první pohled do očí.

    Nepsal jsem to jenom kvůli nějaké bitvě o slovíčka – označení se bohužel promítá i do výcviku. Pokud někdo v ozbrojených silách Spojeného království nastoupí k pěchotě, projde pěchotním výcvikem. Po jeho dokončení pokračuje v nadstavbovém kurzu – lehké pěchoty nebo mechanizované pěchoty nebo výsadkové pěchoty atp.

    U nás nastoupí ve Vyškově do „Kurzu mechanizovaných a tankových odborností“. A pak zamíří třeba k lehkému motorizovanému praporu nebo k výsadkářům :-).

  44. getlemen,
    já samozřejmě vím, že se malé hodnostní označení nosilo na lodičkách a brigadýrkách, jak před válkou, tak za války, ale nikdy ne na baretech…chtěl jsem poukázat na to, že i když nošení malého hodnostního označení na brigadýrkách a lodičkách k stejnokroji vz.97 chápu, u baretů se mi zdá skutečně dle tradic naší armády bezprecedentní…

  45. A podle vás vážně Esprit de corps stojí na lesklých odznáčcích a barevných nášivkách?
    Pro mně je lesklé hodnostní označení lakmusovým papírkem středověkosti dané armády. Zatím extrémní naměřená hodnota byla u Pakistánců, kteří kromě dalších krásných lesklých všciček používají i nárameník z chainmaille. Pak jsou Rusové a hned po nich my. I u vás na útvaru možná ještě nosí dozorčí útvaru žluté šňůry.

    nejsem lingvista, ale domnívám se, že ono esprit označuje ducha nebo duši. to podle mého znamená, že EdC má z lidí, vojáků profesionálů, vyzařovat i v civilu.

  46. no, slovy klasika….je to pravda odvěká, že šaty dělaj člověka…

    Jako nechápu, co je špatnýho na žlutejch šňůrách. Pokud se to používá v posádce. Jako to, že The Blues and Royals a The Life Guards, když mají full gress, tak stále nosí vyleštěnej kyrys je též pravda. Ale v poli bych je za středověké moc nepovažoval…

    Když se vrátím ke „pivnímu tácku“, hrozně mě udivovalo, že v podstatě všechny jednotky v Afghánistánu mají maskovanou verzi nášivky. Včetně hrochů a velitelství v Kábulu pochopitelně. Jen u PRT je jen ta barevná…s maskovanou verzí by určitě vojáci na patrolách měli menší problém…

  47. Mensi problem?
    Myslite, ze barevna nasivka PRT je vice demaskujici nez olive ci coyote Warrior vesty, pripadne TBV ve vzoru 95?
    (tim jeji barevnost nehajim… ale tenhle argument je imho mimo)

  48. Dobrý den,
    předem děkuji všem zúčastněným za kvalitní diskuzi. Vím, že o tématu, které se tu hodlám rozebrat, bylo opravdu už napsáno mnoho, ale mám pocit, že se přímo dotýká právě zmiňovaného EdC. Pokud tu hovoříme o nějaké soudružnosti, pospolitosti či HRDOSTI na vlastní jednotku, domnívám se, že pro výsadkáře je a bude při současné absenci výsadkových křídel na uniformách právě červený baret znakem, řekněme odlišnosti. A tak se Vás tedy ptám, nemyslíte, že by odebrání baretů „nevýsadkovým částem“ 4.brn opravdu nemělo pozitivní vliv právě na onu hrdost vojáků výsadkářů v rámci celé AČR? Určitě jste si všimli schválně použitým „nevýsadkovým částem“, ano správně i totiž ty, v nelibosti vedené výsadkové části mechanizovaných praporů 4.brn, jsou hrdí na červený baret a s touto otázkou se denně setkávají víc než kdokoliv jiný. Nebylo by tedy lepší rozdělit i tyto prapory „podle barev“, tak jak to je zaběhnuté i prakticky fungující u 102. průzkumného praporu? Myslím, že tímto krokem by se právě ještě o mnoho zvýšila hrdost výsadkových jednotek v rámci celé AČR a co já vím právě tím i možná u mechanizovaných jednotek. Budu rád za Vaše komentáře a poprosil bych o vyjádření a názor člověka v této diskuzi nejpovolanějšího pana generála Opatu.

  49. Martin Liber. nevím, jak byste odebíral barety třeba výsadkovému mechanizovanému praporu, protože technicky vzato je to prapor aeromobilní /lehký motorizovaný. sorry ale Kajmany za mechanizované vojsko [já] nepovažuji.

  50. Add Honza)
    Jak jsem pochopil komentář Martina Libera, tak měl na mysli odbrání červených baretů „nevýsadkovým částem mechanizovaných praporů“, to znamená 2. mr, 3.mr, zabezpečovacím jednotkám a štábům 41. mpr, 42. mpr a 44. lmopr potažmo části štábu 4. brn. 43. výsadkový prapor sice má v názvu mechanizovaný, ale to je oxymoron. S mechanizováním útvaru (BRDM-2) se sice uvažovalo, ale mechanizovaný samozřejmě není a ani nikdy v historii nebyl.

    Jedna poznámka mimo:

    Pokud by mělo rozdělení výsadkových míst na 4. brn dávat nějaký smysl, tak další výsadková místa na 4. brn kromě 43. vpr by logicky nebyla na 41. mpr ani na 42. mpr (1. mechanizované roty).

    Bojová hodnota na padáku vysazené mechanizované roty je nepoměrně slabší než roty výsadkové. Výsadková rota má totiž čety 4, z toho ta čtvrtá je četa těžkých zbraní, která jediná dává této jednotce šanci na přežití a výsadkovým četám šanci k manévru. Mechanizovaná rota vysazená na padácích je oproti tomu horda samopalníků s občasným kulometníkem bez jakýchkoliv těžkých zbraní. V garáží jednoduše zbyde deset Pandurů s nepoměrně vyšší bojovou hodnotou, které nebude mít kdo obsluhovat, jelikož celá rota se bude válet někde v krvi v obklíčení. Skutečně si nedokážu představit scénář, při kterém by byly operačně nasazeny – druhá vlna, posílení, součinnost s výsadkáři atd. – na padácích.

    Pokud jej někdo zná, tak sem s ním.

    Oproti tomu rota zbraní 44. lompr, která by mohla v případě potřeby 43. výsadkovému praporu pomoci, je nevýsadková. Celý koncept rozvržení výsadkových míst na 4. brn je poplatný roku 2003 a stál by za vážně míněnou revizi…

  51. A co s tím, pokud je někdo na výsadkvé funkci a přeloží jej, povýší nebo zruší u jeho místa výsadkovou funkci….

  52. Obávám se,že armáda musí řešit důležitější věci než odznáčky.
    Zdroj E 15:
    Česká armáda se rozhodla předat řízení vojenského letového provozu civilům,chce tak ušetřit desítky milionů korun ročně za vlastní systém…
    Mohl by mě někdo od letectva vysvětlit rizika tohoto dalšího zoufalého kroku naší armády?

  53. @civil, bez znalosti dalších detailů odhaduji, že se jedná o další krok k úplnému zrušení služby Terén, která řídí vojenský [a exvojenský) provoz od země v tzv. dolním sektoru. v praxi provoz vrtulníků, CAS, a cvičných letadel. Už teď je služba po pracovní době dostupná pouze na vyžádání, zabezpečená řídícím v jakési formě pohotovosti na pracovišti.

  54. „Řízení letového provozu pro vojenské a civilní účely dnes funguje odděleně. “ je do určité míry pravda. Ovšem drtivá většina provozu který potřebuje „deconflict“ s vojenskými letadly stejně funguje na vojenské frekvenci- třeba vrtulníky policie a civilní záchranky.
    Doufám, že lidé pod smlouvou podepsaní chápou rozdílnost postupů GAT a OAT a že nám tak z vojenských předpisů nezmizí „civilně nepředpisové“ lety nízko nad terénem.

  55. Předem se omlouvám za jistě nemístný komentář, který svým vyzněním bude pravděpodobně patřit k menšině. Většina komentářů u mě zatím vyvolala spíše lehce pobavený úsměv.
    1. Asi se budu řadit k menšině lingvistů, kteří si pod Esprit de Corps představuje opravdu doslovný překlad tohoto termínu, tedy „duch jednotky, vojska“, a ne množství odznáčků či nášivek, eventuálně hustodrsnobezdomovecký vzhled, které jsou mylně vydávány za vnější atributy EdC. EdC je podle mě vytvářen náročným výcvikem a zakalen v boji. Tankisté kteří si prošli nasazením ve Wardaku by mohli říct své. Již někdo daleko chytřejší řekl, že to nejsou tituly které ctí muže, ale muži kteří dělají čest titulům. Vztaženo na nášivky a odznáčky, chlapík který na sebě navěsí vše možné u mě vyvolá jen pobavený či útrpný úsměv (asi jako Rimmer se stužkami za 5 let, 10 let, 15 let služby, u nás spíše pochody 5 km, 10 km, 15 km, nejlépe 3x stejné). Nevidím žádný důvod nosit nášivku jednotky na obou rukávech jen proto, že to tak nosí v US ARMY. Naproti tomu nášivku na polní uniformu za bojový kontakt bych akceptoval, i když vypovídací hodnota je opět sporná. Že by se někdo tím, že byl ve špatnou chvíli na špatném místě kvalifikoval do nějaké elitní skupiny válečníků nelze generalizovat.
    2. Nášivka „barevný pivní tácek“ jako důvod k jejímu odmítání – směšné. PRT a OMLT jsou jednotky postavené z více útvarů (vždy to tak bylo a bude, neboť žádný útvar nemá všechny potřebné odbornosti) a tento „pivní tácek“ je jediné pojítko mezi jejími příslušníky. Jistě, můžeme si hrát na „něco lepšího“ a s poukazem na demaskující charakteristiku dále nosit nášivku svého útvaru a distancovat se od zbytku jednotky. Pokud to lze někde akceptovat, tak nanejvýš na základně, kde si takové hry můžeme hrát, když to velitel povolí. Nemyslím si ale, že by to bylo žádoucí při činnosti mimo základnu, kde máme všichni pracovat jako tým a vystupovat jako příslušníci jedné jednotky právě ve vztahu k místním. Pro ty je „barevný pivní tácek“ velmi dobře čitelný, kdy by ani neměli poznat že došlo ke střídání jednotek a práce PRT pokračuje kontinuálně dále. Pro mě nošení vlastní nášivky znamená, že se s úkolem jednotky dotyčný neztotožnil, výcvik v rámci kontingentu byl nedostatečný a s lidmi z jiných jednotek nechci mít nic společného.
    3. Jak poznamenal civil, v současné době má armáda jiné problémy a priority. Pro ty kdo čtou i mezi řádky je myslím dost jasné, že tato armáda má dvě mechanizované brigády. IMHO: Omezené prostředky povedou postupně k tomu, že výsadkový výcvik na mechanizovaných rotách bude zrušen společně s výsadkovým statusem jejich příslušníků. Zde budu souhlasit s příslušníky 43.vmpr, že v současné době je nasazení mechanizovaných rot na padácích nereálné a přímo nesmyslné. Takže očekávám, že v blízké budoucnosti bude narovnán tento stav zřízením dvou mechanizovaných brigád (4. a 7.), vyčleněním 43.vmpr pod jimi toužebně očekávaný SOCOM a nakonec vydání správné barvy baretů.
    4. Barva baretů – netuším, jak může odstín zelené ovlivnit hrdost na jednotku, tedy EdC. Již zmíněný Ranger Regiment byl schopen bleskově vyměnit černé barety za pískové a jede se dál. Mám doma schovaný baret, který jsem nosil od prvních dnů na vojně a jeho barva se s mým současným neshoduje – nijak zvlášť mi to nevadí a jsem na něj hrdý. Červený baret, pokud by byl provázaný s výsadkovým statusem, by museli nosit i příslušníci dělostřeleckého průzkumu 13.db, odstřelovači a průzkumné čety mechanizovaných praporů 7.mb, celá 1.pr 74.lmopr apod. V již zmiňované US ARMY má obdobnou fci jako u nás červený baret oblouček AIRBORNE – znamená, že nositel je příslušník výsadkové/aeromobilní jednotky, ne že je výsadkář. Naopak spousta airborne qualified vojáků slouží na nevýsadkových jednotkách a jejich jediné odlišení jsou křídla na uniformě. Takže mohu chápat snahu o minimalizaci počtu nositelů červeného baretu ke zvýšení prestiže těch zbylých, ale toto řešení nemá podporu ani u nás v předpisech, ani v příkladu zahraniční armády, jenž je nám dávána za vzor.

  56. 4 pařmen – jestli mne oko nešálí, tak 1.pr 74.lmopr už červené barety má.Jinak bych VELMI rád viděl, jak vypadá nově vyvzorovaná baret pro „mechoše“, může sem někdo dát odkaz ne nějaký web?
    Jinak autorem návrhu, kdo jaký baret bude nosit a v jaké barvě, byl jestli se nepletu pan generál Kuba.A je také pravda, že v prvopočátku 4.bRN nosili červeň jen kluci z 43.vmpr ( jako nástupci 71.prRN ) a 4.pzpr, zbytek měl „žabu“, kterou podědili pak pozemáci.Samotná kvalita a střih dnešních baretů se se starými jehličkami NEDÁ srovnat, proto většina lidí vypadá jak Mánes:-)
    Co se týká tradice nošení baretů za WW2 v rámci cěskoslovenské armády, tak v 90-tých letech došlo k obrovskému pošlapání historického faktu a to přidělením černého baretu, který byl doménou ( a ve vyspělých a civilizovaných armádách na západ od Aše tomu tak je dodnes + OS SR ) obrněných ( rozuměj TANKOVÝCH jednotek ) novodobé podobě polního četnictva – vojenské policii.Všude jinde ( WP, BW, UK etc. ) nosí polní četnictvo/vojenská policie barety oranžovo červené, popř. jiný ostín ( OS SR – tmavě modrý – pozůstatek společné ČSA ).
    Právě baret by mohl být JEDNÍM z faktorů, kterým lze posílit EdC u bojových jednotek pozemního vojska AČR a není to problém, když už i u 7.mb nosí 1.pr 74.lmopr červené barety, PzČ jednotlivých mpr barety tmavězelené.
    Tak pan plk. Schulc bude asi „očerněn“ ne?Kdyby měl ještě SOG, tak by jim nařídil červeň a sám by ji nosil taky, ale SOG je už minulost:-´(((

  57. Dušan Rovenský :
    Pár postřehů pro pana Zelinku:
    „Umožnit vojákům sloužícím v zahraničních misích nasazení nosit označení jejich mateřského útvaru. Nasazení vojáka v zahraničí je logickým pokračováním jeho práce doma, nemělo by být vnímáno jako něco mimořádného.“
    Pokud vím, tak každá jednotka nasazená v zahraničí není organická (ano, někdo staví jádro, ale často toto jádro netvoří ani polovinu dané jednotky) a má své vlastní číslo VÚ (obvykle VÚ xy Pardubice).
    „Na služební cestu nikdo jinou nášivku přece také nedostává.“
    Na SC není voják odvelen do podřízenosti SOC MO.
    „Proto by bylo vhodné využít nadcházející transformaci českého PRT v Logaru na TSE, zrušit neoblíbenou dosavadní praxi a místo vymýšlení další nášivky pro nově vzniklé TSE se vrátit k nošení útvarových nášivek v misi.“
    Jak jsem si všiml, tak neoblíbenou především u velitelů a vojáků útvarů 4.brn. Velitelé a vojáci 7.mb a 102.pzpr s nošením nášivky PRT problém nemají (alespoň jsem si nikdy nevšiml, že by nosili útvarové znaky jako příslušníci 4.brn). Takže není potřeba vydávat obyčejnou ustrojovací nekázeň a zaběhlou praxi dělat si co chci za esprit de corps.
    „Zřídit institut combat badge“
    A kde by vojáci, kteří kdysi sloužili u konkrétního útvaru, získali jeho nášivku? Na (internetové) burze? Rukávové znaky si každý útvar platí ze svého, tudíž je nebude vydávat svým bývalým příslušníkům. Pokud bychom v AČR měli možnost rukávové znaky nakupovat v SNO (jako např. v USA v PXech), tak bych souhlasit, ale při zachování současné praxe je to nesmysl.
    „Výměna světle zelených baretů mechanizovaného vojska za jinou barvu. Jistě jste si povšimli, že zatímco například výsadkáři nosí barety při každé možné příležitosti, u mechanizátorů je tomu přesně naopak. Jedním z důvodů je samozřejmě i prestiž s červeným baretem spojená, dalším důvodem je však zcela evidentně nepovedený odstín světle zelené, který je skutečně odpudivý. Pokud by se ho podařilo vyměnit za nějaký jiný odstín zelené či khaki, jistě by to prospělo esprit de corps mechanizovaného vojska.“
    Asi Vás překvapím, ale khaki baret, který by měl nahradit současný světlezelený, je již cca od roku 2009 nebo 2010 zavzrován a zaveden. Jeho nákup byl stornován na úrovni nejvyššího velení AČR z důvodu nedostatku finančních prostředků na výstroj.
    „Výměna baretových odznaků u výsadkového vojska. Ještě na konci 90. let nosili výsadkáři na baretech, na rozdíl od zbytku armády, velké státní odznaky namísto malých. Bylo to pokračováním historické tradice výsadkového vojska, která vznikla již za 2. světové války a pokračovala i v československé armádě.
    „jelikož jste v té době ještě nesloužil, tak si Vás dovolím poopravit. Velké odznaky na baretech nosili všichni VZP a vojáci v další službě. Poté bylo jejich nošení na baretech (novým stejnokrojovým předpisem) zakázáno a nařízeno nosit malé odznaky. To, že se toto nařízení u některých útvarů (např. i u 43.vmpr) řadu let ignorovalo je věc jiná. Takže jsem opět u té ustrojovací nekázně…
    „Vzhledem k situaci, kdy nositel červeného baretu v AČR ve většině případů NENÍ výsadkářem a výsadkový výcvik nikdy neprováděl, by bylo opětovné zavedení nošení velkých odznaků na baretech morální vzpruhou pro ty, kteří provádí výsadkový výcvik bez ohledu na jejich konkrétní příslušnost ke druhu vojska.“
    A nebylo by jednodušší a správnější odebrat příslušníkům 41.mpr, 42. mpr a 44.lmopr červené barety?
    „Ano, po tolika letech od znovuzavedení nemá voják možnost získaný odznak třídnosti nosit na uniformě. Doposud vyrobená malá série odznaků vůbec nerozlišuje ZA CO byl odznak získán, jen jeho stupeň. To znamená, že odznak pro logistika III. třídy je shodný s odznakem průzkumníka či střelce III. třídy, což samozřejmě jakéhokoliv vojáka od bojových jednotek nadobro odradí od pokusu o získání odznaku, už jen proto, aby se nestal terčem posměchu svých spolubojovníků.“
    Malá série??? Opět nemáte relevantní informace. Ve skladech jsou tisíce nových třídnostních odznaků (již si nepamatuji přesná čísla – stačí se zeptat na VHÚ – ale byly jich opravdu tisíce). To, že je zaveden de facto pouze jeden typ třídnostního odznaku je opět rozhodnutí z úrovně nejvyššího velení AČR. Takže – jak prohlásil známý komik Felix Holzman – pláčete sice správně, ale na špatném hrobě…

    moc se přimlouvám za konkrétní a relevantní informace ve věci khaki baretu pro AČR.Slyšel jsem, že měl být zaveden v roce 2011 a to pouze pro 7.mb a pro 4.brn ( vyjma 43.vpr ), zajímalo by mne, proč se tak nakonec nestalo ( nedostatek fin. prostředků jako důvod neberu, výrobní cena ve velkosérii je při současné kvalitě baretu AČR, jenž je mimochodem velmi nízká, při dvojitém obložení, tzn. 2ks pro každého příslušníka 4.brn a 7.mb, cca 100 Kč za kus ) celková částka by byla řádově v jednotkách mil. Kč, což je v případě zdrojového rámce resortu VELMI, VELMI zanedbatelná částka.

  58. Mám jednu faktickou připomínku k baretům 4. brn. Když vznikala tato jednotka a byla ve stadiu zrodu, ( rok 1993 až 1994 ) tak se pro ně hledal, jako pro novou rychlou a lehkou brigádu baret. Byl pro ně navržen baret světle zelený, tak aby se odlišili a byli vidět ve všech situacích. A ejhle nelíbil jse jim a jejich otec ( zakladatel 4. brn ) dnes již zesnulý pan generál Karel Kuba jim potom šel tak na ruku, že jako inspektor AČR dal svolení k tomu, že jim povolil a to úplně všem nosit červený a baret a dokonce bylo nařízení, že tento baret smí nosit pouze příslušníci rychlé brigády. Nám ostatním byly nařízeny nosit v jednu dobu barety tmavě zelený s odůvodněním že provádíme průzkum. A to i v Prostějově, potomkům 22. vbr ZRU. Ale tato jednotky to nepřipustila,měli velení, které to shodilo ze stolu. V té době průzkumáci v armádě nosili tmavě zelené barety. Já sloužil v té době ( 1995 ) u 2.praporu hloubkového průzkumu v Prostějově a normálně jsme jednu dobu měli nařízeno nosit my skákající tmavě zelený baret. No prostě pro nás potupa a tak jsme my skákající, v té době u velikého baretového odznaku s meči nosili na baretu rozlišovací znak vysadkového vojska, aby byl vidět rozdíl mezi náma skákajícíma a těmi co provádí průzkum a neskáčou. Apelovalo se na Inspektora AČR ( gen. Kubu ) a ten po čase povolil červené barety i ostatním jednotkám, které ho v minulosti nosili. No a otázka co ze světle zeleným baretem ……. no dostalo ho pozemní vojsko. Tak takhle to bylo s těma slavnejma baretama. A je pravda, že baret, ještě do roku 1993 vypadal jako baret, ale teď mají na hlavě někteří v úvozovkách výsadkáři opravdu něco, co s baretem a hrdostí k výsadkovému vojsku nemá nic společného a to nehovořím i o tom, že jsou i tací, kteří nosí v naší armádě na hlavě francouzské a německé barety. A to nehovořím o sepranosti baretů atd. Tak takto jsem to vnímal já a tak si to s odstupem času vybavuji. Ale věřte, že jsem i s odstupem času hrdý na to, že jsem tento “ červený “ baret mohl v dobách své služby nosit. Mám jej uschovaný doma dodnes. P a r a g a n

  59. oni za to ani moc ti výsadkáři nemohou, mnohdy za to můžou ve výstrojním skladu, kde nevědí, že baret má mít minimálně o tři čísla míň než čepice a halvně taky byl asi tři roky problém sehnta baret menší než 57. S kvalitou je to stejná pravda, protože první baret co jsem dostal (a používám do dnes) od FEZKO Strakonice, ten se dal parádně srazit, kdežto ty nové se skoro nehnou…

  60. Dobrý den,

    Před nedávnem jsem si se zájmem přečetl tento článek a zde je můj příspěvek do debaty.

    1. Nevidím problém v tom, aby se realizovaly některé změny, které autor navrhuje. Ty snahy o změny, které posílí esprit de corps v různých složkách AČR, jsou podle mne v pořádku. Pokud toto proběhne s využitím standardních změnových procesů, které jsou spojené se změnami vojenských předpisů, které tuto oblast upravují, proč ne!

    1. Já osobně nevidím problém s tím, aby vojáci mohli při nasazení v zahraniční operaci nosit rukávový znak svého mateřského útvaru. Takové opatření ničemu nevadí a naopak pouze podporuje hrdost vojáka na svojí jednotku. Nejsem ovšem zastáncem toho, aby se při nasazení v zahraniční operaci nosily pouze útvarové rukávové znaky. Myslím si, že nošení rukávového znaku mateřského útvaru a úkolového uskupení (jednotky) je přijatelným kompromisem.

    2.Otázka barev baretů a pravidel pro jejich nošení je podle mne velmi zajímavá. Určitě by mělo dojít ke snížení počtu barev „lentilek“. Přikláním se k tomu, aby v armádě zůstaly barety červené, khaki, modré a případně světlemodré. Pánové, nejsem výsadkář, ale sám vidím jako problematickou tu skutečnost, že dneska nosí červený baret i ti vojáci, kteří si k výsadkové činnosti ani nečuchnou. Ať se klidně seberou červené barety těm jednotkám, které neskáčou a ponechají se pouze skutečným výsadkářům. P.S.: Doufám, že časem dojde zároveň s tím k odbourání slova „mechanizovaný“ z názvu výsadkářského praporu!

    3.To, zda se budou nosit malé a velké odznaky je záležitost tlaku odspoda a také ceny takové změny. Nemyslím si, že by změna odznaků představovala velký problém. Stejně jako u nášivek, nikomu to neuškodí a pokud to zvýší hrdost vojáků na armádu, tak to může být pozitivní změna. Domnívám se, že to je řešitelná záležitost, ale já osobně nepodporuji, aby byly velké odznaky výsadou pouze výsadkářů. Odznak na jakékoliv pokrývce hlavy symbolizuje celé ozbrojené síly a ne jeden druh vojska (jakkoliv může být elitní). K odlišení výsadkářů má primárně sloužit jejich baret (viz bod.2).

    4.Dovolím si autora trošičku termínově opravit v jedné záležitosti. Snad nebude proti. Termín „Combat Badge“ (CB) je v US Army vyhrazen pro tyto odznaky: Combat Infantryman Badge, Combat Action Badge a Combat Medical Badge. To co nazývá autor CB se v souladu s US Army Regulation AR 670-1 (Wear and Appearance of Army Uniforms and Insignia) nazývá Shoulder Sleeve Insignia (SSI) a dělí se podle určení do dvou skupin (current organization/former wartime service (FWS)). Předpokládám, že pod termínem CB se ve článku rozumí termín SSI (a pravidla pro jeho nošení). Pokud je tomu tak, nemohu souhlasit s tezí, že není nošení SSI-FWS nijak detailně upraveno. Pravidla nošení SSI-FWS jsou v AR 670–1 řešeny na cca dvou stránkách, kde jsou stanoveny konkrétní kritéria, která musí voják splnit, pokud SSI-FWS chce nosit. Navíc přesně vyjmenovává operace US Army (s časovým vymezením), v průběhu kterých může voják získat právo na nošení SSI-FWS. Základní kritéria pro získání práva nosit SSI-FWS jsou následující:
    a.Operační prostor nebo bojiště, ve kterém jednotka působí, musí mít status nepřátelského prostředí;
    b.Jednotka se musí aktivně vést bojové operace (nebo je podporovat) proti nepřátelským silám v průběhu kterých byla vystavena nebezpečí přímé nebo nepřímé palby nepřítele;
    c.Vojenská operace musí za normálních okolností trvat alespoň po dobu 30 dní.

    Přeji všem pěkný den.

  61. jsem rád, že se tu ta diskuze opět trochu rozjela, ikdyž plnohodnotnou odpověď na mou otázku jsem zatím nedostal, snad pan Rovenský pomůže.
    K odznakům na čepici/baret.Opět se trochu ponořím do historie a vpluji do prvorepublikové armády.Zde nosili např. příslušníci týlových sloižek na čepici odznak se státním znakem, ale bez mečů, ten byl vyhrazen pouze bojovým jednotkám.Co takhle bojovákům AČR přiznat právo nošení velkého odznaku a zabezpečovacím jednotkám ponechat malý?Šlo by na navázání tradice.

  62. A co takhle si vzít příklad z německých sousedů a udělat si podobné odznaky jako mají oni, kde na baretu mají přímo odznak své specializace a každý pozná hned jestli jezdí v tanku, lítá v letadle nebo se plazí po poli …….

  63. To ptaksedivak:
    Plnohodnotnou odpověď Vám může poskytnout odpovědný pracovník sekce logistiky MO, který má danou oblast na starosti. Předám mu Váš dotaz.
    Ad odznaky: Tradice by to byla, kdybychom zavedli v původní podobě. S meči a bez mečů.

  64. Pro ptakasedivaka: Tak jak výše uvedl Petr Seifert. Navíc pro Vás mohu udělat jen to, že prozkoumám katalog výstrojních součástek (kde, mám velmi silný dojem, jsem viděl foto nového khaki baretu) a jeho podobu zveřejním.

  65. Dušan Rovenský :
    Pro ptakasedivaka: Tak jak výše uvedl Petr Seifert. Navíc pro Vás mohu udělat jen to, že prozkoumám katalog výstrojních součástek (kde, mám velmi silný dojem, jsem viděl foto nového khaki baretu) a jeho podobu zveřejním.

    děkuji, je možné Vámi zmíněný katalog nalézt na nějakém webu?

  66. Add Výsadkář

    Ano, určitě s Tebou souhlasím, že reálné nasazení mechanizovaných součástí na padácích je nesmysl. Jak jsi psal, jejich bojová hodnota by byla minimální. A nemyslíš si, že by byla vhodná transformace Těchto praporů? Pokud se bavíme o vizi naší armády, jako malé, mobilní, tak co kdyby se ony první roty změnily na lehčí na vozidlech Kajman, včetně výsadkové struktury roty. Nezměnilo by to celkovou mobilitu praporu? Myslím, že by se tím vyřešila i otázka možného bojového doplnění 43. A dokážu si představit i více, co takhle transformace minometných baterií na rotu zbraní? Podle mě tyto baterie už nemají v současné době reálné využití. Určitě přijde někdo s otázkou a co tedy s Těmi 20 pandury co by najednou byli k dispozici? Dle mého názoru by se mohli klidně postoupit 7čce např. jejím průzkumným četám a tím by se určitě taky zvýšila jejich mobilita.

  67. Martin Liber: nechápu nereálné využití minometné baterie mechanizovaného praporu. Naopak je to velmi inteligentní, mechanizovaný prapor je určený pro přímější (na větší vzdálenost a v otevřenějším terénu) a intenzivnější operace, než výsadkový nebo lehký motorizovaný prapor. Svoje 30mm kanóny (AGS na rotě zbraní lmopr) a protitankový potenciál (PTRK na rotě zbraní vpr) má na svých organických vozidlech mechanizovaných rot. Spíš vy by víc dával smysl 120mm minomet na podvozku panduru/PRAM, aby měla baterie stejnou mobilitu a stupeň ochrany jako zbytek praporu. U lmopr pak dávají smysl tažené 120/81mm monomety za tatrou a u vpr 81mm minomety nosené na zádech/vezené v kajmanu

    co se týče Kajmanů, tak jejich význam pro prapor je sporný. výsadkový prapor je převážně pěší jednotka, ale díky Kajmanům má vyšší možnosti (vysazení kajmanů na padáku je naprosto nereálné, leda tak v podvěsu pod vrtákem, ale na to bych si taky vzal první řadu..) a jejich bojová hodnota je sporná. stokrát lepší by byl Supacat Jackal2/Coyote

    a kolové stroje pro sedmičku jsou dle mě hloupost. sedmička by měla zůstat jako pásová těžká brigáda. Myslím že ta kombinace lehké kolové a těžké pásové brigády je nádherně vyvážená pro široké spektrum operací.

    co se týče výsadkovosti, vzhledek k tomu, že naše letectvo je sotva schopno vysadit najednou 1 rotu, což by mělo být dle doktrýny, tak výsadkovost jiných rot (nepočítám 102.pzpr) je nesmyslná. A taky by stokrát bylo lepší, kdyby byl (už fakt fantazíruji) 43.vpr vyjat ze struktury 4.brn a nahrazen dalším pandurovým praporem. 43.vpr by tak byl „divizním“ úderným prvkem, který by dával potenciál taktického padákového výsadku při operacích obou brigád a zároveň by mohl vyčleňovat síly pro podporu speciálních operací. Stejně tak by bylo lepší 74.lmopr při přezbrojení 7.mb na nový druh pásového BVP předělat na mechanizovaný prapor.

  68. čet. Lukáš Hergott (Hery) :
    Martin Liber: nechápu nereálné využití minometné baterie mechanizovaného praporu. Naopak je to velmi inteligentní, mechanizovaný prapor je určený pro přímější (na větší vzdálenost a v otevřenějším terénu) a intenzivnější operace, než výsadkový nebo lehký motorizovaný prapor. Svoje 30mm kanóny (AGS na rotě zbraní lmopr) a protitankový potenciál (PTRK na rotě zbraní vpr) má na svých organických vozidlech mechanizovaných rot. Spíš vy by víc dával smysl 120mm minomet na podvozku panduru/PRAM, aby měla baterie stejnou mobilitu a stupeň ochrany jako zbytek praporu. U lmopr pak dávají smysl tažené 120/81mm monomety za tatrou a u vpr 81mm minomety nosené na zádech/vezené v kajmanu
    co se týče Kajmanů, tak jejich význam pro prapor je sporný. výsadkový prapor je převážně pěší jednotka, ale díky Kajmanům má vyšší možnosti (vysazení kajmanů na padáku je naprosto nereálné, leda tak v podvěsu pod vrtákem, ale na to bych si taky vzal první řadu..) a jejich bojová hodnota je sporná. stokrát lepší by byl Supacat Jackal2/Coyote
    a kolové stroje pro sedmičku jsou dle mě hloupost. sedmička by měla zůstat jako pásová těžká brigáda. Myslím že ta kombinace lehké kolové a těžké pásové brigády je nádherně vyvážená pro široké spektrum operací.
    co se týče výsadkovosti, vzhledek k tomu, že naše letectvo je sotva schopno vysadit najednou 1 rotu, což by mělo být dle doktrýny, tak výsadkovost jiných rot (nepočítám 102.pzpr) je nesmyslná. A taky by stokrát bylo lepší, kdyby byl (už fakt fantazíruji) 43.vpr vyjat ze struktury 4.brn a nahrazen dalším pandurovým praporem. 43.vpr by tak byl „divizním“ úderným prvkem, který by dával potenciál taktického padákového výsadku při operacích obou brigád a zároveň by mohl vyčleňovat síly pro podporu speciálních operací. Stejně tak by bylo lepší 74.lmopr při přezbrojení 7.mb na nový druh pásového BVP předělat na mechanizovaný prapor.

    další válka budu o vodu a vyhraje ji ten, který bojové akce přenese na území útočníka.K tomu je potřeba získat rozhodující převahu a útočníka převálcovat.To lze jen a jen pomocí těžké techniky ( tanky, BVP a OT ) a letectva ( nadzvuk, podzvuk a vrtulníky ).Výsadkové a aeromobilní jednotky zde hrají neméně důležitou roli.Je VELMI důležité jejich schopnosti rozvíjet a náležitě podporovat a to jak materiálně, tak společensky.Je dobře, že útvary získávají čestné názvy po nejlepších synech tohoto národa, kteří padli za svou vlast, že mají vojáci možnost se setkat s veterány WW2 a jsou-li vnímaví, odnést si z takových setkání něco, co mohou aplikovat do svého soudobého vojenského řemesla.I tak lze upevňovat čest a hrdost na svou jednotku, na svou zbraň, identifikací sebe sama s historií, kdy je třeba si uvědomit, že historie se cyklicky opakuje a je třeba být připraven a očekávat neočekávatelné.Chtěl bych zde citovat jednoho stratéga, jehož myšlenky jsou aplikovatelné na jokoukoliv dobu, jakoukoliv bitvu, jakýkoliv střet…
    „Dobře plánujte a držte své plány v tajnosti až do, posledního okamžiku.
    Vyhraje ten, kdo ví, kdy jít do bitvy a kdy ne
    Vyhraje ten, kdo umí užít velké a malé síly
    Vyhraje ten, jehož armáda je účelně sjednocena
    Vyhraje ten, kdo je připraven a čeká na nepřipraveného nepřítele
    Vyhraje ten, kdo je schopný a umí velet nezávisle
    Moudrý bojovník kontroluje nepřítele, ale nedá možnost kontroly svému nepříteli
    Dokonalý bojovník způsobí, že nepřítel neví, kdy se bránit“
    Sun Tzu – Umění války.Kolik vrcholových velitelů ( a nejen jich ) naší malé, moderní. motivované, mobilní a hlavně mladé armády má toto dílo ve své knohovně anebo jej aspoň četlo….?
    Hrdost vojáka na jednotku začíná i tím, jak se s jednotkou identifikuje a každá jednotka je taková jaký je její velitel a já jsem si vědom ( na základě své profesní zkušenosti), že zde má AČR OBROVSKÝ deficit.

  69. Pro ptakasedivaka: Našel jsem ten nový baret v katalogu výstrojních součástek z roku 2009 (který je bohužel neprodejný) vydaném Základnou neopravovaného materiálu – Oddělení vývoje, výzkumu a zkušebnictví výstrojní služby. Baret má oficiální název „Baret khaki“ a je v AČR zaveden pod KČM 0120000439014. Pokud budete chtít foto, mohu Vám ho zaslat.

  70. Pro Iva Zelinku: Dotázall jsem se, kolik AČR nakoupila třídnostních odznaků (všech stupňů). Odpověď (kterou můžete tlumočit i vrchnímu praporčíkovi VeV-VA) je cca 15 tisíc (!!!). To je, myslím, dostatečné množství. Osobně spíše spatřuji problém v tom, že jejich udělování není centrálně organizováno a řízeno.

  71. Dušan Rovenský :
    Pro ptakasedivaka: Našel jsem ten nový baret v katalogu výstrojních součástek z roku 2009 (který je bohužel neprodejný) vydaném Základnou neopravovaného materiálu – Oddělení vývoje, výzkumu a zkušebnictví výstrojní služby. Baret má oficiální název „Baret khaki“ a je v AČR zaveden pod KČM 0120000439014. Pokud budete chtít foto, mohu Vám ho zaslat.

    To by jste byl velice laskav, můj e-mail je (poznamka admina: e-mail jsem si dovolil odstranit a poslal jsem jej Dusanovi Rovenskemu primo). Je vůbec reálné, že bude v dohledné době distribuován a kterým jednotkám bude vůbec přidělen?Děkuji

  72. Add Martin Liber)
    Už to za mne velmi kultivovaně a přehledně vyjádřil čet. Hergott. Souhlasím s ním na 90%, tak nechci zbytečně opakovat jeho argumenty.

    Nicméně:

    1. Pokud má být prapor klasifikovaný jako mechanizovaný, tak prostě musí mít alespoň 3 mechanizované roty (lépe však 4), jinak není doktrinálně schopen manévru v síle praporu. V tu chvíli z toho máme samostatné mechanizované roty.

    Pro NATO to skutečně není jen hra se slovy, mechanizovaný prapor musí disponovat řádově jinými schopnostmi než motorizovaný atp. Synonymem pro mechanizovaný prapor jsou palebná síla, ochrana a vysoká schopnost manévru ve střetném boji i obraně. U jednotky praporního typu se tato schopnost vždy posuzuje podle nejmenšího společného jmenovatele, tudíž jedna rota s nižšími charakteristikami s sebou strhává dolů celý prapor.

    2. Ač by se mi to osobně líbilo, kdyby celá armáda měla strukturu mechanizované divize, samozřejmě vím, že je to nesmysl. V heslu výsadkářů ČSLA „Výsadkáři, meče armády hrot“ je spousta pravdy. Hrot je sice nejostřejší část meče, ale bez ostří (mechanizovaných, tankových jednotek atp.) a jílce (rozumné velitelské struktury) mnoho škody nenadělá. Stačí se podívat například na US Army či Britskou armádu – poměr výsadkových a nevýsadkových jednotek je větší než 1:10. Mimo jiné v NATO neznám mechanizovaný prapor, který by měl ve struktuře výsadovou rotu.

    3. Podle mne by měla přestat nezdravá snaha mechanizovaného vojska se za každou cenu přiblížit výsadkářům. V určitém historickém období to bylo pochopitelné, ale dlouhodobě je třeba se od toho oprostit.

    Stejně jako výsadkáři si mhou brát vzor například z jednotek Jaegers z Rakouska-Uherska a dnes třeba z US Army Rangers, mohou si i mechanizatoři najít své.

    Mechanizátoři jsou moderní dragouni, flexibilní síla s vysokou mobilitou, nemají se za co stydět. Z moderních vzorů podle mne jednoznačně Stryker Brigades v US Army. To je podle mne vzor hodný následování například pro mechanizované prapory 4. brn, a nejen kvůli obdobné technice.

    3. Podle mne by u každého útvaru mělo být jasné, jaký má plnit úkol, podle toho by měla vypadat organizační struktura a na ní nakoupena technika, zbraně atp. Situace v AČR je mnohdy opačná.

    Sečteno a podtrženo:
    pokud chci provádět speciální operace, nemám sloužit u 43. vpr, ale u 601. SkSS. Pokud chci provádět malé úderné operace, padákové a aeromobilní výsadky, nemám sloužit u mechanizovaného praporu ale u 43. vpr. Pokud chci pilotovat Gripeny, nemám sloužit v Přerově, ale v Čáslavi… Dalo by se pokračovat do nekonečna.

  73. Dušan Rovenský :
    Pro ptakasedivaka: Našel jsem ten nový baret v katalogu výstrojních součástek z roku 2009 (který je bohužel neprodejný) vydaném Základnou neopravovaného materiálu – Oddělení vývoje, výzkumu a zkušebnictví výstrojní služby. Baret má oficiální název „Baret khaki“ a je v AČR zaveden pod KČM 0120000439014. Pokud budete chtít foto, mohu Vám ho zaslat.

    (Poznamka admina: zde byl e-mail, zaslal jej Dusanovi Rovenskemu primo) .Děkuji

  74. Opět jedna perlička podporující EdC v AČR.Podle novely zákona o vojácích z povolání budou muset vojáci doplácet poměrnou část nákladů na používanou výstroj,opustíli armádu dříve než po dvou letech.(zdroj E 15)

  75. Pro ptakasedivaka: „Je vůbec reálné, že bude v dohledné době distribuován a kterým jednotkám bude vůbec přidělen?“

    To už je otázka skutečně spíše na „výstrojaře“. Mám omezené informace, ale pokud je mi známo, tak distribuován nebude, neboť je sice zaveden jako výstrojní součástka, ale nebyl nikdy v žádné sérii vyroben a ani se o jeho používání nezmiňuje novelizace stejnokrojového předpisu Všeob P-47, která je nyní připravována. Ale mohu se mýlit – jak jsem předeslal výše, tak mám omezené informace.

  76. Tak jestli mohu poznámku. Jestli se tady psalo, že ona světlezelená barva současných baretů je ošklivá, tak tato nová khaki, není o nic lepší. Ideaální pro pěchotu (lehkou, motorizovanou i mechanizovanou :-) by byla tmavě zelená. A průzkum by se mohl odlišit nášivkami, případně červenými barety, pokud by byl výsadkovým personálem.

  77. Ještě k našemu hodnostnímu označení u praporčíků k rakvičkám. je pěkné, že odpovjídají tradicím 1. republiky. Jenže náš rtm. a nrtm. vypadá jako americký poručík a kapitán a ti v tom mají pak hokej :-)

  78. Dušan Rovenský :
    Pro ptakasedivaka: „Je vůbec reálné, že bude v dohledné době distribuován a kterým jednotkám bude vůbec přidělen?“
    To už je otázka skutečně spíše na „výstrojaře“. Mám omezené informace, ale pokud je mi známo, tak distribuován nebude, neboť je sice zaveden jako výstrojní součástka, ale nebyl nikdy v žádné sérii vyroben a ani se o jeho používání nezmiňuje novelizace stejnokrojového předpisu Všeob P-47, která je nyní připravována. Ale mohu se mýlit – jak jsem předeslal výše, tak mám omezené informace.

    tak už to v AČR chodí, musím se přiznat, že se mi to trochu líbí, mám rád tajemno…Ale vážně, světlezelená barva je ODPORNÁ, na fotce se mi jeví khaki baret také ve trochu světlejším odstínu, pokud bude ovšem stejné barvy jako je např. norský baret nebo britský -nemuselo by to být špatné jej zavést, ale pouze pro 7.mb a mpr 4.brn, jinak to postrádá smysl jako symbol mechanizovaného vojska.

  79. Anonymní :
    Tak jestli mohu poznámku. Jestli se tady psalo, že ona světlezelená barva současných baretů je ošklivá, tak tato nová khaki, není o nic lepší. Ideaální pro pěchotu (lehkou, motorizovanou i mechanizovanou :-) by byla tmavě zelená. A průzkum by se mohl odlišit nášivkami, případně červenými barety, pokud by byl výsadkovým personálem.

    tak je to např. v BW.K těm červeným baretům pro PzČ mpr – NESMYSL, červený baret patří výsadkářům, navíc PzČ mpr plní úkoly pouze v rámci sestavy mpr (mb) a jako součást mpr nemá tedy na červené barety nárok.Na téma „výsadkovosti“ mpr zde proběhla rozsáhlá a fundovaná diskuse

  80. Dušan Rovenský :
    Pro všechny zájemce: Foto khaki baretu, který byl zaveden do AČR v roce 2009 pod KČM 0120000439014 a jenž měl nahradit současný světlezelený: http://www.sendspace.com/file/7arg2b

    mám info, že v žádném SNO nejsou ( mimo jiné ) světlezelené barety žádných nositelných velikostí ( 58-59 ) a nebudou se prý snad ani nakupovat, domnívám se, že je zde reálný prostor pro spekulace o zavedení již zmiňovaného khaki baretu pro mechanizované vojsko.Ovšem co budou nosit dělostřelci, spojaři, ženisti etc.?

  81. Nemohu si odpusti krátkou noticku ke změnám účiným od 1.4. ohledně ustrojovací kázně.

    1. Nahrazení malých státních odznaků na baretech velkými, odstranění hodnostních označení na baretech:-)

    2. Povinnost nosit rukávavou nášivku úkolového uskupení v zahraničí na LEVÉM rukávu :-).

    V novém normativním výnosu ministerstva obrany je více pozitivních změn, ale tyhle jsem si dovolil vypíchnout. Když mi to dnes výstrojář oznamoval, myslel jsem, že samou radostí udělám kotrmelec :-)

  82. to JD č. 83: zaměnitelnost rtm. a nrtm. s US Lt a Cpt byla předmětem připomínky SOC vůči návrhu těchto hodností, ovšem jak jinak – nebyla akceptována nejmenovaný pplk. historik nehistorik to vyhodnotil zřejmě jinak.

  83. Pro otu: Takovou připomínku bych neakceptoval ani já. Pokud toto SOCu tolik vadilo, tak měl apelovat na ministerstvo obrany Spojených států, aby změnilo grafické ztvárnění hodnostního označení 1LT a CAPT… ;-)

  84. to D.Rovenský: SOC připomínku uplatnil jen jako doporučující – akceptována tudíž být skutečně nemusela, Nicméně zdravým selským rozumem jsem přesvědčen, že je správná. Jestli jste se Vy nesetkal s rozpaky našich nrtm. vysvětlujícím US kapitánovi, že jsou seržanti a ne kapitáni, pak Vás ubezpečuji, že to pro ně není nijak příjemná situace. V naší historii bychom nepochybně našli i jiná hodnostní označení, aniž bychom museli vlastní vojáky dostávat do trapných situací. I když tohle skutečně není primární problém naší armády, trapné to je.

  85. trochu zásadnější připomínka k Esprit de corps – dle pokynu SLog MO ke změnám pravidel nošení stejnokrojů se
    mimo státních a voj. rezortních vyznamenání a a čestných a pamětních odznaků zřízených vnitřním předpisem (potud to je správně), se mohou nosit i tzv. ostatní dekorace uvedené v tzv. seznamu dekorací vedeném na stránkách http://www.vhu.cz.
    Do seznamu dekorací se mimo jiné zařazují cituji:
    c) medaile různých měst a obcí, mezinárodních organizací (např. Červený kříž), veteránských nebo občanských sdružení (např. Čs. obec legionářská, Svaz bojovníků za svobodu, kluby vojenské historie apod.), které úzce spolupracují s MO, AČR, VZ, VP, HS nebo jinými složkami v rezortu;
    d) pamětní medaile organizačního celku, jestliže je schválil nadřízený vedoucího organizačního celku a ředitel VHÚ.
    Jen pokud si spočítáte množství metálů vydávaných kluby vojenské historie a rúznými „plechy k 15 výročí založení log. základny atd“ TAK SE NAŠE AČR STANE ARMÁDOU S BEZKONKURENČNĚ NEJVĚTŠÍM POČTEM METÁLŮ NA SVĚTĚ (o 15 koňských délek následuje Sev. Korea). Jestli tím, že šikulovi s dostatkem kámošů v KVH bez jediné zahraniční mise umožníme navěsit si na hruď více pentlí než veteránovi z Bosny a Afghanistánu s jeho „usmolenými“ dvěma řádky vyznamenání získanými v boji, tak už opravdu nevím.

  86. Pro Otu: já jsem se s tím setkal, ale myslím, že daleko trapnější bylo, když si amíci pletli naše praporčíky s dvouhvězdičkovými generály.

  87. ad #91 ota: když k tomu připočtu řadu vojáků, co vedle sebe v rozporu s nařízením nosí „V“, „X“ a „XV“ tak Vám musím dát za pravdu :-)

  88. #91 ota Když plno funkcionářů AČR (i jiných ozbrojených složek) je posedlých stužkami za nic, včetně bohužel velké části vojáků nejen AZ. Je ke zvracení, když se mezi sebou dohadují, kdo jich má víc. A jsou uražení, když jim řeknete, že je mají za nic. Proto, pak nenosím ani vz.97 se stužkami, stejně mám nejraději maskáče.

  89. 1. Ad IMO: Zatím jsem ho neviděl a doufám, že se jedná o předčasný aprílový žert dotyčného výstrojaře. V opačném případě musím přiznat, že jsem se mýlil – předpokládal jsem, že palčivějším problémem než odznáčky je např. nedostatečné vyzbrojení některých týmů v misích, kdy jsou vyzbrojeny stejnými zbraněmi jako protivník, i když v republice leží o řády lepší zbraně stejné kategorie ve skladech. Kaji se a uznávám, že tento boj je jistou formou fair play, kdy oba protivníci mají stejné šance. Místo těchto zbraní tedy bude další kontejner do mise plný nových odznáčků, které jistě skokově zvýší bojové výkony. Poněkud mi to připomíná scénu z filmu Příliš vzdálený most, kdy obklíčeným výsadkářům shodili kontejner s barety místo s municí, s podobným výsledkem. Čekal bych, že právě několikrát zmiňovaný příklad s rozšíření černých baretů od Regimentu plošně na celou armádu bude dostatečně ilustrovat fakt, že odznáčky, nášivky a stužky k lepšímu vojsku nevede – jsou to jen vnější atributy EdC, kterého se dosahuje jinak, jinde a pracněji – při výcviku a nasazení.
    2. Pro a proti ohledně vzhledu jednotlivých hodností a jejich zaměnitelnosti s hodnostmi cizích armád – to byl problém vždy, ať už vyobrazení hodností vycházelo z jakékoli tradice (např. ve dvacátých letech byla prvorepubliková armáda pranýřována za to, že se její hodnosti podobají sovětským, což mimochodem vedlo právě k zavedení trojcípých hvězdiček). I umístění hodností na baretu má své pro a proti v příkladech cizích armád, jak již bylo zmíněno výše. Těžko ale můžeme nějakou tradici budovat, když se jedno i druhé co chvíli jak vidět mění. Možná by bylo na čase říct dost, navazujeme na tu a na tu tradici a nebudeme se opičit každou chvíli po někom jiném. V tuto chvíli je tedy vzorem CIABG?
    3. Ohledně nošení stužek jsem se vyjadřoval již minule přirovnáním ke scéně z Red Dwarf a v konečném důsledku záleží skoro vždy jen na soudnosti nositele (či jeho odvaze?) a toleranci okolí. Dobrým příkladem je např. foto z jmenování nového náčelníka VP.

  90. To Pařmen: až na jedno nejsme ve sporu. Ale nošení čehokoliv na uniformě nemůže a nesmí být na jen na soudnosti nositele. Vojenské prostředí je více než kdekoliv jinde ovlivněno symbolickými odměnami, z nichž přes 2000 let nejužívanější jsou právě vnější odlišení zasloužilých vojáků různými vnějšími označeními. Někdy má takové ocenění pro vojáky větší hodnotu než finanční ocenění i přes fakt, že mimo vojenské prostředí je téměř bezcenné (Keegan). Předpokladem pro takové vnímání ale není navelený nýbrž přirozený respekt ostatních příslušníků skupiny (pluku, specializace, armády). Současná devalvace stužek, ve kterých už se vyzná snad jen jejich rádoby schvalovatel na VHÚ (a předpokládám, že ani ten ne), vede k tomu, že už to neřeší nikdo a soudný voják vypadá vedle sběrače pentlí jak chudý příbuzný. Obdobně jako u spousty nášivek a bojových praporů (Tradoc, střední škola atd.) platí, že méně je nekdy (výrazně) více.

  91. nenechal jsem si své výhrady je pro sebe a tenhle web a vzhledem k vývoji situace zase jednou vystupuji z anonymní přezdívky: jmenuji se Otakar Foltýn a pracovník VHÚ zodpovědný nepořádek ve „vyznamenáních se stužkou“ v AČR (který bych raději nazval bord…l) je pan Speychal.

  92. omluva za překlepy v předešlém příspěvku. Abych nebyl jen kritik, přidávám i návrh řešení: ne povolit nošení pentlí, které si vymyslí kdekdo. Naopak zopakování výslovného zákazu nošení nesmyslných „vyznamenání“ za sehnání cvičné munice nebo zapůjčení výstroje klubu voj. historie. Co si na druhou stranu vojáci nepochybně zaslouží je vydání přílušného vnitřních předpisu, který by zavedl (legalizoval) čestné pamětní odznaky se stužkou. Navrhuji brn, pěchoty, dělostřelectva, VZ, VP, letectva. Některé už existují (brn, VZ) a přestože nebyly zřízeny správným způsobem (vnitřním předpisem), mají nepochybně vyšší kradit než „plechy“ nejakého výročí něčeho nebo KVH. Takové medaile zřízené ministrem a udělované velitelem brigády nebo druhu vojska by nepochybně byly přínosem. Zárověň zabránit hypertrovfii a vydávání metálů jakýmkoliv velitelem čehokoliv. Vidět NGŠ v pozoru před velitem roty AZ „vyznamenávajícím“ svého nadřízeného metálem strážní čety mi jednou vidět stačí

  93. To ota: Na vině je moje nepřesné vyjádření, o sporu nemůže být řeč. Odkazoval jsem na svůj první příspěvek, ve kterém jsem pentlení stužkami za chutný raut či procházku kolem rybníka přirovnával k absurdní situaci v britském sitcomu. To že v současné době počet nošených stužek REÁLNĚ záleží na soudnosti nositele není podpora či legalizace takového stavu, pouze útrpný povzdech nad (či lehké pobavení) dotyčným.
    V ideálním stavu by se pohled na stužky rovnal pohledu do životopisu – vidím, že dotyčný byl nasazen tam a tam, byl za to oceněn tak a tak, v armádě slouží krátce či dlouho u toho nebo onoho útvaru. Reálný stav je jiný, příčin tohoto stavu je více, napadají mě např.:
    1. Množství různých vyznamenání (pamětních medailí) v resortu – není člověk který by při pohledu na stužky rozeznal, zda se jedná o stužku za hrdinský čin či zrušení útvaru,
    2. Množství mimoresortních či koaličních vyznamenání, který tento zmatek ještě zvyšuje,
    3. Ne striktně dané, veřejně deklarované a souměřitelné podmínky udělení – nelze určit, zda nositel je hrdina nebo kamarád velitele. Jak jsem psal v příspěvku výše, též se může stát že byl jen „ve špatnou chvíli na špatném místě“ a obdržel např. ICB za to, že se nacházel poblíž dopadu IDF, což je veskrze pasivní činnost (ilustrativní příklad),
    4. Osobní hodnota pro nositele, kdy obtíže spojené se získáním této stužky převažují nad výkladem předpisů (mimoresortní medaile za darování krve může mít subjektivně vyšší hodnotu než stužka X – ilustrativní příklad).
    Ideálně sice méně znamená více, ale v takovém případě lze jen obtížně rozlišit zda se jedná o nezkušeného nebo soudného vojáka. Zde by právě rozdíl hrál EdC jako něco, co ze zkušeného vojáka vyzařuje i v civilu, zatímco u nováčka jej nelze ani předstírat. Pokusy o protřídění stužkových koberců je podřízenými vnímáno negativně jako obírání o zásluhy, obzvláště v případě kdy je prováděno nadřízenými bez vyznamenání. Ono vydat předpis a vynutit jeho dodržování jsou dvě diametrálně odlišné věci, takže se opět vracíme k soudnosti nositelů. Jen někteří se dokážou oprostit od laciného „fangličkování“ a jít proti proudu.

  94. To Pařmen: souhlas, ale
    co se mimo státní a resortní vyznamenání může nosit stanovil Všeob_P-47 tak, že z pamětních odznaků jen ty, které jsou zřízené RMO nebo N NGŠ. Drtivá většina „metálů odsouhlasených“ komisí pplk. Speychala se tedy nosit NESMĚLA. Do budoucna nemám problém s nošením odznaku ČČK za odběry krve, to je nepopiratelná zásluha, totéž platí u některých vyznamenání spojenců – Bronze Star se nedává za oliznutí ničího … Jinak s Vámi souhlasím až na jedno: měl bych dost velký problém s tím, aby se dalo z „pentlí“ poznat, jak dlouho někdo slouží v armádě. Blbců, kteří bez jakékoliv aktivity přežívají desítky let v AČR právě díky tomu, že nic nedělají a tudíž ani nezkazí, máme dost. Ti si vyznamenání určitě nezaslouží. Krátce: za skutečné zásluhy, na základě jasně stanovených kritérií, transparentním způsobem, fairovým přístupem.

  95. to ota: Dovolím si nesouhlasit. Neaktivní blbec je lepší varianta, než blbec aktivní. Blbec se dá poznat i podle hodnosti. Jinak by mě zajímalo, co jsou ty skutečné zásluhy a jak budete řešit transparentní a fairový přístup. Narážím tak na i zde kdysi diskutované kříže a skutečnost, že běžně není jasné „za co soudruzi, za soudruzi bych si měl ten lesklý plíšek zasloužit?“ Je-li omedajlování součásti uznání, očekával bych, že to bude řešit základní řád (třeba v příloze). Ono to však zatím stojí tak nějak na těch vyjímkách a přáních těch, co jsou zrovna u kormidla a vesla…
    Jinak nevíte, jestli se ještě nerozšíří počet šňůr ke slavnostní uniformě a jestli bude zachován kabát zimní vz. 97?

  96. odpusťte mi prosím, ale mně ty barety v AČR nedají spát…
    http://www.vhu.cz/cs/novinky/1028 prosím vás pěkně, co je to za „vojenského policistu“ po levici Sir Bernarda „Monty“ Montgomeryho?
    Samozřejmě, že je to gen.Liška, ale ten baret…Plně agituji za jeho odebrání vojenské policii, protože tato složka by měla být začleněna do sestavy svazků a neplahočit se světem samostatně.
    Pokud zvedeně-nezavedený khaki baret vypadá jako ten co mají tito vojáci
    http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/belgicane-jsou-vycvikovym-prostorem-v-jihoceskych-boleticich-nadseni-66617/, nedá se nic vytknout.Vyjma toho, která žába (úředník MO) sedí na prameni…
    Jinak k stužkám, je toho až příliš.Když vidím některé důstojníky a praporčíky mám pocit, že potkávám ruské veterány z WW2

  97. To E.Frída: no blbost je na hodnosti nezávislá, sám mám hodnost relativně vysokou a za blbce se nepovažuji:) A vážně: Trvám na tom, že za konkrétní zásluhy. Samozřejmě že to lze upravit naprosto jasně, i když samozřejmě nemůže nikdy vyllučit, že to nikdy nedostane nikdo, kdo si to nezaslouží (viz Purple Heart majora Barnese v M.A.S.H.). Za co jiného, než za skutečné zásluhy by měly být „plechy“ udělovány? Za prošoupané klotové rukávy? Úprava v Zákl-1 – proč ne, ale z hlediska systematiky vnitřních předpisů by to měl být RMO, každopádně by to konečně nebyla cochcárna. Nicméně ani dosud to nebylo na výjimkách a přáních. Všeob-P47 upravil jasně, viz příspěvek č. 102. K dotazu na šňůry a kabátce: nevím, ale myslím, že už stačí stávající.

  98. Mám opačný názor. Cochcárně je to právě kvůli tomu, že medajlovací systém stojí čistě uvnitř systému. Zákl-1 je norma pro celé ozbrojené síly, kterou dokonce sleduje vláda a prezident. Jestli to má mít nějaký smysl, tak ty „cetky“ musí být navíc srovnatelné i s bezpečnostními sbory. Policisti a hasiči měli v posledních 20 letech fakt smůlu, protože jim nikdo nerušil jejich útvary a zařízení a tak pamětních medailí se jim nedostalo.
    A neměl ten problém být už dávno vyřešen? Co dělají ty špičkové vojenské kapacity pracující ve srdci armády?

  99. někdo sbírá kešky, jiný stužky. oboje je k dispozici i ve variantě drive-in.
    Možná by pomohly nějaké citace rozkazu..
    „mjr. Xy se uděluje medaile za službu v Jakazačistánu, 30.2.2013 mezi 8 a 9 hodinou ranní.“

  100. Pro otu: Stejně tak je v AČR hodnost naprosto nezávislá na zkušenostech a předchozí praxi (viz Vaše několikaletá „kariéra“ na SOCu). Ty medaile a nadrotmistři vysvětlující Američanům, že nejsou kapitáni, to je naprosto zásadní problém, že? Dokud se budou na strategickém stupni řešit podobné „problémy“, tak budeme pořad ve stejně tragické situaci, v jaké se nyní nalézáme. Nezlobte se, ani se daňovým poplatníkům nedivím, že toto už dál nechtějí platit…

  101. @Dušan. souhlasím s Vaším názorem ohledně vzhledu hodnostního označení; manévrováním směrem k vizuálně odlišné formě od US označení se dostaneme leda k proužkování jako v Německu nebo Británii.
    hraní s hodnostmi ale asi daňové poplatníky netrápí. Těm vadí [dle jejich politické preference] „angažovanost v imperiální politice“, pochybnosti v akvizicích a/nebo pochybnosti ve směru penězovodů, případně existence armády vůbec.

    Základny našich ozbrojených sil se staly politickým nástrojem, který do některého regionu přivádí podstatnou kupní sílu a zaměstnanost.. což zjevně není to, kvůli čemu by základna měla existovat.
    Dokud budou politici armádu „mikromenežovat“ namísto zadání cíle a prostředků k jeho dosažení, tak to bude pořád stejné.

  102. To: D. Rovenský: co se týče mé kariéry nemám problém kdykoliv přenechat své místo komukoliv lepšímu a jakmile můj nadřízený usoudí, že tam nemám být, okamžitě tam nebudu. Tipy na zkušenější pracovníky zašlete prosím co nejdříve. Za mé zkušenosti a schopnosti mluví má práce, nevím, co o ní víte Vy, ale Vy nejste můj nadřízený, ani někdo na jehož názoru mi záleží, tudíž je mi to jedno. Přes Vaši nemístně rýpavou připomínku s Vámi souhlasím v tom, že metály i hodnosti jsou v současném stavu marginálií a proto je řeším v neděli odpoledne, kdy se v práci nenacházím.

  103. Pro Otakara Foltýna alias otu alias Anonymního: Vojenský právník ze SOCu hodnotí odbornou erudovanost vojenského historika z VHÚ – komické, ovšem pro naší armádu velmi příznačné. Jinak proti Vám absolutně nic nemám, takže nemusíte nasazovat tón „arogance moci“, který na mě neplatí. Kdybyste napsal „Pan Speychal mi vadí, protože s ním mám osobní probém.“ tak by to asi bylo férovější.

  104. To D.Rovenský: omluva za anonymní, psal jsem nechtěně nepřihlášen, ale z předchozího příspěvku (přidal plné jméno), je jasné, že jde stále o můj příspěvek. I když je to out of topic a nepatří to na tento web, nechci být alibista: pan Speychal (nevím, zda historik vzděláním nebo jen pozicí) mi vadí a mám s ním problém. Jsem přesvědčen, že svými aktivitami AČR škodí (jestli v dobré víře, tím hůře). Tudíž nejsem objektivní, ale tvrdil bych totéž , i kdyby to vymyslel nekdo jiný. Množství vydávaných „symbolů“ typu nošení metálů KVH, čestné pamětní oznaky rot, boj. prapory záchrannému útvaru, střední škole atd. přímo škodí např. také EdC. Měl byste vědět lépe než já, že u bojových útvarů už si z toho dělají legraci. Nechcete přejít k věcné argumentaci nebo o ni požádat přímo předsedu příslušné komise VHÚ? Tím nenapadám práci VHÚ, který je v ostaních oblastech nepochybně vynikajícím evropským ústavem. Když si ušetříte neinformované osobní útoky, které si s Vámi velmi rád vyříkám osobně, zajímá mě, co Vám vadí na návrhu, aby se odznaky se stužkou dávaly „za skutečné zásluhy, na základě jasně stanovených kritérií, transparentním způsobem, fairovým přístupem“?

  105. Ivo Zelinka :
    Nemohu si odpusti krátkou noticku ke změnám účiným od 1.4. ohledně ustrojovací kázně.
    1. Nahrazení malých státních odznaků na baretech velkými, odstranění hodnostních označení na baretech:-)
    2. Povinnost nosit rukávavou nášivku úkolového uskupení v zahraničí na LEVÉM rukávu :-).
    V novém normativním výnosu ministerstva obrany je více pozitivních změn, ale tyhle jsem si dovolil vypíchnout. Když mi to dnes výstrojář oznamoval, myslel jsem, že samou radostí udělám kotrmelec :-)

    můžete prosím trochu ošírněji specifikovat opatření platná k 1.4.?Bohužel ne všechny informace se dostávají k řadovým vojákům včas, uceleně a hlavně pravdivě.Děkuji

  106. Bohužel není v mých silách vypsat všechny změny, které jsou v něm uvedeny, proto jsem vypíchl jen ty pro mne zajímavé.

    Každopádně se jedná o NVMO č.8/2012, pokud to pomůže. Ale buďte v klidu, pokud z toho nebudete něco od příštího týdne dodržovat, jistě vás někdo rád upozorní :-).

  107. 4 Ivo Zelinka
    s tím počítám, nicméně jsem již nedočkavý co chutného se v kuchyni na MO v rámci předkládaného menu č.8/2012 uvařilo:-), že by „odběr“ červených baretů pro 4.brn ( vyjma 43.vpr ) nebo povolení nošení odznaků na oděvu vz.95?Opravdu jsem zvědavý…

  108. ptaksedivak:
    zruseni vychazkovych kalhot 97, velky odznak na baret bez hodnosti, 97 jako zaklad pro MO/GS, 95 jako zaklad pro ostatni, upresneni opasku – kdy jo a kdy ne k vz95, rukavice a saly, rukavovy odznak viz vyse, upresneni kombinaci kratko/dlouho-rukavovych kosili/budnokosili v 97.
    Transforamce resortu stoji, o operacnich velitelstvich neni rozhodnuto, priority rozpoctu na 2013 se stale meni, ale hlavne, ze bude jasno, jak je to s tim nosenim bile saly a cernych rukavic…

  109. Jak rikame my na Ostravsku: „Kazdy resi, na co staci.“ I tak je to dost malo, kdyz se vezmou ty elitni kurzy generalniho stabu, to mnozstvi absolventu zapadnich vojensky skol a kurzu a to obsazeni generalitou na geesi. To by se za sudruha Gottwalda stat nemohlo…

  110. 4 rada
    soudruh poručík Troník, ale říkal ( a na tom trval ), že to byl S.K.Nojman mladší.S Vámi zmiňovanám S.K. Neumanem by to v době, ve které se odehrává skvělý film na motivy pana Švandrlíka ( poplatný i dnešní plně rozvinuté lidově-demokratické AČR ), ani nešlo, neboť skvělý český konstruktivistický básník Stanislav Kostka Neumann zemřel již v roce 1945…
    Pokud Vám mohu doporučit k Vašemu osobnímu duševnímu rozvoji na poli literatury, zahloubejte např. u jiného konstruktivistického básníka, jakým byl Jiří Wolker, konkrétně jeho básnická sbírka Těžká hodina nám může i dnes mnohé osvětlit a to i přes dobu svého zrodu…

  111. opravuji, v roce 1945 vydal Mistr S.K.Neumann své poslední velké dílo před svou smrtí v roce 1947.

  112. ptaksedivak: Byla před jeho smrtí v roce 1947 ještě nějaká malá díla? Nicméně bych souhlasil spíše s tím Jiřím Wolkerem, ale se sbírkou Host do domu. Ta začíná basní Pokora: „Stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenším na celém světě…“

  113. Dílo S.K.Neumana je charakterizováno především svým sepjetím s myšlenkou lidské vzájemnosti a přirozenosti.Mistr již ve svém mládí dal jasně najevo, že nehodlá nečině přihlížet bezpráví, potvrdil to mimo jiné i svými styky s obyčejnými lidmi.
    Doporučoval bych Sonátu horizontálního života, myslím, že ji v současných knihkupectvích nenajdete, zkuste nějaký antikvariát nebo veřejnou knihovnu.Teď prostě „frčí“ Babica a podobná braková literatura.Bože, co se to s tímto národem děje…
    Ovšem já bych raději „…seděl uprostřed svých, u společného stolu…“ to je ovšem jiný autor.

  114. Bohuslav Pernica :
    Omlouvám se opětovné použití ironického tónu. S. K. Neumann měl syna, herce Stanislava Neumanna. V souvislosti s tématem si nepatřičně vybavuji film Pyšná princezna a hláška: Našli, našli…?: http://zpravy.idnes.cz/obranna-strategie-a-hrozby-pro-cesko-dvz-/domaci.aspx?c=A120327_162354_domaci_jw

    vybavujete si jej správně.
    K odkazu, jak jsem již zde na webu předeslal, další válka bude o vodu.Lze se ovšem reálně domnívat, že této válce bude předcházet nějaká další a tou by mohla být válka civilizačních hodnot.Jakých?Křesťanských vs. muslimských.Bojiště?Evropa.Jsme na ni připraveni?Toť otázka…

  115. Drobná oprava pro všechny, které zajímá nový Normativní výnos MO, nejedná se o č. 8, ale o NVMO č. 12/2012 ze dne 12. 3. 2012 (jaká náhoda…). Jde stáhnout ze ŠISu a jak psal Ivo, jistě Vás velitelé s tímto dokumentem seznámí.
    Musím však reagovat na komentář Oty, ohledně pplk. Speychala a komise vojenské symboliky. Co se týká komise, ta nemá bohužel žádnou faktickou moc tu, či onu medaili neschválit, či dokonce zakázat. Je odborným orgánem, který upravuje vnější podobu odznaku, stuhy, bojového praporu a to tak aby odpovídal vojenské symbolice, heraldickým předpisům a ostatním normám, včetně zákonů o státní symbolice. Pokud se objeví nějaký návrh znaku, který těmto normám neodpovídá, tak je přepracován, popřípadě pokud se jedná o takové marginality, jako je znak čety, či družstva, tak se komise snaží zadavatele přesvědčit o nevhodnosti. Zkrátka, komise a pplk. Speychal speciálně nemohou zakazovat jakoukoliv iniciativu, zvláště, je-li podpořena rozkazem nadřízeného. Tu poznámku o škodění armádě pokládám za vyloženě nevhodnou a odrážející osobní animozitu, která zde nemá co dělat. Pokud si dospělý muž, nota bene vysoký důstojník řeší svoje osobní záležitosti přes toto ctihodné fórum s jiným důstojníkem a ještě při tom prokazuje jistou neznalost stavu věci, tak je to smutné. Bojový prapor neuděluje ředitel VHÚ, ale prezident republiky a to na návrh nikoli ředitele VHÚ, či pplk. Speychala, ale na návrh nadřízeného velitelství, potažmo NGŠ. Je zvláštní, že např. odznak za bojový kontakt, vytvořený touto komisí vedenou pplk. Speychalem nechal bez povšimnutí a nikterak se nezmínil ani o faktu, že velký podíl na znovuzavedení velkého odznaku na baret a podstatném „zlidštění“ pravidel pro nošení stejnokrojů a výstrojních součástek (nošení flísky, vyšívané hodnosti a jmenovky, rukávové znaky a podstatné zpřehlednení nošení vyznamenání) má právě pplk. Speychal, do kterého se zde tak statečně opřel.

  116. Yusuf :
    Drobná oprava pro všechny, které zajímá nový Normativní výnos MO, nejedná se o č. 8, ale o NVMO č. 12/2012 ze dne 12. 3. 2012 (jaká náhoda…). Jde stáhnout ze ŠISu a jak psal Ivo, jistě Vás velitelé s tímto dokumentem seznámí.
    Musím však reagovat na komentář Oty, ohledně pplk. Speychala a komise vojenské symboliky. Co se týká komise, ta nemá bohužel žádnou faktickou moc tu, či onu medaili neschválit, či dokonce zakázat. Je odborným orgánem, který upravuje vnější podobu odznaku, stuhy, bojového praporu a to tak aby odpovídal vojenské symbolice, heraldickým předpisům a ostatním normám, včetně zákonů o státní symbolice. Pokud se objeví nějaký návrh znaku, který těmto normám neodpovídá, tak je přepracován, popřípadě pokud se jedná o takové marginality, jako je znak čety, či družstva, tak se komise snaží zadavatele přesvědčit o nevhodnosti. Zkrátka, komise a pplk. Speychal speciálně nemohou zakazovat jakoukoliv iniciativu, zvláště, je-li podpořena rozkazem nadřízeného. Tu poznámku o škodění armádě pokládám za vyloženě nevhodnou a odrážející osobní animozitu, která zde nemá co dělat. Pokud si dospělý muž, nota bene vysoký důstojník řeší svoje osobní záležitosti přes toto ctihodné fórum s jiným důstojníkem a ještě při tom prokazuje jistou neznalost stavu věci, tak je to smutné. Bojový prapor neuděluje ředitel VHÚ, ale prezident republiky a to na návrh nikoli ředitele VHÚ, či pplk. Speychala, ale na návrh nadřízeného velitelství, potažmo NGŠ. Je zvláštní, že např. odznak za bojový kontakt, vytvořený touto komisí vedenou pplk. Speychalem nechal bez povšimnutí a nikterak se nezmínil ani o faktu, že velký podíl na znovuzavedení velkého odznaku na baret a podstatném „zlidštění“ pravidel pro nošení stejnokrojů a výstrojních součástek (nošení flísky, vyšívané hodnosti a jmenovky, rukávové znaky a podstatné zpřehlednení nošení vyznamenání) má právě pplk. Speychal, do kterého se zde tak statečně opřel.

    děkuji za velice zajímavý a hodnotný příspěvek, který vrací tuto diskuzi opět na nohy.Ještě jednou díky

  117. Sice to rozhodně není u EdC to hlavní, ale k těm stužkám, hodně se to obchází přes Obec legionářskou, obzvláštˇ mají pěkný myslím kříž – kopie Válečného kříže z II. sv. války (prastrejda jej obdržel za válku) jen doplněná o znak ČSOL, prostě nemají soudnost.

  118. Tak jsem to celé přelouskal, a koukám, že podle většiny diskutujících je asi hlavní důvod absence EDC v této armádě nedostatečná velikost odznáčků, špatná barva baretů a podobně. Nevím, ještě když jsem sloužil, měl jsem alergie na různé pány „nášivky“. Esprit De Corps se podle mne získává úplně jinak, než tím co nosí voják na uniformě, nebo na hlavě. Mám pocit, že každá jednotka, která ve které se začalo objevovat něco jako EDC, byla zreorganizována, zrušena, nebo přemístěna a tak stále dokola. Takže asi tak, nášivky ani nové barety to nespraví. Jsou důležitou součástí, ale nejdříve je potřeba mít důvod být na něco hrdý a pak bych řešil jak si to připomínat.

  119. Pavel :
    Tak jsem to celé přelouskal, a koukám, že podle většiny diskutujících je asi hlavní důvod absence EDC v této armádě nedostatečná velikost odznáčků, špatná barva baretů a podobně. Nevím, ještě když jsem sloužil, měl jsem alergie na různé pány „nášivky“. Esprit De Corps se podle mne získává úplně jinak, než tím co nosí voják na uniformě, nebo na hlavě. Mám pocit, že každá jednotka, která ve které se začalo objevovat něco jako EDC, byla zreorganizována, zrušena, nebo přemístěna a tak stále dokola. Takže asi tak, nášivky ani nové barety to nespraví. Jsou důležitou součástí, ale nejdříve je potřeba mít důvod být na něco hrdý a pak bych řešil jak si to připomínat.

    na problém je třeba se dívat trochu ze širšího úhlu pohledu.Dejte si do „gůglu“ např. ŘÍMSKÉ LEGIE a v sekci obrázky uvidíte jak pestré byly jejich „uniformy“.Římské legie byly ve své době elitou a mimo uvědomění si své výlučnosti na poli válečném, se také odlišovali právě svou uniformou.V dnešní době si vezměte např. VVD – modrý baret a tričko „přirazit a potopit“ je symbol výlučnosti této elitní jednotky.Domníváte se, že je to jednotka zralá na rozpuštění?Nebo abych uspokojil amerikanofily na tomto webu, co třeba Rangers či Green berets?Také mají své symboly, barety, nášivky etc. a jsou na to vše hrdí, protože i těmito symboly se identifikují s jednotkou, jsou na ní hrdí a hrdí i na sebe, že jsou její součástí.Vaše představa je ( tak jak ji chápu já ), uniforma z jutového pytle a na hlavě šátek.Mno tady s tím nepochodíte, ale v Severní Koreji, tam by jste určitě narazil na úrodnou půdu.
    K poslední větě Vašeho příspěvku: ANO, souhlasím, je třeba mít důvod být na co hrdý, ovšem každý z vojáků jako lidská, samostatně uvažující bytost si své důvody stanovuje sám, nelze je nikomu vnucovat nebo nařizovat.Já osobně jsem rád, když mohu být a jsem hrdý na svého velitele, na své kolegy, bohužel v současnosti u mne tato hrdost jaksi spí…
    O červeném baretu jako nedílné součásti EdC u VV nelze spekulovat, na tom se tu všichni shodnou.A ostatní?Proč VP AČR nosí černé barety, které jsou již od WW2 symbolem obrněných ( tankových a těžkých mechanizovaných ) jednotek, tak jak je tomu ve vyspělých evropských armádách na západ od Aše, v Polsku a na Slovensku.Např. u QRH ( Queen Royal Hussars ) nebo QRL ( Queen Royal Lancers ) mají tyto obrněné jednotky barety černé, jen s rozdílným plukovním znakem.V BW nebo WP ( Panzerna brygada Skorpion ) také barety černé.
    Poslední větou bych situaci ve výstroji, odznacích, medailích, baretech, nášivkách naší lidově-demokratické AČR ohodnotil jako KOCOURKOV a nezmění na tom ani NVMO č. 12/2012.Výstup tohoto spisku pro mne je ten, že jsem sundal odznak z brigadýrky, vytrhal malý odznak a hodnostní označení ze svého jediného baretu (sic!) a výsledek = tragádie – vyšisovaný malý odznak bude překryt tím velkým, ale ty perforace po frčkách.To zas bude vypadat, v SNO vymeteno, nové barety nejsou, tak zas budem jak trhani…

  120. quote: „Římské legie byly ve své době elitou“

    ale kdepak. Legie byla organizovanou vojenskou jednotkou, která bojovala proti méně organizovaným bandám. Legie byla prostě druh vojska.

    pokud by legie byly všechny a priori elitou, neměli bychom dnes výraz DECIMOVAT (tenkrát forma kázeňského trestu).
    existovaly Auxiliae, legie podpůrné (nápis pod Trenčínem pochází od legionáře z jedné z auxilií.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Auxilia

    Slovo elita v dnešní společnosti hypertrofovalo.

    pokud hledáte skutečné elity v antickém světě, hledejte „praetorian guards“
    http://sk.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A9tori%C3%A1nska_garda

  121. jen taková vsuvka:

    nikdo zde netvrdí, že EdC stojí na odznáčkách, my výsadkáři máme EdC dovolím si tvrdit velmi silný a vsadím se, že nejen my. Ale ten důvod proč narážíme na odznáčky je ten, že některé věci ohledně uniforem považujeme za pošlapávání našeho tvrdě vykoupeného EdC. Tedy důvod, proč to tu lidé řeší je ten, že to považujeme za podporu EdC a ne za základ…

  122. čet. Lukáš Hergott (Hery) :
    jen taková vsuvka:
    nikdo zde netvrdí, že EdC stojí na odznáčkách, my výsadkáři máme EdC dovolím si tvrdit velmi silný a vsadím se, že nejen my. Ale ten důvod proč narážíme na odznáčky je ten, že některé věci ohledně uniforem považujeme za pošlapávání našeho tvrdě vykoupeného EdC. Tedy důvod, proč to tu lidé řeší je ten, že to považujeme za podporu EdC a ne za základ…

    NAPROSTÝ SOUHLAS!

  123. Nevím, komu posloužilo nějaké opětovné měnění odznáčků na baretech a koho dnes zajímají medaile či stužky na saku, když jej svaly armády stejně vůbec nenosí, a ti co si na stužky hrají, si je stejně pořizují vesele ve SNO do kolejí ve stylu: čím víc = tím větší mazák, chudáci. Myslím si, že duch jednotky nelze zhmotnit v tretku a ani získat barvou baretu, odznáčků a nášiveček.

  124. To Yusuf: dobrá, trvám na svém původním vyjádření a vím proč, ale odpustím si uvádění konkrétních jmen (i když za předpokladu, že jsem uvedl i své vlastní na tom nevidím nic nedopělého). Samozřejmě vím, že komise pana pplk. .. formálně skutečně nemohla o ničem „nerozhodovat“ a také jsem na to jsem mnohokrát upozorňoval. Jenže protože o tom Vámi popíranou znalost mám, tak vím, jak to probíhalo v praxi. Jestli někdy napsali např. udělení boj. praporu stř. škole je nesmysl, rád se omluvím. Zpátky k „rozhodování“: nemohl byste mi vysvětlit na základě čího úkonu se bude moci „nosit“ např. pamětní medaile zřízená KVH Valdštejn? Dle čl. 52 NV 12/2012 je předpokladem nošení uvedení na seznamu deokrací a ten dle čl. 53 povede a aktualizuje VHÚ. Kdopak tedy asi rozhodne a na základě čeho? Děkuji

  125. ptaksedivak: ano máte pravdu, že např. v britské i v polské armádě se používá černý baret u obrněných (tankových a těžkých mechanizovaných) jednotek, ale myslím si, že barva baretu kterou v těchto zemích používá vojenská policie by s největší pravděpodobnosti u nás nebyla „průchozí“. Jinak ale s Vašimi závěry souhlasím.

  126. Standa :
    ptaksedivak: ano máte pravdu, že např. v britské i v polské armádě se používá černý baret u obrněných (tankových a těžkých mechanizovaných) jednotek, ale myslím si, že barva baretu kterou v těchto zemích používá vojenská policie by s největší pravděpodobnosti u nás nebyla „průchozí“. Jinak ale s Vašimi závěry souhlasím.

    jde o to, že je zde v poslední dekádě „módní“ poukazovat ( především v humoristicky-populistickém periodiku A Report, ale i uniformovanými TOP představiteli AČR ) na nutnost hlouběji si uvědomovat a pevně se identifikovat s historickými fakty naší minulosti ( legionáři WW1 a vojáci zahraniční armády WW2 ).Zajímavé je, že identifikace s vojáky, kteří prošli výsadkovým výcvikem v Anglii a v SSSR během WW2 a provedli bojové sekoky do vlasti je dnes již velmi dobře zakořeněná, naopak identifikace s příslušníky Obrněné brigády, hrdinů od Dunkerque a bojovníků 1.československé samostatné tankové brigády v SSSR, byla po roce 1993 díky zásahu snad gen. Kuby ( jako navrhovatele zaváděných barevných odstínů baretů ) znemožněna.Chápu, měl jistě dobrý úmysl vzkřísit myšlenku výsadkové brigády, nicméně asi zapoměl, že je se třeba stejnou měrou věnovat i jiným složkám, v době budování nové samostatné armády samostatného státu.Byla to jedinečná a neopakovatelná příležitost k znovupoložení základů hrdosti na ty, kteří položili ve jménu své vlasti své životy při službě ve svých jednotkách, na které byli jistě hrdí.Tak se tvoří to, co naši „bratranci“ za Velkou louží zaývají EdC…

  127. BTW já opravdu NEVĚŘÍM na opravdové zavedení khaki baretu.Slyšel jsem, že má být vyhrazen pouze pro 7.mb a pro 4.brn ( vyjma 43.vpr ) – nakonec ho bude nosit 3/4 Vyšpointu.-)))Nicméně přes info zde na fóru, tak po dotazech na jiných útvarech jsem došel k závěru, že asi ani není zájem na jeho zavedení, uvědomíme-li si, že v TOP managementu GŠ NENÍ žádný MECHANIZÁTOR/TANKÁN, máme tam samé para/pz a ti si „hrnou“ jen to svoje, zbytek je jim nejspíš fuk…Uvidíme…

  128. ota :
    To Yusuf: dobrá, trvám na svém původním vyjádření a vím proč, ale odpustím si uvádění konkrétních jmen (i když za předpokladu, že jsem uvedl i své vlastní na tom nevidím nic nedopělého). Samozřejmě vím, že komise pana pplk. .. formálně skutečně nemohla o ničem „nerozhodovat“ a také jsem na to jsem mnohokrát upozorňoval. Jenže protože o tom Vámi popíranou znalost mám, tak vím, jak to probíhalo v praxi. Jestli někdy napsali např. udělení boj. praporu stř. škole je nesmysl, rád se omluvím. Zpátky k „rozhodování“: nemohl byste mi vysvětlit na základě čího úkonu se bude moci „nosit“ např. pamětní medaile zřízená KVH Valdštejn? Dle čl. 52 NV 12/2012 je předpokladem nošení uvedení na seznamu deokrací a ten dle čl. 53 povede a aktualizuje VHÚ. Kdopak tedy asi rozhodne a na základě čeho? Děkuji

    Na VOJENSKÉ uniformě mají být pouze VOJENSKÁ resortní nebo STÁTNÍ vyznamenání.Zbytek ať si dotyční špendlí na banány ( slangový výraz pro pyjamá:-))) ).Jako voják a veterán mám na své slavnostní uniformě pouze stužky od vojenských resortních a vojenských zahraničních medailí a to bez duplicity ( např. V,X, XV – jak je možné vidět velmi často na army.cz ).Nechci a ani nemohu vypadat jako severokorejský generál, v tom mi brání moje profesní čest a hrdost na uniformu.

    K „výdeji“ bojového praporu STŠ v M. Třebové – je to k smíchu, proč by měla mít střední škola svůj bojový prapor, když to není bojová jednotky?Stejně i UNOB, KVV a jiná velitelství a úřady pro věci zbytečné.
    Úplně to dehonestuje bojové prapory bojových útvarů, jednotek, které jsou nasazovány v reálných bojových akcích v reálném bojovém prostoru .Jednotek, které se hrdě hlásí k odkazu svých předků, hrdinů válek minulých.Pokud ovšem na VHÚ dostanou od každé jednotky, které odsouhlasí bojový prapor, pamětní medaili, nedivím se tomu, že mají na saku stužek jako nějaký africký generál:-)))

  129. A už má bojový prapor i Ondráš a Dukla? Ti přece bojují za naše barvy na mezinárodním poli.

  130. Přátelé zde na ONWAR, mohl bych vás požádat o názor?
    V novém NVMO se mimo jiné říká, že se k uniformě vz. 95 opasek nenosí, pokud není nařízena jednotná ústroj. Není proti smyslu tohoto NV, že velitel okamžitě nařídí nošení opasku pro celý útvar tzv. navždy? Já tomu rozumím tak, že jednotná ústroj se nařizuje pro krátkodobé účely z důvodu jednotného vzhledu nebo např. z důvodu použití opasku k nesení čehokoliv.
    Neuvádím to zde z důvodu polemiky s nařízením velitele, spíše mi jde o to, zda je takové rozhodnutí „systémové“ či nikoliv. Jestli tedy nejde o „přebíjení“ NVMO rozkazem velitele.

  131. Matt :
    Přátelé zde na ONWAR, mohl bych vás požádat o názor?
    V novém NVMO se mimo jiné říká, že se k uniformě vz. 95 opasek nenosí, pokud není nařízena jednotná ústroj. Není proti smyslu tohoto NV, že velitel okamžitě nařídí nošení opasku pro celý útvar tzv. navždy? Já tomu rozumím tak, že jednotná ústroj se nařizuje pro krátkodobé účely z důvodu jednotného vzhledu nebo např. z důvodu použití opasku k nesení čehokoliv.
    Neuvádím to zde z důvodu polemiky s nařízením velitele, spíše mi jde o to, zda je takové rozhodnutí „systémové“ či nikoliv. Jestli tedy nejde o „přebíjení“ NVMO rozkazem velitele.

    nařízení velitele nesmí být v rozporu s NVMO, ale jak to je v AČR stále pravidlem: „pravda je jen jedna – ČVO 101″

  132. Mohl by někdo z vyšších míst zodpovědět proč nařízení o zavedení nošení SAMOTNÝCH velkých odznaků na baretech platilo jen 19 dní? Od 1. dubna do 19. dubna? Slyšel jsem spoustu teorií, žádnou, která by dávala smysl.

    Já sám se domnívám, že to prostě neunesl nějaký vysoký důstojník či generál, že jen podle baretu není na dálku vidět s kým má kdo tu čest a inicioval změnu.

    Je zajímavé, že vojákům ani důstojníkům československé armády na obou frontách 2. světové války i po ní to nijak nevadilo. Asi jiná doba nebo menší ego, nevím…

  133. Pro Smutného důstojníka:
    Bohužel došlo k přehlédnutí existence jisté vyhlášky, která je vyšší právní normou než naše rezortní výnosy, rozkazy atd.
    Za války a bez existence vlastního státu tohle vojáci vážně neřešili.

  134. Petr Seifert :
    Pro Smutného důstojníka:
    Bohužel došlo k přehlédnutí existence jisté vyhlášky, která je vyšší právní normou než naše rezortní výnosy, rozkazy atd.
    Za války a bez existence vlastního státu tohle vojáci vážně neřešili.

    To by mne pane Seiferte zajímalo jaké?A jak je to možné?Že by se na GŠ řešil nějaký jiný, „prioritní“ problém?Např. opět potisk nějakého textilu s logem GŠ?
    Doufám, že stejná a mnohem intenzivnější pozornost je věnována i problému prázdných SNO…

  135. J.D. :
    No, oni většinou bojovali….

    bohužel i mezi sebou – viz zádost vojáků čs. vojska v UK presidentu Benešovi o uvolnění ze svazku a začlenění přímu k britským perutím RAF a FFL.Proč asi?

  136. Pro ptaksedivak:

    Ta vyhláška, kvůli které se to tak trošičku podělalo je vyhláška MO č.387/2010 Sb (kterou se stanoví zobrazení vojenského znaku, národního rozlišovacího znaku a znaku Hradní stráže, způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže).

    Jak je to možné se ptejte odpovědného funkcionáře. Doporučuji třeba šéfa Sekce logistiky MO. To se týká i SNO.

  137. děkuji za vyčerpávající odpověd, jsem rád, že se na rozdíl od pana Bulanta nebojíte odpovídat.
    Tam, kde končí lidská logika, začíná vojenská logistika…

  138. Uniformy českých vojáků byly už v historii jednoduché,fukční.Přílišné nazdobování mě přijde napodobování třeba anglánů či amíků kteří si na cingrdlata potrpí.Rusové zas na velké čepice a metály.Různé africké armády mají zas v oblibě zlaté šňůry.Voják není šašek ani fimový krasavec.V první řadě plní služební povinnosti a proto ústroj by měla být jednoducá a přesto líbivá.Čistá,vyžehlená se zachováním všech prků ustrojovací kázně.Vycházejme proto z tradice a nesnažme se aby armáda byla nastrojená jak parta šašků.

  139. japen :
    Uniformy českých vojáků byly už v historii jednoduché,fukční.Přílišné nazdobování mě přijde napodobování třeba anglánů či amíků kteří si na cingrdlata potrpí.Rusové zas na velké čepice a metály.Různé africké armády mají zas v oblibě zlaté šňůry.Voják není šašek ani fimový krasavec.V první řadě plní služební povinnosti a proto ústroj by měla být jednoducá a přesto líbivá.Čistá,vyžehlená se zachováním všech prků ustrojovací kázně.Vycházejme proto z tradice a nesnažme se aby armáda byla nastrojená jak parta šašků.

    to, že české maskáče a vz.97 jsou naprosto OUT se shodne každý, kdo má aspoň průměrné rozlišovací schopnosti.S hrůzou očekávám, čím nás překvapí vědci z VVÚ , kde za finance armády bádají nad novým vzorem polního oděvu…Když si to shrneme:
    - boty z Prabosu – tragédie – kdo má všech 5 pohromadě, nosí boty koupené za svoje ( jednoznačně vedou magnumy a 5.11)
    - barety – ať žije armyshop:-)
    - vz.95 – tragedie na pokračování
    Takže jak dál?Bohužel nejsem hrdý na prázdné regály v SNO a nejen na to…

  140. vedou magnumy a 5.11????…tak možná v kanclu, většinou jsou to boty „městského“ typu…v terénu rozhodně vedou mnohem kvalitnější boty…např. HamWag Alaska GTX…jinak co se týče bot od prabosu, to není problém prabosu, protože i ten dělá kvalitní obuv (viz. pouštní obuv vz.2009), ale problém je, že nejsou schopný udělat pogumovanou špičku. akorát nevím, zda za to může armádní specifikace nebo výrobce…(ale jinak souhlasím, protože od dob, co se nedá sehnat ve výstrojáku normální boty, už žádné fasované nenosím…krom těch novej pouštních, které si teď vezu ven a jsem na ně zvědavej)

    btw.: černé boty do terénu jsou naprostá zhovadilost, každý ví, že tmavě hnědá kůže maskuje mnohem líp…

  141. čet. Lukáš Hergott (Hery) :
    vedou magnumy a 5.11????…tak možná v kanclu, většinou jsou to boty „městského“ typu…v terénu rozhodně vedou mnohem kvalitnější boty…např. HamWag Alaska GTX…jinak co se týče bot od prabosu, to není problém prabosu, protože i ten dělá kvalitní obuv (viz. pouštní obuv vz.2009), ale problém je, že nejsou schopný udělat pogumovanou špičku. akorát nevím, zda za to může armádní specifikace nebo výrobce…(ale jinak souhlasím, protože od dob, co se nedá sehnat ve výstrojáku normální boty, už žádné fasované nenosím…krom těch novej pouštních, které si teď vezu ven a jsem na ně zvědavej)
    btw.: černé boty do terénu jsou naprostá zhovadilost, každý ví, že tmavě hnědá kůže maskuje mnohem líp…

    myslím, že je tu velmi málo lidí, kteří jsou ochotni/schopni dát za Matterhorn Rangers Boots 8000 Kč, že?Pokud ovšem nepodstoupí martýrium s celníky na hlavní poště v Praze ( kdo nakupuje přes eBay ví:-))) ).Bohužel firma do Evropy nezasílá, ale lze to zkusit u dealerů.
    Další skvělou značkou je Blackhawk, ovšem i zde je cena vyšší než je u 5.11 nebo Magnum.Osobně mi nejvic vyhovovaly boty co dělá Oakley a jsou k dostání i v ČR.
    Na výcvik, jak je plánován a prováděn ty boty NAPROSTO postačují.
    Problém Prabosu je zásadně ( jako v případě baretů a oděvu vz.95 ) v zadání armády.Oni prostě za ty prachy co jim je armáda ochotná zaplatit žádný zázrak neušijí.Poslední boty z opravdové kůže byly vz.90.
    Bohužel jediná evropská armáda v NATO, která má hnědé kožené boty z hladké kůže do pole je italská…

  142. Když jsem zavítal na stránky Prabosu http://www.prabos.cz/cz napadlo mě, proč vlastně „přeprodáváme“ boty cestou SNO. Nebylo by lepší dát vojákům peníze, aby si koupili boty sami. Uniká mi smysl Úř OSKSOJ. Ten přece zkouší všechny věci s potenciálem dostat se do výbavy armád NATO, pokud o to výrobce, stát nebo někdo jiný ze státní správy požádá. Proč neexistuje něco jako „vládní D-Test“, proč se musí vhodnost toho kterého artiklu řešit na takových fórech jako je OWOP?
    Jestliže bude existovat seznam bot certifikovaných pro NATO, dostanu od zaměstnavatele 2500 na boty a dalších 1500 dám ze svého, budu mít boty, které chci a jsou dobré (a jsou certifikovány pro použití NATO…). V současnosti musím vyžít s tím, co nabízí SNO a stejně tu nebude spokojenost a mnozí si nakonec boty koupí za svoje.

  143. Bohuslav Pernica :
    Když jsem zavítal na stránky Prabosu http://www.prabos.cz/cz napadlo mě, proč vlastně „přeprodáváme“ boty cestou SNO. Nebylo by lepší dát vojákům peníze, aby si koupili boty sami. Uniká mi smysl Úř OSKSOJ. Ten přece zkouší všechny věci s potenciálem dostat se do výbavy armád NATO, pokud o to výrobce, stát nebo někdo jiný ze státní správy požádá. Proč neexistuje něco jako „vládní D-Test“, proč se musí vhodnost toho kterého artiklu řešit na takových fórech jako je OWOP?
    Jestliže bude existovat seznam bot certifikovaných pro NATO, dostanu od zaměstnavatele 2500 na boty a dalších 1500 dám ze svého, budu mít boty, které chci a jsou dobré (a jsou certifikovány pro použití NATO…). V současnosti musím vyžít s tím, co nabízí SNO a stejně tu nebude spokojenost a mnozí si nakonec boty koupí za svoje.

    bohužel prvotním počinem bude nutné „nalít“ různým VZP na velitelských stupních do hlavy, že je toto vůbec možné.

  144. Už jsem podobně reagoval na armádních novinách, ale nedá mi to znovu ani tady. Co se týká maskovacího vzoru 95 pro mírné pásmo, tak jakékoliv odvolávání se na jeho maskovací schopnosti jsou v praxi zcestné, protože AČR nakupuje léta věci s potiskem vz.95, který neodpovídá platným normám. Správné barvy jsou – světle zelená, tmavě zelená, tmavě hnědá a černá. Minimálně první dvě mají nesprávný odstín s tím, že místo tmavě zelené je prakticky khaki. Druhá věc je ta, že pokud nepočítáme s bezprostředním konflitem ve střední Evropě v oblastech Česko, Slovensko, Německo, jižní část Polska a Severní část Rakouska a Maďarska (nebudu řešit, kdo koho napadne), tak je celý maskovací potisk vz.95 zcela zbytečný a jen zcela zbytečně prodražuje výrobu uniforem a další výstroje. Ještě k pouštnímu vzoru. Je to jen vz.95 přebarvený podle původních britských maskáčů do pouště používaných za 1. války v Zálivu. Žádný hlubší vývoj za tím není. Další věcí je způsob vystrojování naší armády. V praktické rovině zde zůstal shodný systém s ČSLA. Zatímco armáda – její vojenská část – byla už několikrát redukována a reformována, tak o logistickém, vývojovém a já nevým jakém zázemí se to říci nedá. Zavádění jakýchkoliv položek je velice zdlouhavé. O vývoji se prakticky nedá mluvit, protože se jen kopíruje to, co je už někde zavedené a to hlavně pod tlakem vojáků. Doplním jen zkušenost s NPP-2006 – O nosiči plátů se v AČR začalo hovořit někdy v roce 2002. V roce 2004 nabídla firma ALP pro 601.SkSS svůj nosič plátů, který nebyl přijat do výstroje. Těsně po roce 2001 měl nosič plátů svůj význam, protože většina přepadů – mise v Iráku a Afghánistánu – byla pomocí palných zbraní, kdy měkká balistika je docela na houby. Jenže právě od roku 2004 začal růst počet přepadů za využití IED. Jelikož ty mají především střepinový účinek, tak se znovu projevila potřeba vesty s měkkou balistikou. No a v roce 2006 zavádí výstrojní oddělení s velikou slávou NPP-2006. Tedy dva roky po té, co se situace na bojišti v Iráku a Afghánistánu změnila. Nosiče plátů jsou populární i dnes, ale s těmi původními už mnoho podobné nejsou. V pátek jsem se vrátil z Eurosatory v Paříži a trend je jasný – pokud nosič plátů, tak takový, který prakticky pouze kopíruje ERGONOMICKY TVAROVANÝ plát, má systém rychlého odhozu nebo minimálně systém snadného svlečení. Umožňuje připevnění bočních plátů atd. Moderní pláty mají při odolnosti Level IV minimálně o 0,5kg nižší hmotnost než standardní pláty používané u US ARMY a hlavně mají odolnost proti více zásahům a to až do kraje plátu. Starší pláty mají totiž menší odolnost zhruba 50mm od kraje. Myslím, že o podobných trendech vývojové oddělení AČR ani netuší a nebo si o tom povídají nejvíce odbojní referenti večer u piva. Jinak za 1. republiky si gážisté kupovali výstroj z přidělených finančních prostředků s tím, že výstroj musela odpovídat platným předpisům, ale výrobce mohl být prakticky kdokoliv. Současné velení rezortu takovou důvěru ke svým vojákům rozhodně nemá.

  145. již několikrát jsem zde předestřel ideu přechodu AČR na multicamo nebo MARPAT.Vyšlo by to mnohem mnohem levněji a také by nebyl problém s obnovou výstroje poškozené i při tom zcela ořezaném výcviku.
    Co se týká obuvi, stále v myslích některých převládá myšlení, že AČR je především armádou nástupovou a přehlídkovou…

  146. ptaksedivak :

    Bohuslav Pernica :
    Když jsem zavítal na stránky Prabosu http://www.prabos.cz/cz napadlo mě, proč vlastně „přeprodáváme“ boty cestou SNO. Nebylo by lepší dát vojákům peníze, aby si koupili boty sami. Uniká mi smysl Úř OSKSOJ. Ten přece zkouší všechny věci s potenciálem dostat se do výbavy armád NATO, pokud o to výrobce, stát nebo někdo jiný ze státní správy požádá. Proč neexistuje něco jako „vládní D-Test“, proč se musí vhodnost toho kterého artiklu řešit na takových fórech jako je OWOP?
    Jestliže bude existovat seznam bot certifikovaných pro NATO, dostanu od zaměstnavatele 2500 na boty a dalších 1500 dám ze svého, budu mít boty, které chci a jsou dobré (a jsou certifikovány pro použití NATO…). V současnosti musím vyžít s tím, co nabízí SNO a stejně tu nebude spokojenost a mnozí si nakonec boty koupí za svoje.

    bohužel prvotním počinem bude nutné „nalít“ různým VZP na velitelských stupních do hlavy, že je toto vůbec možné.

    Netušil jsem, že tohle se rozhoduje uvnitř armády. Spíš bych to řadil do obslužného bloku.

  147. to by jste byl ještě možná překvapen co vše je možné v naší armádě vidět, slyšet a zažít.Zcela jistě to není nic co by bylo možné/vhodné otisknout v A Reportu, který opravdu nelze očima realisticky smýšlejícího příslušníka AČR brát vážně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>