Nákladní modul Dragon soukromé společnosti SpaceX je uchycen u Mezinárodní vesmírné stanice, kam dopravil zásoby; Foto NASA

Bude dobré si pamatovat uplynulý týden. Byť se to možná v tuto chvíli nezdá, to co dokázala soukromá společnost SpaceX, respektive její modul Dragon je důležitým milníkem, možná důležitějším, než řada „zlomových bodů“, které se objevily a byly popisovány v posledních dvaceti letech. První úspěšný let soukromého zásobovacího modulu k Mezinárodní vesmírné stanici, spojení s ní a úspěšné přistání na Zemi znamená novou éru a zároveň otevírá vesmír podnikání mimo dosud dominantní oblast komunikačních a dalších satelitů v blízkosti Země. To bude mít přímé dopady do bezpečnostní oblasti. Ne nadarmo se říká, že vesmír je jenom dalším prostorem (po zemi, moři a vzduchu) pro vedení bojových operací.

V průběhu tisíciletí vždy útvary, které budu označovat jako státní, využívaly a vybalancovávaly vliv soukromníků. Například to, co vnímáme jako zcela unikátní v oblasti soukromých vojenských/bezpečnostních společností je pouze opakováním toho, co se odehrávalo v historii. Vždy když státní moc oslabovala, ať už z ekonomických, politických, či jiných důvodů, nebo neměla o některou oblast zájem, soukromé společnosti začaly mít navrch. Nikdy ovšem nebyly schopné dominovat dlouhodobě.

Můžeme se podívat například do roztříštěné feudální Evropy na najímání žoldnéřských armád, které nejenom, že se přelévaly po kontinentu a přecházely ze strany na stranu (podle toho, kdo lépe platil a kde byla služba méně riskantní), ale zajišťovaly dlouhodobě bezpečnost států (třeba Švýcarská garda v papežském státě, respektive Vatikánu) a dokonce se snažily státem stát (třeba Katalánská východní společnost, která ve 14. století ovládla na téměř osmdesát let Athény).

V tomto ohledu je zajímavá i koloniální expanze evropských velmocí a role soukromých společností, jako byly East India Company, Consulado de mercaderes, Muscovy Company (nebo také Ruská společnost), Association Internationale Africaine a další německé, britské, nizozemské, francouzské, portugalské, španělské soukromé, či polostátní firmy. Netvrdím, že všechny byly stejně významné, ale naprostá většina měla zásadní ekonomický a politický vliv a logicky tedy i přesah do bezpečnostní oblasti, tedy do sféry, kterou především díky dominanci národních států v 19. a 20. století máme tendenci posuzovat jako plně vyhrazenou státní moci.

Rozvoj kosmonautiky byl od počátku státem kontrolovanou oblastí. Logicky, nikdo kromě několika velkých zemí si nemohl dovolit vydávat astronomické částky na výzkum a vývoj. Soukromé firmy se proto omezovaly především na satelitní komunikaci, meteorologii a mapování/sledování zemského povrchu v malé vzdálenosti od Země, tedy na něčem, co mohlo i přes vysoké náklady přinášet zisk.

Díky rozvoji a zlevňování technologií a zároveň ekonomické krizi se ovšem soukromníkům otevřely před několika lety dveře dokořán. Například došlo k výrazným škrtům v americkém vesmírném programu. Nejenom tedy NASA musela přehodnotit přípravu na cestu na Mars, ale zároveň nemá náhradu za raketoplány, které mimo jiné dopravovaly lidi i materiál k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Aby tedy Američané mohli létat k ISS, pronajali si kapacitu od Rusů a zároveň od společnosti SpaceX, kterou mimochodem v roce 2002 vytvořil Elon Musk, spoluzakladatel PayPal. Jak ukazuje nákladovost, pro NASA je ekonomicky výhodné využívat služeb SpaceX.

The Falcon Heavy provides a nuber of benefits including huge cost savings. According to SpaceX, the „2012 Air Force budget includes $1.74B for four launches, an average of $435M per launch. With Falcon Heavy priced at $80-125M per launch SpaceX has the potential to provide the US government significant value. In addition, the medium-lift Falcon 9 could support a number of medium-lift Air Force launches at only $50-60M per launch, if SpaceX were allowed to compete for this business.“ At a quarter of the cost of current launch systems, the Falcon Heavy is surely to become extremely competitive against the Atlas and Delta rocket families which cost a large fortune.

Dlouhodobou brzdou pronikání soukromých společností do vesmíru je vysoká cena za kilogram vyneseného nákladu. Zdá se ovšem, že se ji daří díky technologiím snižovat, takže může být cestování do vesmíru, jeho průzkum a možná i získávání zdrojů a jejich přeprava (zpracování) ekonomicky výhodná. Ve vesmíru jsou zdroje, které by se na Zemi hodily. Například na Měsíci je řada surovin, včetně milionů tun hélia-3, které by mohlo vyřešit naše energetické problémy.

Co tedy úspěch společnosti SpaceX (několik dalších firem se chystá letos, či v dalších letech dobýt vesmír a začít jej využívat, byť „jen“ pro turistiku) naznačuje?

1. soukromé peníze začnou hrát významnou roli při zkoumání vesmíru a využívání jeho zdrojů;
2. urychlí se výzkum, ale podmínkou bude ekonomická výhodnost;
3. zvýší se soupeření, což povede k militarizaci vesmíru.

Letošek bude důležitý. Určitě budeme obracet hlavy k nebi asi častěji než v uplynulých letech.