Autoři dokumentu Afghánistán, země míru a meče režisér Petr Zrno (vlevo) a jeho syn Matyáš v obrněném vozidle během natáčení; Foto archiv autorů

Ve středu 19. září proběhla v kině Mat předpremiéra dokumentu s názvem Afghánistán, země míru a meče. Režisérem filmu je Petr Zrno a průvodcem jeho syn Matyáš. Šlo o celkem logickou volbu, protože Matyáš před natáčením filmu strávil rok v afghánském Lógaru jako vedoucí civilní části českého Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT). A na filmu je vidět, že Matyáš využívá svých zkušeností a kontaktů, které v průběhu onoho nelehkého roku nabyl.

Zahraničních dokumentů o Afghánistánu je celá řada. Dva z posledních let, které patří k nejúspěšnějším, jsou americké Restrepo a dánské Armadillo. Většina dosavadní české produkce představovala spíše kratší televizní formáty. Afghánistán, země míru a meče – mimochodem název dokumentu odkazuje k verši z afghánské hymny – má přes padesát minut, což může leckterý dokument zabít. Autorům se však podařilo délku dokumentu docela dobře vybalancovat obsahem, takže je divák udržován v neustálé pozornosti.

Matyáš Zrno je průvodcem dokumentu a vlastně je jediným spojovacím článkem. Během oněch padesáti minut se setkává s řadou lidí, zpovídá je, či s nimi zažívá různé více, či méně dramatické situace. Film je tak složen z řady malých zdánlivě odlišných příběhů, které jakoby ilustrovaly takový jeden obyčejný den dnešního Afghánistánu (byť dokument nemá představovat jeden den). Díky oněm drobným příběhům je Afghánistán, země míru a meče velice plastický – autoři natáčeli jak s Afghánci, tak s českými a americkými vojáky. Rozhodně se vyplatilo to, že autoři strávili v zemi mnoho týdnů.

Byť z velké části film platilo NATO nejde vůbec o propagandu a politika je velmi upozaděna. V některých momentech je ovšem přítomna. Například, když před návštěvou ministra školství Matyáš diskutuje s jedním z českých důstojníků, jestli je ministr zkorumpovaný, či není. Každý z nich tvrdí s odkazem na vlastní zkušenost opak. A pak se v tom má člověk vyznat.

V dokumentu hrají vojáci samozřejmě důležitou roli, protože toho Evropan bez nich v Afghánistánu příliš neudělá. Opět, autoři nikterak neadorují jejich práci a jejich přítomnost v zemi míru a meče. Pouze ukazují jejich každodenní příběhy, což je stokrát lepší, než kdyby jejich schopnosti a odhodlání vychvalovali do nebes. K těm silným momentům rozhodně patří bouřlivá výměna názorů mezi americkým odstřelovačem a (zřejmě) důstojníkem z velitelství poté co odstřelovači velitelství zakázalo zlikvidovat povstalce, kteří předtím napadli konvoj a které měl na mušce.

V premiéře se dokument Afghánistán, země míru a meče objeví na druhém programu České televize tuto neděli ve 20:05. A mohu jej s klidným svědomím doporučit.

UPDATE: Zde je link, který odkazuje na stránky České televize, kde je možné dokument shlédnout.