Dnes je dle mého názoru dosti důležitý den (nemyslím Martina na bílém koni…; byť Martinům taktéž vše nejlepší). Zdá se mi ovšem (asi by bylo fér napsat: jsem si jist), že většina lidí vlastně ani neví, jaký, proč a co se sluší. Je den válečných veteránů a jeho symbolem je květ vlčího máku. Říká se totiž, že se vlčímu máku daří nejvíce na místech, kde leží hodně padlých. Tato tradice se vztahuje k 11. listopadu 1918, kdy v 11:00 vstoupilo v platnost uzavřené příměří, kterým skončila 1. světová (Velká) válka. Ta byla svou ničivostí do té doby zcela unikátní a měla být koncem všech válek, což se samozřejmě nesplnilo a mnohem horší válka vypukla dvacet let poté.
Nicméně od té doby je vždy 11. listopad v zemích spadajících do západního civilizačního okruhu dnem válečných veteránů. Obyvatelé ve větším, či menším množství si připomínají své padlé, nejenom z 1. světové války, ale i ze všech ostatních. Jde o vzdání holdu těm, kteří riskovali, a mnohdy přišli o své životy v konfliktech, do kterých je vyslaly jejich země, jejich vlády.
V České republice se tento svátek slaví od roku 2001 a stále si hledá „své místo na slunci“. Stačilo se dnes podívat na hlavní zpravodajské relace České televize a Novy a pak si přepnout třeba na BBC. Její moderátoři a často i reportéři mají na klopách vlčí máky (měl jej třeba i rezignující ředitel). Jejich čeští kolegové nikoli a informace o dnu válečných veteránů v hlavních zprávách dostaly prostor maximálně jako čtené zprávy mimo obraz (obrázky běží a moderátor čte text). Více prostoru dostaly pouze na ČT 24 (díky Bohu).
Ještě k vlčím mákům. Vychází z básně In Flanders Fields od Johna McCrae. Zde je její český překlad:
Ve Flanderských polích
Ve Flanderských polích máky žhnou
Tam mezi kříži řada za řadou,
Je naše místo; nebesa křídla mají
Skřivánci odvážní křidélky třepetají
Slyšet je mezi děly bylo by záhadou.
My jsme ti mrtví.
Před dobou nedávnou
Žili jsme, padli jsme, se sluncem pod hlavou
Milováni, však jak nás mrtvé rozeznají
Ve Flanderských polích
Tož přijmi naši válku za tu svou:
Házíme tobě rukou zraněnou
Pochodeň a nebesa křídla mají.
Zradíš-li víru nás co umírají.
Jak budeme tam spát, až máky rozkvetou
Ve Flanderských polích.
Symbol vlčích máků je zvláště v Británii velice silný, i v pop kultuře. Stačí si připomenout například obal protiválečné desky The Final Cut skupiny Pink Floyd (respektive od Rogera Waterse připsané Pink Floyd). Dá se na něm nalézt fotografie důstojníka stojícího v makovém poli, držícího podpaží krabici od filmu s nožem v zádech…
U nás se každý rok pořádá více a více akcí, které na veterány vzpomínají. Standardně mezi ně patří ranní bohoslužba, či slavnostní shromáždění na Vítkově. Letos přibyla ještě jedna akce. Vojenské historické muzeum se otevřelo v 11:00 a uzavírá se v 23:00. Vojáci ze 4. brigády rychlého nasazení navařili guláš a čaj a přivezli mimo jiné Kajmana, vojáci Hradní stráže dovezli motorky a v patře hrál žesťový sextet Hradní stráže. Ale hlavně, celý den se provázelo muzeem, děti mohly soutěžit v kreslení vlčích máků na nádvoří, a když začalo pršet tak na papíře, odpovídat na kvízové otázky a tak dále. Mám obrovskou radost, že něco takového proběhlo a doufám, že je tím založena nová tradice.
Ráno proběhla bohoslužba ve Vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého na pražských Hradčanech. Koná se každý rok. Rád bych, byť 11. listopadu je téměř u konce, připomněl Modlitbu za padlé a zemřelé, na kterou není nikdy pozdě:
U Hospodina je milosrdenství, hojné je u něho vykoupení. (ŽALM 130,7)
Všemohoucí Bože, ty jsi Pánem nad životem i smrtí. Stojíme zde proto před tebou a prosíme:
■ Ujmi se všech, kteří zahynuli v bojích a válkách způsobených lidskou zlobou, pýchou a sobectvím. ■ Přijmi do své náruče všechny ty, kteří svůj život obětovali při obraně života a svobody druhých lidí. ■ Shlédni ve své lásce na ty, které o život připravila věrná služba, odvaha a statečnost. ■ Smiluj se nad těmi, kteří zemřeli ve válkách zbytečně a nesmyslně. ■ Odpusť pro své milosrdenství také těm, kteří ve své slabosti a omylnosti ztratili život v boji za věci nespravedlivé. ■ Otevři své království spravedlnosti a pokoje všem nevinným obětem válek a násilí.
Prosíme tě, Bože, vyslyš nás skrze našeho Pána Ježíše Krista, neboť on jako první z těch, kdo zemřeli, vstal z mrtvých. AMEN
Možná jsem nemusel volit ani tolik slov, když to, co bych chtěl říct, nejlépe vyjadřuje titulek tohoto článku a následující věta: díky vám všem, kteří jste sloužili a sloužíte a nasazujete své životy ve prospěch této země.
2 comments
2 Comments
Ivo
12. 11. 2012, 0:22Když už tady byla zmíněna silná tradice dne veteránů ve Spojeném království…
Řekl bych, že má více důvodů, ale jeden je i pragmatický. Ozbrojené síly Spojeného království byly po větší část historie postavené na dobrovolnosti, dokonce i během 1. světové války nešlo o braneckou armádu. Pokud máte takový přístup k ozbrojeným silám, nutně k tomu potřebujete étos, který mladé muže (a dnes i ženy) přitáhne do ozbrojených sil i v dobách nejtěžších, kdy skutečně o něco jde.
Jsem si jist, že ti mladí kluci, kteří se přes Polsko a Francii dostali do Velké Británie, aby tam bojovali za samostané Československo, měli před očima i to, v jaké úctě byli chováni většinovou populací legionáři, mnohdy jejich otcové, kteří bojovali za Československo jen dvacet let předtím.
Národ, který si neváží svých hrdinů, žádné mít nebude, až je bude potřebovat…
REPLYJ.D.
30. 3. 2013, 17:09http://www.regibase.cz/regi-jiri-schams/lukas-hirka-hiro-/
REPLY