Nasazení českých SOF – případová studie

301 Komentářů

1. Ivo – AČR nemá kapacity podniknout operaci v rozsahu který naznačujete a doufám, že ani nikoho nenapadne je budovat. Sice se jedná o nechtěný taktický popis, ale tím chci naznačit jediné. CZ SOCOM + SOF je pro AČR za současné personální a finanční situace zbytečný luxus. Našim cílem by mělo být udržet současný standard 601.skss a docvičit dopravní letectvo na požadovanou úroveň.

   – po odsouhlaseni politických špiček ČR a USA dochazí k vytvoření společneho velitelstvi SF USA (tou dobou již řidicí skupiny SF USA v operujicích v Libii) a ředitelstsví řízení specialnich sil ČR v Avianu

   – úkolové uskupení 601.skss + velitelský prvek se přesouvá do Aviano – 2x C295M. Obě letadla zůstavají (1x operační, 1x záloha)

   – nad zájmovou oblastí nepřetržitě operuje UAV CIA + dochazí k výsadku (601.skss) hloubkového průzkumu (1x C-295M)

   – uderný oddíl (601.skss) se přesouvá na předsunuté letiště na Maltě (2x C-295M)

   – úderný oddíl je vysazen do cílového prostoru – 1x C-295M

   – osvobozovací akci poskytuje CAS 2x F-15E + 2x F-15E záloha

   – po akci dochází k vyzvednutí jednotkou CSAR US Marines – (2x AV-8B, 2X MV-22B, 2x CH-53E)

   – návrat výsadku na USS Kearsarge (LHD-3)

   Odpovědět

2. Díky za reakci, určitě jeden ze způsobů řešení vzniklé situace.

   1. Abychom se pochopili, nikdy jsem nenaznačoval, že by AČR měla být schopna takovou operaci provést výhradně v národní režii bez jakékoliv asistence spojenců. I proto jsem specificky vyjmenoval 4 schopnosti, které USA pro provedení operace poskytnou. Ne, že by to bylo silami AČR zcela neproveditelné, ale z kategorie „risk“ se přesouváme do kategorie „gamble“.

   2. Ještě jednou děkuji čtenáři „h-cz“ za link ohledně koncepce NATO k problematice SOF. http://www.nshq.nato.int/NSHQ/GetFile/?File_ID=29

   3. Ohledně docvičení letectva na požadovanou úroveň. Jasně, v případě zájmu stačí otevřít výše umístěný dokument na straně C9, kde je jasně napsáno, že SOF vzdušné prostředky jsou ve dvou kategoriích: a. „Special Air Operation Dedicated“, b. Special Air Operation Capable“, přičemž v té první jsou předpokládány vyšší schopnosti, v té druhé duální plnění úkolů pro konvenční síly.

   4. Mimo jiné, abych přiblížil úhel pohledu pod jakým posuzuje speciální síly NATO – vždy v kontextu SOF. Hodnoceny jsou 4 schopnosti (strana C1):

   a. Tactical Capability,
   b. Mobility, deployability and Enablers,
   c. Sustainability,
   d. Command and Control (C2) Capability.

   Pokud se člověk podívá dále, jak jsou v rámci těchto kritérií stanoveny NATO SOF Capability Levels (IV. třída nejlepší, I. nejnižší), tak samotné schopnosti operátorů SF v hodnocení států NATO provádět speciální operace nehrají zase až takovou roli.

   Kde máme dle mého názoru mezery?
   a. „Posses aviation SOF units“,
   b. „Unable to sustain forces (i.e. : unable to provide multiple coalition rotations without extended force regenaration efforts at home)“.

   Našly by se možná i jiné, ale tyhle mne při čtení dokumentu praštily přes nos.

   Odpovědět

3. Ad Toledo)
   Určitě dobrý plán, ale proč, když už jste jedno letadlo ponechal jako zálohu, plán nepočítá i s dedikovaným QRF (pozemní zálohou)?

   Třeba výsadkovou rotou připravenou na stojánce na letišti zasáhnout v případě, kdy by celá akce šla do kytek? Mohla by to být i třeba jen lehká rota, ale tam by byl myslím větší problém se zasazením.

   Celou akci by nemuseli hnout ani prstem, ale plán by byl hned robustnější i z hlediska pozemní části, ne jen zasazení.

   Toliko můj názor.

   Odpovědět

4. Ivo, nechci být hnidopich, ale naprosto opomíjíte politickou vůli představitelů ČR řešit případné zadržení českých občanů vojenskou cestou. Je třeba sebereflexe a jako určitý precedens musíme brát v úvahu historické příklady. K nasazení ozbrojených sil, z důvodu osvobození vlastních občanů z cizího území v československé a české historii nikdy nedošlo – a to dokonce ani za dob ČSSR, když bylo v Angole uneseno 66 osob najednou: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10213385108-zajati-v-angole/

   Odpovědět

5. Ad Dušan Rovenský)
   Jasně, ale to bychom se nikam nedostali :-). Jde spíš o otázky, které případová studie vyvolává, než o samotnou studii. To bylo cílem.

   Odpovědět

6. Vojak – rescue team zde již máte v podobě CSAR, který se v době akce nachází ve vyčkavacím prostoru nedaloko zájmové oblasti. Nasazení QRF čekajícího na předsunutém letišti nese jen další rizika.

   – dlouhá reakční doba

   – konfrontace se zmíněnýma zálohama (určitě mech. rota, s velkou pravděpodobností i mech. prapor)

   – vyvázání a bezpečný návrat QRF

   Odpovědět

7. Ad Toledo #6)
   Pokud se jedná o CSAR v podobě mariňácké roty, tak souhlas. Pokud je to méně robustní element, tak bych trval na možnosti nasadit výsadkovou rotu.

   V obecné rovině vždy je lepší mít k dispozici národní možnost pokud má srovnatelné schopnosti.

   Dlouhá reakční doba – klidně můžou být s padáky na zádech na palubě letícího letounu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Středozemním mořem.

   Vyvázání – jak jsem si vygoogloval, tak na západním cípu městečka je polní letiště (na druhé fotce je špatně vidět). Vše lze stáhnout klidně přistávacím výsadkem, pokud je letiště pod kontrolou.

   Odpovědět

8. Možná se na to dívám špatně, ale přijde mi, že z této případové studie těžko dojdeme ke způsobu začlenění 601.skss do AČR. Z této studie totiž zjistíme, že (kromě letectva) to 601.skss zvládne sama-totiž že nepotřebuje doplňovat zbytkem AČR.
   Docela se mi líbí plán Toleda, i když bych zvážil jiné způsoby zasazení než padákem.

   Dovedu si představit podporu některých operací 601.skss zbytkem armády, ale v případě tohoto konkrétního úkolu mi opravdu přijde zbytečná, dokonce bych řekl nevhodná.

   Odpovědět

9. Pár poznámek, a nesnažím se zde napadnout snahu autora, spíše jen upřesnit, aby výsledky měly patřičnou výpovědní hodnotu.
   1) neměla by Case Method být přeložena jinak- Case Study je případová studie a zabývá se skutečnou historickou událostí? Případová metoda by možná byl přesnější termín.
   2) Pokud zde volená metoda popisuje situaci, nebylo by (vzhledem k účelu- lepší vhled do problematiky českých SOF a ukotvení do systému AČR) vhodnější stavět na hlavních úkolech, tedy SR, DA, MA?
   Tedy zvolit příklady popisující speciální průzkum, údernou akci a vojenskou pomoc?
   3) V komentářích je zmiňovaná studie NATO SOF study, kde jsou defininovány SOF, tedy „specificky organizovány, cvičeny a vybaveny k provádění a podporování speciálních operací“, není tedy rozdělení v závěru článku matoucí?
   Obvykle jsou jednotky chápány: SF = U.S. Army Special Forces, SOF = širší pojem, tedy všechny jednotky pro speciální operace a to včetně US Army SF. Americký systém je dost veliky na to, aby pojmul vícero levelů jednotek (Tier I.-III.), ale to je zde irelevatntní.
   4) Zvolený příklad je ne-nepodobný americkému případu Eagle Claw, který vedl díky debaklu k vytvoření SOCOMu- není to předpojatost? Jinými slovy, podobný příklad vedl jinde k již známému výsledku- jsme schopni myšlenkově uchopit organizační rozdíly mezi našimi a americkými ozbrojenými silami a posoudit je s náležitou pečlivostí? Ale to se vracím k příspěvku pana Opaty v jiném vlákně.

   Nesnažím se zde napadnout snahu ani zvolený přístup, jen se snažím zohlednit některá známá fakta.
   Obávám se totiž příliš ambiciózního zadání příkladu, který umožní nepostihnutí důležitých detialů a odlišností. A v důsledku toho pak závěry nemusí vést správným směrem.

   Jinak si ale myslím, že je to podařený příklad pro „myšlenkový tělocvik“. A autorovi díky za snahu.

   Odpovědět

10. Souhlasím s několika postřehy uvedenými výše: Politická vůle – při několika televizních reportážích v době existence SOGu jasně vyplynulo, že naši politici o operativním nasazení armády při evakuaci českých občanů z válečné oblasti prakticky neuvažují. Současné zákony vůbec rychlé akce v zahraničí neřeší. Zmiňují se pouze o cvičení a dlouhodobém nasazení v mírových misích. Naše zákony jsou v tomto zastaralé. Právě v době existence SOGu se řešilo, zda tyto akce na ochranu českých obyvatel v zahraničí má provádět armáda nebo policie. Jedním z úkolů SOGu bylo provádět právě takové akce. V té době však probleskovaly názory, že tyto věci má řešit policie, potažmo URNA, protože se vycházelo z toho, že podobné akce prováděla rakouská EKO Cobra a německá GSG9. Operace Pegasus, která proběhla relativně nedávno však potvrdila, že i v Německu již jsou tyto operace v gesci armády – bylo nasazeno transportní letectvo, výsadkáři a zásahovka vojenské policie. V Německu tedy již mají jasno. Stejně tak v řadě západních zemí. U nás se věci řeší až nějak za provozu, až se problém vyskytne. Vzhledem k současnému stavu naší politiky jsem velice skeptický, že by politici nechali provést evakuační akci. Jejich názor bude, že to je moc riskantní a že dotyční tam neměli lézt. Mimochodem, pochybuji, že některá jednotka AČR se připravuje na takovou evakuační akci. V koncepci AČR jsem nic podobného nenašel.
    Druhý problém – nedostatečná přepravní kapacita – tu máme prakticky od doby vzniku ČSR, pokud pominu krátké období před rokem 1989, kdy jsme měli AN-12. CASA je na přepravu potřebných vozidel malá a Mi-171 nemá ani potřebný dolet. Pokud už se řeší vycvičenost posádek Mi-171 na speciální operace, tak by se mělo zvážit osazení několika vrtulníků nástavcem pro tankování za letu a pořízení tankovacích souprav pro CASY, aby ty vrtulníky bylo z čeho za letu plnit. Ideální by bylo pořídit dva Herculesy z přebytků USAF, ale na vyjednávání nemají naši politici koule. Pokud by se zbrkle nekupovaly L-159 v 90. letech tak bychom teď měli jak stíhačky, tak dopravní letadla. Vyhozené prachy.

    Odpovědět

11. Ivo, souhlasím s Mr. Greenem v tom, že se spíše jedná o případovou metodu a ne případovou studii. Dále si myslím, že pokud chcete podpořit svou tezi o vhodnosti vytvoření tzv. CZ SOCOM (nebo nějaké jeho obdoby), tak je potřeba si pokud možno volit realistický „what if“ scénář. Pokud bychom se měli zabývat (Vámi nastíněným) konkrétním případem, tak jako mnohem pravděpodobnější něž nějaký „forced entry“ scénář to vidím následovně:

    Vláda ČR pověří ministra zahraničních věcí (v lepším případě doplněný o experty ministerstva obrany, ministerstva vnitra a příslušníky zpravodajských služeb) vytvořit vyjednávací tým. MO je následně pověřeno zabezpečit pro tento tým přepravu a ochranu, aby se do Libye mohl dostat a v relativním bezpečí tam působit. Takže jako úkol mi pro MO vychází – 1x Airbus A 319CJ na trasu Praha – Trispolis (popřípadě Benghází) a 1x tým ochrany osob (ochranná služba VP + 601.skss).

    Nezlobte se, ale plánování padákového či přistávacího výsadku příslušníků AČR v Libyi je sci-fi. I kdyby byla politická vůle (což v ČSSR/ČSFR/ČR nikdy nebyla a nebude), tak se stačí se podívat jak dopadla ad hoc připravená (a mnohem komplexněji zabezpečená než co navrhujete Vy) operace Orlí spár (Eagle Claw) v Íránu v roce 1980.

    Odpovědět

12. Ad. Mr. Green a Dušan Rovenský:

    případová studie (Case study) je metodou, která zkoumá daný fenomén v poměrně uzavřeném kontextu (časově, teritoriálně, tématicky) a to buď pro přínos nové empírie či pro zobecněné hodnocení jevu/vytváření teorií. Metodologický problém zde proto nijak nevidím. K tomuto tématu doporučuji: Gerring, J. 2006. Case Study Research: Principles and Practices.

    Odpovědět

13. Nechci se plést specialistům do řemesla, ale k metodě případové studie: absolutní souhlas s Petrem Z. Odhlédněme k připravenosti politické reprezentace to udělat – to není předmětem studie. Ivo netvrdí, že to dělat budeme ani, že chceme, ale používá případovou studii tak, jak se používat má, tj. k nalezení řešení problému, který si stanovil. Nepochybně by se našel i reálnější scénář (příspěvek k evakuace občanů EU z rizikové země „kdesi v Africe“), ale to by třeba nevedlo k myšlenkovému procesu, který je sledován. To, že je příklad teoretický, neznamená, že nemůže vést k praktickým závěrům.

    Odpovědět

14. 20.4. je dva dny po úplňku. pokud situace rukojmích dovoluje, doporučuji vyčkat na 28-29 dubna.
    dvě dvojice Mi-171 po doplnění paliva na letadlové lodi v 0100 přeletí čáru pobřeží u Zlitan a budou pokračovat do prostoru záchrany.
    jeden vrtulník první dvojice přistane mezi cílovým objektem a třemi usedlostmi na SE a vysadí blokující skupinu. druhý provede výsadek fastrope do cílového objektu (pokud nelze fastrope, pak v prostoru SE cílového objektu (mezi dvěma compoundy tvaru L).
    Druhá dvojice veze zálohu a security k obsazení plochy S od zeleného pole/“lesa“ tak, aby AT prostředky skupiny security byly schopny ničit cíle na silnici do bani walid. plocha „pole“ poslouží k případnému posazení vrtulníků v případě potřeby prohledávat ostatní objekty a následné časové prodlevy. doba činnosti v cílové oblasti: ne déle než 20 minut.
    1x casa 295 v úpravě pro casevac odstartuje z Sigonella tak, aby byly schopny mezi 0300-0400 přijmout zraněné na letištích Misrata
    kritické předpoklady: vycvičenost osádek pro činnost IFR nad mořem, schopnost doplnit palivo na moři, vycvičenost pro NVG operace.

    positiva: rychlost akce

    pro zajímavost doporučuji na snímku Googlearth z 2010 asi 500m severně bojovou techniku v okopech.

    Odpovědět

15. ad Petr Z. a Ota, vstup nebyl směřován vůči „případové studii“ (Case Study), ale vůči nazývání „případové metody“ (Case Method) případovou studií.
    Rozdíl mezi těmito dvěma je v mimo jiné tom, že případová studie se zabývá skutečnou událostí, kdežto případová metoda používá událost smyšlenou, upravenou jinými slovy hypotetickou.
    Tedy, návrh byl nazývat případovou metodu tím čím je, = případovou metodou a neplést ji s případovou studií.

    Odpovědět

16. Jsme jiz trochu off-topic, nakonec musim uznat, ze mate pravdu. Case method je koncept, ktery se pouziva v law a business sfere (dle wiki, jak jinak :-), tedy mimo muj akademicky background, ve kterem je takto uzita pripadova studie chapana jako klasicka Case study, pripadne prediktivni scenar.

    Odpovědět

17. Díky všem za reakce, pod dvou dnech bez internetu se pokusím k nim vyjádřit.

    Ad Mr. Green)
    1. Bylo mi jasné, že „Case method“ není případová studie, jen jsem netušil, že české akademické prostředí pojem „případová metoda“ vůbec zná. Nicméně je to jen nálepka, záměr byl myslím jasný.

    2. Z pohledu 3 hlavních úkolů mohu těžko řadit uvedený scénář jinam než do DA. Rozhodně to není MA nebo SR. Samozřejmě to není typicky doktrinální DA, ale to na tom nic nemění.

    3. Dichotomie SF/SOF. Z dobrého důvodu jsem definice uvedl, abychom věděli o čem se vlastně bavím. Napříč státy NATO to totiž standardizováno NENÍ (což je uvedeno i ve zmiňované studii). Někdy množina SOF automaticky zahrnuje i SF, někdy nikoliv. Mě šlo spíš o to, aby si čtenář uvědomil, že SF nefungují ve vzduchoprázdnu, ale mají/měli by mít poměrně robustní zabezpečení ze strany jednotek většinové armády, které jsou na to však dlouhodobě připravovány. Což u nás není.

    4. Zvolený případ skutečně připomíná Operaci EAGLE CLAW. Nedávno jsem měl totiž možnost mluvit s veteránem této zpackané operace, což mě donutilo přemýšlet o našem systému SF a systému SOF (neexistujícímu). Smyslem nebylo přivést čtenáře k tomu, abychom zavedli CZSOCOM. Situace je totiž řešitelná hned několika způsoby, ten historicky zvolený Američany není jediný.

    Uvádím 3 způsoby řešení navržené NATO studií:

    a. „National Military Element for Special Operation“ – koordinační velitelství pro speciální operace metodicky a doktrinálně zastřešující SF a SOF. Jednotky (zvláště pak SOF) zůstávají ve svých mateřských svazcích.

    b. „Special Operations Component Command“ – v podstatě model SOCOM, tedy velitelství zastřešující SF a SOF bez ohledu na to z jakého druhu vojska původně pochází.

    c. „Special Operations Service“ – zcela samostaný druh vojska z hlediska kariéry i řízení, zahrnující veškeré potřebné jednotky SF a SOF pro provádění speciálních operací.

    Jaké řešení by bylo nejvhodnější pro ČR nechám na čtenářích. Předesílám, že třetí možnost NENÍ současný stav AČR (klíčové je slovní spojení SF + SOF).

    Ad Dušan Rovenský)
    Jsem si samozřejmě vědom toho, že tato operace je mimořádně obtížná a komplexní. Proro jsem tento případ vybral – ukázat na limity současných schopností AČR takové operace vůbec provádět. Nemáme sice úplně prázdné ruce jako vláda Západního Německa v při zpackané operaci na záchranu izraelských rukojmí v Mnichově, ale naše současné schopnosti rozhodně nedosahují potenciálu ČR.

    Ad Lojza)
    Pokud bych chtěl mermomocí dokázat, že je nezbytné zvýšit míru spolupráce SOF s SF v podmínkách AČR, rozhodně bych mohl vybrat vhodnější příklad. Asi nejlepší by byl z reálného nasazení 601.SkSS v Afghánistánu, ale jsem si jist, že diskuse by se neudržela v produktivní rovině jako tato, a rychle by sklouzla do emotivního hájení pozic.

    Odpovědět

18. ještě bych jen do diskuse přihodil názor, že „jediné SF jsou zelené barety“.
    tedy že ve smyslu oddělování SF a SOF jsou SF i naši mentoři v A-stanu. dle této logiky pak SF jsou spíš doplňkovým prvkem množiny SOF, ne jeho klíčovou částí.
    Jinak řečeno. SF MAJÍ cvičit místní sympatizanty a MOHOU působit kineticky. SOF MAJÍ působit kineticky a MOHOU provádět spektrum dalších činností včetně výcviku místních sympatizantů.
    -potud americká logika věci.
    z tohoto hlediska je nazývání 601skss misnomer a posunování SOF do role podpůrného prvku pro SF již holý nesmysl. tak jako řadová jednotka, i jednotka SOF může mít své combat arms, combat support a combat service support. jenže to pak narazíte na uraženou ješitnost jedinců, kteří se nebudou schopni přenést přes to, že i seržant na finančním je SOF.
    když 160SOAR vyhledávaly během Pouštní bouře SCUDy, tak byly také v roli kinetického týmu a ne jen pouze zabezpečující, byť předurčenou jednotkou.

    Odpovědět

19. Ivo: V podstatě s Vámi souhlasím.

    Co se odpovědi na ty tři způsoby týče… Podle mého názoru je víceméně úplně jedno jak se bude velení jmenovat a dokud tu nebudou vojáci vycvičení tak, aby mohli dělat tuto práci, pak je i jedno jak to bude složené pod tím velením.

    Zkrátka v případě, že se budeme bavit o tom, že je nezbytné provést úkol výše, pak není třeba nic na současném systému měnit.

    Hádky ohledně toho kdo kde je SF, kdo už je SOF a kdo nic, podle mého názoru diskusi nikam neposunují.

    Odpovědět

20. Ad Honza)
    Pokud bychom mluvili pouze o SF / SOF US Army, tak máte více méně pravdu. „Zelené barety“ byly skutečně původně určené primárně pro MA (ale bylo to vojenské poradenství partyzánských jednotek za linií nepřítele), zatímco například SOF 75th Ranger Regiment je vysloveně kinetická jednotka.

    Ale pokud se podívámě šíře, například na US Army Delta (jednoznačně prvoligová SF), tak tam je kinetická složka dominantní, to samé u US Navy SEALs.

    Podle mne logika dělící linie leží spíše v tom, zda jsou určeny i k plnění konvenčních úkolů, což US Army Rangers jsou, ale Delta nebo Zelené barety ne.

    Přeneseno do AČR: pro 43. výsadkový prapor bude vždy podstatnější kinetická složka než pro 601.SkSS, ale to neznamená že výsadkáři jsou SF a 601. SkSS SOF.

    Ad Lojza)
    Je skutečně jedno jak se bude „koordinační orgán SOF“ jmenovat, ale už není jedno jaké bude mít pravomoci. Jak zmínil gen. Opata ve svém posledním příspěvku, se změnou této problematiky jsou spojena následující rizika:

    a. garance finačních prostředků,
    b. podpora rozvoje,
    c. akviziční proces,
    d. česká armádní závist.

    Legislativní ukotvení vidím jako zásadní předpoklad toho, aby jsme nevykopali hrob českým SF. Když může mít americká námožní pěchota od roku 1947 jako JEDINÁ složka amerických ozbrojených sil garantovánu minimální velikost (dvě divize), lze podobné metody použít v AČR.

    Druhé, možná důležitější, ukotvění musí být po stránce personální. Zmíněný koordinační prvek musí být obsazen z drtivé části bývalými přislušníky 601.SkSS s účastí i ostatních podřízených SOF jednotek. Jedině tak lze dle mého názoru zajistit, aby pravomoce koordinačního prvku nebyly časem marginalizovány, ale naopak posíleny.

    Asi nejdůležitějsší otázka – co by z toho 601.SkSS měla:

    1. Získala by schopnost kontinuálního nasazení spolu se spojenci, kterou teď bohužel nemá.

    2. Získala by schopnost působit v mnohem širším spektru operací než může působit teď. Zvláště pak to, že nemáme ŽÁDNÉ SOF vrtulníky / letouny dramaticky omezuje schopnosti zasazení.

    3. Nepřítomnost lehké pěší jednotky SOF znamená, že SF musí dělat plnou škálu úkolů bez ohledu na jejich důležitost. To samozřejmě omezuje jeejich počet v čase. Není úplně zásadní při nasazení v Afghánistánu, ale bylo by zásadní při scénáři střední intenzity v Evropě.

    4. Zvýšila by se 601.SkSS schopnost rekrutace. Není náhodou, že disproporční část amerických SF jsou bývalí příslušníci 75th Ranger Regiment (tedy SOF). Tyto jednotky spolu často cvičí a jsou nasazovány, takže spousta ambiciózních rangerů si řekne, že by rádi zkusili hrát místo ve druhé lize v té první. Ale důležitým předpokladem tohoto jevu je, aby druholigový hráč viděl toho prvoligového na hřišti…

    Odpovědět

21. To Honza)
    Zajímavé řešení akce. Jen bych asi nasadil více než 2 vrtulníky operátorů / výsadkářů. Prostor pro schopnost absorbovat chybu zpravodajců je pak podstatně vyšší. Ozbrojené místní / jednotku milic prostě vyloučit nemůžete.

    Mimo jiné právě vámi zvolené blokující skupiny by byly v logice amerického použití speciálních sil bezpochyby jednotky SOF, nejspíše z 75th Ranger Regimentu, obdoby našeho Výsadkového praporu.

    Jen bohatá Česká republika s vysokým rozpočtem na obranu si může dovolit používat SF na podúkoly, které chudé Spojené státy s malým rozpočtem na obranu musí delegovat na SOF :-).

    Odpovědět

22. Opět víceméně souhlasím..
    Ad.2. To je problém spíše a hlavně pro letectvo. Omezení na jejich straně jsou často vysoká.
    Ad.4. Nevidím sice do otázek financování v budoucích letech, ale dnes, když budou příslušníci 601.skss cvičit s kýmkoliv pak začnou pronikat mezi běžné vojáky i nezkreslené informace. Nejsem si jist, jestli se tím zvýší schopnost rekrutace.. Přece jen více práce za stejně nebo mnohdy méně peněz(samozřejmě základ je zde o málo větší, ale na osobním to kvalitní vojáci snadno předeženou)…

    Za důležitější bych považoval otázku co to bude 601.skss stát.
    Aby se z 601. skss nestal jen nový Vyškov, který bude učit ostatní a sám na své práci zamrzne.

    Odpovědět

23. Jsou tady mnohem povolanější, jen moje úvaha .Omezením je, jak tady bylo uvedeno tankování za letu u letadel CASA. Jinak by bylo lepší se inspirovat spíše operaci BLESK (JONATAN) IDF. Start z území ČR, přistání na zmiňovaném letišti u cíle, osvobození rukojmích a návrat do ČR bez mezipřistání. Odpadají problémy dohody se spojenci a prozrazením. Jednotka 601. ssk vzhledem k vybavenosti a možnostem (komunikace, možnosti nácviků a informací). Od SF USA, bych k k tomu co bylo napsáno TOLEDEM přidal ještě AC-130U Spectre Gunship a samozřejmě tankovací letadlo, kvůli tankováni za letu, vím, že to naše CASY nemají (bohužel nemáme C-130J, to už tady taky bylo psáno). Pokud na místě už operují SF USA, tak mi provedou průzkum místa přistání a navedou. Francouzi k průzkumu míst operací využívají zálohy ( AČR by mohla třeba bývalé vojáky 601.ssk). Proč Prostějov a ne Chrudim, protože nejde o přečíslení protivníka počtem i kvalitou, ale kvalitou, rychlosti a výbavou. Jinak ČR už dostala v poslední době občany z Indie a Tanzánie, což byla spíše práce UZSI, ale stačila, takže pokrok tady je.

    Odpovědět

24. Oprava ze Zambie.

    Odpovědět

25. ad IVO

    Souhlasím s tebou, věci které jsi vypsal jsou přínosné pro 601. skss i jednotky, které by byly začleněny do organizační struktury SOCOMu. Na druhou stranu se vždy pozastavuji nad tím, proč vypíšeš jen pozitivní věci(schopnosti), které by z toho 601. skss získala. Myslím si, že kdyby jsi byl objektivní, tak vypíšeš všechny věci plynoucí pro SF – pozitivní/negativní. Podle mě oba moc dobře víme, že je to běh na dlouhou trať. Přínos SOCOMu pro SF by byl v počátku, možná dlouhé roky spíše negativní. Osobně si myslím, že jsi hodně nakloněn myšlence vzniku SOCOMu a ta zastiňuje tvoji objektivnost. Co myslíš, že můžou útvary, jako Chrudim nabídnout ve spolupráci s SF? Myslíš, že jejich profesní příprava je dostačující? Domníváš se, že nejnižší důstojníci mají dostatek znalostí ke spolupracovali s SF? Mohl bych se bavit o dalších věcech jako je vaše/naše velení, střelecká připravenost a nebo jen ztotožnění se jednotlivců s tím že budou hrát (jak jsi napsal) druhou ligu. Je zde hromada problémů, všichni o nich vědí a neřeší se. Pro začátek, by stačila pouze jednoduchá komunikace mezi útvary a požádat o spolupráci. Pokud nebudou prolomeny tyto základní ledy mezi 601.skss a ostatními útvary jako je Chrudim, tak si myslím, že SOCOM nemá smysl. Vidím to následovně – komunikace pro navázaní dobrých vztahů na úrovni velitele praporu/brigády a SF – vzájemná výpomoc – vyslání instruktorů SF k útvaru, který má zájem o spolupráci za peníze útvaru, který požaduje předání zkušeností od SF – vybraní příslušníků, kteří budou mít možnost podívat se jak funguje činnost SF, pro pochopení jejich práce a poté návrat k domovskému útvaru. Tak by docházelo k postupnému předávání zkušeností od SF k dalším útvarům a k vytvoření podmínek pro vznik SOCOMu. Myslím si že do té doby než budou vyřešeny tyto problémy, nemá komunikace o vzniku SOCOMu smysl.

    Odpovědět

26. Ad J.D.)
    Díky za zmínku, už jsem myslel, že tuhle operaci nikdo nevzpomene :-). Schopnosti českého letectva provést přístávací výsadek jsem neuvedl náhodou.

    Jenže v tom je i slabina celého provedení. Schopnosti českého letectva přistávat na nezpevněných plochách nejsou zrovna na nejvyšší úrovni, není na to dost výcvikových hodin. Přitom například letoun L-410 byl v ČSLA provozován PŘEDEVŠÍM z těchto důvodů. Jenže dnes většina pilotů L-410 sportovních aeroklubů působících v roli autobusáka pro civilní parašutisty předčí z hlediska výcviku v přistání na nezpevněných plochách vojenské piloty…

    Mimo jiné v Operaci Blesk byly samozřejmě použity i pozemní SOF – blokovací postavení a ničení letecké techniky na letišti bylo provedeno vojáky brigády Golani, jen samotné osvobození rukojmích bylo provedeno SF jednotkou Sayret Matkal. Takže jsme zase u konceptu použití SF/SOF v jedné operaci.

    Mimo jiné, pokud hledám vojensky efektivní řešení nezatížené historickou bagáží, zpravidla ho najdu u IDF. To jsou ozbrojené složky, které si neefektivitu nemůžou dlouhodobě dovolit…

    Schopnosti českého dopravního letectva jsou z hlediska vojensko-politických ambicí skutečně nedostatečné. Letouny C-295 se poměrně dobře hodí k transportu osob včetně provádění výsadků, ale jsou již méně vhodné pro transport materiálu a zcela nevhodné pro transport techniky.

    Problém by vyřešil nákup cca 2 letounů kategorie C-130 Hercukles. Nutně to nemusí být Hercules, vůbec bych se nebál otevřeného výběrového řízení. Například brazilský Embraer KC-390 je ekvivalent Herculesu, je úspornější a novější a o 1/4 levnější než C-130J. Mimochodem část se vyrábí/bude vyrábět v ČR.

    Odpovědět

27. Ad Názor 26#)
    Úplně objektivní nejsem, ani to nepředstírám. Na druhou stranu ctím rozdíl mezi marketingem a výzkumem, proto jsem článek napsal jak jsem ho napsal.

    Hmm, musím uznat, že tebou navrhované řešení má něco do sebe. Posun k větší synergii SOF lze skutečně udělat odspodu nahoru pokud tomu nebudou kladeny překážky. Rovněž graduální posun je rozhodně bezpečnější strategie než akce kulový blesk. Vezmu tě za slovo a po návratu do Čech se o to pokusím.

    Chápu instinktivní obavy 601.SkSS z toho, že by jim někdo chtěl brát jejich core mission, ale přinejmenším u Chrudimi je ta obava naprosto lichá. Již předchozí velitel praporu pplk. Kolář jasně deklaroval, že Chrudim nemá a nebude mít ambice provádět samostatné speciální operace. Což může znít jako samozřejmé tvrzení, ale bylo to v kontextu, kdy něco podobného tvrdila půlka mechanizované vojska AČR…

    Ne úplně zanedbatelná část důstojnického sboru v Chrudimi má za sebou Ranger School, takže dělící čára mezi SF/SOF je v hlavách výsadkářů vcelku čitelná. Naši úlohu vidíme jako úlohu Rangers, vaši jako SF.

    Střelecká příprava je bez debat, to je jedna z věcí, kterou vám v dobrém slova smyslu závidím.

    Odpovědět

28. Ad Ivo
    17/1
    Mou snahou bylo být přesný, to znamená i v rovině termínů.
    17/2
    Stejně tak můžeš nazvat úkol přepadem a pak je to úkolem pro ještě širší publikum.
    17/3
    Standardizované to je, viz můj příspěvek 9/3. Ve studii, jež je zde zmiňována se jedná o stránku 9, popis v rámečku jež cituje MC 437/1, dále pak speciální operace jsou definovány na stránce 5.
    Ad Ivo
    20
    MA mission je pouze jedna z Core Missions U.S Army Special Forces (pouze jedna znamená že jich mají více).
    Kinetičnost operací nemá nic společného s tím, zda jednotka je, či není SF či SOF.
    Nemohu si pomoct, ale jak čtu příspěvek č.20, tak se nemohu zbavit pocitu že máš vizi co by mělo být součástí CZSOCOM a tomu podřizuješ své myšlenky a argumenty. Myslím, že by to mělo být naopak, složení a organizace by měly být diktovány úkoly…
    20/4
    Není pravdivý argument! Pokud máš data, dej je zde.

    Odpovědět

29. Ad Mr. Green)
    1. Dokument se to SNAŽÍ standardizovat, ale standardizované označení SOF a SF, které by vždy znamenalo v NATO to samé, prozatím není.

    Viz odstavec na straně 8:
    „Research both in the field and in open source litarature indicated perspectives vary across and within different national military establishments regarding the precise definitions of Special Forces (SF) and Special Operation Forces (SOF).“

    Proto jsem se rozhodl tyto pojmy na konci článku definovat, abychom se bavili o tom samém.

    2. Netvrdil jsem, že MA je jediný úkol US Army Special Foces, doslova píšu, že „byly skutečně PŮVODNĚ určené PRIMÁRNĚ pro MA“, což není to samé. Je mi jasné, že hlavní úkoly mají 3.

    Ani jsem netvrdil, že kinetičnost operací je dělící linií mezi SF a SOF. Doslova jsem napsal, že „dělící linie leží spíše v tom, zda jsou určeny i k plnění konvenčních úkolů“. Což se domnívám je asi nejdůležitější rozlišovací znak SOF, které zpravidla plní i konvenční úkoly.

    3. Vizi, jak by to mělo s budoucností SF a SOF, v téhle fázi již samozřejmě mám, ale to neznamená, že je vytesaná do kamene. Příspěvek „#25 Názor“ například, mimo jiných, ji znatelně modifikoval. Pohled zevnitř SF mi chyběl. Při mentální tvorbě své vize jsem vycházel ze současných úkolů a nasazení, nic lepšího k dispozici nemám.

    Není pravda, že bych byl nekompromisní zastánce CZSOCOM (tedy možnosti „Special Operations Component Command“ z příspěvku #17). Zbylé dvě možnosti jsou rovněž použitelné pro AČR a v tuhle chvíli nejsem přesvědčen, že jedna by výrazně převyšovala ostatní.

    4. K onomu „nepravdivému argumentu“ – vycházel jsem z knihy „The Mission, The Men, and Me: Lessons from a Former Delta Force Commander“ od Peta Blabera. Kniha sice pojednává především o nepodařené (z pohledu autora) operaci Anaconda v Afghánistánu, ale první kapitoly popisují i dřívější období autorovy kariéry. Začínal u 75th Ranger Regiment, pak prošel selekcí do SF a nakonec skončil u Delty. Nejenom, že zde popisuje své motivy proč šel od Rangers k SF, ale později když stručně popisuje složení svého týmu, tak jeho životní dráha není v tomto zcela výjmečná. Samozřejmě se jedná o jeden zdroj, ale moje osobní zkušenost z Afghánistánu, kdy jsem měl možnost spolupráce s ODA týmem na základně Blackhorse, to nijak nevyvrací.

    Jen pro dopřesnění, napsal jsem, „že DISPROPORČNÍ část amerických SF jsou bývalí příslušníci 75th Ranger Regiment“. Nemyslel jsem tím majoritní, ale to, že bývalých rangers je mezi SF více než by demograficky odpovídalo jejich počtům (jednoho pluku).

    5. Abychom si jen vzájemně nepřehazovali míček přes síť – jaký si myslíte vy, že by byl nejlepší koncept SF a SOF pro AČR?

    Odpovědět

30. Ivo – podle mne je jádro pudla trochu jinde. Přeci je až s podivem, že otázku SOCOMu tlačí jeden útvar a ostatním je to tak trochu buřt, nebo jsou přímo proti. Jestli by se nemělo začít u toho, že se 43.vmpr najde důstojné místo ve struktůře AČR. Přestaneme si hrát na nějakou imanigární brigádu rychlého nasazení a přiznáme QRF status, se vším so k tomu patří, Chrudimákum.

    Odpovědět

31. Ad Toledo)
    Jasně, včera bylo pozdě. Co pozitivního přináší Brigáda rychlého nachlazení výsadkářům? Krom toho, že každý voňamoula z brnky, který neviděl padák ani z rychlíku, nosí červený baret…

    Přemýšlím…., stále přemýšlím…., omlouvám se, ale na nic jsem nepřišel.

    Odpovědět

32. Chrudim byla, kdysi zařazená do 4. brn. a na ní byla brigáda stavěná. Od vzniku skákala většina útvarů brigády, včetně VZS. Postupně se to omezovalo, nebyly peníze, padáky se přesouvaly, protože těch taky nikdy moc nebylo. Za mě ze 4. pz. praporu z Bechyně do Chrudimi, za jejich starší typ, což byla neklamný zvuk umíračku praporu.

    Odpovědět

33. Ad Toledo)
    To bych zase až tak nepřeceňoval. Dokázal bych jmenovat i jiné příklady z poslední doby, kdy Výsadkový prapor tlačil něco, co bylo ostatním „tak trochu buřt, nebo byli přímo proti“. A po určité době se z toho stala samozřejmá oslavovaná mantra na Společných silách…

    Na druhou stranu je pravda, že Výsadkový prapor nemá úplně nejvřelejší vztah ke 4. brn. Názor lidu vyjádřený v příspěvku č. 31 nepotřebuje komentáře.

    Důvodů je samozřejmě více. Za prvé, 4. brn není brigádou rychlého nasazení, a to od roku 2003, jak naznačil i J.D. V té době došlo k přechodu na novou strukturu, kdy se struktura 4. brn přizpůsobila ostatním „brigádám“ AČR.

    http://www.4brn.army.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=76&Itemid=71

    Od té doby není schopná rychlého nasazení bez masivního doplnění o posilové prostředky a secvičení.

    Vyřešil by problém přesunutí 43. vpr pod GŠ? Těžko říct. Do roku 1994 byla Chrudim přímo pod GŠ, předchozí zkušenost tady tedy je. Jenže je tu i zkušenost s podřízením 102. PzPr přímo pod Velitelství Společných Sil, podle mého názoru ne úplně úspěšné. Byl to takový sirotek o kterého se nikdo nestaral.

    Podle mne je nutnou podmínkou podřízení útvaru pod jakékoliv velitelství to, aby:

    a. nadřízený prvkek měl upřímný zájem o rozvoj podřízeného prvku a uměl mu k tomu vytvořit podmínky,

    b. znal zásady nasazení podřízeného prvku, jeho silné a slabé stránky, doktrinální použití atp.

    K bodu b. mám jednu anekdotu, která sice nemá moc reprezentativní hodnotu, ale za zamyšlení snad stojí. V roli velitele výsadkové roty jsem byl kdysi vystaven komplexní kontrole 43. výsadkového praporu ze Společných sil. Při kontrole techniky se mne kontrolující poplukovník ze SpS zeptal, jakou techniku moje rota má. Po vyjmenování odvětil „dobře, to bychom měli kolovou techniku, ale mě zajímá i vaše pásová“. Pan podplukovník, jehož jméno raději ponechám anonymní, vyjel na kontrolu Výsadkového praporu aniž by tušil, že není a nikdy nebyl vybaven vozidly BVP-2 ani jinou pásovou technikou…

    Čili jasnou odpověď na to, zda by Chrudim měla být přímo vyčleněný „QRF útvar“ nemám. Pokud by byl vyčleněný pod velitelství s know how srovnatelným s Ředitelství speciálních sil, tak ano. Pokud by nově vzniklá situace byl blíže mnou uvedené anekdotě, tak raději ne.

    Nicméně to by stále neřešilo deficity našich SOF. Zejména SOF prostředky letectva vnímám jako palčivější deficit ve schopnostech provádět speciální operace než nízkou schopnost kontinuálního nasazení našich speciálních sil (což by mohla být schopnost poskytovaná Chrudimí ve prospěch Prostějova). I když ne hned zítra, jak jsme se shodli s „#25 Názor“.

    Odpovědět

34. Zajímavá debata. Co se týká scénáře, který nastínil Ivo, je to určitě proveditelné, pokud je politické vedení schopno akceptovat riziko a vydat úkol. Asi bych nespoléhal pouze na CASA 295, ale i na jiné zdroje, které jsou dlouhodobě nasmlouvané pro AČR a nemohou být součástí této debaty. Našeho taktického letectva se musím zastat, protože od roku 2011 se účastní výcviku v taktickém létání v rámci NATO a nevedou si špatně. V nedávné minulosti AČR nějaké záchranné nebo evakuační operace provedla nebo se na nich podílela v součinnosti s MZV nebo MV. Jen pro informaci poslední operace byla společně s PČR v Dominikánské republice. Pravdou je, že zatím bez účasti českých SF. Což nevylučuje jejich použití, pokud k tomu bude politická ochota, jak velice správně podotkl Dušan Rovenský.
    V diskuzi na téma SOCOM, SF či SOF stále nejsem přesvědčen o tom, že AČR je materiálně a hlavně mentálně pro něco takového připravena. V mých závěrech mě utvrzuje samotná debata k tématu.

    1) Příslušníci 43.vpr nejsou nadšeni z podřízenosti k 4.brn a ta jim nic nedává. Což Ivo uvedl jako většinový názor. Přirozeně já takový názor nesdílím a to jsem u 43 strávil dost času. To ale není předmětem mého komentáře. Uvádím to z jednoho prostého důvodu, pokud někteří příslušníci 43vpr a záměrně říkám někteří, něco takového cítí a veřejně proklamují, nemůže jim za pár let vadit SOCOM nebo samotné SF?
    2) 43.vpr pod SOCOM. Dokážu si to představit a jednou to tak asi bude. Nechápu ale snahu to řídit od spodu. Pokud je jednotka kvalitní a to ne jenom na papíře tak nabídka určitě přijde. Nemám nic proti bojovníkům u 43 vpr, podle mě mají vysoký standard, bojové zkušenosti a asi i motivaci. Mám zásadní problém s důstojníky a štábem. Pokud by měli naplánovat jednoduchou údernou operaci v síle prapor mínus, asi by to byl problém. Nebudu to rozebírat do podrobnosti, ale empirická zkušenost tady je.
    3) Závidím 601 střeleckou přípravu. Tak to mě zvedlo ze žídle Ivo, co Vám brání, abyste se tomu věnovali stejně? Chtěli jste výběrovky máte je, chtěli jste vice munice, stalo se. Tak kde je problém, abyste se tomu pořádně věnovali? V bojovnících to asi nebude.

    Ale dost kritiky, docela dobré cvičení i diskuze sama. Potenciál pro vznik SOCOMU, SF a SOF tady určitě je, ale zatím nenastala vhodná doba. 42mld na příští rok omezuje nejen AČR, ale už i naše SF. SF potřebují stabilitu, fin. prostředky, rozvoj, výcvik a ochranný deštník. To vše dnes mají, a proto nevidím jediný důvod proč to měnit právě teď, když jsme po krk v bahně. Přepodřízení SF pod AČR jednou určitě proběhne, ale teď není ideální doba. Počkáme na další finanční krizi v USA, její dopady na EU, ČR a AČR a pak se do toho dáme.

    Odpovědět

35. Pod tento názor bych se s dovolením podepsal.

    Jako malou obranu brn co se té střelecké přípravy týče… Jsem toho názoru, že by se mělo začínat již ve Vyškově. Když nic, alespoň základní bezpečnou manipulaci by vojáci mohli zvládnout již zde. Z mého pohledu odtud odchází až moc lidí, kteří se zbraně bojí. Překvapilo mne, že na army.cz vyšel článek o školení instruktorů ve Vyškově a gró byla nová povelová technika. (Omlouvám se za absolutní offtopic)

    Odpovědět

36. K řešení tohoto případu, zkoušel se někdo zamýšlet i nad jinou variantou? Pořád si tu hrajeme s použitím vlastních vrtulníků a letounů, možná by postačilo naše síly dopravit na loď spojenců a pak buď letecký nebo i námořní výsadek kolony patřičných vozidel s podporou aliančních letounů. V Libyi existují slušné silnice. Samozřejmě to má nevýhody, odpadá pravděpodobnost momentu překvapení a delší doba provedení celé akce, zranitelnost, ale s obrněnými vozy to umíme.
    Pro autora: píšete zde o možnosti nasazení letounu KC 390, ten ale existuje jen na papíře tak jeho skutečné vlastnosti budou někde jinde, když jste zmiňoval, že se na vývoji a výrobě má podílet Aero, tak to samé Aero se dokonce podílí i na výrobě letadel C 27 J Spartan. Berte to jen jako poznámku, ale v případě použítí letadel CASA toho překvapení taky moc nebude, LR se do něj nakládá jako kostky ve hře Tetris, do Spartana najede LR i s nalafetovanými zbraněmi.
    Příprava jednotek na tyto operace je, podle mého, mínění, velmi specifická a při ojedinělosti takových situací nevyžaduje mít více jednotek s těmito schopnostmi jaké má 601. skupina, dříve třeba i SOG.

    Odpovědět

37. Ignác: Vzhledem ke zdejšímu osazenstvu bych řekl, že nad jinými variantami zde přemýšlí skoro každý…

    Moment překvapení bych bral jako jedno z hlavních kriteríí hodnocení variant. Zejména proto, že únosci deklarovali úmysl rukojmí zabít. Pokud by byla kolona vozidel prozrazena, může se stát, že bude nakládat rukojmí do pytlů a únosce zde již nenalezne.

    Odpovědět

38. TO Ivo

    Chtěl bych se vyjádřit k nejnižším důstojníkům (velitelům čet). Ivo myslím si, že kdybys to vyjádřil procentuelně kolik aktuálních velitelů čet bylo v Ranger School, tak to číslo není příliš vysoké. Zároveň se domnívám, že Ranger School není nejvhodnější kurz pro důstojníky, ale to je pouze osobní názor a samozřejmě uznávám kvality tohoto kurzu. Když se zamyslím nad tím, že v Chrudimi několik let nebylo výběrové řízení, jediné co stačilo k tomu stát se velitelem čety u této jednotky, bylo vysokoškolské vzdělání a požádat o práci u tohoto útvaru, výsledek je asi jasný, nemyslíte? Dále se domnívám, že v rámci tohoto útvaru neprobíhala žádná ucelena příprava pro velitele čet. Předpokládám, že kluci se učili za pochodu a do své funkce byly, hozeni. Tím samozřejmě nechci říkat, že to nejsou kvalitní lidé, bezesporu jich tam máte hromadu. Chci poukázat pouze na to, že výchova vašich velitelů čet není dostačující, nevěnujete jim dostatek pozornosti a předávání znalostí a zkušeností…. Na základě těchto skutečností se domnívám, že tyto nedostatky se musí zaručeně někde projevit a to pravděpodobně u nich samotných a u jejich podřízených, pokud se nejedná o „staré kusy“. Myslím si, že základem pro to aby, jste mohli být v budoucnu začleněni pod SOCOM, je mimo jiné mít kvalitní velitelé čet a rot. Vím, že v dnešní době u vás výběrové řízení už funguje společně s kurzem DIV. Určitě je to krok dopředu a nezbývá než vám v tomto ohledu popřát hodně štěstí.

    Další věc, na kterou bych chtěl reagovat, je střelecká příprava. Ivo, v armádě existuje mylná představa o tom, že dobrý střelec = spoustu munice. Věřte tomu, že to tak není. Domnívám se, že střelecká příprava a to jak vojáci umí střílet, je opět výsledkem práce (vizitkou) velitelů čet/rot/velitele praporu. Jestliže není vyjádřena vůle od nadřízeného ke zlepšení střelecké úrovně podřízených na úkor rajónů a dalších strašně důležitých věcí, tak ani hromada munice těmto útvarům nepomůže. Jestliže se velitelé spokojí pouze s výsledkem, že jejich vojáci na 25m nastřílí za jedna, domnívám se, že je to opět špatně. Jestliže k tomu nejnižší velitelé nejsou vychováváni od doby příchodu k útvaru, je opět někde chyba. Střelecká příprava není o spoustě času stráveném na střelnici v hromadě munice. Určitě vám nemusím vykládat o jiných způsobech střelecké přípravy v kasárnách. Když se začne konečně u útvaru sušit a pracovat se zbraněmi, které mají jednotlivci přiděleny, velitelé čet/rot tyto zaměstnání budou organizovat smysluplně a bezpečně, tak jsem přesvědčen o tom, že střelecká úroveň jednotlivce půjde nahoru i bez spousty munice. Jde pouze o to, aby byl zájem ze strany velitelů a ty pak apelovali na střeleckou připravenost svých podřízených. Místo mrháním času v kancelářích při čtení časopisu, by bylo dobré vytáhnout zbraně a začít na sobě makat a neplatí to jen pro střeleckou odbornost. Myslím si, že základní dovedností vojáka je umět střílet, jestliže toto vojáci nezvládají, tak je něco na útvarech a to zvláště bojových špatně. Jsem si vědom, že jsem trochu uhnul od tématu, a omlouvám se za to. ale byla potřeba se vyjádřit:o))

    Odpovědět

39. @ Ignác.
    podpora od spojenců nebyla v zadání.
    stejně tak nebylo využití CSAR jako QRT a spousta dalších věcí zde zmíněných (vyhledání plochy a její zajištění spojenci). zadání bylo o maximální samostatnosti.

    k silnicím: easy way is always mined.

    všeobecně:
    izraelská operace byla specifická právě tím, že rukojmí byli na letišti. co se týče přistávacích výsadků a ressuply, Britové právě tímto způsobem přišli v Libyi o jeden Hercules.

    můj koncept výše nevyužil více vrtulníků proto, že v dané době byly modernizované eŠky v afganistanu. takže i tak je to scifi.
    počítal jsem s 2×10 muži pro zajištění místa a osvobození rukojmích, a 2×10 muži pro zajištění plochy pro přistání a jako záloha. tudíž by to asi šlo s 30 prostějováky a 10 chrudimáky (např.) použil bych CSAR jednotku, ale tu jsme si zrušili někdy kolem roku 2006.
    proč ne víc lidí do výsadku? protože eŠka vás s palivem pro tři hodiny letu víc neuveze.

    Odpovědět

40. Ad Ivo, 29
    1)
    To, že existují rozdíly v tom, jak názvosloví (SOF vs. SF) jednotlivé státy požívají neznamená, že platná definice není (viz již zmíněná citace MC437/1 Special Operations Policy). Jinými slovy, ujednoceno to je, jen se to všude nedodržuje.
    Pracovní definice josu sice dobrý nápad, ale jejich odklon od stanovené normy je, dle mého osobního názoru, matoucí.
    Tedy, držme se definic a bude v tom jasněji:
    SOF – Designated active or reserve component forces of national military services specifically organized, trained, and equipped to conduct and support special operations.
    – MC 437/1 Special Operations Policy

    3)
    Nejsem si jist, zda výtah z knihy, či zkušenost s jedním ODA může mít až takovou výpovědní hodnotu, upřímně jsem čekal spíše nějaká statistická/demografická data.

    5)
    Abych nebyl jen za škarohlída- a upřímně, snad jím ještě nejsem, v prvé řadě děkuji za téma i debatu. Zmnožství příspěvků a rychlosi jakou se objevují je vidět zájem, jenž jsi vzbudil. Pokud si každý něco z debaty odnese, je to úspěšná debata. Obecný konsensus bych zde ale nečekal, užitná hodnota je poplatná úkolu zvolenému pro příklad.
    Můj osobní názor na SOF u nás je takový, že až nastane vhodná doba, bude možné vytvořit prvek jiný, než je ten stávající. Ta doba je vymezena naplněním podmínek, které tedy již byly zmiňovány, minimálně několikrát panem Opatou. Tyto podmínky jsou mimo jiné (alibisticky požívám mimo jiné, neboť je určitě nepodchytím všechny): plánování finančních prostředků- kdo přidělí SOCOMU dostatek prostředků na to, aby ufinancoval to vše, co tam dle návrhů zmiňovaný zde a ve vedlejším vláknu je (601, 43, 102, přerovská letka, atd.?) a kdo zaručí užití těch prostředků pokud tam budou přiděleny? Jak bude zaručen rozvoj všech zmíněných součástí? Jak bude řešeno řízení a velení, zodpovědnosti a pravomoce? Takový projekt je obrovský a obrovky finančně (a nejen finančně) náročný, v době škrtů, šetření a reálného nedostatku prostředků jej vidím jako nereálný. Dále, vzhledem k velikosti armády- skutečně si tak velký prvek, může naše armáda dovolit? A pokud si jej můžeme dovolit, je to řešení ekonomické, tedy ekonomicky nejvhodnější? (Záměrně se vyhýbám oblasti politických ambicí). Pan Opata to v příspěvku č.34, pěkně shrnuje v posledním odstavci, nelze než souhlasit.

    Do té doby bude muset stačit aktuální začlenění speciálních sil (SOF, tedy ředitelství Řízení speciálních sil+ 601), spolu s dedikováním modernizované části přerovské letky. Důvodem dedikování je zdroj a důvod financování modernizace, viz.článek
    http://www.natoaktual.cz/usa-vybavi-ceske-vrtulniky-df1-/na_zpravy.aspx?c=A120723_160202_na_zpravy_m00

    Střeleckou přípravu (ani jinou) bych zde opravdu nerad řešil, je plně v gesci jednotek a velitelů jak jí (je) naplňují.

    Abych to shrnul, Ivo, ještě jednou děkuji za rozproudění určitě zajímavé debaty.
    Moje řešení je nechat to tak, jak to je a pouze přidělit prioritní využití modernizované letky z Přerova.

    Odpovědět

41. Ad gen. Opata)
    1. Ne/spokojenost některých výsadkářů se současným postavením Praporu v rámci 4. brn je věc emocionální, nikoliv operační, takže bych to nepřeceňoval. Koneckonců nevybavuji si mnoho momentů, kdyby výsadkáři s něčím spokojení byli (sami se sebou, výcvikem, nadřízenými/podřízenými, zbraněmi, technikou…), to podle mne přichází s ČVO :-). Nicméně pokud je tato vlastnost produktivně využita, posouvá to útvar dál.

    Ze současné pozice mohu lépe posoudit přínosy zařazení Praporu do 4. brn než když jsem byl velitel roty. Nutno podotknout, že nejsou úplně zanedbatelné, zvláště v dnešní době není někdy na škodu být součástí větší party, která má přístup ke zdrojům nutným pro výcvik.

    2. K tomu řízení ze spodu – myslel jsem to v kontextu toho co řekl „#25 Názor“, tedy spolupráce při výcviku na nejnižším stupni iniciována velitelem praporu/brigády. Výcviku například toho typu, který jste, pokud si dobře vzpomínám, v roce 2006 ještě jako velitel brigády před prvním výjezdem Výsadkového praporu do Afghánistánu zorganizoval. Ty dva výcviky vedené kluky od 601. SkSS pomohly Výsadkovému praporu se zorientovat v problematice nadcházejícího nasazení v Afghánistánu a nasměrovat výcvik správným směrem. Dovedu si něco podobného představit i dnes, například pro nově zřízené instruktory střelecké přípravy u Praporu.

    3. Nezávidím 601.SkSS jejich možnosti v oblasti střelecké přípravy, ale jejich současné schopnosti. Jedním dechem ale říkám, že za současných podmínek se tam můžeme dostat taky, jen to bude chtít ještě nějaký čas a úsilí. Koneckonců vámi iniciovaný kurz instruktorů střelecké přípravy, který zmínil Lojza, tomu z velké části napomůže. Nicméně za svým kloboukem dolů si stojím, tak jsem to myslel.

    4. Jinak v průběhu diskuse jsem došel ke stejnému závěru, byť z ne úplně stejných důvodů, že současný stav SF/SOF je v dnešní turbulentní době asi jediný možný. Změny, pokud k nim dojde, by měly být graduální a určené capability milestones, ne body v čase.

    Ad Ignác Opušták)
    1. O pozemní variantě jsem sám pro sebe taky uvažoval, ale vzhledem k nutné hloubce průniku na nepřátelské území (přes 100 km od moře, stovky kilometrů od hranic) jsem vyhodnotil pravděpodobnost úspěchu jako nízkou. Pokud by byla cílová oblast blíže egyptské nebo tuniské hranici, je to úplně jiný příběh.

    2. Jsem si vědom, že první sériové kusy KC-390 budou vyrobeny až v roce 2016. Spíš jsem tím chtěl naznačit: a. že letouny tohoto typu v počtu cca 2 kusy AČR podle mne potřebuje, b. že bychom se neměli vázat na jeden typ a vyhlásit otevřené výběrové řízení. Od nákupu letounů CASA se hodně věcí legislativně změnilo, takže by to neměl být takový oříšek.

    Ad Názor)
    Jistě že absolventi US Army Ranger School netvoří velkou část důstojnického sboru u Výsadkového praporu, ale to ani u 601. SkSS. Jde spíš o to jaké pozice zastávají a jak mají možnost věci ovlivnit. V tomto ohledu si Výsadkový prapor stojí dlouhodobě dobře.

    Jinak s veliteli čet je to samozřejmě částečně pravda, efekt výběrového řízení, které je povinné i pro důstojníky, se dostaví až v čase. To samé platí pro DIV, který již dnes přinesl nezamýšlený zajímavý motivační efekt pro zasloužilé výsadkáře, kteří musí vynaložit vyšší úsilí, aby se udrželi na výsluní.

    Když o tom tak přemýšlím, tak máte podezřele dobré informace o současném fungování Výsadkového praporu :-).

    2. K odstavci o střelecké přípravě těžko něco dodat, pod to bych se skoro podepsal. Ve značné míře se to už u Praporu děje.

    Ad Honza)
    Je možné hodit odkaz na tu britskou operaci?

    Odpovědět

42. Ad Mr. Green)
    Jak tak koukám na váš poslední příspěvek, který čtu až po dopsání předchozího, tak jsme se nakonec na řešení víceméně shodli (viz můj předchozí bod 4.)

    Jinak velikost ozbrojených sil není pro to či ono řešení SF/SOF úplně to nejzásadnější. Některé menší armády NATO než je ta naše k integraci přistoupily, některé větší nikoliv.

    Dedikování je asi skutečně vhodnější pro letectvo naší velikosti než přímo vyčlenění, i když to s sebou ponese menší schopnosti. Úplně flintu do žita bych ale neházel nad českými fix winged assets, i když k jejich dedikaci nemusí dojít v prvním kroku. Většina řešitelů je v té či oné míře použila.

    Odpovědět

43. můj příspěvek reaguje na výcvik velitelů čet a střelecké přípravy u 43.vpr a brn, protože jak to tak tady sleduju, tak jsem momentálně z pánů diskutujících asi nejblíže k relevantním informacím. Nečetl jsem některé komentáře, k tomu se dostanu později

    V tomto roce jsme se s několak příslušníky Chrudimi připravovali do zrušené mise SPTC. Co se týče střelecké přípravy, tak jsme museli konstatovat holý fakt, že i když jsou někteří v chrudimi přes 15 let (já pouze 7, aby nedošlo k mýlce), umíme co se týče střelecké naprosto kulový…vyjma jedinců, kteří se tomu věnují ve volném čase a to pouze těch co si zaplatili a prošli kurzy typu AEGIS a podobně( nepočítám IPSC s pistolí). V té době výcvik u praporu neexistoval (možná krom 3.roty a 7.PRT, kde jsme spolupracovali s PČR), ale už se začínal vystrkovat růžky převážně v Táboře. Naše jediné možnosti byli tedy ten kurz za své v civilu a částečně čerpat know how od nejmenované příslušníka 3.roty, který se snažil u našeho praporu prorazit se systémem rozběhlýmv Táboře, díky stykům nezatíženým předsudky (pak že ta brn praporu nic dobrého nepřinese…). Někteří znás si tady kurzy absolvovali s vlastníma zbraněma (samozřejmě jiného typu) a pak jsme se na vlastních zaměstnáních to pokoušeli předělat na CZ805…no, jako vždy partyzánština…V polovině roku však došlo ke třem zásadním událostem. Zrušení výjezdu SPTC, přípravy prvního běhu DIV(doplňující intenzivní výcvik) u praporu a v neposlednín řadě k onomu kurzu ve Vyškově, který měl zastřešit výcvik instruktorů nové koncepce střelecké přípravy a doladit její oficiální formu (třeba dodat, že to bylo v době, kdy se touto formou na některých útvarech připravovali vojáci už přes rok, ale stále ještě „na svoje triko“ a ža zaní stálo kolegiálně, ale neoficiální cestou, poskytnuté know how 601ky)

    Co se práce v chrudimi týče, instruktoři určení do SPTC převzali přípravu DIVu. Jakési 3 měsíční obdoby přeškolováku 601ky, aby nové vojáky, kteří prošli výběrovým řízením, připravil do stupně četa tak, aby se tím nemuseli zavzdušňovat roty, protože ty měli svým úkolů víc než dost. Jedním ze základů tohoto výcviku bylo zanesení nové střelecké přípravy a hlavně její sladění s taktikou, aby v podstatě tyto dvě přípravy si neprotiřečili, což v minulosti nebylo nezvyklé. Byť jsme začínali o měsíc dřív než daný kurz, měl jsme stálý přísun nových informací přímo od účastníka kurzu, který první měsíc tento výcvik v DIVu vedl.

    Shrnutí: střelecká příprava už neni tolik aktuální téma, ale netvrdím, že je už zvládnutá. Nejhorší to totiž bude s vojáky, kteří „jsou na útvarech 15 let a 15 let holt tu kosu natahovali pravou rukou a jinak to dělat nebudou…“. Osobně odhaduji, že to bude trvat minimálně rok, abychom na střelnici nebyli za šašky a končně ty „tuny“ munice budeme moct adekvátně využít. Už to tu bylo zmíněno, ale řeknu to ještě jednou. Počet munice není záruka kvality střelecké výcviku, je to jen jedna z podmínek a to docela důležitá.

    Abych to shrnul. Ze své pozice pozoruji onu zmíněnou nabubřelost a hrdopišství, se kterým se špatně bojuje, ale díky tomu, že se pár lidí u nás chytlo za nos a umělo si přiznat, že umíme kulový, jsme teď na velmi dobré cestě. Nemůžu se však zbavit pocitu, že mezi vojáky dole to předávání jde ještě docela dobře, ale mezi těmi vejš se v některých případech spíš hážou klacky pod nohy. Zvláště jak člověk poslouchá furt zkazky o tom, jak si nejmenovaní generálové volají a vysmívají se tomu druhému, když vojáček z toho druhého útvaru někde něco vyvede…jak malí kluci.

    Ze své pozice prostě to dozrávání na těch nižších úrovní jednak pozoruji a jednak se ho snažím podpořit. Byť jenom tím, že jednu z prvních věcí co vojáci v DIVu uslyšeli, že výsadkový prpor může být určen pro speciální úkoly, ale není jednotkou speciálních sil.

    Jinak v DIVu pracujeme také s mladými nově příchizími důstojníky, takže tak upně již nejsou hozeni do víru dění a navíc…každej VČ má přece svého ZVČ…

    Odpovědět

44. jenom bych chtěl ještě dodat jednu věc a to se týká 601ky

    taky byste se mohli trožku chytit za nos. Víte velice dobře, že vaše úroveň střelecké je jen díky tomu, že před x lety jste si řekli, že umíte „hovno“ a udělali jste parádní věc. Místo snahy uplést s onoho exkementu bič jste si řekli od podpru a know how od spojenců a díky tomu jste dnes tam kde jste. O to samé se teď snaží celá AČR, takže není na místě se do naší střelecké obouvat, protože dobře víte, že zas tak moc naše chyba to uplně není a navíc, jste na tom kdysi byli stejně…

    Odpovědět

45. abych si trožku zametl před vlastním prahem….v Chrudimi je zase spousta lidí, kteří by si měli uvědomit, že nám trožku ujíždí vlak a že zdravou chrudimskou aroganci bychom měli používat jen tam, kde se to hodí…a zrovna v přebírání „know how“ se to velmi nehodí

    Odpovědět

46. AD hery 43

    Hery pěkné vyjádření. Jestli narážíš na můj příspěvek, tak je zapotřebí si uvědomit, že jeho cílem bylo upozornit na nedostatky, které mají vliv, zařazení chrudimského útvaru pod SOCOM. Tato diskuze není o tom hanit nebo vyzdvihovat tu nebo onu jednotku. Baví se zde o vzniku SOCOMu a jestli, že zde máme nějaké nedostatky, tak je potřeba o nich mluvit a hledat řešení. Není nic horšího než se plácat po ramenou a říkat jak je všechno dobré, na druhou stranu jsem také odpůrcem věčného naříkání, které je docela rozšířený nešvar v AČR. Chrudimského útvaru si vážím a vím, že je to jeden z útvaru v AČR, který má snahu na sobě makat.

    Ještě bych rád vyjádřil svůj nesouhlas s tvrzením, že střelecká příprava není už tak aktuální.

    Odpovědět

47. „my bad“
    http://www.dailymail.co.uk/news/article-1360949/Libya-150-Britons-rescued-Benghazi-Special-forces-mission-desert.html
    pravděpodobně jsem zmotal více věcí dohromady, v tomto případě herculesy NEutrpěly ztráty.

    Odpovědět

48. http://www.defencemanagement.com/news_story.asp?id=15617

    Odpovědět

49. Hery 44

    Hery bylo by dobré si uvědomit co je cílem této diskuze. Myslím si, že příspěvky tohoto typu nepatří na tyto stránky, jestliže nechceme, ať diskuze na tomto webu sklouznou k debatám podobným na webech (problemyvarmade.cz, armyforum.cz). Ještě k tomu si myslím, že tvoje tvrzení je hodně odvážné. Asi k tomu není potřeba dál něco říkat.

    Odpovědět

50. Názor: pravda, že jsem to asi špatně vyjádřil…střelecké příprava je velmi aktuální…neaktuální spíš bylo, že se zas tolik neřeší…

    k postu 44, nebyl myšlen zle a je pravda, že komentáře netřeba

    jinak mou snahou se bylo držit aspoň trožku on topic a to tím, že jsem se snažil popsat, že k onomu dozrávání pro SOCOM dochází i na těch nejnižší funkcí…ale gen. Opata má pravdu v tom, že je hodně v plenkách a hlavně to brzdí ta všudypřítomná armádní závist…

    co se týče článku, tak mi to zadání spíš sedí na menší operaci pomocí vrtulníků, kdy co se týče podpory SOF jednotek budou potřebovat SF pouze ty vyčleněném letectvem (hlavně když se budu striktně držet zadání). I když bych se možná zaobýval i variantou podobnou nedávné operaci Navy Seals v Somálsku, kdy jednotka byla zasazena padáky a po té extrahována pomocí vrtulníků

    Uvažoval jsem i dost větší variantě s přistávacím výsadkem, kde by těch SOF jednotek bylo možno víc (výsadkáři), ale to mi při vzdálenosti toho „letiště“ vycházelo vždy nad síly našeho letectva…tak nějak jsem si to nedokázal představit bez vozidel…

    jinak samozřejmě dalším rozměrem je výstroj. Hlavně noční vidění. Případné SOF jednotky by museli být řádně dovybaveny, aby byly schopné podporovat SF i v noci. v tomdle jasně vede letectvo, zvlášť to vrtulníkové…a zrovna výsadkáři jsou dost pozadu, i když se do budoucna dá přepokládat zlepšení a hlavně výstroj používaná současně v Afghánistánu…další příklad…spojovací materiál…

    Ale to jsou malé věci, pokud nebude vůle a zadání pro CZSOCOM, ani to nejlepší vybavení to nespasí…

    Odpovědět

51. opet zacnu disclaimerem: nejsem ani 4brn, ani 601, jen pracuju ve stejny „firme“ jako vy:
    1) CZSOCOM by byl v optimalni situaci vhodny nastroj pro koordinaci (zejmena pripravy/vycviku) SOF a SF v CR a prvek velmi pravdepodobne nejvhodnejsi komponenta pro reseni nastineneho scenare.
    2) key enabler pro uspech takoveho CZSOCOM je byla stabilita zdroju a zadani.
    3) ani jeden z techto key enableru neni v soucasne dobe aktualni; co nastane pri ztrate zdroju: v lepsim pripade by schopnejsi prvky z pod velitelstvi utekly (nasly oporu vrcholoveho vedeni ACR/MO pro reorganizaci), v horsim pripade by upadek zdroju stahl dolu vsechny vyclenene jednotky.
    4) z jakeho poolu by CZSOCOM bral zdroje? Neocesali bychom nahodou ACR jako celek na ukor SOF/SF? Nebo jinak – neoslabili bychom jednotky, u kterych je vule a pravdepodobnost nasazeni na ukor elitni schopnosti, kterou bych politici nikdy nevyuzili?
    Na zaver: smart defence, pooling and sharing – nestalo by za to podivat se, jestli potrebne schopnosti pro podporu SF nekdo z NATO uz nema? Misto budovani narodnich velitelstvi a schopnosti se soustredit na planovani spolecneho vycviku?

    Odpovědět

52. Ad Honza)
    Díky za odkaz. Evidentně se jednalo o klasickou operaci NEO (Noncombatant Evacuation Operation). Dle článku došlo k lehkému poškození letounu střelbou z ručních zbraní, ale oba dva letouny C-130 Hercules se 150 britskými občany na palubě v klidu odletěly.

    Ad h-cz)
    1. Nejprve k bodu, že posílení schopností SOF nutně povede ke snížení většinové AČR. Nemyslím si, že by to byla nutně pravda, podstata SOF je jejich duální role jak pro potřeby speciálních operací SF, tak pro konvenční operace většinové AČR.

    2. K vůli k nasazení – jaké jednotky byly vyslané do bojových operací v uplynulé dekádě jako první? Byly to mechanizované prapory? Nebo to byli vojáci 601.SkSS? Je předpoklad, že se tento vzorec změní? Jaký bude footprint nasazení našich spojenců – bude připomínat více masivní nasazení v Afghánistánu a Iráku, nebo se bude jednat o časově i materiálně omezené operace s vysokým podílem SF/SOF?

    Podle mne vše hovoří v posílení této schopnosti – viz článek Františka Šulce k tématu snižování amerického rozpočtu na obranu. Silně bych věnoval pozornost konceptu „Leading from behind“. Ne náhodou jsem ho ve své studii zmínil. Podle mne se z toho stane norma pro operace, kde bude scházet bytostný americký zájem, tak se na to připravme.

    3. Smart defence/pooling/sharing. V obecné rovině jsem pro, je to způsob jak oživit Alianci a i s prázdnějším měšcem si moci dovolit stejnou muziku. Jenže,

    a. Je třeba pečlivě volit, které schopnosti se k poolingu hodí. Podle mne jsou na to vhodné především logistické a opravárenské kapacity, školící zařízení, výzkum a vývoj, akvizice, částečně i kinetické schopnosti u jejichž použití se předpokládá automatická shoda.

    Skvělými příklady by byl pooling s Polskem v oblasti letounů CASA C-295, bude vrtulníkové středisko NATO v Pardubicích, je použití akviziční agentury NAMSA, bylo by společné logistické zabezpečení a air policing v rámci „Gripen zóny“…

    b. Schopnosti, které jsou pro toto naopak vhodné méně jsou ty, u kterých je obtížné dosáhnout politické shody, schopnosti, které jsou drahé a lze o ně při nasazení snadno přijít, je třeba je nasadit bez zprodlení atp.

    Dosáhnout politické shody na nasazení SF/SOF bude vždy krajně obtížné (porovnejte paradigma pod jakým vidí nasazení SF třeba Velká Británie a Německo). Společné využití letadlových lodí mezi FR/UK zase v plné nahotě ukazuje bezzubost tohoto opatření díky tomu, že Francie není a nebude ochotna podstoupit riziko jejich ztráty (současný plán obrany Falkland s nimi tedy nepočítá). Ve výčtu by šlo dál pokračovat.

    Vychází mi z toho, že SOF/SF mají mít snahu k poolingu především v oblasti výcviku, akvizic, výzkumu a vývoje. V oblasti samotného nasazení bych si od toho tolik, kromě dlouhodobých nasazení, tolik nesliboval.

    Stačí si v duchu porovnat v kolika operacích a na kolika místech byli za posledních 10 letech nasazeni vojáci NATO a kolik z toho byly jednotky NRF… Nasazení armády je pokračování politiky jinými prostředky a politiky v různých státech NATO jsou a budou různé.

    Proto by si měla Česká republika zachovat i národní schopnost provádět i řídit speciální operace v tom rozsahu, který odpovídá vojensko-politickým ambicím ČR.

    Odpovědět

53. To Hery komentář č.44. Když jsem si Váš emotivně laděný příspěvek přečetl, byl to šok. Považoval jsem to za volání o pomoc (řečeno slovy psychologa). Celkový závěr pro mě byl, že vše co se u 43.vpr za dvě dekády novodobé historie AČR udělalo, bylo špatně a mesiáš se dostavil v podobě pár instruktorů určených do SPTC. Když jsem to četl znovu, tak už to nepůsobilo tak drasticky a našel jsem tam i pragmatické věci. Výběrové řízení se zase po letech rozjelo, je o něj mezi příslušníky AČR zájem a vypadá to tak, že až bojovníci ukončí DIV, budete mít zase partičku vojáku ochotných makat a posunovat laťku. Na druhou stranu některé komentáře jsou podle mě naprosto nevhodné a patřící na jiné stránky, jak už tady zaznělo. Určitá míra frustrace na taktické úrovni, pramenící u celé řady armád NATO z dlouhodobého nasazení v operacích typu ISAF je pochopitelná. Vysoké operační tempo téměř neumožňuje konsolidaci jednotek a obnovu bojeschopnosti po ukončení operace. Výcvik se v AČR většinově odehrává v rovině přípravy pro další operační nasazení a to generuje řadu problémů s konsolidací a směřováním výcviku. Je to ale realita toho co děláte. Naprostá negace práce vaší jednotky tedy není na místě a myslím si, že Váš prapor odvedl v operacích kus velice dobré práce. Vojáci sloužící u praporu 15 let, natahující Sa58 pravou rukou určitě nejsou většinovým problémem. Na druhou stranu také něco zažili. Profesionalizovali prapor, vytvářeli ducha jednotky, drželi pohromadě, stejně jako současní vojáci v DIVu, byli hrdí na svou jednotku. Musím uznat, že jim chyběla jedna věc, schopnost zkritizovat vše a všechno od poddůstojníka po generála. Stejně tak nejsem přesvědčen o tom, že vypadáte na střelnici jako stádo pitomců. Pokud tomu co jste napsal, naprosto věříte, doporučil bych Vám se poohlédnout po jiné práci. Pokud jste schopen akceptovat alespoň něco, z toho co jsem napsal, doporučoval bych určitě více respektu. Jste ve služebním poměru už 7 let a doba kdy budete v očích Vašich vojáků v DIVu ten, kdo natahuje pušku pravou rukou, se kvapem blíží. Tradice, respekt a duch jednoty je to co nás odlišuje od ostatních institucí. Na druhou stranu Váš příspěvek kopíruje přesně to, co už jsem jednou napsal o limitech pro vznik SOCOM a SOF v podřízenosti AČR. Příslušník SF by tady asi nenapsal, že mu zamrzla puška, nebože vypadá na střelbách jako pitomec. To je přesně jedna z věcí, na které se vším respektem k vaší práci musíte ještě u vpr popracovat.

    Odpovědět

54. Hery, Hery, ty mi dáváš… Původně jsem se k tomu příspěvku vůbec nechtěl vyjadřovat, ale když už tak učinili jiní, tak je to už asi jedno.

    Jelikož se známe ještě z dob mého velení výsadkové četě, tak doufám, že to byl jen klasický případ „nejdřív mluvím, pak myslím“. Jsi dost chytrý i studovaný na to, abys veděl, že slova mají svůj význam.

    Když napíšeš „umíme co se týče střelecké naprosto kulový“ a „výcvik u praporu neexistoval, možná krom 3.roty a 7.PRT, kde jsme spolupracovali s PČR“, tak to není to samé, jako když já napíšu „Střelecká příprava je bez debat, to je jedna z věcí, kterou vám [601.SkSS] v dobrém slova smyslu závidím“.

    Znamená to, že když jsme se spolu připravovali spolu na nasazení do Afghánistánu, tak jsme na střeleckou přípravu zapomněli? Že jsme při ní přepadu v rámci BS za podpory AGS a CG při manévru „trefili kulový“? Že nás nepřipravovala hradecká zásahovka se zaměřením na krátké zbraně? Že si už nevzpomínáš na Vaška Rybníčka a jeho vedení před i v průběhu Afghánistánu, instruktora střlecké přípravy od FACů? Byla metodika Vaška Rybníčka v něčem výrazně jiná od toho co děláte teď? Že při aeromobilních operacích v Azře jsme byli vydání napospas Talibanu, jelikož bychom „trefili kulový“? Zkus se zeptat Lesiho, výsadkáře jenž je u Praporu těžce přes 15 let, na jeho střelecké výkony z Wardaku a pak hodnoť.

    Sám víš, že to tak není a doufám, žes to tak ani nemyslel. To na druhou stranu neznamená, že nemáme ve střelecké přípravě co dohánět, už proto, že narozdíl jiných příprav se rozvíjí asi nejdynamičtěji.

    Chápu tvé nadšení z DIVu a nemysli si, že nemám přehled jak to na Praporu teď chodí. Mimo jiné od Libora vím, že v DIVu podáváš skvělý výkon. Ale byla i doba před ním, kterou ty ještě nepamatuješ, která je dodnes v mnohém nepřekonaná. Zeptej se vedoucího praporčíka jak vypadaly KC z taktické přípravy majora Nápravníka, dodnes na Praporu nepřekonaná forma přípravy nejnižších důstojníků, na kterou se zapomnělo. Nebo komplexní taktické cvičení v obsazení letiště padákovým výsadkem jako součást koaliční operace – kolikrát tohle Prapor za poslední 3 roky prakticky provedl nebo byť jen plánoval?

    Sečteno a podtrženo, ONWAR nejsou novinky.cz. Když něco píšu, tak si to po sobě přečtu. Napíšu jen to, co jsem schopen si obhájit i v diskusi tváří v tvář. Vážím si toho, že tady píšeš pod vlastním jménem, ale pak je třeba k tomu tak přistupovat. To neznamená, že mé argumenty jsou vždycky bezchybné, jen při téhle diskusi jsem se díky názorům několika přispěvatelů silně posunul ve své pozici.

    Odpovědět

55. Konečně zajímavá diskuse, díky za téma.

    Ke vzniku českého Soccomu mám ten názor, že ať si malujeme budoucnost jakkoli, bude potřeba pro české SF vybudovat nebo vyčlenit jednotku pro jejich přímou podporu. Čím dřív tím líp. Zahálení se nemusí vyplatit. Je potřeba si uvědomit, že nasadit jednotky armády daleko od vlastního území má svá pravidla stejně jako operace kousek od domova nebo dokonce doma. Myslím si že právě v souvislosti s reformou OS a změnou 3stupňového velení na 2stupňové, by se nemělo zapomínat na skutečnost, že evropa se stává stále více problematickou oblastí a armáda by se tento stav neměla opomíjet. Nemůžeme při stavech AČR chtít provádět operace typu BG EU, ale krátkodobé působení jednotky o 100-200 lidech max je reálné za využití koaličních partnerů. Proto by se mohla právě zde tolikrát zmiňovaná 43. více provázat s 601. ať už v rámci výměny zkušenností nebo součinostních cvičeních třeba na úrovni rot. Vzhledem k charakteru 43. VPr je to jediná jednotka AČR schopná plnit úkoly SOF. Ale téma spolupráce je pro generalitu ( vzhledem k členění AČR a několika velitelským stupňům ) a tahle diskuse by mohla napomoct k tomu aby se něco z toho začalo realizovat.

    Odpovědět

56. Ivo: všechno co jsem napsal, myslím, že jsem schopen obhájit v diskuzi tváří v tvář. Myslím, že zrovna vy byste mohl vědět, že těma nad 15 vejš jsem rozhodně nemyslel Lesiho nebo Libora…ale právě jejich protiklady, a těch je taky dost

    napsal jsem:
    umíme co se týče střelecké naprosto kulový (odstraňování závad jednou rukou, taktické vs. bojové přebíjení zasazené do taktické situace, střelba z nezvyklých pozic , atd…)
    nenapsal jsem:
    neumíme střílet (zasahovat terče z různých poloh i za chůze)

    napsal jsem:
    V té době výcvik u praporu neexistoval (možná krom 3.roty a 7.PRT, kde jsme spolupracovali s PČR)
    špatná a zjednodušená formulace, výcvik existoval, ale všechno to byly hurá akce (dobře myšlené), ale neexistoval kontinuální koncepce výcviku, který by zvedl standart a byl schopen ho držet vysoko při výměně personálu.

    gen. Opata: co se týče práce, tak možná to tak nevypadá, ale stále mě baví a díky DIVu můžu trochu přispět k tomu o co mi jde nejvíc…aby výsadkový prapor byl to nejlepší…a myslím, že kritika zevnitř tomu může i pomoci, pokud na ni naváže sebereflexe…

    omlouvám se diskutujícím za off topic

    Odpovědět

57. zase jsem to napsal blbě…spíš jsem tím myslel, že všechno co jsem napsal bych byl schopen uvést na pravou míru v diskuzi tváří v tvář…budu si muset po sobě víc číst komentáře, než je pošlu…

    Odpovědět

58. k diskuzi:
    už jsem to zmiňoval, ale dle zadání se mi nejlépe jeví situace takto

    nasazené prostředky ve prospěch 601ky:
    2x C-295M (jeden letoun operační, jeden záloha/podpora), 3x Mi-171š (dva operační/jeden záloha)

    noc před operací zasazení průzkůmného týmu posíleného o JTAC/FAC padákovým výsadkem HALO/HAHO, před údernou akcí průzkum objektu a místa pro blokovací skupinu

    provedení zasazení úderky a blokovačky dvěma Mi-171š z letadlové lodi v oblasti (vyžádat o doprovod 2x AH-1W), provedení akce a extrakce do 20ti minut

    po celou dobu zasazení podpora 2x taktické letouny „on station“ plus po celou dobu přidělený jeden bezpilotní průzkumný prostředek a jeden EA-18G Growler

    Z toho minejvíc vychází jako nutné jednotky SOF letectvo (posádky cvičené pro podporu speciálních operací) a FAC/JTAC

    Odpovědět

59. Ad Hery)
    Jasně, s druhým příspěvkem už bych i souhlasil. Samozřejmě jsem odhadoval jak si to myslel, jenže já, na rozdíl od jiných čtenářů, mám tu výhodu, že tě znám, takže ti vidím do hlavy a znám kontext.

    Příspěvky tady na ONWAR se ale nepíšou jen pro osoby které znáš, ale pro kohokoliv, který se o problematiku zajímá a chce si o ní udělat názor. Dobrá stylistická rada platná nejen pro toto fórum – není na škodu se zamyslet, jak můj příspěvek pochopí někdo, kdo neví „jak jsem to myslel“, ale prostě jen čte text. Rovněž u volby výrazových prostředků, už vzhledem k tvé zálibě, bych volil méně expresivních prostředků a více britských understatements ;-).

    Pokračuj v dobré práci, snad se nám některé principy DIVu podaří aplikovat i na rotách.

    K řešení – určitě funkční, nemám k němu žádné zvláštní připomínky, vedlo by to ke splnění úkolu. Jen osobně preferuju robustnější řešení, byť i jen přidáním zálohy on standby, aby se dalo reagovat na bad intel, technické problémy a další frikce války.

    Souhlas s tím, že největším deficitem pro provádění speciálních operací je v současné době SOF letecká složka.

    Odpovědět

60. To Robert Keřlík
    Jsem rád, že nejsi ten člověk, který o vzniku SOCOMu rozhoduje. Věta čím dřív tím líp, se mi po všech těch komentářích pro a proti SOCOMu moc nelíbí. Doufám, že to pramení pouze z toho, že jsi si nepřečetl všechny příspěvky, protože pak si myslím, že by jsi toto tvrzení nenapsal. Teda pokud by jsi nechtěl zastavit rozvoj SF a přivázat jim na nohu ocelovou kouli. Jak řekl generál Opata, až bude armáda připravena vzít SF pod svoje křídla, tak se tak stane, až bude mít Chrudim co nabídnout určitě bude oslovena pro práci ve prospěch SOCOMu. Do té doby bude dobré, když jednotky, které by měli být vyčleněny ve prospěch SOCOMu na sobě budou makat ve všech oblastech a až budou připraveny, tak se nabídka dostaví.

    Odpovědět

61. Hery, Ivo: Průzkum v noci před operací je pozdě a to i za předpokladu, že chcete zaútočit (alespoň doufám, že jste to tak myslel) až během další noci.
    Máte 14 dní na operaci, včetně plánování. Plánování bude za 3 dny hotové. Tím vám zbývá 11 dní na úkol. A vy dáte těm chudákům jen jeden den na průzkum? SR tam může koukat klidně týden. Během toho týdne dá dostatečné info skupině pro DA, aby mohla natrénovat, postavit model, whatever… Skupina pro DA tam určitě taky bude chtít být trochu dříve než jen vyskákat z vrtáku, a hned dovnitř.

    Akce a extrakce do 20ti minut..:-O Viděl jste ten objekt?

    Odpovědět

62. to Lojza
    Good point s tím SR. Nevím co by tam ten průzkumný tým za 24 hodin zjistil. Ještě když si vezmu čas, který zabere pouze nasunutí k objektu, nalezení OP a další činnosti s tím spojené. Co se týče skupiny DA, tak si myslím, že v tom není problém přiletět rovnou na objekt. Jestliže SR poskytne dostatek kvalitních informací o objektu, tak se na tu činnost dá připravit v podmínkách základny (na maketě). Myslím si, že čim víc lidí v oblasti těsně před akci, tím větší riziko kompromitace.

    Odpovědět

63. Na druhou stranu se nemusíme tvářit, že toto zadání je pro AČR úplnou novinkou. Svého času něco podobného nacvičoval nebohý SOG přímo v Kosovu a 601. si hostage rescue vyzkoušela v podmínkách A-stanu.

    Odpovědět

64. Názor: Myslel jsem to samozřejmě v rovině plánování rozvoje sil a nové koncepce armády. Aby zas za 2 roky nepřišel někdo s nějakým nápadem na změnu organizace armády a zase se nevymýšlela další BKO. Ano, letka SOF chybí, ale máme na to prostředky? Lidské i materiální? Až se vycvičí současní piloti pro SOF, zase bude na pořadu dne stěhování Přerova. Pokud tedy kvůli chybějící miliardě na opravy ještě budou lítat. Chceme opravdu každé 2 roky budovat něco od začátku, nebo postavit základní kámen už teď? Nejdřív se přece musí připravit legislativa. A k 43.VPr si myslím že má co nabídnout i přes některé „nedostatky“.

    Odpovědět

65. Názor: Jasně, že se dá i přiletět rovnou na objekt. Ale z hlediska bezpečnosti se doufám shodnem na tom, že by byl dobrý i (minimálně) jeden DA tým na zemi. Přece jen Seals a jejich akce Jeronimo to jen dokládá.. Každopádně proberem někdy osobně. Na těch 20ti minutách se doufám shodnem..;-) Sám víš kolik času zabere i barák o třech místnostech;-D

    Toledo: To je právě jedna z věcí, kterou by se případné SOF jednotky musely naučit-přestat přemýšlet megalomasky a jako ve filmech.

    Odpovědět

66. Ad Lojza)
    U zasazení pozemního průzkumu je třeba zasadit všechna pro a proti. Osobně si myslím, že u předčasného zasazení převažují nevýhody nad výhodami. V případě prozrazení, jehož šance se v tomto prostředí lineárně zvyšuje s časem, se akce stane neproveditelnou. Raději bych měl méně informací a moment překvapení než naopak. Úspěch izraelské Operace BLESK nebo nedávné americké operace na záchranu rukojmích v Somálsku dokazují, že to lze. Průzkum je o hledání slabiny nepřítele tak, aby o tom nevěděl, jinak taková informace nemá smysl, protože provede taktické protiopatření. Ostatní prostředky průzkumu budou tedy muset postačit.

    Zasazení – tady je možností skutečně nepřeberně. Zmínil bych jednu, která tady explicitně nepadla – HALO/HAHO výsadek mimo objekt a noční pěší trek do cílové oblasti a následné vyzvednutí vzdušnými prostředky. Viz somálská operace zmíněná Herym.

    Ad Názor a Robert Keřlík)
    Myslím si, že k určitému konsensu tady už došlo. Viz můj příspěvek #41 bod 4.

    Nebyla to moje původní pozice, ale v průběhu diskuse jsem k ní došel. Pokud k organizační změně dojde, neměla by se odehrát v dopředu stanoveném čase Č, ale po dosažení určitých schopností, ať už operačních, taktických, technických, materiálních atp.

    Předčasné skočení do plnění úkolů, na které není útvar ještě na 100% připraven, může způsobit dvě věci. Za prvé omezit/ohrozit podporované SF. Za druhé, což už není vnímáno tak samozřejmě, i samotnou jednotku SOF podpory. Není nic horšího než dostat úkol, na který evidentně nestačím, přesto do něj jít, nezvládnout jeho plnění a pak se muset vypořádat s následky pro sebe i pro ty okolo. Následky pro jednotku by mohly být, zvláště pak v dnešní turbulentní době, naprosto zničující.

    Za lakmusový papírek připravenosti bych považoval, pokud samotní operátoři SF, nebo alespoň jejich nezanedbatelná část, budou považovat spolupráci s SOF jednotkou za přínosnou pro ně samé. Toho stavu lze podle mne dosáhnout jen postupnou spoluprácí, kdy jeden krok podmiňuje ten druhý. A to chce čas.

    Odpovědět

67. Na druhou stranu bez pozemního průzkumu zjistíte akorát to, že rukojmí nejsou na střeše. Pro provedení DA je každá informace navíc důležitá. A pokud máte čas na průzkum pak se vyplatí ho udělat. Z Vámi poskytnutých zdrojů není patrné o který objekt konkrétně se jedná a v okolí je mnoho takových, které se nabízejí jako možnost. Nicméně všechny jsou poměrně rozlehlé na to, aby tam skupiny pro DA pátraly bez informace o konkrétním místě. Z leteckých snímků je patrné, že míst na OP je zde dostatek, nemluvě o možnostech pozorování z větší vzdálenosti.

    Odpovědět

68. Ad. CZ SOCOM

    je tu i druhá strana mince; zda Vojenské zpravodajství potřebuje 601. skss (myslím to zcela neutrálně), respektive zda bude dlouhodobě velení VZ nakloněno zařazení 601. pod VZ.

    Velmi pravděpodobně se dá přepokládat, že současný ředitel bude mít stejný postoj k možnému přesunu 601. mimo VZ jako ten minulý. V dlouhodobé perspektivě to už může být možná jinak.

    Nečekám na toto téma odpověď vůči mě, ani na tomto fóru. Jen jsem chtěl naznačit, že z dlouhodobé perspektivy (cca nad 3 roky) by nemuselo být na škodu 601. zamýšlet se i nad jinými možnostmi než nabízí současný stav.

    Odpovědět

69. To Ivo.
    Jsem rád, že po pár dnech se blížíš k racionálnímu závěru. Nic není tak jednoduché, jak na první pohled vypadá. Když se ještě zamyslíš nad zpravodajskou a technickou podporou SF, kterou v současné době může AČR poskytnout, máš hrubou představu časové osy integrace. Přirozeně po tom všem bude důležité taky získat podporu výboru pro obranu a přepsat pár strategických dokumentů SF podepsaných vládou.

    To Hery.
    Na tom co jsem napsal, trvám, zejména v pasáži o respektu, protože jste nepsal o konkrétních lidech, kteří jsou za zenitem (což chápu, kdo nemaká, ať jde), ale prostě jste to paušalizoval. Jinak souhlasím s Ivem, že na onwar je třeba volit formulace. Kritika zevnitř, kde očekáváte sebereflexi, se neřeší na internetu ani za předpokladu, že ho čtou všichni příslušníci praporu. Pokud stále nechápete mé doporučení, že u jednotek vašeho typu se nepere špinavé prádlo na veřejnosti, tak vaše cesta k SOF bude hodně dlouhá, přestože 43.vpr má můj respekt.

    Odpovědět

70. To Robert Keřlík
    Jestliže se bavíme v rovině plánovací, tak s vámi více čí méně souhlasím. Na druhou stranu je dobré si uvědomit to, co zde napsal IVO. Je dobré počítat s touto možností a zahrnout jí do plánovacího procesu AČR, aby pak nedocházelo k přepisování a vytváření dalších dokumentů a zbytečnému protahování vhodné chvíle. Na druhou stranu je důležité, aby tento stav, kterého chceme dosáhnout, nebyl určen časem, ale schopnostmi kterých je potřeba dosáhnout pro vytvoření toho organizačního prvku (viz IVO). Máte pravdu i s tím, že výsadkový prapor má co nabídnout, ale viděl bych to spíše v oblasti AČR. Zde si právem vybudoval dominantní pozici. Už si však nejsem tak jistý, jestli má dnes dostatečné kvality pro podporu SF.
    To Lojza
    Určitě to proberem face to face:o)) S těma dvaceti minutami souhlasím, V případě, že by objekt nebyl pozorován průzkumným prvkem předem a nebyla by zjištěna poloha rukojmích, tak by to byl docela oříšek se do tohoto času vejít, spíše nereálné. Ale oba víme, že záleží na více faktorech. Na druhou stranu informace lze zjistit i jiným způsobem, než přímím pozorováním objektu pz. prvkem. Nesmíme zapomenout, že bychom byli v cizí zemi, a v případě kompromitace bychom riskovali mnoho. Je to asi přímá úměra (více vlastních jednotek v oblasti =>větší riziko kompromitace=>mission failed).
    TO IVO
    Je dobré, že tvoje/vaše objektivnost se posunula do jiné roviny. Kdybych se do diskuze připojil dnes tak úvod komentáře 25 nepíši. Musím vyjádřit souhlas s tím, že k úspěchu SOCOMu je mimo jiné potřeba, aby se příslušníci SF ztotožnili s myšlenkou, že SOF je pro ně krok dopředu. Lze toho dosáhnout jen kroky, které jste zmínil, nebo byly vyřčeny výše.

    Odpovědět

71. k tématu:
    považoval jsem to za samozřejmé, ale radči to napíšu. Letecký průzkum by samozřejmě započal hned v počáteční tj. plánovací fázi. Pozemní průzkum 24 hodin před akcí by byl použit v rámci „ground truth“. Ovšem uplně na tom netrvám, pokud by se z předchozího vzdušného průzkumu a další zpravodajských zdrojů zdálo, že je lepší varianta rovnou DA.

    ad komentář 43:
    v podstatě jsem chtěl říct, že jsme si přiznali krutou pravdu a snažíme se makat i přes překážky které jsem nastínil…zřejmě jsem zvolil špatné formulace…ale psal jsem to v pozitivním smyslu, ale bohužel to tak nevyznělo

    ad komentář 44:
    to co jsem popsal má muj obdiv a je to cesta, kterou je dobře že jsme vzali též za své…neměl to být verbální útok

    gen. Opata: Chápu a vaše doporučení si vemu k srdci. Holt příště se budu snažit o serioznější formulace. Co se toho praní špinavého prádla týče, tak s tim můžu souhlasit pouze v případě, že se pere neveřejně…někdy to vyprání na veřejnosti může přinést víc užitku, ale je pravda, že to se jedná o extrémní případy…příště se pokusím o větší takt

    Odpovědět

72. Názor: Souhlas..;-) SR se IMHO dokáže stáhnout samo, pokud by OP nebylo 100% jisté. Jejich informace prostě nenahradíš.

    Hery: Je to jedna z věcí proč SOCOM zatím ne.. O SR evidentně moc nevíte.. 24 hodin je doba, za kterou si to tam SR týmy obhlídnou a MOŽNÁ zjistí odkud a co pozorovat.

    Čím víc to tu pročítám, tím víc si říkám, jestli lidé v 43. vědí, jak se SF operace plánují.. Od spoda boys. To je opak armádního přístupu!!! Jsou alespoň na to lidé ve 43. připravení? Ono je jedna věc přijít k hotovému, říct: „CHRUDIM PYČO!“ a fajtit co to jde. Druhá je vymyslet jak na to, ztotžnit se s tím a dojít k cíli „protože jsme si naplánovali, že to tak uděláme.“

    Odpovědět

73. Ad Lojza #67)
    Je mi samozřejmě jasné, že každá informace od SR může znamenat rozdíl mezi splněným úkolem a neúspěchem. Na druhou stranu nelze tvrdit, že zasazení průzkumných orgánů je bez rizika, zvláště v tomto prostředí. Myslím, že ani není třeba uvádět historické příklady. Konečné slovo by v tomto měl velitel operace, který by se rozhodl buď akceptovat zvýšenou míru rizika nebo ne. V reálu by byl seznámen s oběma branch plans a pak by se rozhodl.

    Ad Lojza #72)
    Po pravdě řečeno znalosti příslušníků Výsadkového praporu o SR jsou malé, mně nevyjímaje. Mám základní představu jak pracují Američané, ale nevím, zda máte stejné postupy jako oni. Ale to mě vede zpět k poznámce Názora – bez zahájení spolupráce se úroveň pochopení vaší práce výsadkáři asi jen těžko zlepší, ne?

    Na druhou stranu jste si tak jistý, že to neplatí i na druhou stranu? Možná jste bývalý výsadkář a pak střílím vedle, ale tipnul bych si že ne. Jinak by jste asi jen těžko napsal, že plánovací proces u výsadkářů je o tom „přijít k hotovému, říct: „CHRUDIM PYČO!“ a fajtit co to jde“. Nic není dál od pravdy.

    Máte alespoň rámcovou představu jak probíhá třeba takové plánování přepadu výsadkovou rotou pěším způsobem? Kolik času je potřeba na plánování, kdo se na něm podílí, jaké vstupy a od koho do něj výsadková rota potřebuje? Jaké jsou silné a slabé stránky výsadkové roty při takové operaci, jaké organické těžké zbraně z čety zbraní použije, jak a v jakém pořadí, které těžké zbraně a specialisty si vyžádá z roty zbraní a velitelské roty? Jak do plánu zakomponuje CAS a jakým způsobem provede dekonflikci? Jakým způsobem bude řízena palba a manévr?

    A to jsem zůstal jen v koncepční rovině, ani jsem nezmínil SOPs a TTPs.

    Pokud by v současné době musela 601.SkSS spolupracovat se 43. vpr při plánování a provedení kinetické operace, tak si troufnu říci, že by nepochopení nepanovalo jen na naší straně…

    Je třeba z obou stran pochopit práci toho druhého do nejmenších detailů? Podle mne ne, jelikož ani jeden nebudeme dělat prácí toho druhého, to je princip komplementarity SF/SOF. Na druhou stranu pro úspěšnou spolupráci je třeba znát doktrínu a taktické postupy toho druhého, aby bylo možné operaci úspěšně naplánovat a provést.

    Jako pěkný příklad uvádím Operaci BARRAS (rovněž osvobozovací) provedenou rotou 1 PARA Britské armády a SAS/SBS v Sierra Leone. Mám tu kliku, že za spolužáka mám Brita, který v operaci byl. Dle jeho slov se úspěch dostavil nikoliv kvůli dobře napsané doktríně (kterou v Britské armádě nikdo z principu nečte), ale rutinní znalosti společných postupů a zásad u obou jednotek.

    http://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Barras

    Jen tak na okraj, výsadkové operace se samozřejmě plánují rovněž „od spoda boys“. Stačí se zeptat jakéhokoliv velitele výsadkového družstva jakou roli hraje při plánování operace. A to jak na cvičení, tak v misi.

    Odpovědět

74. Lojza: pokud vím, máme dávat příklady v koncepční rovině, ne taktické…co se týče časového plánu mnou navrženém, tak samozřejmě se jedná o hrubý odhad. Nikde jsem netvrdil, že z 24 hodin se nemůžou vyklubat tři dny…vždy počítám s tím, že plán budu měnit podle nejaktuálnějších zpravodajských výstupů. Co se týče plánu mnou nevrženém, tak na něm nehodlám tupě trvat, vím, že možností je víc, ale takle spatra si nehodlám troufnout hodnotit, která z nich je nejlepší. Moc dobře vím, že žádný plán nepřežije první střet s protivníkem…

    Jinak děkuji za tak erudované zhodnocení plánovacího procesu na výsadkovém praporu. Jen by mě zajímalo, jak se vám povedlo z těch pár řádek, co jsem napsal toto analizovat…

    Odpovědět

75. @ Lojza.. letecký průzkum vyfotil rukojmí hledící na měsíček v zahradě.. tolik k určení zájmového objektu. pokud osvobozovací akce bude trvat déle než 20 minut, nemá smysl se do ní pouštět- tři rukojmí budou mrtví/á do pěti minut od přistání vrtulníku nebo prvního výbuchu u zdi compoundu. únosci jsou [dle INTEL] bandité, ne ruská rota bránící továrnu a kanály ve stalingradu.

    Odpovědět

76. co se týče dalších a dalších hi-tech prostředků, které nemáme (Growler atd.) myslím, že spíš než o žádat o vyčlenění pro naši akci by bylo vhodné čas operace zkoordinovat s činností některého strike package.

    Odpovědět

77. Honza: to by ovšem byla horší varianta (co se týče podpory spojenců), vždy je lepší mít prostředky vyčleněné pro sebe. Tím zabezpečím, že mi je nikdo v průběhu úkolu nepřeúkoluje, což může mít pro akci dost fatální důsledky. Druhá věc je ochota spojenců mi je vyčlenit…pracoval jsem s variantou, kterou jsem považoval za ideální, ale samozřejmě existuje i nějaká optimální varianta, která by se musela akceptovat, pokud by ovšem pro mě nebyla „NO GO“

    Odpovědět

78. Ivo, Hery: Nechtěl jsem nikoho urážet, omlouvám se, pokud to tak vyznělo..
    Pokud jsme vyhodnotili tento úkol jako úkol pro SF, který budou dělat SF, je potřeba naplánovat detaily jako SF. Je irelevantní jak se plánuje u 43.(omlouvám se, že jsem to sem zatáhl). Odspoda pro mě znamená, že se každý účastník operace podílí i na jejím plánování.

    Honza: Rukojmí se zachrání, budou živí, když budeme vědět kde přesně jsou tak budou osvobozena poměrně rychle. Stejně celá akce bude trvat déle než 20min.

    Odpovědět

79. To Lojza.
    Bylo by vhodné volit kulantnější výrazy i tak ti ale rozumím a vím, co jsi tím chtěl říct. Ostatní členové diskuze tě určitě usměrní. :-))

    To Ivo
    Co se týče plánovacího a rozhodovacího procesu, tak si myslím, že mnoho rozdílu tam není, teda jestli je u vás prováděn stejným způsobem jako na brigádě. Dost lidí od vás absolvovala plánovací kurzy na školách v zahraničí a to vytváří kvalitní základ pro dobré fungování a váš standart je navysoké úrovni.
    Domnívám se, že Lojza chtěl poukázat na to, že v SF se docela velkou měrou podílí na plánovacím procesu i operátor s „kulometem“ (výraz není myšlen zle a těchto osob si vážím) a to je věc, která je dána přípravou. Myslím si, že v Chrudimi tato věc chybí. Troufám si říct, že pro armádu to takový problém asi nebude, ale v rámci práce ve prospěch SF už asi jo. Některé úkoly jsou plněny v malém počtu a tak je potřeba, aby se na jejich plánování podíleli všichni, jinak by se z toho velitel „posral“. To je věc, na kterou chtěl pravděpodobně Lojza upozornit. Plánovací a rozhodovací proces máte zmáklej, ale už si nejsem tak jistý, jestli je tomu tak i na té nejnižší velitelské úrovni. Domnívám se, že v DIVu se na této stránce taktéž nepracuje a jestli se někdo domnívá, že velitel čety získá základ pro plánování na univerzitě obrany, tak se plete.

    Odpovědět

80. Lojza: můžete mi říct, kde jsem ve svém komentáři napsal, že si to SF nesplánují tak, jak je u nich zvykem? Já jsem dával obecný návrh koncepce operace, nepouštěl jsem se do žádného plánovacího procesu…nebo kde jsem napsal, že při plánovaní operace do ní nemůžou být zapojeni operátoři???

    jinak co se výsadkového praporu jako SOF prvku týče, tak IMHO by k té podpoře došlo, když SF potřebuje operaci masivnějšího charakteru a ne malou jednotku, to by měla zvládat vlastními silami…SOF prvky lehké pěchoty, dle mého skromného názoru by spíš měli hlavně doplňovat SF v operacích, které jsou nákladné na personál, ale netřeba, aby byli všichni vycvičení operátoři…Je nerálné, aby u výsadkového praporu byli vojáci na úrovni operátorů SF, a dokonce myslím, že je to i nažádoucí…náš úkol je prostě jiný. Co se plánovacího procesu týče, tak nejvíc se asi blíží vašemu při plánování operací samotného družstva, byť ne v takové kvalitě. Pro nás je spíš hlavní zaměření na operace v síla četa až rota a v takovém počtu by asi to, aby plánoval uplně každý je nesmysl…je však vždy platné, že na plánovacím procesu se podílí co nejvíc vojáků nějakou měrou. Prostě uplnej „čínskej parlament“ to prostě není…leda v tom družstvu…ale zase je třeba se uvědomit, jak moc rozdílný standart je pro řadového výsadkáře a operátora SF. Nemá smysl, abychom dělali věci jako vy, stačí když budem vědět, jak je děláte, abychom vám rozumněli a to stejné by bylo dobré na druhé straně.

    Odpovědět

81. Omlouvám se za nepřínosný, a v podstatě otravný příspěvěk, ale mohl by mi prosím někdo z vás stručně vysvětlit co je DIV?
    Díky.

    Odpovědět

82. Pánové, doporučuji Vám, aby jste to tu přestali rešit na skle a spíš si našli záminku se někdy spolu potkat u pivka. Ideální začátek na odbourání současného oboustranného despektu. Dokud se nesrovnáte v osobní rovině, tak můžem na CZ SOF i v budoucnosti zapomenout.

    Odpovědět

83. To hery
    Souhlasím s tím že u výsadkového praporu je netřeba, aby plánování zvládali všichni na četě. Možná jsem to špatně napsal. Chtěl jsem poukázat, že je třeba, aby velitelé čet byly schopni naplánovat plnění úkolu v celém jeho rozsahu a pravděpodobně i velitelé družstev by měli mít ponětí o plánovacím procesu, aby mohli být nápomocni velitelům čet. Může nastat situace, jak jsi zmínil, že na podporu bude vyčleněn prvek v síle čety a na něm pak bude jak si ve spolupráci s podporovanou jednotkou na plánuje úkol. Doufám, že na tom se shodneme? Jinak máš pravdu.

    Odpovědět

84. Názor:na tom se shodneme určitě, nechci přesně hodnotit úroveň, jak moc je toto zvládnuto, protože je vždy co zlepšovat a hlavně se na to necítím být schopen to adekvátně posoudit, ale domnívám se, že přesně takle je to u nás prováděno (co se způsobu týče)…tedy plánování na úrovni čety, jehož jsou velitelé družstev nedílnou součástí a participanty

    tímto se omlouvám za off topic (i když jen částečný)

    Odpovědět

85. Ad Hery #74)
    Poslední odstavec v #74 – znamenitý britský understatement :-).

    Ad Lojza a Názor)
    Tak teď si nejsem jistý, zda plánováním od spodu myslíme všichni to samé. Z vašeho popisu se mi zdá, že předpokládáte, že:

    a. používáme standardní TLP plánovací proces resp MDMP a NATO 5ti bodový formát bojového rozkazu,

    b. plánování probíhá kaskádovitě – prapor zpracuje a vydá bojový rozkaz rotě, velitel roty si zpracuje svůj a vydá ho velitelům čet, velitelé čet si zpracují BR a vydají ho velitelům družstev, kteří ho nakonec vydají jednotlivým výsadkářům.

    Alespoň tak jsem to z vašich příspěvků pochopil. Zatímco první bod sedí, druhý neodpovídá realitě. Dám zcela reálný příklad z mise, ale nejinak se to dělá i doma.

    Při plánování několikadenní aeromobilní operace v síle výsadková četa (+) do distriktu Azra v roce 2009 byli členové OPT (plánovacího týmu): velitel odřadu, vedoucí praporčík, většina velitelů výsadkových družstev (někteří měli jiné úkoly), velitel družstva zbraní, velitelé obou odstřelovacích prvků, JTAC, FO, spojař. Vstupy do plánování měli rovněž řidiči ohledně trasy (byli jsme zasazeni s 2 vozidly Gator) a výkonný praporčík kvůli dozásobení.

    Jak je z popisu zřejmé, při operaci v síle 40+ výsadkářů plnící jeden úkol není ani žádoucí aby se každý jednotlivec na plánování podílel, tohle mi přišlo jako ideální kompromis. Na druhou stranu to neznamená, že velitel roty po obdržení úkolu od nadřízeného se na den zamkne do kanceláře, usilovně tluče hlavou o stůl dokud to nevymyslí a pak výsledek sdělí svým podřízeným formou bojového rozkazu…

    Není to ani tak o neschopnosti plánovat všemi jednotlivci, ale tím, že to je málo kdy potřeba. Tíhu plánování nese u nás stupeň, který úkol obdržel a na plánování se podílí 2 úrovně níž. Výsledkem je plán, který je formalizovaný do formy bojového rozkazu (například BR na přepad rotou) a VČ a VD již žádný formální rozkaz nevydávají, jelikož se na přípravě plánu podíleli. Pouze své specifické jednotce dopřesní detaily, které se týkají pouze jí.

    Pokud četa nebo družstvo plní úkol samostatně, je se to samé posune o řád níže. Nicméně u nás zjednodušeně řečeno družstvo není určeno na plnění samostaných kinetických úkolů. Pokud by plnilo samostaný úkol, tak v tom případě se každý podílí na plánování i když na samotné koncepční části (Course of Action Development) to bude především o VD a jeho zástupci a popřípadě dalších výsadkářích dle jejich zkušenosti. VD jsou cvičeni ve vydávání NATO BR cca od roku 2006, takže s tím by být problém skutečně neměl.

    Jen tak na okraj – nevím jestli máme úplně všichni stejnou představu o pravděpodobné variantě společné kinetické operace SF/SOF. Pokud bychom vám dělali třeba blokovací postavení nebo ničili sekundární objekt (viz Operace BARRAS), tak to určitě nebude v síle několika výsadkářů.

    Ad Eywin)
    DIV je Doplňující Intenzivní Výcvik – v podstatě přeškolovací kurz pro ty vojáky, kteří přijdou na útvar a mají za sebou jen Vyškov. Aby se roty nemuseli zdržovat úplnými základy, dostanou intenzivní výcvik pohromadě a teprve poté jsou zařazeni na místa na rotách, kde již pokračují v normálním výcviku s rotou.

    Odpovědět

86. TO IVO

    Možná, že jsem to špatně napsal, nebo vy špatně pochopil, ale měl jsem namysli způsob plánování jenž jste rozepsal pod bodem ,,b“ (tak jak to probíhá v operaci). A zároveň jsem vyjádřil souhlasím s vyjádřil Hery. Jenž reagoval podobně jako vy.

    Odpovědět

87. Komentáři ohledně MDMP jsem chtěl pouze poukázat na důležitost zvládnutí tohoto procesu na nejnižším stupni velení z důvodu možné budoucí spolupráce ve prospěch SOCOMu.

    Odpovědět

88. Ivo, děkuji za odpověď.

    Odpovědět

89. Zdá se, že jsme dospěli do kulminačního bodu diskuse. Většinu cílů, jež jsem si před uveřejněním článku vytknul, se podařilo splnit. Pokusím se sám za sebe shrnout k čemu jsme vlastně došli.

    1. Mimo jiné díky příspěvku h-cz jsme si ujasnili jak vidí problematiku SF/SOF v NATO. Jaké schopnosti a jednotky jsou do spektra SOF jednotek zpravidla řazeny, jakými schopnostmi mají disponovat a podle jaké klíče jsou jejich schopnosti hodnoceny.

    2. Shodli jsme se na tom, že sbližování SF a SOF jednotek AČR má být postupným procesem, který nemá být určen dopředu stanovenými body v čase, ale dosažením definovaných schopností. Sblížovaní schopností lze nejlépe dosáhnout postupnou spoluprací na nejnižších stupních.

    Nicméně by neměl zapadnout #70 Názor, že je třeba, aby filosofie capability milestones sbližování SF a SOF byla zakotvena v organizační koncepci AČR, aby tak zbytečně nedocházelo k protahování vhodné chvíle.

    Signálem pro připravenost jednotek SOF pro práci s SF by měl být názor nezanedbatelné části operátorů SF, že operační spoluprací s SOF získají schopnosti plnění širšího spektra úkolů než doposud. Neměl by ale zapadnout ani příspěvek #68 Petr Z. o tom, že okno příležitosti provést sblížení SF a SOF dle požadavků 601.SkSS nemusí trvat na věky.

    3. Jednotlivé jednotky SF a SOF mají odlišné schopnosti i silné a slabé stránky. Víme co od sebe vzájemně může očekávat 601.SkSS a 43 vpr. Zatímco je žádoucí, aby jednotky SOF dosáhly schopnosti plné interoperability s SF jak po stránce přípravy operací, tak jejich provádění, není třeba, aby dosáhly jejich plných schopností, jelikož jejich úkol je a zůstane (klidně i v rámci společné operace) odlišný.

    Závěrem děkuji všem, kteří přispěli do diskuse, klukům ze 601.SkSS, 43. Výsadkového praporu, velení armády i všem ostatním. Diskuse samotná byla totiž smyslem mého článku, i když i jednotlivá řešení operačního problému stojí za pozornost.

    p.s. Neznamená to, že je diskuse uzavřena, klidně to může být jen intermezzo. Například reakci od dopravního a vrtulníkového letectva ve kterou jsem doufal, se mi vyvolat nepodařilo. I jejich pohled na problematiku SOF by byl jistě podnětný.

    Odpovědět

90. http://www.fas.org/irp/agency/dod/socom/factbook-2012.pdf

    Odpovědět

91. Nepatří to přímo k věci, ale ke kvalitě jednotek, taky přispívá, to, že jsou pořád ve stejném posádce a ne, že s nima hází jako s králíky. Tradice, zázemí, zálohy a rodinná a sociální pouta. Což má Chrudim i díky gen. Opatovi (dokud nebude Žatec připravený :-) ,že se tehdy vzepřel) a Prostějov odjakživa.

    Odpovědět

92. Zdravím a díky Toledovi za připomínku #63. Mám pár vzpomínek k činnosti zrušeného Útvaru speciálních operací Vojenské policie (neboli Special operation group).

    SOG měl cvičení v Kosovu 2x, poslední v zimě 2006 – cvičení Hostage II. Námětem byla právě záchrana rukojmích v zahraničí, konkrétně v prostředí mise KFOR na území Kosova. Jestli se dobře pamatuji, šlo o to, že místní „paramilitary“ skupina zadržela vozidlo KFOR a zajala jeho osádku – 3 příslušníky českého kontingentu KFOR. Skupina samozřejmě předala nějaké požadavky, jejich nesplnění mělo mít za následek zabití rukojmí. Kromě vyjednávání bylo rozhodnuto o možném silovém řešení situace- nasazení jednotky na záchranu rukojmích.

    SOG byl aktivován a z letiště Kbely se letounem An-26 přesunul na letiště Priština (hlavní město Kosova), odkud poté na základnu Šajkovac (základna čs. kontingentu KFOR). Zde bylo zřízeno velitelské stanoviště, zahájeno shromažďování zpravodajských informací a příprava materiálu k provedení zásahu. V rámci plánu cvičení bylo prostřednictvím HUMINT a SIGINT zjištěno místo, kde jsou drženi zajatci. Původně se při přípravě cvičení počítalo, že se bude jednat o dvě lokace – byt v domě na periferii Prištiny a osamělá opuštěná usedlost v oblasti Hrtice, nedaleko od Šajkovace. Rukojmí měli být rozděleni a umístěni do těchto lokací. Zásah pak měl být proveden současně na obou místech, prověřilo by se tak plánování, koordinace, spojení atd. Toto se ale v praxi, na místě, ukázalo v tehdejších podmínkách jako příliš organizačně náročné a proto se cvičení upravilo tak, že všichni rukojmí jsou drženi v osamělé usedlosti v prostoru Hrtice. Na vhodném místě v blízkosti usedlosti bylo zřízeno pozorovací stanoviště a bylo zahájeno nepřetržité pozorování usedlosti, které potvrdilo přítomnost ozbrojených osob. Dále byl naplánován vzdušný průzkum oblasti, včetně letu v blízkosti usedlosti, byla pořízena obrazová dokumentace. Pro potřeby cvičení velení KFOR poskytlo US vrtulník UH-60 Blackhawk, který byl využit jak pro vzdušný průzkum, tak poté pro samotný zásah – zasazení týmu SOG a vyzvednutí zachráněných rukojmí.

    V souladu s plánem cvičení zkrachovalo vyjednávání s ozbrojenci, ti oznámili, že rukojmí budou zabiti. Tým SOG se připravil k akci, byl vydán rozkaz k jejímu provedení. SOG nastoupil do vrtulníku, který ho zasadil k usedlosti ozbrojenců. Po přiblížení k objektu pyrotechnik připravil nálože – jedna část týmu vstupovala oknem, druhá část týmu pak dveřmi. Rukojmí byli zachráněni, ozbrojenci likvidováni nebo zajati. Vrtulník vyzvedl rukojmí, kteří byli přepraveni na základnu.

    Po ukončení akce bylo ukončeno i cvičení, SOG sbalil materiál, přesunul se do Prištiny a z letiště opět An-26 odlétl zpět do ČR.

    Poznámky ke cvičení Hostage:
    – Spolupráce s letectvem AČR. Byl využit An-26 k přepravě týmu tam a zpět.

    – Spolupráce s KFOR. Čs. kontingent poskytl nejen veškeré zázemí – prostory pro velitelské stanoviště, stravu, ubytování atd., ale také značkaře, kteří představovali jak ozbrojence, tak rukojmí. Jak bylo řečeno výše, KFOR také poskytl vrtulník, který byl při cvičení využit.

    – Samotnému zásahu přihlíželo několik pozvaných vysokých důstojníků z velení KFOR a velitel čs. kontingentu. Zástupci velení KFOR toto cvičení velmi uvítali s tím, že je dobře, že takovou operaci provést lze, což by KFOR mohl někdy potřebovat.

    – Velkou výhodou SOG byla dlouhodobá přítomnost několika příslušníků jednotky na místě. „Sogáči“ totiž v rámci čs. kontingentu v Kosovu plnili dva úkoly: ochranu velitele Mnohonárodnostního uskupení Střed v době, kdy velitelem byl Čech a dále byli na několik rotací zařazeni do sestavy Polní podpůrné skupiny, umístěné na Šajkovaci. Tito příslušníci tak mohli jednotce poskytnout své zázemí a informace, v případě nutnosti mohli také posílit zasahující tým.

    – Můj názor: při tomto cvičení se opět ukázalo, že policisté a vojáci přistupují ke způsobu plnění úkolu rozdílně. Většina příslušníků SOG byla od PČR, převládalo policejní know-how. Já jako voják bych spoustu věcí dělal jinak. Tím nesnižuji schopnosti policistů u SOG, většinou to byli špičkoví specialisté od Urny či jiných zásahovek. Bylo ale znát, že se všichni nevyznají v armádním prostředí, což v důsledku může vést k nedorozumění nebo problémům s vojáky z ostatních jednotek.

    – Z ryze praktického hlediska je rozhodně vhodnější, pokud v místě, kde již probíhá vojenská operace, je nasazena vojenská jednotka a ne policejní. Jde např. o plánování, SOP, spojení, zásobování, shodnou výstroj a výzbroj. Důležitá je také legislativa pro nasazení jednotek v zahraničí!

    – Spojení, spojení, SPOJENÍ!!! Bez spojení není velení!!! Tohle platí pořád.

    – Podmínky cvičení byly ztíženy počasím na místě. Cvičení probíhalo na začátku prosince, takže: brzy tma, sníh, v noci mrzne. Což v praxi ovlivňuje např. činnost na pozorovacím stanovišti nebo způsob zasazení (Blackhawk se zásahovým týmem sedal do obrovského zvířeného oblaku sněhu…).

    Na závěr: byla to pro mě obrovská zkušenost. Není nad to, cvičit v reálných podmínkách. Udělali jsme tam spoustu chyb, ale od toho jsou cvičení.

    Dodatek: SOG v Afghanistanu – v době, kdy SOG působil na jihu v provincii Helmand, byl určen jako záloha velitele Battlegroup Center. Jedním z úkolů jednotky byla i záchrana rukojmích, např. pokud by došlo k zajetí vojáka ISAF.

    Odpovědět

93. Ad Toledo)
    Díky za odkaz, moc pěkně zpracovaný souhrn jednotek, vybavení a schopností USSOCOMu. Jedna věc, která mne při čtení praštila přes nos: jméno velitele SOCOMu admirála Williama H. McRavena. Nemohl jsem si za boha vzpomenou čím je mi povědomý, až dnes jsem na to přišel.

    Ve škole jsme rozebírali koncept realativní převahy při provádění speciálních operací. Analytický nástroj, který jsme při tom používali, byly klíčové body zanesené do grafu relativní převahy. Autorem konceptu byl Commander (podplukovník) McRaven. Jak jsem si dnes vygoogloval, jedná se o tu samou osobu, jen o 20 let později.

    Koncept je původně obsažen v jeho magisterské (!) práci z roku 1993 při studiu na Naval Postgraduate School. Kniha, která na základě 6 případových studií ilustruje nutné principy speciálních operací, vyšla mimo jiné i v češtině pod názvem „Speciální Operace“. Pokud vám nevadí angličtina, stačí v Amazonu zadat jméno autora a první odkaz bude na jeho knihu. Pro úplné Spořínky odkaz na pdf původní verze http://www.dtic.mil/cgi-bin/GetTRDoc?AD=ADA269484&Location=U2&doc=GetTRDoc.pdf pochopitelně i v původní spartánské úpravě.

    Knihu jsem četl ještě na gymnáziu, ale tehdy úplně jinýma očima. Doporučuji všem, kteří se o problematiku speciálních operací zajímají, nic lepšího a zároveň čtivějšího jsem na toto téma zatím nečetl. Pan admirál ví o čem mluví…

    Odpovědět

94. ad Ivo,93
    Je vhodné mít v patrnosti, že McRavenoa studie vychází z jeho aktuálních znalostí a zaměření v době, kdy dokument tvořil- tedy Speciální Operace v jeho pojetí byla vlastně „jen“ úderná akce (DA). Jako taková je vhodná pro posuzování pouze DA; principy nejsou aplikovatelné na ostatní klíčové úkoly jednotek pro speciální operace, SOF.

    Odpovědět

95. McRavenova, pardon.

    Odpovědět

96. ..tak jsem to pročetl celé. Dřina. je spousta věcí na které bych chtěl reagovat, ale možná později. Nelze se rozepisovat v jaké fázi je SOF u vrtulníkové základny. Vezmu li to k zadání, myslím, že takový úkol jsme schopni splnit. ve zkratce bych to udělal takto:

    1. od prvotní informace 7.4. jsou tři týdny relativního času. Pokud se politici rozhodnou jednat, udělají to v tomto termínu, nebo někdy těsně kolem něj.

    2. informační podpory bych využil od US, HUMMINT, UAV a našeho VZ. Vybral bych pouze lidi od 601. skss a 4x Mi 171ŠM. Líbil se mi názor myslím Honzy o 2x dvojice Mi171 s celkem 40 muži od 601.skss (pokud jsou schopni jich dát tolik) 43. vmpr bych do tohoto balíku zařadil jen tehdy pokud by 601.skss nemohla dát dohromady úderné týmy a tým na blokaci. Vyhnul bych se tak možným, případným zmatkům při provedení, není čas secvičit. Ke 4x Mi171ŠM posádky v koeficientu 2:1.

    2. co nejrychleji bych provedl dohovor s USA, GB, ITA, či FR o možnosti spolupráce s nějakým druhem výsadkového plavidla, schopného nést vrtulníky typu Mi171ŠM. Myslím, že něco by se v oblasti našlo. Nalodit v Itálii, s možností potrénovat přistání na lodi. Během plavby k místu určení, neustálý update o situaci, o cílech atd…

    3. samotný úder bych provedl přímo z paluby lodi. Dvojice Mi 171ŠM s dvaceti borci od 601.skss. Zbytek jako záloha. Úder provést přímo z lodi. Druhá dvojice odstartuje s plánovaným zpožděním tak aby mohla provést vyzdvižení úderných skupin a rukojmí z místa operace. Návrat na loď.

    Podpora a případný CSAR je ze strany USA, tedy tuhle otázku bych neřešil.

    Co se týče vrtulníků Mi 171ŠM, jsou schopny i delších doletů, například cca 700 km, cca 1000 km, ale to jsou dolety, které ale díky celkové hmotnosti můžeme považovat pouze za přeletové. Proto to působení z lodi. Let nad mořem a lety NVG nejsou problém ani dnes.

    Více si za vrtulníky nedovolím hodnotit, nejsem létající, pouhý příslušník štábu :-)

    Odpovědět

97. Ad #94 Mr. Green)
    Jasně, souhlas ohledně ne/aplikovatelnosti pro ostatní úkoly SF. Ale řekl bych, že si pan podplukovník prostě jednoduše vybral jednu skupinu úkolů, která se dobře analyzuje. Prokazovat kauzalitu třeba u MA (vojenské pomoci) je dost oříšek. Neznamená to, že by jeho obzor byl nutně malý.

    Ad #96 Martin)
    Předně díky za reakci, jsem rád, že nám tohle zelené fórum trochu zmodralo :-).

    Použití výsadkových plavidel (které se v oblasti skutečně vyskytovaly a jejich využití by asi bylo politicky průchodné) jsem do řešení úmyslně neuvedl, jelikož by po té možnosti každý skočil a nedostali bychom se k možnostem našeho dopravního letectva.

    Samozřejmě uznávám, že je to funkční a velmi dobré řešení.

    Každopádně je potěšující zpráva, že rámcově je naše vrtulníkové letectvo schopno tohoto typu operace. Naprostý souhlas, že je třeba předchozího secvičení dávno předtím, než se taková situace vůbec vyskytne, aťuž se to týká jakékoliv jednotky (601.SkSS, 43. vpr, 231. vrtulníková letka či další).

    To je koneckonců vyznění celého článku i diskuse.

    Odpovědět

98. Ad Ivo, 97
    o obzorech Commandera McRavena nebyla reč. Řeč byla o tom, že v rámci teorie psané v roce 1993 se zaměřil na speciální operace z jeho tehdejšího pohledu na to, co SO jsou- tedy úderné akce (z pohledu dnešního).
    Tedy, teorie se vztahuje pouze na jeden z hlavních úkolů SOF (jednotek pro speciální operace).
    Obzory rozhodně malé neměl, ani tehdy a samozřejmě ani dnes- případy do své studie konec konců vybíral sám, na základě svých znalostí.

    Odpovědět

99. Ad #97

    Použitém letectva se dostáváme k základní otázce, jak je vyzvedneme. Na padáku tam a zpět? Myslím, že informace se šíří rychle, použití nejbližšího letiště je nemyslitelné, přistát někde na neprověřenou plochu je risk. Co se týče vrtulníku, je tato vzdálenost dle mého názoru dosti limitující. Nejsem odborník, ale jak jsem naznačil, Mi 171 ŠM v konfiguraci pro dolet někde k 1000 km už mnoho kapacity pro přepravu nenabídne. Tankovat někde na lodi je jen zvyšováním pravděpodobnosti průseru, proto se mi jeví přeprava na výsadkovém plavidle jako schůdnější varianta.

    Jinak si myslím, že nemá cenu vytrhávat jednotky z normálního procesu do podřízenosti pro jedno velitelství SOF. Co zbude u běžných útvarů, třeba pro naši základnu je to nemyslitelné. Přikláním se spíše k jakémusi předurčení, kvalitnímu výcviku a spolupráci na výcviku se SOF.

    To o schopnosti vrtulníkového letectva plnit úkoly SOF neberte jako dogma, je to můj názor.

    Odpovědět

100. Přistávání na neprověřené ploše je problém.. Osobně si nemyslím, že by s tím měli problém piloti, osádky nebo stroje. Řekl bych, že problém bude kdesi v předpisech (je to JEN MŮJ názor-třeba to někdo modrý vysvětlí). Řešení bych viděl v proškolení operátorů, kteří plochu zpravidla mohou prověřit před přistáním. Další řešení kdysi nastínil jeden z pilotů na jedné akci..: Není potřeba „přistát“, aby se vojáci dostali na palubu. Stačí „viset“ v lehkém kontaktu se zemí.

     Opravdu nevím, kde je problém, jen vím, že někde je, protože přistání na neprověřené ploše hodně brzdí možnosti našich vrtulníků.

     Odpovědět

101. AD Martin

     Předpokládám, že jste pravděpodobně pilot. Mohu se zeptat, co je za problém přistát na neprověřené ploše? Vím, že tento manévr skýtá určité riziko, ale takové, že se na něj piloti budou neustále odvolávat? Lojza to zmínil dobře, vrtulník nemusí sednout pevně na zem, může být ve visu. Když letectvo spatřuje problém sednutí vrtulníku na neprověřenou plochu, tak si pokládám dvě otázky. Co dělají vrtulníkáři v Afghánistánu? Jak se na ně jednotky, které letectvo potřebují ke splnění svého úkolu, mohou spolehnout? Myslel jsem , že slova typu ,, anywhere, anytime “ jsou pilotům vrtulníku vlastní.

     Odpovědět

102. Nechci sklouzavat k debate kdo co a jak a k nějakým výtkám. Jak jsem řekl nejsem pílot jen S3. Prověřená plocha. To je široké téma. Pilot vrtulníku je poslední autorita která řekne kde a jak sedne. Má odpovědnost za stroj, posádku a cestující. Je to zvláštní…nejlépe to asi vystihuje popis jiného problému. Tím je HOT REFUEL. My to umíme, praktikujeme různě po misích, ale na cvičení nám to nikdo nechce povolit. Každá žádost se nám vrátí se slovy nepovoluje se..zamítá se..je zakázáno. Je tu asi ještě generace lidí která se drží hesla „robte tak aby dobre bolo“…

     Nemyslím si, že by to brzdilo naše schopnosti. Spíše to sere někoho jiného. Vše záleží na úkolu a součinnosti…

     Odpovědět

103. ..ano neproverenim plochy se myslí to..že nikdo neví co je to za plochu. Je děravá? Zaminovaná? Či skrývá jiné rizika… Pro takovou operací je to riziko zbytečné. Navíc nemůžete tam sedět myslet si, že nepritahnete něčí pozornost. Zvláště v takové zemí zmitajici se v občanské válce.

     Vrtule v ISAF dělaly a budou dělat svou práci. Všude v operacích platí pravidla pro HLZ. Jejich update atd…

     Odpovědět

104. Ad Martin)
     Do diskuse o přistání na nezpevněnou plochu jsem nevstupoval, jelikož jsem se domníval, že se jedná o nedorozumnění a šlo o přistání LETADLA na nezpevněnou plochu.

     Tam už bych chápal určité zvýšené riziko, zda stojí za to ho akceptovat atp. Nicméně i to je jedním ze standardních úkolů SOF capable fixed winged assets. A jak tady padlo i od gen. Opaty, výcvik i v tomto druhu činnosti naši piloti provádí, takže určité schopnosti by i v tomto mít měli.

     Ani ve snu mě nenapadlo, že se bavíme o přistání vrtulníků. Pokud bychom přijali tato pravidla, tak se operace stává nesplnitelnou. Ačkoliv s většinou vaší argumentace souhlasím, tak váš výrok „použití nejbližšího letiště je nemyslitelné, přistát někde na neprověřenou plochu je risk“ mě nemohl nechat chladným. Pokud bychom vedli bojové operace za těchto podmínek, stáváme se nejpředvídatelnější armádou na světě.

     Jedním ze základních principů úspěšné speciální, ale i do značné míry výsadkové operace je princip, že k vysazení dojde na místě, které nepřítel neočekává. Zcela logicky tím mnohdy osádka stroje bere na sebe určité riziko, ale pokud se tím sníží riziko pro výsadek, tak to za to stojí a varianta by měla být použita.

     Už to tady nakousl #100 Lojza, ale dám vlastní příklad z Afghánistánu. Jedna z našich aeromobilních operací vyžadovala přistání na šikmém horském hřebenu v distriktu Azra. Bylo třeba přistání 2 vrtulníků CH-47 Chinook a vzhledem k terénu to bylo na hraně nutnosti provést „pinnacle maneuver“ (nevím jak se tomu říká v terminologii AČR – tady je příklad http://en.wikipedia.org/wiki/File:Pinnacle_manuever.jpg ). Vzhledem k tomu, že jsme provedli průzkum HLZ při předchozí operaci, měli jsme kromě snímku i data o ploše – tzv. additionals(grid, altitude, slope, recommended approach heading, dimensions, hazards, surface).

     Tyto informace, od spojenecké byť výsadkové jednotky, úplně stačily jednotce NÁRODNÍ GARDY (tedy obdobu AZ), aby operaci provedla. Nebylo to poprvé ani naposled, co do něčeho takového šli.

     Sečeteno a podtrženo, co jsem na nich obdivoval byl jejich mind set. S naprosto standardními stroji a standardním výcvikem (samozřejmě nešlo o SOF capable jednotku) dokázali provést operaci, o jejiž realizovatelnosti bych v AČR ani nesnil…

     Dlužno říci, že české Hippos jsem už při provádění aeromobilních operací nezažil, ale dle slov výsadkářů z dalších to bylo nakonec bez připomínek.

     Odpovědět

105. @Ivo>
     národní garda NENÍ na úrovni aktivních záloh AČR. Už proto že garda samotná má více vrtulníků než celé naše letectvo; o náletu gardistů AF se ani radši nebudeme bavit- piloti dopraváků kteří si do mise prostě odskočí od práce…
     přistání letounů (tzv. křídlatejch) do neprověřené plochy se podle v tisku dostupných informací cvičilo pouze jednou na taktickém cvičení v letošním roce. přistání na travnaté letiště ani při nejlepší vůli nelze považovat za přistání do terénu..

     k vrtulníkům a přistání na „neprověřenou plochu“. to je metodická záležitost z výcviku. je to to samé, jako létání po nízkých tratích s NVG nebo v přízemní výšce ve dne.
     Rád bych se mýlil, ale z různých důvodů (hustota sídel a nedostatek výcvikových prostorů, a v neposlední řadě ochota jít ve výcviku dál) v minulosti existoval katalog tratí po kterých se tyto výcvikové úkoly plnily. Instruktoři kteří létali stejnou trať po stopadesáté tak logicky znali každou dědinku a nesmyslně mladé piloty přezkušovali jak se ta nebo ta díra jmenuje. řešíte jak se jmenuje jeden qalat někde na úbočí? asi ne.

     *Některé* vrtulníky naší armády přistávají na „neprověřené“ plochy takřka denně. Bohužel, tato kapacita a zkušenosti jsou armádou nedoceněny a přehlíženy. V jistém období Sokoly létaly „na oči“ v noci ve stejných výškách jako Mi-171 s NVG.. dnes už snad eŠky létají v noci na 15m aby užití NVG bylo účelné.

     Svažitost terénu a různé překážky na zemi jsou zejména v noci faktory omezující přistání, protože je do poslední chvíle nevnímáte (zvlášť s NVG kde nemáte 3d vjem).

     Ovšem řešit ověření plochy pro výsadek v podstatě popírá moment překvapení. Piloti (zvlášť ti pro SOF) MUSÍ být vycvičeni k samostatnému vyhledání plochy a přistání na ni. bez této schopnosti nemá smysl vytváření předurčených jednotek vůbec řešit.

     @Lojza.. chtěl bych Vás vidět naskakovat do vrtulníku jehož podlaha je ve výšce Vaší hlavy.

     Odpovědět

106. mimochodem.. zadní rampa eŠky má nosnost v řádu tun pouze opřená o zem. zavěšená má nosnost právě tak střelce na rampě s jeho zbraní.

     Odpovědět

107. #104Ivo…ja se bavil o plose k tomuto prikladu. Jasne. Je li to vyhodne provede se vysadek co nejblize k mistu operace. Rychlost a moment prekvapeni je jasny. Ja na to nahlizel jako na potencionalni hrozbu pri operaci kde je potreba vstoupit..udelat a vystoupit pokud mozno nepozorovane. To letiste pobliz te osady by slo pouzit ale rozhodne tam nebude cekat…z meho pohledu to jen vzbudi pozornost a prinese komplikace..
     Co se tyce vrtulniku..metodika vycviku a zkostnatelost nekterych stupnu vede k tomu ze se takto uvazuje. Je to mirove litani. Letani v operaci je trochu jine. Trochu :-)

     Pinnacle operation nam nejsou nezname. Litani v horach mame tez zmakle. Temto operacim vetsinou predchazi spolecny brief. Kde se domluvi detaily. Sam jste uved..ze jste delali reko plochy. Nevim..nekdy mam pocit, ze z duvodu neznalosti se nas vycvik a schopnosti trochu podcenuji…

     #105 Honza

     ..nebudu komentovat poznamky o NVG a Sokolech. To je jina debata a hlavne jsem unaven temito zabomysimi valkami.

     Vyber plochy pro pristani je normalni schopnosti pilota…ani nemusi byt SOF. Slozitost plochy a terenu je predmetem reko…minimalne aspon na urovni satelitniho snimku a 3d modelaci terenu.
     Pilot vybere plochu..ale jde o to zda tato plocha pote splni predpoklad pro uspesne splneni mise.

     Odpovědět

108. Martin: Nebude to sranda, ale my už bychom si nějak poradili.. Když už to jinak nepůjde.

     Jen mě zajímalo proč to nejde. Většina pilotů i posádek, se kterými jsem se setkal na to podle mého názoru měla a vypadalo to, že by to i chtěli udělat. Jen jim v tom „něco“ bránilo.

     Odpovědět

109. Lojzo: …to „neco“ jsou mirove predpisy a narizeni. Jak jise vis…kazdy let se vyhodnocuje. Marne premyslim..podle ceho se ridime v operacich, bo tam je vse uplne jinak.

     Odpovědět

110. @Lojza
     spolupůsobícím faktorem je doba obměny létajícího personálu, která je nesrovnatelná s obměnou mužstva u pozemáckého útvaru. Na velících funkcích a teplých místech na štábech tak leckde stárnou kusy které pamatují ještě i nasazení v Bosně.. a takové kusy si ještě i troufly na operační nasazení v Áčku.
     Předpisy.. to je samostatná kapitola. předpisy se píšou ne tak, aby sjednocovaly postupy.. posledních pár předpisů pro letectvo se psalo tak, že má každá základna v podstatě svůj. například obnova vycvičenosti ve ztížených meteo podmínkách se někde (u stíhačů) dělá na trenažeru, jinde s simulovaných podmínkách a ještě jinde POUZE v reálných podmínkách.
     převedeno na pozemáky.. představte si že vám konečně dodali ATGM a prapor jede na střelnici, aby se v použití ATGM vzájemně obnovili velitel praporu a střelecký důstojník. zbytek praporu se jen dívá a ve výcviku nepokračuje.

     Odpovědět

111. Není to sice k věci ale dám to … Pokud bude parta která drží rukojmí a chce pár mil USD a není úplně bez provozních investic tak určitě investují 5000-10 000 USD a udělají si kontrolovaný perimetr (například geofoní aj. čidla). Vzhledem k tomu že taková firma se nepojistí u běžného ústavu tak jim zbývá takový způsob. No a pokud to podpoří MON-50(100) kde náklady jsou odhadem tak 20USD/1 ks tak nám z těch vrtulníků nikdo nevyleze vcelku . A pokud nejsou imbecilní tak si volný plochy okolo taky pojistí ..protože plánovat se musí ..No a osvobození rukojmích kde nikdo nepřežil je jistě špatná správa na globální trhy takže pokud to spojí se spekulací na trzích tak nakonec vlastně vydělají tak jako tak .

     Odpovědět

112. anonyme, díky. to bylo „proč to nejde“. a teď „jak to půjde“..

     Odpovědět

113. http://gma.yahoo.com/seal-team-six-member-killed-raid-free-doctor-225459946–abc-news-topstories.html

     nevím, jestli tihle týpci měli mony, miny, geofony, hydrofony a vsazeno na burze.. každopádně měli doktora a zjevnou snahu mu udělat na youtube pěknej epitaf. no a silně pochybuju že Seals si pro ně šli pěšky.

     Odpovědět

114. Přečetl jsem předešlé příspěvky k ne-přistávání v bojové situaci se zpožděním a zděšením. Nevím, jestli už jsmedefinitivně v absurdistánu.
     Jestli si vojáci v téhle armádě myslí, že nemůžeme použít vrtulníky k jedné ze základních funkcí vrtulníků, tj. k překvapivé akci a vyklopení vojáků mimo předem zpevněnou plochu, tak to snad ani není chyba jejich, ale systému.
     Samozřejmě, že v případě bojových akcí tomu předpisy nebrání. Samotný fakt, že na něco předpis není, ještě neznamená, že to v boji nemůžete dělat. Je pravda, že nejen letecké předpisy máme nastavené téměř výhradně na mírovou činnost a boj taktně přechází nejen předpisy, ale především politická reprezentace.
     Rozumím tomu, že vojáci buzerovaní různými ne vždy zcela konstruktivními kontrolami se cítí trochu ztracení, když najednou neco nemají na papíře, ale prosím : zdravý selský rozum! V boji je voják na prvním místě vázán právem ozbrojeného konfliktu (na jiném místě jsem vysvětloval, že omezení jsou menší, než se předpokládá) a zákazem dopouštět se trestných činů. Velitel může nařídit nejen porušení vnitřních předpisů, ale klidně i právních předpisů. Nebo si snad někdo myslí, že při nastřelení budete dodržovat rychlostní limity? Rád poskytnu právní rozbor, ale nechci zavzdušnit debatu §fy. Něco je asi hodně špatně, když si jinak evidentně kvalitní profíci myslí, že v bojové situaci nemůžou přistát na nezpevněnou plochu.

     Odpovědět

115. a ještě si neodpustím: neříkám, že je to vina konkrétně těch, kteří si myslí, že neco nemůžou, ale být schpen základní činnosti a znát limity toho co můžu, je hned vedle schopnosti dělat dobře své řemeslo. Platí nejen v armádě.

     Odpovědět

116. Ota: Vojáci samozřejmě vědí, že se dá s vrtulníkem přistát téměř všude (a všude se z něj dá nějak dostat, i dostat do něj). Jen to často musí být cizí vrtulník…

     Honza: Nevím jak si šli SEALs pro doktora… Ale občas je přesun na objekt pěšky docela správné řešení.

     Anonymní: Tohle jsi neměl psát. Ještě se toho nějaký pako chytne…

     Odpovědět

117. Lojza: http://theaviationist.com/2012/01/25/somalia-raid/#.UMZSaTNuKjY

     Odpovědět

118. Hery: Pěkný článek. Jen mi uniká pointa k diskusi..?

     Odpovědět

119. ad.112
     To je nástin varianty: Akční hlava > bude tlačit na HNED vyskočení z vrtulníku a osvobození …
     Přehled o situaci okolo může protivník mít aniž se prochází po střeše …. On vybral místo a čas !! Mějte to při plánování na paměti.
     Jak to půjde? nasunout lidi(strojky) a makat na detailní informacích > který jsou v oblasti optické, el.magnetické, atd. v prostoru …. a potom s tím dále pracovat ..
     ad113
     Nevím co jejich náměstek pro plánování měl za lubem (jen video na Tubku ?) možná…Jiná firma má jiný cíl a jiný postup …
     ad 116
     Jak praví klasik: Nevěřím díky bohu.

     Odpovědět

120. —————————————————————————————
     Třeba je drží ve sklepě nebo jiné sousední místností a mají zavřené dveře :) to by dost pomohlo věci .

     Odpovědět

121. Lojza: to bylo k té výhodě příchodu k objektu po svých (že i SEALs to dělaj)…v podstatě jsem se tímto inspiroval, když jsem zde prezentoval svůj koncept operace…

     Odpovědět

122. Hery: Už chápu.. A souhlasím. Trochu mě zmátlo to, že v článku o způsobu nasunutí pouze spekulují. O:-)

     Odpovědět

123. asi jsem nevybral ten správnej článek…ale dá se jich najít mraky a všude se mluví o použití padáku, nasunutí k objektu a pak následné extrakci(vyzvednutí pro ztvrzelé češtináře) pomocí vrtulníků

     další příklad tady:
     http://www.huffingtonpost.com/2012/01/25/raid-in-somalia_n_1230062.html

     Odpovědět

124. i když se dají najít i odkazy, které mluví a zasazení vrtulníky, ale ty o padákovém výsadku převažují, např. tento:

     http://www.foxnews.com/us/2012/01/26/navy-seal-raid-in-somalia-shows-campaign-ahead/

     ten článek je o den mladší, než ten předchozí, což by mohlo svědčit o větší míře informace, než o míře novinky a hlavně je v něm zajímvá věta:

     „The SEALs parachuted from U.S. Air Force special operations aircraft before moving on foot, apparently undetected, to the outdoor encampment, two officials said.“

     Odpovědět

125. #114
     Jestli se jedná o zděšení na můj komentář, musím upřesnit jednu věc. Vycházím pouze ze své zkušenosti. myslím, že ty moje slova o nepřistání na neprověřenou plochu a nebo to letiště byla trochu nepochopena. nemá to nic společného s výcvikem, či neochotou tam přistát při plnění takového úkolu. Takže abych to vysvětlil:

     1. při takových operacích se vždy provede rekognoskace místa přistání. Pokud to nemůže udělat nějaký zdroj na zemi, pokud nelze udělat klasické reko, je tu minimálně možnost podívat se na satelitní snímky. (viděl jsem snímky s 30 cm přesností). Tak aby si pilot mohl představit na co a kam sedá. Například, bude tam „brownout“, je tam kamení, jsou tam díry,překážka či zda není zaminováno atd. Cílem je minimalizovat jakékoli riziko spojeno s touto fází akce. Kdo s námi cvičí SOF, ví jak to probíhá.

     2. přistání letounu na letišti, které je poblíž osady jsem zamítl taky z jiného důvodu. Tím důvodem, je že takové přistání letounu vzbudí velkou pozornost, letoun se tam nebude moci zdržovat, druhé přistání (vyzvednutí) by už nebylo možné (obsazená plocha) Taky přesun z tohoto místa do místa určení by byl nemožný, došlo by k možné ztrátě hlavní výhody a tou je rychlost, moment překvapení. Já takovou operaci chápu jako rychle tam, rychle ven. Tedy nejnutnější síla, nejkratší cesta a minimum vedlejších projevů.

     3. zde mě možná ukamenujete. Ale taky si myslím, že se nedají srovnávat dvě zásadní informace. Tou první je info o třech českých reportérech jako rukojmích. Tou druhou je informace o zničení (likvidace, odražení, zajetí či cokoli jiného) vrtulníku, posádky skupiny speciálních sil. Dát takovou informaci do rukou protivníkovi propagandy, kvůli jedné chybě? Kvůli tomu, že někdo špatně vybral plochu? Co bude mít větší dopad na morálku (kohokoli)? Mezinárodní prostředí.

     To k mému argumentu, že bych nepřistával na nějaké místo z chodu. Rozumíme si? Taková možnost je u nás chápána jako jedna z posledních, kdy není dostatečné info. Ne, že bychom to neuměli či nechtěli udělat, ale prostě jen pro zvládnutí „risk managementu“, který se u SOF aplikuje…

     #116
     To o cizím vrtulníku nekomentuji. Nevím jakou máte zkušenost s našimi vrtulníky. Ale potkal jsem spoustu „chytráků“ kteří si myslí, že když u nás něco neviděli myslí si, že to nejde, nebo, že to neumíme. A bavíme li se o vrtulníku samotném, je třeba si taky uvědomit co je to za vrtulník, jaké jsou jeho TTD a jak je limitován v některých režimech. (opět lituji, že nejsem pilot, nemohu poskytnout přesnější info)

     #119
     Souhlasím s tím, že protivník vybral místo, ale troufám si tvrdit, že s časem to není tak jednoznačné.

     Odpovědět

126. #124
     Co se týče volby zasazení, je to 50 na 50. Přesto bych bral vrtulníky z těchto důvodů:

     1. Nevím, zda by CASA zvládla provést vysazení z přímého letu z ČR, možná ano. SEAL skáče z upraveného letounu (skoro civilní), který je přizpůsoben pro výsadek ve velkých výškách, obávám se, že naše Airbusy to nesvedou.

     2. myslím, že by byl problém s upřesňováním info o cíli na palubu letounu. Tady na výsadkových lodích mohou do poslední chvíle řešit info a GONOGO proces. Plus materiál, vybavení na palubě vrtulníku…nabízí to více možností…

     Odpovědět

127. Zatím je to o víc o dopravě …
     A MTZ ?
     Až budete nakládat materiál do vrtulníku a jinam chtělo by to půjčit si někde cestou munici do granátometu 40mm obsahující CS .látku a pokud bude zona s volným výběrem tam zvuko-zábleskové ….Odvěci nebude něco jako štít dá se tím ucpat okno, dveře …. Ledaže máte schopnost překvapení tak jistou že nebude čas ptát se kdo je kdo :) a rachot vrtulníku nebude velký než je to rozdráždí k střelbě ….

     Odpovědět

128. #127
     …rachot vrtulniku se da maskovat…

     Odpovědět

129. @Anonym..
     ano, my „modří“ celkem logicky řešíme „tu dopravu“. s informacemi, které jsou dostupné ze zadání je zjevné, že na promýšlení detailní taktiky boje o budovu je prozatím [do doby získání přesnějších informací o objektu] stejně bezpředmětné.

     CS, štíty a další vychytávky mi připadají víc jako věci pro SOG / protiteroristické jednotky.. tj „tahání kudly tam kde se bude střílet“. mno, mějte mě za „akční hlavu“. v arabské zemi si myslím že vhodnější alternativou k plynu a flashbang bude pořádně nabuzenej pes.
     Nakonec, pokud bude politická vůle k zásahu BUDE varianta (nazvěme ji třeba shoot&scoop) potřeba přinejmenším jako záložní alternativa k pomalé a tiché infiltraci.

     @Martin ne, z airbusu nejde a nepůjde provádět padákové výsadky.

     Odpovědět

130. ..tak doprava je dlw me klicova…bum bum a vycisteni domu je stejne jako jinde (s nejakym specifikem) Tady to chapu tak, ze resime zda jsme schopni provest takovou akci na takove vzdalenosti.

     S tim Airbusem je mi to jasne. Chtel jsem jen taktne poukazat na to…ze tam se tomu venuji trochu jinak. Taky si myalim ze SEAL je svym zpusobem zasazeni specificky…

     Odpovědět

131. Při hledání podobné operace, kterou by provedli „běžné“ výsadkové jednotky jsem narazil na Operaci Leopard, kterou provedl 2.REP LE v roce 1978 v Kolwezi (Kongo). Žádná GIGN, RAID, komando Hubert nebo něco podobného. Jednalo se o záchranu rukojmích ze země zmítané občanskou válkou a bylo potřeba víc než jen provést DA. Operaci zvládli výtečně, samozřejmě nezachránili všechny což ani nešlo, ale ukázali že tyto operace zvládnou i kvalitně vycvičení výsadkáři a nemusí se jednat jen o akci pro SF. Jak tu už zaznělo, je to o chuti a odvaze s něčím takovým počítat a nést tu míru zodpovědnosti za rizika s tím spojená.

     Odpovědět

132. Myslíte, že výsadkový prapor dosahuje kvalit 2. REP? Je ve výcviku výsadkového praporu, zahrnuta záchrana rukojmí? V případě, že máte na výběr k záchraně rukojmí SF/výsadkový prapor, co zvolíte (jde o samotnou DA)?

     Odpovědět

133. No počítám, že 2. REP měl v roce 1978 svojí nynější podobu ještě v plenkách, protože na současnou strukturu rot a jejich specializaci se začal připravovat právě v 70-tých letech. V té době ještě nikdo nepočítal s tím, že něco podobného bude muset řešit armáda a přece se to povedlo a to byla legie po Alžírsku hodně v nemilosti. Jak jsem napsal je to o odvaze nést riziko. Samozřejmě pokud mám pro akci k dispozici SF je volba jasná, ale mluvím v globálu co je možné očekávat a připravovat se na možné eventuality.I u VPr se pod jedním VR cvičila záchrana rukojmí. A šlo to.

     Odpovědět

134. Tak operace Leopard je hodně mimo mísu…v podstatě všechno je jiné. Počet osob, 3000 rukojmích…narozdíl od akce v Djibuti (kde ale šlo o 28 osob) o dva roky dříve, ale tam právě GIGN zasahovala.

     osobně se domnívám, že pro podobnou akci (osvobození takového počtu rukojmích) by se lépe hodilo úkolové uskupení výsadkového praporu a SF, ale pro vysazení takového počtu vojáků nemáme prostředky ani ve snu…

     Názor: nemá cenu řešit rozdíly 2REP a Chrudimi nebo zda v Chrudimi je výcvik záchrany rukojmí jako u některých jednotek REPu (dobře víte, že není), protože pokud znáte o co šlo při operaci Leopard, dobře víte, že tato se s klasickou HR nedá vůbec srovnat…

     Odpovědět

135. Herry, tuto operaci jsem zmínil schválně, protože její zvládnutí vedlo k zavedení určitého výcviku u 2.REP a rozvoji schopností. U nás se děje pravý opak. Na základě politického zadání se postaví BG EU, na cvičení se s výsadkáři jedná jako s mechnou a to degraduje vše čeho výsadkový prapor za poslední roky dosáhl. HR akce se můžou vyskytnout nahodile a AČR nemá krom 601. nic co by mohla použít. Ohánět se tím, že od toho jsou SF? Vem si třeba že v prostoru operačního nasazení VPr dojde k únosu civilistů a hrozí jejich bezprostřední poprava. Budeš čekat na nějakou jednotku SF nebo se je pokusíš zachránit? Každá jednotka se přece posunuje nahoru, nemůže ustrnout na nějakém stupni jen proto, že teď to stačí. I při prohledávačce může někdo vzít rukojmí a prohledávačky patří do spektra činností výsadkářů, takže by na to měli být připraveni. Samozřejmě to nikdo nechce po tankánech nebo dělostřelcích když nacvičují na specifické úkoly v rámci přípravy na misi, ale výsadkáři by to zvládnout měli.

     Odpovědět

136. A mimochodem 2.REP si pro tuto operaci půjčil co mohl od koho jen to šlo. Od padáků po letadla. Snad jen osobní zbraně měli své.

     Odpovědět

137. Robert: Pokud v mém operačním prostoru dojde k únosu civilistů a nebude čas tak pro ně půjdu i jako dělostřelec nebo snad ne? Ono když už se náhodou naskytne třeba policista u přepadení tak taky většinou zasáhne i když je třeba dopravák.. A je to důvod k tomu, aby dělostřelci nebo dopraváci cvičili takovéhle akce, když mají v 99,9% času úplně jinou náplň práce? Takhle snad nebudeme argumentovat!

     Odpovědět

138. Add #137 Lojza)

     Souhlas, pro chirurgické DA malého rozsahu jsou skutečně nejvhodnější SF, vše ostatní je jen druhá nejlepší možnost ke které je možné se uchýlit, ale nemá se s ní plánovat.

     Platí to ale i na druhou stranu. Pro podpůrné úkoly speciálních operací, pro které nejsou potřeba schopnosti SF, nemají být SF používány a rozhodně by se s touto možností nemělo plánovat.

     A už vůbec by neměly být SF rutinně používány na běžné konvenční úkoly.

     A teď se společně zamysleme, kterých hříchů se AČR dopouští…

     Odpovědět

139. To Hery
     Vím, co to bylo za operaci a souhlasím s vámi, že jako příklad je to docela mimo mísu. Chtěl jsem jen upozornit, že by bylo dobré, aby každý znal své místo ve tvaru. Ať si jednotky cvičí tuto činnost, je možné, že to někdy využijí při svém nasazení, když nebude čas na to povolat vhodnější jednotku, jak zmínil Lojza/Ivo. Příspěvek Roberta, je jeden z těch který působí tak, že některé útvary jsou schopné dělat všechno sami a v případě, že k tomu dojde, tak se mažou rozdíly mezi jednotlivýma druhy vojsk a jejich určením. Za pár let budou cool ,,tankový operace“ a z takovým přístupem se můžeme dočkat toho, že přijde borec z nějakého jiného útvaru, než tankového a řekne ,,Kupte nám tanky a my to zvládneme taky“. Je to úsměvný, ale podobný přístup u některých jednotek existuje. Myslím, že už to tady bylo řešeno výše, že pro SOCOM je důležité znát svoje místo ve tvaru a ztotožnit se s ním.

     Odpovědět

140. s tím bych se naprosto ztotožnil…domnívám se, že onu tezi „znát své místo ve tvaru“ jsem tu obhajoval též…

     Odpovědět

141. To Lojza: Mám pocit, že dělostřelectvo je prostředek palebné podpory a je v podmínkách AČR vždy přiděleno k nějakému uskupení brigády, takže pokud by někde bylo nasazeno tak určitě s tímto bych operoval a ne s dělostřelci. když bych je totiž poslal někoho zachraňovat, tak bych se pak nemusel dočkat podpory v nejmíň vhodný okamžik.
     To all: Teď koukám na nový příspěvek na fóru od O. Rajkoviče a říkám si, že se docela hodí i sem do diskuse. Kde si myslíte, že se stírají rozdíly mezi konvenčními a nekonvenčními jednotkami? Poslední dobou jsou totiž stále více i konvenční jednotky vtahovány do operací, které by podle některých dělat neměli, ale přesto se tak děje a to stále častěji. A to jsou složené třeba i z vojáků tzv. „záklaďáků“ ne jako AČR, kde je každý voják profesionál.¨Můj příklad operace Leopard byl nepochopen. Jen jsem tím chtěl ukázat, že i v roce 1978 konvenční jednotka 2.REP byla schopna splnit tak náročný úkol i když byl pluk v té době z více jak 90% bez bojových zkušeností. To co je z 2.REPu teď jsem s tím nespojoval. To už je jiná vesnice. Trochu se tu pomotalo co kdo řekl. Nespojoval jsem český SOCOM s touto operací a nezmiňoval jsem se ani o tom, že by operace na záchranu rukojmí měl provádět i výsadkový prapor. Jen jsem napsal, že by se měl na tuhle eventualitu také připravovat protože se s tím může při svém nasazení setkat. A to platí i o mechnách a pěších praporech. Zeptám se takto: Část 601. SKSS je v operaci, třeba ISAF před koncem 1. rotace a 2. se chystá na jejich střídání. Současně zajišťuje ochranu X ambasád. Kolik lidí by mohla v ten moment poskytnout pro HR operaci třeba zrovna v Africe?
     Znám místo v tvaru pro výsadkový prapor, jen si myslím, že by mělo dojít v AČR k rozvoji schopností jednotlivých praporů mech. brigád, aby se připravili i na možnost, že budou postaveni před tuto situaci. SF všude ve světě mají s narůstajícím počtem konfliktů moc práce a ke své činosti si stále častěji přibírají i běžné jednotky. Jen to jsem chtěl nastínit. Možnost, že by snad musel být využitý i jiný prvek než jen SF. Nemá smysl si myslet, že z výsadkáře nebo bigoše udělá krátký výcvik k osvobození rukojmí operátora SF. To snad ani nikdo nechce. Operátor toho přece jen musí umět krapet víc, takže to nemá cenu srovnávat. Přece jen každý útvar nejdřív plní své základní úkoly, pak teprv tu omáčku kolem co se k tomu přilije navíc. Pokud by vznikl český SOCOM, tak je snad každému jasné jak by byly karty rozdány.

     Odpovědět

142. pojďme se vrátit k původnímu zadání a zkusme vyhodnotit kolik mužů na zemi bude k provedení operace potřeba. toto číslo nám umožní posoudit možnost pěší skryté infiltrace.
     Uvažujme ty tři budovy v cílové oblasti.. cca po pěti místnostech, jednopatrové s plochou střechou pravděpodobně částečně podsklepené, každá obehnaná vlastní betonovou nebo cihlovou zdí. Kolik lidí tam potřebujete a jak rychle jste schopni cílovou budovu /cílové budovy ovládnout?

     Odpovědět

143. To 142

     > dodám : Popišme si protivníka .
     navrhují tradičně armádně podle toho co se hodí : příklad
     Typ1
     jednoruký ,IQ 98,t.č. slepý na jedno oko (levé),
     , vegetarián, bez vyznání,
     nevoják,loupežné přepadení-odsouzen.
     Zřejmě ozbrojený nožem, 1x granát .(jako při přepadení)

     Typ 2,3,4, atd.
     návrhy ?

     Odpovědět

144. Počítal bych s horší variantou tj. že se jedná o lidi s armádní minulostí a disponující i nějakým zbrojním arzenálem. Na jeden dům určitě min. 5 únosců kteří se střídají při hlídání + usedlíci (sympatizující, možná také ozbrojení), spojky, možné zajištění nástrahou… Takže to máme cca 40-50 potencionálních protivníků. 3 týmy na DA po 10 lidech, 2-3 prvky odstřelovačů a podpůrná jednotka k zajištění perimetru + rota v záloze. Jsem na cca 140 lidech + letový personál a zdravotnické zajištění, štáb pro operaci. Ten strop 200 lidí je podle mě celkem trefnej.

     Odpovědět

145. to 143: Musí mít i vysokoškolské vojenské manažerské vzdělání? Je prokázáno, že vysokoškolsky vzdělaní lidé méně páchají násilné trestné činy.

     Odpovědět

146. To 145: Je až zvlaštní s jakou zarputilostí neustále odvádíte diskuzi jinam …

     Odpovědět

147. Někdo to dělat musí. Jinak by se nediskutovalo.

     Odpovědět

148. 140 lidí nelze najednou přepravit silami letectva AČR. záloha v síle roty je neproveditelná.

     Odpovědět

149. To 148: Lze si přece letadla i půjčit od soukromých dopravců. Britové si za války o Falklandy půjčili lodě.Nebo alianční výpomoc. V zadání je jen že se nebudou účastnit pozemní operace. Zálohu považuju za nutnost, kdyby se operace zasekla, riskuje se daleko víc obětí na naší straně.

     Odpovědět

150. Půjčit letadla od soukromých dopravců znamené si je pronajmout. Pronajmout znamená veřejnou zakázku. Pochybuji, že by nám je někdo půjčil do limitu zakázky malého rozsahu. Taky si nejsem jist, jesli by systém uměl zadministrovat alianční výpomoc. Jinak jsou to pěkné sny o schopnostech, který těžko kdy budeme mít s načím přístupem k dloudobému plánování.

     Odpovědět

151. Zákon taky zná pojem „krajní nouze“ který dává v tomto případě dost prostoru manévrovat. Nicméně na snech stavíme už druhý BG, ten je taky jen sen. Reálně proveditelný v rámci AČR je jen do úrovně prapor. S tím plánováním nezbývá než souhlasit. To je v současnosti asi největší problém. Za ty léta v NATO stále nevíme co má armáda plnit za 2 roky.

     Odpovědět

152. Žádnou jistotu téhle armádě nikdo již nikdy nedá. Tomu musí odpovídat i systém plánování. Obávám se, že je to právě o tom, že si musíme říct, co chceme udržet a co chceme rozvíjet s tím málem prostředků co máme. Prostě za 1 % HDP nepořídíte to, co s 5 % národního důchodu. Těch pět porcent byla ČSLA. Asi jiné cesta než nějaká specializace – modulace/excelence této armádě nezbývá. Samozřejmě, může výplýtvat prostředky tím, že armáda nebude v základních věcech unifikovaná (přestože s tím někteří politici nemají problém). Taky se dokážu představit situaci, kdy ministr neuvěří, že je už „krajní nouze“. Příběh o „urgentní operační potřebě“ jsme si už taky prožili.

     Odpovědět

153. Po nějaké době opět online, pokusím se tedy reagovat na příspěvky od #137 dále, a vezmu to od nejnovějšího.

     1. Letectvo AČR se teď nachází v mezičase, kdy již není aktivní schopnost v podobě An-26, ale ještě plně nenaběhla schopnost C-295M. Pro potřeby plánování ale počítejte s cílovou schopností, tedy 4x C-295M. Co se L-410 týče, z otevřených zdrojů AČR disponuje 8 kusy. Pokud by se jednalo o netaktickou přepravu na upravené letiště, tak lze použít i 2x A-319CJ, každé s přepravní kapacitou 98 osob.

     2. Ad schopnosti SF / SOCOM / Výsadkového praporu / mechanizovaných praporů. K tomu se těžko nemůžu nevyjádřit, tohle je voda na můj mlejn a do značné míry důvod, proč jsem článek i psal.

     Pokusím se na příkladu uvést, jak asi příslušníkům 601.SkSS sil zní nápad, že by Výsadkový prapor měl mít schopnost samostatného plnění operací na záchranu rukojmí. Asi tak jako příslušníkům Výsadkového praporu zní tvrzení mnoha příslušníků 1. mechanizovaných rot 4. brn, že jsou to vlastně roty výsadkové a tudíž se schopnostmi stejnými jako mají výsadkové roty 43. vpr…

     Stejně jako každý operátor 601. SkSS ví, že první tvrzení je mimo mísu, každý výsadkář ví, že druhé tvrzení je mimo mísu. Prostě proto, že ví, co daný úkol obnáší. Zase na příkladu Výsadkového praporu:

     a. Výsadkovou rotu dělá kromě výsadkového výcviku, tedy schopnosti provést padákový výsadek, i specifický výcvik a specifická organizační struktura. První podmínka je u 1. mechanizovaných rot částečně splněna, druhá ani třetí nikoliv a ani nikdy nebudou.

     b. 1. mechanizované roty, pokud jsou vysazené na padáku, jsou pouze hordy samopalníků s pár kulometníky, nemají šanci obstát ve střetu s protivníkem, který bude klást aktivní odpor. Výsadkové roty mají oproti tomu integrované čety zbraní a posilové prostředky z roty zbraní, a to z dobrého důvodu. Zde organizační struktura je evidentně podřízena úkolu a je tomu tak správně.

     c. Proto 1. mechanizované roty mají schopnost padákového výsadku výhradně z důvodu, aby v případě potřeby doplnily jednotlivými vojáky početně oslabené výsadkové roty 43. vpr. A je třeba to neustále opakovat.

     Rozvíjet schopnost samostatného plnění padákových výsadků mechanizovanými rotami znamená oslabovat jejich schopnosti provádět úkoly na které jsou určené – vedení mechanizovaného boje.

     Rozvíjet schopnost samostatného plnění operací na záchranu rukojmí výsadkovými rotami znamená oslabovat jejich schopnosti provádět úkoly na které jsou určené – mimo jiné taktických vzdušných výsadků.

     3. Padlo, že v minulosti se tytu úkoly u 43. vpr cvičily. Ano, ale je třeba to vidět v kontextu. Tehdy měl Výsadkový prapor určeno plnění operací TRAP a výcvik v záchraně rukojmí nebyl ničím jiným než PŘESAHEM z výcviku záchrany pilotů. Jenže tento úkol již Prapor nemá, jelikož AČR již nedisponuje schopností CSAR, tuto jednotku jsme zrušili. Ale i tehdy se jednalo o podporu CSAR jdnotky…

     4. Suma sumárum, Výsadkový prapor může působit při plnění DA operací, ale výhradně jako podpora 601.SkSS. Prostě proto, že tyto úkoly ho nijak neodvádí od plnění jeho hlavních úkolů. Čím jiným je vytvoření blokovacích postavení kolem zájmového objektu, na kterém působí operátoři 601. SkSS, než plošnou léčkou roty provedenou pěším způsobem, bez manévru? A protože tyto úkoly v současné době již Výsadkový prapor cvičí (protože je má v METL, ne proto, že ho to zrovna baví), může je provádět i v součinosti s SF.

     Jakýkoliv jiný způsob uvažování je podle mne cesta do pekel, proti kultu univerzálního vojáka se pokouším už nějaký ten pátek u 4. brn bojovat. Doposud jsem se domníval, že úspěšně.

     Odpovědět

154. pokud počítáte s 4xcasa, počítáte pouze se dvěma sadami ECM.. počítejte 2x casa +2x záloha na technické závady. i tak by přehození ECM nějaký čas zabralo. POchopitelně v situaci, kdy ECM nefunguje, není třeba to brát jako omezení ..haha..

     když slyším o taktické přepravě Airbusem, mám pocit jako když výsadkáři říká mechňák, že je taky výsadkář.
     Bavíme se pořád o operaci v Libyi nebo už jsme si vysnili i obsazené letiště se všemi prostředky včetně cateringového vozu, aby bylo jak naložit bedny do nákladového prostoru?

     Odpovědět

155. Ad Honza)
     Stačí si lépe přečíst můj komentář: „Pokud by se jednalo o netaktickou přepravu na upravené letiště, tak lze použít i 2x A-319CJ, každé s přepravní kapacitou 98 osob.“

     Hovořím o NEtaktické přepravě, například z Prahy na italskou základnu Sigonella atp. O přistání letounu „Gen. Janoušek“ v poušti nebylo řeči :-).

     Odpovědět

156. To Ivo: Nemyslel jsem rozvíjet samostatnou schopnost záchrany rokojmí, nýbrž jen přičichnutí k tématu, co může příslušníky mech. brigád potkat v operacích například pokud protivník vezme civilisty jako živý štít. DA akce na záchranu rukojmí jsou plně v kompetenci SF pokud je čas na jejich provedení a naplánování operace. Jinak to může potkat každého, kdo se pohybuje po bojišti kde se pohybují i nezůčastněné osoby. Naprostý souhlas s 1. MR u BRN, navíc by pravděpodobně posilovaly VPr pouze v případě, že by zrovna neměli nic jiného na práci.

     Odpovědět

157. @Ivo, jasně. chápu.

     jenže z té Sigonelly bude nakonec stejně potřeba výsadek zase odvézt. takže přeprava airbusem nakonec akorát bude vázat další prostředky letectva.

     myslím, že na základě odhadnutých počtů potřebných k provedení, můžeme celou akci prohlásit z hlediska našeho zadání za nesplnitelnou z důvodů vázání veškeré přepravní kapacity dopravního letectva bez zálohy a to ve všech řešených variantách.

     Odpovědět

158. Jedná se o osvobození tří pisalků z nedobrovolného pohostinství kriminální bandičky severoafrických nomádů. V domácích kontextu práce pro krajskou zásahovku a tady někteří zbrojí jak na Arnhem.

     Odpovědět

159. Toledo: Spíš bych to nazval mezinárodní reputací ČR a politickou odvahou nenechat někde svoje lidi i kdyby to byl jen jeden bezvýznamnej dělník. To je něco co je většině čechů stále cizí.
     Navíc tohle je jen studie a každý má možnost se k ní vyjádřit dle svých představ o provedení operace kdyby…
     Argumenty a názory formují výsledek :)

     Odpovědět

160. http://zpravy.ihned.cz/svet-afrika/c1-59109240-pokus-francouzskych-vojaku-osvobodit-rukojmi-v-somalsku-byl-neuspesny

     Odpovědět

161. Koukam se to tu pekne rozjelo. Jiste by stali za to probrat ten neuspech frantiku.

     Roberte. Ja ti rozumim, ale souhlasim s klukama ze mechanizovane roty jsou mechanizovane. Tedy se svym jasnym ukolem. Tedy u techto jednotek bych videl tez jej jakousi formu spoluprace pri blokaci atd.

     Co se tyce prepravy. Stale mi vychazi nejlevneji a nejrychleji ctverice nebo sestice vrtulniku z vysadkove lodi.

     Zalohu nema cenu drzet, jednak CSAR dle zadani provede spojenec a my bychom stejne nemeli kapacitu ji nasadit. A nasadit zalohu znamena nove „mogadiso“ pro nasi armadu.

     Osobne si myslim, ze bychom nasli prostredky a lidi k takove akci. Ale byl by to obrovsky lesson learned pro celou armadu.

     Odpovědět

162. Další neúspěšný osvobozovací pokus na africké půdě, tentokrát v Alžírsku.

     Důležitý je začátek a konec reportáže se záběry komplexu, kde byly desítky rukojmích drženy.

     http://www.youtube.com/watch?v=ZoyQDzfRftg

     Odpovědět

163. To Ivo
     Určitě je tento příspěvek mimo aktuální téma, nicméně mě tebou vyvolaná diskuze nenechala klidným.
     Podle toho co čtu a samozřejmě to má vliv na naší firmu, jsem si jistý, že stejně jako ty upozorňuješ na praní špinavého prádla, tak tvé myšlenkové scifi o SOF skrývající spíše tvé osobní zájmy, zřejmě to nepojmenuji než z titulu vyplívající příspěvky ke studii.
     Jsi mladý ambiciózní důstojník s dobře nastavenou budoucností. Po škole kde si jsi vybrousil svou angličtinu tě následně útvar poslal nebo ještě škola do Rangeru teď jsi na další škole v USA, popravdě si u útvaru nepobyl nic moc na to, aby jsi zjistil co tví kluci na rotě potřebují. Málo volného času co máš trávíš studií mimo tvou mísu, což znamená, že tě ani nezajímá, jak si kluci vedou doma. Diskuze až na pár výjimek vyvolala reakce kolegů z firmy, protože to nikde není ideál.
     Vrhá to stíny na kluky co chtějí dřít, ale stupeň managementu, který ty zastáváš má jiné zájmy. Nikdo nemůže odsuzovat makáče, které i ty pomáháš semlít a nováčky, které přivádíš k beznaději z tvého počínání.
     Chrudim patřila a bude patřit k elitě svého druhu a není důvod, aby kluci měli zapotřebí se podobat šestkařům. Oni to nepotřebují mají své pole působnosti, které potřebují zdokonalovat a vybrušovat k dokonalosti.
     Tvá studie měla býti zaměřena na to jak zdokonalit, povznést nebo probudit naše výsadkáře a pozdvihnout jejich mind set.
     A k té střelecké, když se chodíme dívat na pistole do zbrojáku a necvičíme s nimi, tak nám i tuny munice od Generála budou na hovno. A ty řeči o 601ssk, že se chytli za nos a pomoc přišla zvenčí se mýlíš. Byla to práce instruktorů a důstojníků ochotných makat a posouvat své lidi dál, protože to je jediná cesta dopředu a to nejen ve střelecké oblasti. Ale na to ty pravděpodobně nemáš čas, po americe půjdeš výš, ale my zůstáváme, pro nás není cestička nahoru. My dál budeme číst tyto hovna a jezdit do misí myslet si, že jeden s druhým nemluvíme a když se něco žvejkne tak to vyřešíme díky své dokonalé situační improvizaci, ale ne, proto že jsi nás správně vedl. Kolikrát jsi vzal zodpovědnost do svých rukou a kluky něco naučil z nových věcí během působení na rotě. Číst US manuály a obracet se na ně pocházeje z útvaru s nekonečnou výsadkovou historii je smutné. Ze svých kluků jsi schopný udělat supermany za rok i s dovolenou. Co pro to uděláš nebo jsi dělal. Ptám se?, jsi další co zabodává cepíny do zad kluků aby jsi se dostal výš. ……

     Odpovědět

164. Ad Hlas zdola)

     Možná mi to nebudete věřit, ale váš příspěvek jsem si hned několikrát přečetl, ale stále nedokážu přijít na to, čím jsem si ho zasloužil. Nejdřív vyvrátím několik omylů nebo nepřesností, které tady o mne padly a pak několik bodů k tomu.

     1. Svoji angličtinu jsem si nevybrousil „po škole“ ani „na škole“. Svůj STANAG 6001 z AJ 3. stupně jsem získal ve 2. ročníku VVŠ-PV ve Vyškově, dávno předtím než jsem se podíval kamkoliv za hranice a veřte mi, podíl vysoké školy na tom byl neměřitelný. Tímto zdravím svou profesorku angličtiny Bumbálkovou z gymnázia, je to totiž především její zásluha.

     2. Za svých více než 8 let u Praporu jsem nikdy nebyl vyslán na zahraniční kurz, natožpak do US Army Ranger School (tu jsem absolvoval jako student 2. ročníku VVŠ-PV).

     3. To, jestli mne nezajímá jak si vedou kluci doma, ponechám na hodnocení „těch kluků doma“. Oni dobře vědí, že jsem i přes své současné umístění stále poměrně dobře informován o dění u Praporu, s kluky si samozřejmě stále píšu, protože mne zajímá jak se jim daří.

     4. Poznámku o tom, že „pomáhám semlít makáče“ a „nováčky přivádím k beznaději“ jsem upřímně řečeno nepochopil. To jako když jsem byl velitel výsadkové roty, teď, nebo nějak obecně? Bez ironie – poznámku nechápu.

     5. Mezi řádky čtu, že jsem bezcharakterní kariérista, který svým klukům vylezl po zádech a vzal čáru hned jak to bylo možné. Tak tady už fakt nevím. K Praporu jsem se přihlásil i když mne to stálo důstojnickou hodnost (jistě si vzpomínáte, že tehdy byli u Praporu VČ praporčíci), pak jsem velel přes 3 roky výsadkové četě, chvíli dělal ZVR a nakonec 4 roky velel výsadkové rotě. Můžu vás ujistit, ze žádné funkce jsem se výš nedral, vždy to bylo zapříčiněno okolnostmi. V dnešní době asi již žádnému veliteli výsadkové roty nebude dopřáno jí velet 10 let jako se to povedlo třeba kpt. V. A., doba je jiná. Ani nevíte co bych dal za to, kdybych mohl ve funkci zůstat alespoň další rok, jenže nadřízený stupeň se neptá. Nebudu si vám tady vylívat srdce jak mi to rozházelo život, tak to prostě v armádě chodí.

     6. „Kolikrát jsem kluky na rotě naučil něco nového?“ Tak to zase nechám na hodnocení těch kluků. Jenom se v duchu modlím o to, že nejste příslušníkem 2. výsadkové roty, to by mne ta poznámka fakt mrzela, ale skoro bych se vsadil, že nikoliv.

     7. Mezi řádky čtu, že článek jsem psal pro to, aby se vytvořilo nové velitelství na kterém si vytvořím teplý fĺek. Je jasné, že mi nemůžete vidět do hlavy, ale tady jste naprosto vedle. Ohledně své další kariéry mám svou předstvu, ale místo v Praze na velitelství to skutečně není.

     8. To jestli se na některých rotách cvičí střelecká více nebo méně, to já ze své současné pozice asi těžko ovlivním. Tohle je plně v rukách velitelů rot, oni odpovídají za výsledky.

     9. Tvrzení, že kašlu na výsadkovou historii a motám klukům hlavu s SF mě už fakt naštvalo. Četl jste vůbec ten článek a moje reakce pod ním? Vždyť vyznění je úplně opačné, alespoň jsem se tomu domníval. Mimo jiné článek o použití výsadkových jednotek mám v plánu, ale ne dříve než dopíšu diplomku na to samé téma.

     Na druhou stranu to neznamená, že musí Prapor ustrnout na tom co už bylo. Možná to na první pohled tak nevypadá, ale Prapor se vydal směrem k jednotce typu Rangers od klasické výsadkové jednotky už dávno. Pokud jste na Praporu dlouho, pamatujete su ještě zrušení protiletadlové baterie, transformaci protitankové roty na rotu zbraní, s odstupem času vytvoření čet zbraní na rotách atp.

     Rozhodně nehoním know-how pro Prapor z amerických výsadkových manuálů, to bychom si pěkně naběhli. Zodpovědně říkám, že američtí výsadkáři nám v souhrnu nemají co dát, 43. výsadkový prapor je z daleka převyšuje, moje dřívější i nedávné zkušenosti mě v tom jen utvrzují. Kde si naopak můžeme brát příklad jsou jednotky Rangers, které jsou Praporu mnohem bližší a jejichž úroveň je nepoměrně vyšší.

     Prapor by podle mne měl udělat ještě těch pár kroků dopředu jenž zbývají, cesta byla započata dávno předtím než jsem já o útvaru byť jen slyšel, je třeba jen držet kurz.

     Mimo jiné, pokud budete mít tu trpělivost a pár měsíců počkáte, rád si s vámi o tom popovídám třeba u Kotába nebo Modré hvězdy. Vždy mě zajímaly diskuse s výsadkáři z Praporu, kteří měli na věc jiný názor a mnohdy se jim povedlo ovlivnit moje další plány. IVP T. H. se kterým jsem se u Kotába chytnul o tom, jak má vypadat přezkoušení z výsadkové přípravy, má zásadní podíl na modifikaci tohoto přezkoušení :-). Tímto ho zdravím ;-).

     Pot šetří krev.

     Odpovědět

165. Poněkud ostrá slova, v některých oblastech nelichotivá, v jiných se dá najít mezi řádky i část pravdy. Onen text směřovaný na Iva, jsem si přečetl několikrát a snažil jsem se v tom najít nějaká klíčová fakta, na která chtěl pisatel upozornit. To co jsem byl schopen dešifrovat mezi řádky, tak s tím bych ve větší míře i souhlasil. Na ostatní věci mířené přímo na zmiňovanou osobu reagovat nebudu.

     Celá tato debata působila od počátku jednostraným dojmem z pohledu autora článku. Ivo je, možná byl silně nakloněn myšlence vzniku ,,CZ SOCOMu“ ve spojitosti s 43.Vpr. Z mého pohledu této věci věnuje velké úsilí a uměl si představit vznik tohoto organizačního prvku již dnes a to i za situace aktuální připravenosti zmiňovaného útvaru, což bych v současné době vnímal jako ocelovou kouli na noze SF i přesto že tento útvar má nesporné kvality. Má slova směřují k tomu, na co chtěl autor výše zmiňovaného příspěvku upozornit. Ivo dnes zastává významnou funkci na brigádě, z jeho příspěvků lze usuzovat, že je horkokrevný výsadkář a tak by měl své úsilí věnovat tomu, aby svůj útvar posunul zase o něco dál v oblasti, která mu je vlastní. Osobně se domnívám, že v současné době do dané oblasti nepatří SOF nebo problémy s cz 805. Úsilí, které dané problematice příslušník velení brigády věnuje, může byt z pohledu někoho dole vnímáno, jako zbytečné, když v současnosti existují aktuálnější problémy, které by stálo za to řešit. Domnívám se, že tohle byl jeden z faktů, na který chtěl autor komentáře upozornit, za použití ostřejších slov. Asi se nechce stejně jako já dočkat doby, kdy zase přijde nějaký jedinec se slovy ,,Teď budeme speciální operace dělat my“ jak tomu bylo v době rušení SOGu. Útvar, se kterým je tato věta spojována, raději jmenovat nebudu.

     Co se týče střelecké přípravy u 601. Skss, tak nezbývá nic jiného, než s pisatelem souhlasit. Jen onen komentář neměl být směřován na adresu Iva, ale Heryho. Nicméně je důležité, že tento fakt zazněl a teď už si někteří jedinci přestanou myslet, že za střeleckou přípravou stojí někdo z venčí.

     Odpovědět

166. Názor:nějak jsem to s tou střeleckou nepochopil…kde jsem tvrdil, že za střeleckou úrovní 601ky stojí JEN lidé zvenčí. Napsal jsem, že jste si řekli o pomoc od spojenců. Není to snad pravda? Mimochodem to znamená, že někdo od vás musel problém pojmenovat a z různých zdrojů dřít na tom, aby se dostavil kýžený výsledek. A to je to hlavní na co jsem chtěl poukázat. Asi vám nedošlo, že já tento přístup obdivuji, protože v něm je právě ona sebereflexe, tedy říct si do očí krutou pravdu a tvrdě makat na změně.

     Odpovědět

167. To Hery

     ,,Taky byste se mohli trošku chytit za nos. Víte velice dobře, že vaše úroveň střelecké je jen díky tomu, že před x lety jste si řekli, že umíte „hovno“ a udělali jste parádní věc. Místo snahy uplést z onoho exkrementu bič jste si řekli o podporu a know how od spojenců a díky tomu jste dnes tam kde jste.“

     Vaše slova, která se nezakládají na pravdě. Nejsme malí kluci, takže se tady nebudeme handrkovat o slovíčkách. Vaše názory vnímám v celku pozitivně a myslím si, že není důvod jít do konfliktu.:o) Co se týče naší střelecké tak stojím za tím co je uvedeno v příspěvku 163. To jsou lidi, kteří upletly z oné věci bič.

     Odpovědět

168. Ok, sice zdroj této informace je „od vás“, ale je pravda, že byl minimálně přes jednoho prostředníka, tak si to asi vymyslel…

     Odpovědět

169. Zdravím. Přestože jsem se zařekl, že do debaty na téma SOF a střelecká u 43.vpr už nebudu vstupovat, neodpustím si jednu poznámku. Do jisté míry souhlasím s Názorem. V době kdy jsem sloužil u praporu já, tak se problémy řešily doma a ne na internetu. Pravda je, že si bojovníci i velitelé dokázali vždy o problémech praporu věcně promluvit. Netvrdím, že to bylo vždy bez emocí. Z každé nové věci, kterou jsme dostali jsme měli radost a ne ji hned zkritizovali na netu. Výběrová řízení k praporu, či základy praktické střelby nabyla záležitost generálů a plukovníků, ale naše vlastní aktivita. Prapor měl na tu dobu solidní velitelský sbor. Např. Olda Nápravník byl ikona v taktice výsadkových jednotek, naše materiály k výcviku stále řada jednotek používá. Vážili jsme si našich předchůdců a nikdy jsme neříkali, že se připravovali na válku v které nikdy nebyli. Prapor měl vždycky svého ducha a atmosféru. Se svými veliteli rot,bývalími veliteli praporu a bojovníky, kteří byli první profi vojáci praporu, se minimálně jednou za rok sejdeme a vždy si máme co říct. Současná 43 má potenciál, celou řadu dobrých vojáků a schopnost se posouvat dopředu. Co se u Vás podle mě trochu vytratilo je duch jednotky a určitá mira pokory k ostatním. Prázdné slovní hříčky o paras a loajalitě jednotku nevybudují, a blbé keci tomu nepomůžou. Můžete mě hned zkritizovat jak starého dinosaura, nebo přemýšlet o tom co jsme ze svého pohledu napsal. Pokud máte zájem i o pohled z druhé strany doporučuji knihu od STUART TOOTAL, Danger Close, commanding 3 PARA in AFG. Držim palce a musím říct, že i Chrudim má dnes dole lidi, kteří umí uplést z h…. bič. Někdy je dobré míň brečet a víc makat.

     Odpovědět

170. sice jsem přesně tudle knížku nečetl,tak jméno S.Tootla mi není neznámé. Je zajímavé, že jeho jméno zmiňujete, protože jestli se dobře pamatuji, tak ten odešel do civilu, protože nasazení s 3PARA BG v roce 2006, které je pro The Parachute Regiment dost slavnou součástí tradic, dle jeho slov bylo to největší, co mu armáda mohla nabídnout. Jestli si to dost dobře pamatuji, tak zrovna tento důstojník nešetřil kritikou na stranu MoD. Ostatně to není v britské armádě nic neobvyklého. Jinak jsem četl knížky 3PARA (doba se shoduje s knížkou vámi uvedenou, ale je od jiného autora), 3rd Commando Bde, Apache, Ground Truth a Dead men risen. Za dopručení však děkuji, měl jsem na Danger Close od Tootla spadeno delší dobu…

     Odpovědět

171. http://www.dailymail.co.uk/news/article-1036801/Our-troops-betrayed-Paras-chief-quit-speaks-time-treatment-soldiers.html

     Odpovědět

172. http://www.arrse.co.uk/current-affairs-news-analysis/72549-commanding-officer-3-para-quitting-army-disgust.html

     Odpovědět

173. Dovolím si reagovat na pana Opatu,
     když jsem se kdysi poznal s panem Černotou tady u nás v Břeclavi, tak jsem pochopil jak to chodí u výsadkářů. Jedna z prvních otázek od něj byla: A vy jste výsadkář? Na mou negativní odpověď a vysvětlení, že mám problémy se zády mi řekl, že to se mluvením nespraví a že musím cvičit, nic jiného mi nepomůže a že každý má povinnost být připraven ke službě své zemi. Mimo jiné nám pak povídal tom, že za vznikem výsadkových jednotek byla vůle těch, kteří věřili, že můžeme mít takové elitní jednotky také. Rozdíl mezi vojákem a výsadkářem viděl v tom, že voják dostane rozkaz, aby něco dělal, ale výsadkář má hlavu a musí být po fyzické, ale i duševní stránce dále než běžný voják. Povídal o tom, jak se kluci jedné neděle na ubikacích nudili a tak vzal dvě bedýnky ostrých granátů a hráli na zaháněnou. Kdy se dvě družstva přetlačovaly o to, které skončí dále od středové čáry. Tvrdil, že všichni výsadkáři to brali tak, že musí být nejlepší, že to hlavně na nich. Když potřebovali nějaké výcvikové zařízení, tak si je sami postavili ve volnu, než aby čekali až to nějaký „ouřada“ schválí, vyhodnotí a zadá.
     Nikoho nechci poučovat, ani říkat co má dělat. Mě však tento přístup neskutečně fascinoval. Pokud víte co chcete a bude na tom intenzivně pracovat, tak Vám v tom nikdo nedokáže zabránit.

     Odpovědět

174. To Hlas zdola: Je potřeba než něco napíšu takto veřejně se zamyslet nad tím, jaký účel má toto fórum. Zcela určitě to nejsou osobní útoky skrze internet. Osobně bych nesouhlas s někým řešil jiným způsobem a nedegradoval bych toto fórum na úroveň diskusí na novinky.cz. Nic proti názoru někoho jiného, je to svaté právo každého, ale vzhledem k tomu že tady se může vyskytovat kdokoli, bych já osobně některé věci radši probral u piva mezi lidmi které znám a vím že jsou od fochu nebo prostě jen tak v práci.

     Odpovědět

175. Souhlas pane Uher. To je přesně podstata věci. Gen. Krzák, gen. Pernický a plk. Černota byli vic než kamarádi, formovali novou generaci parašutistů, tedy i nás. Poslední žijící válečný parašutista je můj dobrý kamarád gen. Jarda klemeš, který je do jisté míry dlouholetým patronam výsadkářu v Chrudimi. Přesně jak říkáte, stači ho jen poslouchat a máte jasno. Jinak tu historku o granátech jsem několikrát také slyšel a ne je tu.

     Odpovědět

176. 1) Potřebujeme politickou reprezentaci, která bude chápat AČR jako nástroj politiky. Reprezentaci, která bude chtít mít to nejlepší za poskytnuté finanční zdroje.

     2) Lidé v ČR musí pochopit, že bezpečnost středoevropského regionu se jmenuje Visegrad group. Bílá kniha byla zajímavým pokusem. Nicméně:
     a) Visegrad by se měl rozšířit o Bulharsko, Rumunsko a Slovinsko.
     b) Měla by vzniknout Bílá kniha Visehradu, kde každá ze zemí bude mít svůj podíl na bojových jednotkách. Je třeba doslova vymlátit z hlavy politiků, že smart defence znamená „radary a chemiky“. Prostě nelze z AČR dělat pouze facility služby spojencům.
     3) SOCOM lze na úrovni Visegrad group.
     4) Bezpečnost nejsou jen bojové jednotky, ale i schopnost zajištění dodávky plynu a ropy bez možnosti býti vydírán. Proto opět spolupráci v rámci Visegrad group v podobě severojižního propojení plynovodů na terminály LNG. Proto snaha o zlatou akcii v České rafinérské.
     5) Bezpečnost znamená i cyberprostor. Je s údivem, že země s firmami, které tvoří vedoucí roli na v oblasti bezpečnosti IT, nemá zabezpečené instituce.

     K nastíněnému scénáři. Když jsem před časem přemýšlel jak by měli politici formulovat zadání pro AČR, jeden z bodů mě napadl schopnost osvobodit rukojmí z Afriky.
     10,3 milonová země si nemůže dovolit mít všechno a tak jediná cesta k zajištění prostředků pro provedení takovéto operace je sdílení se spojenci. Pokud se podíváte do historie, dostanete se k jedinému. Cesta vede přes Visegrad group.

     V takovém scénáři by operaci provedly jednotky, které budou v daný čas vyčleněny v rámci Visegrad group pro případné události. Tento scénář předpokládá, že Visegrad bude disponovat stroji typu MH130, AC130, MH60, C17, A330MRTT.

     Odpovědět

177. Zkusenosti s tim, jak projevuje Rusko svuj vliv v jeho „blizkem okoli“ mi brani podporovat vetsi Visegrad.
     Kdyz uz bychom se bavili o nadnarodni spolupraci, osobne bych spis hlasoval pro vetsi vazbu na Polsko a mensi na Slovensko. Sympatie, sentiment, a moznost pokecat si v rodne reci stranou – duraz na slovenskou vazbu povazuji za neefektivni anachronismus.

     Odpovědět

178. @Roman,
     uvažovat o použití typů, které zmiňujete je slušně řečeno fantazírování. obzvlášť v případě bezzubého spolku V4. A „hraní si“ na výcvikové centrum pro vrtulníky řady Mi na tom nic nezmění.
     Ano, je potřeba aby každý členský stát dodával nepopulární cannonfodder a ne jen politicky korektní nemocnice nebo rádoby specialisty chemické služby (kteří pak stejně slouží jako pěší patroly). ale upřímně.. s rozpočty a přístupem zemí, které pro užší alianci navrhujete je realistickým scénářem tak nasazení aeromobilního BCT.

     Odpovědět

179. Ad Roman #176:
     Hlavní problém V4 je v nevyvážeností potenciálů těchto zemí (demografických, hospodářských, a tím i politických a vojenských) a z toho plynoucí asymetrie. Pro potenciální posílení pozice V4 je rozhodují role Polska, ale nakolik může V4 pomoci Polsku řešit jeho imanentní existenciální dilema? Obávám se, že jen velmi málo, a proto hledá Polsko řešení primárně i sekundárně jinde: budování pozice důležitého spojence USA, konstruktivní postoj vůči Bruselu, Paříži a Berlínu, do jisté míry i spolupráce se Švédskem, angažovanost v Pobaltí a na Ukrajině, v poslední době i snaha o korektní vztahy s Moskvou. Nebo jinak řečeno, Polsko hraje hru o jeden level výše než ostatní země V4, a tato karta (V4) má pro něj v té hře jen poměrně nízkou hodnotu. Tudíž s možností využít V4 jako platformu pro nějaké relevantnější aktivity to vídím dost pesimisticky.
     Spíše než budovat nějaké malé dohody jež moc nefungují bych využil stávajích „velkých“ struktur, byť je to někdy na sebezapřenou, ale jako marginální země nemáme moc na výběr.

     Tím jsme se ovšem dosti odchýlili od hlavního tématu tohoto vlákna.

     Odpovědět

180. Ad Roman)
     Ač jsem ve vašem příspěvku zaznamenal i zajímavé body (například o nutnosti zachování bojových jednotek a neschovávání se za CSS jednotky), cesta přes V4 skutečně nevede. Mohla by, ale nevede.

     Rozpočty an obranu:
     1. Polsko – 228 miliard korun (1,9% HDP)
     2. Rumunsko – 45 miliard korun (1,33% HDP)
     3. Česko – 42 miliard korun (1,08% HDP)
     4. Maďarsko – 37 miliard korun (0,92% HDP)
     5. Bulharsko – 23 miliard korun (1,98% HDP)
     6. Slovensko – 19 miliard korun (1% HDP)

     Polsko, které si uzákonilo, že rozpočet na obranu nepoklesne pod 1,9% HDP i kdyby trakaře padaly, se stalo realativním hegemonem v regionu především „zásluhou“ svých sousedů. Proto, jak napsal zcela správně Aleš Čížek, se poohlíží jinde.

     Stejně jako nemáme my zas tolik co nabídnout Polsku (našlo by se několik schopností, ale celkově toho moc není), ten samý vztah platí mezi AČR a dalšími partnery V4. Co nám v současné době mohou nabídnout Maďarsko a Slovensko?

     Ač mě to samotného mrzí, tak zdaleka nejméně nám má co nabídnout Slovensko. Nejde jen o absolutní výši rozpočtu, která je samozřejmě tristní (vzhledem k geopolitické situaci Slovenska je trochu zarážející), ale především jeho strukturu – 85% rozpočtu armáda Slovenské republiky projí, jsou to mandatroní výdaje. Rovněž strukturálně zaspali dobu – armáda s jedním z nejmladších velitelských sborů je překvapivě strukturálně velmi podobná ČSLA, resp. jejím fragmentům. Země, která má na svém území velehory, nedisponuje ani jedním útvarem lehké či horské pěchoty, což je situace diametrálně odlišná od souseda ze severní hranice Tater…

     Sečteno a podtrženo, dokud nezačnou brát členové V4 svou obranyschopnost vážně, tak bych snahy o spolupráci upínal k Polsku, USA, UK, možná Německu. Před realitou se prostě utéct nedá, i když to někdy bolí…

     Odpovědět

181. díky za komentáře k mému příspěvku. Všechny se upínají k jedinému k současné situaci V4. Vím, že je to situace neradostná leč pokud někdo myslí obranu střední Evropy vážně musí začít spolupracovat na půdorysu Visegradu. Historie ukázala a v oblasti energetické bezpečnosti ukazuje i nyní, že jiná cesta neexistuje.
     Buď si tedy politická reprezentace bude namáhat hlavu a tato spolupráce se začne ubírat správným směrem a nebo si budeme hrát na akceschopnou Evropu jako nyní a při první příležitosti ucítíme, jak Německo s Francií hrají vůči Rusku politiku appeasmentu a jsou ochotny hodit střední Evropu opět přes palubu.

     Odpovědět

182. V oblasti energetické bezpečnosti pouze ČR si zajistilo i další napojení ropovodů a plynovodů, Polsko spoléhá na sebe a břidlicový plyn. Slovensko nic vše při starém, Madˇarsko ve finále odstoupilo od Nabucca. Taky neradostná bilance.

     Odpovědět

183. pomerne zajimava debata nahore se k memu neprekvapeni smrskla na okruh 601,43vpr a vrtulnikari.u 4BRN jsem slouzil 4 roky a na kolektiv vzpominam viceme jen dobre. co ve me ovsem uz z dob Taborskych zustalo, je takovy nejaky despekt k chrudimakum (ne ke spouste kamaradu, ktere tam mam), ale obecne k tomuto utvaru a to zejmena jak moc je vyvysovan nad ostatni utvary BRN i armady (jeste porad jsou chrudimsti orli ockovani proti smrti?).vzdycky jsem byl velmi prekvapen jak jsou na tom kluci od 7MB, ale o nich se moc nemluvi. holt nejsou zajimavy – nenosi cervene barety,neni jim doprano skakat atd…nastesti prave mozna toto jim umoznilo jit si tak trochu svoji vlastni cestou a dostat se tam kde jsou.pokud bychom meli vecne diskutovat na zade tema, meli bychom si nejdrive odpovedet, zda takovouto strukturu vubec potrebujeme a definovat jeji moznosti.
     kdyz si prectu otazky od Iva (ktereho ja sice osobne neznam, ale dle vypraveni kamaradu prave od 43 uznavam jako schopneho velitele) tak mi vychazi
     1)zachranu rukojmich budeme vzdy moci provadet jen tam, kde je spojenecka podpora, cili spoluprace PCR,VZ,UZSI,ACR se zahranicnimi protejsky. pri nasich poctech nema smysl vytvaret trvale misto jednoho velitelskeho prvku (VeSpS) nove (SOCOM-navic, jake „opravneni“ by mel nas SOCOM, nedubloval by pri sve vykonne praci fci SOCu?)
     2)potrebujeme jednotky SOF a jak je pripadne cvicit? nejsem si uplne jist, zda jednotky oznacovane jako SOF diky politickemu zadani pro MO potrebujeme.pokud by se zadani zmenilo a reklo se, ze tyto jednotky potrebujeme, je nekde problem brat na tyto akce cele organicke jednotky napric armadou?nevim proc by mela mit v nasich rozmerech nektera jednotka vysostne postaveni na ukor druhe. samozrejme ze to jde ruku v ruce s tim, aby sama 601 rekla, kde by ji tlacila bota nejvic pri ruznych operacich a definovala sve potreby, ktere by se zaradili do vycviku jednotek.uz jsem tu kdysi psal, ze je skoda, ze nase armada nejde tak trochu cestou nemeckeho reichsweru ve 30. let (byla to armada poddustojniku a jen diky tomu mohla po nastupu AH nekolikanasobne vicekrat nabobtnat a nizsi velitelsky kadr byl perfektne pripraven). obdobne by to mohlo byt i u nasi ACR dnes. pripravovat vojaky na nejsirsi druh cinností – od taktiky malych jednotek (napr operace SOF) az po symetrickou valku. nemuzeme si dovolit pri dnesnim rozpoctu penize „cpat“ do dalsi struktury.

     a na zaver bych jen dodal, ze nejblize z jednotek ACR by mel mit k taktice SOF 102.pzpr, potazmo jejich hloubkovy pruzkum a lehka rota.z me neznamych pricin (jen tusenych) je bohuzel z tohoto praporu dnes jen troska a vede Chrudim…necht se nekdo chytne za nos proc to tak je a kdo za tim stoji

     Odpovědět

184. jinak jsem si jeste vzpomnel na rozhovor s jednim svym velitelem. pamatuju si, jak nekdy kolem roku 2009 rikal, ze jsou tlaky na vytvoreni instituce Reditelstvi rizeni pro specialni operace, do kterych by patrila samozrejme 601, dal by se vyjmul 43pr ze sestavy BRNky a dal do podrizenosti vyse zmineneho redistelstvi. 102pzpr pokoutne rozpustit, aby nemel vyssi ambice…smarja, kdyz nad tim tak premyslim ted, tak uz se to vsechno splnilo temer. a ja se tomu tenkrate smal

     Odpovědět

185. Ad Meldik)

     1. Díky za pochvalu, ale vězte, že ve své generaci nejsem v Chrudimi zase až tak výjimečný. S tím „takový nějakým despektem k Chrudimákům“ jste mne pobavil. Mohu vás uklidnit, od vašich časů v Táboře se v této otázce nezměnilo nic :-). Nebudu tady rozebírat příčiny i když jsou mi poměrně jasné.

     2. Na úvod je třeba předeslat, že veškeré moje úvahy se odvíjely od toho, že v budoucnu se počítá s převelením 601.SkSS pod AČR. Dokud/pokud k tomu nedojde, veškeré naše úvahy jsou jen mentální ekvilibristika bez vztahu k realitě.

     3. Pokud tedy dojde k převelení 601.SkSS pod AČR, bude tento útvar muset někomu podléhat. Přímé zavěšení pod GŠ bez jakéhokoliv rozhraní je samozřejmě možné, ale jak ukazuje zkušenost ze Slovenska, pro útvar ne zrovna výhodné. 601.SkSS je dnes přímo řízena Ředitelstvím řízení speciálních sil (ŘŘSS), chcete-li malým českým velitelstvím SOCOM. Co se s tímto prvkem stane po převelení 601.SkSS pod AČR? Nebylo by ho lepší přemístit společně s útvarem? Já se jednoznačně domnívám, že ano.

     4. Takže se dostáváme k systému GŠ-ŘŘSS-601.SkSS. Má smysl do tohoto systému přepodřizovat/vyčleňovat další schopnosti (tedy jednotky)? Ono už k tomu v reálu dochází, vyčlenění (nikoliv přepodřízení) jednoho roje Mi-171Š je toho nejlepším příkladem. Měly by následovat další vyčlenění/přepodřízení? Tady jste udeřil hřebíček na hlavičku – to záleží na potřebách 601.SkSS resp ŘŘSS.

     Požadovaná schopnost by měla určovat jednotku, nikoliv naopak. Pokud tedy bude například definovaná potřeba lehké pěchotní jednotky schopné působit jako např. vnější kordon pro SF a k tomu jednotka schopná akci zabezpečovat bezpilotními prostředky, tak vám z toho automaticky vychází 43. vpr a Rota bezpilotních prostředků. Při definování jiných schopností vám automaticky vyskočí jiné jednotky…

     5. Skončím sice kritikou, ale skutečně mi to nedá. Nápad „brát na tyto akce celé organické jednotky napříč armádou“ považuji za mimořádně nebezpečný. Velká část zpackaných speciálních operací skončila fiaskem právě z tohoto důvodu, tým je jen tak silný jako jeho nejslabší článek. Nechci tady sypat z rukávu názvy operací jako EAGLE CLAW v Iránu a další, ale historie jednoznačně ukazuje, že pokud spolu tyto jednotky pravidelně necvičí před operací, tak pár nácviků to prostě nespraví…

     Což nutně nemusí vést k přepodřízení jednotky pod dané velitelství, ale vyčlenení v jeho prospěch a pravidlený společný výcvik je absolutním minimem. Zase ke konkrétnímu příkladu – ano, bylo by fajn, aby všechny roje Mi-171S byly schopny létat pro SF. Ale oba víme, že to prostě není reálné, a proto bude jeden roj SOF a ostatní ne.

     Odpovědět

186. meldik: co se 102pr týče, tak ten určitě jednotky, které do SOF kategorie spadají má, ale tvrzení, že tyto by plnili úkoly lépe (obecně) než 43ka je nesmysl. A to z jednoduchého důvodu. ani 102ka, tak 43ka neni schopná plnohodnotně zastoupit tu druhou jednotku, protože prostě má/mohla mít jiné určení a schopnosti kategorie SOF ve prospěch SF má taky jiné. Obecně tvrdím, že 601ka by měla mít možnost si brát SOF elementy z obou jednotek, podle druhu úkolu. Jinak co jsem z výstupu této case study pochopil, tak zrovna moc 43ce do karet nehrála, téměř vůbec. A to díky schopnostem letectva (nejen).

     k tomu breku, že chrudim je protěžovaná se vyjadřovat nebudu, akorát by se to zvrhlo ve zbytečnej flame. Protože tadle diskuze má asi stejnou váhu, jako soutěžit na olypiádě pro duševně zaostalé…co na tom, že máš zlatou, když jseš stejně retard (prosím neplést s paralypiádou)

     Odpovědět

187. to Ivo: napr u bodu 4 se opet nemusime shodnout. pokud nekdo predemnou rekne lehka pesi jednotka, me se tedy spise vybavi pesi roty z Jindrichova Hradce a Bucovic, ktere pokud me pamet neklame vznikly prave se vzorem v britske lehke pechote

     k bodu 5. jasny chapu, ale tak to by dle me slo resit urcitym zadanim shora ve spolupraci s 601. na vycvicenost jednotek. (ano, priznavam, ted uz zklouzavam pomalu k jednotkam SOF, protoze ne kazdy utvar by byl schopen dosahnout techto schopnosti) to bychom se ale pak mohli dostat do situace, ze vzniknuvsi jednotky SOF budou mit vlastni FAC, protoze ti Nameststi s nasi jednotkou necvici tak pravidelne jak ja chci! budou mit vlastni vrtulniky, protoze ti Prerovsti (Nameststi v budoucnu) s nami necvici tak casto atd atd. Neumim si nejak predstavit tento model, pri moznostech nasi army. to uz tu pomalu mluvime o paralerni male armade. Pokud se to omezi na pravidelny spolecny vycvik, musi to byt opravdu jeden organicky utvar, ktery tomu bude venovat napr. 50% sveho casu, cimz ovsem zase nebude pravdepodobne stihat sve dosavadni vycviky. Vite sam, kolik nesmyslnych hodin zaberou ruzna zamestnani typu letni/zimni prechody,IMZ,jedna kontrola z brigady,jedna ze spolecnych sil,kontrola tamtoho,hentoho atd. az se tohle odboura jednou (ja v to pevne verim!) zbyde o moc vice casu na to cvicit a zvysovat bojovy potencional jednotek v ruznem spektru pusobeni, vcetne pusobeni ala SOF. Souhlas totiz s tim co tu psal Nazor, pravdepodobne z 601, ze to neni o tom vystrilet kvantum munice, ale take si neco precist,vysusit se pekne apod. Jenze ne vsichni velitele at uz u BRNky ci jinde chapu moderni valceni a jedou ve starych zakladackych kolejich a nastenka je dulezitejsi a prednejsi nez dat vojakum do rukou zbran, aby si cvicili jeji zvladani do zblbnuti. Nastesti cim dale jsme od profesionalizace, tim se to pomalu meni ku lepsimu. Davam tomu tak jeste 10 let timhle tempem, nez dosahneme nejake rozumne urovne vycviku na vsech urovni. ale to uz jsem zase hodne off topic. jsem se jako vzdy rozvasnil :)

     to Hery:koukal jsem a napsal jsem omylem jednu zasadni chybu…ze nejblize z jednotek ACR by mel mit k taktice !!SF!! (ne SOF) 102.pzpr, potazmo jejich hloubkovy pruzkum a lehka rota…
     mohu se zeptat kde se podle tebe bere tak propastny rozdil ve vycvicenosti mezi prislusnikem hloubkoveho pruzkumu a vysadkove roty, ze by jedna nedokazala zastoupit tu druhou? oba by meli byt schopni dostat se do tylu nepritele na padacich a oba by meli zvladat siroke spektrum cinnosti – sabotaze,prepady,pozorovani,boj v neznamem prostredi atd.

     Odpovědět

188. Co se týče vaše pohledu na Chrudim, tak s vámi více či méně souhlasím. I když je mi Chrudim blízká tak musím říct, že její kvality a rozdíly nastavené předcházejícími generacemi jsou dnes již smazány. Žít ze staré slávy se prostě nedá a dnes přichází doba, kdy jsou ony rozdíly mezi Chrudimí a dalšími útvary odstraněny a to z toho důvodu, že někdo prostě usnul na vavřínech. Domnívám se, že danou slávu chrudimských orlů může obnovit jen toužené odtrhnutí od brigády. Ivo asi bude vědět o čem je řeč. Možná proto, někteří jedinci, tak apelují na vznik SOF?
     Jestliže pomineme padáky a červené barety, tak těch rozdílu už tam mezi ostatními útvary asi moc nebude. Velkým pozitivem Chrudimského praporu oproti ostatním, jsou dle mého názoru tyto dvě věci.
     1. Čety a rota zbraní.
     2. Dále, na co se nesmí zapomenout je obrovská hrdost ke svému útvaru. Tento útvar jako jeden z mála je schopný vypěstovat si jedince, kteří za něj budou v budoucnu kopat a budou ho prosazovat. Díky těmto lidem si myslím, že je útvar oproti ostatním v AČR na jiné úrovni a dnes se jím to vrací. Důležité je, aby jim to vydrželo.

     Z těch to důvodů se domnívám, že má tento útvar stále tak pevné postavení v rámci AČR a v případě SOF se s vysokou pravděpodobností sáhne do jeho řad i přesto že o jeho kvalitách můžeme polemizovat.

     Z Lidí, kteří by se měli chytit za nos v rámci 102. pzpr není nikdo jiný než osoby sedící v současnosti nebo v minulosti v jeho velení. Tento útvar si za roky své existence nebyl schopný vypěstovat nikoho, kdo by za něj s dostatečným respektem k němu samotnému kopal vrchní ligu.

     Co se týče jednotek začlenění do SOF, tak si myslím, že vaše řešení by nebylo příliš šťastné. Nejen z důvodu zmíněného Ivem, ale i z hlediska MTZ, přípravy jednotek, zvykání si na nové osoby při každém úkolu atd. Vše bylo zmíněno výše.

     Odpovědět

189. dekuji, ze jsme minimalne s timto nazorem na Chrudim. bod je kulatne opsan minimalne zejmena na jednoho vysokeho generala z GS,ze? neni to nic ve zlem, jen konstatovani holeho faktu.
     jestli se nepletu, tak jak 44.lmpr tak 74.lmpr maji ve svych sestavach roty zbrani a tyto prapory maji velky potencional slapat Chrudimi na paty. otazkou zustava, jestli si to funkcionari budou prat (rivalita mezi utvary muze byt i ku prospechu), nebo to nedovoli, aby nahodou nekdo Chrudim „nepredbehl“.
     nevyhoda 102 pzpr. bylo dle me nestastne osamostatneni praporu v ramci VeSpS. Ono je velky rozdil, kdyz nekdo rekne potrebuju pro svych 3000lidi toto vybaveni a nekdo rekne, potrebuju pro svych 400 lidi toto.

     ok, rozhodne neprosazuji me reseni do posledniho muze takrikajic :) byl to jen muj myslenkovy navrh.

     bylo by mozno pozadat ID Nazor o kontakt na mail? napr. nemam.mail1@seznam.cz

     Odpovědět

190. tady asi bude problém, že se někdo chytá názvu jednotky, ale neřeší jaké jsou skutečné schopnosti a zvláště jak jsou tyto schopnosti podpořeny strukturou a výzbrojí této jednotky.

     o schopnostech jednotlivců z kterékolik jednotky mluvit je naprosto irelevantní…jde zde o schopnosti jednotky a to je velký rozdíl. Co se 44 a 74 týče, tak význam slova lehká v jejich názvu moc nechápu, protože s pěchotou to asi nemá moc společnýho. ten britský vzor je asi zbožné přání, protože neznám žádný prapor britské „light role“ pěchoty, který má jednu rotu na Pandurech, druhou na ivekách (kde družstvo má 5 lidí, včetně řidiče!!!) a třetí se vozí Tatrama. ještě že maj aspoň tu rotu zbraní…Tyto útvary maj rozhodně zajímavý potenciál, ale nevim, jak chtěj předbíhat chrudim, když jejich METL je odlišný. Ono by se to chtělo odprostit od taktika do stupně družstvo/roj a posunout se k četě/rotě…tam už se totiž znatelně poznají rozdíly druhu pěchoty…můžou sice líp střílet než chrudim, ale prostě specifické schopnost výsadkové roty mít nebudou, ani kdyby se na hlavu stavěli. A ani by neměli, protože potřebují mít své specifické schopnosti, které se hodí do toho společného soukolí jménem armáda.

     To je to samé k té 102ce, hloubkáč nebo lehká rota má svoje schopnosti. např. zmíněný přepad. Jasně že kluci od 102ky umí, ale v realitě jejich rot nikdy nebudou mít schopnost provést DA na objekt stejné velikosti jako výsadková rota. V podstatě by to ani dělat neměli, jestli se nepletu, tak jich METL je v tomto uplně jiný.

     Spíš se u té 102ky nechápeme. Upřímě to pro mě jako pro chrudimáka je nejbližší jiný prapor z celé armády. mnohem bližší než jiné prapory brigády, protože to jsou taky výsadkáři (ne všichni, ale víme o kom se bavíme). Prostě „airborne brotherhood“ něco znamená všude na světě, takže i na tom našem malim dvorečku uprostřed Evropy. Nikdy jsem nepochobival o schopnostech jednotlivců, ale jak jsem psal, tady se bavíme o něčem jiném. Bylo by dobré neplést hrušky s jabkama.

     Co se týče kvalit Chrudimi, bude lepší, když nebudu nic říkat a nechám za nás mluvit naši práci co odvádíme jak doma tak venku…na tom jediném záleží

     Odpovědět

191. Cílem nebylo poukázat na to, že by Chrudim neměla své kvality nebo, že si nezaslouží její výsostné postavení v rámci AČR. Jde o to, že ostatní útvary jako jsou např. zmiňované Bučovice atd. plní stejné mise, získávají stejné zkušenosti a mají podobné kvality. Suma sumárum dochází k potírání rozdílů mezi Chrudimí, které byly nastaveny historií a ostatními útvary. Dnes už jsou tyto rozdíly téměř minimální nebo žádné. Pravděpodobně si to někdo uvědomil a u tohoto útvaru zavedl výběrové řízení a DIV atd. a to je krok dopředu, jenž třeba v budoucnu povede k tomu, že jejich personál bude kvalitnější než u ostatních jednotek a proto když bude otázka SOF aktuální, tak se sáhne k nim a nebudou existovat otázky o jejich kvalitách. Dnes tomu tak, je a příslušníkům u ostatních útvarů se není čemu divit. Jinak si myslím, že nejde jen o tohoto generále ale i další na nižších pozicích. Podstatou je, že je útvar schopný si takové osoby vychovat. Asi vše k off topicu. Email zašlu i když nevím z jakých důvodů:o))

     Odpovědět

192. Ad Meldik)
     On už to za mě mezitím napsal Hery, ale i tak se k tomu vyjádřím. Rota hloubkového průzkumu a výsadková rota se samozřejmě zastoupit nemůžou prakticky v ničem (oběma směry) jejich výcvik i úkoly jsou diametrálně odlišné. I kdyby nakrásně obě dvě jednotky byly složené z univerzálních vojáků, počty jsou prostě neúprosné – hloubková rota má všehovšudy 4 průzkumné týmy a svou palebnou silou je hluboko pod výsadkovou ČETOU. Jakpak by taky ne, je určena k vedení PRŮZKUMU v týlu nepřítele.

     Jinak souhlas s tím co napsal Hery, 102. PzPr je nám tak nějak nejblíž a máme si co říct. Vždy když jsem s nimi spolupracoval, byla to pozitivní zkušenost. I na Airborne Triatlonu minulý rok jsme se hezky vzájemně oťukali ;-).

     Ad Hery)
     Rota zbraní v Jindřichově Hradci nemá s tou chrudimskou co se schopností, organizace ani výzbroje týče nic společného. Skutečně jen to jméno. Takže ani tady bych se názvu jednotky nechytal ;-).

     Ad Názor)
     Ač samozřejmě chápu jak to myslíte a něco pravdy na tom je, tak vaše tvrzení „o usnutí na vavřínech“ je z kategorie pojmologie. Nejde prostě srovnávat 90. léta, kdy Chrudim byl první profesionální útvar AČR, kterému stačilo klusat pohodovým tempem správným směrem, aby za sebou nechal celý peleton, jelikož ten stál na místě a rozhlížel se kolem sebe. Takový rozdíl mezi Chrudimí a zbytkem AČR už prostě nikdy nebude a pokud ano, tak jedině „díky“ zbytku AČR a ne pílí 43. vpr.

     K faktům – ze své donedávna zastávané funkce dokážu částečně hodnotit vycvičenost útvarů 4. brn a trendy jednotlivých útvarů jak nahoru, tak dolů. Z mého pohledu byly vždycky zásadní 3 přípravy a 2 podpůrné (taktická, střelecká, tělesná + výsadková, zdravotní). Jaký je tedy stav?

     1. Tělesná příprava je jako jediná snadno kvantifikovatelná, krásně se ukazuje každý rok při výročním tělesném přezkoušení. A právě tady je vidět, že k žádnému „dohánění“, přinejmenším v rámci brigády, nedochází, počty nevyhovujích a vyhovujích hovoří jasně. Schválně jsem si minulý rok stáhnul výsledky za předcházející 3 roky všech útvarů brigády.

     Jejich relativní pořadí je za tu dobu stále stejné, tedy za starého systému přezkoušení i dnes. A jak se říká v Chrudimi „vsadím Cháron proti čokoládě“, že první i poslední závodník pelotonu budou stejní v roce 2013 jako byli roky předtím…

     2. Střelecká příprava se už kvantifikuje obtížněji, ale podle toho, co jsem měl za toho půlroku možnost vidět na střelnicích, tak si dovolím tvrdit, že 43. vpr je na tom z brigády stále nejlépe, nicméně tady už je peloton mnohem vyrovnanější. Táborský prapor si totiž vede velmi dobře jak z hlediska výkonů, tak systému přípravy a know-how, takže tady by klidně k výměně pozic, pokud by Chrudim usnula na vavřínech, dojít mohlo.

     3. Taktická příprava je z hlediska hodnocení bohužel nejošemetnější, protože každý útvar má jiný METL (pochopitelně 41. a 42. mpr stejný). Částečný překryv je s Jindřichovým Hradcem, ale tam má Chrudim výhodu mnohem vyzrálejšího poddůstojnického sboru.

     4. Výsadkovou přípravu nemá smysl komentovat i když brigádní přezkoušení proběhlo, bylo by s podivem, kdyby dopadlo v neprospěch Chrudimi. Zdravotní v rámci 4. brn se přiznám hodnotit nedokážu.

     Tedy sečteno a podtženo, pokud to dokážu hodnotit, tak s vyjímkou střelecké přípravy k žádné změně trendů nedochází.

     Ale jak jsem říkal, chápu váš pohled, vždy je to o tom s kým a v čem se srovnávám. A nikdy to není tak dobré, aby to nemohlo být lepší. A ten samý výkon jenž je skvělý v druhé lize je jen slušný v té první…

     Jen tak na okraj – do vašich výčtů pozitiv bych doplnil výběrové řízení, a to hned na první místo. Ono totiž silně souvisí s vaším druhým bodem. Tady bu nestydatě parafrázovat výrok plk. Davida ze SpS jenž nám při nastartování výběrového řízení dost pomohl, který řekl, že „výběrové řízení může mít v zásadě každý útvar, jen ne každému tam ale někdo přijde“. Pod to bych se podepsal.

     Dokud to bude tak, že nám každý rok přijde na výběrovky 131 uchazečů z nichž 76 (tedy 58%)podmínky splní (stav za rok 2012), nemám o další směřování Chrudimi velkou obavu. S tím esprit de corps jsou to totiž spojené nádoby, a to je to nejcenější, co každý útvar má.

     Odpovědět

193. Obdobá istuace, jako V4 http://zpravy.idnes.cz/svedsko-rusko-invaze-058-/zahranicni.aspx?c=A130218_072625_zahranicni_pul Jinak se omlouvám, trochu za off topic.

     Odpovědět

194. pod Nazoruv komentar bych se podepsal a pod nektere odstavce Iva take. Zavedenim vyberoveho rizeni spolu s PR jakou Chrudim ma, muzete opet zbytku BRNky i armady utect. to je nezpochybnitelny fakt.

     Odpovědět

195. To Hery
     Máte naprostou pravdu, ale zde jsme se asi nepochopili. Nebylo snahou porovnávat předurčení jednotlivých útvaru a řešit jejich operační schopnosti. Šlo pouze upozornit na to, že v některých oblastech možná už Chrudim není number one. Říká se to těžce, ale bohužel je potřeba si to přiznat. Tím se dostávám k reakci na komentáře Iva.

     Souhlasím s vámi, Ivo. Ne ve všech oblastech se dají porovnávat 90 léta a současnost. Ale jestliže vstupuji do závodu s velkým náskokem, tak ho přeci nemůžu v jeho průběhu ztratit. Možná jen tehdy pokud stále vyklusávám (jak jste napsal) a ostatní do toho šlapou naplno, jako třeba v Táboře v oblasti střelecké. Možná bych si dovolil onen slovní obrat otočit „ Dříve se šlapalo na plno, poté přišlo období vyklusávání“, Domnívám se, že to jsou ty důvody, proč renomé Chrudimi trochu opadlo. Nikdo tady nehaní práci Chrudimský dravců, kterou odvádějí v Afghánistánu. Určitě je být na co hrdý a to upřímně. Jinak výběrové řízení jsem neuvedl jen z toho důvodu, protože jeho tížený efekt se dostaví až v budoucnu. To jsou dokonce myslím také vaše slova.

     Ať se daří ve škole :o)

     Odpovědět

196. To meldik

     slíbený email.
     4nazor3@seznam.cz

     Odpovědět

197. to 195: proč by se náskok neměl zmenšovat? Naopak jestli ostatní družstva na startovní čáře dostala lepší tretry, přešla na profíky,naučili se něco od prvoligového týmu a případně jim šéfují stejní trenéři, tak je snad jen logické, že se náskok snížil. Necítím se být kvalifikován hodnotit, jestli Chrudim chvilku nevyklusává, ale chtít aby měla stále stejný náskok před ostatními nejde.

     Odpovědět

198. Pokud jsem to správně pochopil pak názor nepsal nic o udržení náskoku, ale o tom, nenechat se s takovým náskokem předběhnout..

     Odpovědět

199. Ad 198: komentoval jsem větu „…jestliže vstupuji do závodu s velkým náskokem, tak ho přeci nemůžu v jeho průběhu ztratit.“ Už v příspěvku 192 přesně zaznělo, že ten náskok nemohl jít udržet. Chrudimáci nebo 601. jsou útvary, kter si při nadužívání slova elitní jako jedny z mála skutečně zaslouží být tak nazýván. Že ale bude náskok elitních útvarů z devadesátých let snížen je nejen vzhledem k konci VZS logické.

     Odpovědět

200. Ad Meldik)

     Nechci aby to vyznělo, že z majoritního pozemního vojska může statutu SOF dosáhnout mermomocí jen Chrudim. Ze světa znám příklad/y kdy se na speciálních operacích účastnily i mechanizované jednotky, ale je jich fakt jako šafránu. Například na operaci IDF Blesk se podílela kromě SF a výsadkářů i mechanizovaná jednotka, ale nebyla to lecjaká mechanizovaná jednotka, ale pečlivě vybraná jednotka z elitní brigády Golani. Ten scénář se v ČR nezopakuje, a to ze dvou důvodů – vojenskopolitické ambice a přepravní letouny AČR. Pokud by tomu tak nebylo, tak z této kategorie sil by byl Tábor jasná volba, ale situace je jiná.

     Ad Názor)
     I když je to asi věc na které se úplně neshodneme, hezky to za mne již vyjádřil Ota. Jen doplním dvěma momentkami, které hezky ilustrují jeho (a můj) postoj:

     1. V roce 2006, kdy jsem byl instruktorem na 1. kurzu Komando, tehdy ještě na Boleticích, nám tam z mnohých praporů z celé AČR (úmyslně nespecifikuju) přicházeli velitelé rojů a VD, pro které taktika malých jednotek sestavával z toho vyhnat 3 vojáky vlevo a 3 vojáky vpravo od dveří BVP a krokem ho doprovázet s nasazeným bodákem a připravenou maskou, vpřed směrem k nepříteli.

     Ne, že by přískoky, obejití, formace malých jednotek atp. neměli zvládnuté – o ni o nich NIKDY NESLYŠELI. Jestli někdo udělal raketové zlepšení z hlediska taktiky, tak to byli právě tito kluci po třech týdnech Komanda…

     2. V roce 2007 jsem byl účasten konference Taktika 2007, kde jsem měl přednést tehdejší zkušenosti 43. výsadkového praporu z Afghánistánu. V paměti mi zůstala hlavně debata o plánovacím procesu. S několika veliteli praporů se při mém příspěvku strhla debata o tom, že u nich má bojový rozkaz 7 bodů a že je výrazně lepší než ten „náš“ pětibodový. Moje argumentace, že to není „náš“ bojový rozkaz, ale standard NATO (v Chrudimi standardizovaný v praporní příručce roky předtím), tudíž jejich je naprosto irelevantní, nepadl zrovna na úrodnou půdu. Pamatuju si rovněž reakci plk. Opaty jenž se rovněž konference účastnil, k tomu, že nemá smysl házet hrách na zeď, že na to časem přijdou sami.

     Fast forward 2 roky dopředu a na stáži v Afghánistánu vidím ty samé tváře, kteří mi vysvětlují výhody standardizovaného plánovací procesu US Army a jejich pětibodového FRAGA, který v Logaru přejali…

     Ani nezmiňuji praporní taktickou příručku (mimo jiné minulé léto novelizovanou), pod kterou se na konci devadesátých let podepsal mimo jiné pplk. Opata, mjr. Nápravník a kpt. Vohralík a další. Nebýt té, tak 4. brn dodnes cvičí podle sovětské doktríny…

     Sečteno a podtrženo, skutečně se domnívám, že relativní výhoda Výsadkového praporu minulosti byla především v jeho okolí. Ono je dnes asi vcelku jedno, čím to bylo nebo nebylo, že si dokázal Výsadkový prapor udržet takový náskok od majoritní AČR. Důležité je, že dnes už to tak jednoduché nebude a bude třeba jít na věc jinak. A na tom se asi shodneme.

     Odpovědět

201. Ad Názor)

     p.s. Daří, daří, ale už bych byl raději zpět v pracovním procesu ;-).

     Odpovědět

202. Ivo…troufam si tvrdit, ze zadny vycleneny vrtulnikovy roj SOF neexistuje a ani v nove strukture v Namesti neni. Jestli neco vyclenujeme…tak klasiku..roj ISAF..BUU..PrUU :-)

     Odpovědět

203. Ad Martin)
     Doufám, že se mi nepodařilo neúmyslně mystifikovat, ale jsem si téměř jistý, že tuto informaci jsem četl buď na army.cz nebo Areportu. Mám dokonce pocit, že to bylo z úst NGŠ. Bohužel už nejsem schopen úvést zdroj, je to již několik měsíců. Je klidně možné, že se v tomto ohledu zatím nic nepodniklo, ale v článku bylo zmíněno, že celá iniciativa je navázána na USA, které poskytnou část prostředků na modernizaci roje vrtulníků na standard SOF.

     Jsem si jistý, že jsem si to nevymyslel, ta zpráva mi utkvěla v paměti, jelikož jsem si ji hned zařadil do kategorie smysluplný počin. Pokud by někdo byl schopen dohledat nějaký zroj této informace, budu mu vděčný.

     Odpovědět

204. Nejedna se o roj vycleneny pro SF, ale o dosazeni schopnosti podporovat SF rojem urcenym pro „klasiku“ :-)

     Odpovědět

205. mám pocit, že přesně todle měl Ivo na mysli, jen to špatně formuloval…

     Odpovědět

206. „DELTA? there’s no such unit“

     Odpovědět

207. Pro doplnění tématu o vrtulnících
     http://www.palubnistrelci.cz/products/prislusnik-skupiny-pro-specialni-operace/

     http://www.palubnistrelci.cz/products/oznaceni-prislusniku-sof/

     Odpovědět

208. To Ivo: Je to už nějaký pátek co vyšel v A-reportu článek o výcviku českých posádek na Mi-171Sh tuším že v Chorvatsku, kde se připravovali na působení v rámci SOF. Myslím že je to ale už pasé. :(

     Odpovědět

209. Ivo..presneji to vyjadril Toledo.

     Roberte….pase to neni :-)

     Schopnost podporovat SOF…z meho pohledu trochu diskutabilni. Iniciativa je navazana tak jak Ivo rekl…ale nekterym krokum nerozumim. Opet se projevuje snaha usetrit kde se da…i na ukor vyuzitelnosti…

     Odpovědět

210. Tak chlapci startujeme
     http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/295987-v-pakistanu-byly-uneseny-dve-ceske-turistky.html
     nebo jsme zase nepřipravení? – Chybí velitelství, vojáci jsou v Mali….

     Odpovědět

211. Přeju těm holkám hodně štěstí, budou ho totiž potřebovat…

     Odpovědět

212. Rozhodně! Známý ho poblíž hranic Indie a Pakistánu neměl :-( Držím jim palce, na čemž nic nemění, že nechápu, proč tam vůbec jely.

     datart: S tím Mali to je myšleno jak? Těch pár vojáků nám armádu snad zas až tolik neoslabí, ne?

     Odpovědět

213. Držme palce :(

     Odpovědět

214. Ano, již tak slabou armádu pár vojáků neoslabí.

     Odpovědět

215. Tak těch ,,typu,, co mají naše dvě děvčata novináři uvádí na 8-10 lidí … hm to nevypadá na jednoduché plánování u piva že se někdo nedobrovolně naloží do auta….

     Odpovědět

216. datarte, když se tu trefujete do armády, jistě víte, kde ty holky jsou, co?

     Odpovědět

217. datart, když pominu, že tam neměly jet a ignorovaly trvalé varování MZV, tak jsou to naše občanky, a bytˇ se to moc nepřipomíná, tak v nedávné době dostala naše země poprvé ve své historii své občany z Indie, Tanzánie i Řecka, bytˇjsou to nestovnatelné režimy s tímto případem, tak si myslím, že na holičkách je rozhodně nenechá a udělá co se dá, jen to není, tak jednoduché a rychlé, jako u klávesnice. A bez vděku.

     Odpovědět

218. Ano, jsou v prdeli. A chovají se jako většina českých turistů. „Chytřejší“ než zpravodajské služby a bezohlednější ke svému okolí, než kdokoliv jinačí. Když se někdo v Tatrách zjebe, je to většinou Čech a všichni se kvůli němu mají zabít, aby jej zachránili. Když někdo fotí základnu řecké armády, je to Čech (vysokoškolsky vzdělaný).

     Odpovědět

219. datart, sorry ale tvoje komentare povazuju fakt za ulet:

     210 – ty snad vis, kde ty holky jsou? a chces snad rict, ze pripadna zachranna operace neni mozna, protoze 30 kluku ze 43vpr se zrovna chysta do Afriky???

     214 – znovu nechapu, jakou ma souvislost 30 kluku v Mali s pripadnou zachrannou? Prostejov jsi skrtnul uplne? Podle ceho posuzujes silu a kvalitu armady v tomto pripade?

     218 – jestli ty holky znas osobne, tak vis neco vic nez my ostatni… pokud je vsak neznas, tak sorry, ale tvuj komentar mi prijde jak vystrizeny z bulvaru a diskusi na novinkach atp… Pokud rikas, ze se v Tatrach zjebe nejvic Cechu, tak take dodej kolik turistu z ruznych zemi Tatry navstivi… Rad bych take videl tvoji statistiku „vetsiny ceskych turistu“, nebo kde beres relevatni informace pro takovy nazor??? Sorry, ale takoveto, s prominutim, „hloupe prndani“ bych cekal nekde u skopku v hospode, ale ne na onwar.

     Ano, asi udelaly chybu a ted za ni tvrde plati, ale do uplne stejne situace se muze dostat kdokoliv z nas, ne tak uplne vlastnim pricinenim. Znam hodne lidi, kteri cas od casu musi jet na sluzebku do zeme, ktera mezi nejbezpecnejsi rozhodne nepatri. A stat se muze cokoliv. Tento clanek (a i s nim spojene predchozi diskuze o SOGu, 601skss, ….) chapu predevsim jako debatu na tema „jsme schopni resit situaci, kdy se obcan CR dostane do nesnazi, nebo ne?“ Pevne verim, ze se podari temto holkam pomoci a dopadne to stejne dobre jako v pripade novinaru (tusim v Iraku to byl M. Kubal?), nebo v pripade vyse zminovane Indie, Toga Recka…

     Odpovědět

220. Omlouvám se Zambie, ne Tanzánie DATART, nic to nemění na to, že to jsou naše občanky a od toho si platí stát, tak jako v každé slušné zemi.

     Odpovědět

221. Všichni to říkají, že jsme v slušné zemi, ale kradou se tu evropské peníze, korumpujese a nikdo tu nemá rád menšiny a už vůbec ne cikány. O holkách nikdo nic neví:
     http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ceske-urady-nemaji-nove-zpravy-o-unesenych-turistkach/914286?utm_source=rss&utm_medium=feed. Za výraz slušnosti se považuje založení stránky na FB a diskuse o problému. Hoši diskutujte. Diskutuje se už 20 let a armáda je slabší a slabší. Možná, že za pět tu opět budeme diskutovat teoretický případ a vzpomínat, jak to kdysi bylo a jak by to mohlo být (kdybychom měli všechno, co jsme si vysnili). Ptám se: „Kdy někdo vystartuje a začně ty holky hledat?“ Z p..ého Řecka, člena EU, trvalo strašně dlouho, než se odsud dostali neukáznění občané ČR, kteří si mysleli, že v zahraničí mohou dělat vše, jako v naší slušné zemi.

     Odpovědět

222. DATART to slušná země nebylo myšleno 100%, ale která země je, spíše myšleno civilizovanější. Hoší diskutujte, FCB: -nevím co jsi dělal, ale většina tady nosila a nosí českou vlajku nejen na hokej a fotbal, ale do mnohem ,,teplejších“ míst, kde ti jenom skákání a vyskakování nepomůže. Jak víš, že se nic nedělá? Děláš na MZV, MO, nebo podnikáš sám nějaké kroky ? FCB sem netahej.

     Odpovědět

223. Dneska je už většina zemí civilizovaná. Třeba taková Čína. Evropské peníze se tam sice krást nedají, ale v ostatním si moc nezadáme. Takže se těším, jak někdo pojede do Pakistánu, resp. nasadíme tam letecky SpecForce. Bude to jistě utajeno, protože pro nasazení vojáků v zahraničí je potřeba mandát Parlamentu. Sečteno a podtrženo, můžeme si o tom psát, povídat, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Čestnější řešení ovšem je, že se fakticky nedá nic dělat ve smyslu tohoto postingu.

     Odpovědět

224. DATART…já myslím, že by ses měl věnovat prodeji spotřební elektroniky a neplácat nesmysly jaké sem dáváš. To že nic nevíš, neznamená, že se nic neděje. O tvém vyjadřování na další témata se nebudu dále rozepisovat, nemá to cenu. Pleteš páté přes deváté a vytahuješ problémy, které s tím až tak nesouvisí.

     Máš pravdu jen v jednom. Ať kterákoli ze zpravodajských služeb, nic veřejnosti říkat nebude, nevidím důvod proč by měla vystavovat nějaké „indikátory“ toho, že něco podniká…každému je i tak jasné…že se něco děje…

     Odpovědět

225. Ad Datart)
     Vaše nesmyslné a nenávistné komentáře se mi ani nechce komentovat, ale nedá mi to neopravit jeden faktický laps, který mne hned praštil přes oči.

     Na nasazení českých vojáků v zahraničí na krátkodobé operace souhlas parlamentu vůbec potřeba není. Stačí na to pouhý souhlas vlády, můžete si to dohledat. Existují pro to i precedenty, na základě nařízení vlády byl například takto po několik týdnů nasazen 3. kontingent PRT v Logaru po vypršení mandátu scháleného Poslaneckou sněmovnou.

     Sečteno a podtrženo, naše zákony samozřejmě toto umožňují, jen nesmí délka operace překročit 60 dní.

     Odpovědět

226. Tak hoši, odpoví mi konečně někdo na otázku, kdy odstartujete a proběhne operace na záchranu českých turistek? Nebo tu stále budete plkat o nenávistných komentářích, pletení pátého přes deváté a mandátech? Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. Podle dosavadního průběhu diskuse na akci nemáme a nebudeme mít kapacity.

     Odpovědět

227. Pro datart: A není trochu zavádějící postulovat přímou úměrnost mezi neschopností zasahovat v případech únosů občanů ČR (jako nastal nyní v Pákistánu) a snižováním výdajů na ozbrojené síly po roce 1989? Kapacity jsme neměli nikdy. Pokud si dobře pamatuji, tak v roce 1983 bylo uneseno 66 československých občanů v Angole (viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10213385108-zajati-v-angole/ ). ČSLA v té době měla cca 200 000 vojáků v činné službě a přímo v Angole působil dokonce velmi početný kubánský kontingent podporovaný sovětskými instruktory. Ani tehdy nebyla podniknuta žádná záchranná akce na osvobození zajatců – nebyla pro to politická vůle a hlavně (stejně jako v současném případě) nikdo nevěděl, kde se čs. občané nachází. Dnešní veřejnost je zblblá koukáním na hollywoodské akční trháky typu Zelená zóna, Slzy slunce apod., kde neustále krouží nad jakoukoli oblastí na světě bezpilotní letouny nebo přelétají satelity a veškeré informace v reálném čase zpracovávají týmy fešných analytiků. Takhle to prostě nefunguje. Např. v roce 2009 byl v Afghánistánu (za nevyjasněných okolností) zajat americký voják Bowe Berghdal ( http://en.wikipedia.org/wiki/Bowe_Bergdahl ), který dodnes nebyl nalezen. Prostě a jednoduše – tento typ práce není primárně pro vojáky, ale pro diplomaty a/nebo příslušníky tajných služeb (to jsem ostatně konstatoval ve svých komentářích #4 a 11 pod tímto článkem).

     Odpovědět

228. Opravdu jste tak naivní, že si myslíte, že na tuto „jednoduchou otázku“ dostanete odpověď na takovýchto stránkách?! Víte vůbec o tomto případu něco více než to, že byly uneseny? Víte vůbec něco z toho o čem tu píšete a na co se tu ptáte?

     A.. Ano.. Vaše komentáře jsou nenávistné.

     Odpovědět

229. Ano, jsem tak naivní. Konečně, nebyl jsem to já, kdo tu prezentoval tuto případovou studiu. Můžete mi sdělit, na kterých stránkách dostanu odpověď na mou jednoduchou otázku? Má a vlastně smysl tato případová studie, když prozrazuje základ jakéhokoliv plánu na provedení záchranné operace. V této souvislosti bych se rád zeptal, jestli je česká diplomacie schopna vyjednat „tichý“ průlet přes území Ukrajiny a Ruska, nebo poletíme přes Turecko a Irán, případně jestli tam vlítneme přímo z Iránu?

     Odpovědět

230. datart, ja proste porad nechapu o co ti jde – proc se ptas kdy odstartuje acr? mas snad poneti, kde presne doopravdy jsou? a jsi vazne presvedceny, ze jsou v situaci, kdy v poradi vsech moznych reseni by uder voj. jednotky mel byt tou prvni volbou? Stejne tak moc nechapu otazku tykajici se ticheho pruletu – pokud budeme predpokladat, ze se nachazeji nekde v afghanistanu/pakistanu, mas pocit, ze NATO ma v teto oblasti malo pouzitelnych zakladen?

     Odpovědět

231. Datart: Jestli dostanete odpověď na kterýchkoliv webových stránkách tak okamžitě skončím se svou prací a začnu pěstovat poníky. Tato případová studie IMHO neprozrazuje vůbec nic. Na zbytek se ptejte diplomatů.

     Odpovědět

232. datart: jednoduché odpovědi na jednoduché otázky poskytují například Haló noviny…

     Odpovědět

233. to 226: Datarte když půjdeš zachránit rukojmí, budeš se s plánem operace chlubit na netu? Jestli si myslíš, že to někdo dělá (kdokoli) dej sem odkaz. Ne na Chucka Norrise prosím. Jinak pokud je pro tebe případová studie o SOF na OWOP statistická zpráva o stavu AČR, tak sorry, ale doporučuji už jen číst a nepsat.

     Odpovědět

234. Jednoduché odpovědi dává i A-report. Základen NATO je v AFG a okolí spousta. Výsadek bude z letounů CASA? Myslím, že je čas vyzkoušet, jestli plány zde prezentované opravdu fungují. To byl i apel z prvotního komentáře. Jestli je ale nenávistný komentář výzva k vyzkoušení zde prezentovaného plánu, pak je něco špatně.

     Odpovědět

235. z posledních příspěvků je mi poněkud mdlo. Datarta bych charakterizoval jako typického českého civila,který je jako většina civilů schopen z fleku velet divizi – minimálně, ovšem jen v případě, že sedí někde v teple nálevny 3. cenové skupiny. To je můj názor. Je také možné, že je jedním z frustrovaných příslušníků AČR, který se zoufale snaží poukázat na to jak všichni dělají všechno špatně, jen on by to udělal jinak, samozřejmě líp. Proto navrhuji : vystrojit a vyzbrojit a na padáku VTP-100 vysadit letounem CASA ( jistě jeho oblíbený dopravní prostředek ) při nízkém průletu. jsem přesvědčen, že nezklame a vrátí se ověnčen aureolou zachránce…

     Nyní trochu z jiného soudku. Je to v každém případě tragedie, jak pro obě dívky, tak pro jejich rodiny. Jistě, dívky podcenily bezpečnostní rizika regionu, nicméně stalo se a je na odpovídajících institucích, aby udělali vše možné a nemožné aby se obě dívky našly. Nevidím sebemenší důvod, aby MZV jakkoliv komentovalo způsob a nástroje, kterými hodlá docílit návratu dívek. Jako otec, který má také dceru si přeji, aby se obě vrátili domů tak, aby mohly být opět v kruhu své rodiny.

     Odpovědět

236. A co v budoucnu? Budeme schopni udělat akci popsanou ve studii?
     ptaksedivák: Báječně bájíte, ale na naznačenou otázku neodpovídate. Asi je to to zvracení. Je třeba si vzít kinedryl. Konkrétněji: 1) Má ČR technické prostředky proto, aby udělala vysvobozovací akci v Pakistánu? 2) Má připravený personá, který by byl schopen akci provést? 3) Má takovou sílu, že je schopna vyjednat nerušený průlet do místa záchranné operace? 4) Má přístup ke věrohodné zpravodajské informaci o tom, kde unesené mohou být? 5) Je schopna si vyjednat podporu pakistánské vlády a úřadů?
     Jestli něco z toho nemá, tak si to přiznejme a nehrajme si na to, co říká jistá Bílá kniha o obraně, že jsme schopni nasazovat vojáky skoro po světě. Dokonce je tam obrázek. Nebudeme za šašky.

     Odpovědět

237. Datart, stručná odpovědˇ, je, že přes všechny problémy, které se i tady rozebíraly dle mě MÁ. Včerá jste měl i ve zprávách, že na MZV byl zřízen krizový štáb což je publikovatelný fakt. A o zbytku bych dělal soudy až budeme znát výsledek,ne předem.

     Odpovědět

238. 4 datart
     a jak víte, že je NEMÁ:-)?
     Žijete v minulém století pane, dnes je IN Rennie nebo Torecan…

     Odpovědět

239. Tak ať ukáže, že je MÁ. Zatím mi to připadá jako skořápky: „Tady je kulička, kulička, vidíte kuličku? Kde je kulička?“ – Není!. Skutečně jsem věřil komunistům, že ČSLA měla schopnosti, které demonstrovala. Bylo vidět peníze, které do armády šli. Tahle armáda se ale tváří, že lze děla cokoliv, za jakékoliv peníze. Nashladenou v lepších časech!

     Odpovědět

240. datart, kdyz jsi takovy priznivce formatu „jednoducha otazka, jednoducha odpoved“, co by se teda podle tebe melo nyni udelat? at se trosku vratime k diskusi o tematu…

     Odpovědět

241. Ad Lojza)

     Zdravím, mohu se přidat :-)? O ponících sice nic nevím, ale rád se naučím něc nového :-))).

     Ad All)

     Tak už jsem si myslel, že poslední infiltrace diskutujících ze zpravodajských serverů na ONWAR bylo při prezidentských volbách, ale už je to tu zase. Jedna věc je hlasitě nesouhlasit s podstatou něčího příspěvku a nakonec klidně odejít se svou původní pozicí nepřesvědčen. Druhá věc ale je, když podstata chybí, tak tam ani smrt nebere…

     Odpovědět

242. @datart
     ačr nejedná na vlastní pěst, ale na pokyn vlády.
     a u operací na území suverénního státu bude více než důležitým faktorem jednání MZV, ne připravenost ozbrojených sil. nezapomínáte snad na to, jak se Pakistán tváří na operace na území, které považuje za své, byť tam není schopen prosadit ani elementární státnost..
     Odpovězte si sám, v TÉTO diskusi padlo na téma praktického provedení docela dost a všechny věci akci předcházející jsou poněkud mimo naši (diskutujících a/nebo odborníků) moc.

     Odpovědět

243. @datart: s usmevem pozoruji Vase presvedceni, ze existuje nekde na Internetu webova stranka (zrejme nejakeho statniho organu), kde si prectete odpoved na Vase otazky.
     Musim rict, ze jako pro vojaka a tricatnika je osvezujici videt to presvedceni, ze mate pravo si precist (btw pasivni sber informaci, ne na zaklade vzneseni dotazu) citlive bezpecnostni informace, pripadne ze mate pravo si je „vyhadat“, protoze jinak (parafrazuji) „vsichni na onwar jen kecaji“. Hodne bychom se „z Vas“ mohli naucit – a to nemyslim ve zlym.

     To bohuzel ale nic na vysledku nezmeni.
     Informace, ktere ocekavate, jsou nanejvys citlive a i pri povrchnim vykladu zakona 412 utajovane.
     Diskuze, ktera se vede na techto strankach, je neformalni, nevyjadruje zadne oficialni stanovisko a otevrena; proto podleha (domnivam se) pomerne silne autocenzure.
     Zkuste proto prosim neurazet soudnost prispivajicich ci neprovokovat je smerem, ktery by mohl ohrozit pripadnou zachranu tech nestastnic, a na vedlejsi rovine i existenci verejnte pristupne a nemoderovane diskuze na onwar.

     Odpovědět

244. @datart
     Když bych byl odpovědnou osobou při otázce řešení záchrany 2 žen z Pakistánu, vždy bych tvrdil v médiích, že nevím kde jsou a kdo je unesl. Rovněž bych vždy tvrdil jak je rozvědka Pakistánu užasná.

     PS: Chytrému napověz, hloupého kopni.

     Odpovědět

245. Velmi zajímavé počtení k tématu únosu.

     http://neviditelnypes.lidovky.cz/unos-v-pakistanu-hana-a-tonca-na-silnici-smrti-fof-/p_zahranici.asp?c=A130403_112736_p_zahranici_wag

     Odpovědět

246. Někdo by měl těm naším všeználkům už vysvětlit, že v těchto zemích se policie (žádná ochranka)-policista nenajímá, ale je přidělena místními úřady cizincům.

     Odpovědět

247. když někoho místní banditi vyzobnou z jednoho z desítek autobusů, tak to není žádná statistická výjimka, jak to presentuje pan redaktor maximu, ale plánovaná akce. Ty dvě holky někdo prásknul nebo si je objednal a hipíkům se prostě nelíbí, že to někdo (doležal) napíše na plnou hubu. kdyby je vybrali na checkpointu, tak věřím, že to byl banditismus a blbá náhoda. a nedivil bych se, kdyby ten udavač byl zrovna ten pačuánec, co si ho najaly.

     Odpovědět

248. Honzo, pan Brezina je ledaccos jiného ale rozhodně ne hippík ;-) Že byl na holky tip je téměř jisté, a skutečně to klidně mohl být onen policista, co jim ho úřady přidělily (nenajaly si ho, jak přesně poznamenal J.D.).

     Odpovědět

249. Proč důstojníci a štáby mají problémy s plánováním operací?

     Protože oblast operačního plánování v AČR je dlouhodobě nedoceněna. Začíná to tím, že nově příchozí poručíci vědí velmi málo o TLP natož o MDMP. Ostatně kde by se to měli naučit? Univerzita obrany se v podstatě tváří, že se jí to netýká a aplikační kurz ve VA Vyškov to zjevně nezvládá. Čtrnáctidenní kurz plánování operací pro důstojníky provádí BMATT, nicméně vzhledem k velké nesourodosti učební skupiny a elementárním znalostem studentů, není výsledek příliš dobrý. Takže příprava velitelů a štábů v plánování operací spočívá na lidech, kteří studovali v zahraničí (především v USA). Nicméně přitom narážíte na tři základní překážky: 1) přednášející mluví zcela jinou řečí, které ostatní příliš nerozumí, oproti přednášejícímu totiž neměli možnost danou problematiku týdny studovat; 2) trvalý nedostatek času, neboť je obtížné v našem byrokraticky přetíženém systému lidi vyblokovat na tuto přípravu, aniž by museli neustále odbíhat a konečně 3) fluktuace lidí. Řekl bych, že v našich podmínkách lze během dvou let připravit štáb praporu, aby tento generoval dobré plány. Nicméně následně nebo i v průběhu této doby začnou lidé odcházet, zejména pak z operační části štábu, která nese hlavní tíhu procesu a když k tomu připočteme neustálou nenaplněnost způsobenou odveleními všeho druhu (kurzy, mise, rodičovské dovolené, atd…), dostaneme se do začarovaného kruhu. Z tohoto hlediska je podstatně jednodušší naučit vojáka střílet, než důstojníka štábu plánovat operaci.

     Odpovědět

250. Asi se zase vracíme k diskusi o managementu a vojenském umění. Rozhodnutí jít definitivně od umění k managementu padlo v polovině 90. let a od té doby tu máme již alespoň třetí generaci vojenských manažerů (násilí). Pokud tento koncept nefunguje – manažeři nejsou schopni systém stabilizovat, pak je čas se zamyslet…

     Odpovědět

251. Možná by spíše stálo zamyslet se nad další rozvíjením (přípravou) důstojníků u jednotek. Žádná vysoká škola není všemocná pane Pernica.

     Odpovědět

252. Zdar pánové. K aktualizované případové studii předpokládejme, že by pro dívky byly vyslány síly AČR (či jiné). Do PAK by pravděpod. nikdo nešel, ale pokud jsou na území AFG, to už je situace jiná, zde probíhající operace se účastníme a máme zde „zázemí“. A 601. v Kandagaru již působila, v Helmandu byli sogáči (jsou to afg. provincie, hraničící s PAK). Bylo by tak možné využít nám známé základny v těchto provinciích, např. Kandahar AF nebo Camp Bastion v Helmandu. Jako nouzovou přistávací plochu by možná šlo ještě využít „Rhino HLZ“, bývalé letiště v Helmandu, nejbližší PAK hranici. Je tu někdo ze 601., kdo může říct něco ke Kandaharu, terén, základny apod.?

     Odpovědět

253. 251: My nejsme ve sporu. To se rozumí tím uměním: individuální přístup, který však nenaruší fungování odvětví jako celku. K tomu je však třeba zastřešující koncept a ten se musí udělat z centra. Tím centrem byla vojenská vysoká škola. Rozvoj přípravy lékařů nedělá ministerstvo zdravotnictví, ale jednotlivé fakulty a následně pracoviště. To samé platí o učitelích. Ministerstva stanovují jenom „kontrolní body a doby“, kterými je třeba kariérně projít.

     Odpovědět

254. Podle zprávy derStandard.at z 8.4.2013 byli v AFG nezávisle na sobě osvobozeni 2 rukojmí, oba Francouzi pracující pro různé společnosti. Nejsem dobrý němčinář, ale jestli jsem to pochopil, tak info o jednom případu nejsou známa, ale toho druhého osvobodili místní bezp. síly na svém checkpointu ve Wardaku. Jestli to tak je, tak tomu říkám šťastná náhoda pro rukojmího. Ale vyloučit se to nedá, když někoho uneseš, tak ho pak musíš někam převézt (i vícekrát) a náhoda je blbec…

     Odpovědět

255. ad #252

     Neřeknu nic, co by již nebylo řečeno v médiích – 601.skss v Kandaháru neoperovala, měla tam pouze štáb, logistiku a „odpočívající“. Operace byly vedeny v horách Uruzganu. Terén v Kandaháru je převážně kamenitá poušť, a proč přistávat s našimy letadly jinde, než v KAFu? Stejně by HR musela proběhnout ve spolupráci minimálně s ISAF/US.

     Odpovědět

256. ad #245-248
     Ten článek p.Breziny vyznívá poněkud zmatečně, celkově lepší dojem je z jeho vystoupení zde:
     http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/213452801240013/
     Nicméně, i tam jde z jeho strany o – doufám že z pouhé neznalosti plynoucí – matoucí operování s irelevantními frekvenčními statistikami.
     V takových případech je nutný bayesiánský přístup. Před rokem 2001 Green, tj. obecné riziko pro cizince spojené s cestou přes tento svébytný region. Poté po zahájení intervence v AFG a postupné destabilizaci PAK zvýšené riziko, které bylo potvrzeno únosem Fr. občana, takže updatuji svůj „beleif“ a riziko beru jako Orange. A nakonec úspěšný únos svýcarského páru, tj. někdo to zkusil, vyšlo mu to, dostal zaplaceno, tak to asi zkusí (stejná nebo jiná skupina) znovu. Takže updatuji riziko na RED.
     Pokud tam někdo nemusel a vycestoval tam po té poslední události, tak prostě hazarduje a v tomto smyslu bych s F.X.D. souhlasil, byť již ne s jeho formou. Novináři jako p. Brezina by pak neměli používat termíny, jimž evidentně nerozumí, je to neprofesionální a velmi zavádějící.

     Odpovědět

257. Změnilo se něco? Víme více po volbách v Pakistánu? Co Vojenské zpravodajství, chystá něco? Co vláda?

     Odpovědět

258. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/232750-unesene-cesky-jsme-zdravotne-v-poradku-ale-nas-zivot-je-v-ohrozeni/

     Tak video těch holek bychom už měli, teď ještě tu lokaci…

     Odpovědět

259. Doporučuji kouknout na záznam včerejších Událostí, od času 12:24:

     http://www.ceskatelevize.cz/specialy/udalosti/

     Ukazuje se, že ti, kteří zde na fóru zmiňovali, že události ohledně problémů u VZ budou mít vliv i na 601. SkSS, měli nakonec pravdu. Ale je vlastně dobře, že ke změnám v podřízenosti 601. SkSS dojde ještě za současného NGŠ. Lepší startovní podmínky si kluci z Prostějova nemohli přát.

     Odpovědět

     1. nejsem si jistý, ale mám ten pocit, že změna podřízenosti byla upečena už před tou aférou. Spíš by se dalo soudit, že mohla posloužit jako katalizátor toho procesu…

        Odpovědět

260. Ad Hery)
     Jedna věc je, že na věci byla poměrně široká shoda, byť s výhradami a v dlouhodobém horizontu, druhá je přijmout závazné rozhodnutí s časovým rámcem…

     Ad Zvědavec)
     Se zájmem jsem si link projel, nemělo by z něho zapadnou i pár dalších věcí, záběr reportáže je poněkud širší než jen 601. SkSS.

     1. Z reportáže je zřejmé, že plán na vyjmutí 601. SkSS z podřízenosti VZ souvisí především s auditem/reorganizací samotné VZ. Od pravděpodobného nového šéfa VZ, bývalého náměstka civilní ofenzivní zpravodajské služby UZSI, lze očekávat, a v reportáži to i padlo, snahu na racionalizaci rozpočtu a činností VZ. Čehož lze dosáhnou zbavení se činností, jež nejsou nutné pro výkon úkolů VZ. A že si tak vyhodnotil budoucí šéf VZ, kariérní zpravodajec, setrvání 601. SkSS pod VZ, není žádné překvapení. Také to tady na tomto vláknu již jasnozřivě padlo (příspěvek z 20. 11. 2012 v 19:47), tady bych hledal osobně hlavní důvod.

     2. Nebudu tady opakovat dříve zmíněné argumenty, jen si dovolím trochu povzdechnou, že teď se pravděpodobně nenaplní varianta, ke které jsem potupně došel, „že začlenění 601. SkSS do majoritní AČR by mělo být EVENT driven, nikoliv TIME driven“. Teď to vypadá, že to bude spíš to druhé s příměsí toho prvního…

     3. Jak zaznělo z úst NGŠ, tak 601. SkSS bude mít i nadále oddělení financování, plánování a oddělený a krátký sled velení.

     Takže jsme pravděpodobně skončili u varianty, která tady taky již zmíněna byla: GŠ – SOCOM (zřejmě transformací ŘŘSS) – 601. SkSS.

     Pokud se to vezme za správný konec, tak na tom mohou české speciální síly vydělat, i když si myslím, že spíše ve střednědobém horizontu. Výhoda synergie se zbytkem AČR totiž platí oboustranně, i když ne stejnou měrou pro obě strany.

     Každopádně nezbývá než Prostějovákům držet palce.

     Odpovědět

     1. Ano, nezbývá než držet palce. Náčelník GŠ deklaroval schopnost armády absorbovat speciální síly. Čili držím palce, aby absorbovat nerovnalo se rozplynout…

        Odpovědět

261. Rovněž držím klukům z Prostějova palce. Tento týden jsme měli od velitele 601. SkSS v Chrudimi přednášku na doktrínu speciálních sil a další věci, ale této oblasti se přednáška rovněž dotkla. Nechci tady ventilovat, co v následné diskusi padlo, ale z vyznění jsem nabyl dojmu, že pokud se dodrží podmínky, které zmínil NGŠ v reportáži, tak takové řešení by Prostějovu proti srsti nebylo.

     Tak to snad dopadne ku prospěchu všech stran.

     Odpovědět

262. Nevím co je na tom pravdy, ale prý byla podepsána dohoda mezi VZ a AČR o podřízenosti 601. skss pod AČR od příštího roku. Máte někdo nějaké informace.

     Odpovědět

     1. Prosím, z nikoho to tady nepačte, on vám stejně nikdo neodpoví. Počkejte si na oficiální vyjádření AČR…

        Odpovědět

263. Místo kmenových vůdců tu máme zadržení českého vojáka gerilovou skupinou pod vedenim operátorů GRU. To by člověk nevymyslel.

     http://zpravy.idnes.cz/rusti-povstalci-zadrzeli-pozorovatele-obse-mise-se-ucastni-i-cech-10e-/zahranicni.aspx?c=A140425_181610_zahranicni_pul

     Odpovědět

264. http://news.sky.com/story/1386858/hostages-killed-by-captors-during-rescue-bid

     Tady máme příklad osvobozovací operace. Jen pro srovnání o čem se tu kdysi diskutovalo. Operátorů bylo celkem 40, za podpory armádních jednotek místního státu. Výsledkem zabití rukojmích, než se k nim zachránci stihli dostat. Moment překvapení je klíčový.

     Odpovědět

     1. Z doposud dostupných informací operace neměla žádnou zásadní chybu, jen jednotkám SOF / pravidelným silám chybělo štěstí. Rovněž je třeba poznamenat, že na rozdíl od modelového příkladu v článku to byla již DRUHÁ osvobozovací operace pro Luka Sommerse za posledních 10 dní, tudíž strážní jistě měli oči na stopkách a dosáhnout taktického překvapení bylo o to těžší…

        Odpovědět

265. https://medium.com/war-is-boring/czech-commando-helicopters-get-new-miniguns-2688e325e3a7

     Odpovědět

     1. tolik tedy k někdejšímu oficiálnímu stanovisku, že „střelci nejsou na palubě proto, aby trefovali, ale aby zastrašili nepřítele.“

        Odpovědět

266. Tak se zdá, že tento článek byl proročtější, než si možná jeho autor myslel…

     http://zahranicni.ihned.cz/c1-63644190-po-utoku-na-ropne-pole-v-libyi-je-pohresovan-jeden-cech

     Odpovědět

267. Místo integrace a pozvednutí existujících jednotek zase něco extra. Je smutné, že Chrudim a Prostějov nepůjdou spolu, ale personálně proti sobě.

     http://www.601skss.cz/udalosti/2015/2015_UPSO/2015_predstaveni_UPSO.html

     Odpovědět

268. Otazkou je, proc nabizejici se reseni (43.vpr a 601.skss) nevzniklo?! Proc se investuji penize (ktere udajne nejsou) a personal (ktery urcite neni) do neceho, co vybudovat bude casove velmi velmi narocne. A casu mnoho neni… Uvedomuje si vubec nekdo stav soucasne ACR a dusledky, ktere takovy projekt muze mit…???
     Jestli zna nekdo odpoved (vysvetleni, naznak…) sem s tim, pls.

     Odpovědět

     1. protože by se sešlo příliš mnoho zbytnělých eg na jednom místě (velitelském stanovišti)

        Odpovědět

269. Uf, tak to dost koukám. Také jsem čekal spíše nějakou formu zkombinování 601. skss, 102. prp a 43. vpr. Jsem zvědavý, zda nám k tomu poskytne nějaké info p. Ivo Zelinka.

     Odpovědět

     1. možná půjde o tak banální záležitost, jakou může být „earmarking“ 43vpr pro jiné operace (Mali, EU BG, velmirychlá reakce pro baltské státy…) díky čemuž by prapor nemusel být k dispozici kdykoliv 601skss pocítí potřebu.

        Odpovědět

270. Padlo tady mnoho názorů a tezí a byl jsem přímo vyzván, abych se vyjádřil. Udělám to telegraficky. Jednak je to čerstvé, za druhé poměrně citlivé. Takže postupně:

     1. Ad Toledo) Samozřejmě, obě dvě jednotky, 43. vpr a USPO, cílí na naprosto stejného uchazeče. Proto ačkoliv jsem kariérní posuny od 43. vpr k 601. SkSS jako velitel roty podporoval, kariérní posun od 43. vpr k USPO nikdy podporovat nebudu. Opravdu jsou personálně postavené proti sobě.

     2. Ad Anonymní) Jistě, jsme v AČR, jinak to ani být nemůže. Ale rozhodně ne na místě 43. vpr. Již rok se snaží 43. vpr vyjít vstříc, stále s tím samým výsledkem. První gesto podané ruky bylo učiněno v březnu 2014, tedy předtím než se vážně začalo hovořit o přesunu 601. SkSS mimo VZ (ale každému s trochu analytickou hlavou bylo jasné, že k němu v souvislosti se skandálem VZ dojde). Další následovala, a to i praktická, která paradoxně napomohla vybudování USPO. Zasvěcení vědí. Co za to 43. vpr dostal…?

     3. Ad Honza) Důvod „earmarkingu“ hraje v celé věci roli, ale poměrně marginální. Reálná potřeba SOF komunity je diametrálně menší než je 43. vpr schopen poskytnout.

     Odpovědět

     1. Ivo,

        Promin, ale uz se to fakt neda vydrzet… Chapu, jednooky mezi slepymi kralem, tak ti to vychazi. Prosim, toto ber bez urazky. Ja proste porad nechapu jak muzes mluvit o specialnich silach, u kterych si nikdy v zivote neslouzil. Vzdyt neni spatny zustat hrdym udernym vysadkarem ze 43… Vazim si tech kluku, potrebujem je. Ale o sestkarich a specialnich operacich by meli mluvit lidi co tomu rozumi, ne filozofuji. Hrajes tady na otevrenym Unclass foru a – lzes. Sestka udelala pro Chrudim hoodne veci. Akorat se proste musis naucit zit s tim, ze se asi nektery z nich nikdy nedovis. UPSO mas pravdu bude castecne cilit na podobny typ lidi jako je u vas. A taky v dalsich utvarech… Bohuzel. Ale plneni jejich ukolu bude ve prospech specialnich sil. Vis ten rozdil v ukolovani? Vis, vid… Tak schlad hlavu a bud v poho. Cesta je ve spolupraci, ne si hazeni klacku pod nohy. A btw co sem tak slysel, vemte v Chrudimi taky vojaky nekdy strilet, ne jen surovat chodbu… ;-)

        Odpovědět

        1. 1. Pokud by nemohl mluvit o speciálních silách nikdo jiný než (bývalý) operátor speciálních sil, tak by arabistiku studovali zřejmě samí Arabové a bohemistiku samí Češi…

           A k tomu tento argument podtrhnout poslední větou Vašeho komentáře „BTW co jsem tak slyšel…“, to je jako argumentačně se střelit do nohy…

           To nemá přece co dělat s tím, zda jsem nebo nejsem hrdým výsadkářem. Právě naopak. Kdybych jím nebyl, tak bych se buď snažil změnit filiálku anebo by mi celá problematika byla šuma fuk. Neplatí ani jedno…

           2. Nepsal jsem tady o dlouhodobém vztahu/přínosu SOF a 43. vpr. Omezil jsem se jen na konstatování posledního roku. Nechci tady řešit detaily, ale sečteno a podtrženo – šlo o přetahovanou ve které jsme prohráli.

           3. Jistě, rozdíl v úkolování UPSO a 43. vpr bude značný. Nicméně nůžky se můžou klidně uzavírat, což může situaci nadále vychýlit.

           Nevím jakou pozici zastáváte u SOF, ale zkuste se na situaci podívat našima očima. Pouštěli by jste vycvičené operátory k bývalému SOGu aniž by jste za to dostali jakýkoliv benefit? Odpověď myslím známe oba…

           Ačkoliv můj pozitivní vztah k 601. SkSS se nijak nemění (mám tam řadu kamarádů), můj vztah k ne/pouštění lidí k USPO rovněž ne. Nejsou v tom emoce, ale spoluzodpovědnost za útvar.

           Spolupráci se nebráníme, teď i do budoucna, jen naše nabídky nebyly nikdy vyslyšeny. A vznik USPO prostor pro spolupráci ještě dále zužuje, to víme oba…

           Odpovědět

           1. Bohužel v tomhle sehrála svojí roli podřízenost brigádě. Kdy se té kotvy konečně 43. zbaví….

              Odpovědět

        2. možná by pomohlo sundat si z hlavy balaclavu s SOF průzory a podívat se na to, jak 601 (SOG, SOATU) žere úsilí a lidi od ostatních jednotek.Pak byste možná spatřil šokující realitu trapně normálního útvaru.
           Já nejsem od pozemního vojska, tak jsem jeden z těch filosofujících, jejichž názorem pohrdáte. Vidím ale dost zřetelně, jak to funguje u jedné z modrých jednotek z Vašeho skleníku speciálních operací a to spolu s názorem Iva Zelinky mi dává celkem jasný signál.
           Ne, skutečně jako modrej nechápu, proč SOF nemůže mít na kordon výsadkáře a potřebuje svoje „vlastní“ byť stále méněcenné lidi (pokud tedy nejde o faktory, o kterých jsem is tu zafilosofoval). neměly by to SOF být schopný splichtit s domorodcema?
           Omlouvám se, ale podle mého názoru je prostě tohle téma (a výběrové řízení) důkazem toho, jak celosvětový fenomén SOF (SOG) utržených ze řetězu funguje v AČR.
           Tak jenom ještě jednou, pro pořádek, pár marginálních věcí, se kterými v prostějovském skleníku asi nebojujete. boty, maskáče, aktivní zálohy.

           Odpovědět

271. Spolupráce 43. s 601. mohla být dávno někde jinde nebýt závisti a haštěřivosti. Teď si musí zase někdo v AČR natlouct hubu, aby po pár stovkách vyhozených milionů poznal, že ÚPSO je nesmysl v době, kdy není personál ani pro normální pozemáky. ÚPSO by se mohl ujmout v případě že by nebyl problém naplnit jeho stavy bez “vykrádání “ klíčového personálu z 43. 102. případně z BRN. Kam tohle povede…

     Odpovědět

     1. Třeba je to přece jenom koncepční krok- směrem k rekrutaci tak jako v US.. slibem nezarmoutíte, a můžete zaháčkovat lidi, kteří o sobě vědí, že „z voleje“ se do 601 nedostanou ale přitom je stále SOF oslovuje. No a až neprojdou výběrem, tak se upíchnou na neatraktivních místech na odporně řadových útvarech.
        ano, toto je konspirační teorie.

        Odpovědět

272. Děkuji, Ivo. Pachuť z nekoncepčního kroku tedy zůstává… vlastně možná narůstá :-(

     Odpovědět

273. Čím víc nad tím přemýšlím, tím míň tomu rozumím. Co bude daná jednotka dělat ve chvíli, kdy nebude podporovat SF? Jaké vlastně bude její doktrinální ukotvení? Předpokládám, že nad tímto se odpovědní velitelé zamysleli. A doufám, že se odpovědi na tyto a další vnucující se otázky dozvíme z oficiálních míst.

     Odpovědět

     1. coby.. budou pomáhat budovat armádu v armádě. Možná budou mít nakonec i speciálně operační nemocnici a speciálně operační chemiky.

        Odpovědět

        1. Takže to bude jako s FACy. Nebýt to tak smutné, docela bych se bavil.

           Odpovědět

           1. podle zpráv v médiích bude jednotka kromě „komanda“ obsahovat i specialisty na kybernetický boj a psyops. Podle mého jen další důkaz toho, že prioritní je v tomto případě mít co nejvíc jednotek v přímé podřízenosti, protože je tak všechno mnohem jednodušší než ve variantě, kdy musíte dělat dohovory, stmelení, koordinace a když se nedejbože vaši podřízení od spolubojovníků na jiných útvarech dozví, že něco děláte na hraně zákona (například 150hodinovej oltář resetovanej co tři měsíce, povinné naplnění 150 fondu ) volně cituji „They treated us like mushrooms, kept in dark and fed bullshit“

              Odpovědět

274. utvary obecne na cca 70%,stale se rekrutuje jak o dusi a porad je to a bude malo.Stavi se novy prapor logistiky-kde vezme personal?Kanibalizaci stavajicich nenaplnenych jednotek nejen 7.mb,ale i dalsich utvaru pozemnich sil.Co mohou velitele delat se svou nulovou personalni pravomoci nez si nechat utikat vycvicene lidi?Branit se ze vsech sil a vsemi praktikami,jakymi si kazdy domysli…No a pak je na scene dalsi hrac,silny s prvotridnim zazemim a podporou-UPSO.Nechci predjimat,ale v ohrozeni jsou vzhledem k avizovane dislokaci utvaru predevsim mechanizovane/pesi roty 7.mb-problem,ktery je navysost realny.Jak se rika“Mnoho lovcu-zajicova smrt“

     Odpovědět

     1. Navíc rekrutovat můžete jak chcete, ale pokud nemáte schopnost, možnost a v některých případech třeba ani chuť si udržet potřebný vycvičený personál, tak se z armády stává jenom nevýkonný průtokový ohřívač.

        Odpovědět

        1. průtokový ohřívač je přece cílovým stavem červencové novely..

           Odpovědět

275. ac naprosto souhlasim s nesmyslnym vymyslenim a stavenim nove jednotky pro 601.skss, ktera vyzere jiste dost zkusenych lidi, muzeme se na to podivat i z jineho uhlu. verim, ze nemalo zkusenych pardalu do jednotky nepujde, protoze kdo zna army, vi, ze realita je na hony vzdalena od planych reci a slibu a pro spousty BRNkaru by to znamenalo opustit svuj flek, kde uz clovek ma jiste slovo a zacinat opet u lopaty (velitelskych mist nebude nikdy tolik), nemluve o stehovani pripadnem, ci dojizdeni, ktere se take zacne zajidat po par letech u drtive vetsiny lidi. (cest vyjimkam) naopak by to pro vznikajici jednotku bylo lepsi, postavit si ji z novacku pod vedenim lidi z 601. preci jen, stary proutek se hure ohyba a vnasi sve vlastni invektivy do rozhodovani. a posledni bod, ktery me napadl dnes rano pri cteni diskuze…treba by to mohlo trochu motivovat velitele, aby si zacali sve lidi vazit a hyckat v praci!! (vim, toto je v rovine sci-fi)

     horsi to bohuzel bude mit velitel 7.mb, kteremu vyroste pod okny nerovna konkurence :-(

     Odpovědět

276. Ano, bohužel, nevydržel jsem to! Na rozdíl od všech ostatních, uvítám já i lidé v mém okruhu vznik nové jednotky z vlastních, bohužel i zištných důvodů:

     1. útěk od 4.brn – restart – po letech nesmyslných cvičeních přijde snad na řadu osobní profesní růst vlastních dovedností za dohledu „speciálů“ při využití potenciálu lidí – ne založeno na „kamaráčoftu“

     2. pro dost kolegů návrat blíže k domovu, nalezení nového smyslu služby

     3. u 43.vpr je to jako „čekání na smilování“ pro ty, kterých si již neváží (upřednostňování jedinců,rot atd. ….na mise a různé kurzy) a to přes různé známé kauzy (například „koupené maturity“ atd.)

     4. jako zpětná vazba pro velení 4.brn a 43.vpr, že něco dělají personálně špatné a lidé u nich sloužit nechtějí – dnes demonstrující žádostmi o převelení nebo do civilu ( 43.vpr – velitel průz.čet, odstřel., atd. …) a to to ještě hodně lidí nepodalo

     V PŘÍPADĚ VYHLEDÁVÁNÍ AUTORA – tedy mne – TOHOTO ČLÁNKU JINÝMI SUBJEKTY, KTERÝM SE TENTO KOMENTÁŘ NEHODÍ A CHTĚJÍ JEHO POTRESTÁNÍ JAK JE ZVYKEM, ŽÁDÁM, RADĚJI VYMAZÁNÍ PŘÍSPĚVKU, KTERÝ NENÍ URÁŽLIVÝ AČR SPÍŠE K ZAMYŠLENÍ A SEBEREFLEXI…DĚKUJI

     Odpovědět

     1. Velmi oceňuju fakt, že 43.vpr před lety zavedl výběrovky pro zájemce o službu, na jejichž absolvování striktně a bez výjimky trvá, i následného přeškolovacího výcviku, který svým pojetím a důsledností převyšuje podobný „přeškolovák“ jiných útvarů 4.brn. V neposlední řadě si vážím přístupu zejména ZVPr a jeho nadšení 43. vpr posouvat výš. Nicméně mi z toho všeho vychází, že přes veškerou snahu bude praktickým cílem tohoto snažení pouze vytvoření chovné stanice pro 601. skss a ÚPSO. A abych se připojil k Robertovi: ano, je to tím, že máme svázané ruce a kouli na noze. 43. vpr může být sebelepší, ale 4.BRN jej chce mít, i přes veškeré řeči o výkladní skříni brigády, na stejné úrovni s ostatními. Tj. ne moc vysoko…

        Odpovědět

        1. A kam tohle asi povede…
           Mrzí mě že ty roky snažení jsou rázem smáznuty něčím o čem ještě na začátku roku „nikdo“ neslyšel. Docela silnej klacek pod nohy. Skoro kmen stromu dá se říct. No nic. Budeme mít výsadkovej prapor jen podle názvu, protože kdekdo na brigádě má x-krát víc seskoků za rok než výsadkář na rotě v Chrudimi, úkoly bude plnit jako záloha velitele brigády, tj. ucpat díru kde se dá a když bude potřeba poslat někoho rychle na povodně, je tu Chrudim :(

           Odpovědět

           1. ale no tak! tady je nekdo snad urazen. zejmena posledni veta je typicky cechackovska a typu maleho ditete, kteremu sebrali hracku. rekneme si uprimne. chrudim dodnes mela v armade vedouci ulohu. kdyz se nakupovalo nove vybaveni, testovalo .. temer vzdy v Chrudimi. kdyz se stavela nejaka nova mise, opet Chrudim ve vedeni a ted se deje neco nevidaneho, ze prichazite o sve vedouci postaveni. mozna by se 43. prapor mohl zamerit spise cestou, jak si udrzet lidi a co zlepsit nez brecenim a kopanim kolem sebe. hajeni pod kridly gen. Opaty prozatim skoncila a ted mate sanci ukazat, ze jste tak dobri jak o sobe tvrdite.

              mmch: jelikoz nejaky ten patek slouzim, vim z doslechu i od kamaradu, ze mate dost svych problemu, za ktere UPSO nemuze. treba tu je klic k uspechu

              Odpovědět

              1. nejde než s Vámi souhlasit…Chrudim byla a je protěžovaná – ale jak jste již napsal TEĎ VÁM UKÁŽEME PROČ! – odchod lidí? – to je všude stejné x kdyby, ale v Chrudimi pustily „hráze“ odešlo by dost lidí, které tam „drží násilím“ x a problému máme dost x ale v 4.brn se to ztratí x komplex CHRUDIM má hodně lidí – je tedy lepší naučit se s tím žít…hodně úspěchů v AČR….a jak tvrdíme, že sme dobří? stačí se víc snažit – fotky, články a výběrové řízení stačí…

277. souhlas s Martin 2.

     Odpovědět

278. „Nie jest to koniec planowanych zmian. Czesi zamierzają też na stałe przydzielić 43. batalion powietrznodesantowy z Chrudimu jako jednostkę wsparcia bojowego dla 601. skss. To rozwiązanie na wzór amerykańskiego 75. pułku Ranger czy polskiej JW Agat.“ http://www.altair.com.pl/news/view?news_id=16632

     Je na tom něco pravdy, nebo došlo k záměně s UPSO?

     Odpovědět

     1. Je až úsměvné, jak se stejným řešením, pohledem nezávislého pozorovatele, přichází i z Polska :-). Podle zdroje uvedeného v článku je evidentní, že autor se prostě domníval, že 43. vpr bude v novém konceptu plnit obdobný úkol jako 1. Pułk Specjalny Komandosów resp. 75th Ranger Regiment…

        Prostá akademická a vojenská logika ho však svedla na cestu nesprávného závěru…

        Odpovědět

279. a z 43. vpr jedině 2.rota, protože je prostě nejlepší!!!! dle všech objektivních měřítek….

     Odpovědět