Státní bezpečnost zaměstnávala během své existence velmi vysoký počet československých obyvatel. Jedni se jí báli, druzí s nimi spolupracovali a další byli jejími příslušníky a příslušnicemi. Ani dnes nezůstala StB bez zájmu. Podle množství filmových titulů, kde hrají agenti rozvědky nějakou hlavní nebo vedlejší roli se dokonce zdá, že někteří historici a někteří dramatičtí umělci si na ní založili svou kariéru. Ovšem nebyl to jen major Jirka Hradec nebo podplukovník Žitný z 30dílného seriálu Třicet případů majora Zemana, kdo z příslušníků rozvědky nebo kontrarozvědky utkvěl mnoha z nás v paměti. Mezi reálnými postavami československého zpravodajského aparátu jsou to i dva další „hrdinové“: poručík Zifčák a kapitán Minařík.
Prvně jmenovaný sehrál mrtvého brouka v případě role mrtvého studenta Růžičky při demonstraci na pražské Národní třídě a byl tak jednou z roznětek způsobivších výbuch nespokojenosti československého obyvatelstva. Druhý „statečný“ chlapík měl coby redaktor Svobodné Evropy připravovat až celkem tři výbuchy v tomto radiu. Nakonec z toho ale byla jenom normalizační tiskovka v roce 1976 a Lauferům Dopis Svobodné Evropě.
13 comments
13 Comments
Pepa
13. 3. 2013, 18:26Ať to bylo, jak to bylo, případ ukázal schopnosti tehdejší rozvědky a profesionalitu jejích příslušníků.
REPLYcivil
13. 3. 2013, 20:38Každý režim potřebuje rozvědku a kontrarozvědku a jejich metody a způsoby nasazení odpovídají době v jaké působí.
REPLYDušan Rovenský
14. 3. 2013, 0:46Dělat si jakékoli iluze o tom, že StB byla „špinavá rozvědka“ zatímco např. CIA byla „čistá rozvědka“ je stejně naivní, jako si myslet, že prostitutka pracující v privátu mě, na rozdíl od prostitutky z ulice, nemůže nakazit pohlavní chorobou.
Zapojení CIA do aféry Iran-Contra ( http://en.wikipedia.org/wiki/Iran%E2%80%93Contra_affair ) či ilegálních aktivit (např. pašování narkotik) v době války ve Vietnamu je myslím dostatečně známé a zdokumentované.
Prostě, každá špionážní / kontrašpionážní činnost je špinavá a její následné propagandistické využití / zneužití je obvykle ještě špinavější.
REPLYIvo
14. 3. 2013, 2:28Ovšem, ale těžko lze dávat morální rovnítko mezi CIA na jedné straně a KGB, STB a Gestapem a straně druhé.
Ono totiž nejde jenom o metody, ale taky o cíle…
REPLYAleš Čížek
14. 3. 2013, 11:52Pro mne je hlavní dělící kriterium to, zda ta či ona složka pracuje pro režim, jehož mocenské elity jsou alespoň částečně vybírány a kontrolovány veřejností, či nikoliv. Tato hranice je dnes poněkud rozostřená, ale při troše dobré vůle lze její kontury stále ještě nalézt.
Samozřejmě, i služba totalitního režimu může provést operaci, která bude mít pro veřejnost pozitivní dopad (např. likvidace teroristické struktury) a služba demokratické země může provádět akce, jež jsou problematické samy o sobě a dlouhodobě spíše kontraproduktivní (např. CIA v Jižní a Střední Americe).
Samotný „tradecraft“ je pak až na nuance v podstatě všude stejný (zejm. u rozvědky).
Pokud bych měl přijmout Pepovu optiku, tak bych za příklad úspěšné a profesionální operace 1.HS StB označil spíše nelegála Erwin van Haarlema – Václava Jelínka.
REPLYU Minaříka šlo o vysazení agenta do prostředí české emigrace za posrpnové emigrační vlny, to nemohl být velký problém, a celá akce měla pouze vnitropolitický, či spíše jen propagandistický efekt.