Je až s podivem, na kolik nižších důstojníků Sboru národní bezpečnosti zaměřila svou tvorbu československá umělecká tvorba. Byli to hlavně příslušníci kriminální služby kapitán Mirek Stejskal, poručík Martin Gajdoš v Třiceti případech majora Zemana; kapitán Exner v příbězích Václava Erbena, kapitán Tůma v alibistické trilogii: 105 % alibi, Kde alibi nestačí a Alibi na vodě, či Škvoreckého poručík Borůvka. Hodnostmi tyto kriminalisty převýšili asi jen majoři Zeman a Kalaš. První ovšem se svými 30 případy, druhý jen se čtyřmi příběhy: Strach, Vrah skrývá tvář, Po stopách krve a Na kolejích čeká vrah co by dokázali bez spolupracovníků z řad nižších důstojníků.

I Malý pitaval z velkého města byl obsazen nižšími důstojníky schopnými zcela samostatně vyřešit záludnosti československého socialistického zločinu. Překvapivě málo pozornosti však bylo v době totality věnováno dopravní službě Veřejné bezpečnosti. Skutečnou výjimku představuje skladba Luďka Nekudy a Jaroslava Uhlíře z roku 1974 Kapitán SNB nazpívána společně se studiovou skupinou Pionýrské jitřenky. Holt, náš kapitán.