Je ironií politického osudu České kotliny v 20. století, že nedostatek politické odvahy hájit zájmy národa na úrovni nejvyšších politických pater je nakonec vyvažován tichým vzdorem obyvatelstva prezentovaným kulturní sférou. Čechoslováci měli v tomto ohledu nedostatek vojevůdců, ale dostatek autorů. Za jednoho z nich lze považovat Jaromíra Vomáčku, který je autorem i interpretem Dobře míněné rady.

Národ si skladbu překřtil na Běž, domů Ivane!, což je ta dobře míněná rada. Jaromír Vomáčka se však do československého povědomí zapsal zejména hudbou k hitu Veselé Vánoce (Vánoce, vánoce přicházejí) otextovaným Zdeňkem Borovcem. Těžko říct, jestli Michael Kocáb byl fandou hudby Jaromíra Vomáčky. V každém případě je to on, kdo je nakonec spojován s uskutečněním Dobře míněné rady. V té době však bylo možno považovat stahování sovětských vojsk ze střední Evropy již spíše za trend, než za sílu pražského výběru ústavních institucí.