Melissa Hathaway pracuje v oboru kybernetického zabezpečení již přes dvacet let. Od roku 2007 pracovala na vysokých pozicích administrativy George W. Bushe a následně zasedala v Radě pro národní bezpečnost (National Security Council) za Baracka Obamy. V současnosti je prezidentkou své konzultační firmy Hathaway Global Strategies a pracuje jako poradce při Harvard Kennedy School.

Za svého působení v nejvyšších kruzích administrativy Spojených států byla požádána o vytvoření strategie na posílení obrany kyberprostoru, kterou postavila na čtyřech základních pilířích na základě původu hrozby. Strategii popsala v rozhovoru pro think-tank Evropské hodnoty.

Prvním pilířem jsou hrozby z vnitřku, které spíše než ze strany špiónů a zvědů přicházejí prostřednictvím běžně používaných přístrojů mimo danou síť připojených dočasně k lokálnímu počítači, jako USB disky nebo mobilní telefony. Dále je třeba chránit bezdrátové sítě, které jsou stále častěji využívané k připojení například tiskárny. Třetím pilířem je ochrana před útoky ohrožující danou síť skrze internet, což je nejznámější složka zabezpečení kyberprostoru. V neposlední řadě se tým Melissy Hathaway zaměřil na ochranu kritické infrastruktury tvořené pro stát životně důležitými zařízeními, jako jsou nemocnice, finanční instituce, plynové a vodovodní potrubí a podobně. Za administrativy prezidenta Obamy byla strategie přepracována a přenesena na širší spektrum organizací včetně soukromé sféry.

Rozhovor se točil i kolem vztahu kyberbezpečnosti a ekonomiky. Zmíněny byly kyberútoky na Saudi Aramco, při kterých bylo zničeno zhruba 30 000 počítačů, nebo na americké a jihokorejské finanční instituce. Nizozemsko v nedávné době publikovalo zprávu, kde se uvádí, že země ztrácí minimálně dvě procenta z růstu svého HDP kvůli kyberzločinu a podvodům. Hathaway tvrdí, že by

pravděpodobně bylo nejlepší, kdybychom se začali zabývat kyberbezpečností i z hlediska ekonomiky.

Toto téma by mohlo být zařazeno na agendu podzimního summitu G-20. Zatímco dříve byla kybernetická bezpečnost často zanedbávaná, v dnešní době většina evropských zemí má, nebo vyvíjí strategii pro kybernetickou bezpečnost.

Věřím, že kybernetická bezpečnost se zařadí mezi mainstreamová politická témata v evropských zemích.

V této souvislosti Hathaway upozornila, že až 40 zemí světa založilo velitelství pro kybernetický prostor ve svých vojenských strukturách včetně Ruska, Číny, Sýrie či Brazílie.