Brazílie a Německo požádaly Valné shromáždění OSN, aby přijalo návrh rezoluce o právu na soukromí v digitální éře. Byť návrh rezoluce, ve kterém má být odsouzeno nelegální shromažďování osobních dat, nezmiňuje žádnou konkrétní zemi, jde o reakci na mnohatýdenní seriál o sledování, odposlouchávání a obecně sběru dat americkou National Security Agency (NSA) po celém světě. Odposloucháváni měli být i politici, například kancléřka Angela Merkelová či brazilský prezident Dilma Rousseff. Materiály o obrovském rozsahu sledování vynesl bývalý spolupracovník NSA Edward Snowden, který uprchl do Ruska.
Zajisté není ovšem bez zajímavosti, že i německá služba BND, spolu s britskými, francouzskými, španělskými a švédskými tajnými službami úzce spolupracovaly na sledování a shromažďování dat z telefonních a datových komunikací. Klíčem bylo „napíchnutí“ datových kabelů a tajná spolupráce s telekomunikačními společnostmi v Evropě. Úzká spolupráce tajných služeb zase zvyšovala efektivitu sledování. I toto vyplynulo z materiálů, který vynesl Edward Snowden, ale Evropa rozhořčená na USA zatím příliš neřešila narušování soukromí vlastními službami.
After the Guardian revealed the existence of GCHQ’s Tempora programme, in which the electronic intelligence agency tapped directly into the transatlantic fibre optic cables to carry out bulk surveillance, the German justice minister, Sabine Leutheusser-Schnarrenberger, said it sounded „like a Hollywood nightmare“, and warned the UK government that free and democratic societies could not flourish when states shielded their actions in „a veil of secrecy“.
However, in a country-by-country survey of its European partners, GCHQ officials expressed admiration for the technical capabilities of German intelligence to do the same thing. The survey in 2008, when Tempora was being tested, said the Federal Intelligence Service (BND), had „huge technological potential and good access to the heart of the internet – they are already seeing some bearers running at 40Gbps and 100Gbps“.
Dokumenty britské GCHQ ukazují, že Britové pomáhali německým kolegům s obcházením zákonů týkajících se odposlouchávání. Úzké styky francouzské DGSE s jednou nejmenovanou telekomunikační společností a její schopnosti zase obecně pomáhaly Britům při sledování. Britové v dokumentech obdivně hovoří o svých spolupracovnících v dalších evropských zemích. Nejhůře asi ovšem dopadly italské tajné služby, které Britové hodnotili jako „roztříštěné a neochotné vzájemně spolupracovat“. Ze Snowdenových dokumentů jasně vyplývá, že britská GCHQ byla pro NSA jakousi centrálou pro Evropu. Nicméně nikoli sama, další evropské tajné služby byly důležitou součástí sledovací sítě.
Už řadu týdnů uvažuji, co vyvodit z kauzy Snowden a následných debat. V těch se tu objevují poměrně závažné otázky (co je soukromí a jak zajistit jeho ochranu v digitálním věku versus ochrana společnosti před zneužitím komunikačních prostředků například organizovaným zločinem a teroristy) i ty banální až hloupé.
Je bezesporu, že Snowdenův anarchistický vpád do NSA a vynesení utajovaných materiálů se rovná zradě státu a ohrožení bezpečnosti. Na stranu druhou, vzhledem k rozsahu a propracovanosti sledování tajnými službami, které sice možná napomáhá bezpečnosti občanů, ale zároveň snadno může ohrožovat jejich svobodu, nebylo by zradou svědomí o této hrozbě mlčet? K čemu je bezpečí bez svobody? Toto je základní otázka, kterou je nutné si klást.
Technologie dnes umožňují téměř absolutní kontrolu nad člověkem, takže by nebylo překvapením, pokud by se příští generační revolta týkala právě svobody jednotlivce. Stane se tak, pokud se nepodaří znovu nalézt rovnováhu mezi právem na soukromí jednotlivce a možnostmi státu a korporací. Velké firmy mají totiž dnes díky kombinaci přístupných technologií a dostatku peněz velké možnosti – někdy větší i než státy – jak sledovat, kontrolovat a zneužívat informace o jednotlivcích i skupinách. Nejde tedy jen o stát, který může sledovat své občany a omezovat jejich svobodu. A Snowdenův případ, ať si o něm myslíme cokoli, by měl být námětem k přemýšlení o rovnováze a o zneužívání moci státem i soukromými společnostmi.
12 comments
12 Comments
Jiří Šedivý
3. 11. 2013, 22:27Střízlivý a poněkud euroskeptický pohled na věc viz: http://lindleyfrench.blogspot.be/2013/10/what-us-intelligence-really-says-about.html
REPLYAleš Čížek@Jiří Šedivý
4. 11. 2013, 23:19Řekl bych střízlivý a pravdivý. Obávám se, že řada evropských politiků a novinářů uvěřila vlastním lžím a propadla se do iluze, že i Amerika snad k něčemu Evropu opravdu potřebuje :-) Ti ostatní hrají dál tu komedii, někdy více, jindy méně přesvědčivě.
REPLYPetr Z.@Jiří Šedivý
5. 11. 2013, 5:33Problém není samotná aktivita, kterou lze předpokládat zvláště u velkých zpravodajských služeb, ale její intenzita a zaměření. Odposlouchávání Merkelové ještě než byla premiérkou (kolik takových osob musela aktivita NSA pokrývat?), existence odposlouchávácích zařízení v budově ambasády a to vše v souvislosti s významnou přítomností zpravodajských důstojníků na území Německa, které bylo posvěceno ze strany německé vlády. Podobně se vymkla situace z rukou a obvyklých proporcí i pákistánské vládě (pákistánský velvyslanec v USA udílel víza příslušníkům americké zpravodajské komunity skutečně ve velkém). Nejbolestivější je ovšem ze strany Německa asi zaměření těchto aktivit – všichni by asi více méně pochopili průmyslovou špionáž (známá je tím Francie), ale intenzivní zacílení na politické špičky je jednoduše hrozbou. Dalším políčkem je předpokládaná asymetrie těchto aktivit, vsadím kalhoty, že Německo, které je v oblasti zpravodajských aktivit, utajování osobních dat či obecně vojenských sil svázáno velmi těsnou kazajkou zákonů a vnitřních nařízení podobné aktivity proti USA nevyvíjí.
Otázka do diskuze: měla by BIS monitorovat činnost příslušníků amerických, potažmo britských, zpravodajských služeb na území ČR?
REPLYh-cz
6. 11. 2013, 10:41Ke vsemu, co Snowden spustil, mam jeden „principialni“ komentar:
Nejsem si zdaleka jist, jestli dopad co cinnosti nekterych zpravodajskych sluzeb na demokracii, soudrznost Aliance a ostatne i na podporu obcanu vuci svym statum, neni v dusledku horsi, nez soucet vsech efektu teroristickych utoku, unosu a necetnych malych taktickych vitezstvi nasich nepratel za poslednich dvacet let.
Jinymi slovy: co nas oslabilo vic? Utoky v US, Madridu a Londyne, nebo neduvera mezi obcany a statem ci mezi kontinentalni Evropou a US?
K tomu, co napsal Franta:
„Je bezesporu, že Snowdenův anarchistický vpád do NSA a vynesení utajovaných materiálů se rovná zradě státu a ohrožení bezpečnosti.“
To, co je pro me nejvice problematicke na Snowdenove afere, je mnozstvi dokumentu, ktere vynesl. Predpokladam, ze vzhledem k objemu mezi nimi budou i takove, ktere spis poskodi bezpecnost, nez pomuzou prokazat spatnosti (zamerne pouzivam vagni pojem).
Ale to, ze
1) vynesl dukazy, ktere mimo jine usvedcuji sefy zpravodajskych sluzeb ze lhani pred kontrolnimi parlamentnimi komisemi a
2) ze je „nepostnul na facebook“, ale se zodpovednymi novinari po „sebecenzure“ v omezene mire zverejnuji,
ukazuje na neco vic, nez na labilniho anarchistu a zpochybnuje (laicky) narceni ze zrady.
Opravdu nevim, jestli vic „zradil stat“ Snowden, nebo zda se vic za hranou pohybovala NSA. A zatimco od jedince lze do jiste miry ocekavat selhani, u organizace jsou takova systemova selhani duvodem k vaznemu zamysleni.
Mam pocit, ze kdyby se NSA chovala ve sberu dat „zdrzenliveji“ (tak, jak predpokladam, ze se chovaji napr. evropske zpravodajske sluzby), ze by snizila riziko whistleblowingu. Prave ale bezprecedentni rozsah sledovani spolu s pomerne volnym uplatnovanim FISA a v kombinaci s zavadejicimi zpravami pro kontrolni komise zrejme vedly Snowdena k akci.
Tezko budu Snowdena obhajovat verejne ci sam pred sebou. Kdyby byl o trochu zdrzenlivejsi, mohl z toho vyjit s o dost cistsim stitem.
K otazce Petra Z.: tot otazka :-) prvne jsem chtel automaticky napsat monitorovat ne, mozna se dohodnout na nejake urovni dokladu/reportu, ale po uvaze bych napsal: mame-li nejaky poradni organ (na urovni vlady/BRS), ocekaval bych, ze prijde s analyzou rozsahu, pravnich aspektu a rizik, vyplyvajicich z „carte blanche“ pro partnerske zpravodajske sluzby. Nemel bych namitky, kdyby „carte blanche“ pokracovalo, ale v dnesni situaci by to melo byt vysledkem rozhodnuti a ne veci setrvacnosti.
Mimochodem, zajimavy socio-psycho aspekt kontraktoru a proverek v ere generace Y:
REPLYhttp://www.antipope.org/charlie/blog-static/2013/08/snowden-leaks-the-real-take-ho.html
„This means the NSA and their fellow swimmers in the acronym soup of the intelligence-industrial complex are increasingly reliant on nomadic contractor employees, and increasingly subject to staff churn. There is an emerging need to security-clear vast numbers of temporary/transient workers … and workers with no intrinsic sense of loyalty to the organization.“
Aleš Čížek
6. 11. 2013, 19:51Co má větší dopad, zda-li omezení osobních svobod či jednotlivé akty teroru? To zřejmě neposoudíme. Mj. vždy bude jistý počet plánovaných či připravovaných útoků, které se podaří překazit, ale z pochoptelných důvodů nebudou zveřejněny, nebo až se zpožděním.
Dále, skutečný materiální dopad všech útoků na Západě, s vyjímkou 9/11, byl zanedbatelný – stačí porovnat s banální statistikou obětí dopravních nehod v jakékoliv zemi. Jiný je však dopad psychologický. Media zde nejsou od toho, aby informovala, ale aby prodávala reklamní čas, takže svým způsobem jsou hlavním nechtěným spojencem teroristů. O ůtoku na druhém konci světa se dozvíte skoro hned, o omezování vašich svobod jaksi plíživě, popř. to raději vytěsníte.
V době, kdy většina politické reprezentace odvozuje svou legitimu vládnout již pouze z voleb a průzkumů veřejného mínění – chybí zde legitimizace na vyšší, nebo chete-li hlubší úrovni – tak je pochopitelné, že je extrémně citlivá na tyto špatné zprávy a chce jim předejít. Nedovedu si dost dobře představit politika, který by učinil rozhodnutí o zásadním posunu v tomhle „trade off“ směrem k větší ochraně soukromí, pokud o tom nebude dosaženo širšího konsensu napříč politickou reprezentací.
Pokud jde o rozsah, v konkrétním případě USA se nedomnívám, že tam byl primární záměr či možnost volby. V důsledku dlouhodobého podcenění a zanedbání hrozeb v 90. letech se dostali do situace, že potřebovali kvalitu informací nahradit kvantitou a z ní vydestilovat to relevantní. Že je taková situace požehnámím pro dodavatele příslušného HW a SW a že to vede k další proliferaci je zřejmé.
Pokud jde o Německo, nezapomínejme na jeden často přehlížený aspekt. Je to země poražená ve WWII a má na svém území stále ještě zbytky dvou okupačních armád (dříve jich tam bylo i s Rusy šest, pokud dobře počítám). Nemyslím si, že by tedy Američané podnikali vůči nim něco obzvlášt nechutného.
A pokud jde o kontrarozvědnou činnost směrem ke spojenců, řekl bych, že vzhledem k aktivitám medvěda, který je v této zemi po téměř 70 letech stále skvěle etablován, je to otázka asi spíše akademická. Bohužel, jako většina malých zemí jsme státem s omezenou suverenitou, a je to většinou jen o volbě s kým proti komu (pokud tedy máme vůbec tu možnost volby)
REPLYPetr Z.
8. 11. 2013, 21:06ad. h-cz:
souhlasim s tim, ze prinejmensim nejake setreni ohledne aktivit a jejich dopadu by tu byt melo.
REPLYPetr Z.
8. 11. 2013, 21:13Omlouvam se, nejak se mi podarilo odeslat komentar, drive nez jsem ho dokoncil.
Setreni americkych zajimu, aktivit a jejich dopadu, by tu byt melo. To, ze USA vice hraji na sebe je zname, nemusi to by nezbytne skodlive pro nase zajmy, ale pokud zde dochazelo k aktivnimu sberu informaci, tak jim to muze davat vyznamne paky pri jednani s CR a cesti predstavitele by o nich meli vedet…
Nekolik dalsich poznamek, Snowden neni z definicniho hlediska whistleblower, protoze porusil jednu z podminek a sice, ze pri upozorneni na nelegalni praktiky je nutne se nejdrive obratit na legitimni organy. V tomto pripade by to asi byl Congress, pripadne vnitrni inspekce (ale to by asi nezafungovalo). Co je zajimave v tomto kontextu, ze se jednalo o dlouhodobou a promyslenou aktivitu ze strany Snowdena (http://www.reuters.com/article/2013/11/08/net-us-usa-security-snowden-idUSBRE9A703020131108), shromazdil kolem 20 uzivatelskych jmen a hesel, pod jejichz identitou provadel sber. A za druhe, Snowdenova bezpecnostni proverku mu neudelil statni urad – nejaka obdoba NBU, ale soukroma agentura, ktera je pro tyto ucely nakontraktovana ze strany americke vlady. To je jakoby se o proverky k BIS, UZSI ci VZ starala Bartova ABL (ci jak se dnes jmenuje). A pak se divi, ze maji takove uniky…
REPLY