Plukovník David Franta: naše aktivní záloha je nedílnou součástí útvaru

plk_David_Franta

Velitel 601. skupiny speciálních sil David Franta; Foto 601. skupina speciálních sil

601. skupina speciálních sil je dlouhodobě ukázkovým příkladem spolupráce profesionální jednotky s aktivní zálohou. Plukovník David Franta říká, že aktivní záloha bude jako první doplňovat armádu a proto je nutné se k jejím příslušníkům chovat jako ke kolegům v boji. Za několik dnů mimochodem proběhne výběrové řízení do jednotky aktivní zálohy při 601. skupině speciálních sil.

Nedávno jste umístili na internet „náborové video“ pro 601. skupinu speciálních sil, připravujete i doplňování záloh jednotky, které velíte. Jak byste popsal personální situaci z hlediska získávání nových lidí do obou jednotek?
Personální situace útvaru je v podstatě stabilní, pravidelná výběrová řízení k „profíkům“ i zálohám nám doplňují přirozené odchody vojáků. Pro nás je klíčové udržení standardu, který je základem pro udržení kvality a tedy i podstaty speciálních sil.

U aktivních záloh (AZ) je důležité, aby se příslušníci AZ pravidelně zúčastňovali všech cvičení – zpravidla třikrát šest až devět dní ročně -, protože je toho hodně co od našich „záložáků“ očekáváme. Soustředíme se i na to, aby naše zálohy uměly provádět některé netradiční – z pohledu konvenční armády – činnosti. Vše je ale dáno cílem – schopností společného nasazení. Proto jsou naše zálohy i nedílnou součástí útvaru.

Lidová představa o příslušnících speciálních sil je, že to musejí být Rambové a na zbytku zas tak nezáleží. Řekl bych, že opak, minimálně však rovnováha fyzické zdatnosti, psychické zralosti a dalších charakterových vlastností, jako je odpovědnost, týmovost a podobně jsou na místě. Jak byste popsal, co očekáváte od vojáků, které hledáte, jak pro regulérní jednotku, tak pro její zálohu?
Speciální síly hledají jedince, kteří se umí rozhodovat, jsou vyspělí, a nadprůměrně inteligentní. Musí být fyzicky i psychicky odolní, musí se jednat o silné osobnosti, které ale zároveň musí být týmovými hráči.

6

Foto 601. skupina speciálních sil

Co mají udělat a musejí podstoupit ti, kteří mají zájem o službu v regulérní a záložní jednotce? Kdy bude výběrové řízení?
V první řadě musí chtít- to znamená, že musí chtít sloužit u speciálních sil do té míry, že se připraví na výběrové řízení. Úspěšným splněním výběrového řízení vše začíná. Profesionálové měli výběrové řízení 18. – 24. května 2015 a další bude 31. srpna až 5. září.

Po splnění podmínek výběrového řízení musí profesionální vojáci úspěšně absolvovat roční kvalifikační kurz speciálních sil. Pak už následuje jejich zařazení k bojové jednotce, výcvik, vzdělávání v odborných i kariérních kurzech, účast na cvičeních a v zahraničních operacích.

Výběrová řízení k AZ jsou letos 3. června a 8. září. Jde o přezkoušení z tělesné zdatnosti, psychotesty, a pokud projdou, absolvují komplexní vyšetření ve Vojenské nemocnici. Zájemci o službu u AZ 601. skss najdou všechny potřebné informace na našem webu.

Výše uvedený postup se týká mužů, kteří za sebou mají Vojenskou základní službu. Může u Vašich záloh sloužit někdo, kdo je tak mladý a VZS nestihl?
Dříve tomu tak nebylo. Původní zálohou 601. skss byli vesměs bývalí příslušníci útvaru, kteří po ukončení základní služby odešli do zálohy. Nicméně, po ukončení éry základní služby se nám logicky rekrutační bazén každým rokem zmenšuje. Proto v současné době nabíráme i příslušníky, kteří základní službu nemají.

U těchto to funguje tak, že procházejí u VA Vyškov základním kurzem a teprve poté se mohou přihlásit do výběrového řízení k AZ 601. skss.

4

Foto 601. skupina speciálních sil

O příslušnících aktivní zálohy často panuje – z mého pohledu nesprávná – představa, že jsou to nadšenci, jejichž koníček je zajímavý, ale ne příliš využitelný pro armádu. Pokud by tomu tak bylo, člověk by nečekal, že bude existovat záloha sil pro zvláštní operace. Čím je pro vás aktivní záloha vaší jednotky? Proč ji máte?
Nejvyšším cílem je samozřejmě společné plnění úkolů při obraně naší republiky. Nicméně až to bude legislativně možné, bylo by vhodné naše AZ brát do zahraničních operací. Toto jsou cíle, ke kterým jejich příprava směřuje. Jedná se tedy o posílení našich schopností.

Naše armáda není za současných počtů veliká, a AZ jsou první logickou volbou v případě potřeby vyšších počtů. Ale tahle kapacita se nedá budovat, až nastane potřeba, proto jsem před chvílí zmínil dva hlavní cíle přípravy. Kdybychom čekali s přípravou příslušníků, až vyvstane potřeba, bylo by pozdě.

Dále, díky odlišnosti vnitřní struktury střediska záloh od bojových středisek 601. skss, je aktuálně možnost mít v zálohách odborníky, kteří mohou svými schopnostmi podpořit i 601. skss.

Jaké jsou její úkoly pro případ nasazení? Stejné jako u profesionální části?
V zásadě by měly být AZ 601 připraveny plnit úkoly v rámci všech našich hlavních rolí, ale vzhledem k limitovanému času pro výcvik AZ je ve výcviku záloh nutno silně prioritizovat. Co se jejich úkolů tedy týče, jsou oproti 601. skss připravováni pouze na určitou výseč – zejména pak na speciální průzkum.

Jak vypadá výcvik vašich příslušníků aktivní zálohy? Liší se nějak od profesionálních vojáků?
Určitě, jejich výcvikový kalendář má tři týdny, náš má 52! Hlavním rozdílem je tedy výrazně kratší čas pro výcvik. Vzhledem k  času a vzhledem k mezerám mezi jednotlivými výcviky je důraz kladen na procvičování základů. Ale myšlenka je stejná – cílem je operační nasazení dle potřeby. Proto příslušníci našich AZ přijíždění na dva kratší a jeden delší termín. Tím delším termínem je obvykle hlavní akce výcvikového roku – Operačně taktické cvičení celého útvaru (OTC).

Obecně je snahou výcvik co nejvíce přiblížit výcviku našemu. AZ cvičí stejní instruktoři jako příslušníky 601. skss. AZ 601. skupiny speciálních sil také používají z velké části stejný materiál jako naši operátoři. V rámci cvičení celého útvaru (OTC) není výjimkou ani společné zasazování skupin či odřadů, které jsou složené z operátorů 601. skss a příslušníků AZ.

9

Foto 601. skupina speciálních sil

Jak je to se secvičováním s profesionální částí jednotky? Dá se to skloubit? Přece jenom příslušníci zálohy netráví u útvaru tolik času.
Například v průběhu našeho OTC cvičí souběžně AZ i 601. skss. Vzniklé úkolové uskupení řídí štáb 601. skss, podřízené jednotky jsou jak z 601. skss, tak i z AZ 601. Některé úkoly jsou tak plněny společně, což je prospěšné oboustranně.

Nedostatečné materiální vybavení armády je dlouhodobým a hojně diskutovaným problém v ozbrojených silách. Vy jste vždy byli ti, kterým všichni zajištění záviděli. Týká se to i aktivní zálohy?
Protože nejvyšším cílem je společná obrana republiky, popřípadě společné operační nasazení – kompatibilita je nutnost. Proto co se materiálního vybavení týče, tam kde to dává smysl, cvičí se stejným materiálem. Tento přístup nelze z více důvodů aplikovat na veškerý materiál, ale troufnu si říci, že v oblasti vybavení snesou naše zálohy porovnání s armádou velmi dobře.

Zdá se, že vztah profesionální jednotky a její aktivní zálohy je téměř idylický – zdá se, že vaši záložáci jsou poměrně hýčkaní, účastní se slavnostních nástupů, kulturních akcí útvaru a podobně. Zdaleka takový přístup není pravidlem. Člověk spíše slyší, i od vysokých důstojníků z armády či Vojenské policie, že záloha je jakýsi přívěšek, který není v praxi příliš využitelný, ale tak nějak se má tolerovat, že jediným správným směrem je mít velkou armádu. Čím to je, že u vás to funguje a co byste vzkázal těm, kteří pochybují o smysluplnosti aktivní zálohy?
AZ 601. skss jsou součástí 601. skss, jsou to naši kolegové – proto to funguje. Co se smysluplnosti týče, stačí se skutečně zamyslet nad počty armády, a zamyslet se nad tím, kdo ji bude jako první doplňovat. Jakmile si totiž uvědomíme, že cvičíme své kolegy v boji, budou se nám určitě věci dělat snadněji, či smysluplněji.

5

Foto 601. skupina speciálních sil

Je jinde v armádě zájem o váš model spolupráce profesionálů a záložníků?
Na funkci velitele jsem teprve krátce. Proto si troufnu říci, že má zamítavá odpověď by byla zavádějící. S touto otázkou by bylo skutečně vhodnější oslovit některé z mých předchůdců, popřípadě jiné útvary, které mají zálohy.

Na sklonku roku, když jste jako jednotka, přecházeli pod velení Generálního štábu, hovořilo se o tom, že to bude pro jednotku problém, byly obavy z úpadku. Jak byste po čtvrt roce hodnotil převod? Změnilo se něco?
Tuto věc vnímám z více úhlů. Z vnějšího pohledu se změnilo mnoho – externí prostředí se z pohledu útvaru velmi liší.

To klíčové jsou ale podmínky uvnitř jednotky, a tam si myslím, že pro běžného příslušníka útvaru se nezměnilo téměř nic. To ale nepřišlo samo, ale je to výsledek enormního úsilí několika jedinců. Jsem přesvědčen, že díky úsilí plk. Karla Řehky ředitele Ředitelství speciálních sil MO, jeho kolegů a samozřejmě velení armády a řízení rezortu, které nás při přepodřízení útvaru podpořilo, můžeme v tuto chvíli říci, že jednotka do úpadku rozhodně nesměřuje.

32 comments
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

32 Comments

  • Honza
    31. 5. 2015, 9:01

    Mám dotaz, který v interview zřejmě nepadl.. Speciální operace jsou force multiplier. proč stavět aktivní zálohu víkendových vojáků pro úkoly, které jsou nadstandardem? proč namísto toho nepoužít méně specializované / sofistikované metody vedení boje?
    chápu tu část AZ, která udržuje schopnosti bývalých VZP. Nechápu, jak během třiceti dnů vyvedení ročně zvládnete záložáky vycvičit tak, aby byli vhodnější pro nasazení než „obyčejní“ VZP ze 4. nebo 7. brigády. Možná by bylo vhodné Váš zázračný recept a superinstruktory poslat do Vyškova, Hranic, Tábora, Chrudimi a začít přispívat k výcviku AČR, namísto budování armády v armádě.

    REPLY
    • troll@Honza
      31. 5. 2015, 9:56

      Honzo asi mas zkreslene informace o systemu armady.Neni mozno bezne doplnovat jednotku, jednotkou jinou, ktera by v te chvili pravděpodobně plnila jiny ukol a tak by sve prislusniky nemohla postradat.Samozrejme je bezne ze pri velkych ztrátách a nebo z dubodu taktickeho by se podobne jednotky slučovali nebo uzce spolupracovali. Do AZ budou stale vice pribyvat byvali pruslusnici a jiz tam nekteri jsou.se specifikem specialniho urceni musi mit primarne zalohu, ktera zna postupy, material a utvar zna je.

      REPLY
      • Honza@troll
        31. 5. 2015, 11:55

        ani ne. spis se pozastavuji nad logikou mam ukol-> nemam dost „operátorů“-> poslu tam AZ v prostredi specialnich operaci, kde my prijde logictejsi mam ukol-> nemam dost „operátorů“ -> úkol odmítnu/předám jiné jednotce.

        REPLY
        • troll@Honza
          31. 5. 2015, 17:07

          Druhá věc může systém záloh u VÚ 8280, ale kvalita příslušníků záloh. Primárně by v zálohách, konkrétně u tohoto utvaru měli být nedávní profesionální příslušníci 8280, které není nutno tak důkladně zacvičvat a ne možná ti, co chtějí být jen v zálohách u nejelitnější bojové jednotky AČR.zálohy by měl vést profesionální příslušník útvaru, ne jen ti z pozic instruktorů.ten má denodení kontakt s činností a může tak plynuleji i smysplněji plnit své poslání vést.Mezery jsou, ale ne ty které jsi popsal.

          REPLY
    • Matt@Honza
      31. 5. 2015, 15:47

      Honzo, oceňuji Vaši odvahu se vyjadřovat k věci, o níž toho moc nevíte…

      Speciální operace jako force multiplier? To jste si trochu zabájil, ne? Úkoly SF nejsou žádným nadstandartem, v alianční i národní doktríně jsou jasně vymezeny a jsou normální součástí společných operací. Doporučuji záložku Úkoly na stránce 601.skss a str. 100 Bílé knihy o obraně. Alianční dokumenty jsou v angličtině, pokud vládnete tímto jazykem, pak pro Vaše samostudium doporučuji AJP-3.5. Pro úkoly SF nemůžete použít konvenční jednotku a naopak. Respektive můžete, ale pak zapláčete nad výsledkem. Pokud by to šlo, jaký by byl důvod mít schopnosti SF pro armádu?

      Proč byste chtěl nasazovat vojáky ze 4. a 7. brigády namísto AZ 601.skss? Myslíte, že tyto brigády budou mít v případě konfliktu málo úkolů, že si budou oci dovolit poskytovat vojáky tam, kde jim to nikdo nenařizuje? A propos – kolik dní ve výcvikovém roce stráví takový běžný voják ze 4 nebo 7 výcvikem speciálního průzkumu, obsluhou prostředků průzkumu, radiostanic a dalšího vybavení SF?

      Jak víte, že SF „superinstruktory“ nepodporuje výcvik AČR? Víte, jaký je background části lidí, stojících za vyškovským kurzem Commando?

      Budováním armády v armádě myslíte výstavbu UPSO? Zajímalo by mě, jestli tu někdo tuší, proč se toto stalo…

      REPLY
      • Tomas.Kolar@Matt
        31. 5. 2015, 16:01

        K poslednímu odstavci – netuším, ale hrozně by mě to zajímalo :-)

        REPLY
      • Honza@Matt
        31. 5. 2015, 17:05

        asi si to spatne vysvetlujete. nerikam, ze 4. nebo 7. mají plnit úkoly SOF způsobem vhodným pro SOF. Domnívám se, že značná část cílů speciálních operací se dá splnit/zničit i jinak než nasazením SOF. Hloupě řečeno, používat SOF na HVT má smysl jen když budete potřebovat ukázat něčí „hlavu na kůlu“. tam kde ji nepotřebujete, úplně stačí jeden JDAM.
        Jasně, že máte /mají svoje hřiště, kde jste doma. Ale zatím mi nikdo nevysvětlil, co je na něm tak speciálního, a přitom tak jednoduchého, že to při tříměsíčním stmelení zvládnou pouze kusy z AZ a ne normální vojáci.

        Ale možná jsme skutečně přežitek dob minulých, kdy SOF svou činností podporovaly vševojskové jednotky a ne naopak.

        co se radiostanic atd týče.. odpověď je stejná jako u letového úsilí a čehokoliv dalšího. pokud zdroje žere z nějakého obskurního důvodu preferovaná jednotka, pak je jiná jednotka nemá. a pokud chcete dokazovat potřebu AZ tím, že umí používat prostředky které má, protože je sežere jiné jednotce která je proto nemá a neumí používat, pak je to důkaz kruhem.

        Jsem ovšem odpůrcem AZ nasazovaných v zahraničí na místě řadových jednotek obecně, takže jsem asi zaujatý- a stále tápu v tom, jak je možné, že záložáci se na bojovou použitelnost X dostanou za třetinu (čtvrtinu) pracovní doby VZP.

        REPLY
        • Matt@Honza
          31. 5. 2015, 23:07

          k odst. 1.
          Souhlas s Vámi, kde stačí zničit cíl (třeba HVT) JDAMem, tak určitě nebudete dělat DA (údernou akci – jeden ze tří hl. úkolů SF). Pokud ale už budete potřebovat cíl odpozorovat a navést ten JDAM, pak je to mise (v závislosti na dalších faktorech) pro SF – SR (spec. průzkum). Tento úkol Vám mohou splniti operátoři AZ, s podporou profi operátora-návodčího (JTAC). Jak řekl velitel, většina 601. AZ jsou bývalými příslušníky útvaru, ať již VZS nebo VZP – SR býval „základem“ i v dobách VZS. K poslední větě odstavce: normální vojáci by úkoly určitě zvládli, pokud by měli stejnou časovou dotaci jako AZ (kolik času to dělá u příslušníka AZ po např. 8 letech si spočítáte sám) a nejprve prošli výběrovým řízením.

          odst.2:
          To snad určuje velitel společných (joint) sil, kdo koho podporuje, ne? Pokud vím, tak má pod sebou pozemní, vzdušné, námořní a speciální síly. Vztah podporující – podporovaný se určuje pokaždé podle úkolu. Tady se obávám, že s Vámi nelze souhlasit.

          odst.3:
          Předpokládám, že tím „žroutem“ myslíte 601, ale ta žrala doteď zdroje určené pro VZ.
          Když už se pouštíte na tenký led radiostanic – snad uznáte, že výběr radiostanice není dán zdrojovým rámcem, ale určením použití. Pokud mechanizovaná jednotka působí do 30km od velícího prvku, pak bude používat jiný systém spojení, než prvek průzkumu, působící klidně stovky kilometrů od velícího prvku. Navíc u průzkumné jednotky budete potřebovat utajit už jen použití pojítek, kdežto mechanizovaná jednotka řeší jen to, aby nikdo její provoz nerozšifroval.
          Můžete být konkrétní, jaké prostředky sežraly 601. AZ jiné jednotce? To je trochu úlet…

          odst. 4:
          Opět souhlas, ale kde bylo řečeno, že se na tu úroveň dostanou za čtvrtinu doby? Nikdo neříká, že AZ nahradí okamžitě profíka na 100%. Ale to neznamená, že nepřevezme část základních činností profíka (třeba již zmiňovaný SR) a profík může být použit na to, na co AZ již nestačí.

          Snad jsem Vám pomohl trochu poodkrýt použití SF pomocí informací, které lze najít neutajovaně na internetu.

          REPLY
          • Honza@Matt
            4. 6. 2015, 10:37

            náboje, které vystříleli, obědy které snědli, maskáče, které nafasovali, letové úsilí pro jejich slaňování. ale ano to vše pro jejich unikátní kapacitu- schopnost používat satelitní telefon. ale teď už jsem demagogický.

            REPLY
      • JF@Matt
        1. 6. 2015, 22:35

        Dle mého názoru jste se tím posledním odstavcem dotkl toho hlavního problému, to jest že dost lidí vnímá negativně vznik ÚPSO. Ona ta zmínka v rozhovoru že je možnost mít v zálohách odborníky, kteří mohou svými schopnostmi podpořit i 601. skss tak trochu „přilévá do ohně“, nemyslíte?

        Osobně tuším proč se tak stalo (výstavba ÚPSO), respektive ze sdělovacích prostředků (aneb mluvčí GŠ) zaznělo že výstavba je reakce na konflikt na Ukrajině, na „hybridní válku“. Pokud se přidržím zveřejněného dělení (tedy ÚPSO se skládá z jednotky typu komando a druhé, nedefinované, části s odborníky na psychologickou a informační válku) tak můžu vcelku bezpečně vydedukovat že někdo došel k názoru že jednotky komando a PSYOPS, které již v AČR existují, neposkytnou v případě potřeby Šestce dostatečnou podporu.
        Pes bude zakopaný v tom důvodu proč někdo došel k takovému názoru a proč se rozhodlo že (na poměry AČR) finančně, personálně a časově náročná výstavba ÚPSO je správnou cestou.
        Každpádně je to vnímáno částí armády jako konkurence a signál nespokojenosti s dosavadní spoluprácí, a částí „odborné veřejnosti“ jako polovičaté řešení nějakého stupidního politického zadání (což je v AČR skoro tradiční případ).

        REPLY
        • Zvědavec@JF
          2. 6. 2015, 7:45

          Ačkoliv nápad se vznikem UPSO původně vůbec nevznikl u 601. SkSS, tak ta si ho nakonec osvojila, byť v tak morfované podobě, že od původního návrhu je k nepoznání.

          Ačkoliv myslím, že lidé z ŘRSS promysleli ohledně UPSO kde co (strukturu, doktrínu, akvizice, financování…), něco přeci jen opomněli. Jelikož prakticky nikdo z nejvyššího velení nemá žádné zkušenosti z mainstreamové AČR, mají před očima slepou skvrnu velikosti a tvaru AČR. To se projevilo hned ve dvou aspektech, které spolu souvisejí.

          1. ŘRSS/601. SkSS ani neučinila pokus UPSO „prodat“ dovnitř AČR. Byla to prostě přetahovaná v níž jeden vyhrál (pro 43. vpr) anebo prostě fenomén, který se jim zjevil na dvorku (moravská část AČR). A teď najednou očekávají, že bude vše zapomenuto a všichni velitelé útvarů budou nadšeně posílat své vojáky do UPSO, jako by se nechumelilo… Tenhle „přístup“ je jednoznačně dán dlouhodobou izolovaností českých SF od AČR nemůžu si pomoci…

          2. Všichni vědí, kdo se o problematiku trošku zajímají, že české speciální síly mají vlastně jen jeden zásadní problém – naplněnost bojové části. Nemá smysl házet čísly, ale každý operátor SF, na kterého člověk v misi v Afghánistánu narazí, tohle neoficiálně přizná.

          Místo toho, aby tuto reorganizaci české speciální síly využily k tomu, aby systémově umenšily tento problém, tak na to šly jinak. Dříve byl rybníček českých SF elitní, výborně vycvičené a motivované, ale stále gheto. Nově to bude stále gheto, jen se ta zeď postavila o něco dál…

          Přitom české SF závisí ze 100% na přílivu nových operátorů právě z mainstreamové AČR. Nevím jaká je politika u ostatních praporů AČR, u našeho třeba žádná, ale například ZV 43. vpr v jednom z komentářů zmínil, že jako velitel roty výsadkáře k 601. SkSS ochotně pouštěl, bral to jako čest. Vydrží tento přístup tuhle zkoušku ohněm? Nevsadil bych na to ani zlámanou grešli…

          REPLY
          • Názor@Zvědavec
            2. 6. 2015, 15:49

            Bylo by dobré se přestat neustále jebat do 601. Skss. Pokud UPSO vznikne, nebude to asi tím, že si to 601 přeje. Tahle hra se hraje úplně na jiné úrovni než v Prostějově. Celý zakopaný pes je v tom, že ZV 43.vpr (nebo jaká je jeho funkce) přemýšlel nahlas na veřejných fórech dřív, než měl a začal zde malovat scénáře z pohledu jedné majorské hvězdy a tím vytvořil obecný mýtus o tom, že 43.vpr bude odtržen od 4.brn a bude zahrnut do struktury SOF. Bohužel to vypadá, že se tak nestana a teď zde všichni ukřivdění budou naříkat a jebat se do jednotky, o které nic neví? Bohužel je to tak a pokud se zde chceme bavit o těchto věcech, měli by zde přispívat více erudovaní jedinci. Názor jedné osoby, která se zde pravděpodobně považuje za odborníka na SOF problematiku, není směrodatný a vše co zde napíše, bez ohledu na jeho rozhled, nemusí být vždy pravda.

            REPLY
  • J.D.
    31. 5. 2015, 11:54

    Souhlas s trollem a pro Honzu: to není, tak, že se pískne v pondělí a v úterý zálohy vyjedou. Profesionální ednotky se taky před misí připravují, klidně i rok, takže pokud budou nasazeny, což by vyplývalo z dlouhodobého plánu armády, tak se tomu podřídí příprava a hlavně v novele zákona je pamatováno na to, že před nasazením proběhne 3 měsíční stmelovací výcvik v kuse, ale může být i delší, protože součásti smlouvy vojáka v AZ, už od vzniku AZ je klauzule o tom, že voják zařazený v AZ může být povolaný ke službě až na dva roky, takže časová rezerva tam je dostatečná. Když se doplňovaly jednotky na mise z vojáků v záloze a stavěly z různých útvarů, protože profesionální jednotky nebyly, taky byl 2 měsíční výcvik před nasazením, samozřejmě Afghanistán je zase jiný level, ale v tý době byla napři. Bosna taky ten nejvyšší level. Samozřejmě nebavíme se o nečekané, neplánované misi, ale ty by v první řadě řešili profi jednotky.

    REPLY
  • CZEX
    31. 5. 2015, 18:24

    Zálohy speciálních sil jsou naprosto standardní součástí speciálních sil v US Army http://www.nationalguardsf.com/ dále třeba britských SAS http://www.army.mod.uk/specialforces/30602.aspx Anglickým „záložákem“ byl i Bodie z Profesionálů, dokonce prý udělal i testy k SAS http://xman.idnes.cz/lewis-collins-0db-/xman-styl.aspx?c=A131202_155540_xman-styl_fro
    … současně však posiloval svou „bodieovskou“ image. Při natáčení třetí části se připravoval na přijímací test k rezervě výsadkářské jednotky. Když měl volno, běhal dlouhé štreky, chodil se čtyřiceti kily zátěže v batohu. Prošel a v únoru 1980 dostal červený baret. „Je to nejhrdější pocit mého života. Tohle by nepřebil ani Oscar.“
    No, když si o pár měsíců později chtěl vysloužit i výsadkářská křidýlka, při pátém seskoku si opět zlomil nohu.
    Později dělal i zkoušky k SAS. Tvrdil, že se kvalifikoval, ale odmítli ho, protože byla jeho tvář příliš známá a SAS operuje v utajení…

    REPLY
    • Honza@CZEX
      4. 6. 2015, 10:31

      to se pořád bavíme o armádách o velikosti 20000 vojáků? To bychom taky mohli stavět AZ leteckých útvarů, ne? Já nezpochybňuji ničí nasazení, jen se mi s ohledem na skutečný stav naší armády zdá, že budování všech možných záloh odebírá úsilí a zdroje k budování té aktivní armády, a nutnost nasazení AZ v boji mi přijde jako a. luxus b. maskování neschopnosti naplnit a použít řadové útvary.
      ale to bychom se s diskusí dostali zpět ke dnům kdy jsem se na tomto fóru podivoval tomu, že příslušníci tankového praporu jdou dělat mentory lehké pěchotě v Afganistanu.

      REPLY
      • Honza@Honza
        4. 6. 2015, 10:33

        jednoznačný ekonomický aspekt celých AZ- čtrvtinové mandatorní náklady protože čtvrtinoví vojáci, pochopitelně nekomentuji. Proč neuspořit ještě víc a nemít celou armádu záložní.

        REPLY
  • Ivo
    2. 6. 2015, 18:40

    Do tohoto diskusního vlákna jsem se nezapojoval, jelikož mi bylo jasné, u čeho to nakonec skončí. Za druhé problematice aktivních záloh u SOF nerozumím, tak o to zajímavější pro mne bylo diskusi jen číst. Nicméně je mi tady přisuzováno něco, co jen těžko může být pravda a cítím potřebu se ohradit. Tak hezky odzadu:

    Ad Názor)

    1. Článek „Nasazení českých SOF – případová studie“ jsem na OnWar publikoval ještě jako kapitán při studiu na Marine Corps University v USA, a to v roce 2012… Pokud bych měl skutečně takový vliv svým psaním článků, tak píšu 2 do měsíce…

    2. Je mi líto, že máte pocit, že je Vám nespravedlivě ubližováno, ale co s tím mám podle Vás dělat? Zřejmě nechodíte často na toto fórum, jinak by jste věděl, že výše použité nicky nejsou příslušníků 43. vpr. Nedokázal bych je pojmenovat všechny, takovou paměť nemám, ale například „Honza“ je od letectva, další jsou z jiných koutů AČR. Opravdu máte pocit, že je to o mě, že to není širší fenomén? Že jsou prostě ukřivdění – většiny diskutujících se to nijak přímo netýká…

    Ad Zvědavec)

    Vyjádřím se jen k poslednímu odstavci. V tomhle nemáte pravdu, svůj názor jsem od doby, kdy jsem byl velitelem výsadkové roty, nijak nezměnil. Stále mám pozitivní náhled na 601. SkSS jako takovou, mám tam své spolužáky, kamarády, vážím si jejich schopností. I dnes, když mě někdo požádá o přestup k 601. SkSS, rád mu vyhovím, stejně jako jsem vyhověl z postu velitele roty. Vidím to jako přirozenou kariérní cestu pro část výsadkářů stát se operátorem speciálních sil a jsem hrdý, když nás tam někdo může reprezentovat.

    Jedním dechem ale říkám, že na přestup od 43. vpr k UPSO se dívám přesně opačně, na to jsem svůj názor rovněž nezměnil. Není to přirozená kariérní cesta, ale úkrok stranou a částečné dublování schopností. V mé hlavě jsou to prostě dvě diametrálně odlišné věci…

    REPLY
    • Filip@Ivo
      3. 6. 2015, 14:38

      Na začátek uvedu, že nejsem a nikdy jsem nebyl příslušníkem AČR. Z toho důvodu nemám ambice polemizovat s těmi vysoce odbornými příspěvky v diskuzi. Chtěl bych jen zprostředkovat svůj pohled na věc a související problematiku „zvnějšku“, protože mám pocit, že lidem zevnitř některé věci z důvodu jejich jakéhosi tunelového vidění uniká. Ten tunelový pohled nemyslím jako kritiku, to je zkrátka problém všech specializací (zkuste se např. MUDr. Nešpora zeptat na akceptovatelnou dávku alkoholu, odpověď bude 0 s tím, že cokoli víc je velký hazard se zdravím… ;) ).

      Příspěvky typu jednotka X odebírá potenciální prostředky ostatním jednotkám – no, to je pravda, jednoduchá matematika. Když někam dám, jinam už to dát nemůžu. No a co? To je přeci normální a jde o to, aby celek (tj. AČR jako taková) byl funkční a způsobilý plnit úkoly, které plnit má. Pokud se má splnit nějaký konkrétní úkol, je mi zvnějšku úplně jedno, jestli to udělá jednotka X pod velením Franty, anebo jednotka Y pod velením Pepy – za podmínky, že to zvládne a nepůjde o zbytečné plýtvání zdroji (myšleno ve smyslu „601. SkSS střeží Temelín“). Nějaké „poměřování pinďourů“ a nadměrná rivalita tu podle mého není namístě a vyvolává to ve mne spíše negativní pocity. Působí to na mne jako by v hokeji 1. útočná lajna kritizovala tu 3. s tím, že jsou to žabaři k ničemu, měli by se jim snad sebrat i hokejky a při rozdávání medailí by jim měla náležet nějaká poloviční velikosti a 3. lajna kritizuje tu 1., že jsou to primadony, co mají vše a oni nic – vždyť jde přeci o tým a výsledek celku… Takovýto přístup ve mne prostě moc nevyvolává důvěru v ten celek a v to, že může jako celek hladce fungovat a jít za cílem toho celku. Cíl celku je víc, než cíl jednotlivých částí celku.

      Pokud jde o nově zřizovaný UPSO, tak zde mi je blízký pohled Iva. Chápu přestup 43. VPR -> 601. SkSS, ale hůře se mi při „velikosti“ a aktuálních zdrojích naší armády chápe přestup 43. VPR -> UPSO. Nebude tak docházet k luxusu jakéhosi zdvojení, který za současných tristních podmínek není na místě? Nemohl by roli UPSO zastávat 43. VPR, či jeho část? Obdobně jako u vrtulníků – taky se nebuduje specializovaná jednotka výlučně jen pro SO, ale vytváří se schopnost a jakási specializace/nadstavba v rámci existující jednotky.
      S ohledem na to (jak jsem již uvedl), že jsem laik, tak si to nechám rád vysvětlit (to píšu bez jakékoli špetky jízlivosti).

      REPLY
      • martin@Filip
        3. 6. 2015, 16:08

        zajímavý názor z druhé strany (proč ne?) asi se tu vede na fóru zbytečná pře, kterou vyřeší (nebo již vyřešil) někdo jiný, ale určitě ne pan major, těch hvězdiček tam bude více……každopádně je zde pořád zmiňován 43.vpr jako „možná“ podpora a proč zrovna on? nemyslím si, že by byl nejvhodnější (nejlepší už vůbec ne), mají vlastní problémy a není jich málo a dle současného trendu odchodu lidí právě ze zmíněného praporu to bude ještě horší…chce si to sundat růžové brýle v Chrudimi a vrátit se zpět na zem…..

        REPLY
        • Filip@martin
          3. 6. 2015, 16:41

          Možná jsem to zmínkou o 43. VPR neadekvátně „hodil“ moc do konkrétna, což je nejspíš spojeno s mým laickým vnímáním výsadkářů jako „elitnější“ bojové složky armády a mé představě, že podporu SF/SO by měla provádět nějaká taková „elitnější“ část armády.
          Podstata mého příspěvku je o otázce, zda-li budovat něco nového (UPSO) anebo stavět podporu SO na něčem, co už existuje.

          Hlavně si tu prosím nepoperte, kdo je a kdo není elitní nebo elitnější, na to se fakt nechci dívat a bylo by to jen smutné.

          P.S. Ani jako civil se nepovažuji za „druhou stranu“, ale stejnou stranu. To jste se ale nejspíš jen nešikovně vyjádřil… :D

          REPLY
          • JF@Filip
            3. 6. 2015, 18:46

            Pravda je že se tu objevují stále více příspěvky které diskuzi stáčejí pouze na 43. vpr a jakýsi jeho konflikt s Šestkou nebo ÚPSO, což je zbytečné.

            ÚPSO má dle vyjádření mluvčí GŠ zahrnovat krom bojové jednotky i další část která má mít zcela jiné schopnosti. Takže „podezření ze zbytečného dublování“ nikdy nebylo a nebude jen o Chrudimi, ale třeba i o Olomouci. Každopádně je to komplexní a obávám se že se to moc vyhrotilo a spousta lidí už ztratila chuť to objasnit ze svého úhlu pohledu.

            To že Martin tady prezentuje nějaký názor že jsou vhodnější nebo elitnější jednotky než 43. vpr je sice roztomilé, ale je to prostě tak že pokud už chcete řešit jen bojovou podporu tak musíte mluvit o jednotce pěchoty typu „komando“ (tou českou terminologií si nejsem jistej) a ne o mechanizovany praporu (nebo co já vim koho myslel).

            REPLY
        • Onyx@martin
          3. 6. 2015, 18:09

          A kdo by to podle vás měl teda ze současných bojových praporů dělat? Chrudim má chyb dost, ale nikdo vhodnější mě nenapadá.

          REPLY

Nejnovější komentáře