Rubínové kříže
![Pramen: rozšířeno podle PERNICA, B. Závislost a nezávislost sektoru vnitřní bezpečnosti na schopnostech ozbrojených sil České republiky v letech 1993-2013. In Ochrana obyvatelstva 2014 [CD-ROM], 1. vyd. Ostrava, 2014. ISBN 978-80-7385-142-2, s. 159-162 [13. mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva. Ostrava, FBI VŠB-TU 5. až 6. 1. 2014]](https://www.onwar.eu/wp-soubory/2015/08/Pernica_75_nasazeni_vojaku.jpg)
Československo a později i Česká republika pro řešení bezpečnostních hrozeb a rizik využívala holistického pojetí v podobě koncepce ucelených sil (a prostředků). V tomto pojetí jsou schopnosti bezpečnostního systému rozložena mezi silová ministerstva, která, v závislosti od scénáře, své schopnosti krátkodobě vyčleňují k posílení té které složky bezpečnostního systému. Do určité míry se tak vojenské a nevojenské duplikují s cílem vytvořit vojenským nebo nevojenským složkám určitou systémovou zálohu. Ta zároveň umožňuje těmto složkám fungovat na sobě nezávisle a soběstačně.
Za protipóly takového uceleného souboru sil a prostředků jsou považovány ozbrojené síly a Policie ČR. Policisté jako prvek ozbrojených bezpečnostních sborů se může za určitých okolností (podřízení ministrovi obrany) stát paramilitární složkou a posílit tak vojenské schopnosti státu. K tomu by bylo třeba změny legislativu tak, jako tomu bylo v době Československé socialistické republiky. Český právní řád již v z. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, obsahoval § 50a, umožňující nasazení vojáků v rolích policistů. Zákon č. 273/2008 Sb., o policii České republiky navíc umožnil povolávat k plnění policejních úkolů také příslušníky Vězeňské služby a Celní správy ČR. To bylo v době, kdy počet českých policistů činil 32 tisíc (1992), resp. 42 tisíc (2008), a počet profesionálních vojáků 38 tisíc (1993), resp. 24 tisíc (2008). Podle vyjádření ministra vnitra slouží v současnosti u Policie ČR 40 tisíc policistů a policistek. Je tak otázkou, kdo dnes v rámci IZS zálohuje koho…
Pomineme-li otázku proporcí, je možná dobré se zeptat, co znamená nasazení vojáků v roli policie. Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky, např. č. 285/2014 Sb., to většinou specifikuje výčtem paragrafů ze zákona o Policii ČR stanovující oprávnění a povinností příslušníka Policie ČR, která jim pro daný ad hoc úkol náleží. Měl jsem možnost se jedné takové asistence účastnit. Přidělen k hlídání areálu Spolany Neratovice během summitu NATO v roce 2002 jsem pochopil, že od vojáků se moc neočekává. Ani to nejde. S výjimkou příslušníků Vojenské policie schází nejenom policejní výcvik, ale také znalost trestního a jiného práva. K tomu je ještě třeba připočíst fakt, že příslušníci bezpečnostních sborů k použití služební zbraně potřebují zbrojní průkaz a tedy i odpovídající psychotesty, použití vojenských služebních zbraní a zbraňových systémů žádný zbrojní pas nevyžaduje a stejně tak i (asi s výjimkou pilotů, ženistů, potápěčů a speciálních vojenských složek) jakékoliv psychotesty.
Také na rozdíl od bezpečnostních sborů, kde je pro zařazení ke službě potřebná minimálně maturita, alespoň polovinu stavů ozbrojených sil tvoří lidé jen s výučním listem. Povolat vojáky k plnění úkolů policie v otevřeném terénu plném civilistů a lidskoprávních organizací může být tak pro vládu docela dobrodružné. To zejména v případě, když nasazení vojáků nebude krátkodobé, problém uprchlictví zůstane dlouhodobým politickým tématem na celostátní, krajské i obecní úrovni a dále bude probíhat boj proti pravicovým extremistům v řadách vojáků (a vojaček), který byl odstartován v roce 2007. Vojenského extremistu prý poznáte podle tetování. A jak často jste se setkali s tetovaným policistou?
Jen technická příslušníci bezpečnostních složek (PČR, VS ČR, CS) mají stejně jako vojáci zbraň na hromadný zbrojní průkaz vystavený na nejvyššího funkcionáře daného sboru (Policejního prezidenta, GŘ VS, GŘ CS), psychotesty mají stejné jako armáda. Individuální zbrojní průkazy mají pouze měsští strážnici, protože nejsou ve služebním poměru.
Samozřejmě, že ani žádný zbrojní průkaz vystavený na nejvyššího funkcionáře daného sboru neexistuje. Zbrojní průkazy musí držet pouze strážníci městských policií a zaměstnanci bezpečnostních agentur.
Drobný dotaz, mám tomu rozumět tak, že psychotesty jsou v podstatě stejné u policie i armády – lidé, kteří mají používat sílu (zbraň) mimo střelnice a výcvikové prostory, mají mít stejný psychologický profil? Bráno ještě z jiného pohledu: ten který neprojde sítem u policie, neprojde vstupním sítem u armády?
Možná by se dalo započítat pár lidí z Celní správy. Pak tu jsou ještě městské policie, tam se snad nachází také někdo, kdo zná příslušné zákony. (i když, z vlastního okolí tam vidím jen odpadlíky, kteří byli odejiti z AČR a neprošli přes výběr u PČR nebo u hasičů).
Co Vojenská policie, ta se nezapojí?
Rozhodně je vidět, že stát má co dohánět. Stačí jeden problém u muničního skladu, …
Nerad bych tu viděl, aby nám tu politici (na popud jejich chlebodárců-lobbistů, bo český politik by sám nenašel ani vodu v řece) na tuto činnost jednoho dne najali soukromé agentury a zprivatizovali více části ozbrojených složek, to už by tu byla UA se svými „dobrovolnickými prapory“ placenými „odněkud.“
Zvláštní. Jak vykládat tuhle zprávu http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zpravy/zeman-a-becvar-na-hranicich-muze-pomoci-1500-nejvys-2600-vojaku/1247958?utm_source=rss&utm_medium=feed
Zákon hovoří jasně, o nasazení vojáků nerozhoduje ani engéeš, ani prezident. Máme to chápat tak, že se armáda se pokouší o puč? TK či prohlášení negéeše bez vědomí vlády je podle kariérního řádu na důtku či odvolání odpovědných funkcionářů. Jak je to vše podobné období let 1946 až 1948…
ale no tak.. to, že má armáda >nějaký< plán a že s ním seznámila vrchního velitele, přece neznamená, že by se chystal puč. nezatoulal jste se z aeronetu_dot_ru?
A proč na ten hrad nepřišel policejní prezident nebo generální ředitel hasičů se svými návrhy? A kde by slavný ministr obrany? Komu ti lidé jsou vlastně podřízeni a komu se odpovídají? Vždyť nemají žádné rozpočtové pravomoci pro takovou akci. Proto o nasazení armády „mimo běh“ rozhoduje vláda, aby se mohlo „přidat“ rozpočtu Ministerstva obrany. Součástí vlády je kvůli tomu i ministr financí. Prezident má jen povyšovací a jmenovací pravomoci. Obávám se, že tuhle zemi neřídí demokratická vláda, ale starosta Brandýsa nad Labem-Stará Boleslav.
nemám zrovna velkou zkušenost s protokolem, ale tupě předpokládám, že za prezidentem se jezdí na pozvání.. až pan prezident bude chtít informace od hasičů, pozve si hasiče. a jo- prezident je stále ještě i vrchní velitel ozbrojených sil, ne tak policie a hasičů.
Jako vždy patří díky autorovi za datově hodnotný článek.
1. Možná by ve světle onoho grafu stálo za úvahu zmínit vývoj počtu policistů, a to jak v absolutních číslech, tak v poměru na 100.000 obyvatel. Ve světle onoho poměru by možná o to jasněji vyplynula potřeba prioritizace úkolů AČR na podporu PČR. Ve chvíli kdy má Česká republika TŘETÍ NEJVYŠŠÍ počet policistů na 100.000 obyvatel v EU (440 – údaj z roku 2008), což je o třetinu více než průměr EU, je na čase přestat přemýšlet v intencích ČSSR – „když to nezvládá SNB, povoláme ČSLA…“.
2. Když už AČR plní kvazipolicejní úkoly, měly by podle mne splňovat dvě kritéria:
a. Náhlost, nepředvídatelnost… To znamená povodně, krátkodobá výpomoc při zajištění místa průmyslové havárie, pomoc při její likvidaci atp, to vše do té doby, než si situaci převezmou ostatní složky, které na prvotní zásah neměly dostatečné kapacity. Ostraha Vrbětic v řádu týdnů do této kategorie spadá, v řádu měsíců či let již zřejmě ne…
b. Vztah k armádním činnostem, charakter úkolu odpovídá výcviku vojáků. Na jedné straně spektra stojí „hlídkování“ smíšených policejních a armádních hlídek v regionech při velkých akcích typu zasedání NATO, MMF atp. Všichni, co se něčeho podobného někdy účastnili, dobře vědí, že reálná náplň práce je „dělat bodyguarda policistům“, jelikož vojáci prostě v ulicích nic jiného dělat nemůžou – nejsou veřejní činitelé, nemají sebemenší policejní, natožpak kriminalistický výcvik…
Na straně druhé jsou policejně/vojenské činnosti – ostraha státní hranice (de facto vojenská činnost „clonění“), zastřežení důležitých objektů atp. Střežení státní hranice proti migrační vlně již AČR v minulosti prováděla, a dle popisu tehdejších účastníků se jednalo reálně o kombinaci skrytých pozorovacích stanovišť a mobilních patrol. Po zadržení se skupina ihned předala PČR. Synergie s doktrinálními úkoly AČR jak vyšitá.
3. Aby však mohla být AČR právě pro případ nenadálých policejně/vojenských úkolů připravená, nesmí mít alokované veškeré zdroje do rutiních policejních úkolů….
zák 219 par14,odst2. Vojáci při plnění úkolů [posílení PČR] mají práva a povinnosti jako příslušníci PČR, rozsah práv a povinností může omezit vláda (zák 273/2008).
jo, a veřejní činitelé už neexistují. teď jsou to úřední osoby.
Policista může cizince zadržet pro podezření, že vstoupil na území ČR nelegálně…
Většina posilových akcí v minulosti jednoznačně plnila úkoly ve veřejném prostoru, a jak říkáte, ve spolupráci s PČR. pochopitelně neprovádí kriminalistickou práci.
Jak říkáte, v případě ostrahy hranic je to v podstatě mnohem jednodušší než patrolování mezi protestujícími na MMF.
Díky za reakci. Jsem rád, že nejenom já mám dojem, že něco je nedořešeno. Další postřehy: (1) úřední osoba, policisté, vojáci atd. skládají přísahu a ta se samozřejmě liší podle příslušnosti ke sboru. Do určité míry tato přísaha odráží jejich působnost a působnost určuje způsob přípravy. Z oficiálního vyjádření vyplynulo, že vojákům pro plnění role policisty stačí nějaké základní poučení ve stylu týdenního pobytu ve Vyškově jako příprava na misi. Jenže tohle zpochybňuje způsob přípravy policie, kde tuším základní „pochůzkářský“ kurs trvá 6-9 měsíců, na který se dostanou až jsou policisty (zvládnou ty psychotesty). (2) V pravomocech policisty je mj. legitimovat osoby či zadržet osobu podezřelou… Tím začíná nějaký právní proces. V rámci právní obhajoby zadrženého jsou tyto úkony spojeny s rizikem zpochybnění celého procesu a „naběhnutí si na vidle lidsko-právních organizací jako je AI“. Pro zajímavost, kdybychom z hlediska znalostí a zkušeností ztotožnili vojáka v roli policisty s PSVB, pak PSVB neměli nikdy pravomoce příslušníka SNB = nezadržovali, nevybírali pokuty. (3) Zkuste se zeptat běžných lidí, jestli budou vnímat vojáka ve vojenské uniformě jako policistu? A zkuste se zeptat vojáků, jestli vědí, co znamená být policistou – stíhat každé provinění proti zákonu, ať už přestupek nebo zločin, např. možnost domlouvat lidem za přecházení na červenou. (4) Vůbec mi není jasné, kdo by vojáky stíhal a vyšetřoval, kdyby neplnili úkoly policistů řádně. GIBS? IMO? VP? Kázeňská pravomoc je stále na velitelích nasazených vojáků. Samozřejmě, že by asi namítali, že nemohou plnit tyto povinnosti tak jako řádný policista, protože k tomu nemají adekvátní přípravu (viz povinnosti státu v úvodních paragrafech z. č. 221/1999 Sb.). (5) Jak by to bylo s odškodňováním za způsobenou škodu. Připusťme, že se někdo pokusí vojáka plnícího úkoly policie provokovat (občan RF napadený českým vojákem by bylo pěkné mediální sousto). Moje zkušenost s plněním funkcí policisty v roce 2002 byla taková, že nás sice někam přidělili, ale poučení bylo, že v případě potřeby někoho zadržet apod. máme stejně volat policistu, abychom si nezpůsobili problém a to bylo pro motivaci k plnění úkolu určující…
Podle zákona o obecní policií i Policii ČR je každý koho strážník či policista požádá o pomoc tuto poskytnout. Odmítnout může jen za určitých podmínek. Každý kdo pomoc poskytne pak požívá stejné ochrany jako policista či strážník a odpovědnost za škodu nese obec či stát. Je úsměvné si jen predstavit, že by voják který má přímo v zákoně možnost vykonávat službu při posílení policie vykonával nějaké vyšetřování. Vykonával by jen běžnou pořádkovou hlídkovou činnost. Za škody které by způsobil nese odpovědnost stát. Další nesmysl je že vojáci by neměli průpravu. Řídící v tomto směru je policista s kterým vždy budou ve smíšené hlídce a jejich činnost bude omezena jen na omezení protiprávního jednání osob vůči kterým bude vést úkon policista a na jeho pokyn by zakročili. Jednalo by se hlavně o zadržení, omezení osobní svobody, donucovací prostředky, či použití zbraně. To vše je i v osnovách boje zblízka či strážní služby, kterou každý voják zná. O možnostech VP asi je zbytečné diskutovat.
Ad Policejní hustota: Moc bych té studii nevěřil. 1) Byla založena sice na sledování Eurostatu, ale výkaz vyplňovala každá země sama a co tam napsala, tam napsala. To otevírá otázku konzistentnosti dat, protože Eurostat věrohodnost dat nijak neověřoval, dostal data odpovídají jím formulované definici policisty. Tato data pak autor studie (příslušník PČR) vzal podělil počtem obyvatel a rozlohou a policejní čudo bylo na světě. Pro zajímavost, obyvatelem se statisticky nerozumí jen státní občan, ale také žadatel o azyl. V tomto světle jsou na tom dnes Itálie a Řecko ještě hůře, než v době onoho statistického šetření Eurostatu, které se už neopakovalo. 2) Počet policistů, stejně jako počet vojáků, je odvozován od poptávky po bezpečnosti – jde o politické rozhodnutí. Proč při 40 tis. policistů státních, kteří z ČR činí policejně nejhustší stát, existuje ještě dalších cca 8 tisích policistů obecních, poptávaných obcemi, a ty jsou ochotni za ně platit, ačkoliv by ze svých rozpočtů mohly dávat peníze třeba na vodovody a platy učitelů? Utečenecká vlna nebude trvat týden. Nebylo by hospodářsky a sociálně prozřetelnější peníze investovat do mimořádné dotace na obecní policii v příhraničních oblastech, uvážíme-li že obecní policista je 2krát levnější než voják? Snížilo by to místní nezaměstnanost a přineslo by to sociálně přijatelnější efekt než harašení zbraněmi. Žádný dobrý národohospodář by nepreferoval harašení zbraněmi s ohledem na nehospodárnost celého podniku.
Dobrý den pane Pernico,
Nevím, jestli jsem vás pochopil správně, ale každý žadatel o službu v AČR přece prochází psychotesty… Nejen piloti, potápěči atd. jak jste zmiňoval výše
Od určitého roku je dělají všichni vojáci, ale záleží na co se psychotesty dělají: inteligence, odolonost v zátěži (strestest), typologie osobnosti, sklon k patologickému jednání např. k agresivitě… Z dob, kdy bylo potřeba hodně vojáků, je hodně lidí, kteří žádné testy nedělali. Dávalo to logiku – po záklaďácích nikdo žádné psychotesty nechtěl, tak proč to chtít po profesionálech. Testovat se začalo s misemi v 90. letech, např. nebylo možno jet do mise s diagnostikovanou skrytou agresivitou. Překvapivě při restrikcích v roce 2010 navrhla sekce personální zrušení jednoho ze dvou středisek výběru personálu, kde se testy dělaly.
Po přečtení tohohle příspěvku http://echo24.cz/a/wKzuT/vysocina-rok-2015-nejsympatictejsi-skolni-tym–hitlerjugend beru zpět kritiku na absenci psychotestů v armádě.
Dobrý večer, pane Pernico,
kdysi jsme se potkali na jedné přípravě ve Vyškově. Já tehdy jako vojenský psycholog, Vy před výjezdem do mise. Chci reagovat na Vámi několikrát zmíněné psychologické testování, trochu jej přiblížit.
Dříve, než jsem šel do služebního poměru a k jednotkám (zdravím moji srdcovou 7. mb) jsem se v olomoucké vojenské nemocnici podílel právě na výběru budoucích vojáků, stejně tak i na psychologickém testování již sloužících vojáků před misemi apod. Po osmi letech služby jsem se vrátil na místo činu a dělám to samé, opět jako civilista s tím rozdílem, že si mi „v ordinaci“ co chvíli zjeví známá tvář :)
Zmínil jste zrušení rekrutačních středisek, kde se psychotesty dělaly. Z hlediska výběru osob před vstupem do armády (konkrétně jejich psychologického testování) nemělo toto zrušení žádný podstatný vliv. Jedinou institucí, která totiž může oficiálně uznat rekruta (a stejně tak vojáka) za psychologicky způsobilého nebo naopak nezpůsobilého, jsou lékařsko psychologická oddělení jednotlivých vojenských nemocnic.
Rekrutační střediska v minulosti tak psychotesty vlastně dublovala. Používala je totiž k tomu, aby si vytvořili lepší obraz o uchazeči a tím jej vhodněji zařadili na konkrétní pozici. Testovaly pouze rekruty a navíc jen ty, kteří předtím úspěšně prošli psychologickými i všemi ostatními lékařskými prohlídkami.
Psychologické testování uchazečů do služebního poměru se skutečně zaměřuje na Vámi zmíněné oblasti. K tomu slouží celá řada testů, dotazníků, které sice dokáží o daném člověku dost napovědět, ale nejsou všemocné a všeříkající. Proto k psychotestům patří i zcela nenahraditelné základní psychologické metody zkoumání – pozorování a rozhovor.
Armáda má vcelku krátké testování, rekrut u nás stráví obvykle přibližně tři hodiny. Např. u PČR ale na psychotestech strávíte celý den. Nicméně, v základu má psychologické testování u všech typů ozbrojených složek stejný cíl. Zjednodušeně řečeno – zachytit a odmítnout ty jedince, kteří jsou pro službu buďto zcela evidentně nevhodní nebo je zde vysoké riziko toho, že v zátěži selžou. Např. nevyzrálé jedince, emočně labilní, ty skutečně hloupé, ty jejichž základní reakce odpovídají rychlosti pohybu lenochoda apod.
Jako psycholog mohu pracovat pouze s tím, co mi o sobě vypoví sám testovaný (v dotaznících), jaké podá výkony (v zátěži, IQ testech), jaký se mi jeví v osobním kontaktu při pohovoru, co na něm mohu vypozorovat. Někdy to může být velmi mnoho, velmi výmluvné, jindy málo nebo nic neříkající. Někdy jsou testovaní upřímní, velmi často se snaží výsledky zkreslit ve svůj prospěch – průměrně inteligentní rekrut/voják tak nějak vytuší, jak má v osobnostním dotazníku odpovídat.
O to důležitější jsou pak odborné kvality psychologa, jeho schopnost umět s používanými testy pracovat (vyždímat z nich maximum informací) a jeho znalost prostředí, v našem případě armády.
Tolik ve stručnosti :) k psychotestům v AČR. Dalo by se pokračovat dále, například tím, zda se nedají dělat efektivněji (dají, např. jako součást výcviku) nebo zda jimi nejsou profesionální vojáci podrobováni až příliš často (ano jsou, mnohdy kvůli takovým blbinám jako je týdenní kurz na MRAP v Německu). Ale to by už bylo příliš dlouhé povídání …
Ano, pamatuji se. Bylo to přínosné zaměstnání. Díky za vhled do situace. Pokud jde o testování na výjezd do zahraničí, je to tuším zaměřeno na poznání aktulní mysli testovaného, jestli není v depresi nebo tak. PRÝ se to zavedlo v 90. letech, když se někdo na kursu pokoušel o sebevraždu pod vlivem stresové zátěže (noví lidé, obklopen jinou kulturou, všude jen angličtina, stýskání po domově…). Chápu to jako dobré pro kurs v USA, ale asi pro pohyb po EU to vypadá absurdně. Tím to nezlehčuji. Po střelbě v Uherském Brodě je vlastně možné cokoliv a asi se něco mělo systémově udělat, pokud je plánován zvýšený pohyb ozbrojenými složkami (AZ, odvody, „novovýcvik“). Do armády se určitě nehlásí pacifisté a dá se předpokládat, že se střelbě budou věnovat i v civilu a cokoliv se stane, bude to komentováno, že jde o bývalého vojáka. Pak to může vypadat, že armáda generuje psychopaty…
Rozdíl mezi síty u PČR a AČR chápu rozdílem v délce závazku. U PČR to bylo alespoň na 10 let, takže je dobré pečlivě vybírat, co pouštíte dovnitř. Špatná zkušenost s lidmi, co se ocitli uvnitř policie na šikmé ploše tu je (gengy, vynášení informací, vraždy severočeských kmotrů apod.). Armáda počítala s prvním závazkem v poloviční délce. Pro AZ to byly 3-5 let (3letý výcvikový cyklus).
Dávalo by smysl politiku testování nastavenou podle očekávání roku 2002 přehodnotit, když se součet závazků začínají blížit termínu „nafurt“. To bylo jasné už ve zmiňovaném roce 2010, když bylo rozhodnuto (rozhodlo se) omezit nábor, ale nikdo nemohl omezit odchody ze služebního poměru. Logicky se nabízelo začít „přetestovávat“ lidi, co mám v prvním kontraktu a začít jim nabízet další perspektivu, když odcházeli lidé se středního vyššího a vyššího managementu.
Ale teď když se představitelé resortu veřejně zavázali, že každý rok příjde 2000 nových vojáků a žádný neodejde a obnovíme do pěti let stav 26200, není důvod k poraženectví, že…
K tomu rozdílu mezi psychotestů PČR a AČR nabízím i toto zamyšlení …
Většina policistů se v rámci výkonu své práce,při níž nosí služební zbraň, denně pohybují mezi civilním obyvatelstvem. Vybírám-li si jako zaměstnavatel budoucího pochůzkáře, určitě mi bude záležet na tom, aby onu služební pistoli nevytáhl při řešení každé „prkotiny“. Bude mi záležet na tom, aby i v nepřehledné a komplikované situaci (např. řešení rvačky v baru nebo domácího násilí) dokázal udržet si chladnou hlavu a domyslet právní důsledky svého jednání. Jak bylo zmíněno v článku, policista skutečně musí mít přehled v celé řadě složitých (a často si odporujících) předpisů a zákonů, které jeho práci vymezují i omezují.
Takže není divu, že státní policie lpí na tom, aby její příslušníci měli maturitu, byť ta sama o sobě není zárukou vyšší inteligence nebo přirozeného selského rozumu. A není divu, že v rámci výběru zvolí důkladnější a tím pádem delší testování.
Dá se to říci i jinak, esencí práce policisty není zabíjet zločince, ale (v duchu jejich hesla) pomáhat a chránit, udržovat vnitřní pořádek.
Samozřejmě, bystrost, schopnost zachovat chladnou hlavu a dobře se orientovat i v komplikovaných a nepřehledných situacích jsou vlastnosti žádoucí i u vojáků. Rozdíl je ale například v tom, že vojáci se v mírovém stavu ke své služební! zbrani dostanou pouze v rámci výcviku (nebo když mají dozorčí službu) a pohybují se s ní ve striktně vymezených prostorech kasárna, střelnice nebo vojenského prostoru. Takže přirozeně poněkud klesá riziko zneužití služební zbraně.
V mírovém životě voják v rámci své práce také neřeší právně komplikované situace. Funguje se mnohem více na principu rozkaz – provedení. Policisté se ve větší míře musí denně rozhodovat sami přímo na místě, vojáci naopak více plní rutinní úkoly dopředu vydané nadřízeným.
Také esence vojenství je odlišná. Po celá staletí je základním posláním vojáka válčit a jeho prací je přemoci nepřítele. K tomu mu slouží především jeho zbraně. Zabíjení nepřátel je pak nutností, chci-li přežít a zvítězit. Ano, někdy se dá nepřítel přelstít a jen zajmout nebo vystrašit natolik, že nemusí být prolita jediná kapka krve a vzdá se. Způsoby vedení války mohou být různé, ale ať se o to v moderní sluníčkové době snažíme sebevíc, nelze změnit fakt, že k válkám patří zabíjení. Ve válce má voják zbraň nejen kvůli své ochraně, ale především k tomu, aby ji aktivně používal vůči nepříteli. Zda-li tak pak činí je věc jiná, rozebraná v nejedné studii.
Pak se stává, že jako bývalý voják sedím na výsledky osobnostního testu se svou kolegyní. armádou nepolíbenou, a na otázku, co říkám na zvýšené či vysoké skóre ve škále zachycují ochotu vstupovat do rizika odpovídám – A není to náhodou u budoucího bojovníka spíše žádaná vlastnost?
…
Psychotesty mají svůj smysl, zároveň spoustu svých ALE … Žádné psychologické vyšetření nemůže zaručit že dotyčný policista nebo voják jednoho nepoužije zbraň vůči sobě nebo jiným. Jednoho dne vám projde „ordinací“ s vynikajícími výsledky a o dva roky později vystřílí hospodu. Jak to? Třeba proto, že se u něj mezitím rozvinula psychóza – duševní porucha (tu dopředu také žádný test nerozpozná).
Dobrý den, mohl by jste uvést kdo a kdy tohle prohlásil?
„Ale teď když se představitelé resortu veřejně zavázali, že každý rok příjde 2000 nových vojáků a žádný neodejde a obnovíme do pěti let stav 26200, není důvod k poraženectví, že…“
Zajímá mně konkrétně „…a žádný neodejde…“ znamená to možná, že:
a) žádosti o propuštění ze sl. poměru budou ŘP zamítány?
b) závazky budou automaticky prodlužovány bez souhlasu VZP?
c) bude každý VZP držen zuby nehty – hlavně naplněnost?
Jinak mi to z praktického hlediska ( vzhledem k naplněnosti útvarů – u nás cca 220 lidí podstav a průměr je 36 let ) nedává jakýkoliv smysl.
Přirozeně, že to byla ironie. Nemůžete se do pěti let zvednout z 20 tisíc na 26 200, pokud nebude bilance odchodů a příchodů 1200. To v situaci, kdy klesá demografická základna, z které rekrutujete (až do roku 2022), armádní Husákovy děti dosáhli nároků na výsluhový příspěvek po 20 letech služby s docela pěknou výpočtovou základnou a už toho moc není, co by je mělo ve službě držet a ekonomika pěkně roste a trh práce nabízí čím dál tím více volných míst.
Pak je tu otázka udržitelnosti tohoto stavu a kvality perosnálu. Odejde-li 1000 lidí, potřebujete 2200 nových lidí. Vtip je v tom, že odejde 1000 zkušených lidí a získáte 2200 nováčků, ale nikdo už neřeší jejich životnost v kariérním systému. Bylo by fakt trapné, kdyby po zavedení přísného kariérního řádu jste měli 1/2 vojáků (v aktivním stavu) na výjimkách z kariéního řádu. V principu se taky přestal zásadně lišit plat zkušeného a nezkušeného a není zakázáno nabírat a vyřazovat např. přímo do hodností nadporučíků a kapitánů (s výjimkou), kde je vyšší plat. S právní službou jsme si to už vyzkoušeli: jednoho plukovníka máme po více než roce služby, dalšího plukovník nastoupil v roce 2006 a ani ne za 10 let to dotáhl na náčelníka Vojenské policie. Ten druhý navíc údajně zahájil svůj nástup do funkce studiem kurzu GŠT, který byl pro funkci předepsán…
Má to ještě další háček, že v tom počtu vykazujete dispozice a přípravnou službu, kteří ale netvoří schopnosti (viz http://www.mocr.army.cz/dokumenty-a-legislativa/fakta/vyvoj-skutecnych-poctu-osob-v-rezortu-mo-cr-v-letech-2011—1993-51566/). Takže není jasné, jakou strategií se to všechno má dokázat. Je to podobné, jako když se v roce 2002 předpokládalo, že počet rotmistrů poroste exponenciálním tempem. Na druhou stranu, když si dáte určitý závazek, tak to určitě dokážete – překonáte výzvu, jak se tomu dneska říká. Je třeba tomu věřit…
Samozřejmě bude zajímavé sledovat, jestli bude skutečně nasazení armády na hranicích. 1500 lidí je PrÚU v pohotovosti řekněme rok a pokud má vydržet pohotovost, bude muset ty lidi někdo střídat (řekněme jednou za 4 měsíce třeba kvůli jejich rodinám, dovoleným apod., protože nasazení nebude v Jincích nebo Opavě, ale asi ve Zlínském, Jihomoravském a Plzeňském kraji). Je tak potřeba 4500 vojáků? Kvůli Vrběticím (400 vojáků) se prý rozpadl výcvikový plán 7.mb. Jestli to ale bude postaveno jen na technice (SNĚŽKA, LOS…), tak vlastně nasazení bude jen u lidí, kteří jsou schopni techniku obsluhovat (a jsou schopni si ji převzít pod nějakou „dohodou o hmotné odpovědnosti“ a nepoškodit ji nechtěně) a dostáváme se k počtu 500 lidí v nasazení. Budou to 24hodinové směny, 12hodinové směny, pohotovost na pracovišti? Nakonec se jim může stát to, co se stalo vrtulníkovým pilotům… A budou naštvaní. Pravda, třeba v Plzeňském kraji lze využít vojáků z útvaru s portálovým jeřábem s největší nosností v AČR, ale nebudou ti lidé scházet v opravárenské činnosti? Předpokládám, že dělostřelci z Jinců si 4 měsíce na česko-slovenské hranici budou přímo libovat.
Oba (a široké plénum realisticky uvažujících VZP) citíme, že predikované cílové počty jsou asi tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=0DI6u050PS4&list=PL98F00DFCBE6E0CFE
nicméně pokud se nestane zázrak, v roce 2020 už nebudou žádná bÚU, co tedy bude?
Kdo bude tvořit AČR? Jaké bude mít schopnosti? Bude stejný převis náčelníků nad indiány? Jak může AČR zvládnout nasazení cca 2500 vojáků, když nezvládne dát svým vojákům základní věci jako je KVALITNÍ oblečení a boty???
Co se udělalo pro lepší život obyčejných VZP? Nic! Dnes jsme v situaci, kdy VZP v hodnosti desátník s praxí 0 let má stejný plat jako VZP ve stejné hodnosti s praxí 8 let. Kde je ta proklamovaná spravedlnost? Kde je ta motivace? Stav je takový, že je plno lidí akorát nasraných a pak od nich chtějte výkony, nedej bože nadstantart.
Faktem je, že až to začne cinkat těm, kteří ví, že s koncem závazku dosáhnou/překročí 20 a víc, tak bude sakra těžké je udržet…
https://www.youtube.com/watch?v=Ciq3r_k5Z9w
A není něco špatně, když je někdo desátník 8 let? Desátník je u nás totiž základní funkce, nikoli VDr jako v britské armádě…
Aby jste mě nechytali za slovíčko, tak chápu, když je to řidič speciální techniky, ale ne když kulomeťák…
Trefně jste to vystihl. Šlo nejen o řidiče C, ale třeba o dílenské specialisty nebo třeba operátory. Jak dlouho trvá, než se vychová dobrý spojař? Tím nechci nijak upozadit další systemizovaná místa. Prostě operátor s praxí prostě nemůže být ohodnocen stejně jako nový VZP zařazen na stejné SM bez jakékoliv praxe. Kde je ta panem MO proklamovaná spravedlnost?
On bude asi problém v tom, proč musí mít někdo na základní funkci hodnost desátník…
Pánové, někteří, pro vlastní ohradu nevidíte celou pastvinu.
1. Závěrečný účet státního rozpočtu u kapitoly MO za rok 2014 jasně říká, že mandatory dosáhly 58,82 % našeho rezortního rozpočtu. Blížíme se prožírání rozpočtu. Plán byl 50 %. Chápu každého jednotlivce, kterému klesnul plat, ale tímto tempem bychom dosáhli pouze toho, že by nám politici osekali počty nebo výsluhy. Systém platů byl při neprovádění rekrutace a při podržení si starých vojáků místo mladých výrazně prorůstový, protože umožňoval růst platů za odsezená léta. takový japonský seniorní model. To má vedlejší efekt i na výši výsluh. Pamatujete snahu o jejich osekání? Dnes máme průměrný věk svobodníků 29,6 a desátníků 33,6 let. To je v pořádku? Ani náhodou. Pokud se má armáda udržet v jakési personální a výdajové kondici, pak zásah byl nutný. V opačném případě bychom se bavili o škrtech počtů nebo výsluh v budoucnu. Každopádně nežijme v přesvědčení, že existuje systémové a pro všechny spravedlivé řešení. To je utopie. Jen tak mimochodem, Hery správně poukazuje na délku služby na základních funkcích. Navíc, kdo uvažuje o službě v armádě jako o celoživotním zaměstnání, musí přejít mezi důstojníky nebo bude zklamaný. Vedení armády dávno řeklo, že to celoživotní job pro většinu lidí nebude. Na závěr ještě jedna věc. O jakém specialistovi se to tady bavíme? Spojaři na základní funkci po základním přípravě a odborném výcviku bez zvláštních požadavků na speciální vzdělání? To má být specialista? Musím se smát. Co je potom praporčík-KIS specialista na AKIS, který stojí úplně někde jinde co se kvalifikace a odbornosti týká? Pánové, trochu soudnosti prosím.
taky by se to kromě Vámi zmiňovaných právních a méně právních variant dalo „řešit“ nepřetržitým výcvikem. Precedens už by k tomu byl, když ve Kbelích při návštěvě prezidenta US stály nabité hotovostní Mi-24 s osádkami na „nepřetržitém výcviku“.
Pokud skutečně dojde k použití technických prostředků a personálu RSTA, budou se brzy jejich velitelé podílet se značným množstvím hodin náhradního volna za vojenské nasazení na území ČR. Také se prokáže naprostá morální a technická zastaralost našich prostředků vzdušného průzkumu- a hexakoptéry s IP kamerou na tom nic nezmění.
Vy považujete Scan eagle a Wasp AE jako zastaralé systémy vzdušného průzkumu?
ne. ty řadím pod položku „hexakoptéry s IP kamerou“
asi to měl být fór, ale vzhledem k tomu, že jsem vzdělán v exaktních vědách, tak jsem si pod pojmem hexakoptéra vybavil něco jiného…ale nejsem od letectva, tak vaší terminologii asi nerozumím…
částečně vtip, částečně tunelové vidění. myslel jsem na pilotované systémy, ne na bezpilotní a přiznejme si- při pohledu zvenka poněkud nekoncepční systémy. Faktem zůstává, že ScanEagle hlídá Amíky na Bagramu nebo kde, zatímco tady nám zbývá Eyeball Mk1. hexakoptérou jsem ale stejně jako Vy myslel ten výkřik moderního modelářství z Výzkumného ústavu.
Tak nevím, jestli by neměli být testováni i soudci
http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/penezenku-jsem-ukradl-a-lecim-se-priznal-se-u-soudu-soudce/r~7594d0064a3e11e5b6b20025900fea04/
Pamětníci mi vyprávěli, že „odloučení zbraní od vojáků“ bylo opatření, které bylo praktikováno jako prevence před zneužitím zbraně. Prý ještě do začátku 70. let mohli vojáci z povolání mít svou osobní zbraň (pistole) u sebe. Jednalo se asi reakci na sebevražednost vojáků. Propagátorem takových preventivních opatření prý byl velitel Západního vojenského okruhu František Veselý: voják vypadl z okna ložnice ve druhém patře – bylo nařízeno, že pokud jsou ložnice výš než v přízemí, musí být okna zamřižována. Armáda se asi už nikdy z tohoto stavu nedostane, protože je to považováno za normální.
119/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. března 2002
o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje kategorie střelných zbraní (dále jen „zbraně“) a střeliva, podmínky pro nabývání vlastnictví, držení, nošení a používání zbraní nebo střeliva, práva a povinnosti držitelů zbraní nebo střeliva, podmínky pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva a pro provozování střelnic, provádění pyrotechnického průzkumu, provozování informačních systémů v oblasti zbraní a střeliva, sankce a výkon státní správy v oblasti zbraní a střeliva, provozování střelnic a provozování a provádění pyrotechnického průzkumu.
(2) Zákon se nevztahuje, není-li dále stanoveno jinak, na
a) zbraně, střelivo a munici, které jsou nabývány nebo drženy ve výzbroji ozbrojenými silami České republiky1), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami anebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a jsou určeny k plnění jejich úkolů,
Jen o přesnost k těm zbraním…
Zákrok na Florenci prošetří ombudsmanka
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/je-treba-posoudit-primerenost-zakroku-vyjadrila-se-ombudsman/r~e4d7669e11db11e6abfa0025900fea04/
a teď se to bude táhnout… Nepamatuji si, že by za totáče z nějakého důvodu měly úřední osoby asistující příslušníku SNB v řadách VB označované jako PS-VB pravomoc někoho pacifikovat chvaty a hmaty – měly podat hlavně svědectví. Pro zajímavost, ještě v 90. letech, kdy AČR asistovala PČR, tak se dokonce do některých nařízení vlády dával výčet všeho, co vojáci mohou podle zákona o PČR.