Budoucnost AZ (nejen) u 43. vpr
Téma tohoto zamyšlení jsem nosil v hlavě od chvíle, kdy po zasedání Branného a bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny bylo ohlášeno vytvoření devíti nových jednotek aktivní zálohy. Ačkoliv jsem se o problematiku AZ zajímal i v minulosti, vytvoření roty AZ u 43. výsadkového praporu mi poskytlo nový impuls. I když se v textu dopouštím hned několika zobecnění, neklade si za cíl stát se analýzou problematiky AZ jako takových; je nutně formován specifickým pohledem výsadkového útvaru. Právě proto pro mne bude o to cennější zde získat zpětnou vazbu zejména od již sloužících příslušníků AZ nad proveditelností některých tezí.
Ačkoliv myšlenka zřízení aktivní zálohy pochází již od armádního generála Jiřího Šedivého, který v roce 1999, jako tehdejší Náčelník Generálního štábu, povolal záložníky na první dobrovolné cvičení, role AZ v AČR stále připomíná osud nemilovaného sirotka, který čeká na lepší časy. Musí tomu tak být? Je tomu tak i v jiných armádách? Co je třeba udělat pro to, aby se situace zlepšila?
Krajské pěší roty vs. přičleněné bojové roty
Aktivní záloha Armády České republiky má v současné době stanovené tabulkové počty 2359 vojáků, přičemž celková naplněnost čítá necelých 51%. AZ se skládají ze dvou druhů jednotek – pěších rot při Krajských vojenských velitelstvích a jednotek přičleněných přímo k útvarům AČR. Jsou to zejména středisko záloh speciálních sil 601. skupiny speciálních sil, tanková rota AZ u 73. tankového praporu, mechanizované čety AZ u 41. mechanizovaného a 72. mechanizovaného praporu, záchranná četa AZ u 151. ženijního praporu a jednotka AZ Vojenské policie.
Již v tomto základním rozdělení se odráží vnitřní dichotomie jednotek AZ. Zatímco pěší roty jsou svou věkovou skladbou složeny spíše ze starších vojáků s vazbou na konkrétní region (ať již emocionální nebo prostě logistickou), jednotky u bojových praporů jsou tvořeny pestřejší směsicí vojáků zpravidla z celé republiky. Není rovněž náhodou, že zatímco krajské pěší roty AZ se potýkají s řádově poloviční nenaplněností, řada jednotek AZ přičleněných k bojovým praporům musí zájemce odmítat. Při náboru a použití obou typů jednotek AZ je třeba tyto skutečnosti respektovat jako dané.
Lze důvodně očekávat, že budoucí 4. výsadková rota (AZ), 43. výsadkového praporu bude spadat do demografického modelu jednotek AZ přičleněných k bojovým praporům.
Modely AZ v zahraničí – Spojené království
Ačkoliv 43. výsadkový prapor doposud nikdy svou jednotku aktivní zálohy neměl, takže by se dalo říci, že se zálohami nemá žádné zkušenosti, nebyla by to pravda. Až do roku 2010, kdy finanční krize učinila této spolupráci přítrž, 43. výsadkový prapor pravidelně cvičil s britskými výsadkáři 4 Para (TA). Při pravidelných cvičeních mé tehdejší roty s nimi mi vždy vyrazilo dech, že tito aktivní záložníci ze 4. výsadkového praporu, Výsadkového pluku si ve většině oblastí nezadali s profesionálními výsadkáři z Chrudimi. Jejich dovednosti v taktické a střelecké přípravě byly excelentní a nebýt toho, že se občas pochlubili, čím se živí v civilu a jejich vyššímu věkovému průměru oproti naší rotě, nikomu by ani nepřišlo na mysl, že se nejedná o profesionální vojáky.
Je možné srovnatelného standardu dosáhnout i v podmínkách 43. výsadkového praporu, potažmo České republiky? Domnívám se, že ano. I když bude jistě ještě dlouho trvat, než se například uznání AZ byť jen přiblíží společenské prestiži Territorial Army ve Spojeném království, kde by se zaměstnavatel, házející svému zaměstnanci klacky pod nohy za jeho službu v AZ, vystavil nepředstavitelnému společenskému odsudku. Anebo kdy se standard ve výzbroji, výstroji a dalších oblastech vojáků AZ srovná s profesionálními vojáky a přestanou s nimi soupeřit o konečnou množinu zdrojů útvaru municí počínaje a zbraněmi konče.
Netřeba zapomínat ani na aspekt, který se v našich končinách tolik neakcentuje. S jednotkami AZ ve Spojeném království se zcela samozřejmě počítá i pro expediční operace za hranicemi země. Přestože jen velmi malé procento z příslušníků záložních jednotek britské armády je takto skutečně použito, Damoklův meč nasazení například v Afghánistánu bok po boku svých kolegů z ostatních pravidelných výsadkových praporů evidentně dělá divy.
4. výsadková rota (AZ), 43. výsadkového praporu
I když jsme o zřízení jednotky AZ u 43. vpr v ideové rovině uvažovali poměrně dlouhou dobu, nebýt komplexních legislativních a organizačních změn v podmínkách fungování AZ, které byly rozhodnuty na konci tohoto roku velením AČR, v rovině úvah bychom i skončili. Od počátku nám bylo jasné, že nechceme beze zbytku převzít současný model jednotek AZ přičleněných k bojovým praporům.
Prvním důvodem byla samotná velikost a struktura těchto jednotek. Standardní velikost těchto jednotek AZ – četa, byla nedostatečná pro generování bojového potenciálu několika úkolových uskupení výsadkových čet – nejběžněji používané taktické jednotky výsadkářů ve většině druhů operací. Jen jednotka o velikosti výsadkové roty, se srovnatelným množstvím práce ze stupně prapor jako s výsadkovou četou, je schopna působit ve své dvojjediné roli – individuálních náhrad za chybějící výsadkáře při bojovém nasazení, například podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, ale rovněž samostatného působení ve prospěch praporu například na vedlejším taktickém směru.
Druhým důvodem bylo nevyhnutelné přenesení principu výběrovosti 43. výsadkového praporu známého nejen z výběrových řízení k profesionální části praporu. Pokud má být 4. výsadková rota (AZ) hodna svého jména, existují kritéria na uchazeče, která jsou nepřekročitelná. Pro provádění výsadkového výcviku musí výsadkář trvale splňovat tři hlavní kritéria:
- hmotnost 60 – 90 kg (byť v souvislosti se zavedením padáku OVP-12 SL zřejmě dojde k rozvolnění tohoto kritéria)
- platné lékařské vyšetření „A, schopen jako výsadkář“ a
- hodnocení z výročního tělesného přezkoušení ne hůře než známkou „2“.
Pro představu, výsadkář ve věku 36 let, tedy ve IV. věkové kategorii, musí pro dosažení tohoto hodnocení zaběhnout 2600 m za 12 minut, udělat 8 přítahů na hrazdě, 40 leh/sedů za minutu a 24 kliků za 30 vteřin. Kompletní normy viz Wiki stránka 43. výsadkového praporu.
O čem naopak uvažovat lze, je rozvolnění podmínek výběrového řízení, ani ne tak, co se kritérií týče (kategorie B, ze kterého výběrové řízení ke 4. vr (AZ) vychází – určená pro zabezpečovací část praporu, sice obsahuje stejné disciplíny jako pro uchazeče na bojovou část Praporu, avšak s nižšími nároky), ale spíše z hlediska vstřícnosti k uchazečům, co se nárokům na jejich volný čas týče.
Uchazeči o službu u 4. výsadkové roty (AZ) se budou totiž rekrutovat ze třech skupin:
- současní příslušníci AZ zejména z jednotek přičleněných k bojovým praporům,
- bývalí příslušníci 43. vpr a
- noví uchazeči o službu u AZ jako takovou, zejména studenti.
Především první skupina bude pro první etapu fungování 4. vr (AZ) nezbytně klíčová. Podmínky náboru i samotné služby musí tuto skutečnost reflektovat.
Samotný výcvik 4. výsadkové roty (AZ) musí vycházet z doktrinálních úkolů a taktických postupů 43. vpr. Zároveň však logicky nemůže obsahovat všechny jeho doktrinální úkoly. Jednotku je tedy třeba směřovat do jasně vymezené výseče úkolů výsadkářů, jako jsou úkoly bojového patrolování (operace vyhledej a znič, léčky, přepady) a aeromobilních i padákových výsadkových operací na ovládnutí (letišť, kritické infrastruktury, klíčového terénu…)
To vše bude vyžadovat maximálně proaktivní přístup záložníků 4. vr (AZ) k jejich vlastní vycvičenosti. Vzhledem k pouhým třem výcvikovým týdnům za rok bude nutné část výcviku odkázat do samostudia, ať již část teorie nezbytné pro zvládnutí praxe anebo například drtivou část tělesné přípravy jako takové. V obou ilustrativních případech bude nezbytná metodická role instruktorů 43. vpr, ale role využití volného času ve prospěch jednotky bude nepostradatelná. Být výsadkářem 4. vr (AZ) bude nutně klást požadavky na životní styl.
Nezbytné podmínky fungování 4. vr a jednotek AZ v AČR
Změny, nezbytné pro plnohodnotné fungování jednotek Aktivních záloh, lze rozdělit do dvou hlavních skupin – 1) materiálně-technické a 2) institucionální.
Mezi nejdůležitější materiálně-technické změny ve fungování AZ patří opatření, která již byla rozhodnuta velením AČR. Nově budou jednotky AZ vybaveny svými organickými přidělenými zbraněmi. To je důležité nejen z hlediska perspektivy samotného operačního nasazení, které je bez vlastních přidělených zbraní z principu vyloučeno, ale zejména z důvodu snížení pociťovaného soupeření o zdroje s profesionálními vojáky mateřského útvaru. U jednotek AZ se i nadále nepočítá s přidělením organické techniky, což však z úzkého pohledu 43. vpr není sebemenším handicapem z důvodu převažujícího zamýšleného způsobu zasazení.
Důležitější změnou je však docenění přínosu AZ ze strany profesionální AČR. Jednotky AZ byly doposud na samém okraji zájmu a drastické omezení rozpočtu AČR v posledních letech situaci jen akcentovalo. Plnohodnotné fungování jednotek AZ je možné jen za podmínky změny přístupu velitelů útvarů, pod které jednotky AZ spadají. Změna paradigmatu z „přičleněné jednotky AZ k mému útvaru“ na „jedné z našich rot, která je jednotkou AZ“. Tuto změnu myšlení nelze nařídit, ale je naprosto nezbytná nejen pro zlepšení fungování jednotek AZ, ale i jejich vnímání profesionálními vojáky.
Přínosy aktivní zálohy pro Armádu České republiky
Proč vlastně aktivní zálohu máme? Samozřejmou odpovědí bývá, že: „jsou zálohou Armády České republiky pro případ mobilizace“. Je to ale skutečně jediný důvod existence AZ? Domnívám se, že na příkladu britského modelu fungování Territorial Army lze snadno ilustrovat některé z benefitů existence záložních jednotek:
1) Mobilizační rozvinování ozbrojených sil
Jedním z důvodů současného neutěšeného stavu Aktivních záloh je nepříliš akcentovaný fakt, že jednotky AZ existují především pro nepříliš pravděpodobnou, ale o to kritičtější potřebu nějaké formy mobilizačního rozvinování ozbrojených sil. Jelikož Česká republika nemá dobře promyšlenou, artikulovanou a populací všeobecně sdílenou mobilizační strategii, nemá koncept AZ jasný pevný bod, o který by se mohl opřít. Spor, zda je současný či navrhovaný koncept AZ ten správný, lze tedy rozhodnout pouze intuitivně.
Oproti tomu Territorial Army existuje ve Spojeném království zjednodušeně ze dvou explicitních důvodů: mobilizační rozvinování a poskytování úzkých expertních kapacit pro expediční operace. Dělicí linie mezi profesionální částí Britské armády a TA neleží v míře schopností, ale a) jak často jsou tyto schopnosti aktivovány a b) reakční čas pro jejich použití. Zatímco u profesionálních jednotek se očekává časté reálné použití té či oné schopnosti, a to s reakčním časem v řádu hodin, u TA se očekává občasné použití s reakčním časem v řádu jednotek týdnů. Nevypovídá to však nic o konečné kvalitě splnění úkolu.
Jako příklad mohu uvést autora knihy Losing Small Wars, Franka Ledwidge. Autor mnoha vynikajících knih o vojenství je totiž zároveň záložní zpravodajský důstojník Královského námořnictva, který byl v této roli opakovaně operačně nasazen v Iráku i Afghánistánu.
2) Využití schopností záložníků z jejich civilního povolání
Když dokázala TA přilákat ke službě zmiňovaného Franka Ledwidge či Lewise Collinse, představitele nezapomenutelné role ze seriálu Profesionálové, dokázala by aktivní záloha to samé? Obávám se, že opakování podobného příběhu brání zejména strach většinové AČR z vysoce kvalifikovaných profesionálů z civilního sektoru.
Ačkoliv i v profesionálních jednotkách Armády České republiky nevyhnutelně dochází k využití pracovních zkušeností z předchozího civilního života, u jednotek AZ lze této skutečnosti využít programově. Ať již jako dovednostního bonusu k vykonávané činnosti (aktivní webový designer na funkci kulometníka může pomoci s vytvořením internetových stránek praporu…), tak vytvářením jednotek, které budou na této skutečnosti přímo vědomě postaveny. Vytvoření jednotek AZ složených ze zdravotnického personálu, právníků, antropologů či arabistů se přímo nabízí. Byť podobný přístup přesahuje současný horizont událostí, AČR by se mu do budoucna neměla bránit.
3) Sepětí ozbrojených složek s většinovou populací
Ačkoliv od profesionalizace Armády České republiky uplynulo jen deset let, již dnes naplno pociťujeme jeden z negativních průvodních jevů tohoto kroku – uzavření AČR do sebe jako profesionální organizace bez vhledu většinové společnosti do jejího fungování. Na rozdíl od doby nedávno minulé nejen, že drtivá část občanské společnosti nemá osobní zkušenost se službou v ozbrojených složkách – byť po omezenou dobu, ale většina z civilistů ani nikdy neviděla vojáka při jeho práci – výcviku. Na rozdíl například od doby První republiky, kdy drtivá část cvičení probíhala v civilním prostoru (i proto se konaly „manévry“ tradičně na začátku podzimu – po období sklizně) se dnes cvičení všech typů programově konají v uzavřených vojenských újezdech. Žádné množství akcí na veřejnosti a podobných projektů nemá šanci tento fakt zásadně změnit.
Program POKOS, branné výchovy na školách je jistě krokem správným směrem, ale je to krok zároveň velmi osamocený. Dokud Česká republika nenajde odvahu vytvořit (respektive obnovit) obdobu britské mládežnické organizace Army Cadet Force, nelze očekávat, že brannost bude v popředí zájmu široké veřejnosti.
Rozšíření Aktivních záloh je krokem, který může pomoci tento stav změnit. Pět tisíc příslušníků aktivní zálohy, z drtivé části srdcařů s pozitivním vztahem k ozbrojeným složkám se sítí přátel, kamarádů a širší rodiny není zanedbatelnou složkou v ovlivňování většinové společnosti ve vztahu k jejím ozbrojeným složkám. Je třeba mít na paměti faktor netypické demografické skladby AZ. Zatímco u profesionálních útvarů by doktor práv na systematizovaném místě kulometníka působil jako přírodní úkaz, u jednotky AZ se nad tím nikdo nepozastaví.
Proces vytváření nových jednotek Aktivních záloh, spolu se změnou celého konceptu AZ, je teprve na počátku, 4. výsadkovou rotu (AZ) nevyjímaje. Celý systém je stále v pohybu, potřebné koncepční materiály budou schváleny až v první polovině roku 2016. Jestli někdy byla možnost modifikovat k lepšímu podmínky fungování jednotek AZ, je to teď. Proto zde uvítám zpětnou vazbu nejen od již sloužících příslušníků AZ, ale od každého, kdo se o tuto problematiku zajímá.
Super článek, už jsem myslel, že již žádný nenapíšete ;-).
Pár otázek:
1. Proč si myslíte, že jsou krajské pěší roty oproti jednotkám AZ přičleněným k bojovým útvarům o tolik méně naplněné?
2. Jak jsem koukal, tak ze všech nově zřizovaných jednotek AZ jen u 43. vpr to bude jednotka velikosti roty, jinak jsou to jen čety. Nebude to velké sousto?
3. Zásah s Cadet Force. Když tady máme tisíce airsofťáků, proč bychom tady nemohli mít desetitisíce mladých lidí, kteří by se mohli, částečně za armádní peníze, učit střelbě, přežití, seskokům… To už jsme tady měli – SVAZARM. Po Listopadu jsme prostě s vaničkou vylili i dítě a teď nám to chybí…
Díky.
1. Podle mne je to tím, co většina uchazečů od AZ čeká. Z mého pohledu jsou krajské pěší roty takovou domobraneckou jednotkou, která přitahuje lidi, co mají silný vztah ke konkrétnímu regionu. Tu si lidé zpravidla vytvářejí až později v životě, což z hlediska rekrutace není ideální. Oproti tomu „bojové AZ“ přitahují profilově podobné uchazeče jako jejich mateřské útvary.
2. Nemyslím si to. Za prvé, vůbec není nutné, aby na konci příštího roku byla naplněná na 100% stavu. Pokud bude mít jednu plnou výsadkovou četu, tak to nebude neúspěch. Za druhé, pro Prapor by jednotka velikosti čety neměla žádný bojový přínos. Pokud máme ambici, že bude schopna operací v četních úkolových uskupeních, tak organizační stupeň rota je nutnost. Za třetí, 43. vpr si z hlediska naplněnosti vede dobře (na poměry AČR), tudíž doufám, že se to podaří přenést i na 4. výsadkovou rotu (AZ).
3. To by bylo na samostatný článek, ale pokud by chtěla Česká republika něco udělat pro zvýšení branosti a potažmo rozšířit svůj rezervoár lidí schopných se podílet na obraně vlasti (ať tak či tak), tak lépe investované peníze než do české obdoby Cadet Force mě nenapadají.
Rota AZ nebude jen u 43vpr, už je u 73.tpr a nově budou ještě u 41.mpr a 72.mpr a 102.pzpr. Jednotka v síle roty je i u 601.ssks
U 601.skss je středisko záloh:
http://www.601skss.cz/struktura.html
Zhruba v síle roty
Dobrý den, děkujeme (opět) za dobrý článek, ale…. máme pro AZ vůbec materiální zabezpečení, když už samotní naši vojáci si „musí“ dost věcí kupovat, koncept výcviku a máte o to vůbec někdo zájem (možná by šlo zkusit udělat na FB takový malý „průzkum trhu“ – jsou lidi? – já to každopádně doporučím svým kamarádům, bude probíhat nějaké PROMO akce apod? asi by chtěl je zintenzivnit = oslovit veřejnost více a něco nabídnout) …. těch otázek je jistě více, ale samotná myšlenka realizace a rozšíření AZ je správná i přesto, že měla přijít daleko dříve než 5min. po 12-nácté……..díky
Pokud bych musel odpovědět teď, tak jednoznačně – NEMÁME. Ale je třeba si uvědomit, že se zahájením výcviku se počítá za rok. Tudíž je dost času, aby proběhla veškerá opatření – nákup zbraní a materiálu ze strany AČR, přípravu prostor a zabezpečení, ale hlavně napsání koncepce rozvoje 4. výsadkové roty (AZ) ze strany Praporu.
Byť jsme ještě žádné promo nedělali, tak už se nám pár lidí (zpravidla již sloužících aktivních záložníků) přihlásilo. Skutečnou kampaň chceme rozjet až v příštím roce. Ale nejlepší reklama je vždy na doporučení od někoho kdo situaci zná (třeba současného nebo bývalého výsadkáře) někomu, kdo by o službu mohl mít zájem.
Mělo k tomu dojít dřív, ale situace je dnes prostě jiná, než třeba před 5 lety. Určité věci, které dlouho narážely, najednou jdou…
díky za odpověď
Vážený pane majore,
se zájmem jsem četl Váš článek a musím říct, že zřejmě stejně jako Vy mám rád britský model TA. Bylo by ideální, kdybychom se mohli vydat cestou, jakou jde TA. Ohledně zpětné vazby o kterou jste žádal, se obávám několika věcí:
1. Nejasného vymezení úkolu rot u jednotek, zda budou doplňovací, mobilizační, nebo posilovou.
2. Materiálního zabezpečení ve stavu, kdy není dostatek vybavení pro vojáky z povolání, na tož pro příslušníky AZ. Běžnou situací je, že vojáci AZ mají většinu vybavení vlastní, jelikož pro ně není, nebo je už v takovém stavu, že mají raději vlastní (schválenou velitelem). Zbraně snad budou vyřešeny díky nařízení NGŠ, aby měl každý voják AZ přidělenu svou.
3. Další velký problém je nedostatečná komunikace a propagace ze strany armády ohledně záloh. Současná situace, je taková, že jednotlivé jednotky AZ se prezentují sami, nebo vůbec.
4. Obávám se, že bude docházet ke značné odchodovosti k prestižnějším útvarům, což při skoku z čet na roty a otevření nových jednotek může být velice komplikujícím faktorem. Bohužel to asi nelze udělat jinak a odchodovost k atraktivnějším útvarům je běžná i v profesionální armádě.
Závěrem chci popřát výstavbě nejen Chrudimské roty AZ hodně štěstí a konečně posun AZ kupředu.
Díky, jsem rád, že se líbil.
1. Proč si myslíte, že to musí být jen jedno, druhé, nebo třetí? Nemohou se ty funkce doplňovat, byť některé budou důležitější? U TA to tak v zásadě je.
2. Viz odpověď pro Michal86. Teď na to AČR rozhodně připravena není, ale teď také ještě nikoho nenabíráme. Za rok podle mne zvládnutelné, pokud bude AČR chtít.
3. Souhlas, v období škrtů a rušení míst se AZ dostaly zcela do stínu pozornosti. Snad se to teď změní.
4. Asi ano, ale zase bych to neviděl tak tragicky. Zejména u 4. výsadkové roty (AZ) se nedá očekávat, že blokově vyluxuje nějakou jednotku AZ. Jiné úkoly, jiné prostředí, vstupní požadavky a požadavky v průběhu služby jistě způsobí, že to většina lidí ani nezkusí. Na příkladu Praporu – troufnu si říci, že z žádného útvaru AČR k nám ročně neodejde více než 10 vojáků. Stejně tak od nás ročně nikdy neodešlo k 601. SkSS několik jednotlivců. Obecně se tenhle personální průvan přeceňuje, ale čísla hovoří jasně.
Nemusí to být jedno, druhé nebo třetí, ale úkoly pro AZ u útvaru musí být jasně dané. Každá role vyžaduje trochu jiný přístup. Pro doplňovací jednotku stačí vycvičenost do úrovně družstva, nižší úroveň vybavení technikou, ale zase by měla mít vojenské odbornosti z celého praporu, byť v odlišných počtech. Posilová jednotka nemusí mít ( ale může ) např. logisty, měla by být vycvičená analogicky jiné rotě u praporu, což lade větší nároky na velitele a jejich přípravu. Mobilizační by měla mít opět širší spektrum vojenských odborností a vycvičenost velitelů na úroveň cca o stupeň vyšší než momentálně velí. Dá se to skloubit.
Myslím si, že s tou naplněností krajských rot to tak veselé nebude. Máte jistě pravdu, že se celé jednotky krajských rot naráz nerozhodnou přihlásit do Chrudimi, ale chrudimská rota AZ nebude jediná s nádechem exkluzivity (předpokládám, že Vaši záložáci budou i skákat, což jistě přitáhne mnoho lidí) a roty vznikají i u dalších „zajímavějších“ útvarů, jako jsou např. mechny v Žatci a Přáskách či u průzkumáků nebo u dělostřelců v Jincích. Ani to třeba nezpůsobí masivní odliv od krajských rot, ale každý nově nastupující se rozhodne spíše pro jednu z těchto jednotek než pro krajskou rotu podle toho, co ho baví.
Dále je také otázka, do jaké míry budou zaplněné i tyto „výběrové“ roty, protože se dnes čety AZ u mechen mohou ohánět tím, že musí zájemce odmítat, ale je otázkou, co se stane, až z nich budou roty. Stačí se podívat na zmiňovanou rotu AZ VP, která podle Vašeho odkazu není zaplněna ani z poloviny. Armáda má velké plány a sny o 5000 záložácích, ale jediným reálným krokem je donucení bývalých VZP být po tři roky po kontraktu připraven nastoupit k AZ. Sečteno a podtrženo, to málo lidí, kteří budou chtít sloužit v AZ, se pokusí dostat k jednotkám u útvarů, které samy budou mít problémy s naplněností a ke krajským rotám tak půjdou buď lidé, kteří milují svůj rodný kraj více než specializovaný armádní výcvik (kamarádi současných příslušníků rot) nebo lidé, kteří nesplňují podmínky pro službu u útvarových jednotek.
Za velkou pitomost považuji zaměření armády na vysokoškolské studenty. Chápu, že si od toho asi někdo slibuje příchod ajťáků, doktorů a právníků, kteří budou skoro zadarmo makat pro armádu, ale ta je za a) dokáže při současném systému využít tak maximálně jako ty kulomeťáky nebo za b) doktor, ajťák nebo právník se do AZ nehlásí, aby dělal doktora, ajťáka nebo právníka, ale aby si zastřílel, čímž skončí jako kulomeťák záměrně a jeho odbornost je vesměs k ničemu a za c) v mladých lidech s učňákem či maturitou je mnohem více potenciálu pro armádu než ve vysokoškolácích typu učitel, politolog, filozof apod., protože armáda dnes potřebuje právě ty „dělnické“ profese.
Ale bude potřebovat i záložní důstojníky, takže i VŠ. Navíc student spíš bude chodit pravidelně na cvičení než zaměstnanec ( praktická zkušenost to potvrzuje )
No, myslím si, že tolik důstojnických míst v AZ nebude, aby dokázali pojmout byť jen zlomek vysokoškoláků. Znám spousty doktorů, inženýrů a magistrů na základních funkcích a bakaláře už snad ani nepočítám. Zásadním je dle mého pro každého nového záložáka šestitýdenní výcvik ve Vyškově a ten může absolvovat jak středoškolák, tak vysokoškolák. Pak už je to jen o zaměstnavateli (jen u vysokoškoláků o pár let opožděně). Navíc lidé z praxe s sebou přinášejí praktické dovednosti a často i větší osobnostní vyzrálost oproti vysokoškolským studentům. Lidé s nižším vzděláním dle mého také snáze vydrží na základních pozicích, kterých je ve strukturách AZ většina. Podchytit už na střední škole automechaniky, elektrikáře, strojaře a nebo i kuchaře a armáda má nejen více daleko využitelnějších lidí v AZ, ale je zde i větší šance, že se později rozhodnou pro službu v AČR právě na těchto pozicích. Nezavrhuji vysokoškoláky paušálně, ale opravdu mi uniká jejich prosazování oproti ostatním.
Pane majore, nedovedu si představit, jak VZP důstojník, který odejde do zálohy jako VČ, ZVR nebo VR bude toužit po tom, nechat se ještě dál masírovat systémem, který jak jistě i Vy uznáte, je „jedinečně funkční“. Beru to paušálně, třeba je u 43 ráj na Zemi…
Přeji Vám i celému praporu hezké Vánoce a v roce 2016 především ty pozitiva.
Dobry den, velice zajimavy clanek. Ovsem mate tam jednu malinkou chybicku-ne na 3 roky, ale na 5. A to vsichni VZP, kterym bude priznana jakakoliv vysluhova nalezitost… Tzn., ze k sluzbe – spis pobytu u AZ budou de facto donuceni. Ovsem, lze se tomu elegantne vyhnout – staci sikovny lekar a budeme tu mit jistou variantu drzitelu „Modrych knizek“.
Prosim nestraste tu z Ruskem nebo terorismem – nase zeme neni nijak ohrozena. Nejvetsim nebezpecim pro tuto zem jsou predevsim jejich obcane – staci se podivat kolem sebe – na ulici, v aute, MHD etc….
Souhlas tím, že forma donucení je velmi nešťastná. Volil bych nějakou formu pozitivní motivace – lepší/další rekvalifikační kurz, daňový odpočet, specifická role v AZ – instruktor, specialista… Tohle má bohužel potenciál zničit dobrovolnický charakter AZ, proto se mi to nelíbí.
Upřesnění: Během 5 let od skončení služebného poměru odslouží 3 roky.
Pane majore, můj komentář je směřován zejména k poslední části vašeho článku kdy zmiňujete POKOS. Je zajímavé podívat se na statistiky kolik programů v rámci projektu pokos bylo prostřednictví AČR realizováno. Bylo to přesně 29. Vzdledem k tomu že máme 14 krajů to dělá cca. 2 přednášky na kraj ZA ROK. Z mého pohledu člena neziskové organizace která realizuje přednášky projektu POKOS na základě dotace MO je to stav poněkud tristní zejména když porovnám „našich“ 7 přednášek pouze v rámci Zlínského kraje za 3 měsíce.
Pokud hovoříme o „zájmu široké veřejnosti o brannost“ jak na konci svého článku píšete, jsou zde organizace které se touto oblastí zabývají. Bohužel to, že AČR nedoceňuje jejich přínos je věc druhá. Na odkazu který uvádím níže jsou fotografie z činnosti Branné mládeže ČR které jsem zakládajícím členem.
https://www.facebook.com/BrannaMladezCR
Jasně, souhlas. Ale na druhou stranu přece kontakt žáků/studentů s vojáky neprobíhá ve školách jen v rámci programu POKOS. Já sám nejsem nijak v tomto programu účasten, ale jen za tento rok jsem vykonal tuším, že 5 přednášek na středních školách. Poslední 3 byly na Masarykově gymnáziu v Plzni, Gymnáziu ve Šternberku a Gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře. Na všechny jsme byli pozvaní studenty/vedením školy, nikam jsme se nemuseli vlamovat. Vlastně bylo až zarážející, jak se o nás dozvěděli :-).
Aby se dostala podpora branosti mládeže na jinou kvalitativní úroveň, musí mít podporu armády potažmo státu. Jen pro příklad efektivnosti vynakládání peněz – britská Cadet Force má desetitisíce členů a britské Ministerstvo obrany na něj vydává necelých 30 miliónů liber ročně. To vychází cca 600 liber na hlavu. To je v podmínkách UK za hubičku. Přičemž platí, že většina členů se nikdy nestane vojáky, ale většina vojáků byla členy Cadet Force…
Máte pravdu, některé školy si samy vyžádají takovéto „osvětové akce“ nicméně spousta o podobných možnostech vůbec neví. Řešení v rámci AČR (popř. dotací MO pro neziskovky) by mělo být systémové a pokrývat co největší procento žáků. Už samotný POKOS je krok správným směrem, jen v aktuální podobě je nepříliš efektivní.
Z mého pohledu je dobrým krokem zapojení neziskovek které jsou dotované MO nicméně čím větší provázanost mezi těmito dvěma celky bude, tím lépe.
Velkým problémem je stav znalostí (jak teoretických tak i praktických) u žáků ZŠ. Zde je třeba nastavit systém který byť na úkor jiných předmětů žáky dostane alespoň na základní úroven která je potřebná pro případné budoucí aktivní zapojení do systému obrany státu.
Poradce NGŠ pro AZ Cimburek už diskutuje na GŠ/MO o tom, jak ty aktivní záložáky co by měli zájem, se na POKOSu podílet, zapojit tak, aby to nedělali „jen pro dobrý pocit“.
Pan Cimburek je spíše slon v porcelánu.
Jsem velice zvědav na budoucí naplněnost roty, vzhledem k poměrně přísným vstupním kritériím. Na druhou stranu, jestli vy něco umíte a zbytek AČR a AZ naprosto ne, je to PR.
Spíš taková otázka do davu, kterou jsem ale již z více stran slyšel – proč by měl, ať již nový nebo už sloužící příslušník AZ, přestoupit právě k vám a ne do střediska záloh 601.skss? Typově budete cílit na velice podobné lidi, kterých je v AZ i v populaci poměrně málo.
Když pominu nepříliš kladný vztah průměrného příslušníka praporu k AZ a fakt, že budete mít paradoxně těžší výběrové řízení než Prostějov, čím plánujete službu udělat natolik atraktivní? Nejsou tu lidské zdroje profesinální armády, tady se vážně budete přetahovat.
Jinak velice pěkný článek, s inspirací u Britů maximálně souhlasím. Jen u výčtu jednotek u útvarů jsem zapomněl na četu AZ u 102. pzpr.
… opravdu si nemyslim, ze vy 43. vpr byl jedina slozka ACR (rekneme spise pozemnich sil) ktera zvlada PR….
Tak o kom je víc slyšet? Nemyslím vevnitř armády, ale směrem ven. Vážně mě nenapadá nikdo, kdo by měl větší virtuální dosah.
Sleduji vícero informačních kanálů, ale musím říct že 43.VPr má svým FB profilem, wikipedií, YT kanálem, přednáškami, akcemi pro veřejnost, působením Soldato teamu nebo výstupy mjr. Zelinky asi největší záběr a MO a AČR se svým PR se má od 43. hodně co učit. Poklona pánové
bohužel u PR to jenom končí…
Vetsi nerikam, nicmene dosah tu je… napriklad tezke jednotky ;-)
Ano, třeba četa AZ z Přáslavic se hodně zviditelňuje a nesmim zapomenout ani na Žateckou četu AZ a jejich Vlasteneckou výzvu
Podle čeho Žábo usuzujete, že v Chrudimi „budete mít paradoxně těžší výběrové řízení než Prostějov“? Jinak souhlas s nedostatkem lidských zdrojů. Kdo na to má (fyzička, zdravotní…) jde k prof. armádě, HZS, PČR…
Tak četl jsem tuto diskusi těch několik dní pozorně. Myslím, že došlo u některých diskutujících trochu k nepochopení dosahu obsahu. Pan major se myslím nad tématem zamýšlí především ve směru vzniku roty AZ 43. vpr, přičemž širší zasazení do „děje“ AZ zmiňuje jen jako celkově ovzduší a předpoklady, potřebné k tomu, aby to mohlo nějak fungovat. Článek je velmi dobrý a děkuji za něj.
Nikde tu autor neproklamuje nějaké celkové řešení napříč AČR, jen nasměrovává v úvahách, což je logické, protože jeden člověk nemůže dohnat práci xy lidí za 13 let. To, že odpovědní funkcionáři za 13 let existence AZ(D) „vyrobili“ tento stávající stav, je neveselá realita. Důvody zde již popsali mnozí diskutující. Nikde se snad nehazarduje se srdcem dobrovolníka tak jako u nás. Bohužel. Článek obsahuje řadu podnětných myšlenek a úvahových směrů, nad nimiž by se měli mnozí zamyslet a ne je zde negovat nebo vysvětlovat, proč to nebo ono „nejde“…
Jardo, k tomu „kdo na to má….“ – je potřeba se myslím zamyslet nad tím, proč vojáci AZ jsou vojáci AZ a ne VZP. Přestože to někteří VZP nedokáží pochopit (…), je řada důvodů, proč třeba voják AZ není VZP a není to většinou rozhodně tím, „že by na to neměl“.
Dále by možná bylo dobré, kdyby si AČR a VZP, pracující s AZ uvědomili, čím vším, jakým martyriem, si musí voják AZ projít, než se VŮBEC DOSTANE NA CVIČENÍ. Těch, co něco takového v prostředí ČR, kde nebyly za 13 let vytvořeny ve společnosti takřka ani ty nejzákladnější předpoklady pro kladné vnímání služby v AZ zaměstnavateli a společností (stačí přečíst nějaké diskuse u článků na idnes.cz apod. ke článkům, týkajících se AZ), by si měla AČR skutečně vážit (nejen slovy „vážíme si toho, co děláte“) a nechovat se pak k nim často jako k záklaďákům nebo něčemu nechtěnému, jak to často bývá potom v reálu.
Samozřejmě chápu, že každý velitel by chtěl velet silné armádě, složené z ostřílených a zkušených profesionálů. Nicméně pokud to zdrojové předpoklady nedovolují, měli by odpovědní funkcionáři pochopit, že jestli chtějí ty pluky, brigády, divize atd., tak to bez obětavých dobrovolníků asi nenaplní. Protože na tolik VZP prostě zdroje nejsou (mělo by to za následek logicky pokles či stagnaci platů). Pokud zklamou ty dobrovolníky, co slouží v podstatě nyní AČR již 13 let a spokojení s daným stavem nastavení procesů vůči nim rozhodně nebyli, tak může několik set najednou skončit a odejít. A to je myslím něco, co nikdo nechce. Zvláště ne nyní ve stavu, kdy AČR říká, že potřebuje AZ 4x více, než jich je nyní, po 13 letech výstavby…
Prostějov – když pominu 2 roky služby, tak jsou to „jen“ fyzický a psychický testy. Chrudim má 3 dny výběráku.
A ty lidský zdroje jsem myslel jinak.
Díky, ohledně prezentace Praporu máme poměrně jasno a snad se nám i daří.
Jak jsem napsal jinde, my si nedáváme za cíl příští rok 4. výsadkovou rotu (AZ) naplnit po střechu. I když bychom se nezlobili :-).
Ohledně 4. výsadkové roty (AZ) vs. rota záloh 601. SkSS. Jednak si nemyslím, že máme tvrdší vstupní kritéria, rozhodně ne ve většině věcí. Například k rotě záloh 601. SkSS je třeba mít předchozí dvouletou službu u AZ, jinak vás nepustí na výběrovky. My nic takového nepožadujeme, stejně jako k profesionální části praporu nepožadujeme předchozí službu – v obou případech se lze přihlásit přímo z civilu (byť přijetí je podmínečné, uchazeč má 3 pokusy na vykonání výběrového řízení a v případě neúspěchu je přeřazen k jinému útvaru – což se cca 1/3 uchazečů kumulativně stane). Modifikované výběrové řízení kategorie B pro AZ podle mne zvládne každý motivovaný trochu sportovně založený uchazeč. Za ty roky ho s přehledem zvládlo již několik žen…
Nejde o to, zda je atraktivnější služba u roty záloh 601. SkSS nebo u 4. výsadkové roty (AZ). Jde o to, že každá jednotka má úplně jiný METL (čili jiné úkoly v boji a z toho plynoucí jiný výcvik). Zatímco rota záloh 601. SkSS je stavěná v zásadě pro jeden jediný bojový úkol – speciální průzkum – a tomu odpovídá i její výcvik. Oproti tomu 4. výsadková rota (AZ) bude stavěná jednoznačně kineticky, stejně jako ostatní výsadkové roty. Samozřejmě oproti nim bude mí zúžený záběr úkolů. Ale úkoly bojového patrolování (léčky, přepady, operce vyhledej a znič) a výsadkové operace jsou podle mne natolik atraktivní, aby uchazeče přilákaly.
Sorry za ten Prostějov, ten mi unikl.
Lewis Collins? Skutečně? Foto z filmu? To se nedá najít někde skutečný voják v baretu?
Lewis Collins byl voják.
Jenže ono to není foto z filmu, v tom je právě ten vtip. Lewis Collins totiž udělal výběrovky k SAS (u Territorial Army). Čili na fotce není postava, kterou hrál Lewis Collins, ale Lewis Collins ve své uniformě ;-).
..jenomže ho tam nevzali… sloužil „jenom u záložek“…
Sorry, ale on chtěl k TA ( záložky ) a právě tam udělal výběrovky a tam sloužil.
Foto je z filmu Who Dares Wins z roku 1982..
Tak to se přiznám je pro mě nová informace :-O. Ale jinou dobrou fotografii ve slavnostní uniformě jsem s ním nesehnal – všude byl jen v maskáčích, zpravidla při nějaké patrole s bergenem na zádech. Ale i tak myslím hezká ilustračka ;-).
http://xman.idnes.cz/lewis-collins-0db-/xman-styl.aspx?c=A131202_155540_xman-styl_fro
Pěkný článek který ukazuje, že Chrudim, nebo minimálně Vy, máte v otázce AZ opravdu tah na branku.
Ted několik poznámek z praxe. Rota AZ, to není jenom stovka lidí, která se dostane přes výběrové řízení, ale jsou to také velitelé a specialisté, a ne zrovna málo. Jistě, třebe velitel roty nebo jeho zástupce může být voják z povolání, dokonce by i měl být, v rámci kontinuity zavedných zvyklostí a SOP útvaru atd… Ale to je věc která je zatím nejasná i u nás v Přáslavicích. Ale stupeň četa, kde se vezme takový záložní poručík? Obdobu ROTC a jiných u nás nemáme, absolventi vojenských kateder už nejsou nejmladší, šance že některý propuštený aktivní důstojník bude chtít sloužit jako velitel čety AZ je poměrně diskutabilní a konečně systém přípravy velitelů AZ v tuto chvíli existuje jen na papíře a co se kdo nenaučí sám nebo metodou pokus-omyl v praxi, to nemá. Jistě, je možné povýšit nějakého rotmistra v záloze co si dodělá VŠ, ale kde se vezme takový záložní rotmistr? Musí se vychovat nebo přilákat. Vychovat není kdy, pokud už to není člověk z praxe, bývalý voják z povolání. Já sám jsem za 6 let u AZ takového nepotkal. Málokterý odcházející VzP s praxí na velitelské funkci se rozchází s armádou natolik v dobrém, aby pokračoval jako AZ. Jistě nějací budou, ale nedá se na to spoléhat. Zbývá tedy vychovat si velitele a specialisty z nově příchozch, což je náročné jak na čas, tak na prostředky úvaru. Možnost „zlanařit“ velitele jakéhokoliv stupně od jiné jednotky AZ, obzvláště bojové též není úplně reálná. Pokud máme osvědčeného a schopného člověka o kterého nechceme přijít, nejjistější možnost je vložit na něj velitelskou odpovědnost, má-li k tomu předpoklady. Takový člověk pak už většinou k jiné jednotce neodejde. V AZ lidé nejsou kvůli kariéře a sepjetí s vlastní jednotkou je mnohem větší.
Specialisté jsou možná ještě větší problém. Někdo se zdravotnickým vzděláním se třeba ještě najde, ale takový specialista ISR, spojař a další se nezíská týdením kurzem ve Vyškově, opět je to běh na velmi dlouhou trať.
Sleduji to na OnWaru i jinde hezkých pár let a myslím že jste měl začít dřív, třeba i s menší jednotkou a podle staré legislativy, ale teď by jste měl na co navázat a rozšiřovat jednotku AZ je nesrovnale rychlejší než ji budovat na zelené louce. Ostatně nejlepší nábor je doporučení těch co už jsou „v systému“. Navíc teď přichází doba kdy nevzniká rota jenom v Chrudimi, a rekrutační bazén se příliš nezvětší. Podpora zaměstnavatelům v právě schvalované legislativě není něco co by razantně otevíralo dveře řádově většímu počtu zájemců.
A krátká poznámka na závěr. Mám pocit, že výsadková rota AZ je spíš Vaše dítě než dítě 43.vpr. Prapor už jednou jednotku AZ měl a jak to s ní dopadlo víme všichni. Než rota dosáhne plných operačních schopností, může to trvat mnoho let. Už teď proto vybírejte někoho, kdo po Vás tuto ideu převezme, aby nedošlo k jejímu obětování hned při prvním zmenšení rozpočtového rámce, které v horizontu delším než pár let klidně může přijít.
Snažíme se. Máme zásadu, že se buď do něčeho pustíme naplno nebo vůbec. A co se 4. výsadkové roty (AZ), tak jsme se rozhodli pro to první.
Jistě, máte pravdu, že klíčový personál bude jednoznačně ta nejobtížněji získatelná část jednotky. Ale to platí pro profesionální část praporu taky. Upřímně řečeno, myslím, že nejobtížnější bude získávat zkušené rotmistry jako ZVČ. Velitel čety je základní důstojnická funkce, určitá míra nezkušenosti se od něj očekává. Ale to samé u ZVČ neplatí ani náhodou. S technickými specialisty to samozřejmě rovněž nebude jednoduché, ale třeba specialisty ISR v sestavě nechceme. Chceme totiž rotu postavit na struktuře výsadkové roty vzor 2013. A v té ještě specialisté ISR nebyli. Podle nás je nemožné v systému AZ specialistu vycvičit. Jsme první prapor, který specialisty ISR má, podíleli jsme se na zavádění ISR kompletů – je to skvělá schopnost, ale neskutečný žrout času.
Asi ano, ale právě za starého systému jsme do toho jít nechtěli, bojový přínos jedné výsadkové čety je příliš malý na to, abychom tomu věnovali tolik času našich instruktorů atp. S výsadkovou rotou strávíme stejně času, ale za 4x tolik bojového potenciálu navíc.
Tady nemáte úplně pravdu. 43. vpr své zálohy nikdy neměl, byť v jednu dobu to již překročilo fázi plánování.
Jinak v tomto jsme na Praporu za jedno. V lednu je konference k Aktivním zálohám v Praze a bude jedno, zda tam pojede velitel, já nebo náčelník štábu. Tyhle věci budeme mít dávno předtím vyjasněné. My to prostě vidíme dost utilitárně – výsadková rota navíc je příležitost, kterou si nemůžeme dovolit nechat ležet na zemi. S výsadkovou četou to bylo přesně naopak…
Pane majore je vidět, že to s AZ u vás myslíte vážně a zajímá mě jedna věc. Máte Vy osobně v plánu podporovat a tlačit na efektivní realizaci AZ jen u 43.vpr, nebo chcete myšlenku AZ podporovat z celkového pohledu AČR? Viz. realita ohledně propagace AZ jako celku o které jsme si psali výše.
Děkuji
S hlavním koordinátorem a poradcem NGŠ pro otázku AZ se známe (je taky Ranger) a pár věcí ohledně AZ jako takových jsme spolu konzultovali. Budu rád, když koncepty, postupy a další věci, které u nás ohledně AZ uplatníme se rozšíří dál. Nebylo by to nakonec poprvé. Uvidíme, co vyplyne na lednové konferenci o AZ.
Na druhou stranu z praporní úrovně těžko budeme suplovat deficity o 2-3 úrovně výše. Platí, že pokud něco nemůžeme dělat pořádně, je lepší to raději nedělat vůbec.
„Platí, že pokud něco nemůžeme dělat pořádně, je lepší to raději nedělat vůbec.“ Při vší úctě, pane majore, pokud by se tímhle řídili příslušníci AZ, tak by žádné nebyly. Za těch 13 let, co to dělám, se to flikuje různě a vždycky jsme se řídili tím, že i v nepříznivých podmínkách materiálních a při nekoncepčním řízení budeme dělat maximum toho, co je možné. Jsem velmi rád, že jsem v roce 2007 přešel do Přáslavic, kde nám vždycky velení praporu vyšlo vstříc a kde se nám dostalo takové péče, jaká jen byla možná. Určitě máte jasnou představu o budování výsadkové roty AZ a jejím fungování. Přesto bych vám navrhl, abyste se u 72.mpr informoval na to, jak celý systém vlastně funguje, jak vypadá spolupráce s KVV ( pokud se tomu u některých dá říkat spolupráce ), jak do toho zasahuje SRPS, jak to vypadá s kurzy ve VeV-VA apod. Myslím, že by vám to pomohlo.
Co se MBK (mobilního bojového kompletu týče), který má začleňovat jednotky do architektury C4ISTAR, tak ten se zatím dělí na 5 druhů kompletů. Tři z nich se týkají přímo 43.vpr a pouze dva z nich bojových rot. Je to velký komplet SSR TA (rotní) a malý komplet SSR TA (četní). Jde tedy o specialisty kompletů SSR TA, nikoli ISR. S termínem ISR bych byl dost opatrnější.
Příprava specialistů v rámci AZ by nebyla nereálná, pokud by se šlo formou dálkového studia (popř. prezenčního) oboru, který by se tímto zabýval na vysoké škole. Tento nápad není můj, ale bylo by zajímavé vymyslet jak ho uchopit. Bylo by dobré, aby stejný obor museli vystudovat profesionální vojáci na stejném fleku jako součást odborné přípravy.
Článek super, ale absolutně off-topic fotka, když o SAS není v textu ani zmínka… respektive se jich netýká..
:-D. Ale kdepak, je naprosto vhodná. Za prvé, nenechá nikoho chladným, třeba Vás. Za druhé, Lewis Collins byl roky členem aktivních záloh britských Paras a úspěšně udělal výběrovky k aktivním zálohám SAS. Čili jako ilustrační snímek průměrného člena nově vznikající 4. výsadkové roty (AZ) myslím zcela na místě :-).
přesně ;-)
Ad komentář: „Přesto bych vám navrhl, abyste se u 72.mpr informoval na to, jak celý systém vlastně funguje, jak vypadá spolupráce s KVV ( pokud se tomu u některých dá říkat spolupráce ), jak do toho zasahuje SRPS, jak to vypadá s kurzy ve VeV-VA apod. Myslím, že by vám to pomohlo.“
1. Nikomu nevnucuji myšlenku, že je třeba něco dělat pořádně nebo vůbec. To je náš přístup a i proto jsme doposud jednotku AZ neměli a teď budeme. Prostě za původních podmínek by byl přínos jednotky AZ pro náš Prapor zanedbatelný, což do budoucna neplatí.
2. Mám svou soudnost a jelikož s jednotkami AZ v AČR mám minimální osobní zkušenost, tak jsem si minulý pátek vyhradil večer na perfektní podnětný rozhovor s velitelem jedné přičleněné jednotce AZ k bojovému praporu. Mám z toho 3 popsané papíry a řadu tezí by onen pan poručík v tomto článku poznal. Ale i tak zde stojím o pohledy z jiných úhlů i jiných jednotek AZ. Tu drzost napsat článek na podkladu svých domněnek bych fakt neměl, to mi věřte :-).
Tipuji, že ten velitel je ze Žatce :-) Nijak jsem vás nepodezíral, že byste chtěl vařit z vody, jen jsem navrhl, kde byste mohl získat nějaké podněty.
:-D.
Jinak z jiného soudku – doporučuji Vám si zvolit jiný nick, třeba „Ivoš“ nebo „Ivo 2“ ať si lidé nemyslí, že trpím schizofrenií a odpovídám sám sobě :-).
Omlouvám se, už se stalo, neuvědomil jsem si to. Rád bych vás také ubezpečil, že to co děláme, děláme pořádně, jen ty podmínky nebyly zrovna vždy příznivé.
Jasně, já jsem také nikdy neměl na mysli přístup nebo výkony samotných záložáků. Ty se dají podávat i v nevyhovujících podmínkách. Komentoval jsem to z pohledu praporu – kdy přínos jednotky musí převážit náklady na její provozování. A tuto čáru výsadkové rota navíc v mých očích snadno překonává.
„Komentoval jsem to z pohledu praporu – kdy přínos jednotky musí převážit náklady na její provozování. A tuto čáru výsadkové rota navíc v mých očích snadno překonává.“ To chápu. Nicméně opět trochu jiný pohled: Máme četu, máme mít rotu. Cca tři roky se věnujeme přípravě budoucího velitelského sboru směřováním výcviku, střídáním na velitelských postech, prostřednictvím kurzů ve Vyškově. V tomhle ta četa určitě přínos měla.
Ad Lak Melon) „No, myslím si, že tolik důstojnických míst v AZ nebude, aby dokázali pojmout byť jen zlomek vysokoškoláků.“
Ale já jsem myslím nikde nepsal, že bychom preferovali vysokoškoláky. Jen, i vzhledem k současné demografické skladbě AZ, realisticky odhadujeme, že jich bude disproporčně více, než by odpovídalo věkové kohortě. My, na rozdíl třeba od střediska záloh 601. SkSS na základní funkce nepožadujeme ani maturitu, stačí výuční list. Paradoxně se domnívám, že právě tuto skupinu lidí bude poměrně těžké získávat. Už to tady padlo – základní výhoda končícího středoškoláka / studujícího vysokoškoláka je dostatek volného času. Proto pro většinu vysokoškoláků bude k dispozici nedůstojnická pozice, to je evidentní.
Vztahoval jsem to více než přímo k Vám spíše ke schválené koncepci, která vysokoškoláky v podstatě upřednostňuje, a k tématu naplněnosti jednotek.
Napadá mě jedna kacířská myšlenka. Pokud tato rota začne fungovat bude dál mít smysl výsadkový výcvik na mechanizovaných rotách u 4.brn?
Ono to se 4. výsadkovou rotou (AZ) souvisí jen velmi okrajově. Byť její hlavní úlohy budou 1. posilovací (podpora Praporu jako organické jednotky), 2. doplňovací (doplnění chybějících jednotlivců na výsadkových rotách), tak to, kdo ve 4. brn skáče nebo ne vychází z něčeho jiného. Je to takový otisk v čase – doby kdy byla postavena 4. brn jen na 3 praporech a Jindřichův Hradec byl stále útvarem CO. Leccos se od té doby změnilo, ale tohle nikoliv. Je to setrvačnost – kdyby se ten systém nastavoval dnes, vypadal by jinak.
Pro člověka co jde po Novém roce do Vyškova na základní výcvik a již téměř půl roku se připravuje na výběrové řízení k 43. vpr., jsou tohle další a velmi cenné informace, kterých před nástupem neni nikdy dost :-).
Velmi dobrý článek, který si soudě ze zájmu a reakcí říká o případné pokračování :-)
V souvislosti se debatami o AZ v posledních 20 letech je potřeba si uvědomit, že pokud byl počet AZ stanovován nad počet politickovojenských ambicí, jednalo se doplněk mírových schopností ozbrojených sil. V okamžiku, kdy schází 1/5 vojáků z politickovojenských ambicí, stávají se součástí schopností. Je to stejný princip jako u jednotek pořární ochrany (JPO) z dobrovolných hasičů zařazených do systému JPO. Tam tyto jednotky tvoří zhruba 50 % výkonů integrovaného záchranného systému. Tohle je dobré si uvědomit hlavně u jednotek AZ navázáných na útvary, kde je předpoklad mírového nasazení. Z pohledu GŠ tu ale byla vždy snaha postupy a struktury AZ unifikovat podle hesla, že jedna velikost bot stačí pro všechny. To je asi důvod, proč se nedařilo naplnit plánované počty.
Dovolil bych si mírnit optimismus, protože s přírůstkem AZ si bude muset poradit systém zabezpečení, nemají-li být AZ u vojenských útvarů vojáky „horší kategorie“. Narážím na bezpečnostní prověrky a hledání extremistů. V tomto směru je dotace pro neziskovky sice výborný nápad, ale je potřeba počítat s tím, že s množstvím dotovaných subjektů se pořizuje i hlouček úředníků, kteří musí rozhodovat o dotacích, dotaci zúřadovat a dotaci vyúčtovat. Dotace navíc doposud byly pod Odborem pro válečné veterány, který z logiky své působnosti i organizačního úmístění neměl důvod AZ podporovat. – Lze jásat nad kroky správným směrem, ale to ještě neznamená, že cesta neskončí v bažině, jako tomu bylo v minulosti.
Skutečně důležitá je vaše myšlenka: „Snaha postupy a struktury AZ unifikovat podle hesla, že jedna velikost bot stačí pro všechny“. Byť to jistě není jediný faktor současné nenaplněnosti AZ, tak po rozhovoru s vojáky AZ (anebo potenciálními uchazeči na ně) člověk hned zjistí, že prostě nemalá část populace by ráda v AZ byla, ale koncept krajských pěších rot jim vůbec nevyhovuje. Rádi by sloužili u nějaké bojové jednotce AZ a pokud možno ne na úplně druhé konci republiky. Krajské pěší roty by do budoucna měly být podle mne doplněk celého konceptu a rekrutační úsilí jednoznačně napřít k rozšiřování/vytváření bojových jednotek AZ.
O materiálním zabezpečení by se dalo napsat hodně. Snad jen – již za rok poznáme, zda to Česká republika myslí s vizí položit větší důraz na AZ vážně anebo to bylo plané tlachání…
Dobrý článek.Jsem v zálohách dlouho :-) Koncept pěších rot KVV je opravdu nevyhovující.Stačí se mrknout na tabulky co máme za funkce. Většina z těch co znám chce při první příležitosti odejít jinam.Co se týče VŠ. U nás jezdí na cvyčení míň jak lidi co chodí do práce.Buď mají zkoušky nabo se připravují.VŠ jsou dle mne přeceňováni.Zažil jsem VČ. jek VŠ tak Vyučeného a většinou ten vyučený byl lepší ve všem krom IT. Pokud by se to vzalo podle vzdělání bez přihlédnutí na výsledky a kurzy ,tak nám na rotě nemá kdo velet.
Domnívám se, že problém s krajskými pěšími rotami není v jejich úkolech (ty podle mne dávají smysl), ale jejich „podvěšení“ pod KVV. Ty prostě nemohou, z důvodu personálu i know-how, prostě vytvořit podmínky pro rozvoj těchto jednotek. Bojové útvary mohou, pokud chtějí.
Jasně, souhlas s VŠ. Jenže vzhledem k současnému vývoji budou brzo vyučení tak vzácní jako před 30 lety vysokoškoláci. Podle mne je to ze strany MO poměrně racionální kalkul. Byť ze své zkušenosti znám i vysokoškoláky, kteří dokázali podávat super výkony na základních funkcích, tak to na to chce povahu. Rovněž mám super zkušenosti s kluky, kteří si vysokou dodělali až třeba jako velitelé družstev nebo zástupci velitelů čet. Spojovali zpravidla to lepší z obou světů.
Ano. Zcela s Váma souhlasím.Důležitý je nakonec osobnostní profil a ochota se dále učit.. Co se týče KVV- úkoly dávají smysl.(poslat na ODOS ale lidi bez potřebné výzbroje již ne-myslím že pouze SA a UKL nestačí-nic jiného nemáme) Také si myslím že taký úkol by měla být schopna plnit kterákoliv jednotka a dělení na bojové- strážní (pěší) je nešťastné řešení.Dokud to ale někdo nahoře nerozlouskne tak tyto nešvary budou nadále trvat.
Neměl jsem na mysli materiální zabezpečení, ale logiku procesní výstavby systému. Se 100 bojovníky si musíte koupit: finančáka, účetního, kuchaře, skladníka, vozáka atd., takže pak dostanete jen 90 bojovníků ze 100 lidí, nebo 100 bojovníků + 10 nebojovníků. Tohle se pořizuje jako soupravička a nejdříve nastupuje těch 10 lidí v zabezpečení a pak až se možná dostaví někdo z těch 90 nebo 100 bojovníků. Tohle tahle různorodost je ale skoro 20 let vojensky ignorována a výsledkem jsou hodně české organizační struktury. Z praporu ani roty tohle není vidět, ale z GŠ a MO by to mělo být vidět. Říká se tomu „vytvořit předpoklady“ a zatím mám z komentářů dojem, že se stále skáče ve vývoji – už abychom tam byli a mohli se pochlubit. Pokud si ale nevytvořím předpoklady pro vítězství, nemohu zvítězit. V případě konceptu AZ není podstatné, zda je koncept makový nebo takový. To, že se nerozvinul a nedošel naplnění ani za 15 let, je jen důkazem toho, že nikdo se nestaral o naplnění předpokladů pro jeho plnou realizaci.
KVV je úřad a z pohledu těch 10 lidí nutných k zabezpečení má menší předpoklady, než útvar se štábem a logistikou. A to lze předpokládat, že by KVV v případě mobilizace dělalo odvody a asi by se nemohlo starat o své AZ a tak by je evidenčně a účetně zavčas převedlo (za veřejného remcání příslušníků AZ KVV). Nahlédneme-li do z. č. 219/1999 Sb., nikomu nepřipadá divné, že ředitel vojenského zařízení velí. A takových prapodivností je v systému více. České řešení je ale české řešení…
Pane majore je vidět, že většinu „nápadů“ o koncepci AZ jste čerpal od lidí (AZ) z bojových útvarů a nějak vám tam chybí i druhá stránka pohledu – takto to vyzní vždy jen jednostranně.
Jsem u vzniku záloh od samého počátku a tak záměr a úkoly AZ se roky neustále mění a přizpůsobují „době“ … proto váš pohled, že jednotky AZ u KVV jsou horší (nebojeschopné?), protože jsou „podvěskem“ KVV a kdyby byli „podvěskem“ bojových útvarů tak to bude super-top, trošku pokulhává. Jednotky AZ u KVV jsou typově strážní jednotky určené ke střežení na teritoriu – je tedy jejich prioritou znát dobře teritorium (nejen geograficky) a proto je snaha je sestavovat právě z obyvatel konkrétních krajů. Když by jste si dal tu práci, tak i v plánech AČR najdete, že právě KVV (jeho ředitel) je velitelem těchto jednotek (jsou-li nasazeni na střežení objektů). Nevím jak vám, jako veliteli, by se zamlouvala myšlenka, že vaše AZ by připravoval a cvičil jiný útvar než ten váš …
Ano, je pravda, že leckterá KVV nemají potřebný „know-how“ bojových útvarů – těžko si představit, že na KVV bude tabulkové místo instruktora či instruktorů, že? Nicméně házet všechny jednotky AZ u KVV do jednoho pytle – z vašich slov, jako bandu přestárlých záložáků, schopných provádět výcvik u nebojových jednotek – je taky jen jednostranný pohled a dovolím si polemizovat, zda jste se alespoň na nějaký výcvik AZ byl podívat.
Nechci vám brát iluze, ale obávám se, že po zkušenostech s první „hurá akci“ – každý útvar bude mít svou jednotku AZ – z předešlých let si nemyslím, že se kdy podaří naplnit oněch proklamovaných 5.000 mužů a žen v AZ. A ano souhlasím, že výcvik AZ u (mateřských) bojových útvarů je možný, ale to by od útvarů nesměl být opačný názor tomu vašemu – tedy, že současné AZ jednotky jsou jim na obtíž a než jejich navýšení by spíše uvítali jejich zrušení.
A někde se tu vedla diskuze – VZP po skončení služby na 2 nebo 5 let do AZ … pokud někdo (zas) nezměnil návrh zákona, tak to bylo tak, že voják (VZP) odejde do povinné zálohy (jako doposud) a pokud si do dvou let někdo z AČR nevzpomene a nezařadího do AZ, tak po uplynutí těchto dvou let již nemůže být „nuceně“ zařazen do aktivní zálohy – pouze dobrovolně (tak jako doposud).
A k britským teritoriálním zálohám – i tam totiž existují i jednotky určené k úkolům střežení – není to jen o zálohách „bojových“ útvarů – ale to jistě víte lépe než já.
PS: omlouvám se za tak dlouhý příspěvek a děkuji za jeho přečtení :)
Pane Pernica, omlouvám se, ale nemluvíte pravdu … ani při úkolu mobilizace se KVV „nezbavuje“ svých AZ – ba právě naopak …
A to, že na KVV je takový počet jaký tam je, bohužel není vynou oněch KVV … když si najdete strukturu KVV (VÚzO) v roce vzniku AZ, pak nějaká rota AZ nebyla pro KVV vůbec zátěží (nejen po výcvikové, ale i materiální) – jenže struktura pěších (strážních) rot AZ je za těch 10 let téměř beze změn, ale z KVV zbyl „jen“ střípek s (mírovým) úkolem „státní správy“.
S:
Nebuďte tak vztahovačný, nikdo tu nepsal, že krajský roty stojí za prd. Je ale samozřejmé, že vývoj se posouvá s směrem k AZ u bojovek, tak proč by měl Zelinka konzultovat problémy s jednotkama u KVV, když se u nich buduje bojovka?
Navíc – a tohle se vás už možná dotkne – chránit ODOS a dělat KPM zvládnou i lidi od bojovek, opačně ta výměna nemůže platit (u všeho), čistě kvůli jiné časové dotaci na výcvik a jeho zaměření/intenzitě.
Do budoucna budou mít KVV problém, protože jak už tu někdo napsal – proč by měl mladý člověk směřovat na krajské roty, když mu u bojovek dají lepší a náročnější výcvik?
RE: Žába
Rozhodně nejsem vztahovačný, ale děkuji za zájem.
Proč by měl někdo, kdo o vytvoření jednotky AZ teprve uvažuje, si své „plány“ konzultovat s někým, kdo AZ vytváří od počátku? Navíc, když žádného AZ k jednotce nedostane bez součinnosti právě s KVV? Vážně se ptáte proč by měl?
Ano, souhlasím, že strážní službu by měl ovládat každý voják (nejen ten AZ), takže i ten AZ od bojových útvarů … ale bude moci je útvar „postrádat“, když dostanou úkol střežit objekty a útvar sám bude chtít plnit jiné (své) úkoly a v nich nebude moci použít své „skvěle“ vycvičené AZ?
A rozhodně nesdílím vaše přesvědčení, že vznikem jiných rot AZ u bojových útvarů, budou ty u KVV nedůležité, nebo dokonce nenaplněné … nenaplněnost rot AZ u KVV i těch u bojových útvarů tu totiž už je (vlastně tu byla pořád) a rozhodně to, že vzniknou další se ze dne na den ty u KVV vyprázdní a nedoplní … je myslím více než naivní si tu nalhávat, že „venku“ čekají zástupy těch co jen čekají na to až bude nový zákon a vzniknou roty AZ u bojových útvarů. A rozhodně umělé naplnění rot AZ z řad bývalých VZP, kteří to dostanou rozkazem to nezmění.
Papír snese všechno. Nějak mi uniká, když dnes z 600 zájemců o službu v AZ nastoupí 200 (tedy třetina; odpověď MO na interpelaci poslankyně Černochové v PS z 17. 8. 2015), jak hodlá MO již příští rok docílit navýšení o 300 osob. Předpokládám, že existuje i nějaká odchodovost. Jaká je přesně nevím, ale řekněme 200 osob ročně (vycházím z toho, že počty AZ se již po řadu let pohybují +/- na stejné úrovni). Takže aby se AZ v příštím roce navýšily o 300 lidí, musí nabrat 500 osob. A na to musí mít MO 1500 zájemců. Má je?
Navíc, zákonná povinnost bývalých VZP odsloužit určitou dobu po odchodu do zálohy v AZ je jedna věc, ale jejich reálný zdravotní stav věc druhá. Průměrný věk VZP od roku 2005 (kdy došlo k plné profesionalizaci) trvale narůstá a s tím se, logicky, bude zvyšovat počet VZP končících ze zdravotních důvodů (popřípadě končících z jiných důvodů, ale jejichž zdravotní stav jim následně neumožní sloužit v AZ).
Pokud jsem to pochopil správně, tak příští rok bude zase jen jeden nástupní termín pro AZ ve Vyškově. Tedy maximálně 300 osob. Pokud by nadále neodcházel ani jeden voják z AZ, tak jen touto cestou by se nám AZ plnily na stanovený počet 12,5 (dvanáct a půl) roku.
Čili z tohoto pohledu bude příští rok z hlediska skutečného úsilí masivně rozšířit AZ poněkud promrhán. Zde se ukazuje, že skutečným úzkým hrdlem lahve celého systému bude schopnost Vyškova v potřebných počtech tyto uchazeče vycvičit. Z toho vedou 2 cesty a. – posílit schopnost Vyškova v oblasti základního výcviku, b. legislativně upravit podmínky základního výcviku (AZ, ale nejen jich) v parametrech délky či rozložení v čase.
Mimochodem ve včerejším Událostech a komentářích se hezky ukázalo, kdo se nad problematikou zamyslel a kdo hádá. Na otázku „Kdy bude systém AZ plně funkční“ odpověděl František Šulc „za pět až deset let“. Na rozdíl od svých spoluřečníků, kteří to viděli o dost optimističtěji…
Se zdravotními aspekty služby bývalých VZP v AZ souhlas. Ale podle mne se nikdo příliš nezamyslel nad tím, jaké to bude začlenit do 100% dobrovolnického a nadšeného kolektivu jednotky AZ někoho, kdo se dost možná ve zlém rozešel s AČR s teď tam bude muset „odkroutit ty tři roky“…
Termíny pro KZP pro AZ budou 4, ale kapacitu neznám. Co se týče náboru k AZ, promrháno je tak 10 let, ale ten příští už opravdu bolí. Zařazení bývalých VzP je problém, poukazovali jsme jako velitelé AZ na potíže začlenění člověka, který se často s armádou nerozejde v dobrém. Bohužel, naše námitky byly ignorovány, nedočkali jsme se ani nějaké odpovědi.
Máte na to nějaký zdroj, na který by se dalo odkázat? Podle mých informací má být jen jeden v létě. Pokud by byly 4, tak to situaci posouvá dost jinam.
Zdrojem je informace z KVV Olomouc, kde jsem se zeptal.
-příští rok jsou čtyři nástupní termíny AZ do KZP
-zvažují se možnosti jak navýšit kapacitu KZP
-otázkou je co si kdo představuje pod pojmem „plně funkční systém AZ“
-VZP podle nové legislativy „může“ být zařazen do AZ do dvou let po ukončení závazku VZP až na tři roky… bude komunikováno a vysvětlováno…
„VZP podle nové legislativy „může“ být zařazen do AZ do dvou let po ukončení závazku VZP až na tři roky…“
Pokud tomu dobře rozumím, tak do AZ budou bývalí VZP selektováni na základě potřeby (tedy asi hlavně vojenské odbornosti, hodnosti apod.) MO. Mám tak trochu obavu, že toto bude bič na tu nejvíce ohroženou skupinu po odchodu do „civilu“ – poddůstojníka a praporčíky. Protože kolik bude AZ reálně potřebovat takových majorů nebo podplukovníků, že? A kolik bude potřebovat desátníků nebo rotmistrů? Takže ten desátník, popřípadě rotmistr bude bit dvakrát – poprvé (oproti majorovi nebo podplukovníkovi) nízkou či vůbec žádnou výsluhou a poté ještě břemenem další služby „do dvou let až na tři roky“. Toliko k jeho následnému uplatnění na civilním trhu práce.
Dále – do AZ budou asi (usuzuji na základě zveřejněné nové organizační struktury záložních jednotek) přednostně předurčeni VZP odcházející z bojových útvarů – tank, mech, děl, pz, výs, spec atd. Tedy lidé, kteří během své profesionální služby nesli nejtěžší břímě. A opět, budou to oni, kdo bude znevýhodněn.
Do AZ by měli být bývalí VZP zařazováni všichni nebo nikdo – jakákoli selekce povede pouze k (ať již domnělé nebo skutečné) diskriminaci a myslím, že se v tom případě MO musí připravit na řadu žalob ze strany svých bývalých (a až do té chvíle často velice loajálních) zaměstnanců.
Já bych spíše sázel na korupční řešení, tj. zdravotní důvody v podobě jakési modré knížky řeší problém definitivně. To zejména v situaci, kdy bude obtížné krátit závazky a nejjednodužším řešením jako v totalitní ČSLA budou zdravotní důvody. Vojačky si mohou pořídit další dítě před odchodem z armády. Uvidíme, jak se to odrazí v náboru do profiarmády. Motivace pro profesionální vojenskou službu jsou dlouhodobě založené na ekonomických preferencích. Homo economicus zvažuje vždy i rizika. Pokud by většinová populace odmítala se vázat v profiarmádě, logicky zvolí AZ s cyklem 3 roky. Nakonec se ještě počet 20000 lidí ve zbrani může dál zmenšovat slibům navzdory, pokud zájemci o službu v armádě po učinnosti nové legislativy začnou důkladně zvažovat pro a proti.
Pane Rovenský, Váš příspěvek hodnotím jako vysoce kvalitní a zásadní. Je to pravda, sám mám od letoška po 22 letech služby (pouze u tankových a mechanizovaných útvarů) zdravotní klasifikaci „C“ a nedovedu si představit, že bych měl po ukončení závazku ještě muset fungovat u AZ – běhat po VVP apod. Mám pro lidi, co se hlásí k AZ pochopení, využijme tohoto zájmu a jejich potenciálu, do mladých má smysl investovat. Do lidí, kteří svou práci ve prospěch vlasti a potažmo AČR odvedli, už nemá smysl valit čas a peníze.
Pokud opravdu budu muset povinně k AZ ( jako VZP v.z. ), udělám vše proto, abych ze systému legálně vypadl. Mimochodem, nevím o NIKOM, ze svého okolí, věkově a s odslouženými lety, kdo by měl zájem DOBROVOLNĚ k AZ. Pokud nás tam však MO nažene, zadělává si armáda na řádné problémy.
Asi narážíš na tento rozhovor http://zpravy.aktualne.cz/domaci/rozhovor-s-ministrem-stropnickym-2-dil/r~c3ddf1bc9e7011e594520025900fea04/
Podle kapitoly o profesionalizaci AČR z této knihy http://www.cupress.cuni.cz/ink2_ext/index.jsp?include=podrobnosti&id=258719&jazyk=en se vyvíjel poměr mezi těmi, kdo se ocitnou v databázi a kdo skutečně usednou na funkci u vojska a vydrží tam, z nějakých 9 ku 1 na 12 ku 1 a lze čekat poměr 15 ku 1. Když by se databáze plnila podle vyjádření ministra tempem 200 lidí za týden, je to cca 10000 za rok a při poměru 10 ku 1 je to opravdu tisíc lidí ve vojscích. Pokud je ale poměr vyšší musí být databáze větší, což se podle rozhovoru neděje. Taky je potřeba připustit, že tempo plnění databáze bude sezonně kolísat; rostoucí ekonomika a klesající demografická základna budou tempo zpomalovat.
Pokud ale provedu úplnou cimrmanovsko úvahu (http://www.novinky.cz/veda-skoly/202519-fiktivni-genius-jara-cimrman-obohatil-lidstvo-radou-bizarnich-vynalezu-a-objevu.html) a připustím, že se najdou takový neloajální vojáci, kterým se už ve vojenské službě nebude líbit a odmítnou prodloužit svůj závezek, nebo nebudou svévolně splňovat zdravotní kritéria a kriteria kariérního výběru, a připustím, že to skutečně vzdá 300 až 500 lidí ročně, potřebuji databázi zájemců daleko daleko větší…
Nevím, co vede Ministerstvo obrany v prosinci k takovému defetismu. Ještě letos v červenci se počítalo s každoročním přírůstkem 2000 nových vojáků po dobu pěti let http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/pocet-vojaku-by-se-mel-do-peti-let-zvysit-o-sest-tisic-planuje-stropnicky-1214829. Přitom v dubnu se počítalo jen s 1800 nových vojáků http://domaci.ihned.cz/c1-63833770-armada-chce-letos-nabrat-1800-novych-vojaku-pristi-rok-jeste-o-dve-ste-vic. A to ještě v září 2014 šlo ještě o 1500 vojáků http://www.novinky.cz/domaci/347269-armada-prestava-hubnout-chce-nabrat-az-1500-vojaku.html a měli stát miliardu http://www.anobudelip.cz/cs/o-nas/aktuality/z-medii/armada-letos-prijme-1500-novych-vojaku-budou-stat-miliardu-19810.shtml. Škarohlíd může sice namítat, že jak za 1000 vojáků zmíněných v prvním odkazu, tak i za 1500 vojáků zmíněných v posledním odkazu, lze podle názoru stejného ministerstva obrany utratit přesně 1 mld. Kč navíc. To je ale tak vše, co se s tím dá dělat. Ono je to stejně jedno, neboť některým postojům ministerstva nerozumí ani Výbor pro obranu http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-gabalem-o-rozpoctu-a-armade-dxx-/zpr_nato.aspx?c=A151213_071637_zpr_nato_inc, natož abychom stáli za zmínku potenciálním protivníkům.
Zdravím Ivo
Jen technická: Rota bude podle modelu z roku 2013, tedy tři čety „bojové“ a jedna četa zbraní + velitelský prvek? Tj. tuším cca 94 lidí. Jak bude řešena přepravní kapacita praporu, protože to je vzhledem k vytíženosti kajmanů celkem problém. A další věc: počítá se konečně s navýšením počtu osobních padákových kompletů k nastolení stavu “ jeden výsadkář = jeden padákový komplet“ ?
4. výsadková rota (AZ) resp. její četní úkolová uskupení se budou přesouvat silami jiných rot, zejména roty logistiky. S jejich nasazením na kajmanech vůbec nepočítáme, i kdyby byly. To už bychom jejich METL nafoukli natolik, že by se to nedalo rozumně zvládnout. Čili zasazení: pěšky, na kolech (ale cizích a pak stejně pěšky) anebo vzduchem.
Padáky se dokupují každý rok, a to tempem cca 60+ kompletů ročně. Má to tu výhodu, že až za 15 let bude docházet životnost, tak neskočíme hned do velkého průšvihu s nákupy, ale postupně, čili akviziční proces na to stihne zareagovat. Nedělám si iluze, že by to jinak dopadlo, proto jsme to takto udělali.
Nevím jaká je to výhoda, když je každý rok zakázka na 60 padáků. Je zvláštní, že to ještě nikdo nenapadl jako dělení předmětu veřejné zakázky. Ale zase jde o příběh o jedné velikosti bot postačující pro všechny: nákup rohlíků stejně jako tanku.
Padák má omezenou životnost. Nákupem řekněme 20% padáků každý rok předejdete investičnímu hrbu, jelikož jste schopen průběžně nahrazovat opotřebované kusy bez velké jednorázové investice. To je normální praxe ve většině armád. A kde je psáno, že zakázka není vysoutěžena s tím, že výrobce dodá každý rok určitý počet kusů?
Říkám si, jestli vaše poznámka nevypovídá o tom, že je systém špatně nastaven. Tedy, že dovolí někomu po sotva dvou letech u útvaru strávit zbytek služby a dobrat se hodnosti velitele praporu ve školství či na MO. Neberte to prosím jako osobní útok na Vás.
Termíny KZP pro AZ jsou opravdu 4 za rok. (nástup: únor, duben a říjen pro pracující a prázdninový termín pouze pro studenty). V této chvíli je plně obsazen únorový termín a uchazeči aktuálně schválení přezkumnou komisí ve VN jsou zařazováni do dubnového kurzu 2016. To mi bylo řečeno minulý týden na KVV Brno. To jen pro představu o časovém horizontu příjmání uchazečů (předpokládám, že k VzP je to obdobné). Limitní kapacita kurzu mi není bohužel známá. Na army.cz vždy bývalo uvedeno v článku (viz. níže) kolik záložáků nastoupilo / absolvovalo KZP. U kurzu říjen/listopad 2015 tyto kapacitní údaje nejsou uvedeny. Na fotce z vyřazení absolventů v listopadu ukončeného KZP je odhadem 20-30 lidí… http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vyskovsti-vycvicili-dalsi-novacky-pro-aktivni-zalohy-116899/ Takže kapacita KZP se musí zvýšit opravdu výrazně! http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vyskov-1–rijna:-do-kurzu-zakladni-pripravy-vstoupilo-rekordnich-temer-700-novacku–115154/
Parádní čtení! Díky.
O AZ se zajímám dlouho. Jsem generace, která prošla brannou výchovou a PVS. Jsem velitel minometu v záloze. Když jsem si zjišťoval okolnosti kolem AZ, tak jsem zůstal jen v úžasu. Vybavení prakticky nijaké – prý si toho musím sám dost nakoupit. Zázemí taky nic moc. Armádní náboráři buď nemají informace, nebo jim je to jedno. Každopádně mě dost přesvědčili o tom, že v tuto chvíli nemám zájem a dám se raději k partyzánům.
Je to škoda. Naprosto souhlasím s tím, že AČR je uzavřena do sebe. Když se k tomu přičte neblahá pověst z let minulých. Tak nevím co Armáda chce. Může být ráda za těch pár srdcařů.
A když už jsme u toho. Kompenzace pro zaměstnance či OSVČ je o ničem.
Ale vypadá to, že Armáda každému z AZ bude garantovat zbraň – no bezva.
Ptal jsem se náboráře co můžu očekávat jako velitel minometu (velitel družstva) – četař v záloze. Odpověď: nic! Budete v základním výcviku a pak se uvidí.
Aha. Nechtěl jsem obtěžovat. S bohem.
To je problém nevhodné současné struktury AZ. Žádnou minometnou jednotku totiž nemá, jak by taky mohla, když byla organizovaná prakticky jen na stupni čet. Je šance, že se to do budoucna změní, ale těžko říci. 4. výsadková rota (AZ) bude obsahovat jen lehké minomety ANTOS-LR.
Díky za reakci. To je jasné. Takovou odpověď bych pochopil z úst náboráře.
Jak to tedy je. Jsem četař v záloze. S nástupem do AZ budu zase vojín?
To záleží na jakou funkci byste nastoupil. Takhle „z voleje“ to říct jednoduše nejde. Pokud nastoupíte na funkci, která je předurčená pro četaře, a těch je poměrně dost, tak vám hodnost samozřejmě zůstane.
Občan (i VZS či VZP) bude „ustanoven“ na funkci dle stanovené hodnosti – neznám, a pochybuji, že bude v jakékoliv jednotce stanovená hodnost vojín … Takže pokud odejdete do zálohy jako četař a do jednotky budete zařazen na pozici střelec s tabulkovou hodnosti svobodník, tak po dobu setrvání na této pozici budete v hodnosti svobodník a četař vám bude opětovně „uznán“ až odejdete z AZ do (povinné) zálohy.
V AZ není žádná funkce s hodností vojín. Nejnižší hodnost je svobodník. Hodnost je spojená s funkcí, pokud je voják zařazen na funkci s nižší hodností než má, je mu hodnost dočasně po dobu výkonu funkce snížena.
Tondo, buď jste narazil na blbce (i ti v armádě jsou) a nebo nemluvíte pravdu. Nakoupit si nemusíte nic, ale většina záložáků si dokupuje různé doplňky – stejně jako většina VZP … Nevím o jakém „zázemí“ hovoříte, takže těžko spekulovat nad tím „taky nic moc“. A pokud jste vykonal ZVS (což tvrdíte), tak do žádného základního výcviku (KZP Vyškov) nemusíte … Kompenzace OSVČ, že je o ničem? To už tak byvá, když se snažíte co nejméně odvést státu, pak vám těžko stát (armáda) může něco kompenzovat.
No…já tedy nevím , co bych definoval pod slovo doplněk..
U AZ jsem 13 let…
Všichni , co na cvičení jezdíme s „doplňkem“ batoh 75l vz. 95 , máme za svoje peníze , žádný jsme po navrácení „televizí“ nevyfasovali…
Mnozí mají „doplněk“ kevlarový helmy , opět za svoje peníze , protože třeba odmítají nosit plechový kýbl , ve kterém se každý týden potí někdo jinej :-(
Letní rip-stopy máme též , jako „doplněk“ když je 40st ve stínu..
Na každé cvičení za náma přijede někdo z Boleslavi a na otázku výstroje nám důstojník v hodnosti GENERÁLA řekne : „Ale armyshopy toho jdou plný “ !! ( konec citace, bez nadsázky )..
Goratexy jsou též „doplněk“….
Máte pravdu…nakoupit si nemusíme nic..vypadá to úžasně , když jede rota na cvičení a do kasáren jde na nástup polovina s oranžovým báglem , co má doma na civilní dovču…
Takže do toho investujeme docela velký peníze ne proto , abychom vypadali krutopřísně , ale abychom MY nedělali ostudu armádě…no není to fór ??
P.S. :
Po 13ti letech jsme nafasovali termo prádlo…to svoje tedy mohu uložit doma :-)
Omlouvám se za ten sarkastický tón , ale nemohl jsem si pomoci…
RE: Hrdý.
Doplňkem je vše co není ve výstrojní normě, ale voják má nějaký důvod si pořídit i součástku, jenž v oné normě nemá.
Nemáte goratexy? Nemáte rip-stopy? Nemáte kevlarovou přilbu? A máte je v normě? Nemáte? Tak jak by vás tím asi armáda měla (mohla) vystrojit. Spoustu vojáků z povolání tyto doplňky taky nemá a proč? Důvod je myslím víc než profláknutý, takže netřeba dlouze povídat. Proč
Ano, věřím, že vám takto generál odpověděl – a co asi jste čekali? Armádní sklady zejí prázdnotou a těžko bude armáda vystrojovat jednotky AZ veškerým materiálem, když jim nedokáže vybavit ani své stále zaměstnance. Když budete ve firmě přijat jako brigádník, tak vás zaměstnavatel vybaví jen „nejnutnějším minimem“.
Vy jste po 13 (AZ jsou vytvořeny v roce 2004) letech dofasoval materiál, který dnešní AZ dostanou už při nástupu do Vyškova – holt i tohle lze považovat za úspěch armády, takže nevím proč si stěžujete.
Budete, zřejmě starší ročník, zkuste si vzpomenout na výstrojní normu před rokem ´89 či těsně po něm … nepamatuji žádné goratexy ani „letní“ maskáče a přitom se cvičilo celoročně … ale jinak vás chápu Jene – taky mám výstrojní body ještě z let hodně minulých a není možnost je směnit téměř za cokoliv, takže volím stejnou cestu jako vy – takže váš povzdech chápu, ale nechápu, že tento stav nějaký „uchazeč“ bere jako důvod, proč se nestát členem AZ.
Tak to byla trochu „gumová“ odpověď… nezlobte se na mne… Ten voják má v řadě věcí prostě pravdu a Vy to víte. Jinak jím zmiňovaný batoh třeba ve schválené (a dosud ne zcela naplňované) normě 1-10 (AZ) z r. 2009 jako položka je.
Jinak k Vaší analogii s „Brigádníkem“ (předpokládám, že příležitostnou pomocnou silou nemyslíte i vojáky AZ…). Pokud budu firma, které přijde ten „brigádník“ pracovat s nadšením pracovat do roztrhání těla a ještě navíc prakticky zadarmo (v porovnání se zaměstnancem na plný pracovní poměr), tak bych udělal vše proto, abych mu jako firma dodal všechny OOPP podle normy a skákal kolem něj „zda ještě něco nepotřebuje“. Protože takových nadšenců, co by přišli s ideály a nadšením pracovat v do nějaké firmy nejlépe 24h denně 7 dní v týdnu za zcela minimální mzdu, opravdu moc nenajdu… Chápete už ten rozdíl? A takovému „brigádníkovi“ řeknete „hele, já bych pro tebe měl tyhle OOPP mít, ale já je nemám, protože je nemám ani pro svoje kmenové zaměstnance…. jdi támhle do krámu a ještě si je kup, jestli tu chceš takhle skoro zadarmo s nadšením pracovat, ju?…“ :-)
Jinak AZ(D) nevznikly v r. 2004. V roce 2004 vznikly krajské pěší roty AZ. Nicméně již i předtím byli vojáci v AZ( tehdy ještě AZD).
RE: PJK
Ten příklad s brigádníkem je myšlen obrazně, nicméně sem naznačoval, že i brigádník je vystrojen jen nejnutnějším a z hlediska OOPP dle zákonné normy … a to samé i příslušník AZ – goratex, rip-stop ani kevlarová přilba není součást OOPP – je to nadstandard. Pokud vás firma najme na „částečnou“ práci, resp. Na mnohonásobně kratší pracovní dobu než svého řadového pracovníka, tak vás vystrojí základními OOPP, které jsou z hlediska ekonomické i kvalitativní na nižší úrovni – to ovšem neznamená, že jsou v rozporu se zákonnou normou – svého stálého pracovníka jistě vybaví lepším (kvalitnějším a i dražším) materiálem, protože daný pracovník s tímto materiálem pracuje denně, po celý rok a byl by „podnikatelský sebevrah“, kdyby stejně vybavil i brigádníka. No a ten brigádník má dvě možnosti – odvádět maximální výkon ve vyfasovaných OOPP od zaměstnavatele a nebo si (za vlastní) koupit lepší OOPP – je na zváženou, zda je zákonná norma OOPP, dle které je vybaven i onen „brigádník“, je opravdu dostatečná a život neohrožující, či nikoliv … máte snad pocit, že kvalita výcviku je odvislá od toho, zda voják má goratex a rip-stop? Osobně si dovolím tvrdit, že o tom to opravu není.
Chápete vy ten rozdíl? Ne? Tak to je i mi líto.
BTW: Historie AZ(D) … to, že v letech ´99-´03 (vyjma roku 2002), proběhlo několik nárazových (dobrovolných) cvičení lze považovat možná za jakousi formu pokus-omyl v realizaci cvičení záloh. Proto e opravdu rozumnější o vzniku Aktivních záloh považovat až za rok 2004, ale chápu, že některým „délesloužícím“ AZ to nejde „pod fousy“ – já to přežiju. Proto přijměte mou nejhlubší omluvu.
Nemluvím o dobrovolných cvičeních, mluvím o tom, kdy byly podepsány první smlouvy do Aktivní zálohy (dobrovolné), v nichž byl voják určen již na danou funkci. A to bylo dříve, než v roce 2004 :-)
Dále pokud si položíte řečnickou otázku, na níž si sám odpovíte a následně z toho děláte nějaký závěr, tak to může vést k mylnému dojmu vlastní neomylnosti… Samozřejmě, že chápu to, co se snažíte napsat. Nicméně pokud nemáte i několikaletou zkušenost se zaměstnáváním dočasných pracovníků (temps), jako já, a tím i vybavováním OOPP a pracovněprávních vztazích, tak je diskuse na toto téma trochu jednostranná…. Dále bych rád zmínil k vaší otázce, že se domnívám, že vojákovi se v letní výstroji lépe snášejí vysoké letní teploty a tím je schopen podávat lepší výkony při výcviku (boji), kdy zároveň se tím i předchází řadě např. dermatologických či kardio nemocí – a tím následně ušetřit dopředu i na nákladech na platby nemocenské či odškodné při nemocech z povolání ;-)
A goratex pomůže vojákovi třeba v tom, že nemusí pomalu třetinu obsahu batohu alokovat pro nadité kongo s „čertovskou“ vložkou ;-) Tím se mu do batohu vejde více operačního materiálu a tím se mu třeba lépe plní jeho úkol při akci. Zmrzlý a prokřehlý voják je sice nákladově úspornější, ale pro bojové využití tím méně použitelný…
RE: PKJ
Omlouvám se – rozhodně svůj názor nepovažuji za neomylný – prostě vojenský způsob myšlení … Problém? Stanov příčiny – následky – Najdi možnosti – varianty – Přijmi rozhodnutí … jestli vám to připadá jako neomylnost budiž, nic s tím nenadělám a vyvracet vám to nebudu – dějte mi argumenty, že se mýlím, ale nesnažte se mě zbytečně urážet.
Mluvil jste o OOPP – tedy o tom, že když voják v záloze, jenž vykoná cca 20 dní v roce (možná intenzivní)výcvik není vybaven doplňkovým „nadstandartním“ materiálem (goratex, rip-stop, kevlar), tak je to život ohrožující stav (natož aby na to mohl žádat invalidní důchod) … tvrdím opak (to neznamená, že se nemohu mýlit) – voják jenž je vybaven základní výstrojí a jeho výcvik je v kuse +- 6-9 dní nepotřebuje být vybaven jako voják profesionál (mnohdy ani ten není vybaven nadstandardně – koukejte se kolem sebe v čem leckdy profesionál provádí výcvik). Rozhodně jeho základní vystrojení není na překážku výcviku a už vůbec se nedomnívám, že by vystrojení výše zmíněnými doplňky, by jeho výcvik a vycvičenost nějak výrazně vzrostla – ale rád se o tom nechám přesvědčit. Nicméně i tento stav je pomalu narovnáván – voják AZ už je vystrojován součástky, o kterých se před lety řadovým profesionálům jen zdálo – třeba až se konečně podaří potřebnou výstrojí doplnit profesionální vojáky, pak i příslušníci AZ vymění pláštěnky za goratex, druhé maskáče za rip-stopy a plechové přilby za kevlarové … otázkou je nad čím budou „remcat“ potom.
Nerozumím, co z toho, co jsem psal Vás „zbytečně uráží“. Nic z toho jako urážka určitě myšleno nebylo ani se o nic takového „nesnažím“. Možná by to jen chtělo nebýt tak vztahovačný. Na druhou stranu, když se budu chtít na nějakém foru vyjadřovat k tématu pracovních procesů třeba atomových vědců, měl bych mít také možná načtený nebo nakoukaný nějaký background…
Voják AZ odslouží v roce až 21 dní v roce. Např. naše jednotka cvičí týden v zimě, na jaře, v létě, na podzim. Váš navrhovaný model uvažování kolem výstroje by fungoval možná v situaci, kdy by se dalo říci, že VZP cvičí skutečně 365 dní v roce. Dotaz – skutečně každý VZP cvičí ve VVP 365 dní v roce? Asi ne, že… (odpovím si řečnicky jako Vy, nicméně tohle je natolik zřejmé, že to s dovolením risknu). Tudíž kolik reálně daný průměrný VZP cvičí ve VVP s oním dle Vás „nadstandardním“ vybavením, oproti AZ, který v tom samém VVP odcvičí těch svých 21 dní? Jinak když je vojákovi zima nebo horko, tak to vnímá už v řádu hodin ne dní nebo týdnů. Takže argument s dobou trávenou ve VVP v návaznosti na třeba goráče či rip-stopy apod. mi připadá dost nepraktický. Zima je vojákovi v -20C i třeba kdyby tam byl jen jeden jediný den.
Nic o životu ohrožujícím stavu jsem nepsal. Zmiňoval jsem jen možnou úvahu závislosti schopnosti plnění úkolů (a zachování pohodlí a operačních schopností) na kvalitní výstroji. Třeba superkvalitní voják se v nekvalitní nebo žádné výstroji může mnohem více namáhat (či unavovat) při plnění stejného úkolu, než méně kvalitní voják ve kvalitní výstroji (např. camelbag vs. filcová polní lahev s korkovým uzávěrem v řemínkovém úchytu na opasku…. Alp vs. gumotex s tenkými řemínky, bez vnitřních kapes apod…).
Seznamte se prosím s výstrojní normou 1-10 pro AZ z r. 2009. Tam sám uvidíte, co má voják AZ dostávat (což v řadě jednotek ještě nebylo ani naplněno). Pak sám uvidíte to porovnání.
Když má někdo hlad, tak mu lze sice vykládat o tom, že jeho hlad je vlastně nic, v porovnání třeba s hladem někde v afrických zemích – že tam mají větší hlad, ale následkem toho se ten jeho hlad stejně nezmenší… To samé platí asi i k povídání o výstroji. Ano, i voják AZ by si ji mohl jít kupovat do armyshopů za své…. Ale to už by pak možná mohl nastupovat rovnou na cvičení i celkově ve své vlastní zakoupené výstroji, v jedné ruce bednu s vlastní nakoupenou municí do přidělené zbraně a ve druhé ruce s kanystrem phm pro spotřebu v přidělené technice, zároveň i stravou na týden v kárce za sebou…. ;-) Nebo ne? :-)
Ivo, nechme vize stranou, jakkoliv ti v nich fandím. Zajímá mě, jestli jste přišli s řešením této technické – jak je chceš dostat na padák? Kurz ve Vyškově z řady objektivních důvodů nebude kromě několika jedinců, ochotných si kvůli tomu vybrat dovolenou, systémově fungovat… zatím (snad).
Základní výsadkový kurz trvá přesně tři týdny, tudíž do limitu výcvikových dní za rok není problém se dostat. I proto jsem v jednom z rozhovorů rozhovoru jasně uváděl, že výsadkovým kurzem projdou výsadkáři 4. výsadkové roty (AZ) až v prvním roce svého druhého kontraktu. Tedy po 3 letech služby u jednotky. Nerad to říkám, ale pokud někdo nebude ochoten jednou za kariéru absolvovat třítýdenní kurz (s volnými víkendy), tak nemá smysl, aby se vůbec hlásil.
Hodně štěstí se sladěním termínů výcviku ve Vyškově a tím, kdy záložníci budou mít čas. Snad se rota AZ někdy dostane do stavu, kdy bude alespoň z poloviny výsadková.
Prapor dostává od Vyškova 5+ termínů v roce, takže při troše dobré vůle by to jít mělo. S jistotou to zjistíme za 4 roky, dřív ne.
Dobry den, moznost AZ u 43. vpr me udelala radost. Rad pomuzu jako clen predstavenstva Ceske rady deti a mladrze ( 250 tis. clenu ) s propagaci u mladych lidi.
Perfektní, budeme jen rádi. Klidně nám na konci ledna napište na praporní email: info@43vpr.cz a domluvíme se. Tou dobou už budeme znát všechny detaily. Díky
Pane Martine, a proč uvažujete o propagaci AZ (zatím) neexistující 4.vr u 43.vpr? Co vám brání propagovat AZ AČR jako celek? To si svou „propagaci“ volíte podle oblíbenosti toho či onoho konkrétního útvaru? Aktivní záloha je zde oficiálně od roku 2004 – a to vás za těch 11 let nenapadlo ji propagovat, až teprve dnes?
Česká rada ( http://www.crdm.cz ) dlouhodobě s AČR spolupracuje a to i na propagaci – například na Bambiriáda atd.
Můj osobní zájem na propagaci 43. vpr je srdeční záležitost.
za jak dlouho od bojového poplachu vyhlášeného veřejnoprávním Radiožurnálem očekáváte od těchto víkendových vojáků plnou připravenost k bojovému nasazení? v řádu osmi týdnů? dříve?
Mně zatím nikdo neřekl jediný logický důvod proč budovat zálohy pokud nejsou naplněné stavy řádné armády. Ano, pochopitelně kromě kouzel s mandatorními výdaji, které samosebou jdou do pytle v okamžiku aktivace AZ (a ohodnocení v souladu s tarifem). takže technicky vzato, jedna plnohodnotná rota bude nakonec sice stát stejně jako 52/3= 17 víkendových rot ale bude připravená NEUSTÁLE. to samé platí o nasazení v zahraničí.
Nedokážu si představit, jak chcete vybalancovat soutěžení o místa v AZ mezi kariérními víkendovými vojáky a odcházejícími VZP – a je předpoklad toho, že většinu odcházejících budete spíš muste nutit institutem povinní zálohy.
Co se týče unikátních specialistů – odborník má sedět na své odbornosti (například, tiskový mluvčí útvaru má na starost obsah webu na army.cz tak, aby ZVPr nemusel potupně odkazovat na wikipedii) pokud tam sedí někdo neschopný, velitel si to má učesat (neúspěšného webmastera přesunout za kulomet, kulometníka se znalostmi použít na webmasterování)
Tak už to chodí. Svět není ideální a jestliže chcete zvýšit velikost vojenské síly, a evidentně se to nedaří v její zaměstnanecké části, musíte hledat další řešení odpovídající preferencím těch, které chcete do armády získat. Z AZ orientovaných jako zájmová činnost lze přecházet do profiarmády orientované jako dočasné zaměstnání a naopak. Bojuje se s tím, co máte, nikoliv s tím, co byste si přál mít.
Od počátku 90. let se také drobně změnily podmínky, z kterých bylo možné vychízet pro koncepci výstavby vojenské síly. Vysokoškolské vzdělání nastupovalo jen 10 % populačního ročníku, dnes je to 60 % a vysokoškolákům se obecně obtížně nabízejí pozice profesionálních pancéřovníků bez vyhlídky na kariérový postup, byť i pancéřovník v Armádě ČR si může číst Virgilia v originále. Jak dlouho ho to bude bavit? V roce 2007 se navíc armáda usnesla, že nechce žádné vojáky jen se základním vzděláním a vydala se vyhláška o tom, že pro službu v nové armádě je třeba alespoň výuční list. Při dnešní zmenšující se rekrutační základně ještě okleštěné preferencemi ministerstva: ne základní vzdělání, ne ženy, ne vysokoškoláci, ne přistěhovalci moc možností už skutečně nezbývá. Situace, ve které se dnes česká armáda nachází, není výsledkem nedostatku prostředků, není výsledkem chybného politického zadání, není výsledkem nějakého škodění zvenčí. Jde o výsledek odpovědných rozhodnutí učinených v posledních 10 letech velením ozbrojených sil po poradě s personálními orgány Ministerstva obrany.
Hodně otázek na jednou:
1. Doba pohotovosti – podle toho k jakým úkolům a v jakých situacích. Pokud by se jednalo o specifické úkoly typu zahraničních misí (které zákon ve schválené verzi Poslanecké sněmovny) explicitně umožňuje, pokud o to voják AZ požádá, tak v řádu měsíců. Na problematiku konfliktů nízké intenzity prostě nebude čas. Na vše ostatní by stačily jednotky týdnů (výsadkové úkoly), nebo klidně jednoho týdne bojového stmelení (bojové patrolování). Vždy bude samozřejmě záviset na vycvičenosti jednotky, ale tohle je rozumný odhad.
2. AZ nebo profesionální armáda? Takhle ale otázka vůbec nestojí, není to dichotomie, potřeba je obojí. Stejně bych se mohl zeptat, zda potřebujeme Pozemní vojsko NEBO letectvo.
S nákladovostí je to pravda, ale právě proto jsou to zálohy. Tudíž z definice nebudou povolávání kvůli každému šustnutí, od toho jsou profesionální jednotky. Ale jsou situace, jednou za čas, které prostě samotné profesionální jednotky nemohou zvládnout. Všechny rozumné státy si drží zálohy právě pro tyto málo časté, ale o to fatálnější situace. Proto i třeba takový Izrael, který na zálohách v podstatě stojí, vždy velmi kalkuluje zda a kolik a které zálohy povolá. Ono to není jen o mandatorech kapitoly MO, ono je to totiž i o zásahu do HDP…
3. S těmi odborníky bych nesouhlasil. Když jsme dělali aeromobilní operace jako Průzkumný odřad v Afghánistánu, tak drtivá většina zasazení vrtulníkem byla v noci, do obtížného terénu a na neznámé plochy. A piloti byli AZ (myšleno Národní garda) a byli to nejlepší vrtulníkoví piloti, se kterými jsem kdy letěl. Jak je to možné? Prostě Američané se svým malým ubohým rozpočtem na obranu si nemohou dovolit to, co si může dovolit ČR – plýtvat synergickými efekty svých záložníků. Oni totiž ti piloti AZ byli v civilu taky piloti vrtulníků. A stíhací piloti AZ jsou u nich zase dopravní piloti aerolinek. Snad všichni pracovníci CIMIC v Logaru byli u Američanů záložky. To samé jejich Human Terrain Teamy (i když u nich to bylo komplikovanější).
I v podmínkách AZ si dokážu představit, že třeba redaktor/editor ČT bude dělat tiskového pro AZ. Uměla by toho AČR využít?
co se toho letectva a vojskového letectva týče (taky jsem s Gardou pracoval)- tihle piloti nalétají ročně až desetinásobek toho co naši. vrtulníkové jednotky NG navíc procházejí v podstatě opačnou částí kyvadla – momentálně od nich ARMY stahuje například Apache a snaží se je učesat zpátky k účelu, kterému mají doktrinálně sloužit – disaster relief ve Spojených státech. co se RESERVE týče, tam není co dodat. takové rezervy bychom mohli mít, za předpokladu že nám piloti vrtulníků nebudou odcházet z místa kapitána vrtulníku do vojenského důchodu. Stíhači si určitě taky rádi přijdou zalétat A2A .
celé mi to připomíná ono explicitní pletení biče z exkrementu. asi nemůžeme popřít že „mise“ jsou finančním motivátorem. nevím, jestli je dobře, když za náš stát mají bojovat lidíé motivovaní především penězi (protože víc srdcařů se už zjevně pro AZ nenajde).
jako srdcař na plný úvazek, kterej má od července 300 hodin NV jsem vlastně zároveň i svoje vlastní AZ.
Souhlasím s vámi. Armáda by měla využít zkušených vojáků v záloze a současně specialistů ve svém oboru. Dnešní generace bude možná jen o specialistech v oboru. Ale bude jim těžko vštěpovat armádní dril a disciplína.
Neuměla. Několik let se snažíme přesvědčit velení, aby si udělalo aspoň přehled odborností, které příslušníci AZ mají a které by se daly využít. Odpověď je vždy stejná ( a stále podrážděnější ): nic dělat nebudeme, nemáme pro ně využití. Otázka je jak velení AČR ví, že pro ně nemá využití, když neví, co umí.
Ivo/Roberte, TA mívalo na výcvik tři hodiny každý týden, plus jeden celý víkend každý měsíc, plus dvoutýdenní cvičení jednou ročně. To je suma sumárum cca dvojnásobek dotace AZ AČR. Také si myslím (ale opravdu jen myslím, nevím jistě), že do této doby se nezapočítávají kurzy (např. britský model zmiňovaného základního výsadkového kurzu). Pokud my vyšleme záložníka na výsadkový kurz, tak si za celý rok ani nevystřelí. Obávám se, že ambice dosáhnout úrovně TA se současnou českou časovou dotací je přinejmenším optimistické, ale držím palce…
V zamyšlení jsem nakousl problém, že Česká republika nemá ekvivalent britské mládežnické organizace Cadet Force. Je možné, že drobný krůček k obnovení obdoby této organizace v ČR přeci jen uděláme.
V moc zajímavém Interview ČT24 zmiňuje poslankyně Branného a bezpečnostního výboru Jana Černochová, kromě problematiky Aktivní zálohy a Dobrovolné zálohy, rovněž jistou formu rozšíření programu POKOS – prázdninové armádní boot campy pro studenty. Jistá obdoba Starců na chmelu se samopalem ;-). Uvidíme, zda nápad nezapadne.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/215411058041216/
Dnešní mladí by „základní výcvik“ potřebovali jak prase drbání. S povinným odvodem naprosto souhlasím. Armáda (a Stát) musí mít přehled o tom, jak zdatná je populace.
Stejně tak si myslím, že nějaký základní výcvik by měl být taky povinný.
A kdo a z čeho ho zaplatí, když nejsou pokryty peníze na řádný výcvik celé AČR?
Pane majore, dovolím si Vás opravit. ČR MÁ ekvivalent Cadet Force. Prázdninové armádní „boot campy“ se u nás také pořádají. Nicméně nic z toho NENÍ podporováno AČR. Jedinou podporou je finanční podpora MO z dotačního porgramu POKOS.
A v tom je právě ten problém. Sice nemám osobní zkušenost s fungováním v Cadet Force, ale jeden můj kamarád z Kutné Hory studoval střední školu v Oxfordu a programu Cadet Force se účastnil. Ačkoliv pak studoval FF UK a dnes pracuje v zahraničí a s armádou neměl v životě nikdy nic společného, dodnes, vždy když přijde řeč na toto téma, je na něm vidět, že ta zkušenost ho pozitivně ovlivnila, otevřela mu oči. Je pravděpodobné, že se z něj stal doživotní podporovatel armády (tedy té britské).
Pokud by program byl alespoň podporován, když už ne přímo organizován MO, tak by měl úplně jiné možnosti. Dodnes potkávám starší chlapy, kteří když přijde řeč na to, jak se dostali ke službě u výsadkářů jako VZS, tak odpověď je mnohdy podobná. Chodil jsem skákat do SVAZARMU, kde jsem se za pár kaček a hodně brigádnických hodin naučil skákat a trochu střílet. A když jsem šel na vojnu, tak mi automaticky nabídli výsadkáře a já na to kývnul.
Vždy když mluvím o Cadet Force, tak mám na mysli SVAZARM bez rudé hvězdy a ideologie, ale se všemi jeho možnostmi (byť by dnes byly pochopitelně skromnější, naše armáda je 10x menší než ČSLA).
Babišovo Modré Právo psalo, že vojáků není vůbec málo. A bude jich ještě víc, neleknem se, vůbec nic.Stropnický je jednička, Babišova hlavička. K tomu všemu Chalupa, ten vás všechny zadupá. Dyčka, ten nás vede, do Varšavy jede. ANO, ANO, ANO, je tu dobré ráno! Zavoní nám koblihy, Babišovy koblihy.
Roberte, jen technická – AZ tpr je rota, nikoli četa. Byt počtem osob jsou si s mechami AZ 41. a 72. rovny :)
Promiň, na tankány jsem zapomněl ačkoli zrovna tam už nějaký pátek fungují a dokonce už projeli i T-72 M4 CZ ;-)
Nejsou. Mají cca dvojnásobek v reálném stavu než mechanizované čety, tabulkově ještě víc.
Jestli me pamet neklame, tak tankova rota ma 36 osob, bigo ceta 29/33 osob… takze?
Mechanizovaná četa 29 tabulkově, Přáslavice to mají, Žatec ne, tanková rota AZ tabulkově 42, od roku 2016 75 lidí.
Ivo, přece v Žatci máme menší počet obsaditelných SM než u vás v Přáslavicích, protože „Pandur“… nemáme tedy vlastní osádky. Ne proto, že bychom neměli zájemce (těch máme dost), ale protože je nemůžeme obsazovat.
To je pro me pomerne novinka, podivam se po tom, diky za podnet :-)
Samozřejmě, Pavle, omlouvám se, určitě jsem nechtěl napsat, že byste se snad nesnažili získávat lidi, nebo, že by k vám nechtěli. Vím, že váš počet je administrativní opatření. Ve svém příspěvku jsem jen reagoval na srovnání tankové roty a mechanizované čety početně.
Ad uživatel S. dne 18. 12. 2015 v 14:22)
Já jsem ale nikde v textu ani mezi řádky netvrdil, že jsou krajské pěší roty nějak méněcenné a ani si to nemyslím. Mají prostě úplně jiné úkoly, tudíž i výcvik. Ani nezpochybňuji, že jsou začleněny pod KVV – to z pohledu jejich úkolů dává perfektní smysl. Kritizuji jiné věci:
1. Spoléhat na to, že to či ono KVV bude mít know-how a výcvikově je rozvíjet, je systémově nesprávné. Ta na to nejsou personálně ani institucionálně vybavená. Lepší by bylo nějaké centralizovanější řešení. Myslím, že cvičení Hradba 2016 je takový krůček tímto směrem.
2. Poměr krajské pěší roty vs. jednotky AZ u bojových útvarů byl od počátku vychýlen ve prospěch krajských pěších rot. Chybně. Mělo tomu být přesně naopak, což se ukazuje i v relativní ne/naplněnosti obou druhů jednotek. Je to podle mne způsobeno i demografií. Roty u KVV jsou lokálně orientované jednotky, důležitou součástí služby je lokální patriotismus, vazba na konkrétní region. A tu člověk zpravidla nezískává ve 20 letech, ale až si založí rodinu. A to se již hůře rekrutuje. Nechci tady zbytečně historizovat, ale za Rakouska-Uherska taky lidé sloužili v různých dobrovolnických domobranách a zpravidla v tom věk hrál svou roli. Proto byly i přímo studentské domobrany. Proč by to dnes mělo být jiné?
3. Je třeba chápat, že roty KVV by měly ve všech krizových situacích úplně jiné úkoly než přičleněné jednotky AZ k bojovým útvarům a z toho vycházet. Jeden můj kamarád pro to použil příměr ze zahraničí. Při hurikánu Katrina v USA se v New Orleans třetí den naprosto rozložila policie. Začalo rabování a policisté prostě nenastoupili do služby – hlídali si své baráky. Musela být nasazena Národní garda – v tomto konkrétním případě ekvivalent rot KVV. Situaci vzorně stabilizovali, obnovili pořádek a po několika dnech kontrolu zase přebrala policie. Bylo úplně jedno, že to byli všechno starší chlapi, kteří by 10 přítahů asi nedali. Svoji práci odvedli na výbornou a jejich věk byl naopak výhodou.
A o tom je METL – „seznam“ úkolů, které má každá jednotky (nejen) AČR v popisu práce v boji, a proto je má cvičit. Vždy, když vidím v Areportu reportáž o tom, jak ta či ona nejmenovaná jednotka cvičí přistávací výsadky z vrtulníku anebo operace na nafukovacích člunech, tak se mi otvírá kudla v kapse. Cvičí to totiž proto, že je to sexy, ne proto, že to budou dělat v boji/při operačním nasazení.
Zpět k rotám KVV. Proto si nemyslím, že mají mít nutně schopnosti a výcvik rot AZ přičleněných k bojovým útvarů. Jejich samotné porovnávání nedává vlastně smysl. Proto jsem je porovnával jen z hlediska jejich momentální naplněnosti – to podle mne relevantní je.
Ale Ivo, vy si v jednom příspěvku něco potvrdíte, aby jste si to vzápětí rozporoval.
V podstatě se shodneme na stejném modelu
+ teritoriální obrana – tu zabezpečí mobilizačně vytvořené prapory, jejíž součástí jsou dnešní příslušníci AZ, pěších rot AZ
+ doplnění bojových jednotek – dnes není téměř nijak řešeno (maximálně předurčením). Proto potřeba vytvoření AZ u těchto útvarů.
Problém nenaplněnosti jednotek AZ (nejen těch u KVV) nijak nesouvisí s úkoly které mají jednotky plnit. Je to stejně naivní, jako se domnívat, že vytvořením 4.vr najednou budou stát fronty zájemců o službu v této jednotce (vyjma těch co u ní sloužili). Proto si myslím (a fakt se třeba mýlím), že druhý pokus skončí stejným nezdarem – i když třeba to zas zanechá nějakou minijednotku u bojových útvarů … Ono když útvar nechce, tak AZ prostě nevytvoří, nebo budou „živořit“ v alých počtech družstva, čety a útvar bude tvrdit, že taková AZ mu stačí (čím méně AZ, tím méně starostí) – kdyby platilo, že o službu u bojových útvarů se AZ můžou „poprat“, tak konkrétně 4.brn už mohla mít své roty AZ u každého praporu – není tomu tak a (zas můj názor) spíše to dopadne jako s jednotkami AZ u VP, které se nakonec taky museli „sloučit“ pod jeden útvar, ačkoliv tabulkově si říkají prapor AZ.
Poměr (asi myslíte velikost) AZ u KVV nebyl nastaven špatně – rota AZ ve struktuře VeÚzO (předchůdce KVV) netvořila téměř nic, neboť VeÚzO mobilizačně vytvářela několik praporů a disponovala k tomu i potřebnou technikou (výcvikově-mobilizační základnou) … problém je v tom, že když se začalo škrtat v armádě, tak vždy na úkor územní (teritoriální) obrany … ani dnes, není jednotka AZ u KVV ničím extra zatěžujícím (záleží od naplněnosti) – navíc se KVV opět rozroste od nesmyslně seškrtané operační oddělení (panovalo a řídilo výcvik AZ) … jak sám říkáte – strážní služba není opravdu žádná věda (možná proto už ji i leckterý bojový útvar necvičí, že).
Rozhodně si, ale nemyslím, že zrovna „Hradba“ je ten správný směr. Navrhoval jsem jiný systém, ale to je jiný příběh … Zas si dovolím svůj osobní názor, ale „Hradba“ nebude mít žádnou vypovídající hodnotu (soudě podle úkolů, které mají jednotlivé jednotky AZ plnit) … čas ukáže.
A propo – nafukovací čluny – ono tzv. zpestření výcviku je nutné (to co jste vyjmenoval beru jako nadsázku) – kdyby opravdu jednotky AZ měli cvičit výhradně a pouze to co mají a úkol, tak na druhé cvičení nastoupí o polovinu méně a na třetí už jen ti nejotrlejší a nebo ti co nebyli na předešlých dvou.
V tom první (modelech) se shodneme, v tom zbytku už ne.
„Problém nenaplněnosti jednotek AZ (nejen těch u KVV) nijak nesouvisí s úkoly které mají jednotky plnit“. To je právě podle mne omyl. Jde tu jak o formu tak o obsah.
Obsah – Asi se shodneme, že některé profesionální útvary AČR nemají sebemenší problém s naplněností, některé mají kritické podstavy. Jistě to není jen tím, jaký METL mají, tedy co vlastně dělají, ale podle mne je to důvod hlavní. Zcela úmyslně to nechci uvádět na konkrétních příkladech, aby se tady nerozjel flame war, ale všichni si je jistě dokážou bez problémů vybavit.
Ono je totiž v zásadě jedno, co si o tom myslíme my dva, na tom vůbec nezáleží. Uvedu na příkladu, který mi hned vyskočil z doby mého studia na USMC University. Měli jsme na konci předmětu leadership i jeden týden věnovaný problematice rekrutace. Uvedli to na příkladu náborové kampaně, kterou Námořní pěchota na konci 90. let, tedy v zásadě před-internetové době, uváděla na MTV. Byl to náborový klip s motivem rytíře a draka, přičemž rytíř se na konci klipu proměnil na mariňáka. Když klip ukázali veliteli USMC generálu Krulakovi na schválení, tak jim odvětil, že se mu vůbec nelíbí a stojí za starou bačkoru. Vrchní rekrutér USMC mu sebevědomě odpověděl, že na tom vůbec nezáleží, jelikož USMC nerekrutuje padesátileté muže. Pan generál s ním nejen že nevyrazil dveře, ale klip schválil.
Zpátky do AČR – je jedno, zda si my dva myslíme, že ta či ona jednotka AZ je stejně nebo více atraktivní než ta druhá. Je důležité, co si o tom myslí rekruti.
Forma – A to je právě kámen úrazu současného přístupu AČR k rekrutaci obecně. Kampaně se dělají tak, aby se líbily nám dvěma. Jenže ony musejí být dělané pro dnešní rekruty. Což jsou lidé narození po roce 1989, tedy z definice lidé, který se říká „digitální domorodci“ – již nepamatují svět bez internetu. Máme takové kampaně? Jak formou, tak obsahem? Na správných kanálech?
Úplnej souhlas. Kéž by si tohle uvědomoval i někdo, kdo má možnost s tím něco udělat.
Jen jestli si tohle uvědomuje i paní plk. z AP, která náboru šéfuje už skoro 7 let….
Néé, jsem se zasnil ;)
Jen takový dovětek k tomu, co jsem zde napsal, ale z jiného zdroje – plk. Šmerdová v dnešním rozhovoru pro Idnes:
O jaké pozice je největší zájem a které se naopak dlouhodobě nedaří uspokojivě obsadit?
Největší zájem je o pozice u bojových útvarů, o místa výsadkářů, průzkumníků, střelců, kulometníků a řidičů. Základním pozicím se rozhodně nikdo nevyhýbá. Dlouhodobě je však na trhu práce a tedy i mezi zájemci o vstup do armády nedostatek řidičů s řidičským oprávněním skupiny C, elektromechaniků, leteckých mechaniků, kuchařů a také lékařů. Hůře se shání i zájemci na pozice strážných Hradní stráže.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nabor-novych-vojaku-do-armady-d2i-/domaci.aspx?c=A151209_174000_domaci_mav
To samé lze, podle mne, extrapolovat na AZ…
problém s rekrutací na neatraktivní místa mají i vyspělejší armády. proto mají barevné lentilky typu speciálních sil, výsadkářů a pochopitelně odstřelovačů, aby na ně mohli verbíři lákat zájemce o službu rozumu mdlého, kteří VLASTNÍ vinou propadnou sítem a zaujmou některou z devíti pozic v podpoře místo své vysněné desáté pozice, která vykopává dveře a zuby. „Jasně, že ti můžeme slíbit pozici kandidáta 11X. “ Věřili byste, že tohle „entry level special forces“ jim někdo žere?
Jo, polovina AZ budou ženy.
RE: Honza – důležité je asi taky definovat „neatraktivní místo“ v armádě … pro někoho je to PoPa (pomocník pancéřovníka), pro jiného paňáco u hradní stráže …
Různí „lentilkový specialisti“ … nějak tak mi to připomnělo naši armádu – necelých 21.tis vojáků, ale máme 7! (do nedávna 8) různě barevných baretů – specializace? I když odečtu ten světle modrý, tak mi zbývá cca 3,5 tis vojáků na jedno barevné označení – celkem luxus.
BTW: Co pro jednotky AZ vytvořit vlastní – třeba purpurový (fialový)? Nějakou tradici určitě dodáme.
to S. Příjde vám normální, že zákon o ozbrojených silách rozlišuje vojenské útvary s velitelem a vojenská zařízení s jakýmkoliv jiným pojmenováním statutára a zároveň stanovuje, že úředník uvedený v zákoně velí? Nejsem si jist jak KVV zvládne odvody, přebírání vyžádané techniky a zároveň bude velet jednotce AZ. AZ budou jako mobilizované vojské krajského úřadu? Čekal bych, že se zároveň aktivuje krizový štáb hejtmana, který ale vůbec nerozumí mobilizačním úkolům, zato postupuje podle poplachového plánu, kde bych očekával, že bude pokrývat i ty ODOSy bez armády, protože na nich bude závislá civilní populace. Na armádu si prostě nemůže HZS sáhnout, neboť to není jejich úkol.
A k čemu bude rota/půl rota cvičená v 3ročním cyklu jako pěchota? Oproti odvedeným nováčkům budou mít daleko větší operační hodnotu pro okamžité doplnění pěších nebo mech. praporů, které nabízíme do BÚU. Myslím, že v celém konceptu je hodně podobných „drobných závad na chladicím zařízení“, jak by řekli Cimrmani, ale to neznamená, že nemůže vzbuzovat všeobecné nadšení, jak se už přes 10 let děje.
RE: Pernica – Nenormálních věcí v armádě je, ale zrovna vámi uvedená věc mi nějak nenormální nepřijde – ať velitel nebo ředitel, pořád je to voják s hodností plukovník (po novu asi „jen“ podplukovník) … zřejmě jste nevoják, proto vám nic neříká mírové a válečné počty … on takový „bojový“ útvar (prapor) se válečně téměř nezvětší, ale např. „nebojové“ KVV se válečně navyšuje x-násobně – právě kvůli oněm odvodním komisím.
IZS (HZS) si na AČR nemůže sáhnout – no ještě aby mohlo!
ODOS – zas asi o tom moc nevíte (pokud jste civilista, tak je to dobře) … nechci tu stoupat na tenký led – věřte, že to není v případě krize jen o ODOSech – jsou objekty, které jsou tzv. pod ochranou AČR, ale to rozhodně nejsou všechny „zájmové“ objekty tohoto státu – AČR má pouze část (tu na které prostě ostatní složky nestačí).
A jednotky AZ nejsou 100% určené JEN pro KVV … zas se pletete … jednotky AZ jsou zálohou AČR – tzn. že armáda se rozhodne sama kde a jak je použije – AZ může být použita na střežení objektů, stejně jako doplnění mobilizačně vytvářených jednotek (i u bojových jednotek). Proto je zcestné se domnívat, že jednotkám AZ u KVV stačí pouze a jen výcvik strážní služby – nestačí – potřebují vševojskový výcvik – tedy nejen obranu, ale i útok.
Tak nevím, pane Pernico – pokud jste to vy (http://www.onwar.eu/author/bohuslav-pernica/) – ale jako podplukovník (byť v.v.) by jste měl mít větší rozhled o armádě, než jaký tu prezentujete – ty neznalosti jsou až zarážející (nebo účelné?). Pokud jste z mé odpovědi pocítil potřebu reakce či odpovědi, prosím nedělejte to, děkuji.
Takových odvážných kádrováků pod anonymní značkou S. je spousta. Otázkou je, co z toho, co tu prezentujete, je skutečná pravda? Možná byste si měl přečíst i zbytek diskuse a možná byste měl zveřejnit programy výcviku AZ, plány mobilizačního rozvinování atd., aby to vše dávalo nějakou racionalitu a neosočovali jsme se ze znalosti a neznalosti. Uvidíme, jak proběhne slíbená prověrka http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/zalozaky-cekaji-pristi-rok-hradba-2016–ample-strike-2016-i-cviceni-s-izs-a-ceskou-postou-117389/. Určitě skvěle!
………..ANO! články od pana mjr. Zelinky probouzí v lidech emoce – jestli to byl cíl = splněn! více takových…….
Ad uživatel S. dne 21. 12. 2015 v 8:57)
1. „Neatraktivní místa v armádě“ není třeba definovat, stačí se zeptat jakéhokoliv rekrutéra nebo útvarového personalisty. Uchazeči o službu v armádě hlasují nohama, žádnou analýzu nepotřebujeme, není nad empírii. Existují drtivé rozdíly v naplněnosti útvarů AČR, ať profesionálních nebo AZ jednotek. Možná analýzu PROČ to tak je a ZDA se to dá nějak změnit.
2. Předpokládám, že s těmi fialovými barety pro AZ to byla jen nadsázka, ale přesto se k tomu vyjádřím, aby se podobného nápadu náhodou někdo nechytl. Podobné vyčleňování AZ, byť symbolické, by totiž bylo cestou do pekel. Pokud chceme, aby se AZ přičleněné k útvarům cítili jako braní za rovné svými profesionálními kolegy, tak pochopitelně tomu musí být uzpůsobená i ústroj. Tudíž barva baretu musí být logicky stejná jako jejich mateřského útvaru.
Mimochodem, když už vidíte problém ve velké barevné pestrosti a zdá se vám to jako specifikum AČR – doporučuji se podívat na uniformy resp. barevnou pestrost Britské armády. Nehodnotím, zda by druhů baretů mělo být více či méně, ale lze snadno konstatovat, že nejsme v tomto aspektu v NATO ničím výjimeční (na rozdíl od jiným, specifických českých řešení)…
Ad 1) Netuším co podle vás jsou „neatraktivní místa“ a rozhodně vám to žádný rekrut nedokáže definovat – mnohdy ani sám uchazeč neví co vlastně od práce v armádě očekávat – ti starší hledají určitou finanční jistotu a ti mladší něco co viděli v TV nebo v PC, a pak se diví, že to není tak „růžové“ a že armáda po nich chce alespoň nějaké minimum (fyzické, psychické nebo vzdělání) … nakonec se buď do armády vůbec nedostanou, nebo musí „slevit“ ze svých snů být výsadkářem, nebo odstřelovačem. U jednotek AZ je to mnohdy o něčem jiném než u uchazečů o profi kariéře – jejich motivace je sice mnohdy podobná, ale troufám si říci, že představ jejich „úlohy“ v AČR, více realističtější … zkuste se nad tím přemýšlet, určitě se vám to bude hodit při „náboru“ do plánované 4.vr … upřímně vám držím palce, ale léty strávenými v armádě jsem už spíše realistou než optimistou …
Ad 2) Ty barety sice vyznívají jako vtip, ale určitě nejsem první koho to napadlo – když ne fialové, tak je možné využít oranžových (zrušených záchranný praporů) a nebo šedých (zrušením sil podpory už nemají význam). A pokud tvrdíte, že „vyčlenění“ jednotek AZ, tím, že by měli vlastní baret, je cestou do pekla, proč toto nevidíte u červených baretů 4.brn? Vy snad nejste součástí pozemních sil, že máte potřebu se „vyčleňovat“? Nebo jinak, proč by naopak vlastní odstín baretu neměly mít i jiné útvary (druhy zbraní), např. chemici, ženisti, dělostřelci, tankisti apod. Kdysi mi jeden důstojník (výsadkář) vyprávěl o „baretu hrdosti a cti“ – proč by tedy neměli mít všechny jednotlivé druhy zbraní svůj „baret hrdosti a cti“? Ano, nejen britská armáda má barevnou pestrost – já často srovnávám s německou, kde mají nejen spoustu odstínu, ale navíc na baretu nosí i specifický znak druhu vojsk ke kterému patří.
V tom případě mne opravdu jímá hrůza, že podobná myšlenka s barety pro AZ již někoho napadla. Esprit de Corps se dlouho buduje, ale dá se rychle zabít…
S tím vyčleňováním jsme se nepochopili. Myslel jsem to tak, že by se AZ neměli vyčleňovat z profesionální AČR. Tedy například pokud je jednotka AZ přičleněná k 72. mpr, tak má mít ten baret, co profesionální vojáci 72. mpr. To samé platí pro 43. vpr nebo jakoukoliv jinou jednotku. Pokud by to bylo jakkoliv jinak, tak je to podprahový vzkaz o méněcennosti AZ.
K barvám baretů obecně – proti německému modelu nic nemám, odznak zbraně na baretu je pěkný. Držel bych se ale pokud možno co nejvíce československých tradic. Jestli pak víte, kdo v prvorepublikové armádě nosil ten odznak (resp. jeho ekvivalent, barety nebyly, tudíž se nosil na brigadýrkách), který dnes nosí na baretu všichni vojáci AČR? A kdo nosil malý odznak, který jsme nosili ještě před pár lety taky všichni? Proč je tomu dnes jinak? Byl to ten nejlevnější, ale poměrně efektivní způsob zvedání Esprit de Corps…
K červeným baretům. Budu se vyjadřovat pouze k baretům u 43. výsadkového praporu, ke zbytku brigády se vyjadřovat nechci. Víte, s výsadkáři jsou červené barety spjaté od jejich vzniku v roce 1947. Kdo jiný měl v Československé armádě barety? Snaha přivlastnit si vlastnosti nositele přijetím jeho vnějších znaků je stará jako vojenství samo. Před deseti lety se o něco podobného pokusila US Army v kauze přidělení černých baretů Rangers celým pozemní silám – s očekávaným výsledkem.
Mimochodem, naši nováčci sice červené barety nafasují ve Vyškově, ale první den nástupu k nám je jim zase odebereme. Až do doby, kdy vykonají výběrové řízení, Doplňující intenzivní výcvik a nakonec Základní výsadkový kurz. Když vidíte fotografii výsadkářů ve tvaru, přičemž někteří z nich mají na hlavě barety a jiní čepice, tak vězte, že to není ustrojovací nekázeň… Jestli něco u výsadkářů umíme, tak je to Esprit de Corps.
Ale tradice ČS armády už se tu zkoušela aplikovat několikrát – hlavně u hodnostního označení – takže znalost historie ČS armády už pomalu začne být i samostatným předmětem na UO … vtip.
Samozřejmě, že vím, že v prvorepublikové armádě byly zavedeny TŘI znaky (zbraně, služby, mužstvo) – dva (ačkoliv jinak) používáme i dnes, ten třetí nikoliv … jenže bych toto nesrovnával s barety – tam bych spíše poukázal na barevné klopy uniforem – http://forum.valka.cz/attachments/10663/priloha3.jpg
A k červeným baretům – prosím neberte to jako útok na Váš „Esprit de Corps“ … ale mýlíte se – v ČSLA měli tankisti černý baret – dokonce ještě dříve než vzniklo výsadkové vojsko … bohužel , a to s vámi souhlasím, snahu přivlastnit si vlastnosti nositele přijetím jeho vnějších znaků je plno … asi proto u nás černé barety nenosí tankisté, ale vojenská policie.
A právě proto (a opět pouze můj osobní názor) … je zarážející, že ačkoliv není vůle(?) vytvářet onen „Esprit de Corps“ u zbraní jako jsou dělostřelci, chemici, ženisté, tankisté apod. tu stále máme např. šedé barety pro zrušené „zbraně“ Sil Podpory.
Jedním dechem mluvíte o „Esprit de Corps“ a provázáním jednotek AZ s mateřským útvarem, ale zároveň (nejen)jim tím upíráte možnost vytváření tradic („Esprit de Corps“) .
Asi hříšná myšlenka, ale (osobní názor) dle současného stavu (počtu a struktury) by stačilo „rozlišovat“ (označovat barevně)armádu na jednotky pozemních sil (což dle názvu a určení jsou i jednotky 4.brn), jednotky vzdušných sil (kde je nejen letectvo), jednotky vojenské policie (nejsou v podřízenosti GŠ) a speciální jednotky (601.skss, 102.pzpr a třeba i 43.vpr) … A pokud by útvary (třeba)chtěli, mohli by „jejich“ jednotky AZ označit stejným baretem jako je jejich (zelený nebo červený), a pro jednotky AZ – řekněme „teritoriální“ by se mohl přijmout vyřazený oranžový baret – neboť i náplň jednotek AZ (u KVV) je aktivní nasazení v případě živelných katastrof. Myslím, že i takto by šel onen „Esprit de Corps“ vybudovat i u jednotek „mimo“ bojové útvary.
Ale jak říkám – je to jen můj osobní názor, vzešlý touto diskuzí.
Nevidím důvod, proč by vojáci AZ měli být odlišováni ještě jiným baretem, když již jsou dle výstrojního předpisu odlišováni samostatnou ramenní „domovenkou“ – „AKTIVNI ZALOHA“ (např. str. 80, NVMO 49/2013 Věstníku).
Sedy baret ma (nejen) 14.plog -tedy jednotka log podpory (nejen) bUU. Zkuste trochu premyslet o faktech nez sem neco napisete
Souhlas!Ovsem proc maji VPkluci barety cerne,kdyz je vsude v nato maji obrnene jednotky…?O degradaci cerveneho baretu ma smysl mluvit…Myslenka baretu pro AZ je vyplod silence.Naopak kdy nafasuje 7.pancerova a nehopsajici brnka 41,42,44 uz zavedeny khaki baret?
POKOS po Česku http://video.aktualne.cz/dvtv/koller-xenofobie-to-je-strach-z-neznameho-lide-vedi-ceho-se/r~118eba2ea7fc11e58dc0002590604f2e/
Tohle není otázka k zamyšlení, ale pro agenty BIS. Nepochybuji, že už na tom pracují. Bývalý komunistický vojenský kontrarozvědčík Koller situaci místy bagatelizuje, místy úmyslně neříká pravdu. Nejen že AZ mohou být v zahraničí nasazeny výhradně s jejich výslovným souhlasem, ale žádný český voják pochopitelně nepřísahá na NATO (ostatně jakožto žádný voják státu NATO). Tyto bojůvky spojuje nejmenší společný jmenovatel – odpor k vládnoucímu establishmentu, NATO a sympatie k Rusku. Není divu, že se veřejně hlásí k jisté parlamentní straně. Experiment, že politická strana měla vlastní ozbrojenou složku, už jsme si myslím v naší historii vyzkoušeli… Jejich prohlášení, že v případě napadení země by jako první vystříleli Strakovu akademii nádherně dokresluje to, jací jsou to „vlastenci“.
Pustit takové lidi do programu POKOS by bylo šílenstvím. Připustit, aby měli co do činění s AZ nebo získali podobný status, šílenstvím dvojnásobným.
Wauu, tak snílka Obrtela nahradil jiný rusofil a navíc (ex?)agent a prý erudovaný expert na armádu, Koller!
http://news.e-republika.cz/article3432-Debatni-klub-o-tom-co-bude-Marek-Obrtel-Martin-Koller
Obrtel snil o „socialistické domobraně“, nepodléhající státu, s podporou Národní demokracie. Koller by rád iniciativu „přetavil“ ve Vnitřní stráž z ´50 let, podřízenou Policii ČR (MV) a podporu hledá u Úsvitu – resp. Lidinského (příslušník SOG).
By mě zajímalo, kde expert Koller „nastudoval“ (rád se ohání zákony a právem), že Armáda ČR střeží republiku od hranic ven a Policie ČR od hranic dovnitř … asi nějaká komunistická příručka, ale dost pochybuji – spíš si jako agent pamatuje dělení úkolů rozvědka:kontrarozvědka.
Zákon 219 §9 odst. (1) „Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.“
Tentýž zákon § 14 odst. (1) písm. a) až k):
„… dále ji lze použít: ke střežení objektů důležitých pro obranu státu; k plnění úkolů Policie České republiky, pokud síly a prostředky Policie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou; k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí nebo k likvidaci následků pohromy; k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky; k letecké dopravě ústavních činitelů; k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy; k zabezpečení dopravy pro vlastní potřeby; k poskytování leteckých služeb; k zabezpečování dopravy na základě rozhodnutí vlády; k zabezpečení kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí; k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany.“
Pěkné, jak se diskuze o AZ mimojiné svezla k diskuzi o materiáním vybavení. Ale ať chceme nebo ne, tak to spolu úzce souvisí. A není to otázka jen AZ, ale celé AČR. Chceme nabírat lidi, a nemáme je čím vybavit.
Vím, je to už stará známá věc, ke které se snad už nemá ani smysl vracet. Ale situace se nijak výrazně nemění.
A stejně jako je pravděpodobně potřeba změna legislativy v otázce AZ, je potřeba změna i v otázce nákupu výstroje. Protože tento problém není o penězích…
Ale zpět k otázce AZ u 43.vpr. Bude zajímavé sledovat, jak velký poměr úspěšných vs. neúspěšných uchazečů pro službu u 4.vr (AZ) bude. Jestli motivovanost a tím i osobní příprava na VŘ bude větší, stejná nebo menší než u profíků. Na tohle jsem opravdu zvědavý.
Mistři, rád bych upoutal vaši pozornost na z. č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-320, který vstupuje v účinnost 1. 1. 2016. Je tam hodně zajímavých věcí podobných armádě. Mě zaujal odřad civilní obrany vytvářený z nevojenské milice, tj. Sdružení dobrovolných hasičů. Proč by se doktor Obrtel tlačil do AZ, když může vytvořit odřad CO pod křídly MVČR? Kdokoliv, kdo se nebude cítit na to, aby bojoval v řadách armády, může se angažovat v odřadu CO v místě svého bydliště. Je to považováno jako plnohodnotná alternativa k branné povinnosti (podle braňáku). Přitom není třeba čekat na vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečný stav a lze se připravovat již teď. Znamená to vyřazení z evidence MOČR a zařazení se do evidence GŘ HZS. To otevírá otázku do jaké míry lze skutečně počítat s bývalými vojáky a vojákyněmi z povolání do povinné zálohy.
Také je zajímavé, že na vzdělávání i výcvik k obraně a ochraně kritické infrastruktury od 1. 1. 2016 získává monopol HZS ČR. To do určité míry odsunuje AZ u KVV prý také připravované na strážní službu na vedlejší kolej. Asi bude potřeba sladit plány výcviku v této oblasti s příslušným krajským ředitelstvím HZS. Odpovědnost HZSČR je tady zcela jasná.
Ještě zajímavější je využití záchranénného útvaru (bývalý vojenský záchranný útvar v Hlučíně) jako resortní autoškoly. Hasiči bláhově nebloudí po trhu práce a nepoptávají si řidiče a nedávají novinové rozhovory o tom, že nejsou lidi, ale prostě si je „udělají“ za veřejné peníze ve své autoškole. Čím to je? Možná tím, že nábor tam neřídí absolventi Vojenského oboru na VPAKGB přejmenované na VVPŠ? Možná je to tím, že systém jednotek požární ochrany musí být stále funkční, tj. v pohotovosti? Možná je to tím, že nezkoumají vědeckými metodami efektivnost hasičských výdajů, vyhýbají se outsourcingu a vědí přesně, co je nákladovost? Těžko rozhodnout… Přeji všem čtenářům tohoto blogu úspěšný rok 2016.
1. Ta otázka „Kdo měl v ČSLA právo nosit baret?“ byla řečnická, ve skutečnosti to nebyli jen výsadkáři a tankisté, pointa byla v tom, že jich bylo málo a samotné nošení baretu bylo něčím nevídaným. To až 90. léta násilně naroubovala tuto tradici jednotkám, kterým to vůbec nesedělo. Letectvo je toho asi nejvýmluvnějším příkladem.
2. „Jedním dechem mluvíte o „Esprit de Corps“ a provázáním jednotek AZ s mateřským útvarem, ale zároveň (nejen) jim tím upíráte možnost vytváření tradic („Esprit de Corps“) .“ Zase bych odpověděl tím, že je z hlediska Esprit de Corps úplně jedno, co si o této otázce myslíme my dva, je důležité, co si o ní myslí AZ. A vsadím Cháron proti čokoládě, že v případě 4. výsadkové roty (AZ) budou její příslušníci chtít být vnímání jako „výsadkáři, kteří jsou aktivní záložníci“ a nikoliv jako „aktivní záložníci, kteří zrovna slouží u výsadkářů“. Vnímáte ten rozdíl? Pokud ano, tak spor o to, zda je lepší mít pro AZ jednu barvu baretu, která bude společná pro všechny anebo jim umožnit nosit barety té jednotky, ke které jsou přičleněni, je vyřešen snadno.
U krajských pěších rot si jinou barvu baretu představit dokážu, ale fakt bych se zamyslel nad odstínem. Vámi navrhovaná oranžová má jasné konotace k NEBOJOVÝM jednotkám (problém jak z hlediska MHP tak Esprot de Corps.
3. Streamlining barev baretů v AČR je otázka zcela jiná, tam by to bylo poměrně záhodno. Nevím, zda přesně tak, jak to navrhujete, ale debata by o tom začít myslím měla. Z dnešního pohledu je až zarážející, jakou, v zásadě historicky náhodnou, cestou se k současným barvám došlo. Platí zejména pro baret pozemního vojska, pamětníci vědí.
Pokud se nepletu, tak byl pro pozemní vojsko vyvzorován již před lety nový khaki baret (údajně velmi podařený) odkazující na druhoválečné tradice v Anglii, ale nebyl nikdy zaveden. Tam bych možná začal a vše ostatní by následovalo.
Pěkný článek. Chtěl jsem se dřív zapojit do diskuze, ale není čas. je vidět a je to dobře, že i 43. prochází změnou myšlení. Podle mě by všechny prapory AČR měly mít vlastní rotu záloh, důvod je prostý rekrutační plán je nejdříve velkorysý pro VZP, pak se nenaplňuje a nakonec nejsou peníze, vlastní rota záloh je ideální doplnění počtů, a jak už v jiném článku mjr. I. Z napsal četa nedává zvýšenou hodnotu je to stejný papírový boj, jako rota a ta dává větší možnosti. Rozhodně, bych to nestavěl a pěší roty versus jednotky u útvarů, jak říkal NGŠ nemáme žádné bojové a ,,nebojové“, všichni jsme v první řadě pěšaci a naše země není v stavu, že by pěšáků, bez zbytečné administrativy navíc měla přebytek. Všechno má své pro a proti. Sloužím u Pěší roty AZ pplk. Josefa Otiska/KVV Ostrava na funkci vělitele pěší čety, v předchozí vojenské službě jsem byl VZS, DS, VZP, končil jsem na funkci VČ u 4. pz. pr. a byl jsem i na misích, takových máme v jednotce víc, a jsou i v jiných, to k těm bývalým VZP a zkušenostem, kdo chce slouží, kdo nechce, nemá ho cenu nutit, je rozhodně oboustranně přínosné a doporučuju všem po skončení poměru VZP. V zákoně je to stanovený, tak, že ředitel KVV rozhodne do 2 let od ukončení závazku u VZP, který nastoupil do služebního poměru po zahájení platnosti tohoto zákona tj. k 1. 7. 2016, o jeho zařazení na fci u jednotek AZ AČR, nesouhlasili jsme s tím na jednáních, ale rozkaz a není co už pro nás řešit, většinou se jedná o doplnění na základní a specializované funkce, to k obavám vyšších důstojníků, ikdyž plk. Řehka na posledním jednání nastiňoval i tam zajimavé vize viz. Francie, USA, GB. Každá jednotka AZ u KVV je bohužel rozdílná ve vybavení, počtech, věkové skladbě, takže budu popisovat naše zkušenosti. Jednotak vznikla v roce 2004, nejdříve byla administrativně naplněná na 100%, změnami, reorganizaci a oním admonistrativním naplněním zhora (paralela k navelení VZP k AZ), prověrkami VZ, počet vojáků/kyň roty klesl na cca 56 papírových, ale 30-35 doopravdy cvičících vojáků v roce 2010. V roce 2011 se změnil ředtel KVV, nový VR ( v dobrovolné záloze a AZ od roku 1999), vyškrtli se vojáci co 2 roky nebyli na cvičeních, počet klesl na 40, rozvinulo se dobré, zvýšil se počet dní výcviku na maximum tj. 21 (kromě toho plno dalších aktivit mimo rozpis), cvičí se 4x do roka (včetně zimního výcviku), na zákaldě toho a výsledků se rozvinula masivní náborová kampaň v médiích, internetu, facebooku, na VŠ, atd. za rok a půl téměř 100 vojáků/yň, letos po ukončení stop stavu v AČR odchod cca 10 vojáků k profi i do Chrudimi. Už se je povedlo nahradit a něco navíc. Početně CREVAL nedáme, ale jsme na 2/3 počtu, tří místné číslo, takový počet mají 3 roty v rámci AZ, na druhou stranu máme jednotku, kde nemají za 10 let ani řidiče… Věkový průměr těsně nad 30 let, to nemá ani profi armáda, ikdyž to není nejdůležitější ukazatel, ale řešilo se to tady. Máme i vlastní velitelskou a logistickou četu, to taky nemá tabulkově dnes mnoho rot armády, což je naše zase schopnost navíc, samostatnost. První voják už má STANAG 2 z angličtiny, na poprvé a za pár hodin, další se chystají, účastní se napřklad i zahraničních akci, kde propagují azemi, armádu a jednotku za své např. letos http://www.4daagse.nl/en/ 2 vojáci a došli, nebyli tam jediná z AZ a AČR, celkem 5 vojáků. Přijímáme vojáky/yně s minimálně středoškolským vzděláním, hodně má VŠ i více VŠ, přesto nemají problém být i na základních nižších funkcích, stejně se časem a naplněností má šanci, každý propracovat na odpovídající funkci, pokud splňuje kriteria pro stejné místo v profi armádě. Na druhou stranu, někteří vojáci mají vedoucí místa ve velkých společnostech a na rovinu, vám řeknou chci sloužit, baví mě to, ale velet nechci, toho mám dost v práci. Více profesí, kariér a různých vzdělání, včetně různé vojenské minulosti nám dává větší škálů schopnosti a možnosti při nasazení. Článek je k 43 vpr. a koncepci AZ, ne k vybavení a nechci ho tady moc rozebírat, ale je to stejné jsko s jednotkami a naplněností, jaký je ředitel KVV a vedení KVV, jaký je VR, jaká je jednotka, takové je všechno. Výstrojní norma bude nová, ale i podle stávající šlo pro vojáky u KVV sehnat dost výstroje a materiálu (tady s výměnou výstroje to zase měli horší u jednotek, vzhledem, k tomu, že tam výstrojní náčelník nemůže mít zálohy materiálu). I předchozí velení nám zajistilo víc než jiným, tam bych hledal chyby a nedostatek vůle někdy u vlastního velení a někdy dál na KVV. Pravidelně naším vojům dáváme odkazy na výběrová řízení k profi útvrům i jednotkám AZ u útvarů, nebráníme v odchodu a ni přestupech, ikdyž je nám to líto, ale je z toho syner´gie pro všechny. Co se týká odchodů k nově budovaným rotám u útvarů, asi se budou dít, jen moje soukromá úvaha, je půjdu tedˇ k nově budované jednotce, která se bude 2-4 roky budovat secvičovat, než ji někde nasadí nebo to risknu u jednotky, která už je víceméně naplněná, má taky vlastní zbraně, je secvičená, může růst a můžou ji nasadit dřív. Tj. jen úvaha.
Jsem rád, že se článek líbil. Jinak díky, za to co děláte. Bylo by na samostatnou úvahu, proč v Ostravě funguje to, co jinde hůře nebo vůbec…
„Výstrojní norma bude nová, ale i podle stávající šlo pro vojáky u KVV sehnat dost výstroje a materiálu (tady s výměnou výstroje to zase měli horší u jednotek, vzhledem, k tomu, že tam výstrojní náčelník nemůže mít zálohy materiálu).“
A není právě zde ukrytý klíč k řešení? Proč nemůže mít výstrojní náčelník zálohy materiálu pro svou rotu AZ? Je překvapivé, že to potom nefunguje? Nemyslím si to, podnět pro zamyšlení na změnu…
Jen technická příští rok dostanou KVV nové tabulkév místa pro VZP, jejich úkolem budou i AZ ,víc bych tady nerozebíral. Jinak souhalsím s příspěvky ze začátku diskuse TA VB je nejvhodnější řešení.
V roce 2009 byl schválený nový baret pro pozemní vojsko včetně AZ u pozmeního vojska, podobná barva, jak u poláků, k těm barvám. Jen z finančních důvodů nebyl vyrobe, už by to snad šlo?
Omyl vyvzorovan byl jiz v roce 2009…jeho (ne)zavedeni je i pro me otaznikem
Omlouvam se,prehledl jsem rok ve Vasem prispevku. Ma nahradit baret svetlezeleny,ale en u 7.mb a nevysadkovych utvaru 4.brn,tedy jen u nosnych prvku ukolovych uskupeni
K těm pokrývkám hlavy: Protože jsem se programu dobrovolná cvičení- AZD- AZ účastnil od prvopočátku, vím, že snaha odlišit vojáky jednotek záloh byla od začátku, původně jsme měli dostat baret kaštanové barvy, tedy cca. to, co se chystá pro mechanizované vojsko už nějaký ten rok. Nikdo ho nikdy neviděl, nosili jsme zelenou lentilku. Snahu o odlišení absolutně nechápu. Zmiňuje se tu dost často britská TA- nosí snad britské záložní jednotky jiné pokrývky hlavy než profi vojáci mateřských ůtvarů? Jsou vojáci TA vůbec nějak odlišeni od profi vojska? Tyhle snahy jsou k ničemu celou dobu, co jsem u AZ působil to bylo jasně vidět- pod KVV jsme prostě nebyli součástí ůtvarů a jako takové nás většina profi vojáků brala- cizí, otravný element. Tak už se snad ale blýská na lepší časy. Doufejme…
Ten schválený baret je samozřejmě pro celé pozemní vojso vyjma červených a tmavězelených.
Ještě jen takový malý dovětek. Úsilí na podporu AZ se stále poslední roky napíná směrem ven (aby AZ podporovali jejich zaměstnavatelé, veřejnost atd. – což je jistě dobré nasměrování, ale o účinnějších formách jsme hovořili již výše). Bohužel je pomíjen zatím ale stále směr dovnitř AČR. Pokud do AZ vstoupí motivovaný dobrovolník, podporovaný zaměstnavatelem, veřejností atd. a v AČR bude narážet na některé VZP, kteří mu budou třeba házet klacky pod nohy, demotivovat ho (ano, najdou se), chovat se k němu s despektem (překvapivě ne všichni chápou co jsou a proč jsou AZ – jak i vidno z komentářů některých VZP výše…) a dále na nefunkční zcela základní procesy (vystrojováním a obměnou opotřebované výstroje počínaje, v mnoha případech tristním systémem plánování výcviku či alespoň morálního oceňování konče), jak dlouho takový dobrovolník bude chtít v tomto systému, se všemi těmi překážkami, sloužit? A přivede někdo takový i další zájemce?
Bohužel ne všichni VZP smysl a přínos AZ chápou, jak se dozvídám, a to často i v řadách vyšších důstojníků (autor článku je jedním ze světlých výjimek). Mnoho mých kolegů v řadách AZ se s výše uvedenými neduhy během své služby několikrát setkalo a to nejsme myslím nijak útlocitné měkoty, co si vše moc berou. Je to myslím škoda. Voják AZ, když nastoupí na cvičení (a předtím podstoupí často neskutečné martyrium s uvolněním v práci atd.) tak chce jediné – aby mu bylo umožněno cvičit a byl k tomu alespoň náležitě vybaven výstrojí, výzbrojí a technikou.
Všem VZP, kteří berou VAZ jako své kolegy a snaží se jim trpělivě pomáhat a podporovat je, jako zkušení kolegové, kteří chápou a oceňují náročný charakter služby vojáků AZ, kteří slouží vedle svého (mnohdy náročného) civilního zaměstnání, děkuji, oceňuji jejich přístup a vážím si jich.
zkuste to vysvětlit mně. k čemu potřebuju nabírat AZ na místa do misí? rozumím tomu, že AZ jsou potřeba jako vycpávka děr v obraně. místo v misi ale bude placený pořád stejně. ano, protočí se v něm (například za rok po 3 měsících) buďto čtyři VZP nebo čtyři AZ nebo nějaká kombinace.
Vysvětlím Vám to na příkladu – třeba kdybyste byl např. velitel vojenské nemocnice. Máte nějaká tabulková místa pro stavěný kontingent. U několika míst máte možnost buď vzít (pokud jich bude dostatek) standardního lékaře VZP nebo třeba nějakého prestižního primáře či specialistu, ale sloužícího v AZ. Od koho byste se v případě zranění nechal raději operovat? Od třeba vyhlášeného specialisty na danou oblast nebo třeba čerstvého absolventa UNOBu lékařské fakulty (pouze filozofická otázka, lékařů LF UNOB si jinak opravdu nesmírně vážím). A to je pouze jeden rozměr možných úvah. Stejně jako s lékaři to může být s „ajťáky“ apod. Takže jde o to, jakou odbornostní kvalitu máte k dispozici. Dále jde o to, jaký má MO rozpočet pro danou misi. Takže faktory, které mohu hrát roli, mohou být kvalita dané odbornosti u daného jedince, volného v danou chvíli či prostě cena (ve smyslu poměr cena x výkon).
Navíc některé odbornosti nemusíte v daný čas mít k dispozici v potřebném množství mezi VZP.
promiňte, kolik takových superodborníků (špičkových chirurgů) bude potřeba v záložní výsadkové rotě? tito odborníci jsou bráni jako berlička pro obhajobu účasti AZ v zahraničních misích. realita je taková, že by to v jejich případech šlo velice snadno vyřešit gentlemanskou dohodou podfepřenou zákonem a financemi. prostě si toho chirurga outsource-ovat.
Ptal jste se obecně na AZ do misí, ne na výsadkovou rotu AZ. Smysl výsadkové roty AZ výše celkem jasně vysvětluje autor článku. Jinak u pozice, kde očekáváte i nějaké vojenské dovednosti (různých stupňů), nelze outsorcing, protože ten člověk úplně z civilu bude po vojenské stránce tabula rasa. Důležité je také myslím to, co se u daného člověka odehrává v hlavě, z hlediska idejí, odhodlání apod. V krizové době pak nemusíte dostatek připravených (a to i ideově vyhovujících – či jak to lépe napsat) k dispozici – respektive nemusí se vám hlásit.
Honzo, tady jde o to, abyste ty AZ mohl poslat do mise v případě, že profíků nebude dost. Až dosud šlo do mise poslat v podstatě kterýkoliv prapor z obou brigád nebo pzpr.
Vezměte si případ, kdy byste musel dlouhodobě držet venku rotace jedné výsadkové roty. Pak vám vyjde 1. rota v misi, 2. rota v přípravě a 3. rota obnova bojeschopnosti. A nikdo v záloze, pokud budete muset misi doplnit kvůli ztrátě, zranění či erku. S rotou AZ budete moct poslat profíka z přípravy a doplnit rotu v přípravě AZťákem (například, to by se řešilo ad hoc).
Tím pádem nebude nutno někoho točit stylem půl roku venku a půl roku doma (tj. v přípravě na další misi). Tohle si zažila specka, možná i SOG a návodčí – a jak ví určitě pan major Ivo od spolužáků, bylo to na h–no.
Souhlas. Dlouhodobě se hřeší u nás na to, že se vysílají nikoliv organické útvary, ale jejich poměrně malé části, tudíž problém celkové nenaplněnosti anebo nenaplněnosti konkrétními specialisty jen těžko vyjde na povrch. Pokud bychom jako třeba Britové posílali organické útvary, situace by se obnažila v plné nahotě.
Jinak tu situaci znám i jinak než od spolužáků :-). Mezi roky 2007 a 2010 jsem byl osobně nasazen v Afghánistánu 3x, stačí počítat. Pro moji generaci výsadkářů to nebylo nic neobvyklého. Se všemi výhodami i nevýhodami takového stavu.
to je ale vytloukání klínu klínem. v podstatě chcete držet dalších 30 procent stavu navíc v permanentní aktivované rezervě.. to znamená platit dalších 30 procent mandatorních výdajů a zabezpečovat kvůli tomu 15x víc výstrojních součástek soupravy jednotlivce (52 týdnů děleno třema, ať nežeru). pokud dostáváte dlouhodobé úkoly nad Vaše síly, AZ Vám to vyřeší- ale stejně to vyřeší posílení aktivní armády.
Vtip je v tom, že za tu 4. rotu AZ platíte minimum oproti profi rotě, dokud ji nepotřebujete. Po vyslání do mise je samozřejmě nákladná stejně. Věřím tomu, že poměr nákladů není zase takový problém spočítat.
Pro Iva: Spousta bývalých chrudimáků, se kterými jsem se v kariéře setkal, mají překvapivě negativní vztah k AZ – tušíte, kde to může mít příčinu?
@Matt vtip je právě v tom, že se pořád dokola manipuluje s vyjádřením, že AZ se budou [rutinně] používat na doplnění podstavových jednotek v misích. Ano, chápu, že možnost zahraniční mise a zahraničního příplatku může být podstatným motivátorem. Jen se nemohu zbavit pocitu, že například 3-měsíční rotace při střežení Vrbětic jsou asi reálnější a užitečnější variantou použití AZ v souladu s jejich skutečným určením.
Domnívám se, že o nějaký zahraniční příplatek nikomu v AZ nejde. V tom je právě podstata toho, co je potřeba pochopit a co bohužel řada lidí nechce, nemůže či nedokáže chápat. Motivátory dobrovolníka.
Kromě případů jež již byl zmíněny jinými níže lze na modelovém případě 4. výsadkové roty (AZ) uvést možné využití záložníků při operačním nasazení v zahraniční operaci. Je třeba brát v potaz naprosto netypickou demografickou skladbu záložních jednotek – každý záložník má své povolání, které normálně vykonává a jenž může být v určitých případech využito při operačním nasazení.
Představte si třeba na funkci zástupce velitele družstva studenta UK, doktorský stupeň, arabista. Mluví plynně arabsky a slušně farsí, vzhledem k jeho doktorandském studiu není problém přerušit na dobu přípravy a samotného operačního nasazení – prostě na jeden akademický rok vypadnout. Jak by takový člověk mohl být užitečný ať již na patrole v terénu anebo na zpravodajském oddělení na štábu (místa AZ budou totiž i na štábech praporů)?
Anebo si představte registrovaného zdravotního bratra ze záchranky, šikovného automechanika a nevím co ještě. Zejména u malých jednotek typu OMLT může taková schopnost znamenat obrovský rozdíl.
Tenhle komentář byl můj, zapomněl jsem se podepsat…
já si dokážu představit spoustu věcí. taky třeba schopného automechanika na místě v AZ, která nedisponuje vlastní automobilní technikou. taky si dovedu představit schopného automechanika zaměstnaného na plný úvazek na TransCoy. dokážu si představit 15 pěších rot AZ, které se střídají o dvoje obložení výstrojních součástek.
pointou budiž fakt, že naše Armáda pracuje na partnerské úrovni s jednotkami Národní gardy. jinými slovy, už naše AKTIVNÍ armáda hraje v pralesní lize. (čest výjimkám).
Tak dlouho jsme stavěli Malou a Mobilní armádu, až jsme ji zMiniaturizovali.
Honzo, mohl by jste to prosím zkusit opačně- proč ne? Je zajímavé, že téměř všude, kde jsou záložáci normální, standardní součástí vojska není problém, spolupráce funguje jak při službě doma, tak v misích, jen v Česku se po letech zanedbávání zkoušejí- doufám, že už jen u jednotlivců- pořád hledat důvody, proč by to nešlo a nemělo jít.
Špatná kauzalita. Lepší je mít dobrý argument proč ano, než prázdný proč ne. V podstatě je to vyhnutí se odpovědi…
Myslím, že jste všichni nenapravitelní optimisti. Dokud naše armáda nebude mít 100% naplněnost, tak naplněnost AZ bude mizivá. Navíc zde řešíte jen ty „atraktivní“ AZ. Může tu někdo udělat seriózní rozbor toho kolik by armáda potřebovala AZ, vzhledem k současně obsazovaným misím. Nepotřebujeme snad AZ také na jiné předpokládané úkoly, než jenom mise?
I ČSLA by hrdinská
http://echo24.cz/a/iV472/sebrali-nam-radia-azakazali-psat-domu
ale úplně k ničemu. Tak tedy: Vzhůru AZ této země! Již vzhůru všichni jež hlas zhněd! Teď duní hloupost temně a výbuch zahřmí naposled! Od minulosti spějme zpátky, vojáci vzhůru k cílům svým! Již chví se padák vratký, vy ničím nejste, buďme vším!
Ad Matt)
„Spousta bývalých chrudimáků, se kterými jsem se v kariéře setkal, mají překvapivě negativní vztah k AZ – tušíte, kde to může mít příčinu?“
Vysvětlení může být banálnější, než se zdá. Chrudim doposud s žádnými dobrými záložníky nespolupracovala/necvičila (s výjimkou oněch britských Paras). A pokud dojem průměrného výsadkáře z AZ je to, co měli občas tu možnost zahlédnout ve Vyškově- se vším, co k tomu patřilo (ustrojenost, volba účesů, fyzická kondice a průměrný věk), nelze se ničemu divit.
Ale rozhodně bych tento přístup/hodnocení neextrapoloval vůči 4. výsadkové rotě (AZ). Odhaduji to podle jednoduché metriky – kolik bývalých výsadkářů již na podkladu tohoto článku zvedlo telefon a zavolali mi, zda bych jim neřekl něco o podobnostech služby u 4. vr (AZ). Tudíž v této otázce zůstávám mírným optimistou…
On bude možná vtip v tom, že spousta chrudimáků má podobné smýšlení i o drtivém zbytku armády (ustrojenost, volba účesů, fyzická kondice a průměrný věk) a AZ jim pouze spadají do této větší množiny, i když jako ta kurióznější část. Holt dle hesla: „Není voják, jako voják.“
Osobně vnímám AZ u výsadkového praporu jako přínos převážně pro VZP, kteří se budou muset konfrontovat s kolegy mimo svůj sociální a profesní stereotyp, zvláště pokud si ty AZ vytvoříme k obrazu svému. Dost možná jim to zboří předsudky a některých civilistech a najdou průsečíky vzájemnosti. Tím se dost bude kompenzovat ona sociální a profesní izolovanost. Je prostě jednodušší mít předsudky o někom, koho neznám, než o někom s nímž sdílím útrapy a radosti, byť jenom část roku.
http://forces.tv/39202320
I v tom opěvovaném Albiónu to není černobílé…
často se tu zmiňuje možnost toho, že v AZ budou sloužit lidés unikátními schopnostmi nebo jakousi magickou přidanou hodnotou.. bude ale nějak zohledněna přímo v rekrutaci? budou tito lidé cíleně zařazováni na funkce, kde budou moci své unikátní schopnosti využít? kolik asi míst bude u AZ pro správce sítě? kolik pro veterináře? a až bude potřeba, budou se v rotaci AZ točit dva sinologové po šesti měsících, protože odborníky na tropické zemědělství zrovna nebudeme potřebovat?
Těžko dokáži hodnotit, jak k tomu bude přistupovat AČR jako celek. Ale u všech útvarů, které zřizují/zvětšují jednotku AZ se nejedná jen o bojovou jednotku AZ, ale i několik míst na štábech praporů. Pokud vím, že budu mít například 2 praporčická a jedno místo důstojnické na štábu praporu navíc na zpravodajském oddělení vyčleněné pro AZ, tak proč bych si tam nemohl v rámci výběrovek 43. výsadkového praporu dosadit právě ony lidi s „magickými schopnostmi“. Proč by tam nemohl sedět vystudovaný arabista, toho času doktorand? Rotace – ty samozřejmě z praporní úrovně neřešíme. Nás zajímá jedna, ta naše, rotace. 4. výsadková rota (AZ) a místa AZ na štábu 43. vpr z logiky věci slouží pro posilování schopností 43. vpr, ne nikoho jiného.
arabista doktorand bude určitě hodně potřeba při Alianční intervenci v Estonsku. nebo když na to přijde, v Mali.
No samozřejmě, že bude velmi platný v Mali, arabsky se mluví např. v Alžírsku, které je z bezpečnostního hlediska s Mali dost spjato. O přidanou hodnotu doktoranda (arabisty) bych se nebál ani v Estonsku. Průměrný doktorand má lepší schopnost vstřebávat nové informace a poznatky než průměrný vojskový zpravodajec (věk, vzdělání, jazyková vybavenost, apod.). Samozřejmě ideální případ je mix obou světů. Zrovna na zpravodajské posty se záložáci v západních armádách berou velmi často.
jakým způsobem budou vzděláváni budoucí důstojníci AZ? formou kombinovaného studia na UO? nebo budou ve funkcích končit důstojníci v povinné záloze, kterým nebyl prodloužen závazek? Anebo bude aplikována logika a důstojníci AZ budou VZP? nebo to budou studenti denního studia kteří budou se svou papírovou jednotkou vesele provádět metodiky, cvičné bojové rozkazy apod a následně ji čtrnáct dní hrdinně vést během závěrečného vyvedení do terénu ve 4. ročníku?
Slyšel jste někdy o důstojnickém kurzu ve Vyškově? Ten absolvují vysokoškoláci, kteří neabsolvovali UO a tedy nastupující z civilu na důstojnické místo. Eazy peezy…
Nevím jak vy, ale jsem zvědavý na výsledky dnešní konference o Aktivních zálohách…
Včerá o tom kurzu mluvil plk. Kopecký dělá se jednou ročně, vždy v dubnu začíná a po roce jste povýšen na poručíka.
K ničemu. Důstojnický kurz trvá 7 měsíců, na to záložáka nejde dostat. Dálkově je to podobný problém, taky to reálně nejde.
to asi ne. ale doktorand humanitního směru to asi dá..
Doporučuji proto-AZ: https://www.youtube.com/watch?v=7qL5wr6rbAQ
To je velmi zajímavé video. A nechtěně docela aktuální. Možná bychom mohli zahájit hlasování na FB, zda aféra Fajád bude mít pro VZ podobné důsledky jako v 60. letech pro tehdejší VZS aféra jistého majora…. A okolnosti mezislužbových vztahů nebyly až tak nepodobné. Dva velké průsery za 5 let…..je prostě moc.
Jojo, je to aktuální popisované praktiky přetrvávají http://zpravy.aktualne.cz/domaci/v-liberecke-cssd-odhalili-dve-tretiny-cernych-dusi/r~fc1d74dacb6611e5a0ca0025900fea04/