fbpx

Rok 2015 v událostech: Afrika

Rok 2015 v událostech: Afrika

Uplynulý rok přinesl mnoho změn a to nejen v bezpečnostní oblasti. Přinášíme rekapitulaci vybraných událostí, které hýbaly rokem 2015.

Zdroj: Flickr

Zdroj: Flickr

Teroristická organizace Ansar al-Sharia přišla o svého vůdce Mohammada al-Zahawiho. Zahawi, jehož milice vznikla před čtyřmi lety v Libyi v souvislosti s povstáním proti Muammaru Kaddafimu, zemřel v lednu při střetu s libyjskou armádou. Ve stejném měsíci bylo v Libyi deklarováno částečné příměří. Klid zbraní se týkal oblasti okolo hlavního města Tripolis.

Po pěti letech skončilo zajetí thajských námořníků skupinou somálských pirátů. Podmínky, za jakých byli v únoru propuštěni, jsou neznámé.

Bývalý čadský prezident Hissen Habrem stanul kvůli válečným zločinům před soudem. Během svého prezidentského mandátu v osmdesátých letech údajně schválil tisíce politických vražd.

Jihoafrická republika se v březnu rozhodla prodloužit svou působnost v misi MONUSCO v Demokratické republice Kongo do dalšího roku.

Nigerijským prezidentem se v dubnu stal bývalý velitel armády Muhammad Buhari. Nejvíce hlasů získal v částech země sužovaných teroristickou organizací Boko Haram. Buhariho prioritou bylo poražení této radikální islamistické skupiny.

Tři mrtví a devět zraněných si vyžádal útok sebevražedných atentátníků na tábor OSN v Mali v polovině dubna. V zemi operuje zhruba devět tisíc vojáků OSN.

V červnu zaútočila místní Al-Kaida na zahraniční turisty v Tunisku. Země poté vystupňovala vojenské zásahy proti džihádistům. V červenci pak tuniská vláda zabila pětici velitelů militantní skupiny.

Pokusu o atentát unikl v květnu libyjský premiér Abdullah al-Thinni. Na jeho auto vystřelil útočník v Tobruku.

K začátku července loňského roku bylo podle Světové zdravotnické organizace evidováno v západní Africe téměř dvacet osm tisíc případů nákazy Ebolou. V Guineji, Libérii a Sierra Leoně zemřelo přes jedenáct tisíc lidí.

Prioritou nigerijského prezidenta Muhammada Buhariho se stalo svržení teroristické skupiny Boko Haram. V srpnu proto oznámil nábor deseti tisíců nových policistů. Prezident dal navíc bezpečnostním složkám tříměsíční ultimátum poražení islamistické skupiny. Policisté měli nadále řešit etnické konflikty mezi místními kmeny a únosy a loupeže v zemi. Nigerijské armádě se v září vzdalo zhruba dvě stě radikálů z Boko Haram. Islamisté měli být ověřeni, postaveni před soud, nebo začleněni do vládního programu deradikalizace.

Následky útoku Boko Haram. Foto: Flickr

Následky útoku Boko Haram. Foto: Flickr

Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna získala Libye poprvé od roku 2011 politický plán pro dokončení přechodného procesu. Navržená vláda národní jednoty byla mixem kandidátů znepřátelených vlád.

Po útoku v hlavním městě Mali, při kterém bylo drženo více než sto sedmdesát rukojmích a zemřelo dvaadvacet lidí, vyhlásil prezident Ibrahím Boubacar Keita výjimečný stav. Útok provedla lokální odnož Al-Kaidy skupina Al-Murábitún požadující návrat k islámu z 11. století.

Papež František byl na konci listopadu poprvé na návštěvě v Africe. Šestidenní cestu zahájil v Keni, poté navštívil Nairobi, Ugandu a Středoafrickou republiku.

K prosinci loňského roku se počet obětí Boko Haram vyšplhal na dvacet tisíc. Radikálové útočili hlavně v Nigérii. Několik atentátů provedli v Čadu, Kamerunu nebo Nigeru. Zaměřovali se na místní tržiště, mešity a kostely. Mezi sebevražednými atentátníky byly i ženy.

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

Nejnovější komentáře