Foto: Flickr

Irák hledá „vysoce nebezpečný“ radioaktivní materiál, který měl být podle vládních dokumentů ukraden minulý rok v listopadu. Bezpečnostní představitelé se obávají jeho zneužití v podobě zbraně v rukou tzv. Islámského státu (IS). Materiál byl uložen v ochranném pouzdře o velikosti notebooku a začal být postrádán ze skladu blízko Basry.

Spojené státy tlačí na větší zapojení NATO do boje proti IS v Sýrii a Iráku, což je v rozporu s postoji Německa a Francie, kteří se obávají konfrontace s Ruskem. Všech 28 spojenců z NATO je součástí 66členné koalice proti IS. Podle amerického ministra obrany Ashe Cartera daly Spojené státy jasně najevo, že nepočítají s nasazením západních pozemních bojových jednotek.

Saúdský ministr zahraničí Ádil Džubejr vyjádřil přesvědčení, že je třeba syrským “umírněným” povstalcům dodat rakety země-vzduch. Ozbrojenci bojující proti režimu prezidenta Bašára Asada jsou v posledních týdnech decimováni palbou jak režimního, tak ruského letectva. Protože jde o vojenský materiál, který by se neměl dostat do špatných rukou, bude rozhodnutí o dodávce raket záviset na “mezinárodní koalici.” Vzhledem k rozdílným pohledům jednotlivých aktérů na umírněnost a spolehlivost rebelů se saúdské rakety na syrském bojišti brzy neobjeví.

Britské referendum o setrvání země v Evropské unii se uskuteční 23. června. Premiér David Cameron to oznámil po sobotní schůzi své vlády, kde seznámil ministry s dohodou o změně vztahů Británie se zbytkem Evropské unie, kterou přijali účastníci summitu EU v Bruselu. Kabinet Britům doporučuje, aby hlasovali pro další členství země v reformované unii.

Nejméně 28 mrtvých a 61 zraněných si 17. února vyžádal teroristický útok v centru Ankary namířený proti koloně vojenských autobusů. Turecká média uvedla, že exploze se odehrála asi 300 metrů od sídla generálního štábu armády a půl kilometru od budovy parlamentu.  K útoku se přihlásili Sokoli osvobození Kurdinstánu (TAK), kteří ho označili za odvetný atentát reagující na turecké vojenské operace proti kurdské menšině na východě země.

Americké letectvo zaútočilo na pozice IS v Libyi. Při náletu na výcvikový tábor údajně zemřelo 38 ozbrojenců. Mezi nimi je prý i tuniský velitel Núruddín Šúšán, který stál za loňskými útoky proti zahraničním turistům v Tunisku. Podle amerických odhadů působí v Libyi na šest tisíc ozbrojenců IS. Extremisté využívají rivality mezi současnými dvěma libyjskými vládami. Mezinárodní společenství se mezitím snaží prosadit vládu národní jednoty.

Premiéři Visegrádu přijali na summitu Pražskou deklaraci, ve které vyslovují snahu o posilování Evropy a varují před vznikem dělicích čar mezi jednotlivými členy unie. Na summitu spolu jednali lídři šestice zemí – zástupci V4, Makedonie a Bulharska. Hlavním tématem jednání byla migrační krize a spolupráce zemí V4 se zeměmi Balkánu.