Pravá irská osvobozenecká armáda (RIRA), jakožto ‚‚potomek‘‘ Prozatímní irské republikánské armády (PIRA) si odnesla i značnou část její ideologie a cílů. Tím hlavním bylo znovusjednocení ostrova, tedy připojení šesti hrabství v jeho severní oblasti k dvaceti šesti irským, a vytvoření jednotného Irska s třiceti dvěma hrabstvími. Tvrdili, že 26 hrabství, která tvořila Irskou republiku, nemohla být plně svobodná, dokud ještě šest dalších na severu bylo pod nadvládou Britů. Zároveň věřili, že k získání nezávislosti na Británii může dojít pouze silou.

Typická policejní stanice, Belfast. Foto: Autor, 2014

Důležitou roli v ideologii hraje tzv. Irský republikanismus. Jedná se o ideologii založenou na představě jednotného a nezávislého Irska. Rozdíl mezi jednotlivými republikánskými skupinami je však v tom, jak požadovaného cíle dosáhnout – na jedné straně stojí zastánci nenásilné formy a na druhé násilní fundamentalisté. RIRA navazuje na dlouholetou republikánskou ideologii, která sloužila k ozbrojenému politickému násilí téměř po jedno století. Hlavním rozdílem oproti PIRA je však mizivá podpora veřejnosti pro jejich akce a cíle. Většina současných republikánů v Severním Irsku schvaluje mírový proces obhajovaný stranami SDLP a Sinn Féin a odmítá ozbrojené násilí.

Na druhou stranu podle průzkumu veřejného mínění z roku 2010 prováděného Liverpoolskou univerzitou bylo zjištěno, že asi 14 procent lidí sympatizovalo s akcemi republikánských teroristů. Největší podporu měli tito teroristé mezi mladými muži v republikánských komunitách. Většina z nich si přitom neprošla temnou dobou severoirského konfliktu. Někteří analytici dokonce poukazují na radikalizaci mladých lidí, kteří mají jen minimální zkušenost s „The Troubles“, ale jsou radikálními republikány oslovováni a rekrutováni skrze kriminální gangy či sociální sítě.

Ihned po vzniku RIRA v roce 1997 bylo jejím hlavním cílem narušit mírový proces. Dokládá to zvýšená intenzita útoků. RIRA chce zbavit Severní Irsko přítomnosti britské armády a britského politického vlivu za použití násilných prostředků. Členové sami sebe vidí jako obětavé bojovníky za svobodu, kteří zkrátka touží po opětovném sjednocení svého národa. Jejich cílem ale není vyhlazení všech Angličanů či zničení Spojeného království.

Výzbroj

RIRA pro své útoky využívá relativně málo sofistikované zbraně. Z velké části je tato skupina závislá na místních skladech a zdrojích z minulosti. Bezpečnostním složkám se v již dříve podařilo objevit několik skladů zbraní a výbušnin, a to jak v Severním Irsku, tak i v Irské republice. Jedním z takových příkladů je objevení skladu v lese u Severoirských hranic v hrabství Louth roku 2010. Uvnitř této skrýše bylo objeveno několik kilo výbušnin TNT, samopaly, raketomet a velké množství munice. Dále byl objeven více jak tucet rozbušek, časovače, zápalné bomby a upilované brokovnice. Zbraně objevené ve skladu představují průřez arzenálem, který skupina používá.

Odhaduje se, že v současné době leží v tajných skladech asi 5 000 funkčních zbraní, které byly během osmdesátých let dopraveny do Severního Irska a pocházely ze Severní Koreje či Sovětského svazu. Značná část zbraní a výbušnin pochází z dob severoirského konfliktu, kdy PIRA získávala zbraně z východní Evropy, Libye, či Severní Koreje. RIRA se však pokoušela získat zbraně i svépomocí. Její členové se sami snažili propašovat zbraně do země nebo si zbraně vyrobili, jako například zápalné láhve, improvizovaná výbušná zařízení, či dokonce raketomety.

Financování

Důležitou roli v tomto kontextu hraje získávání finančních prostředků. RIRA se musela obejít bez zdrojů od jiných států a hledat si vlastní cesty. Jediným zaznamenaným případem financování od cizího státu je sponzorský dar od Libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, který podle MI6 těsně před svým svržením předal skupině RIRA dva miliony dolarů. I přes tuto komplikovanou situaci však byla RIRA v roce 2014 označena časopisem Forbes za devátou nejbohatší teroristickou skupinu na světě.

 RIRA většinu svých prostředků získala z činnosti spojené s organizovaným zločinem, především z ilegálního obchodu s pohonnými hmotami. V roce 2000 byl únik na daních způsobený pašováním pohonných hmot ve Velké Británii odhadován na 380 milionů liber. Dalším důležitým zdrojem je pašování alkoholu a cigaret z Číny, střední Ameriky či východní Evropy. Podle policejních zdrojů se každoročně do Velké Británie dostane 150 – 200 milionů pašovaných cigaret, což generuje ilegální profit okolo 80 milionů liber. RIRA se také pokoušela o obnovení starých fundraisingových sítí, zejména v diasporách v USA. Nicméně zdroje pocházející z tohoto prostředí jsou minimální. Bylo zaznamenáno, že se členové skupiny zapojili i do obchodu s drogami, vybírání poplatků z prostituce a také do obchodu s lidmi. Je tedy vidět, že v případě skupiny RIRA již není tolik podstatné dbát o jméno „čisté organizace”, ale do popředí se dostávají osobní zájmy a motivace finančního zisku.

Aktivity

Stěžejní aktivitou Pravé irské republikánské armády je teroristická činnost. Taktika útoků, které skupina provádí, je poměrně jednoduchá. Snaží se je cílit tak, aby vyprovokovaly příslušné autority k opětovnému vyslání armády do ulic, jako tomu bylo během severoirského konfliktu. Takový tah by měl nejspíše silný psychologický dopad především na katolické obyvatelstvo. Obyvatelé by tak získali pocit a republikánští bojovníci argument, že jsou stále pod britskou okupací.

Peace Wall oddělující protestantskou a katolickou čtvrť. Belfast. Foto: Jan Skoch, 2014

Způsoby útoků páchaných touto skupinou jsou různé. Nejčastěji se však objevuje střelba z poloautomatických či automatických zbraní, útoky granátomety a RPG či kladení nášlapných min a improvizovaných výbušných zařízení. Asi nejznámější útok pomocí RPG se odehrál v září roku 2000, kdy RIRA vystřelila raketu na velitelství MI6 v Londýně. Při tomto útoku nebyl nikdo zraněn, avšak měl silný psychologický efekt. V Londýně RIRA zaútočila ještě dvakrát v následujícím roce. RIRA se poté pokusila zaútočit i v Birminghamu, ale zde se útok nevydařil. U bomby nastražené v automobilu vybuchla roznětka, ale samotná bomba neexplodovala. Bomby v automobilech jsou touto skupinou velmi využívanou metodou.

Využita byla i patnáctého srpna roku 1998 ve městě Omagh v západní části Severního Irska. Co se rozsahu a počtu obětí týče, byl to největší teroristický čin, který RIRA spáchala. Útok se odehrál jen čtyři měsíce po podepsání Velkopáteční dohody a zahynulo při něm 29 osob. Teroristé nastražili do auta před frekventovaným hotelem v centru města asi 220 kg výbušniny. Tento útok měl však na skupinu paradoxně spíše negativní dopad. RIRA kvůli útoku na civilisty ztratila podporu u velké části veřejnosti. Současně tento útok vyvolal spory uvnitř skupiny, což vedlo na nějaký čas dokonce k pozastavení činnosti. I přesto však tato skupina od ledna 1999 do července 2002 provedla celkem 80 operací.

Postupně však RIRA mění taktiku, a začíná své útoky více cílit. V roce 2003 započala kampaň zastrašování členů District Policing Partnerships (místní dobrovolnické spolky složené z obyvatel, kteří spolupracují s policií na zajištění vyšší bezpečnosti), kdy byla například poškozována vozidla příslušníků DPP s cílem donutit je k rezignaci. Ve stejném roce se například pokusili odpálit bombu u soudního komplexu Laganside v Belfastu. RIRA se ve svých útocích zaměřuje na policisty a příslušníky britské armády působící na základnách v Severním Irsku. Kupříkladu v listopadu roku 2007 byl postřelen katolický policista mimo službu, poté co zavedl svou dceru do školy. V roce únoru 2009 RIRA zastřelila dva vojáky při předávání pizzy, před kasárnami Massereene v hrabství Antrim.

RIRA také například ničí železniční tratě a mýtné brány na dálnicích. Také útočí na policejní stanice pomocí zápalných bomb či granátů a často se objevují výhružky v podobě prostřelování kolen svých oponentů. Výjimkou není ani tzv. hoax bombing, kdy je policii ohlášena bomba na nějakém rušném místě, například v obchodním centru. Policie je pak nucena toto centrum společně s okolními ulicemi a budovami evakuovat a pokusit se bombu najít. Obvykle se žádná  nenajde, nicméně tento stav dokáže na několik hodin paralyzovat normální chod města. 

Loajalistická čtvrť města. Belfast. Foto: autor, 2014

Struktura skupiny

RIRA fungovala na stejné buněčné struktuře s nejvyšší armádní radou jako její předchůdce PIRA. Na začátku byl hlavním představitelem skupiny Michael McKevitt, který organizaci založil. V roce 2001 byl uváděn počet členů skupiny RIRA mezi 70-170. Většinu původních členů tvořili vysoce zkušení bojovníci, kteří do skupiny přinesli cenné znalosti a zkušenosti z předchozích bojů. Z původní PIRA se do RIRA přidalo také několik elitních výrobců bomb.

Pomyslný zlom uvnitř skupiny nastává v roce 1998 po bombovém atentátu ve městě Omagh. Následkem tohoto útoku jsou spory uvnitř RIRA, které postupně gradovaly, až nakonec vyústily v rozštěpení organizace v říjnu roku 2002. Uvnitř RIRA se objevilo křídlo, reprezentované zakladatelem organizace Michaelem McKevittem, které odmítalo další ozbrojený boj, jenž podle nich ztratil podporu veřejnosti a především smysl. Druhým důvodem však byly spíše osobní spory mezi jednotlivými členy uvnitř vedení organizace. Od původní RIRA se okolo roku 2006 část jejich členů odděluje a společně s dalšími odpadlíky od skupin INLA a PIRA zakládají novou organizaci pod názvem Óglaigh na hÉireann (ONH). Je nutné zmínit, že samotný název Óglaigh na hÉireann bývá často matoucí, neboť si jej propůjčují téměř všechny skupiny hlásící se k Irské republikánské armádě. Proto je Óglaigh na hÉireann odtržená od RIRA někdy popisována jako RIRA/ONH.

Republikánská čtvrť 1. Londonderry/Derry. Foto: David Rypel, 2015

Nicméně skupina RIRA tímto momentem nezanikla a stále pokračovala ve své teroristické aktivitě. V roce 2007 byl počet členů této skupiny uváděn mezi 100 a 250, přičemž okolo 40 členů včetně zakladatele skupiny Michaela McKevitta již bylo v té době uvězněno. Skupina se již od svého počátku potýkala s problémem silné infiltrace informátory, což mělo značný dopad na její strukturu a chování. RIRA žila v paranoidním stavu a strachu z infiltrace tajných agentů, a proto odmítala nové dobrovolníky, ačkoli tou dobou nebyla příliš početná a noví členové by mohli rozšířit její možnosti a dosah či do organizace přinést nové finanční prostředky a zbraně. Přesto se však zejména agentům z MI5 dařilo do skupiny proniknout. Vedlo to k zatčení několik vedoucích představitelů. V březnu roku 2001 došlo k zatčení samotného Michaela Kevitta a jeho ženy Bernadette Sands McKevitt.

Podobně jako měla PIRA své politické křídlo Sinn Féin, tak i RIRA si jej brzy po svém vzniku vytvořila. Politické křídlo RIRA je 32 County Sovereignty Committee (32 CSM). Vznikla v prosinci 1997 z bývalých členů Sinn Féin jako opozice vůči podpisu tzv. Mitchellových principů a jako podpora irského republikánského ozbrojeného boje za národní svobodu. Tato organizace se neúčastní voleb, ale funguje jako nátlaková skupina, která se kupříkladu pokusila apelovat na OSN, kde obvinila Británii z odebírání práva na národní suverenitu. Jedním z prvních cílů této skupiny bylo usilovat o dosažení jednoty mezi republikánskými skupinami v otázce irské jednoty.

V roce 2012 dochází oficiálně k zániku RIRA, neboť se slučuje s dalšími dvěma skupinami a dochází ke vzniku tzv. The New IRA, někdy popisované jen jako IRA.

Foto: Autor

Došlo ke spojení mezi RIRA, RAAD a koalicí nezávislých ozbrojených republikánských skupin. Mimo tuto novou organizaci zůstala pouze CIRA. Ve svém oficiálním prohlášení vydaném při vzniku skupiny bylo oznámeno zformování jednotné struktury pod jedním vedením a také podřízenost ústavě Irské republikánské armády. Počet členů této nově vzniklé organizace se odhaduje na několik stovek.

Republikánská čtvrť 2. Londonderry/Derry. Foto: David Rypel, 2015

Závěrem lze konstatovat, že RIRA je teroristická organizace, která během svého poměrně krátkého působení prodělala dynamický vývoj, který byl zapříčiněn vnitřními spory a štěpením uvnitř organizace. Pravá irská republikánská armáda byla popisována od svého založení v roce 1997 do roku 2012, kdy se přetransformovala na tzv. New IRA. To však neznamená, že tímto momentem republikánský terorismus v Severním Irsku skončil. Byť jsou republikánští teroristé v současné době členy jiných organizací, stále jsou aktivní a terorismus v Severním Irsku jako hrozba nepominul.