Globální situace v oblasti nerostných surovin: základní přehled

Globální situace v oblasti nerostných surovin: základní přehled

V médiích prezentovaná fakta a komentáře ohledně nerostných surovin bývají obvykle ovlivněny lobbistickými zájmy nebo neznalostí širších souvislostí. Na situaci v oblasti nerostných surovin je třeba nahlížet ze všech stran a v nejširších možných souvislostech. Energetické nerostné suroviny se jeví pro hladký chod materiálního zabezpečení společnosti jako nejdůležitější a možnost přístupu k nim je jedním ze zásadních faktorů politik státních i nadnárodních uskupení. Současně je jisté, že dostupnost energetických nerostných surovin se bude v blízké budoucnosti snižovat, vlivem kombinace řady faktorů: snižujících se vytěžitelných zásob, rostoucí spotřeby, nestability v produkčních oblastech a v dopravě, nestability finančních systémů. V tomto světle vystupuje do popředí nutnost moudrého rozhodování v oblasti energetických zdrojů pro každé státní uskupení, tedy i pro ČR.

Úvod

Současný globální společenský neklid a nejistota jsou startovány nesouladem mezi nebývalými materiálními možnostmi lidstva a jeho duševním potenciálem. Tento nesoulad lze dobře dokumentovat na situaci v oblasti nerostných surovin, zejména energetických. Nerostné suroviny jsou obvykle děleny do čtyř skupin, na rudní, nerudní, stavební (ty jsou někdy řazené do nerud) a energetické. Z logiky věci vyplývá, že nejdůležitější pro chod dnešní společnosti jsou nerostné suroviny energetické, tedy ropa, zemní plyn a uhlí. Energetické nerostné suroviny jsou vzájemně zastupitelné, pokud jde o výrobu elektřiny a tepla. Odlišná je situace v jejich úloze v dopravě. Výrazná většina motorů dopravních prostředků je konstruována pro palivo vyráběné z ropy. A organizace materiálních toků v dnešním globalizovaném světě je závislá na dopravě. Z toho vyplývá, že ropa je nejdůležitější nerostná surovina. Z hlediska zajištění výživy lidstva je velmi důležitý i zemní plyn, neboť slouží jako surovina pro výrobu zásadního množství anorganických hnojiv.

Metoda

Poměrně rychlé vyhodnocení globální situace je umožněno faktory, charakterizujícími práci s informacemi v posledních desetiletích. Rozsáhlé soubory dat mohou být rychle zpracovány a vizualizovány výpočetní technikou; internet a angličtina jsou médii, díky kterým mohou být takto zpracovaná data sdílena pro další analýzu a syntézu. Tlak občanských společností umožnil, že dlouhá řada souhrnných regionálních i globálních zpráv, vznikající jako výsledek týmové práce, je k dispozici zdarma a online. Jde např. o periodické zprávy z řady průmyslových odvětví, kupř. z těžby nerostných surovin, energetiky, zemědělství nebo o zprávy o stavu životního prostředí. Kromě nich je pro doplnění obrazu o současné globální situaci velmi vhodné sledovat i názory některých jednotlivců, které lze pokládat za vynikající syntetiky světového významu, a které lze popřípadě označit za vizionáře (bez negativní konotace). Nutný je multioborový přístup, práce s poznatky z přírodních, technických i společenských věd, tedy nejen z ložiskové geologie, ale i z demografie, ekonomie (cenotvorby, biofyzikální ekonomie), technických oborů, apod.

Charakteristika ložisek nerostných surovin

Nahromadění nerostných surovin, které lze za dobově daných cenových podmínek vytěžit a upravit bez hospodářské ztráty, se označuje jako ložisko nerostné suroviny. Někdy ovšem dochází i k těžbě ztrátové, která je dotovaná (v situaci embarga nebo zesíleného konkurenčního boje). Termín ložisko nerostné suroviny je tedy pojem společenskoekonomický. Základní charakteristika ložisek nerostných surovin je následovná: ložiska jsou v zemské kůře rozložena nepravidelně a jsou nepřemistitelná (z principu nepřemistitelnosti vyplývá nutnost jejich územní ochrany). Rozvoj přírodních věd a techniky v posledních dvou stoletích zajistil vysokou prozkoumanost zemské kůry. A tak údaje o kvalitě a kvantitě ložisek nerostných surovin jsou dnes dostačující k odhadu významu jednotlivých kontinentů či jejich částí z hlediska těžebních perspektiv.

Vývoj v minulosti a shrnutí současné situace ve spotřebě

V současnosti žijících 7,2 miliardy lidí je výsledkem exponenciálního růstu velikosti populace. Tento růst je umožněn zejména dostupností potravy (tzn. množstvím zemědělské půdy, krmiv, syntetických hnojiv), dostupnosti energie k její úpravě (vaření) a pro globalizovaný svět, tzn. systém s nízkým podílem lokálního zásobování, i dostupnosti energie k transportu. Růst počtu obyvatel se zrychlil v průběhu 19. a 20. století, což bývá dáváno do souvislosti s mírou využívání fosilních energetických zdrojů.

Vývoj počtu obyvatel lze ilustrovat na příkladu Evropy. Je odhadnuto, že okolo roku 1000 n. l. zde žilo 50 mil. obyvatel, dnes je to přes 700 mil. obyvatel. Před rokem 1800 došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel každé 2 až 3 století, poté docházelo ke zdvojnásobení zhruba za 90 let a tento vývoj se zrychloval.

Na území ČR se za posledních 200 let počet obyvatel zdvojnásobil, zatímco spotřeba energie za tuto dobu vzrostla desetkrát.

Ve 20. století se globální těžba fosilních paliv zvýšila 12krát, těžba nerostných surovin celkově 34krát. Největší podíl na světové spotřebě má Čína, která spotřebovává kupříkladu asi ½ světové produkce uhlí a železné rudy a více než 1/3 olova, zinku, hliníku, mědi a niklu.

Co se týče vývoj cen nerostných surovin, bývá uváděno, že ceny se odvíjejí od ceny ropy. Aktuálně je cena ropy rekordně nízká a nízké jsou i ceny kovů včetně uranu. Jako dlouhodobý trend bývá uváděno, že ceny surovin trvale porostou vlivem rostoucího nedostatku a setrvale vysoké poptávky a budou nebývale rozkolísané vlivem spekulativních zásahů a regionálních stávajících i očekávaných regionálních i globálních nestabilit.

Životnost zásob energetických nerostných surovin

Životnost světových zásob ropy při současné výši spotřeby činí 40 až 45 let (ověřené zásoby), pro zemní plyn je to 60 až 70 let (některé odhady jdou až ke 200 letům), dobyvatelné zásoby uhlí jsou na 150 až 200 let. Pokud bychom se chtěli nechat uklidnit tím, že jde o vcelku dalekou budoucnost, pomysleme na to, že ložiska jsou rozložena nerovnoměrně. Zejména situování ložisek ropy a zemního plynu stojí v pozadí všech zásadních geopolitických plánů 20. i 21. století.

Pro dobře prozkoumanou Českou republiku platí, že zásoby ropy i zemního plynu jsou bez vážného národohospodářského významu, zásoby hnědého uhlí jsou významné a jejich životnost je při současné výši těžby 23 let (při dodržení současných územních limitů) nebo až 65 let (při tzv. prolomení limitů). Životnost zásob černého uhlí je několik desítek let. V ČR probíhá i nevelká těžba uranu a jsou zde i jeho významné nedobyvatelné zásoby.

Obr. 1. Podíl jednotlivých zdrojů na globálním energetickém mixu a odhad vývoje do konce 21. století. Podle Association for the Study of  Peak Oil, 2007. Mtoe – milion tun ekvivalentu ropy.

Obr. 1. Podíl jednotlivých zdrojů na globálním energetickém mixu a odhad vývoje do konce 21. století. Podle Association for the Study of Peak Oil, 2007. Mtoe – milion tun ekvivalentu ropy.

Význam ropy

Ropa se jeví jako zcela klíčová pro hladký chod globalizovaného systému. Za posledních několik desetiletí se ovšem vždy víc ropy vytěžilo než bylo objeveno a například za posledních 30 let bylo objeveno jediné opravdu obrovské nové ložisko uhlovodíků. Současně se těžba i průzkum stále prodražují. Tzv. ropný zlom, doba, kdy dojde (nebo došlo) k překročení vrcholu v objemu těžby ropy neznamená, že ropy bude nedostatek – jen jí nebude možné pro hladký chod hospodářství zajistit tolik, co předtím. Panuje shoda, že naše současnost je dobou ropného zlomu.

Situace v zemědělství a zemní plyn

Výnosy vzrostly po zavedení moderních způsobů obdělávání půdy (široké zavedení mechanizace, anorganických hnojiv, pesticidů a herbicidů) zhruba v 50. letech 20. století 3 až 10krát. V současnosti zemědělské hektarové výnosy globálně zpomalily svůj vzestup na cca 1 % ročně.

Kromě ropy je pro dnešní zemědělství zásadní i zemní plyn, který slouží při výrobě dusíkatých hnojiv. Odhaduje se, že na používání dusíkatých hnojiv je závislá produkce potravin pro jednu třetinu světové populace. Podobně významný je pro zemědělství i fosfor, pro nějž bývá životnost globálních nerostných zásob při současné výši těžby vypočtena na 200 až 300 let.

Faktor energetické návratnosti a technooptimismus

Ti, kteří se domnívají, že lidstvu žádný nedostatek nerostných surovin nehrozí, argumentují obvykle velmi obecnou domněnkou, že lidé si vždycky poradili. Technooptimisté zdůrazňují možnosti nových nebo ještě neobjevených technologií. Je jisté, že lidé jsou vynalézaví a technologický vývoj může přinést nějaké novinky.

Avšak na čem závisíme, co je v pozadí, je dostupnost energie. A to i energie pro těžbu a úpravu energetických nerostných surovin. Pro každé ložisko energetických nerostných surovin nebo i fázi těžby lze spočítat tzv. faktor energetické návratnosti, bezrozměrnou veličinu, která vyjadřuje podíl energie získané k energii vložené (EROEI). EROEI těžených energetických nerostných surovin globálně klesá. Například EROEI těžby ropy byla v počátcích v nejbohatších oblastech 100, nyní je globálně 18. Což znamená, že těžba je energeticky náročnější – děje se ve větších hloubkách, je třeba sofistikovanější a nákladnější technologie, transportuje se ve složitějších podmínkách, apod.

Význam ropy, zemního plynu a uhlí je nabíledni i z těchto dalších skutečností:

  • Alternativní zdroje tvoří v globálu jen malý díl současné světové spotřeby energie. Celkový podíl obnovitených zdrojů na globální spotřebě energie je okolo 15 % (z toho polovina je tradiční biomasa). Z větru máme globálně přes 3 % elektřiny, ze Slunce okolo 1 %.
  • Jaderná energetika je vyhodnocována jako problematická z řady důvodů.
  • První komerční elektrárna na principu jaderné fúze je očekávána nejdříve za 50 let.
  • Přechod od tradičních spalovacích motorů v dopravě k alternativním se jeví komplikovaný proto, že na světě je okolo 1 miliardy vozů, z nichž je více než 95 % poháněna uhlovodíky.
  • Letecká a nákladní námořní doprava je na ropě závislá úplně.

Názory prognostiků a systémových analytiků

Pokud se prognostici a systémoví analytici věnují tématu trvalé udržitelnosti, jejich názory se shodují – bylo by vhodné zastavit globální růst materiální spotřeby, popřípadě začít ji snižovat. Dokonce v opozici k „růstu“ vznikl termín „nerůst“. Jeho autor, francouzský profesor Latouche, rozpracovává návrhy způsobů snižování materiálové a energetické náročnosti našich životů. S podobným cílem jsou zakládány instituce i veden výzkum, upozorňujícící na tenčící se zásoby všech přírodních zdrojů. Jde například o Association for the Study of Peak Oil International, Stockholm Resilience Center, The Foundation for Economics of Sustainability nebo Post Carbon Institute. Situaci reflektují i filozofové, z nich v České republice nejaktivněji Josef Šmajs, autor tzv. Ústavy Země (v Sedmé generaci o ní informuje v čísle 2/2015), nebo ekonomové, například investiční bankéř Jeremy Grantham. Na systémovou analýzu udržitelnosti a možný globální kolaps jsou soustředěny úvahy irského systémového analytika Davida Korowicze, se kterým přinesla Sedmá generace obsáhlý rozhovor s názvem Na růst už není čas v čísle 2/2014. Korowicz upozorňuje na globální destabilizační faktory, zranitelnost globálního systému vidí ve velké provázanosti a složitosti materiálových toků a např. také v nízkých skladových zásobách ve výrobní i distribuční sféře.

Písemných dokladů poukazujících na možné globální problémy je velké množství. Avšak jak sami můžeme dnes a denně pozorovat na vývoji životního stylu, změny podmíněné moudrými rozhodováními jsou v nedohlednu.

Nejočividnější chyby v chování dnešních společností z hlediska globální trvalé udržitelnosti

Pokud můžeme přijmout premisu, že všichni lidé jsou si rovni a také si položíme jako maximu záměr, aby lidé, kteří se narodí v budoucnu, mohli žít důstojně, je jasné, že je třeba s nerostnými surovinami hospodařit s velkým rozmyslem a šetrně. Očividně nešetrné k lidem i přírodě a trvale neudržitelné je tedy:

  • stavět a realizovat národohospodářské plány a očekávání na principu důležitosti kvantitativního materiálního růstu;
  • vyrábět zbytné předměty včetně zbraní;
  • neregulovat stavební rozvoj;
  • nekontrolovat/neregulovat porodnost nějakým humánním způsobem, např. širokou dostupností antikoncepce;
  • převádění lokální potravinové aj. soběstačnosti na životní styl závislý na globálním systému.

Obecněji a zcela idealisticky shrnuto, bylo by dobré, aby se mysl většiny lidí ze současně žijících sedmi miliard, nebo alespoň té jedné movitější miliardy, jejíž životní styl nejspíš slouží jako meta a vzor těm ostatním šesti miliardám, upnula spíše k cílům z nemateriální sféry a zkusila tak poněkud oddálit globální materiální nouzi, kterou lze očekávat.

Závěr

Predikce vývoje v oblasti nerostných surovin a predikce společenského vývoje jsou neoddělitelné. Je nabíledni, že v dnešním rychle se měnícím světě, se silnými globálními hráči měnícími v panujícím soupeření svá rozhodování velmi pružně a ad hoc, se mění rychle směr i vývoj v oblasti těžby nerostných surovin. Pevně dané jsou: 1. celkové množství pozemských nerostných surovin a 2. silná vůle dnešních lidí tyto suroviny co nejrychleji a bezezbytku využít pro svou potřebu. Z těchto dvou daností vyplývá i jasná bližší či vzdálenější budoucnost: bez dnešní materiální hojnosti.

2 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

2 Comments

  • eadg
    25. 12. 2016, 11:51

    Vážená paní autorko,
    Děkuji za zajímavý článek a řadu zajímavých dat a souvislostí. Mám jednu poznámku. V úvodu varujete před nesprávným podání faktů v médiích vlivem lobistických tlaků. Váš závěr článku je dle mého názoru přesnou ukázkou vlivu jedné z lobistických skupin. Z řady možných scénářů hospodářského, technického, kulturního a bezpečnostního vývoje vybíráte velice úzkou a tím pádem nepravděpodobnou variantu. Závěry, ke kterým tímto výběrem východisek dospíváte nejsou technické, ale bohužel ideologické. Vaše návody na řešení situace, pokud by byly následovány, by vedli k řízenému sebezničení státu, ku prospěchu ostatních, kteří se jimi tak úplně řídit nebudou. Relativní snížení produkce, snížení spotřeby, snížení populace, rezignace na vlastní obranu…? O správnosti tohoto směru si dovolím se vší úctou pochybovat. Děkuji.

    REPLY
    • Bretislaus@eadg
      2. 1. 2018, 6:15

      Paní Zdence Petákové děkuji za logické a věrohodné shrnutí současné materiálně-surovinové situacea trendů lidstva. Opravdu to oceňuji. A dodávám i s ohledem na poznámku EADG. Upřímně řečeno nemyslím si, že by článek paní Petákové byl ideologicky zabarven a pokud ano, plně se s ním ztotožňuji. Co z toho pro nás vyplývá? Že střelným prachem a Olovem se nenajíme. A doplňuji ještě o info neúprosné Demografie – Stárnutí populace té materiálně přebujelé části lidské pozulace, k níž Evropa patří. Možná proto vyvíjíme Roboty, kteří by za nás místo nás samotných bojovali? Je to opravdu to, co chceme? Není lepší, když už dojede k vyhrocení krize, vyřídit si to mezi sebou "po staru – ručně"? K čemu je nám nejvyspělejší vojenská technika, když se dá kdekým hacknout? Nejúčinnějším lékem na obranyschopnost ČR je všeobecný branný výcvik (bojová umění, přežití mimo civilizaci, střelba, seskok padákem…….), domobrany a možná švýcarský systém? Z hlediska Západu vývoj tzv. Humáních zbraní, které protivníka pouze účinně paralyzují a přetransformují (např. psychedelické střely a plyny atp.) A co např. Likvidace rozsáhlých miínových polí na mnoha místech Planety pomocí laserových vysoce frekvančních detonátorů z družic atp. To je pane vojenství Budoucnosti a ne tyhle dinosauří panceřové a mezikontinentální maškarády. Jinak kolego EADG máte pravdu stát je odsouzen k zásadní transformaci, jinak nepřežije. Má na to 10 – 20 let. A obranu musíme vzít do vlastních rukou. Howgh

      REPLY

Nejnovější komentáře