Third Offset Strategy a čekání na spojence

B2_US_Air_Force

Jeden z důsledků Second Offset Strategy, která byla zahájena v roce 1973, bombardér B-2 Spirit; Foto US Air Force

V roce 2014 se objevily informace o tom, že americký ministr obrany Ashton Carter nařídil zahájení takzvané Third Offset Strategy, což by se dalo volně přeložit jako Třetí kompenzační strategie (asi by se dal vymyslet lepší překlad, ale v tuto chvíli mě žádný nenapadnul). Cílem je se vyrovnat s posilováním potenciálních soupeřů, jako jsou Rusko nebo Čína a posílit americký technologický, strategický a operační náskok. Nejde o sci-fi, ale o závažný krok, který bude mít poměrně zásadní nároky i na spojence.

Jedná se o třetí strategii tohoto druhu. První se objevila po 2. světové válce konkrétně za vlády prezidenta Eisenhowera v roce 1953 a byla tehdy označovaná jako New Look strategy. Vycházela z toho, že Spojené státy a spojenecké síly byly v Evropě ve značné početní nevýhodě oproti konvenčním silám Sovětského svazu a jeho satelitů. Proti 92 spojeneckým divizím stálo podle odhadů 175 sovětských divizí a vzhledem k tomu, že probíhala ekonomická rekonstrukce západní Evropy a bylo relativně krátce po válce, jen těžko se dalo politicky či ekonomicky s tímto nepoměrem v konvenčních silách moc udělat. Eisenhower tedy nařídil vypracování strategie, která měla přijít s řešením tohoto problému.

And that said the U.S. would reduce military manpower and would rely instead on its nuclear arsenal, where we had a big advantage at the time, for deterrence. We had a very substantial lead at the time, and that technological advantage in nuclear weapons and their delivery systems provided the most effective offset to Soviet strength and their geographical advantage.
Now, if you look back, it’s kind of crazy when you look back and you say, „Wow, you know, we were planning to drop so many nuclear bombs everywhere.“ It was a different time. But it did provide a credible deterrence, without question. And it enabled Eisenhower to actually reduce spending from the levels that were originally projected.

Tento přístup vydržel několik desetiletí, konkrétně do 70. let, kdy se Sovětům podařilo dohnat Spojené státy v množství taktických a strategických jaderných zbraních. V oblasti nosičů dokázal SSSR konkurovat USA již v 60. letech. Na sklonku války ve Vietnamu bylo tedy rozhodnuto o vypracování Druhé kompenzační strategie. Konkrétně v roce 1973 malá organizace, ze které později vznikla Defense Advanced Research Project Agency (DARPA) zahájila práci na Long-Range Research and Development Planning Program (později označený jako Second Offset Strategy), jehož cílem bylo zvýšit schopnosti spojenců lépe čelit vojskům Varšavského paktu, aniž by se musel snižovat práh použití jaderných zbraní, respektive zvyšovat jejich množství a aby zároveň nezmizelo věrohodné odstrašení.

Výsledky Second Offset Strategy byly plně odhaleny až po pádu Berlínské zdi především v První válce v Perském zálivu. Výsledkem často utajovaného výzkumu a vývoje na základě vypracované strategie byla přesně naváděná munice, technologie stealth umožňující proniknout nepozorovaně nepřátelskou obranu a tak dále. Šlo o technologie, které zajišťovaly nadřazenost amerických sil na bojišti proti podobně silnému konvenčnímu nepříteli, konkrétně proti Sovětskému svazu. Z výzkumu a vývoje přelomu 70. a 80. let Spojené státy těžily po celá 90. léta i na počátku nového tisíciletí.

Po teroristických útocích z 11. září 2001 bylo zahájeno to, co bývá označováno jako Dlouhá válka 21. století, která v zásadě není ničím jiným než sérií vyčerpávajících asymetrických konfliktů v pásu od Severní Afriky a Sahelu, přes Střední východ až do Asie. Technologické výdobytky, jako jsou přístroje pro noční vidění či přesně naváděná munice pomáhají i v těchto konfliktech, ale rozhodně nejsou rozhodujícím faktorem.

V posledních deseti letech však začaly posilovat další země – především Rusko a Čína – v tradičních oblastech, kterým dominovaly USA a jejich spojenci, jako jsou bezpilotní prostředky, letadla se stealth charakteristikami, přesně naváděná munice, kybernetický prostor, vesmírné prostředky, antisatelitní zbraně, schopnost projektovat svou sílu na velké vzdálenosti a hlavně bránit v přístupu do nějaké oblasti jiným silám. Zatímco ruská invaze do Gruzie v roce 2008 byla brána ještě relativně klidně, ruské operace na východě Ukrajině zapůsobily o to více jako budíček.

A tak se ve Spojených státech zrodila Third Offset Strategy, která má opět zajistit, aby Spojené státy a jejich spojenci měli v následujících desítkách let navrch před jakýmkoli potenciálním vyzyvatelem. Informace o strategii jsou poměrně kusé, na rozdíl od jiných materiálů, které se tvořily od 90. let. Mnoho kroků a projektů bude, stejně jako během Studené války utajovaných, takže o některých věcech se nemusí veřejnost dozvědět nikdy. Nicméně jsou známé oblasti, na které se má strategie soustředit a zároveň se rámcově hovoří i o rozpočtu, který bude na dokument a jednotlivé oblasti věnován. Je jich minimálně šest:

  • Anti-access and area denial (A2/AD) – jedná se především o prostředky zabraňující letectvům a námořnictvím působit v oblasti, nebo nedaleko oblasti konfliktu. Snaha mít a rozmisťovat tyto prostředky je patrná například v jihovýchodní Asii („odříznutí“ Tchajwanu od možné pomoci Spojených států), čí může být důsledkem ruského uchycení v Sýrii, kdy bude Moskva kontrolovat přístupy do širší oblasti. Proto je klíčové nejenom tyto prostředky vlastnit, ale i mít schopnost je překonávat;
  • Naváděná munice (Guided munitions) – přesně naváděná munice schopná likvidovat opevněné cíle hluboko pod zemí, hypersonické zbraně, zvýšení odolnosti naváděcích systémů proti rušení, či vyvinutí alternativy GPS, aby se snížila závislost na stávajícím pozičním systému;
  • Podmořské prostředky (Undersea warfare) – jedná se především o schopnost detekce ponorek a vývoj a výroba robotických podmořských prostředků;
  • Kybernetické a elektronické prostředky (Cyber and electronic warfare) – jedná se o vývoj defenzivních i ofenzivních kybernetických prostředků, protiradarových raket nové generace či o ochraně letounů proti elektronickému rušení;
  • Propojování schopností člověka a robotů (Human-machine teaming) – jde o zvýšení podpory, kterou poskytují robotické prostředky vojákům v poli, jako jsou například autonomní logistické prostředky;
  • Válečné hry a rozvoj konceptů (Wargaming and concepts development) – různé projekty od zrychlení akvizic, respektive vývoje a zavedení jednotlivých prostředků do výzbroje až po testování operačních konceptů a nasazení.

Jedna z oblastí, která bude v následujících desetiletích patřit k těm významným, jsou aktivity ve vesmíru. Loni na podzim bylo například zatím zkušebně vytvořeno Společné mezivládní kombinované vesmírné operační středisko, které by mohlo být tou hlavní organizací, která bude mít na starosti zajištění bezpečnosti všech vládních satelitů a služeb, které poskytují. Důležitým úkolem bude propojování vesmírných technologií, které se objevují v civilním soukromém sektoru s těmi vojenskými.

[The deputy secretary of Defense Robert] Work mentioned one such company in particular: San Francisco-based Planet Labs, which has designed “nanosatellites” that are only about a foot in length.
“They’re going to have about 150 of these small satellites they call ‘Doves’ in a sun-synchronous orbit, and it’s basically going to be a line scanner going around the entire planet every single day,” Work said. “They’re going to be bringing down about 10 terabytes of data every day, and we will use deep learning machines to find out what’s happening on the globe. For an adversary, it’s very expensive to fire an anti-satellite weapon. It’s very hard to bring down something that’s a foot long, let alone 150 of them. So we’re very confident that this part of the offset strategy is going to let us continue to provide the support our warfighters need with a combination of commercial technologies and disaggregating our own systems.”

A v neposlední řadě zřejmě budou sehrávat důležitou roli i jaderné zbraně. Zatím nejsou příliš v souvislosti s Third Offset Strategy zmiňované, nicméně vzhledem k ruské modernizaci arsenálu, možném snižujícím se prahu jejich použití na taktické úrovni a čínskému jadernému programu se dá čekat, že i s touto oblastí se bude ve strategii pracovat. Když už, tak utajeně.

Third Offset Strategy je podpořena i poměrně slušným rozpočtem. Na jednotlivé oblasti má být v příštím fiskálním roce vydáno přibližně 18 miliard amerických dolarů.

Money allocated includes $3 billion on researching Anti-Area/Access-Denial (A2/AD) technologies, $3 billion on submarine and undersea challenges, $3 billion on human-machine collaboration and teaming, $1.7 billion on cyber and electronic warfare, $500 million on guided munitions challenges, and $500 million on wargaming and the testing of third offset operational concepts.

V posledních měsících se zvyšuje aktivita představitelů Spojených států při představování záměrů Third Offset Strategy spojencům. Nejde jenom o vysvětlování detailů, kam má proces směřovat, ale důležité je i to, aby byli na stejné vlně a směřovali svůj výzkum, vývoj a investice do oblastí, kde hrozí zaostávání. Podle všeho se nečeká žádný průlomový objev, nějaký zcela nový, dnes neznámý prostředek, vše je zaměřeno na zlepšení stávajících prostředků a konceptů, jejich dovyvinutí a hlavně hledání synergií mezi nimi.

Krásně se to dá ukázat na robotických prostředcích. Nejde ani tak o to vyrobit robotického bojovníka, který zcela nahradí člověka, ale používat robotické prostředky jako doplněk, podporu a hlavně snížení nároků na počet personálu, protože – vzhledem k profesionalizaci, rozvoji technologií a demografickým trendům v Evropě – bude udržení dostatku vycvičených vojáků v následujících letech asi jedním z největších problémů.

Mimochodem, toto je směr, kterým by se měla velice vážně zabývat Česká republika, protože doplňování armády bude v následujících letech velice komplikované a náhrada personálu v některých oblastech – například při zásobování, strážní činnosti a tak podobně by pomohla naplnění schopnosti a připravenosti na nasazení. Příkladem může být debata, která se v současnosti odehrává ohledně náhrady bojových vozidel pěchoty, zda se má pořídit standardní věž vyžadující dvoučlennou osádku, či automatický zbraňový systém.

Je to velice důležitá diskuse, nejenom z hlediska operačních schopností a nákladů (ty mohou být problém, protože bezosádková věž není na vozidlech, které připadají v úvahu standardem při sériové výrobě, takže by muselo dojít k dovyvinutí, musel by se nalézt integrátor, který ponese odpovědnost za výsledek a podobně, což by zcela jistě zvýšilo cenu o desítky procent a mohlo pozdržet dodání), ale právě i personálu. Pokud bude jistota, že bude dostatek personálu na obsluhu nových strojů, kterých má být podle některých informací více, než stávajících, po celý životní cyklus pak je lepší jít do vyzkoušeného řešení. Pokud tomu tak není, pak je na místě diskuse a analýza možné náhrady personálu právě například zbraňovou stanicí. To neznamená, že výsledek musí být vždy kladný, protože obě varianty mají své plusy i minusy, ale je to správný směr úvah.

Vyrovnání kroku se Spojenými státy nebude pro evropské spojence – až na několik výjimek, jako jsou Británie, Francie a Německo – vůbec nic snadného. Důvodem jsou především masivní škrty v obranných rozpočtech v posledních deseti letech, které způsobily výrazné zaostávání za Spojenými státy, což je ještě horší u řady „nových“ členů aliance, snad s výjimkou Polska. V případě nejenom České republiky je jedním z problémů nedokončená, či nezahájená modernizace u mnoha základních schopností ať už u pozemních, či u vzdušných sil, na které je a bude potřeba vynakládat značné prostředky. Zároveň se ale bude chtít, aby se tyto země soustředily a investovaly do oblastí, které byly vždy brány spíše jako doplněk.

I přes škrty v obranných výdajích Spojených států v posledních letech je pořád americký rozpočet jednou tak vysoký, než součet rozpočtů všech ostatních spojenců. Dá se tedy předpokládat, že se bude dále zdůrazňovat nutnost navýšení rozpočtů na obranu v Evropě, aby se propast postupně zacelovala. Pokud se tak nebude dít, bude pro Američany spojenectví stále méně znamenat. A v neposlední řadě se bude zvyšovat tlak na zvyšování financí do vědy, vývoje a výzkumu především ve vytyčených oblastech, které jsou chápány jako klíčové pro zachování si schopnosti odstrašení.

16 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

16 Comments

  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    22. 6. 2016, 14:03

    „Mimochodem, toto je směr, kterým by se měla velice vážně zabývat Česká republika, protože doplňování armády bude v následujících letech velice komplikované a náhrada personálu v některých oblastech – například při zásobování, strážní činnosti a tak podobně by pomohla naplnění schopnosti a připravenosti na nasazení. Příkladem může být debata, která se v současnosti odehrává ohledně náhrady bojových vozidel pěchoty, zda se má pořídit standardní věž vyžadující dvoučlennou osádku, či automatický zbraňový systém.“

    Franto, dobrý článek, ale tohle jsem jaksi nepochopil. V čem konkrétně bezosádková věž ušetří personál? Vozidlo bude mít stejnou osádku ať už v dvoumístné věži nebo v korbě na níž bude RWS. Ten řidič, střelec-operátor a velitel v BVP prostě pořád bude.

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Hery@Dušan Rovenský
      3. 7. 2016, 5:42

      Trosku off-topic, ale jeste ze existuji slovaci, protoze co se BVP tyce, tak tam se da presne zjistit, jak veci nedalat.

      Narazim na akvizici 18ti(!) modernizovanych BVP, teda absurdne maly pocet, ktery staci na prezbrojeni sotva dvou mechanizovanych rot. Aneb jak vyhodit prachy oknem…Uz jenom kvuli tomu, jak pouha modernizace stareho system je kratkodobe prechodne reseni, ktere se tvari levne, ale v dlouho dobem horizontu je stejnak tou drazsi variantou.

      Jinak souhlas. Vez jak bezosadkova, tak s osadkou ma stejny pocet obsluhy, jen ta je je ve vozidle umistena jinde. Dobry postreh.

      Jen takova vsuvka k KBVP. Mame-li jednu brigadu typu Striker Regimentu, nebylo by dobre uvazovat o tom, ze je treba, aby mela minimalne 3 prapory na Pandurech? A je u mechanizovane brigady dostacujici palebna sila pouze PTRS na Pandurech a nehodila by se tez nejaka variant Panduru s 120mm kanonem…(popr. 130mm) Je sice hezke, ze je v planu 7.mb prezbrojit (po tech x letech by si to konec koncu zaslouzila), ale ono by mozna chtelo i 4.brn dozbrojit…

      Abych to vztahnul k podstate clanku, tak nasim prispevkem v teto treti Offset Strategy by melo krom dokonani implementace prostredku C4ISTAR i dozbrojeni a reorganizace brigad a zbaveni se nekterych hybridu v jejich organizaci.

      REPLY
      • Profilový obrázek
        Bohuslav Pernica@Hery
        4. 7. 2016, 19:05

        Koncepce míní, vojensko-průmyslový komplex mění…

        REPLY
      • Profilový obrázek
        Dušan Rovenský@Hery
        7. 7. 2016, 10:33

        „Jen takova vsuvka k KBVP. Mame-li jednu brigadu typu Striker Regimentu, nebylo by dobre uvazovat o tom, ze je treba, aby mela minimalne 3 prapory na Pandurech? A je u mechanizovane brigady dostacujici palebna sila pouze PTRS na Pandurech a nehodila by se tez nejaka variant Panduru s 120mm kanonem…(popr. 130mm) Je sice hezke, ze je v planu 7.mb prezbrojit (po tech x letech by si to konec koncu zaslouzila), ale ono by mozna chtelo i 4.brn dozbrojit…“

        Asi se shodneme, že nemá smysl si stavět nějaké vzdušné zámky. Jedna věc je, co by AČR chtěla, druhou realita. Nikdo už asi nakupovat další Pandury pro prapor navíc nakupovat nebude. Navíc, není mi jasné – jaký třetí prapor? Kde na něj AČR vezme personál, když je se stávajícími útvary personálně nedoplněná? Jediná schůdná alternativa by za současné situace podle mě bylo přerozdělení stávajících vozidel a vojáků (např. odebráním po jedné mech. rotě od 41. a 42. mpr), ale v tom postrádám smysl. Co by to jako zlepšilo? Nehledě na to, že byste pro ně stejně potřeboval další prvky – min. baterii, logistiku, obvaziště, štáb atd.

        Co se týče Panduru ve verzi s 120mm kanonem, tak to je čistá utopie. Ještě tak možná 90 mm/105 mm, ale i to už je dost limitní. Rovnice je totiž jasná – čím větší ráže, tím menší vezená zásoba munice a tím těžší zbraň. Navíc má třeba takový M1128 MGS (vyzbrojený 105 mm kanonem M68) oproti běžnému Strykeru ve variantě OT o skoro 3 tuny vyšší hmotnost a tudíž nižší průchodivost terénem a pohyblivost celkem. Co se týče 130mm kanonu (asi máte na mysli demonstrátor představený firmou Rheinmetall na letošní výstavě Eurosatory), tak ten není vůbec určen pro kolová či pásová BVP, ale pro tanky nové generace. Dokonce jsem se dočetl na serveru Defence Update, že prý je ho možné využít k modernizaci současných Leopardů 2 – blbost. Na Eurosatory jsem osobně byl a s lidmi od Rheinmetallu jsem mluvil. Nějaký retrofit 130 mm kanonu do Leopardu 2 není prakticky možný ze dvou důvodů – zaprvé, větší zpětný ráz než u 120 mm děla a zadruhé, mnohem delší a těžší munice ráže 130 mm. Náboj je oproti kalibru 120 mm skoro dvakrát tak dlouhý a važí přes 30 kg! Tudíž se počítá, že tank nové generace bude mít automatické nabíjení, protože lidský nabíječ už to prostě nezvládne. Bohužel tuto blbost (aniž by se vůbec zamyslely) převzaly i další informační zdroje na internetu (včetně těch českých) a šíří ji dál…

        REPLY
        • Profilový obrázek
          Anonym@Dušan Rovenský
          8. 7. 2016, 11:52

          ještě do roku 1990 platilo, co říkal o armádě V.I.Lenin: Učit se, učit se, učit se! Dnes však platí to, co říká A.O.B.P. Hynek: Nakupuj, nakupuj, nakupuj (a hloupě se neptej), nakupuj!

          REPLY
        • Profilový obrázek
          Lukas Hergott@Dušan Rovenský
          9. 7. 2016, 9:35

          Ale 120mm kolova konstrukce existuje a to modernizovany B1 Centauro. Ten 130mm kanon by asi Pravda byl dost mimo. Ovsem pokud by konstrukce s 105mm konenem davala smysl, proc ne….pokud vim, tak co se tyce kolovych vozidel, tak u nich hlavni prednost rychlost na silnici, nikoli pruchodivost terenem.

          Jaky treti prapor? No urcite Jindrichodhradecky, ktery ma jednu rotu na pandurech a kdyz vezmeme v potaz, ze dalsi rota Panduru je v Bucovich (proto jsem mluvil o hybredech, tykalo se to lmopr), tak vyhledove je dost pravdepodobne, ze ten prapor bude u sedmicky silne reorganizovan v budoucnu (je dost pravdepodobne na mechanizovany prapor na novych BVP nebo popr jeste variant mimo sedmou brigadu). Navic tu mame stavbu jednoho praporu v Rakovniku, I kdyz ta je v otevrenych zdrojich zatim opredena tajemstvim…

          Ze se nebudou kupovat jine Pandury??? To bych si v dlouhodobem horizontu rozhodne tvrdit nedovolil. Uz jenom k nakupu spojovacich a stabnich obrnenych vozidel a take k planu na 120mm samohybne minomety, ktere u 4.brn citelne chybi (zminuje to KVACR, byt dost vagne jako jednu z casti modernizace delostrelectva)

          REPLY
          • Profilový obrázek
            Dušan Rovenský@Lukas Hergott
            10. 7. 2016, 10:58

            Lukáši, no jasně, že kolová konstrukce se 120mm kanonem existuje. Dokonce ne jedna – kromě Vámi zmiňovaného Centaura II třeba belgická firma CMI nabízí věž Cockerill XC-8 105-120HP a do té lze lafetovat kanony 105 – 120 mm. Věž samotnou potom můžete dát na jakoukoli vhodnou platformu (třeba i kolovou). Jenže takové Centauro II má hmotnost 30 t, Pandur II CZ (dle konkrétní verze) do 20 t. A pokud se nemýlím, tak jedním z hlavních požadavků AČR při tendru nová KBVP (když se rozhodovalo, zda to bude Pandur nebo něco jiného) byla schopnost plavat – což nic se 105 mm i 120 mm nesplňuje.

            Další věc je – k čemu Pandur s kanonem velké ráže? Pokud vím, tak na Pandur II CZ byly integrovány izraelské PTŘS Spike-LR (dostřel 4000 m), což k ničení nepřátelských tanků naprosto dostačuje. No a na pěchotu, nepancéřované a lehce pancéřované cíle máte 30 mm rychlopalný kanon. Tak na co 105/120 mm? Američané zařadili k Stryker BCT vozidla M1128 MGS z jediného důvodu – běžný Stryker ve verzi ICV je totiž vybaven pouze 12,7mm kulometem/40 mm automatickým granátometem. Nemá ani PTŘS, ani kanon.

            No a co se týče případného nákupu dalších Panduru II CZ, tak vycházím z veřejně dostupných dokumentů – konkrétně KVAČR 2025, kde o něčem takovém není ani slovo (naopak náhrada BVP-2 novým typem tam je explicitně zmíněna). Specializované verze (např. samohybný minomet) je jiná věc, o té nemluvím. Nezapomínejme, že původně mělo být Pandurů 199 (+ opce na dalších 40 kusů), ne 107. Ten rozdíl, jsou hlavně ty nikdy nenakoupené „speciály“.

            A propos, tak nákup vozidel Iveco LOV byl přímo určen k vyzbrojení lehkých motorizovaných praporů. Pokud bychom připustili, že by někdy v budoucnu přezbrojily na Pandury, tak celý tento obchod jaksi postrádá smysl. Ale to je jen akademická debata.

            REPLY
          • Profilový obrázek
            Hery@Lukas Hergott
            11. 7. 2016, 13:42

            Podle toho jestli se budeme divat na to vozidlo jako stihac tanku nebo jako vozidlo schopne palebne podpory proti vice druhum cilu (ale chapu, ze zrovna tahle varianta vyzbrojeni vozidla je nejmin pravdepodobna, proste by se jednalo o ekvivalne tankoveho praporu 7mb, al na kolech). Krom toho u stryker regimentu jsou i raketove stihace tanku (M1134), ne jenom kolove. To ze byl puvodne pozadavek na plavbu jeste neznamena, ze od toho pozadavku nelze odstoupit. S tim poctem vozidel je to hrebik na hlavicku, nevidim duvod proc by nemohl dojit k dalsim dodavkam panduru v dalsich letech, byt to neni v KVACR explicitne receno…

            k lmopr: Vam prijde prapor o jedne rote na tatrovka, jedne rote na Ivecach a jedne na Pandurech jako dlouhodobe udrzitelnej a hlavou vymslenej koncept? O duvodech nakupo Iveco LMV nehodlam tady spekulovat, ale prece duvody z minulosti nejsou zadnym duvodem k nereorganizovani, kdyz se zjisti, ze se slaplo vedle.

            REPLY
          • Profilový obrázek
            Hery@Lukas Hergott
            11. 7. 2016, 16:12

            Ale hlavne diky za kritiku, ukazalo mi to jine uhly pohledu na vec. Jinak obecne si myslim, ze pandur s kanonem je ze zde zminenych zmen ta nejmene pravdepodobnejsi.

            REPLY
          • Profilový obrázek
            Marek Waic@Lukas Hergott
            11. 7. 2016, 23:53

            Myšlenka KBVP vyzbrojeného 120mm nebo 105mm je sice lákavá, ale pro začátek by určitě stačilo vyřešení problémů, které jsou na KBVP, které už jsou zavedeny. A nemluvím pouze o nedostatku náhradních dílů, ale mluvím o systémových nedodělkách, které zapříčiňují dost častou nutnost improvizace při použití toho, jinak velmi sofistikovaného, prostředku, což zase snižuje jejich bojovou efektivitu….

            REPLY
  • Profilový obrázek
    Aurelius JR
    25. 6. 2016, 10:36

    Stav obrany ČR je více než tragický, chybí prakticky vše, snad jen tiskáren a faxů máme nadbytek. Něco je hodně špatně, že máme na jedné straně nějaké uložené nové vozy za kusovou cenu přes 100 mil Kč a na druhé straně vojáci ve velmi silném silničním provozu riskují, nasazují život, ve vozech UAZ, které nemívají ani bezpečnostní pásy a žádné další podobné prvky.
    Potřebné doplňování armády nebude možné nikdy bez nějaké prezenční služby odvedenců, aby získaly alespoň základní návyky, u specializovaných sil jako letectvo a PVO jsme naprosto bez použitelných záloh. Ukázalo se to na Ukrajině.
    Jen velmi nerad bych se dočkal situace, kterou popisuje Pavel Kohout:
    „Stojím, desetiletý, v říjnu 1938 vedle svého otce na Vítězném náměstí v Praze před budovou generálního štábu a kolem mne pláčou tisíce mužů. To se ti, kteří ještě včera skandovali před parlamentem zoufalé přání daňových poplatníků Československé republiky – ‚Dejte nám zbraně, dali jsme si na ně!‘ …jen s tím rozdílem, že ty zbraně už ani ve skladech nemáme, vše se rozprodávalo jako nepotřebné a nadbytečné
    http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/studenti-univerzity-obrany-besedovali-se-spisovatelem-pavlem-kohoutem-124469/

    Strategie USA je hodně zaměřená na technologický rozvoj, ale vše má své meze, stačí základní výbava jako AK 47, RPG 7,k tomu odhodlání, motivace a technologie nemusí stačit, nebo to snad není vidět například v Afghanistánu?
    Někdo by měl neustále připomínat fakt, že používání českého jazyka, suverenita území není možné brát jako samozřejsmost, ale vše bylo vykoupeno velkým počtem obětí několika generací ve dvou světových válkách.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Bohuslav Pernica
    26. 6. 2016, 9:41

    Pro inspiraci úryvek ze s. 45 z 3. dílu Historie čs. armády (z 10 plánovaných): Teprve reakce MNO na návrh ministra financí, aby vojenská správa upustila od zřizování výcvikových táborů odhaluje, nakolik stanoviska MF, vyjádřená 26. dubna 1935, šla přímo proti zájmům obrany státu. Neblahé důsledky byly zřejmé, když MNO uvedlo, že „Požadavku pana ministra financí, aby bylo upuštěno od zřizování výcvikových táborů, vojenská správa nemůže vyhověti.
    Posádková cvičiště nedávají při dnešním způsobu vedení boje rozčleněnými útvary na širokých úsecích možnost cvičiti ani v nejmenší jednotce – rotě. Využití každého kousku půdy v hospodářství nedovoluje útvarům po většinu roku cvičiti vůbec mimo posádková cvičiště.
    Kdybychom neměli výcvikových táborů, neměli bychom vůbec prakticky vycvičených jednotek základních zbraní a nebylo by naprosto žádného výcviku ve spolupráci zbraní. Novodobý prostředek bojový – tanky – nemůže nikde jinde cvičiti než ve výcvikových táborech.
    Novodobý výcvik je nemyslitelný bez výcvikových táborů, bez nich bychom měli armádu i třeba technicky vybavenou, která by však v poli musela selhati, poněvadž by nebyla připravena na to, jak použíti všech prostředků na bojišti. Byla by podobna jezdci, který se vyučil jízdě na dřevěném koni, nebo řidiči, který se naučil řízení rychlostí a obsluze stroje na modelu a oba by byli vysláni s tímto výcvikem do závodů na živém koni nebo na závodním automobilu. Otázka výcvikových táborů nemůže býti slučována s krátkou či dlouhou prezenční službou.“

    Obávám se, že jsme z období modernity, přešli do období post-modernity. Několik vojenských představitelů již několik let veřejné hovoří o nutnosti vedení války, ale žádný příspěvek k posílení schopnosti vést válku není vidět. Spíš to vypadá na strategii „nakoupit a uložit“ a podle kroků, které se objevily po nástupu ANO na ministerstvo obrany, je to strategie „utajit a nakoupit“.

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Aurelius JR@Bohuslav Pernica
      26. 6. 2016, 12:38

      Asi jste dostatečně neprohlédl vychytralý plán MO s tím jak dobře mystifikovat a oklamat případného nepřítele :-D

      V souvislosti s výcvikem a prostory stojí za zajímavost zmínit krátkou reportáž, kterou odvysílal Radiožurnál (skoro jsem trefil v autě strom, když jsem to poslouchal)
      Armáda osekává i stávající výcvikové prostory a to tak vychytrale a promyšleně, že pak následně musí žádat od obcí pronájem oddělených lokalit, zajisté to bude bezplatně, týká se to například lokalit pro výsadkový výcvik na Libavé. (možná bylo účelem procvičit i logistiku v podávání požadavků a vyjednávání s místním obyvatelstvem) :-D

      REPLY
  • Profilový obrázek
    Bohuslav Pernica
    26. 6. 2016, 15:14

    A není to třeba právě kvůli výcviku 103. centra CIMIC/PSYOPS? Již na loňských Bahnech jsem si všiml, že v ukázce obrana/přechod do útoku uskupení, které mělo demonstrovat připravenost AČR bránit vnější hranice NATO (snad už konečně někdo po více než dvou letech nakoupí tu minici), projižděl CIMIC a varoval obyvatelstvo česky (žádná litevština, lotyština, estonština, polština, maďarština či slovenština, ale defétististicky čeština). Myslím, ale že zde v jedné diskuse zaznělo, že naznačený problém s nedostatkem prostoru pro výcvik se řeší vlastnictvím pozemků ze strany VLSČR, s.p. Lze na vojenský výcvik nahlížet jako na lesní hospodaření? Konečně, se lze zeptat 28.6.2016 od 13,00 na 198. Žofínském fóru (přihlášky zde http://www.zofin.cz/cs/zofinska-fora/198-zofinske-forum/)

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Honza@Bohuslav Pernica
      27. 6. 2016, 7:49

      Po zprovoznění AZ tohle už nebude problém. Armáda si pro takové případy aktivuje pár kusů z těch zástupů absolventů filosofických fakult, co budou nadšeně stát před branami v očekávání víkendového výcviku a perspektivy boje na bojišti eskalující hybridní války v Pobaltí. S rostoucí angažovaností NATO v regionu je přece zbytečné mít takové odborníky na tabulkových místech s platem majora namísto řekněme jednoho z „odborníků na sliby co nezarmoutí“ duchovní služby.

      REPLY
  • Profilový obrázek
    Lukas Hergott
    6. 7. 2016, 7:01

    K Wargaming and concepts development:

    Na armadnich novinach pretiskli dost spatne interpretovany clanek clanek o zkouskach F-35:

    http://www.armadninoviny.cz/f-35a-lightning-ii-rozdrtil-stihacky-f-15e-strike-eagle.html

    Pokud pomineme clanek a dostaneme se ke zdoji informaci v puvodnim clanku, tak zavery z ACC jsou dost zajimave:

    1. F-15E s AN/APG-82 AESA radarem a podem Sniper ATP pri DCA (Defensive Counter Air) misi nebyl ani jednou (z osmi) schopny sestrelit F-35 a F-35 dokazal pozemni cil znicit s 94% ucinosti. V prevzatem clanku to nekdo skomolil na to, ze F-35 sestrelovali F-15E, coz v puvodnim clanku vubec nebylo.

    2. ACC si stezuje, ze F-35 (ale take F-22) je natolik sofistikovany stroj, ze nema kapacitu vytvorit dostatecne tezke scenare, pro maximalni provereni schopnosti stroju. Zvlaste co se tyce simulace vysoce vykone protivzdusne obrany a elektronickeho ruseni.

    REPLY

Nejnovější komentáře