O původu respektive důvodech neúspěchu tureckého pokusu o coup d’état z minulého týdne koluje několik teorií. Jistotu můžeme mít pouze v konkrétních číslech lidí, kteří byli zatčeni, nebo se jich dotkla jiná opatření. Tato čísla jsou alarmující svými vysokými hodnotami. Zatčeno bylo zatím (v době psaní tohoto textu v neděli odpoledne) 358 generálů a admirálů, co činí 35% vlajkových důstojníků tureckých ozbrojených sil. Celkově bylo zatčeno 6310 vojáků a asi 1500 soudců. Propuštěno bylo zhruba 15 tisíc učitelů, dalších 21 tisícům učitelů ze soukromých institucí byly odebrány licence. Celkově bylo ze státní správy suspendováno přes 48 tisíc lidí.
Na páté výročí útoku norského teroristy Anderse Breivika se střílelo v Mnichově. Syn íránských imigrantů narozen v Německu, osmnáctiletý Ali David Sonboly, zabil devět a zranil 27 lidí, než se nakonec sám zastřelil. Po prohledání bytu, ve kterém Sonboly žil se svými rodiči, policie zjistila, že se dlouhodobě zajímal o problematiku masové střelby. Zároveň policie předběžně vyloučila jeho inspiraci činy islámských extremistů. V roce 2015 se však dva měsíce léčil v psychiatrické léčebně, neboť podle všeho trpěl depresemi a sociofobií. Zbraní, kterou útočník použil, byl podle všeho přes darkweb zakoupený expanzní Glock 17. Ten byl opětovně předělaný na střelbu ostrými náboji. Zbraň pocházela ze Slovenska.
Kandidát Republikánské strany na prezidenta Donald Trump zjevně není velkým fanouškem Severoatlantické aliance. V rozhovoru pro New York Times se vyjádřil, že účast v NATO je pro Spojené státy příliš drahá a evropští spojenci by měli přispívat víc. Naznačil také možnost částečného stáhnutí se USA ze struktur NATO nebo přehodnocení mechanismu článku 5 Washingtonské smlouvy. I když s názorem o nutnosti posílit zapojení evropských států do evropské bezpečnosti není možné polemizovat, vnímání funkce NATO jen skrze monetární pohled bez zohlednění historického kontextu může být poměrně nebezpečné.
Polský Sejm odhlasoval uznání zločinů Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády v letech 1943-1944 proti Polákům ve Volynské oblasti jako genocidu. Za hlasovalo 432 poslanců, proti nebyl nikdo. Ukrajinský prezident Petr Porošenko se na svém Twitteru vyjádřil, že „lituje tohoto polského rozhodnutí”. Pro připomenutí, v rukou členů těchto dvou ukrajinských organizací zahynulo ve čtyřicátých letech zhruba 100 tisíc občanů Polské republiky.
Řešení situace v Jihočínském moři je stále v nedohlednu po tom, co Kambodže zablokovala přijetí rezoluce Asociace jihoasijských národů (ASEAN), ve které měl být zmíněn mezinárodní rozsudek proti Pekingu. Na Jihočínské moře, přes které proplouvá ročně zboží v hodnotě 5 bilionů dolarů, si kromě samotné Číny dělají nároky také Vietnam, Filipíny, Malajsie a Brunej.
2 comments
2 Comments
Anonym
25. 7. 2016, 14:28Je to komické, ale článek 5 žádný mechanismus neobsahuje, protože obsahuje dohodu, že napadenému státu ostatní pomohou „takovou akcí, jakou budou považovat za nutnou“ – čili „natvrdo“ tu stanoveno není absolutně nic. Mohou poslat i jen deky a kojenecké vody. V žádném případě to nelze vykládat jako závazek, protože ten (ve Washingtonské smlouvě jediný!) je formulován v článku 1 a velmi jej doporučuji ke čtení. Ostatně i závěr článku 5 je opomíjený! Všechna opatření přijatá podle článku 5 budou „neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“ — Možná je převratné to, že Trump je gramotný (na rozdíl od těch všech ideologů a novodobých politruků, z nichž ti, u nás působící, se dlouhodobě a systematicky snaží umlčet tento výklad Washingtonské smlouvy, jak jej učí Miroslav Polreich).
REPLYLukas Hergott (Hery)@Anonym
25. 7. 2016, 17:38„Article 5
The Parties agree that an armed attack against one or more of them in Europe or North America shall be considered an attack against them all and consequently they agree that, if such an armed attack occurs, each of them, in exercise of the right of individual or collective self-defence recognised by Article 51 of the Charter of the United Nations, will assist the Party or Parties so attacked by taking forthwith, individually and in concert with the other Parties, such action as it deems necessary, including the use of armed force, to restore and maintain the security of the North Atlantic area.
Any such armed attack and all measures taken as a result thereof shall immediately be reported to the Security Council. Such measures shall be terminated when the Security Council has taken the measures necessary to restore and maintain international peace and security .“
Vas vyklad tohoto anglickeho textu je ponekud dle meho zabarveny jinak, nez ten text byl puvodne zamyslen. IMHO veta „such action as it deems necessary, including the use of armed force“ spis vyzniva jako ospravdedlneni pouziti sily. Tedy ze muze pouzit jakychkoliv prostredku, ktere se zdaji nutne, vcetne pouziti ozbrojeny sily. To vetou se v podstate rika, ze pomoc bude adekvatni utoku nikoli, ze si strany v pripade ozbrojeneho utoku mohou poslat jenom „deky a kojenecké vody“.
Co se druheho odstavce tyce, tak nevim, jak je to k prohlaseni Trumpa relevantni.
REPLY