Špatná demografie a málo připravená armáda
Soudě z médií a představ v ministerských dokumentech nábor do armády běží krásně, demografie je sice strašákem, ale jeden, když bude mít silnou vůli, ji přepere. Čísla vypadají dobře (k čemuž přispěl souběh několika faktorů – především zastavený a poté opatrnější nábor po roce 2009, Rusko a migrace/terorismus a zásadní zvýšení příjmů vojáků), a navíc se s nimi dá hrát dle potřeby. Takže, v Koncepci výstavby AČR (KVAČR) z roku 2015 se člověk na straně 22 dočte, že
Na základě důkladných analýz potřeb musí AČR 2025 disponovat min. 24 162 VzP, 3 720 OZ a do 5 000 vojáků v AZ (z celkového počtu personálu rezortu MO přibližně 42 800 osob včetně aktivní zálohy).
V Dlouhodobém výhledu pro obranu 2030 taktéž z roku 2015 se ovšem na straně 5 uvádí, že ozbrojené síly (tedy včetně Hradní stráže, která čítá 715 osob a nevelké Vojenské kanceláře prezidenta republiky) mají mít „vzhledem ke stanoveným úkolům do 27 tisíc vojáků z povolání“. Pomiňme, že vytyčené počty nejsou úplně konzistentní a přeskočme k Obranné strategii ČR z roku 2017, z pera stejného úřadu, která pod vlivem přílivů tisíců nových vojáků optimisticky vytyčila nový cíl – navýšení počtu vojáků AČR o dalších pět tisíc lidí (viz strana 6, odst. 25 a poznámka pod čarou), čímž se číslo zakulacuje na cca 30 tisíc vojáků z povolání jen v AČR. A Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 vzatý na vědomí letos vládou tuto metu opakuje na straně 5.
Jeden by to armádě moc přál, ale realita je nepoměrně komplikovanější a současný nábor, byť kvantitativně krásný v sobě skrývá větší množství problémů. Jeden z nich je věková struktura. Armáda nezadržitelně stárne a stárnou i rekruti (v roce 2018 byl průměrný věk nastoupivších 25,9 roku!), což je velký problém, byť paní generálka tvrdí, že je to vlastně pozitivní. Na vyšším věku rekrutů se projevuje nejenom obecné stárnutí populace, ale například i to, jak zjistil Bohuslav Pernica, že od roku 2015 vzrostl počet znovu přijatých vojáků z povolání na více než 100 (v roce 2018 to bylo 113 osob), zatímco v letech před tím to bylo v řádu dolních desítek osob.
Asi největším problémem je a bude ovšem situace na trhu práce, která se dá odhadnout z demografických prognóz. Tato situace vyžaduje významně odlišné přemýšlení a přistupování k náboru. Bylo by už dobré zapomenou na nesmyslné a zbytečné každoroční taháky jako je představování armády v obchoďáku na Floře v Praze (tyto akce v Praze dávají asi takový smysl, jako vyrazit za náborem do Patagonie) či spoléhání na to, že pouze vojenská univerzita vyprodukuje dostatek důstojníků pro doplňování.
Úvodní graf ukazuje projekci vývoje počtu obyvatelstva do roku 2100 ve dvou kohortách. První 19-30 se dá považovat za vhodnou pro nábor, respektive službu v ozbrojených silách, ale i dalších složkách (i když lepší by bylo zabývat se jen kohortou 19-25 let) a druhá 70-100+ let je důležitá tím, že se na rozdíl od první stále rozrůstá. Je patrné, že zatímco počet osob obou pohlaví vhodných pro službu dlouhodobě klesá (nepříjemný zub nás čeká v roce 2025, do kdy by mělo dojít k největšímu posílení armády, o které hovoří rezortní dokumenty) a ve variantě „bez migrace“ se dokonce kolem roku 2080 dostane pod milion. Konkrétně, mezi roky 2018 a 2100 ve střední variantě se započítáním migrace počet osob v této kohortě klesne o 94 tisíc, v druhé kohortě 70-100+ naopak vzroste o 1.184.115 osob. To bude vytvářet tlak nejenom na státní pokladnu, ale na trh práce obecně.
Pro zajímavost, následující graf ukazuje projekci populace do roku 2050, která byla vytvořena před 15 lety v roce 2004.
Ukazuje trochu jiné kohorty, ale rozevírající nůžky jsou patrné a co víc, výše uvedená projekce, která je mnohem mladší potvrzuje závěry projekce z roku 2004. Jinými slovy, statistici se nemýlí. Důležité je si uvědomit, že zatímco v roce 2002 bylo v zájmovém ročníku průměrně kolem 168 tisíc osob obojího pohlaví, v příštím roce to bude kolem 113 tisíce osob (v roce 2018 to bylo 119.695) a v roce 2025, kdy mají být naplňovány rozvojové plány to bude přibližně 102 tisíc osob (se započítanou migrací).
Poslední graf ukazuje, jak vypadá projekce v kohortě 19-30 let rozdělená na muže a ženy. Všechny grafy vycházejí z dat pro střední variantu.
Není zcela nepravděpodobné, že do budoucna bude velkým konkurentem na trhu práce sociální a zdravotnická oblast. Vzhledem ke stárnutí populace a nutnosti se postarat o nejbližší příbuzné jsou lidé v produktivním věku ochotni vynakládat stále vyšší částky na sociální služby, takže vzhledem k vyšším výdělkům může být zaměstnání v nich přitažlivé především pro mladé, kteří mají dostatek sil na manipulaci s klienty a podobně. Robotizace v této oblasti příliš nepomůže, takže bude růst poptávka po lidech ve věkových skupinách, u kterých je patrný negativní demografický trend, čímž se zvýší soupeření na trhu práce s oblastí, která byla dosud z hlediska konkurence pro armádu i policii okrajová.
Armádě naopak robotizace částečně uleví a je škoda, že se o ní konkrétněji v souvislosti s personálem člověk v žádném ministerském dokumentu nedočte. Nepůjde o nějaké masové nahrazení vojáků a už vůbec ne v předních liniích, ale o další prohlubování spolupráce člověka a stroje, jak o tom například hovoří americká Third Offset Strategy. To napomůže primárně v podpoře, která je klíčová pro vedení jakékoli války, tím, že bude potřeba méně osob pro logistiku, pro strážní službu a podobně. Nedá se ovšem předpokládat, že by se i přes úspěchy v robotizaci a automatizaci výrazně snižovala potřeba takzvaných „bojovníků“, kteří ovšem tvoří vždy menšinu armády.
Demografie je podobná fyzice, dá se obelhat jen velice špatně. Proto by měla být tím základním, čím se plánovači a personalisté na Ministerstvu obrany zaobírají a čemu přizpůsobují nejenom výstavbu schopností, ale i strategii náboru. Snad tak činí, protože na druhou stranu to není jaderná fyzika. I když trvání na akcích v obchoďáku a dalších, přání o počtech promítaných do rezortních dokumentů mohou vyvolávat u jednoho pochybnosti.
Namísto reklamních kampaní by se měla armáda soustředit na individualizované oslovování osob ve vhodných skupinách. Je zkrátka nutné vyrazit mezi lidi, do škol, zájmových organizací a podobně v násobně vyšší míře než doposud (jedna z aktivit, která by si kvůli potenciálu zasloužila mnohem větší rezortní podporu je takzvaný Army Test). Například překvapuje, proč armáda nevyužívá vojáků z povolání, kteří odešli do civilu. Ti by mohli na základě dohody a po proškolení dostávat od ministerstva částku v řádu tisíců korun měsíčně, aby prováděli nábor, respektive popularizaci v daném regionu. Tím by se znásobily síly rezortu a rozhodně by šlo o lépe vynaložené prostředky než za reklamu v rozhlase.
Pro doplňování armády budou klíčové ženy. Pokud se člověk dívá na dlouhodobá oficiální data zjistí, že se toho v posledních deseti letech moc nezměnilo. Procentuální zastoupení žen je přibližně stejné, i když se jejich počet mírně zvýšil. Negativní na vývoji je to, že ženy přispívají ke stárnutí armády více než muži, přesto, že jich je méně.
Generál Jiří Šedivý s oblibou říká, že v AČR musí v ní být minimálně 20 procent žen. A to nikoli kvůli genderové rovnosti, ale kvůli praktičnosti. Zkrátka bez vyššího počtu žen v armádě se ji nepodaří nikdy doplnit. Průpovídky o tom, kterak je žena slabší, neběží rychle jako muž a podobně jsou jen důkazem nedostatku rozhledu a znalosti a nemá smysl se jimi vážněji zabývat. Činností, a tedy i míst, které mohou ženy v každé armádě zaplnit je více než dost a jen hlupák se nechá v této věci zaslepovat ideologičností. Nezdá se však, že by v této oblasti mělo ministerstvo nějaké větší a konzistentní plány. Kariéra žen se většinou z pochopitelných důvodů odlišuje od kariéry mužů a bylo by vhodné se tím vážněji zabývat.
Obecně by mělo Ministerstvo obrany například nabízet vojákům pro jejich děti jako benefit místa v předškolních zařízeních ať už vlastních, či by si mohlo zajišťovat místa dotacemi po dohodě se zřizovateli. V tuto chvíli existuje několik rezortních zařízení, ale opět, nejde o nějakou ucelenou a konzistentní snahu. Dalším benefitem by do budoucna mohla být pomoc s péčí o rodiče vojáků ať už formou příspěvků, či umisťováním do vlastních zařízení. Jak vyplývá z výše uvedených grafů, po tomto typu služeb poptávka jen poroste a pro některé lidi to může být významný faktor při rozhodování vstupu do armády.
Možností, jak zvyšovat atraktivitu armády na trhu práce je velké množství, ale chce to více než proklamování záměrů, což je krásně vidět na – nejenom výše zmíněných – rezortních dokumentech. Například ve stále platném KVAČRu z roku 2015 se slovo nábor objevuje 2x a rekrutace 3x (spolu se slovem nábor a jednou v poznámce pod čarou) a konkrétnější opatření, aby jeden pohledal. Prioritní opatření k dosažení stavu jsou na straně 22 a jsou příliš obecná.
Uvidíme, jak to bude v právě připravené aktualizaci KVAČRu, která má být projednána v příštích měsících. Snad nebude jen souhrnem snů a přání, ale bude obsahovat i konkrétní kroky, jak dosáhnout kýženého stavu, a hlavně bude mít metodologii a bude postavena na relevantních datech, třeba demografických.
S autorem nelze souhlasit. Robotizace bude. Kdo tomu nevěří, ten je Servít! UO k tomu účelu angažovala jako vědeckého pracovníka bývalého poslance ANO B. Chalupu. On a jeho strana to přece byli, kdo danou legislativu produkoval a kontroloval (a bojovali proti korupci). Jasně, Chalupovo angažmá není tak nápadné jako to Hrbatovo https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Byvaly-Vondruv-namestek-mel-peknou-trafiku-Ted-mu-ji-Stropnicky-zrusil-304835, ale otazníky jsou stejné. Bob Chalupa jako vystudovaný chemik je nadějný vědec blížící se šedesátce s celou řadou publikací a patentů v oboru. Třeba ho ale někdo připíše do Vojenských rozhledů jako tomu bylo v případě odborníka ne sociálně nežádoucí jevy, který si to i experimentálně vyzkoušel https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/policie-kvuli-verejnym-zakazkam-stiha-pet-lidi-je-mezi-nimi-i-exposlanec-ods-hrbata_201701251100_hmazancova.
Kytka, lopata, jak to zapadá https://neovlivni.cz/konec-nudy-v-brne-rozhovor-se-zenou-ktera-byla-u-toho/
Musím říct, že tento komentář je tedy pěkný slint…
Pane Šulci, Když ty nesmysly minulých let tolik kritizujete, můžu se Vás zeptat proč jste tak nečinil právě v těch minulých letech, kdy děj byl aktuální?? A co jste vlastně dělal Vy??
Možnosti se vymezit či vyjádřit vůči nesmyslům a nekoncepčnostem jste jistě měl. To co kritizujete značně poškozovalo armádu v očích veřejnosti.
Rozumím tomu, že "po bitvě každý generál" Nicméně už v dnes historických dobách "BKO" jsme se smáli ještě když platila a Moraváci sázeli láhve slivovice na její životnost.
Drahý Láďo, jsi opravdová guma.
Prezentuješ přesně to, co jsem jako záklaďák nesnášel na furťácích během těch dvou zbytečných let v osmdesátkách. Dostával jsem práci, kterou měli dělat furťáci jako součást jejich práce. Dostal jsem k tomu dokonce čestnou funkci pomocník výkonného praporčíka, aby měl výkonný praporčík více času na práci svého kapitána, velitele roty.
Bílá kniha nikde na světě není výtvor státní byrokracie, ale je jde o pohled zvenčí. Jestli se tedy koncepce výstavby armády, obranné a vojenské strategie apod. do té doby dělaly na principu "gumy gumám", pak BKO ukazovala pohled širší veřejnosti – na co si gumy s bídným vzděláním z VVŠPV nebo UO mají dávat pozor, aby nezkurvily obranu ČR. Některé věci jsou totiž nevratné.
Jestli máš alespoň civilní střední vzdělání, jsi schopen stanovit poměry jednotlivých osob ve skupině pro BKO. Pan Šulc s tím nemá nic společného. Naopak, docela jízlivě by mohl podotknout, že (líní) ministerští úředníci (a genštáb je také součástí ministerstva) sami BKO prohlásili za plánovací dokument na úrovni koncepce výstavby, když přišel NKÚ a ptal, podle čeho se plánuje a rozpočtuje, když poslední dokument s výhledem do roku 2010 byl schválen v roce 2003. Dopuručuji ti přečíst si kontrolní závěry NKÚ https://www.nku.cz/scripts/rka/plan-kontrol.asp.
Je dobře, že prezentuješ své názory veřejně. Ukazuje to na skutečnou podstatu armády, do které jsme jako daňový poplatníci měli možnost nahlédnout na podzim 2015 https://domaci.ihned.cz/c1-64663210-vojaci-podporuji-extremisty-v-armade-je-korupce-spatna-vizitka-rika-o-pruzkumu-babis.
Vážený Kájo,
nejen že jsme spolu "husy nepásli" proto si netykáme, ( to dělali bolševici na schůzích) ale doporučuji se podívat na stranu 11 uvedeného dokumentu, kdo všechno byl členem odborné komise pro přípravu BKO. tedy kdo ji "sesmolil" Najdete tam pana Šulce, budiž a také známé teoretiky humanismu s absencí jakéhokoliv vzdělání v oboru bezpečnostních studií a či zkušenostmi s bezpečnostními složkami viz pánové Pánek či Ondráčka.
Bohužel tohle nevyvážila ani přítomnost skutečných odborníků např. gen. Voznica.
Tenhle chabý pokus o armádní engineering neměl šanci na úspěch. MO a GŠ si dobře platí "oddělení nebo odbory komunikace" které pokud by dělali co měli, veřejnost a daňoví poplatníci by měli dostatek informací. Kdo hledá najde…. i na internetu jich je dostatek a relevantních.
Je vidět že jste opravdu jako voják základní služby neměl možnost vidět dál než za rotu.
Když narážíte na NKÚ, tak neznám státní organizaci, kde by nebyl popsaný v jejich zprávách nějaký problém. Dělají svoji práci a dělají ji dobře. K čemu je kontrola, která nic nenajde??
Jelikož mám jak vojenské tak civilní vzdělání, jsem řadu let v civilní sféře (privátní společnosti) tak vidím problém z obou stran.
Mimochodem armáda plní zadání politické reprezentace. Výsledek vidíte "v přímém přenose"
K vašemu "gumy gumám" snad jen že v hodnosti rotmistra nebo poručíka nemáte v podstatě žádné rozhodovací pravomoci s ekonomickým dopadem.
Zato politici prezentované manažery 1.stupně a spol pěkně v tichosti hrají "malá domů"
https://ekonomicky-denik.cz/skandal-ministerstvu-obrany-zmizel-dulezity-polsky-dopis-aneb-se-nenakupovaly-nove-vrtulniky-za-miliardy-resilo-se-i-politicke-zadani-namestka-ministra/
A na tohle nemá skutečně žádná rotmistr vliv…
Když není ani solidní právník, pro miliardové akvizice tak se to "hospodaří"
https://www.ceska-justice.cz/2019/02/obrana-hleda-pravni-kancelar-tendr-obrnence-za-52-miliard-pravnikum-da-14-milionu/
Vážený Kájo, na MO a GŠ si poradí i bez Vás a beze mne. Klíčové tendry za "těžké money" mají možnost realizovat v režimu utajení T nebo PT a oslovit přímo jednu firmu či výrobce. Zákon jim to umožňuje. Toho využívají více než je potřeba, ve zcela neodůvodnitelných případech. Což kritizoval NKÚ v jedné ze svých zpráv.
Vážený rtm. v zál. Láďo, činím tak dlouho. Komentuji, kritizuji, oceňuji… Proč máte dojem, že nikoli? Ad Bilá kniha, to byl například poslední rezortní dokument, který pracoval s demografií, ale toho jste si Vy asi nevšiml, protože jste ji nikdy nečetl. A prosadilo se z ní docela dost, třeba změny legislativy, ale to Vám zřejmě uniká, protože Vaše znalost problematiky se zdá být poměrně mělká. Vámi užitý termín „platila“ Vás usvědčuje z toho, že o obdobných dokumentech, jejich smyslu atd. nemáte ani ponětí. Ale Vám to zjevně stačí. Šťastná nevědomosti…
Plany dobry, populace mala.
Kytka, lopata, už i Albánie je shopna lepšího obranného plánování než ABBA (Adam, Baloun, Bečvář a Alan) https://www.janes.com/article/87929/albania-to-receive-surplus-us-black-hawks
S tou demografií je to zvláštní. Dokumenty produkované pod křídly UO (Zdroje pro zabezpečení obrany České republiky) až do zrušení ÚSS uváděli, že lidí je dost. To samé se objevovalo v dokumentech v produkci SOPS MO. Jenom BKO na to upozornila v roce 2011, protože na to upozorňovala EU a OECD. Dokonce se tomu věnovaly renomované think-tanky jako https://worldview.stratfor.com/article/europes-shrinking-aging-population. Já jsem tomu věnoval ve VR v roce 2010 článek "Profesionální bezpečnostní instituce a problém rizika demografického vývoje – příklad ozbrojených sil České republiky" a část se objevila i ve studii Hlávkovy nadace "Profesionální armáda v České republice: Prvních pět let". Tyhle studie vydávané obvykle v nákladu 200 ks jsou distribuovány zákonodárcům, na ministerstva a děkanům ekonomických fakult, tj. i na UO. Pak tuto oblast zpracovávala pro projekt bezpečnostního výzkumu ADAPTACE zaměstnankyně ČSÚ M. Šimková. ČSÚ znovu přepočítal svoje data v roce 2018 https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-2018-2100. Původní projekce z roku 2013 platí.
Míša Šimková měla kapitolku o demografické hrozbě v knize z roku 2015 "Bezpečnostní systém České republiky: problémy a výzvy". To byl hlavní výstup projektu bezpečnostního výzkumu "Adaptace bezpečnostního systému ČR na měnící se ekonomickou, sociální, demografickou a geopolitickou realitu". Knihy jsme distribuovali poslancům Výboru pro obranu a vybavili je i věnováním, když měli zájem. MO si ale v KVAČR přijatém usnesením Vlády ČR č. 1094, Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2025 čj. V391/2015, tvrdošíjně trvalo na svém, že lidí je dost, ačkoliv MVČR už začalo brát demografii vážně. – Do pekla lze jít i koncepčně a takto je jen dobře, že se k věci KVAČR vyjadřovali do tisku nejvyšší představitelé státu a armády, že tomu věří, když MVČR o demografii říkalo praví opak.
Dobře napsané a vysvětlené. Při čtení mě však napadá otázka – Copak to nejvyšší vedení a velení neví? Vždyť se tím zabývá i UO a její Strategické centrum.
MIGRANTI BUDOU BRÁNIT TUHLE ZEMI???
O jaké započítané migraci se to tady mluví?
To budou Českou republiku bránit migranti?
Jak může migrant bránit naši republiku?
Jaký má morál a motivaci? Žádný a žádnou.
Možná budou migranti chránit tuhle zemi před námi samotnými.
To se ale někdo hodně posral…
Tak ani vlastní: https://www.novinky.cz/krimi/503985-cizince-v-prazske-hospode-nepustili-na-wc-zakricel-allahu-akbar-a-vsichni-utekli.html
Vážený Krabe, než něco napíšete přemýšlejte, studujte… Začněte tím, že se podíváte na metodiku používanou Českým statistickým úřadem, na pojmy atd. Pak zapřemýšlejte. Potom se ještě jednou zamyslete a pokud budete mít i pak nějaké dotazy, ptejte se.
Problém je, zda se někdo na MO je ochoten fakty a daty zabývat. Problém s demografií je zcela zřejmý už dlouho. Nakonec na to přišli i studenti bezpečnostních studií CEVRO v seminární práci před 3 lety. Jde jen o to vyhledat data – jsou volně přístupná – a udělat příslušné závěry.
Pokud se za plánování vydává sehrávání excelových tabulek a nikomu nevadí, že to už 15 let nefunguje, tak se s tím nedá nic dělat.
Když mi bylo 17, tak mi otec řekl "aby bylo problém možné řešit, musí jej většina vidět". Pokud problémy vedení MO vidět nechce, tak se nedají řešit.
Osobně jsem udělal poznatek, že na MO se problém se nejlépe vyřeší tak, že se zabavíme toho, kdo na něj ukazuje (nebo ho prohlásíme za notorického kverulanta a potížistu). On ten problém sice nezmizí, ale přestane se o něm mluvit. No a o čem se nemluví, to neexistuje. Takže táta byl zkušený muž a jeho odpověď na pochyby postpubescenta byla správná, jenže chvíli trvalo, než jsem to zjistil jak hlubokou pravdu mi sdělil.
Bohužel počet zaměstnanců MO, kteří překročí stádium pospubescenta a nejsou schopni se poučit a vidět problémy stále nepřekročil kritickou hranici. No a pak je možné jen na problémy poukazovat a věřit, že se to někdy v budoucnu zlepší a oni prohlédnou.
Mimochodem, ne se vším, co bylo v BKO nebo "Tvrdíkově reformě" (tedy ten úplný materiál pro vládu a BRS) napsáno, jsem souhlasil, ale byl to ucelený materiál, sestavený na základě dlouhých diskusí a analýz. No a a taky klidně může být pravda, že můj názor není správný. Nemám patent na rozum.
Problém je, že oba dokumenty byly smeteny ze stolu a nikdy se nerealizovaly. "Tvrdíkovu reformu" přepracovali na změněný zdrojový rámec, v rámci toho vykostili a nakonec se nic nerealizovalo. BKO byla prohlášena za překonanou ihned po nástupu nového vedení MO za Stropnického a hned na to byla potichu po malých krůčcích demontována již zavedená a ověřená opatření, která začala přinášet změnu a hlavně výsledky. No a komu to vadí?
Pokud budu posuzovat ekonomickou část obou dokumentů, tak kdyby jsme realizovali jen 30% toho, co tam bylo napsáno tak jsem dnes byli o hodně dál.
Takže rtm. v zál. Láďo, tvůj postoj byl stejný jako vedení GŠ. Myslím, že by se to dalo vyjádřit slovy "jen si klidně kecejte, my si pojedeme po staru". Jen žádnou diskusi o problémech a ty potížisty rychle eliminovat. No a pak prohlásíme, že to nefunguje. To že jsem se ani nepokusili něco z toho zavést, není podstatné. Hlavně když nikdo nenarušuje klid a pravidla. nakonec nikdo nic nekontroluje a tak se na to stejně nepřijde.
Potížisté odešli nebo byli odejiti, problémy nezmizely, jen se o nich nemluví, takže vlastně nejsou.
Ad demografická struktura rekrutů. Ono je to svým způsobem logické, že rekruti stárnou. Kromě pár pozic na kariera.army.cz jako například střelec nebo nabíječ, se otevírají hlavně pozice, který vyžadují nějakou odbornost, která je nejlépe získatelná v soukromém sektoru a především je aktuální. Například kantor angličtiny, různí technici, řidiči – zde si dovolím tvrdit, že rekrut v odbornějších pozicích do věku 40 let není problém, naopak může být přínosem. Ostatně máme nějaké normy z fyzické zdatnosti a důležitá je v dnešní armádě častěji spíše odbornost.
Zřejmá je snaha AČR naplnit nejdříve tabulková místa na vytvořená na všech útvarech, aby po dosažení naplněnosti armády na uváděných cca 30 000 příslušníků, bylo možné nahrazovat starší či méně kvalifikované vojáky novými mladšími (pokud budou k dispozici) tak, aby se věkový průměr snižoval.
Pobavila mne nicméně poznámka o náborové akci na Floře v Praze. Co jsem vypozoroval, tak původem z Prahy a vlastně i okolních okresů je v AČR příslušníků i rekrutů minimum. Naopak vede nejvíce Morava a Jižní Čechy – a to zatím jen proto, že zde nevyrostla dostatečná konkurence mezi průmyslovými podniky, kteří by si přetahovali zaměstnance – normální plat v těchto regionech je směšných 25 000 Kč. Je jen otázka času – viz například Liberecko, Hradec apod.
O tom, že je plat v AČR už dnes dostatečně vysoký i na nejnižších funkcích nepochybuji a upřímně přetahování se soukromým sektorem jako je to třeba u učitelů už mi přijde jako rozpočtově nezodpovědné.
Děkuji za zajímavý článek. Souhlasím s nutností cílit více na ženy, lépe a konkrétněji organizovat nábor, lepší zapojení vysloužilých vojáků, chytré benefity (hlavně péče o rodiče vojáků mi přijde jako vynikající nápad – ale to souvisí s věkem vojáků – zajímá to člověka ve 40-ti ne ve 20-ti) atd. Co mi ale přijde jako hlavní, je nutnost se smířit se stárnutím vojáků (a uzpůsobit tomu vše další). Chápu proč je snaha mít armádu mladou, ale tato doba je podle mě nenávratně pryč – armáda prostě bude stará a bude třeba z toho chytrým směrováním učinit přednost, ne problém. Nejde totiž jen o demografii, ale o celkovou změnu způsobu života. Lidé jsou déle ve školách, později se usazují a zakládají rodiny, většina odborností vyžaduje delší přípravu a praxi, pokud mají lidé zájem mohou být déle zdraví a ve formě (dostupnost zdravotní péče a množství volného času pro sport) atd. Nedivil bych se, kdyby zanedlouho byla AČR armádou čtyřicátníků. Teď jde podle mě jen o to, aby to byli lidi kvalitní a ne jen staří.
V návaznosti – jak hodnotíte připravované (zásadní) změny ve struktuře AČR z tohoto pohledu? Stárnutí armády a rekrutů byl jeden z důvodů, proč trochu nedůvěřivě koukám na plán vedení AČR vytvořit třetí manévrový prvek zrovna výstavbou výsadkového pluku. Chápu jiné podstatné výhody, ale nejsou zrovna výsadkáři (spíše Rangers) a zároveň nutnost doplnit 4.brn po vyjmutí 43.vpr, na věk a fyzické kvality nováčků hodně náročná varianta?
Pokud se zdravotní stav 20letého rovná skutečně zdravotnímu stavu 40letého a nevadí to nijak očekávanému prostoru nasazení (Afrika), tj. 40letý muž nebo 40letá žena z mírného klimatického pásma bez problému zvládnou opakovaně nasazení (když za ně není náhrada) i několikeré složité očkování do prostoru nasazení, nechť jsou i 60letí četaři. Jestli jsem ale dobře pochopil filosofii vojenské zdravotnické služby, s malárií není problém sloužit v misi v Africe, ale pro službu v ČR to je problém… Když lze prohlásit BKO za dlouhodobý výhled pro obranu a POKOS postavit na úroveň KVAČR, pak jistě je možné úplně vše, ikdyž se tomu budou někteří spojenci budou smát.
mate nejaka hard data ktera by dokazovala ze pociny jako Armytest maji jakykoliv rekrutacni potencial?
Když jsou peníze, proč to nezkusit? Až peníze nebudou, neboudou ani akce. K tomu všemu tento úryvek z Wiki: V lese zatím skupina loupežníků trhá lístky z květiny a přitom stále opakují: „Loupit, neloupit, sežrat, nesežrat, …“ Pak uslyší přicházet Ivana, tak jej přepadnou a vyhrknou na něj: „Jsi v pasti! A my tě teď oloupíme!“ Zatímco se loupežníci perou o obsah jeho rance, on se zmocní jejich kyjů a začne je vyhazovat do vzduchu s tím, že na jejich pád zpět si mají počkat až do zimy. Později potká Dědečka Hříbečka, který ho rozpustilým hlasem vyzve, aby ho chytil; a pokud se mu to podaří, tak že jej odmění. Za použití kouzel, mizení a opětovného zjevování Dědeček Hříbeček vyhraje. Protože ale Ivan přizná porážku, dá mu to, co mu slíbil – pevný luk a hbité střely. Když ale Ivan odmítne projevit vděk a reaguje slovy „Nerad se klaním hned, to potom bolí hřbet. Ať se ti medvěd klaní až k zemi,“ Dědeček Hříbeček dodá, že medvěd se mu skutečně pokloní až k zemi, ale Ivanův hřbet se přitom ohne.