Československo a později i Česká republika pro řešení bezpečnostních hrozeb a rizik využívala holistického pojetí v podobě koncepce ucelených sil (a prostředků). V tomto pojetí jsou schopnosti bezpečnostního systému rozložena mezi silová ministerstva, která, v závislosti od scénáře, své schopnosti krátkodobě vyčleňují k posílení té které složky bezpečnostního systému. Do určité míry se tak vojenské a nevojenské duplikují s cílem vytvořit vojenským nebo nevojenským složkám určitou systémovou zálohu. Ta zároveň umožňuje těmto složkám fungovat na sobě nezávisle a soběstačně.
Za protipóly takového uceleného souboru sil a prostředků jsou považovány ozbrojené síly a Policie ČR. Policisté jako prvek ozbrojených bezpečnostních sborů se může za určitých okolností (podřízení ministrovi obrany) stát paramilitární složkou a posílit tak vojenské schopnosti státu. K tomu by bylo třeba změny legislativu tak, jako tomu bylo v době Československé socialistické republiky. Český právní řád již v z. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, obsahoval § 50a, umožňující nasazení vojáků v rolích policistů. Zákon č. 273/2008 Sb., o policii České republiky navíc umožnil povolávat k plnění policejních úkolů také příslušníky Vězeňské služby a Celní správy ČR. To bylo v době, kdy počet českých policistů činil 32 tisíc (1992), resp. 42 tisíc (2008), a počet profesionálních vojáků 38 tisíc (1993), resp. 24 tisíc (2008). Podle vyjádření ministra vnitra slouží v současnosti u Policie ČR 40 tisíc policistů a policistek. Je tak otázkou, kdo dnes v rámci IZS zálohuje koho…
Pomineme-li otázku proporcí, je možná dobré se zeptat, co znamená nasazení vojáků v roli policie. Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky, např. č. 285/2014 Sb., to většinou specifikuje výčtem paragrafů ze zákona o Policii ČR stanovující oprávnění a povinností příslušníka Policie ČR, která jim pro daný ad hoc úkol náleží. Měl jsem možnost se jedné takové asistence účastnit. Přidělen k hlídání areálu Spolany Neratovice během summitu NATO v roce 2002 jsem pochopil, že od vojáků se moc neočekává. Ani to nejde. S výjimkou příslušníků Vojenské policie schází nejenom policejní výcvik, ale také znalost trestního a jiného práva. K tomu je ještě třeba připočíst fakt, že příslušníci bezpečnostních sborů k použití služební zbraně potřebují zbrojní průkaz a tedy i odpovídající psychotesty, použití vojenských služebních zbraní a zbraňových systémů žádný zbrojní pas nevyžaduje a stejně tak i (asi s výjimkou pilotů, ženistů, potápěčů a speciálních vojenských složek) jakékoliv psychotesty.
Také na rozdíl od bezpečnostních sborů, kde je pro zařazení ke službě potřebná minimálně maturita, alespoň polovinu stavů ozbrojených sil tvoří lidé jen s výučním listem. Povolat vojáky k plnění úkolů policie v otevřeném terénu plném civilistů a lidskoprávních organizací může být tak pro vládu docela dobrodružné. To zejména v případě, když nasazení vojáků nebude krátkodobé, problém uprchlictví zůstane dlouhodobým politickým tématem na celostátní, krajské i obecní úrovni a dále bude probíhat boj proti pravicovým extremistům v řadách vojáků (a vojaček), který byl odstartován v roce 2007. Vojenského extremistu prý poznáte podle tetování. A jak často jste se setkali s tetovaným policistou?
36 comments
36 Comments
J.D.
14. 8. 2015, 22:53Jen technická příslušníci bezpečnostních složek (PČR, VS ČR, CS) mají stejně jako vojáci zbraň na hromadný zbrojní průkaz vystavený na nejvyššího funkcionáře daného sboru (Policejního prezidenta, GŘ VS, GŘ CS), psychotesty mají stejné jako armáda. Individuální zbrojní průkazy mají pouze měsští strážnici, protože nejsou ve služebním poměru.
REPLYMartin@J.D.
17. 8. 2015, 9:43Samozřejmě, že ani žádný zbrojní průkaz vystavený na nejvyššího funkcionáře daného sboru neexistuje. Zbrojní průkazy musí držet pouze strážníci městských policií a zaměstnanci bezpečnostních agentur.
REPLYBohuslav Pernica@Martin
17. 8. 2015, 13:34Drobný dotaz, mám tomu rozumět tak, že psychotesty jsou v podstatě stejné u policie i armády – lidé, kteří mají používat sílu (zbraň) mimo střelnice a výcvikové prostory, mají mít stejný psychologický profil? Bráno ještě z jiného pohledu: ten který neprojde sítem u policie, neprojde vstupním sítem u armády?
REPLYFlyboy Eda
15. 8. 2015, 13:28Možná by se dalo započítat pár lidí z Celní správy. Pak tu jsou ještě městské policie, tam se snad nachází také někdo, kdo zná příslušné zákony. (i když, z vlastního okolí tam vidím jen odpadlíky, kteří byli odejiti z AČR a neprošli přes výběr u PČR nebo u hasičů).
Co Vojenská policie, ta se nezapojí?
Rozhodně je vidět, že stát má co dohánět. Stačí jeden problém u muničního skladu, …
REPLYNerad bych tu viděl, aby nám tu politici (na popud jejich chlebodárců-lobbistů, bo český politik by sám nenašel ani vodu v řece) na tuto činnost jednoho dne najali soukromé agentury a zprivatizovali více části ozbrojených složek, to už by tu byla UA se svými „dobrovolnickými prapory“ placenými „odněkud.“
Anonym
15. 8. 2015, 17:47Zvláštní. Jak vykládat tuhle zprávu http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zpravy/zeman-a-becvar-na-hranicich-muze-pomoci-1500-nejvys-2600-vojaku/1247958?utm_source=rss&utm_medium=feed
REPLYZákon hovoří jasně, o nasazení vojáků nerozhoduje ani engéeš, ani prezident. Máme to chápat tak, že se armáda se pokouší o puč? TK či prohlášení negéeše bez vědomí vlády je podle kariérního řádu na důtku či odvolání odpovědných funkcionářů. Jak je to vše podobné období let 1946 až 1948…
Honza
17. 8. 2015, 6:12ale no tak.. to, že má armáda >nějaký< plán a že s ním seznámila vrchního velitele, přece neznamená, že by se chystal puč. nezatoulal jste se z aeronetu_dot_ru?
REPLYAnonym
17. 8. 2015, 10:16A proč na ten hrad nepřišel policejní prezident nebo generální ředitel hasičů se svými návrhy? A kde by slavný ministr obrany? Komu ti lidé jsou vlastně podřízeni a komu se odpovídají? Vždyť nemají žádné rozpočtové pravomoci pro takovou akci. Proto o nasazení armády „mimo běh“ rozhoduje vláda, aby se mohlo „přidat“ rozpočtu Ministerstva obrany. Součástí vlády je kvůli tomu i ministr financí. Prezident má jen povyšovací a jmenovací pravomoci. Obávám se, že tuhle zemi neřídí demokratická vláda, ale starosta Brandýsa nad Labem-Stará Boleslav.
REPLYHonza@Anonym
17. 8. 2015, 19:54nemám zrovna velkou zkušenost s protokolem, ale tupě předpokládám, že za prezidentem se jezdí na pozvání.. až pan prezident bude chtít informace od hasičů, pozve si hasiče. a jo- prezident je stále ještě i vrchní velitel ozbrojených sil, ne tak policie a hasičů.
REPLY