Příspěvky označené Airborne Laser

Laser pro námořnictvo sestřeloval letadla

Poprvé v historii námořnictva byl použit laser na lodi k sestřelení letadla. Test se odehrál nedávno u amerického západního pobřeží a provedla jej firma Raytheon Missile Systems a americké námořnictvo. Raytheon mimo jiné vyrábí námořní obranné komplety Phalanx a právě na jeden z nich firma „namontovala“ 32 kilowattový laser, který sestřelil čtyři bezpilotní letadla přibližující se k lodi.

Raytheon developed the system after buying six off-the-shelf commercial lasers from the car industry and joining them to make a single, powerful beam guided by the Phalanx’s radars. Unlike other tests which have been conducted on aircraft it uses a solid state laser rather than a chemical generated beam. Mike Booen, vice president of Directed Energy Weapons at Raytheon, said the tests off San Nicolas Island were “a great day for the laser”. “This is more real than Star Wars,” he said, speaking at the Farnborough Air Show. “We are now on the path to deliver the first battlefield lasers integrated into real weapons systems. With drones being used more frequently to spy on or attack fleets in future warfare it is necessary to make defences against them.“

Systém je schopen bránit loď i proti malým plavidlům a Raytheon pracuje na tom, aby fungoval i proti lodním raketám. Potenciálně by tato technologie mohla mít využití nejenom v námořnictvu, ale i v dalších složkách. Podle všeho se díky pokroku v technologiích blížíme k tomu, že během několika let budou moci být lasery využívány ve větší míře. Nicméně stále zůstává jeden problém – energetická náročnost, která komplikuje využití laserů například pěchotou a s ní související rozměrnost.

Raytheon samozřejmě není první, kdo laser testuje. Pokusy se prováděly už hluboko ve studené válce. Mimochodem, slovo laser je akronym a skrývá se za ním Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation a poprvé jej postavil T. H. Maiman v roce 1960. Lasery měly být součástí Strategické obranné iniciativy a zůstaly – byť v omezenější míře – součástí i následujících protiraketových obran. V současnosti existuje funkční chemický laser na palubě letounu Boeing 747, který by měl sestřelovat nepřátelské rakety ve vzestupné fázi letu. A rozhodně by se nemělo zapomínat na pokusy, které s laserem dělá Boeing. Ten by chtěl docílit toho, že paprsek bude schopen likvidovat improvizované nástražné systémy (IED).

Zde ještě nabízím rozhovor s Mikem Booenem z Raytheonu.

A měl bych jeden dotaz. Nějak se totiž nemohu rozhodnout. Pokud by se laserovou technologii podařilo začít ve větší míře využívat v ozbrojených silách, včetně pozemních, jak hluboká by to podle vás byla revoluce? Změnilo by to zásadněji vedení bojových operací, nebo nikoli?

, , , ,

2 komentářů

Laser poprvé naostro (UPDATED)

Start upraveného Boeingu 747, který má na palubě chemický laser schopný sestřelovat balistické rakety ve vzletové fází; Foto Missile Defense Agency

Byť je u nás v Česku téma protiraketové obrany vytěsněno na okraj zájmu (pokud nás někdo osloví s něčím konkrétním, opět budeme v nedbalkách), okolo žije v mnoha formách dál. Před více než rokem se říkalo, že to byli Češi, kteří v Evropě ne příliš populární projekt tlačili v NATO (samozřejmě, realita byla komplikovanější, a hlavně se tak dělo proto, abychom si kryli záda, přece jenom doma velké nadšení nepanovalo a jak jinak uplatit Zelené…).

Dnes jsou to Poláci, kteří si vymodlili Patrioty (byť budou nasazeny v mnohem ořezanější podobě, než si přáli) a Rumuni či Bulhaři, kteří jasně deklarovali svůj zájem, aby byly na jejich území rozmístěny prvky protiraketové obrany. Bulharský premiér Bojko Borisov nedávno řekl, že by jeho země měla vyjít Amerčanům vstříc a francouzský státní tajemník Pierre Lelouche poznamenal, že by Evropané měli o štítu debatovat více, než dosud. Možná by se to dalo oglosovat takto: Když všichni mlčeli, Češi diskutovali. Když všichni diskutují, Češi mlčí…

Projekt protiraketové obrany prošel a prochází škrty. Přesto nejsou tak drakonické, jak mohly být – i když to se může ještě v budoucnu stát. Pro příští fiskální rok administrativa Baracka Obamy žádá po Kongresu, aby schválil 9,9 mld. dolarů na protiraketovou obranu (pro fiskální rok 2010 to bylo 9,3 miliardy).

Jednou z „obětí“ škrtů se už loni stal druhý Airborne laser (chemický laser umístěný na palubě upraveného Boeingu 747). Jeho „starší bratr“ Airborne Laser Testbed (ALTB) však pokračuje v testování a minulý týden dokonce poprvé „naostro“ sestřelil maketu nepřátelské balistické rakety:

At 8:44 p.m. (PST), February 11, 2010, a short-range threat-representative ballistic missile was launched from an at-sea mobile launch platform. Within seconds, the ALTB used onboard sensors to detect the boosting missile and used a low-energy laser to track the target. The ALTB then fired a second low-energy laser to measure and compensate for atmospheric disturbance. Finally, the ALTB fired its megawatt-class High Energy Laser, heating the boosting ballistic missile to critical structural failure. The entire engagement occurred within two minutes of the target missile launch, while its rocket motors were still thrusting.

Byť si lidé z Missile Defense Agency i z Boeingu pochvalují, že je to velký krok kupředu, přesto asi nakonec zůstane pouze tohle jedno jediné letadlo. Odslouží si svoje a skončí ve šrotu… To je ta pesimistická a v tuto chvíli i nejpravděpodobnější varianta. Pokud by ale došlo někdy k jeho úspěšnému nasazení, možná by jej to mohlo zachránit.

Každopádně, nebude od věci dále bedlivě sledovat vývoj v oblasti protiraketové obrany. Prezident Barack Obama totiž vypadal, že se s tímto projektem chce co nejrychleji rozloučit, podobně jako už několikrát jeho předchůdci v minulosti. Zdá se ale, že buď je lobby příliš silná, nebo si Bílý dům nechává otevřená zadní vrátka a antirakety a další hi-tech vynálezy neodepisuje, i když je má možná jen jako klacek, kterým může kolem sebe mlátit při vyjednávání. A v tuto chvíli, soudě třeba podle informací o posilování protiraketových obran v oblasti Zálivu a už zmíněném aktivním vyjednávání v Evropě se zdá, že B je správně.

UPDATE: Podle textu, který se objevil na Defense Tech jsou evropští členové NATO připraveni budovat teritoriální protiraketovou obranu, byť jejich příspěvek stále není jasný. Zdá se, že tzv. Phased Adaptive Approach (PAA) – jeden z dalších termínů, které se objeví s každou novou administrativou (kdo se v tom vyzná?) -, se kterým přišel Obamův Bílý dům, má podporu na obou stranách Atlantiku. Vypadat by měl následovně (pokud bude uskutečněn – kondicionál je namístě – pak Obamův projekt předčí v robustnosti ten Bushův):

The PAA strategy envisions deploying sea-​​based SM-​​3 Block 1A interceptors and AN/​TYP-​​2 X-​​band radars capable of meeting short– and medium-​​range threats starting next year, and gradually adding land-​​based SM-​​3s and incremental upgrades to improve the system’s capability as the threat evolves (AW&ST Sept. 21, 2009, p. 22). The objective is for PAA to be able to counter intermediate-​​range missiles by 2018 and to afford some protection against ICBMs by the end of the decade. The approach is premised on the sharp growth in the quantity and quality of short– and medium-​​range missiles able to threaten Europe, and the likelihood that long-​​range missiles capable of reaching the U.S. will not emerge as a real threat until later.

, , , ,

1 komentář

Laser na střelnici

Chemický laser umístěný na palubě letounu Boeing 747 (Airborne Laser, ABL) je jedním z těch ambicioznějších projektů – technologicky je velice náročný, výzkum a vývoj se protahuje a taktéž stojí více, než měl. Ministr obrany Robert Gates už před několika měsíci nechal v rámci škrtů zastavit výrobu druhého Boeingu vybaveného laserem. Nicméně první stroj pokračuje v testování a podle informací Missile Defense Agency úspěšně.

10. srpna ABL úspěšně simuloval zásah makety rakety a o pár dnů později, 18. srpna byl během letu vystřelen laserový paprsek do palubního „kalorimetru“, který měří charakteristiky paprsku. Při prvním testu nebyl použit vysokoenergetický laser, ale k tomu by, i díky tomuto pokusu, mohlo dojít do konce letošního roku. Danger Room přišel s odkazem na video, které ukazuje zaměření cíle, který se pohybuje zleva doprava.

A tracking laser locks on the target, followed by an atmospheric compensation laser. Then the surrogate high-energy laser — a stand-in for the ABL’s powerful chemical laser — shines on the target. The target missile is a 36-foot-long Terrier Lynx/Black Brandt missile, a.k.a. a Missile Alternative Range Target Instrument.

A zde je video z testu:

Osud protiraketové obrany je stále nejasný. Můj odhad je takový, že v blízké budoucnosti se začne viditelněji sahat do architektury a její proměna samozřejmě povede i ke změně rozpočtu, což povede k úvahám, zda je, nebo není ta či ona část protiraketové obrany smysluplná a životaschopná.

Z jednotlivých úvah, článků a prohlášení vyplývá, že námořnictvo tvrdě bojuje za to, aby byl štít především rozmístěn na moři a letectvo zase samozřejmě nabízí řešení ze vzduchu. Asi nejhůř bych procentuálně v tuto chvíli ohodnotil šance radaru v Česku a antiraket v Polsku, protože důležitým apektem protiraketové obrany má být její mobilita. A samozřejmě, politická přijatelnost. To, jak se k tomuto projektu staví vláda/parlament/politické strany/voličstvo nemá smysl znovu popisovat.

Každopádně, jasněji snad bude během pár měsíců, protože teď by měla probíhat revize dřívějších představ. Jak jinak, revize se samozřejmě může dotknout i rozpočtu. Nebyla by to nová situace, od konce 50. let minulého století to protiraketová obrana zažila už několikrát.

, , , , ,

Žádné komentáře