Byť je u nás v Česku téma protiraketové obrany vytěsněno na okraj zájmu (pokud nás někdo osloví s něčím konkrétním, opět budeme v nedbalkách), okolo žije v mnoha formách dál. Před více než rokem se říkalo, že to byli Češi, kteří v Evropě ne příliš populární projekt tlačili v NATO (samozřejmě, realita byla komplikovanější, a hlavně se tak dělo proto, abychom si kryli záda, přece jenom doma velké nadšení nepanovalo a jak jinak uplatit Zelené…).
Dnes jsou to Poláci, kteří si vymodlili Patrioty (byť budou nasazeny v mnohem ořezanější podobě, než si přáli) a Rumuni či Bulhaři, kteří jasně deklarovali svůj zájem, aby byly na jejich území rozmístěny prvky protiraketové obrany. Bulharský premiér Bojko Borisov nedávno řekl, že by jeho země měla vyjít Amerčanům vstříc a francouzský státní tajemník Pierre Lelouche poznamenal, že by Evropané měli o štítu debatovat více, než dosud. Možná by se to dalo oglosovat takto: Když všichni mlčeli, Češi diskutovali. Když všichni diskutují, Češi mlčí…
Projekt protiraketové obrany prošel a prochází škrty. Přesto nejsou tak drakonické, jak mohly být – i když to se může ještě v budoucnu stát. Pro příští fiskální rok administrativa Baracka Obamy žádá po Kongresu, aby schválil 9,9 mld. dolarů na protiraketovou obranu (pro fiskální rok 2010 to bylo 9,3 miliardy).
Jednou z „obětí“ škrtů se už loni stal druhý Airborne laser (chemický laser umístěný na palubě upraveného Boeingu 747). Jeho „starší bratr“ Airborne Laser Testbed (ALTB) však pokračuje v testování a minulý týden dokonce poprvé „naostro“ sestřelil maketu nepřátelské balistické rakety:
At 8:44 p.m. (PST), February 11, 2010, a short-range threat-representative ballistic missile was launched from an at-sea mobile launch platform. Within seconds, the ALTB used onboard sensors to detect the boosting missile and used a low-energy laser to track the target. The ALTB then fired a second low-energy laser to measure and compensate for atmospheric disturbance. Finally, the ALTB fired its megawatt-class High Energy Laser, heating the boosting ballistic missile to critical structural failure. The entire engagement occurred within two minutes of the target missile launch, while its rocket motors were still thrusting.
Byť si lidé z Missile Defense Agency i z Boeingu pochvalují, že je to velký krok kupředu, přesto asi nakonec zůstane pouze tohle jedno jediné letadlo. Odslouží si svoje a skončí ve šrotu… To je ta pesimistická a v tuto chvíli i nejpravděpodobnější varianta. Pokud by ale došlo někdy k jeho úspěšnému nasazení, možná by jej to mohlo zachránit.
Každopádně, nebude od věci dále bedlivě sledovat vývoj v oblasti protiraketové obrany. Prezident Barack Obama totiž vypadal, že se s tímto projektem chce co nejrychleji rozloučit, podobně jako už několikrát jeho předchůdci v minulosti. Zdá se ale, že buď je lobby příliš silná, nebo si Bílý dům nechává otevřená zadní vrátka a antirakety a další hi-tech vynálezy neodepisuje, i když je má možná jen jako klacek, kterým může kolem sebe mlátit při vyjednávání. A v tuto chvíli, soudě třeba podle informací o posilování protiraketových obran v oblasti Zálivu a už zmíněném aktivním vyjednávání v Evropě se zdá, že B je správně.
UPDATE: Podle textu, který se objevil na Defense Tech jsou evropští členové NATO připraveni budovat teritoriální protiraketovou obranu, byť jejich příspěvek stále není jasný. Zdá se, že tzv. Phased Adaptive Approach (PAA) – jeden z dalších termínů, které se objeví s každou novou administrativou (kdo se v tom vyzná?) -, se kterým přišel Obamův Bílý dům, má podporu na obou stranách Atlantiku. Vypadat by měl následovně (pokud bude uskutečněn – kondicionál je namístě – pak Obamův projekt předčí v robustnosti ten Bushův):
1 commentThe PAA strategy envisions deploying sea-based SM-3 Block 1A interceptors and AN/TYP-2 X-band radars capable of meeting short– and medium-range threats starting next year, and gradually adding land-based SM-3s and incremental upgrades to improve the system’s capability as the threat evolves (AW&ST Sept. 21, 2009, p. 22). The objective is for PAA to be able to counter intermediate-range missiles by 2018 and to afford some protection against ICBMs by the end of the decade. The approach is premised on the sharp growth in the quantity and quality of short– and medium-range missiles able to threaten Europe, and the likelihood that long-range missiles capable of reaching the U.S. will not emerge as a real threat until later.
1 Comment
Mira
18. 2. 2010, 8:22Já jen vítám, když se prvky protiraketové obrany umísťují co nejblíže k možnému protivníkovi. Jak by se asi cítili občané Bulharska, Rumunska nebo jiných spojenců v Alianci, kdyby kolem nich padaly trosky raket s jadernými hlavicemi.?
REPLYNavíc se přikláním spolupráci Aliance s Ruskem a společnému využití radaru v Gabale, který údajně je schopen a provádí monitoring raketových zkoušek Íránu, stejně jako sledoval činnost ve válkách v Perském zálivu.