Příspěvky označené britské síly

„Sangingrad“ a Sajedebád – Britové v Afghánistánu

Americké a britské síly během bojové patroly v oblasti Sanginu v provincii Hílmand (2007); Foto Specialist Daniel Love, U.S. Army

Na iDnes jsem našel několik článků týkajících se Afghánistánu. Konkrétně popisují britské operace v distriktu Sangin a operace Tor Šezáda v distriktu Nad-e-Ali. Je hezké, že se i české deníky zabývají děním v Afghánistánu, ale pořád mi v těch článcích něco chybělo. Chci zde proto poskytnout svůj pohled na tyto události, protože se obávám, že autoři článků na Natoaktual a iDnes nečtou ani zprávy z webu ISAF a ani britský Helmand Blog.

Operace Tor Šezáda (Černý Princ) byla jednou z nových operací typu Moshtarak, o které se toho popsalo víc, než si ve skutečnosti zasloužila. Cílem této operace bylo postoupit do jižní oblasti distriktu Nad-e-Ali a pomalým a systematickým postupem vytlačovat povstalecké síly směrem na jih, kde na hranici mezi distrikty Nad-e-Ali a Mardža působí jednotky americké námořní pěchoty.

Jednalo se o společnou operaci sil ISAF a Afghánské národní armády (ANA), kdy některé úkoly byly striktně rozdělené – často je na fotkách vidět jak Britové zajišťují krytí a vojáci ANA prohledávají místnosti v compoundech. Podle mě jde o krok správným směrem, kdy se Talibanu upírá možnost vyvíjet tlak na obyvatele toho či onoho compoundu jen proto, že jejich obydlí bylo „poskvrněno“ tím, že do něj vstoupil „nevěřící“. Je to dobrá lekce pro ty, kdo se chtějí učit jak se chovat v prostředí boje proti povstalcům.

Toto je pouze jedna z věcí, které mi v článku na iDnes chybí – celkový pohled na situaci. Místo toho se článek soustředí pouze na některé body průběhu a ani ty neuvádí správně. Například, autor textu píše:

Nesetkali jsme se s velkým odporem. Došlo jen na pár přestřelek s povstalci,“ uvedl velitel britských jednotek Frazer Lawrence.

Podplukovník Lawrence, velitel 1. praporu Regimentu vévody z Lancasteru, toto opravdu řekl, ale bylo to až 12. srpna – tedy plné dva týdny po začátku operace. Citovat pouze některé zprávy a výroky (zvláště ty pozitivní) může být buď pokusem vyzvednout schopnosti sil ISAF a banalizovat sílu Talibanu anebo to může být pokus poukázat na to, že válka v Afghánistánu není až tak hrozná. A zde je ona pomyslná „druhá strana mince“ – tentokrát z dílny deníku The Independent z 2. srpna:

Resistance had initially been muted as British and Afghan forces headed south, with insurgent fighters focusing on US Marines coming in the opposite direction. But they had reorganised – with repeated radio calls for ammunition – and were now in a position to hit back. (…)
Despite the British and Afghan troops enjoying an element of surprise, the insurgents have been able to lay down belts of IEDs, their weapon of choice which have taken a lethal toll in the campaign. These had to be dealt with repeatedly. At least two of the bombs, discovered and detonated, were around 30lbs, capable of causing devastating damage.

Problém, který jsem zde nastínil, spočívá v přístupu k operacím v Afghánistánu – zatímco čtenáři OWOP mají zájem si ověřovat pravdivost informací studiem různých zdrojů, průměrný čtenář iDnes tak nečiní. A to se netýká pouze operací britských jednotek v silách ISAF, ale i nasazení AČR v provincii Lógar.

Pro shrnutí, článek o operaci Tor Šezáda je laděn až příliš pozitivně. Oproti tomu text o Sanginu v Independentu pesimismem až přetéká. Autor píše o Sanginu jako o místě kde „Přestřelky s povstalci v ulicích stejnojmenného správního města jsou na denním pořádku, stejně jako výbuchy nastražených náloží u silnic“ a o oblasti na kterou Britové „nemají ani v nejmenším dobré vzpomínky“. Zde odkazuje na tzv. Siege of Sangin z let 2006 a 2007.

Nechci tvrdit, že detailně sleduji každodenní vývoj situace v Afghánistánu, ale nemá snad každá provincie svůj „černý distrikt“? V některých provinciích je těchto distriktů možná víc, ale také jim je věnována větší pozornost. Podle Afghanistan Order of Battle pro srpen 2010 zveřejněného na stránkách Institute for the Study of War působí v Sanginu bojová skupina 40 Commando, Royal Marines a v okolních distriktech jsou rozmístěny síly americké námořní pěchoty. Vřele můžu doporučit nové stránky Helmand Blog kde je popisován i vývoj v Sanginu.

Každopádně stojí za to si položit v souvislosti s tímto článkem i otázku: „Jak se dívám na situaci v Afghánistánu? Je to pesimistický anebo optimistický pohled? Snažím se být objektivní?“ Odpověď do značné míry předurčuje to, co Afghánistánu říkám, či píši bez ohledu na složitou realitu v terénu.

, , ,

7 komentářů

Nová zbraň – osli

Oslové jsou v Afghánistánu důležitým dopravním prostředkem; Foto seržant Teddy Wade, americká pěchota

Britští vojáci v Hílmandu se znovu přesvědčili, že vynalézavost Talibanu nezná mezí. Jak píše The Daily Telegraph, nedávno se k jednomu z táborů blížil osel s nákladem. Vojáci se ho nejprve snažili zastavit světlicemi. Když osel nereagoval, jedním výstřelem ho skolili.

Vojáci byli obezřetní. Pojali totiž podezření, že se děje něco neobvyklého, když viděli, jak několik mužů pobízelo osla směrem k táboru a když se nebohé zvíře tím směrem vydalo, rychle zmizeli. Než se tedy k zastřelenému oslovi přiblížili, jeden z Britů vystřelil na náklad světlici. Asi po třiceti vteřinách se ozval výbuch. Jak řekl major Richard Streatfeild z 3. praporu Rifles Regiment:

The insurgents have really outdone themselves by strapping an improvised explosive device to a donkey and sending it towards the camp. Fortunately the gate guard noticed something suspicious when a group of men let the donkey go a short way from the camp and then hurried off… No-one was hurt thanks to the swift action taken and they were saved from a very unusual attack.

Už dříve se objevily informace o tom, že Taliban má novou taktiku označovanou jako „Vypusť mrtvého osla“ („Drop the Dead Donkey“).

, , ,

6 komentářů

Britské problémy a pár otázek pro vás

Podle statistik Brity čeká nejkrvavější rok od války o Falklandy v roce 1982. Ještě před včerejším incidentem, při kterém zemřelo pět vojáků rukou afghánského vojáka policisty statistika říkala, že Britové letos přišli o 87 lidí. Teď je toto číslo ještě vyšší. Do konce roku zbývají  dva měsíce a v Afghánistánu letos tedy zemřelo 92 britských vojáků. (Následující citát nepočítá s oněmi pěti ztrátami ze včerejška.)

A total of 224 British service personnel have died since the start of operations in Afghanistan in 2001, compared to 255 in the two-month war against Argentina 24 years ago. The number of servicemen and women injured has also been extensive – a total of 940 in the four years of combat.

Včerejší incident je ovšem v mnohém více šokující, než přechozí ztráty v boji. Vojáci, jejichž úkolem byl výcvik ANP zemřeli, když se zastavili na afghánské policejní stanici. Jeden z afghánských policistů po nich začal střílet zřejmě ve chvíli, kdy si sundali neprůstřelné vesty. Útočník uprchl, k útoku se přihlásil Taliban. Britský premiér Gordon Brown řekl:

„While we are assembling evidence, the Taliban have claimed responsibility for this incident,“ Mr Brown told MPs in the Commons on Wednesday. “It may be that the Taliban have used an Afghan police member or they have infiltrated the Afghan police force and that is what we’ve got to look at,“ he said.

Podle některých informací však střelec pracoval pro policii tři roky. Pravděpodobnější bude, že dlouhodobě nepatřil k Talibanu, ale že ho někdo uplatil. Napadlo mně také, že není nemožné, že si vyřizoval osobní účty, například kvůli někomu z bližší či širší rodiny. Ale to je skutečně jenom spekulace. Nic z výše uvedeného však nezmění na tom, že o život přišlo pět lidí, kteří se snažili Afgháncům pomoci. Jsou to:

  1. Sergeant Major Darren Chant, 1st Battalion The Grenadier Guards
  2. Sergeant Matthew Telford, 1st Battalion The Grenadier Guards
  3. Guardsman James Major, 1st Battalion The Grenadier Guards
  4. Acting Corporal Steven Boote, Royal Military Police
  5. Corporal Nicholas Webster-Smith, Royal Military Police

Tato událost má a bude mít velký vliv na veřejné mínění, které je už tak proti britské angažovannosti v Afghánistánu. Jsou obavy, že by mohla být vláda přinucena dříve či později ke stažení. Co by to znamenalo pro misi v Afghánistánu není potřeba zdůrazňovat.

Lord Ashdown writes in The Times: “There is now a real chance that we will lose this struggle in the bars and front-rooms of Britain, before we lose it in the deserts and mountains of Afghanistan.” Lord Powell said that the public wouldn’t accept a strategy that did not include a cut-off point within three years.

Výcvik afghánských sil je klíčový, ale včerejší incident ukazuje na rizika, která jsou s tím spojena. A řekl bych, že toto je jedno z mnoha. Docela by mně proto zajímaly vaše názory a zkušenosti. Předpokládám, že někteří z vás něco podobného v Afghánistánu dělali a nebylo by od věci se podělit o názory na tuto věc. Mohou být velice zajímavé, ale havně mohou i někomu pomoci.

Jaká jsou při výcviku rizika? Dá se podobným incidentům nějak předejít? A jaké jsou dle vás dosavadní lessons learned v oblasti výcviku a spolupráce s ANP a ANA?

, , , , ,

3 komentářů

Extrémní léto

Brigádní generál Tim Radford po příletu z Afghánistánu; Foto britské ministerstvo obrany

V pondělí se vrátili do Británie muži a ženy z 19. lehké brigády. Brigádní generál Tim Radford prohlásil, že vojáci prošli „extrémní zkouškou“. Jenom během léta Britové přišli o 66 lidí a mnohem více bylo zraněno. Jak řekl Radford:

“This summer we have had a total of 1,800 improvised explosive devices laid in our path so we have had to adapt quickly and that’s never been seen before in Helmand.“

Pokud by člověk počítal, že brigádní generál myslí létem skutečně pouze tři měsíce, pak by vycházelo 20 IED na den, což je úctyhodný počet ze dvou hledisek – 1) ukazuje těžkosti, kterými Britové procházeli a b) ukazuje na schopnosti Talibanu a dalších skupin bojujících proti koaličním silám. Radfordovi vojáci se účastnili operace Panther’s Claw, jejímž cílem bylo vytvlačit Talibance a umožnit tak více lidem, aby se mohli účastnit voleb. Jak se ukázalo, volební účasti na jihu to ale příliš nepomohlo. Nicméně operace skončila na konci července a byla označena za úspěšnou.

Radford said the brigade had managed to build roads, 10 schools and seen the first opening of a domestic airport, north of Lashkar Gah. His soldiers, he said, had also found more than 1,000 tonnes of chemicals and opium. Describing the situation back in Afghanistan, he said: „My feeling at this stage is that the grip that the Taliban have on the population in the central belt is certainly weakening and I know it is something that 11 Brigade, who have taken over from us, will push forward over the winter months.“

Toto prohlášení zní docela optimisticky. Zvláště, pokud se člověk podívá na zprávy z jiných částí země. Je možné, že se Britům skutečně podařilo Talibance zatlačit, ale těžko říct, zda to má nějaký větší význam. Třeba s ohledem na zprávy z Nuristánu, kde při masivním útoku Talibanců na předsunuté stanoviště amerických a afghánských sil zemřelo na začátku října osm Američanů a 24 bylo zraněno. Pár dnů poté, se síly NATO z oblasti stáhly a okres opanovali Talibanci.

The Taleban claimed victory nonetheless. Zabiullah Mujahid, a spokesman, said that the US military destroyed what remained of the outpost. “This means they are not coming back,” he said. “This is another victory for Taleban. We have control of another district in eastern Afghanistan.”

Američané odmítají, že by šlo o vítězství Talibanu s tím, že opuštění předsunutých stanovišť, která byla při útoku zničena, bylo už nějakou dobu v plánu dle strategie generála Stanleyho McChrystala. Ale jak na The Long War Journal poznamenává Bill Roggio:

But the US military has not denied the Taliban now own the Kamdish district, which sits astride a Taliban ratline into Pakistan’s northern district of Chitral. US troops will no longer remain in Kamdish in an effort to „stop or prevent the flow of militants into the region.“ Despite the US military’s protests, the withdrawal from Kamdish will be viewed locally and regionally as a Taliban victory. A US withdrawal from the bases so soon after the attack, despite the reasons, which be characterized as the Taliban chasing US forces out. And the Taliban will be visibly in control of the district.

Taliban takovýchto okamžiků dokáže skvěle využívat k propagandě. A k dispozici má nejmodernější technologie, včetně tzv. Webu 2.0. Hodně aktivní je ve virtuálním světě podle expertů od roku 2007 a nyní využívá i oblíbený server YouTube, který před pár dny oznámil, že videa na něm sleduje více než miliarda lidí denně. Jak píše Danger Room, k využívání YouTube přiměla Talibance jednoduše vyšší kapacita pro přenos dat:

“Recent efforts to distribute high-resolution jihadi media in standard formats — RMVB, AVI, MPEG — have simply overloaded their web servers and exhausted their bandwidth.  Now, it appears that the Taliban webmasters have finally come around and recognized the merits of YouTube, using the U.S.-based service to test out directly embedding video into their sites.  By turning to YouTube, the Taliban gain a free, highly-reliable video broadcast service with the potential to reel in a vast, viral audience.”

Tento text začínal Brity a tak nebude od věci skončit s Němci. Jak se píše na stránkách Deutsche Welle německá pomoc rodícím se afghánským silám výrazně přispívá k válečnému úsilí Talibanu a dalších. Zbraně, které byly v roce 2006 z Německa do Afghánistánu poslány jako příspěvek ke zvýšení bezpečnosti se prodávají na černém trhu za 680 eur (tisíc dolarů)  za kus.

In 2006, the German Defense Ministry shipped 10,000 old Walther-P1 pistols to the Afghan Interior Ministry to equip Afghan police and army. However, both the German government and the responsible US-led security team in Afghanistan reportedly failed to properly monitor the guns’ whereabouts. The US unit said that it only had detailed records of 4,563 pistols out of a total 10,000. Current and former Afghan soldiers and police officers are said to be among those illegally selling and trafficking the pistols, some of which have ended up in Pakistan’s north-west border provinces and neighboring tribal areas. The German guns were also being traded in northern Afghanistan where German soldiers are stationed.

, , ,

Žádné komentáře