Příspěvky označené satellite
Jak ve vesmíru vyzrát na ostatní
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 8. 2. 2011
Vesmír je jen dalším prostorem pro vedení válečných operací. Mnoho lidí tuhle pravdu slyší nerado, ale je tomu tak. V současnosti jsme stále ještě hodně zahleděni na to, co se odehrává na Zemi, ale je na čase, abychom svou pozornost začali zaměřovat do vesmíru. Sovětsko-americký vesmírný souboj z doby Studené války je už pryč, využívání blízkého kosmu je mnohem pluralitnější, než kdy v historii bylo, nicméně několik klíčových hráčů je zcela jasných. Především jde o Spojené státy, Čínu, Rusko a poté Evropskou unii a do budoucna Indii.
Stačí se podívat do několik dnů staré americké National Security Space Strategy, aby si člověk uvědomil, že tato oblast je z těch, které bychom měli věnovat stále vyšší míru pozornosti. A to nejenom proto, že jsme na přístrojích na oběžné dráze životně závislí. Jak uvádí strategie: Dnešní vesmír charakterizují tři trendy – je stále více zaplněný, plný ohrožení a soutěživosti.
Co se týče „zaplněnosti“ na oběžných drahách je přibližně 22 tisíc trosek, které ohrožují funkční tělesa. Ve vesmíru v současnosti operuje na 60 vládních a nevládních konsorcií všeho druhu, které vypouštějí a provozují tisíce družic. „Ohrožení“ je dáno záměry možných protivníků:
Potential adversaries are seeking to exploit perceived space vulnerabilities. As more nations and non-state actors develop counterspace capabilities over the next decade, threats to U.S. space systems and challenges to the stability and security of the space environment will increase. Irresponsible acts against space systems could have implications beyond the space domain, disrupting worldwide services upon which the civil and commerical sectors depend.
A konečně, co se „soutěživosti“ týče, Spojené státy si stále udržují světový primát, ten ale není daný a neotřesitelný. Podle strategie v řadě oblastí „mizí“. Celosvětové příjmy z výroby družic byly v roce 2009 13,5 miliardy dolarů. Podíl USA byl 57 procent (7,7 miliardy dolarů) a dá se předpokládat, že dlouhodobě bude jen klesat. Logicky je tedy přístup navrhovaný ve strategii postaven na zajištění „bezpečného“ vesmíru, což znamená prosazování takových norem, aby se jednotlivé země nesnažily, respektive nemohly se pokoušet ovládnout prostor kolem Země.
Náměstek amerického ministra obrany pro vesmírnou politiku Gregory Schulte při představování strategie naznačil, že snaha o dohodu nad režimem v blízkém vesmíru neznamená, že by měly Spojené státy rezignovat na přípravu na odražení případných nepřátel. Podle něj je důležité zajistit, aby ozbrojené síly, které jsou v současnosti na satelitech silně závislé, mohly operovat i pokud někdo na družice zaútočí.
“Forces must be able to operate even if space is somewhat degraded,” Schulte said. “We are changing our training and doctrine to be able to do that.” As a result, potential adversaries may see “less value” in attacking U.S. satellites, he added. Finally, Schulte said, the U.S. will “retain the option to respond in self defense to attacks in space.” That response may not be in space, Schulte said.
Největší hrozbou pro Spojené státy v oblasti vesmírné politiky již není dlouho Rusko, ale Čína. Ta investuje do protisatelitních zbraní, což přidělává Američanům vrásky na čele. V roce 2007 Číňané překvapili Washington, když sestřelili svou družici určenou k předpovědi počasí ve výšce 848 km nad Zemí. Ostatně, trosky satelitu dodnes krouží kolem Země. Peking je prý také schopen blokovat signály z družic a vyvíjí zbraň využívající paprsek (Schulte se překvapivě zmínil o tom, že o blokování signálu se nesnaží pouze Čína a Írán, ale i Etiopie).
Jak ukazují dokumenty na WikiLeaks, Američané dokonce diplomaticky v Pekingu po sestřelení satelitu protestovali a následně provedli v únoru 2008 vlastní zkoušku, kterou maskovali jako pokus o likvidaci družice, která se vymknula kontrole. Šlo o první test amerického antisatelitního prostředku od roku 1985. Ve varování, které americká diplomacie doručila do Číny, mimo jiné stojí, že „sestřelování satelitů ohrožuje lidi“, protože ohrožuje systém, které se Spojené státy a další země snaží ve vesmíru prosazovat.
The warning continued: “Any purposeful interference with US space systems will be interpreted by the United States as an infringement of its rights and considered an escalation in a crisis or conflict. The United States reserves the right, consistent with the UN Charter and international law, to defend and protect its space systems with a wide range of options, from diplomatic to military.”
Čínské manévry ve vesmíru
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 5. 9. 2010
V posledních týdnech se v několika médiích objevila docela zajímavá zpráva, že nově vypuštěný čínský satelit SJ-12 provedl sérii manévrů, díky kterým se přiblížil a setkal se s jinou čínskou družicí SJ-06F, která je ve vesmíru od října 2008. Tato úvaha se původně objevila v srpnové analýze Igora Lissova, který vycházel z veřejných dat amerických ozbrojených sil. Další výpočty jeho analýzu potvrzují.
„Setkání“ družic na oběžné dráze je podle expertů komplexní operace, která byla v minulosti provedena pouze několikrát. Zkušenosti s tímto manévrem mají především Američané. V roce 2005 provedla NASA pokus, který se ne zcela vydařil, ale ukázal, že „setkání“ za účelem například přečerpání paliva, nebo výměny modulů je možné. Pokud se skutečně podařil čínským satelitům tento složitý manévr, naznačuje to, že Země středu nejenom že zvyšuje své schopnosti operovat v kosmu, ale zároveň by to mohlo i zvýšit nedůvěru a pocit ohrožení u ostatních.
This kind of rendezvous can have extremely useful, and benign, applications: removing space debris, refueling satellites or repairing craft in orbit. But the military apps are massive, and include up-close inspection of foreign satellites, espionage — and the infliction of some serious damage to adversarial space infrastructure. In other words, orbital warfare that, given just how reliant we are on satellite technology, would have widespread consequences on the ground.
Respektovaný expert James Oberg , který pracoval pro NASA a mimo jiné napsal knihu Space Power Theory, v komentáři pod textem ve Space Review o „setkání“ satelitů napsal:
As a veteran of Mission Control orbital rendezvous missions with space shuttles, I found the article technically sound, and fairly persuasive. ‘Rendezvous’ was my call sign in Mission Control and has been my academic and professional specialization for forty years.
BUT if the article is accurate, the SECRECY implies an ominous and probably military intent on the part of China.
There ARE potential innocuous justifications for developing the technology — but in THOSE cases, I would have expected China to brag openly about having done it.
Čínský vesmírný program probíhá od konce 60. let minulého století. V 90. letech prošel různými neúspěchy, které jej zbrzdily, ale v současnosti se Čína vrací na trh a nabízí „balíčky“ služeb, jejichž součástí je vývoj satelitu, jeho vynešení do vesmíru a dokonce i zajištění financování pro země třetího světa, jako je Nigérie, či Venezuela, které si nemohou dovolit služby nabízející kosmické agentury západních zemí.
Chinese officials routinely denied any military nature of its space programme, and called for using space for peaceful purposes. China is also an active advocator along with Russia for a complete ban of weapon in space. However, China is known to have launched reconnaissance satellites for both civil and military uses. In January 2007, China carried out a highly controversial anti-satellite (ASAT) weapon test, using a ballistic missile carrying a kinetic kill vehicle to shoot down one of its retired weather satellite FengYun 1C. The Pentagon reports to the U.S. Congress also suggested the China may be developing systems intended to jam U.S. navigation satellite signals, and ground-based lasers to damage optical sensors on reconnaissance satellites.
Když uvažujeme o světě, mezinárodní politice a bezpečnostních otázkách, většinou se vesmírem příliš nezabýváme. Problémy, které je nutné řešit na zemi, jsou totiž významnější, hrozivější a bezprostřednější, než cokoli jiného. Také je příliš brzy se hlouběji zabývat tím, co se odehrává kolem Země. Ale podobné zprávy, jako je ta s čínskými satelity je dobré nenechat bez povšimnutí. Naznačují totiž budoucnost, která, pokud se jí nezačněme zabývat včas, nás na Západě může nepříjemně překvapit. Je dobré mít na paměti, že vesmír je pouze dalším prostorem (po zemi, moři a vzduchu), kde se dají vést bojové operace. A čas, kdy bude nutné vesmír přidat k úvahám o strategii v tradičním „pozemském“ duchu, se blíží.




Komentáře | Comments