Část zdi v táboře speciálních sil na FOB Price je věnována padlým operatorum speciálních sil; Foto SOG

Jsou tomu dva roky, co byl zabit příslušník tehdejší jednotky SOG Milan Štěrba. Oficiálně si na něj vzpomněl málokdo. Připomněl jej alespoň ministr obrany Martin Barták včera ve sněmovně v rámci snahy přesvědčit poslance sociální demokracie, aby navýšili počet českých vojáků v Afghánistánu. Je to asi marná snaha – těm, kteří jsou v teple a pod střechou déšť nevadí…

Před chvílí jsme hovořili o připomínání významného výročí. Dovolte mi zmínit ještě jedno březnové datum, a to 17. březen 2008. Tehdy padl v boji s Talibanem v provincii Hilmad náš voják, zrovna v ten den 17. března, Milan Štěrba a další byli těžce zraněni, z nichž nejhůře náš voják Jiří Šans. Nasadili svoje životy a nikdy nezpochybňovali zájmy, které hájili. Tahle země bude nadále zemí svobodných lidí, pokud zůstane zemí lidí statečných. To kdysi řekl Almer Davis (?) (správně Elmer Holmes Davis, pozn. OWOP), válečný novinář, a přítel F. D. Roosevelta.

Následující text připomínající Milana Štěrbu mi poslal jeden bývalý příslušník nyní už zrušeného SOGu, který má bohaté zkušenosti z nasazení v zahraničních misích.

Jsou to dva roky, kdy byl ve městě Gerešk v afghánské provinci Hílmand při plnění operačního úkolu zabit sebevražedným atentátníkem praporčík Milan Štěrba (in memoriam byl povýšen do hodnosti poručíka). V době osudné akce v Gerešku byl velitelem III. skupiny útvaru speciálních operací SOG.
Na své kamarády nezapomínáme. Proto se k uctění jeho památky včera sešli rodinní příslušníci a bývalí operátoři útvaru speciálních operací SOG. Krátkou vzpomínkovou řeč pronesl náčelník speciálního oddělení útvaru speciálních operací SOG. Připomínal za jakých okolností se na tomto místě scházíme a jak významný den si dnes všichni připomínáme. Poté si vzala slovo vdova po zabitém Milanu Štěrbovi.
Děsí mně narůstající lidská lhostejnost, jejímž důsledkem je zapomínání na lidi jako byl právě Milan Štěrba. Byl vždy příkladným občanem České republiky a při plnění svých služebních povinností, ve prospěch naší společnosti, přinesl oběť nejvyšší.
Je nutné stále dokola připomínat výjimečnost a hrdinství Milana Štěrby a dalších, kteří zahynuli při službě této zemi, a kteří si svými činy vydobyli respekt a úctu. A pak, možná, nastane chvíle, kdy si všichni uvědomí, že nastal čas vážit si našich hrdinů a že je potřeba nebýt lhostejný k jejich životním osudům.
Requiescat in pace
SOG