Afghánští i zahranční kontraktoři při stavbě silnice; Foto Staff Sgt. Stephen J. Otero, U.S. Air Force
V posledních devíti letech měly tzv. Private Military (Security) Companies žně. Naprostá většina z nich se nevěnuje bojovým činnostem, jak je někdy chybně zdůrazňováno. Sehrávají však podpůrnou roli, která je především pro americké síly naprosto klíčová. Nebýt tzv. kontraktorů vojáci by se měli mnohem hůř. Prvatizace bezpečnosti především v oblasti služeb je ale dvousečná – výhodná i nevýhodná. A nevýhody asi nyní převážily, alespoň podle velitele sil NATO v Afghánistánu generála Stanleyho McChrystala, který se v Paříži nechal slyšet, že kontraktorů je příliš a že by řadu služeb vojáci zvládli lépe a samozřejmě i levněji.
„We have created in ourselves a dependency on contractors that is greater than it ought to be,“ General Stanley McChrystal told an audience of French officers and military experts at France’s defense university in Paris. „I think we’ve gone too far. I think that the use of contractors was done with good intentions so that we could limit the number of military. I think in some cases we thought it would save money. I think it doesn’t save money.“
Podle zprávy amerického Kongresu bylo loni v Afghánistánu mnohem více „kontraktorů“, než vojáků. Konkrétně jich ministerstvo obrany najalo 104.100, což je skoro jednou tolik než amerických vojáků v zemi (63.950). V Iráku se hovořilo o tom, že kontraktoři jsou po Američanech druhým největším kontingentem v zemi.
Since then the United States has begun to pour in an additional 30,000 troops, but the report noted that last year the number of contractors was increasing faster than the number of troops.
Stanley McChrystal by proto chtěl počet kontraktorů snížit, alespoň těch zahraničních a pokud by byli stále zapotřebí, nahradit je Afghánskými, nebo vojáky. Když ne tvrdá nařízení, pak by k odchodu západních kontraktorů mohly připět zvláštní kroky, ke kterým McChrystal přistoupil a možná ještě přistoupí. Zatím nechal zavřít fast foody s hamburgery a pizzami na základnách v Afghánistánu. Efekt má být opět dvojí, kromě dopadu na firmy tyto služby poskytující i zlepšení životního stylu vojáků žijících na obřích základnách.
Pentagon vydal v posledních pěti letech za kontraktory v Iráku a v Afghánistánu 80 miliard dolarů. Včera probíhalo slyšení u nezávislé komise, která se zabývá najímáním soukromých osob v Iráku a Afghánistánu. Tato komise má podezření, že pěchotě stále chybějí adekvátní zdroje pro plánování, řízení a kontrolu dodávaných služeb:
PR-CWC-1 “Congress specifically required improved management and coordination of service contracts in the National Defense Authorization Acts for fiscal years 2002 and 2006,” said Co-Chairman Michael Thibault, “but it appears that the Army has not responded effectively to this direction.
Není příliš pravděpodobné, ža byMcChrystalova slova vedla ke snížení počtu kontraktorů. Zaměstnanci soukromých společností jsou totiž pro úsilí ozbrojených sil v Afghánistánu klíčoví a to nejenom ve službách, zásobování a podobně. Například mají na starosti i výcvik afghánských policistů a vojáků, či dohlížejí na infrastrukturní projekty afghánské vlády. Nicméně jejich činnost má samozřejmě dopady na fungování státu, rozhodování a poskytování tradičních služeb. Možná McChrystalova slova, byť nebudou mít okamžitý dopad, povedou k dlouhodobějším změnám systému, který v poslední dekádě vznikal poměrně hekticky. Existuje totiž řada nebezpečí. Jak například podotýká Deborah Avantová v knize The Market for Force:
The loss of transparency, shift of power away from the congress, and increased influence of PSCs, for instance may reduce restraint. The ability to hire an international force may curb the willingness of American leaders to bargain with other governments to build effective international coalitions. Finally, the tensions between PSCs and active duty soldiers may undermine the loyalty, initiative, and fighting power of soldiers.
4 Comments
Petr Z.
22. 4. 2010, 23:21Děkuji za článek, jen bych si dovolil polemizovat s konečnou tezí a sice, že se spoléhání na soukromý bezpečnostní sektor bude snižovat, a že se jedná o hektickou politiku. Silně se v USA začaly privatizovat bezpečnostní služby když byl Cheney ministrem obrany v Bushově (sr) administrativě (o důvodech se netřeba zmiňovat) a jen dál později pokračoval za Rumsfelda – tedy už to je dvacet let. Zkušenost s kontraktory mají ovšem USA již od občanské války, ale to je již taková perlička.
Teď k tomu snižování. Jedná se dle mého názoru o mnohem větší trend, než by mohl McChrystal ovlivnit, možná to povede ke krátkodobému snížení v dějišti Afghánistánu, ale to je tak vše. Ohledně Iráku, někde se můžete setkat s čísli, že je tam kontraktorů i více než amerických vojáků. Co je ovšem nejpozoruhodnější, že můžeme odhadovat, že asi padesát procent společností sice vzniklo po roce 2001, ale tržby přímo spojené s Irákem a Afghánistánem jsou „pouze“ deset procent všech zakázek. Privatizace bezpečnosti je neuvěřitelně mohutný fenomén.
Ještě k té transparentnosti. Co teprvé soukromé zpravodajské a propagandistické společnosti a co černé operace. V tomto ohledu je to se dostane na světlo pouhým vrškem ledovce.
REPLYŠťoural
23. 4. 2010, 0:34to Petr Z.
REPLYRozmach kontraktorských firem umožnila politika Billa Clintona a jeho MO Les Aspina.Kteří v rámci předvolebního boje v roce 1991 slíbili mírovou dividendu.NGŠ C.Powell připravoval restrukturalizaci US Army na velikost z 16 na 12 divizí které by plně pokryli globální hrozby.Plán byl připraven ale volby bohužel vyhrál W.Clinton který dosadil na MO L.Aspina asi druhého nejslabšího MO co USA vůbec měli (1.Rumsfeld).
Aby splnili předvolební slib omezili armádu ještě více na pouhých 10 divizí a prakticky zcela zrušil podpůrné služby jako prádelny,kuchaře ale i transport.Od té doby je US Army zcela závislá na kontraktorech a je téměř výhradně pro republikánská.Kdyby zůstalo při 12 divizích asi by v Iráku neproběhla taková jatka.Ale mírová dividenda je mírová dividenda.
Petr Z.
23. 4. 2010, 7:36Mate samozrejme pravdu, ze snizeni rozpoctu DoD za Clintona se velmi projevilo, jak v zakakzach, tak v personalu. Vlastne tim redukovali armadu jen na papire, cast prevedli do soukromeho sektoru. Nemel jsem v umyslu tepat jen republikany, ale je fakt, ze netkeri jejich politiky privatizacni politiku oznacuji za Cheneyho a Rumsfeldovu doktrinu. Tak jako tak, nase poznamky se spise doplnuji nez vyvraceji, protoze i zde je videt, ze to je proste dlouhodby trend (nejen v USA).
REPLYŠťoural
18. 7. 2010, 14:21Nová zpráva o kontraktorech v Afghanistanu,
http://www.salon.com/news/politics/war_room/2010/07/15/afghan_war_contractors_dying
REPLY