Američanka z velitelství 2. praporu, 377. výsadkového regimentu polního dělostřelectva hovoří s Afghánkou během Operace Champion Sword 28. července 2009 v Chóstu; Foto Spc. Christopher Nicholas, U.S. Army
Za pár měsíců to bude rok, co mohou ženy sloužit na ponorkách amerického námořnictva. A i v letošním roce může být oznámeno podobně překvapivé rozhodnutí. Pěchota totiž v současnosti studuje, zda přehodnotit svou politiku a otevřít ženám bojové jednotky. Více by, podle generála George W. Casey mladšího, mohlo být jasné během několika měsíců.
Women are currently barred from infantry, armor and Special Forces branches, Casey said. He did not say whether the Army is considering opening up all three areas to women, but he did say the study looked at the possibility of women in infantry.
Doposud se ženy účastní bojových operací pouze jako příslušnice jednotek podpory – dopravy, údržby, či vojenské policie – tedy nikoli jako členky bojové pěchoty. Přesto řada z nich v posledních letech přišla o život v Iráku a v Afghánistánu. Vojačky se často účastní nočních patrol, či zátahů na povstalce, zvláště pokud se předpokládá, že mezi zadrženými budou ženy.
The frequency with which non-infantry Soldiers — both men and women — came under fire in Iraq and Afghanistan inspired the Army in 2005 to create the Combat Action Badge. Unlike the Combat Infantryman’s Badge, which may only be awarded to Soldiers with an infantry military occupation specialty code, the CAB may be awarded to any Soldier who engages or is attacked by the enemy.
Před několika lety Laura Bowderová v The Virginia Quarterly Review udělala sérii rozhovorů se ženami, které sloužily v zahraničních operacích. Článek se jmenuje When Janey Comes Marching Home a jeho součástí jsou audio záznamy rozhovorů.
6 commentsIf we listen to them, these women—these mothers and wives, these soldiers and veterans—will unsettle our fixed ideas about Americans at war and add dimension to the often flawed or fragmentary pop culture depictions of women in the military: as novelties, but not as real soldiers.
6 Comments
Petr Seifert
14. 1. 2011, 0:18Zajímavá zpráva. Možná pěchotu ženám otevřou, ovšem počet žen, který v ní případně bude sloužit bude dost omezený. Budou muset splnit normy pěšáka-muže a to ne každá zvládne.
Jen tak pro ilustraci. Dneska jsme měli v US Army Sergeants Major Academy briefing vrchního praporčíka US Army Materiel Command. To je velitelství pod které spadá i vývoj a zavádění nýzbroje, výstroje, zbraní apod. Na konci bylo možné položit pár dotazů a z asi 5 dotazů se 3 točily okolo tzv. „combat load“ pro pěchotu. Je známým faktem, že combat load americké armádní pěchoty v operacích dosahuje i okolo 50 kg, které vojáci nosí a nosit budou muset. S tímhle se budou muset být ženy schopny vypořádat. A to ne každá vzhledem ke svým vrozeným fyzickým dispozicím zvládne.
Nedá se očekávat, že by se kvůli ženám combat load snižoval, protože jak řekl vrchní praporčík US Army Materiel Command:
1. V současné době neexistuje oficiální požadavek bojových velitelství US Army ke snížení combat load. A to i přes to, že pěšáci tuto záležitost ventilují kde mohou.
2. Vždy když vývojáři ušetří nějakou váhu na zbraních, výstroji, výzbroji apod., operační velitelé uvolněnou váhu využijí nějakým požadavkem na zvýšení operačních schopností vojáků a zbraní a tím se hmotnost zátěže opět srovná na původní stav.
Navíc je zde nezanedbatelný faktor a tím jsou bojové jednotky, kterých by se mohlo opatření v budoucnu týkat. Je známo, že jejich příslušníci jsou značně konzervativní a nepřístupní těmto změnám (a to včetně jejich velitelů). proto bude zapotřebí podstatně více času na to, aby tyto změny byly přijaty a hlavně akceptovány. A to se nestane minimálně do té doby, než odejdou staří psi do výsluhy. Mladá generace amerických vojáků už je jiná a tam to bude pro velení US Army mnohem snadnější.
REPLYIvo
14. 1. 2011, 7:54Nasel jsem si cas a precetl si puvodni clanek i s kometari pod nim. Jeden za vsechny od bcavin08:
„For those that don’t know – a 17-21 year old male must run 2 miles in 15:54 JUST TO PASS, while a female of the same age may run it in 18:54. The male has to do 42 push-ups while his female comrade does merely 19. The sit-up standards are the only ones that have both males and females doing the same standards.“
Ano, pokud otevreni bojovych jednotek znamena, ze budou muset plnit VESKERE snadardy jako ostatni, tak proti tomu lze tezko neco namitat. Jenze v soucasnosti ZADNA ze soucasnych armad to takto nastaveno nema. A to dokonce ani IDF, kde je sluzba zen v zakladni sluzbe POVINA.. Pokud nekdo chce posuzovat neco ve vojenskem svete na zaklade efektivity, mel by se podivat prave do Israele. Je to totiz jedna z mala armad, ktera si nemuze dovolit delat rozhodnuti na zaklade sentimentu ci favorizace. Nad IDF totiz neustale visi damokluv mec a pod timto stinem je nucena cinit efektivni rozhodnuti, ktere IDF zajisti i s omezenym rozpoctem budouci vitezstvi.
Jeste k fyzicke zatezi u lehke pechoty. Ano, zrejme existuji zeny, ktere budou schopny fyzickou zatez zvladnout, ale jejich pocet bude zcela zanedbatelny. Ano, JAKAKOLIV vrcholova milarka zabehne cooperuv test na vyrocnim prezkouseni lepe nez 99% vysadkaru, ale uz asi nebude schopna splnit silovy test. V opacnem gardu to bude platit pro kulturistky. I kdyby tomu tak bylo, tezko stavet politiku argonaizace na vyjimecnych jedincich.
Dale pak jedna vec z jineho soudku. Muzi a zeny se vyrovnavaji s bojovym stresem rozdilne. Doporucuju studii profesora psychologie Davida Grossmana, byvaleho dustojnika Rangers „On killing“. V teto opravdu ctive studii je zminen jeden neprilis znamy fakt. Ackoliv v dobe psani knihy cinil pomer zen v US Army pod 20% z celkoveho poctu, z pripadu poctu PSTD (posttraumatickeho stresu) cinily kolem 33%, cili pomer vyrazne nadproporcni. A ten byl jsete vyrazne snizen prave tim, ze jen minimum zen slouzilo na pozicich, kdy vubec mohly byt takovemu vlivu vystaveny.
Secteno a podtrzeno, az zacne IDF zaclenovat zeny k vysadkarum a Seyeret Matkal, tak to pro me bude signal, ze ma o tom smysl vazne uvazovat. Pokud ne, je to jen nadherny priklad afirmativni akce v praxi. Takova rozhodnuti muze cinit jen clovek, ktery nema o postate prace u pechoty vubec potuchy. V dobe snizovani celkove fyzicke kondice populace by toto opatreni bylo povestnym hrebikem…
REPLYFrankie
14. 1. 2011, 14:26Ač, se to možná dotkne některých žen, musím konstatovat že nejsem zastánce, ale přímo odpůrcem služby žen na některých funkcích, ale ne toho, aby sloužily v armádě. Přestože se armáda snaží co nejvíce otevřít ženám z etických důvodů, já jim službu v některých funkcích nedoporučuji a plně souhlasím s příspěvky k článku. Osobně mám problémy se službou žen u pěchoty či např. u hloubkového průzkumu, stejně jako dilema zda a jak vytvořit podmínky, aby ženy byly ve funkci osádek bojových vozidel, či příslušnic pěších družstev.
REPLYNa druhou stranu, ale musím také říci že jsem zažil ženy v zahraničních misích a nebyly nějakým elementem, který by buď narušoval vztahy v kontingentu, případně že by neplnily své povinnosti. Zažil jsem vynikající příslušnice zpravodajských štábů, pilotky BLACK HAWK, velitelku EW, mimochodem veliká odbornice apod. Dle mého názoru, ženy mají sloužit zejména v logistických oborech, tedy ve výstrojní a proviantní službě, v zásobování pohonnými hmotami, ale i tam, co je spojeno s administrativou logistiky, ale i jako zdravotnice, na některých funkcích u vojenské policie, u jednotek vzdušných sil a podobně. Ženy se měly věnovat tomu, co je pro ně přijatelnější. Rozhodně ne všechny mají schopnosti plnit úkoly opravdového příslušníka bojové pěchoty nebo jakékoliv přímé bojové jednotky. Myslím, že podobné je to v civilním životě, kolik žen vykonává velmi fyzicky těžké obory a obráceně. Je výhodou, že v armádě na rozdíl od civilní sféry rozhodně neplatí, že ženy mají o něco menší průměrný plat, než mají muži.
Dále si myslím, že hlediska služby a kariéry je nejsložitější to, že u žen ji doprovází mateřství. Po návratu z mateřské dovolené se sice vrátí zpět, ale dostávají se do pozice, kdy muži jdou v kariéře a něco rychleji než ženy a nebo do pozice, že manžel je též voják profesionál a co dál………………
Závěr britského MO je dle mého jednoznačný a plně se s ním souhlasím: „………….Britské ministerstvo obrany po osmi letech znovu přezkoumalo omezení, které ženám odepírá možnost účastnit se přímých bojových akcí, například v přepadových či úderných komandech speciálních sil. A verdikt zní: „Tváří v tvář s nepřítelem bojovat nebudete…….“.
K této věci se stavím takto i přesto, že v diskusi k tomuto tématu dostávám otázky a reakce typu „Když mohou ženy sloužit u tajných služeb, když můžou sloužit v ochrankách, proč nemohou sloužit u …………..? Protože to prostě u té pěchoty a nebo průzkumu, speciálních sil je jiné než u tajných služeb apod.
Michal Uher
14. 1. 2011, 15:15Základním problémem zastánců žen v bojových jednotkácz je v tom, že tvrdí, že mačkat spoušť může každý a není na to potřeba síla. Pravdou však je, že pomalejší zpomaluje ostatní a slabší ty ostatní přetěžuje, protože pak někdo jiný musí nést jeho náklad. Válčení musí být racionální. Jakmile jdou do toho emoce, tak je to v háji. To pak dopadneme jako dopadl starý známý Adolf od Hitlerů. Emotivně kecal do toho, čemu prakticky nerozuměl a pro nás naštěstí pokazil co mohl. Byl bych pro, že vojákem může být jak muž, tak žena, ale při stejných limitech. Je to limit pro funkci. Pravdou také je, že ženy skutečné krizové situace obvykle snášejí hůře a to bez ohledu na to jak to Hollywood ukazuje.
REPLYPokud budou ženy zařazeny k bojovým jednotkám, tak si můžeme být v naší civilizaci 100% jisti, že to nebude na základě racionální úvahy, ale na základě politického tlaku před volbami s cílem zastat se vykořisťované a zneužívané skupiny obyvatel. To, že některá omezení nemají za cíl lidi obýrat o možnosti, ale mají je naopak chránit, je pro některé jen nepodstatný detail.
Jinak osobně jsem znal jednu ženu, která sloužila u 4. průzkumného praporu v Bechyni na bojové funkci a po několika letech služby mi otevřeně řekla, že by to žádné ženě nedoporučovala a klidně by to šla kterékoliv zájemkyni rozmluvit. Já si jí velice vážím a můžu potvrdit, že ona zrovna žádná zjemnělá princezna nebyla.
Bohuslav Pernica
15. 1. 2011, 9:59Mám zato, že nejde o problém politický, ani etický, ale ekonomický. – Jestliže se profesionální OS dostávají do problémů s náborem na trhu mužské práce, hledají další demografický zdroj. Jestliže se preferuje určitá věková skupina (18-25 let), pak nezbývá nic jiného, než rozšířit svůj záběr o osoby v této věkové skupině a to jsou ženy. Nejde o nic jiného, než zabránění zdražování práce vojenských profesionálů a omezení stárnutí OS. Přirozeně, že můžete ještě regulovat zařazení žen, a to přesně USA dělaly a dělaly to asi proto, protože pro některá vojenská povolání nesplní všechny ženy ideální kriteria. Prostě muži a ženy mohou mít stejná práva a povinnosti, ale v mnoha ohledech se liší. OS se už dlouho neskládají jako „monohlavní“ a „monokvalifikační“, ale jako mix. Úplné otevření US Army službě ženám tedy chápu jako přiznání problémů v náboru (či jejich očekávání) na trhu mužské práce. Bude zajímavé, jak USA budou dál investovat do RaD, aby se „technicky“ snížila omezení žen pro službu v armádě (exoskeletony, farmaka apod.)
REPLY