Jako spojenci i Evropané si můžeme směle připustit, že nevíme, jak se postavit k Libyi. Asi není divu, i když to, co se odehrává na druhé straně středozemního bazénu se nás, především Evropanů, dotýká a bude dotýkat ještě více. Síly věrné Muammaru Kaddáfímu dobývají jedno město za druhým. Zatím vyhráno nemají, ale jasně se ukazuje, že bez pomoci povstalci dlouho nepřežijí.
Šéf povstaleckého vedení Mustafá Muhammad Abbúd Džalíl v sobotu tvrdil, že povstalci mají v záloze dost sil, které mohou vrhnout do boje. „Dobrovolníci, kteří teď jsou na frontě, představují méně než 30 procent ze všech lidí, kteří jsou ochotni jít do boje. Naši lidé jsou připraveni a pevně rozhodnuti bojovat proti Kaddáfího silám,“ řekl. Džalíl nicméně vyzval mezinárodní společenství k urychlenému vyhlášení bezletové zóny nad Libyí.
Nejsem si jist právě tím dostatkem sil a zbraní. A totéž se týká i zásob. Kaddáfí už pozval Západ, ať si přijde pro ropu, protože kontroluje terminály. Je to předčasné, ale byť Libye není tím hlavním zdrojem ropy pro Evropu, přesto její ropa je pro některé země velice důležitá. Když sleduji události v Lybii, napadají mě minimálně dvě souvislosti.
Za prvé, jakoby se potvrzovalo, že čím déle trvá rebelie proti autokratovi, na jehož straně zůstala alespoň část armády a zároveň se povstalcům nedostává pomoci zvenku, tím vyšší šance má vládce. Tím nejhorším by v tuto chvíli bylo, kdyby se povstalci navíc mezi sebou pohádali, což se při pokračujících porážkách dá očekávat. A druhý postřeh, dohady o tom, co dělat připomínají šíitské povstání na jihu Iráku v roce 1991 po válce v Perském zálivu. Tak dlouho Západ debatoval, zda se má přijít na pomoc povstalcům, až je Saddám Husajn zmasakroval a opožděné vyhlášení bezletové zóny bylo ne nevýznamné, ale ničemu příliš nepomohlo, protože Husajn šíity v dalších letech zdecimoval (vysoušení mokřin, zatýkání, odmítání dodávek léků a potravin atp.)
V roce 2003 CIA předpokládala, že šíité budou spojenecké vojáky vítat s vlaječkami. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nevítali, i když tehdy se ještě příliš nepřátelsky neprojevovali. Nicnedělání se nám může vymstít v budoucnu, protože zasetá nedůvěra přetrvává hodně dlouho a pokud Kaddáfí zvítězí, dá se očekávat, že proběhnou krvavé lázně, se kterými si ty Saddámovy zase tolik nezadají.
Udělejte něco, se ovšem řekne snadno. Vše se skrývá ve slově „něco“. Pokud použijeme jeho druhou část, tedy „co“, nikdo moc neví, ale to „ně“ je mocný apel. Vážně, rozhodnout není jednoduché, byť to tak vypadá. Evropané a Američané mají zdroje odčerpané dvěma válkami v posledních deseti letech a ekonomickou krizí, odčerpána je i asi nejdůležitější komodita – vůle. Po zasahování v 90. letech minulého století na různých koutech Zeměkoule a po poslední dekádě není ani příliš divu, že se nikomu příliš nechce do konfliktu s otevřeným koncem a tedy i otevřenými nároky a závazky.
A tak zatím monitorujeme, dokud je co. Názory na to, co by se mělo stát, rezonují od uznání bojovníků proti Kaddáfímu a snahy přimět ostatní, aby šli na pomoc, po tvrzení, že i ustavení bezletové zóny by bylo aktem války. Vše se tedy zatím omezuje na sankce, výhrůžky a manévry. Proč ale obracíme my, i další lidé na planetě neustále oči pouze sami na sebe, tedy na Západ? Liga arabských států se v sobotu sešla v Káhiře a došla k závěru, že Kaddáfího režim ztratil legitimitu a vyzvala OSN k vyhlášení bezletové zóny.
The Arab League vote for a no-fly zone was opposed only by Syria and Algeria, reports from the Cairo meeting said. Nato has previously cited regional support for the idea as a key condition before it could possibly go ahead. The US welcomed the Arab League’s call, saying it strengthened the international pressure on Col Gaddafi and support for the Libyan people. Russia, which wields a veto on the UN Security Council, has expressed serious reservations on the issue.
Proč Liga arabských států jen vyzývá? Proč neudělá něco konkrétního, podobně jako Spojené státy a Evropa v posledních dvaceti letech, když musely, nebo si myslely, že je to správné? Zbraní je na Středním východě skutečně hodně a nákupy stále rostou, takže vyhlášení bezletové zóny a její udržení by pro arabské státy nemusel být problém. Tunisko by mohlo spojeným arabským silám posloužit podobně jako Kuvajt Spojeným státům po válce v Zálivu v roce 1991. A další letouny by mohly startovat z Itálie. Jsem si jist, že v tom by se arabským zemím dostalo podpory.
Nepřijde mi tedy nejhorší, že se jako Evropané a Američané nejsme schopni shodnout na tom, co by se mělo udělat pro alespoň trochu čisté svědomí. Špatné je, že od slov nepřejdou k činům arabské země, které mají vybavení, měly by i podporu a asi i vyšší legitimitu, než bychom měli kdykoli my.
#1 Pepa 14. 3. 2011 - 13:57
Chtělo by to dodržovat pravopis dobít lze baterii v autě, ale města se dobývají.
#2 Pepa 14. 3. 2011 - 14:02
Jinak k článku, otázkou je co bylo impulsem k operaci Iraq Freedom (pravděpodobná existence ZHN – nikdy nenalezených), a co by to bylo v Libyi? A vzhledem k tomu, že se Kaddáfi nepletl do nepokojů v Egyptě ani v Tunisu, Maroku…. težko chtít po arabských státech, aby něco řešily v Libyi.
#3 František Šulc 14. 3. 2011 - 14:42
Díky za upozornění, moje nepozornost, už je to opraveno.
#4 Lukáš Hergott (Hery) 14. 3. 2011 - 16:27
co takle slušná propaganda mezi vlastní lid, že se jejich vládci zastanou utlačovaných. Co na tom, že to bude jen pozlátko, ale v současné situaci by to do jejich zemí mohlo přinést větší stabilitu.
Pokud by liga arabských států zasáhla, mohlo by si spousta režimů zvýšit kredit mezi svým obyvatelstvem a tím utlumit problémy ve vlastních zemích.
#5 121BAT 14. 3. 2011 - 19:23
Ad Hery: pokud by arabské země zasáhly v Libyi, riskovali by, že protože žádná z nich není demokratická, a všude je nějaká forma autokratické vlády, že by příště mohlo nějaké země napadnout intervenovat u nich doma. Ustanovil by se tak pro mnohé vládce nepříjemný precedent.
A ještě k Itálii, zrovna ta je potichu, aby náhodou, až Kadáffí vyhraje k nim nepustil za trest uprchlíky (viz Lampedusa).
Obecně se ukazuje, že i když má Francie plno řečí (přesněji Sarkozy) a Británie přizvukuje, opět jen USA mají kapacity (možná) jakýkoliv zásah provést.
Libyjci by si to měli vyřešit sami, jen potom můžou být hrdí, že svobodu dobyli sami a ne s pomocí cizáků. Ti by to jistě neudělali z dobré vůle a zadarmo.
#6 civil 15. 3. 2011 - 11:33
Bezletová zona nad Libyí ničemu nepomůže,stejně jako nepomohla nad Bosnou a jižním Irákem.Velice pochybuji,že by Tunisko nebo Egypt poskytli své základny pro letouny,které by hlídaly onu bezletovou zonu v současnosti mají svých problémů více než dost.Stejně tak nelze počítat s Itálií,která má s Kaddáfím ty nejlepší možné vztahy z celé Evropy(největší obchodní partner Libye a zároven největší odběratel libyjské ropy).Takže v konečné fázi by onu případnou bezletovou zonu zabezpečovala letadla z letadlových lodí a tudíž by to celé bylo na USA.Takže Sarkozy může uznat opozici za legitimní vládu Libye,ale to je vše co může udělat,konečné rozhodnutí je na USA(opět se ukazuje ,že Evropa bez USA není schopná ničeho).
Proč by měli ostatní diktátoři arabského světa,prosazovat sílu proti libyjskému diktátorovi?Vždyt je jedním z nich.
#7 h-cz 15. 3. 2011 - 16:08
řekl bych, že mocná arabská letectva a ozbrojené síly vůbec mají dost práce s Íránem:
http://debka.com/article/20763/
#8 121BAT 15. 3. 2011 - 21:23
Saudská Arábie zasáhla v Bahrajnu aby udržela u moci stávajícího panovníka. Tolik asi k představě, že by arabské státy pomáhaly svrhnout vládce v jiných státech. Mimochodem, jak by se zachoval Západ a hlavně USA, kdyby i v autoritativní Saudské Árábii chtěl lid svrhnout vládnoucí dynastii na cestě za změnou, demokracií? Podporoval by bojovníky za svobodu, za sebeurčení?
#9 h-cz 16. 3. 2011 - 9:09
no, nebo abychom ten příklad ještě přiblížili dnešnímu perskému zálivu, „bojovníky za svobodu“, vyzbrojené Íránem. Mohla by z toho nakonec být pěkná mašlovačka mezi Šiíty a Sunity…
#10 civil 17. 3. 2011 - 18:54
Susan Rice,velvyslankyně Washingtonu při OSN požaduje novou rezoluci,která by schválila bombardování Kaddáfího těžkých zbraní.Riceová uvedla ve středu,že by vyhlášení bezletové zony mělo jen minimální účinek a Obamova vláda “intenzivně“ usiluje o novou rezoluci,která by schválila letecké útoky na vládní síly.Rada bezpečnosti OSN má o této nové rezoluci hlasovat dnes.Z této zprávy usuzuji,že USA se rozhodli pro akci a vojenská mašinérie už jede na plné obrátky.Zpravodajské a průzkumné síly monitorují Libyi od počátku povstání a lze tedy očekávat,že mají slušnou znalost rozmístění potencionálních cílů leteckých útoků.
Ted jde,ale o to jestli už není pozdě,Kaddáfího jednotky stojí dle tiskových agentur na okraji hlavního stanu povstalců Benghází.Osobně si,ale myslím,že nějaký prostor k udržení povstalci ještě mají. Za Benghází je ještě řada měst např.Derna,Tobruk.
Otázkou je ovšem jestli jsou povstalci schopni ofenzívy…Co by tedy mohlo situaci zvrátit ve prospěch povstalců?Pouhé útoky na těžké zbraně Kaddáfího jednotek nebudou stačit,letecké údery budou muset být také zaměřeny na nejvyšší velení(Kaddáfí,voj.velitelé,atd.), zničení komunikačních kanálů,atd.,atd.
#11 Ivo 19. 3. 2011 - 23:21
Je zajímavé sledovat, jak některé komenáře beznadějně zastarávají jen po několika málo dnech…
Myslím, že na vývoji událostí bylo zajímavé hned několik věcí:
1. Úloha Francie potažmo Spojeného Království ve srovnání s USA. Ačkoliv podíl USA nejenom na útocích, tak i na „poválečném uspořádání“ bude jistě nezanedbatelný, na první pohled se zdá očividná částečná renesance úlohy dvou tradičních evropských velmocí. Ačkoliv se tímto jistě nedostáváme zpět do časů Srdečné dohody a úloha USA byla menší bezpechyby i z důvodu nedostaku zdrojů, samotného mě to trochu překvapilo.
2. Mandát, který dala k akci Rada Bezpečnosti, nemá za posledních 15 let obdoby. Napadá mě snad jen rezoluce k Operaci Desert Shield / Storm. Samotného mě zarazil ústup z předem připravených pozic Číny a Ruska. Důvodů, proč měly tyto země zájem na udržení stávajícího režimu, by se jistě našlo dost.
3. Ačkoliv si nemyslím, že by mělo nějaký smysl se v této fázi operace vojensky angažovat, cílů bude dosaženo i bez nás, je trochu smutné, že to není v poloze „nechceme“, ale „nemůžeme“. Přitom srovnatelně velké Dánsko se srovnatelně velkou armádou do akce vysíla stíhací bombardéry F-16. Snad to bude alespoň impuls ke konečnému řešení otázky našeho stíhacího letectva, na které máme něco málo přes 3 roky. Tentokrát už snad lépe, s kompletní výzbrojí…
#12 J.D. 20. 3. 2011 - 0:25
Nemyslím si, že Tomahawky a zabezpečení by byl zas takový ústup.
Jen by mě zajímalo nejsem odborník na letectvo loni byly Gripeny v Pobaltí, tam mají letiště na ně vybavené, že odůvodnění, je, že letiště spojenců nejsou na ně vybavené (Čáslav je na spojenecké letadla vybavená), to jsou, tak nekompaktabilní nebo je za tím jenom zase nechutˇ něco dělat nebo je to nevyhovující typ k ničemu?
#13 Martin 20. 3. 2011 - 10:26
Řekl bych, že ta „nekompatibilita“ je jen eufemismus, který má odvrátit nepříjemné otázky týkající se reálného stavu našeho letectva. V tomto případě bude asi hlavním operačním problémem neschopnost čs. pilotů doplňovat palivo za letu – skutečně jsem neslyšel o tom, že by se u 211. tl někdy něco takového nacvičovalo, i když JAS-39C/D k tomu uzpůsobené jsou. Dalším faktorem je také zcela nicotný počet těchto letadel, který jakžtakž dokáže zajistit Air Policing nad ČR a s vypětím sil nad Pobaltím. A v neposlední řadě je zde i fakt, že ty „Gripy“ nejsou naše. To, za jakých podmínek je můžeme nasadit do ostré operace, nebylo (pokud mě paměť neklame) dosud nikým a nikde zveřejněno. Osobně dost pochybuju, že v této otázce má finální slovo ČR…
#14 František Šulc 20. 3. 2011 - 11:04
Nejde o odvracení nepříjemných otázek, stav letectva, alespoň co vím, tak špatný není. Nejsem expert na Gripeny, ale pokud vim, problém je v komunikačních prostředcích. Jestli je tu někdo, kdo těmto věcem rozumí, mohl by to vysvětlit. Druhou věcí je, jestli by to nebyla poměrně drahá „propagační“ akce, ve chvíli, kdy hledáme peníze, kde se dá. Letounů i dalších prostředků je v oblasti dost. A jestli se nemýlím, k nasazení je zapotřebí souhlas švédské vlády. Vzhledem k tomu, že tato operace má velice silný mandát OSN, jsem přesvědčen, že by nebyl problém souhlas získat.
#15 Martin 20. 3. 2011 - 11:20
Že by pořád scházel Link 16 pro utajený přenos dat?
#16 Dušan Rovenský 20. 3. 2011 - 14:49
Především pro letouny JAS-39 Gripen VzS AČR schází protizemní výzbroj a prostředky EB. I taková upadající velmoc jako je Velká Británie má ale problémy:
„British Defense Secretary Liam Fox said the Royal Air Force deployed Tornado GR4 fast jets, which flew 3,000 miles from the United Kingdom and back — making the venture the longest-range bombing mission conducted by the force since the Falklands conflict in 1982.“
Velká znouzecnost, když vyřadili ze služby ke konci roku 2010 a počátku roku 2011 poslední letadlové lodě.
#17 Šťoural 20. 3. 2011 - 15:04
Ad JAS-39,
Účast závisí na souhlasu Švédské vlády-máme je půjčené výlučně jako stíhačky k obraně NATO.Proto se ani nepořizovala protipozemní výzbroj.(1.letadla půjčená,2.PLŘS AIM-9 darované USA,3.PLŘS AIM-120 koupené z druhé ruky od USA=aktuální stav našeho letectva)
Chybějící LINK 16 by nemusel až tak vadit,Gripeny by mohli např. chránit létající tankery a AWACS,to je 100-200km nad mořem.
Chybí ale podvěsné rušícky proti naváděcím radarům PLŘS.To je nezbytné pro činnost nad Libyí.
Gripen nemá NCTR(non-cooperative target recognition) to je radarové zařízení k identifikaci letadel bez zapnutého IFF.Ale RoE asi stejně bude vyžadovat vizuální identifikaci.
Nemáme výcvik v tankování za letu ani výcvik v používání chytré munice.
No,nemusíme být smutní,může to trvat několik let,až si něco koupíme,bude me se moci zůčastnit.Pak vláda a parlament s překvapením zjistí že válka stojí peníze.
Ad účast ČR,
mám tomu rozumět tak,že neumožníme ani operace personálu NAEWF (AWACS NATO).V lednu jsme tam vstoupili.Je už český personál bojeschopný?
#18 Lukáš 20. 3. 2011 - 18:01
Tak ono to není ani tak otázkou vybavení, byť je pravda že při Air policingu v Pobaltí se nepřesouvala pouze samotná letadla, ale samozřejmě i technika s tím spojená, která pro současnou první fázi není na spojeneckých základnách dostupná(my máme vybavení pro spojenecká letadla, ale vzhledem k tomu, že letadla Gripen využíváme pouze my a Maďarsko, tak specifické vybavení spojenecké základny nemají).
Otázka nasazení Gripenů v této počáteční fázi je daná hlavně souhlasem Švédska s „bojovým“ nasazením. Vzhledem k tomu, že tyto letouny máme pouze v pronájmu tak je bez souhlasu nelze nasadit-důvod proč nejsou nasazeny např v Afghanistanu.