Zde je vidět maskování pomocí geometrických tvarů ("dazzle camouflage") na britské letadlové lodi HMS Argus (1917); Zdroj Wikimedia Commons

Nicholas E. Scott-Samuel, Roland Baddeley, Chloe E. Palmer a Innes C Cuthill jsou z bristolské univerzity. Část z nich se zabývá experimentální psychologií a část biologií. Před časem se dali dohromady, aby se v rámci interdisciplinárního výzkumu věnovali maskováním. Výsledkem je studie s názvem Dazzle Camouflage Affects Speed Perception.

Vyšli z toho, že maskování, jehož cílem je splynutí s terénem má minimálně dvě nevýhody (nikoho příliš nepřekvapí): 1) dobře funguje jen v jednom typu terénu, respektive na jednom pozadí a již hůře, či vůbec na jiných (například woodland v poušti) a 2) pohyb objektu narušuje krytí.

Je ale ještě jiná možnost – oproti té tradiční – jak přistoupit k maskování a dokonce již byla používána za první i druhé světové války na plavidlech. Britští vědci vyšli mimo jiné z teorie Abbotta H. Thayera, který se zabýval maskováním zvířat. Vyšel z jednoduchého předpokladu, že pokud je zvíře schopné mást nepřítele tím, že není schopný odhadnout jeho rychlost, či velikost, má větší šanci na přežití. Za 2. světové války se proto na některých lodích, především v Británii a v USA, používala tzv. „dazzle camouflage“ („někde označovaná jako „razzle dazzle“), jejíž podstatou jsou opakující se geometrické tvary. Jejich úkolem nebylo plavidlo zakrýt, ale nepřítele zmást.

The perception of speed is affected by many disparate factors. For example, larger objects appear to move more slowly than smaller objels; changes in contrast alter perceived speed; differently oriented textures can be seen as moving at different speeds. Any of these effects could be elicited by dazzle patterning. It is important to note that the large variety of types of dazzle patterns means that the various different distortions outlined above might not all be elicited by a single given pattern; rather, different patterns may be optimal for different types of distortion.

Aby bristolští vědci ozkoušeli, jestli na tomto typu maskování něco je, vzali dobrovolníky, kterým ukazovali různé typy geometrických tvarů, se kterými pohybovali, rozostřovali je a podobně. Zjistili, že zatímco maskování s využitím geometrických tvarů za druhé světové války nefungovalo, na dnešním bojišti by mohlo. Důvodem je rozdílná rychlost – lodě nedosahují vysoké rychlosti, což snižuje účinnost maskování. Naopak dnešní bojová vozidla dosahují při pohybu na bojišti dostatečnou rychlost.

As such, dazzle camouflage should be effective in situations where visual contact is still important: in nature and in low-tech battlefields. In the former case, dazzle may be one reason for high-contrast two-dimensional coloration (e.g. zebras). In the latter case, note that our experimental targets correspond approximately to a Land Rover at 70 m moving at 90 km/h. This is a typical distance between a rocket propelled grenade launcher and its target. So if the target speed were sufficiently high, dazzle patterning should offer some protection from such devices… In other words, the missile would hit around 1 m behind where it was aimed, a difference which may be sufficient to prevent loss of life. Furthermore, the inherent variability of the effect with pattern, speed and contrast implies that using different patterns across vehicles will result in unpredictability: a good way to avoid easy compensation for the effect of the camouflage.

Jsem zvědav na to, jestli se nějaká armáda pustí do překreslování vozidel, aby otestovala závěry výzkumu v Afghánistánu. A jak to dopadne…