Vzducholoď na základnou Shank v Lógaru, Afghánistán 2011; Foto FŠ

Před více než rokem se na obloze v Afghánistánu začala objevovat bílá torpédovitá tělesa. Vznášejí se vysoko nad spojeneckými základnami a praxe ukázala, že jsou skvělými pomocníky pro sledování okolí. Pro povstalce je mnohem těžší se k základnám přiblížit a útočit na ně, či klást improvizované nástražné výbušniny.

Vzducholodě vyrábí Aerostar International, což je dceřiná společnost Raven Industries. Stroje plněné héliem a vybavené nejmodernějšími kamerami, komunikačními prostředky a sledovacími systémy nemají nikterak poetické jméno: TIF-25K™. Jsou součástí programu Persistent Ground Surveillance System (PGSS) a na základnách je mají pod kontrolou jejich velitelé, což zvyšuje flexibilitu.

Vzducholoď nad základnou v Afghánistánu, 2011; Foto FŠ

Vzducholodě mají objem přibližně 708 kubických metrů, jsou necelých 23 metrů dlouhé a mají přes 7,5 metru v průměru. Mohou se vznášet přes 900 metrů nad zemí. Pokud je vzducholoď vypuštěná, vejde se do bedny o málo větší než metr na metr.

The aerostat is inflated with helium, which is stored in long multi-container tanker trucks and delivered to the aerostat’s inflatable envelope by means of an ordinary looking hose. While in use, the aerostat is tethered to an armature on a long, portable mooring trailer. To prevent wind gusts from putting stress on the tether, the armature gently revolves in a strong breeze, rotating the entire aerostat. The dirigible is raised and lowered with a winch.

Vzducholodě jsou ukotvené na lanech a jsou obvykle ve vzduchu 24 hodin a sedm dnů v týdnu. Stahují se buď kvůli údržbě, nebo pokud se blíží špatné počasí. Právě při stahování, nebo vypouštění jsou nejzranitelnější.

Operátoři na zemi vidí díky technologiím na palubě na vzdálenost několika kilometrů okolo základny. Vzducholodě se otáčejí podle větru, takže průběžně snímají terén. Pokud je zapotřebí, je možné kdykoli kameru otočit na požadované souřadnice. Obraz je poměrně kvalitní, takže operátoři mají dobrý přehled o pohybu a jsou schopni zavčasu identifikovat povstalce.

Od chvíle, kdy se vzducholodě objevily na afghánském nebi se je samozřejmě povstalci snaží zničit. Doposud se jim to nepodařilo a to i přesto, že v noci na vzducholodích blikají polohová světla. Zasáhnout je totiž není vůbec jednoduché, byť mohou sloužit jako záměrný bod.

Povstalci nemají k dispozici adekvátní zbraně (například kanóny s tříštivou municí), takže ačkoli se snaží, vzducholodě nejsou schopni ohrozit. Zlikvidovat vzducholoď z ručních zbraní je téměř nemožné, protože operátoři „vidí“ na takovou vzdálenost, že se povstalci nemohou nepozorovaně přiblížit a vystřelit a zároveň, i kdyby se jim to podařilo, efekt nebude příliš velký. To neznamená, že povstalci již základny neostřelují, ale je snazší je odhalit a zneškodnit.